Jiří Wolker

Známý český herec, dabér i dlouholetý ředitel Divadla Jiřího Wolkera Karel Richter zemřel ve věku 96 let. Smutnou zprávu na sociálních sítích oznámila jeho rodina.

Ve věku 96 let dnes zemřel Karel Richter, jeden z nejstarších českých divadelních, filmových a televizních herců, zkušený dabér a také dlouholetý ředitel Divadla Jiřího Wolkera.

Český divadelní, filmový a televizní herec, zkušený dabér a také dlouholetý ředitel Divadla Jiřího Wolkera zemřel ve věku 96 let.

Ve věku 96 let zemřel Karel Richter, jeden z nejstarších českých divadelních, filmových a televizních herců, zkušený dabér a také dlouholetý ředitel Divadla Jiřího Wolkera. Veřejné rozloučení s držitelem Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu se uskuteční 17. srpna ve 12:00 ve Velké obřadní síni krematoria Strašnice, informoval vnuk Jan Richter.

Svět filmu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 96 let zemřel jeden z nejstarších českých divadelních a filmových herců Karel Richter. Zprávu oznámil jeho vnuk Jan. Veřejné rozloučení s Richterem se uskuteční 17. srpna 2022 ve 12 hodin v Krematoriu Strašnice.

Mladý pár se během cesty po Asii nadchl pro myšlenku vlastní kavárny. Dnes mají jeden z nejoblíbenější podniků na Moravě.

I letos se radnice v Trutnově zaměřila na opravu nejvíce poničených ulic ve městě. Na řadu přišla například ulice Jiřího Wolkera nedaleko nemocnice. Za zhruba 100 opravovaných metrů se bude muset zaplatit 1,28 milionu korun.

Čeští skauti si v těchto dnech připomínají jedno velké výročí. V roce 1912 totiž Antonín Benjamín Svojsík, zakladatel Junáka, uspořádal vůbec první skautský tábor. 13 mladých kluků se na něj vydalo před 110 lety. Jejich cílem byly Orlovské lesy na Vysočině.

V roce 1912 Antonín Benjamín Svojsík, zakladatel českého skautu Junáka, uspořádal vůbec první skautský tábor. Třináct mladých kluků se vydalo tábořit na den přesně před 110 lety. Jejich cílem byly Orlovské lesy na Vysočině.

Zdeněk Miler, otec slavného Krtečka, by byl dnes již stoletým staříkem. Přestože nás v roce 2011 opustil, jeho dílo zůstalo zapsané v pamětích mnohých.

V Městských divadlech pražských Fišer vytvořil za více než půlstoletí přes osmdesát rolí.

Zahrál si například v seriálu Hříšní lidé města pražského, 30 případů majora Zemana, Pan Tau a ve filmech Smrt černého krále, Pěnička a Paraplíčko a Drahé tety a já.

Český herec odešel ve věku devadesáti let.

Příběh českého právníka, který zastupoval obžalované ze zapálení říšského sněmu. Od mládí byl levicově orientován a vstup do KSČ byl jen dalším krokem na jeho cestě. Zastupoval spoustu chudých dělníků, jemu samotnému se však pomoci nedostalo.

Herečka Národního divadla v Brně Marie Durnová zemřela ve věku 78 let. O jejím úmrtí informovalo divadlo na svém Facebooku. Durnová byla především divadelní herečka, zahrála si však také v seriálech Kriminálka Anděl nebo Policie Modrava.

Autor této rubriky si jako první v českých médiích dal tu práci a dohledal všechny nositele Nobelovy ceny spjaté s Českou republikou rodištěm, bydlištěm, či předky. Jejich počet i jejich příběhy čtenáře tohoto textu určitě udiví…

V 70. letech patřil k našim nejobsazovanějším hercům a vůbec není divu – talentu měl Petr Svojtka (25. 9. 1946-9. 5. 1982) na rozdávání. Jeho začátky přitom nebyly lehké. Když se v 29 letech stal členem činohry Národního divadla, mnozí si mysleli, že to bylo hlavně z kádrových důvodů. Členství v KSČ Svojtkovi sice v kariéře pomohlo, ale brzy všechny přesvědčil, že do zlaté kapličky rozhodně patří.

Herec Václav Sloup, kterého si dnes můžeme připomenou ve filmu Tchán, celý život bojoval. Nejdřív s maminkou, která si nepřála, aby z něj byl "komediant". Pak s režimem, kterému se nechtěl podvolit. Proto v roce 1986 dotáhl do Divadla na Vinohradech několik "nepohodlných" herců. A na sklonku života zápasil s nemocí, kterou se rozhodl ignorovat...

České skautky a skauti si v tomto roce připomínají jedno velké výročí. Je spjato se známou osobou – Antonínem Benjaminem Svojsíkem. Mužem, který je považován za zakladatele českého skautingu. Pro mnohé bude možná překvapením to, že vše vlastně odstartovalo u nás, na Vysočině.

Díky bohatému archivu České televize si tento týden připomínáme obdivuhodnou uměleckou kariéru herce Viktora Preisse a jeho pětasedmdesáté narozeniny.

Obsáhlá biografie líčí osud obávaného marxistického literárního kritika, kterému cestu k moci umetla kulturní nesnášenlivost.

Mírov na Šumpersku, kdysi městys, pak už jen hradem ozvláštněná vesnice na jedné z vnitřních periferií severozápadní Moravy, postupně ve svých zdech hostil tři pozoruhodné literáty. Tři někdejší bohémy anarchisticko-komunistické scény, z nichž ani jeden se navzdory jasné levicové orientaci nekvalifikoval na čítankového autora československého státního socialismu Josef Kocourek, Michal Mareš, Hugo Sonnenschein.

Až do konce března si zájemci mohou v prostorách městské galerie na zámku v Prostějově prohlédnout výstavu malíře a grafika Antonína Kameníka, který v letech 1919 až 1941 působil na zdejší reálce jako profesor kreslení. Byl výraznou kulturní osobností města, neodmyslitelně k němu patřil typický černý klobouk a široká vázanka.

Život mi přinesl poznání, že některé předměty denní potřeby nejsou v soužití s lidmi šťastné a jakmile se jim naskytne šance, člověka opustí. Vlastně se těm jejich útěkům ani nedivím, určitě není lehké existovat s jedinou perspektivou, vyjádřitelnou heslem „Hubu drž a služ!“.

Proslulý vyřezávaný betlém v Lošticích na Šumpersku s osobnostmi z reálného života se rozrostl o další postavu. Řezbář Jaroslav Beneš tentokrát vytvořil básníka Jiřího Wolkera z Prostějova. V Lošticích je k vidění i špička pera, kterým Wolker psal své verše.

Na náměstí T. G. Masaryka ve Dvoře Králové nad Labem zavítal kamion s pojízdnou učebnou techniky. V té si žáci a studenti mohli vyzkoušet práci s jinak těžko dostupnými moderními výrobními stroji a přístroji – s laserovou řezačkou, delta 3D tiskárnou, řezacím plotterem a termolisem, elektronovým mikroskopem nebo robotickým ramenem.

Před sto dvaceti lety se narodil novinář, rozhlasový zpravodaj, autor literatury faktu a překladatel František Gel, který svoje dětství a mládí prožil v Prostějově. Významně se zapsal do dějin české žurnalistiky, slavné jsou například jeho soudničky. Na prostějovské gymnázium chodil mimo jiné s Jiřím Wolkerem. Spolek Hanácký Jeruzalém nedávno získal jeho školní vysvědčení.

Před říjnovými sněmovními volbami Olomoucká Drbna oslovila lídry relevantních politických stran, které kandidují v Olomouckém kraji. Všichni dostali stejné otázky.

Dnes přinášíme nádherné citáty o lidech od lidí. Především od lidí, kteří se významně zapsali do historie lidstva a svou moudrostí a výroky ovlivnili nejednu generaci našeho pokolení.

Prostějovské muzeum má nové vedení. Ředitelkou se stala Veronika Hrbáčková, která přichází z Vlastivědného muzea v Olomouci, kde jako kurátorka mimo jiné spravovala fond Etnografie. Hrbáčková zvítězila ve výběrovém řízení.

Sochu sedícího básníka Jiřího Wolkera na náměstí v Prostějově poničil neznámý sprejer. Na okraj jeho kabátu nastříkal nečitelný nápis a klikyháky. Škodu město Prostějov zatím nevyčíslilo, policie už celý případ vyšetřuje pro trestný čin poškození cizí věci.

Tři studentky vysokých škol dnes za své práce obdržely Iberoamerickou cenu, kterou udělují velvyslanectví španělsky a portugalsky hovořících zemí v ČR.

Rychlý přehled nejdůležitějších událostí, které se v byznysu odehrály doma i ve světě v úterý 25. května.

Zavražděný sedmadvacetiletý Filip Popelka z Mostu měl pověst problémového člověka. Jeho tragický osud je nepřímo spojen i s litvínovským podnikáním zpěváka Martina Maxy. Popelka patřil mezi mladíky, kteří po Maxovi požadovali výpalné za ochranu jeho někdejšího hudebního klubu Pionýr.

Mnohem větší škody než samotný covid-19 přinesou podle majitele firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánka zavřené školy, odložené výkony v nemocnicích, zapomenuté preventivní prohlídky… Bojí se, že nás pandemie odnaučí pracovat.

Herečku Markétu Fišerovou, loňskou šedesátnici, si bude pamatovat spíše střední a starší generace, a to zejména proto, že její herecká kariéra byla velmi krátká a zazářila především v 80. letech minulého století. I tak stačila ztvárnit role krásných princezen či sympatických dívek, kterými se zapsala do srdce diváků.

Jak je možné, že instagramový účet opozičního poslance Dominika Feriho dlouhodobě válcuje neúspěšnou vládní komunikaci v souvislosti s epidemií Covidu-19? A proč v zahraničí lidé své politiky poslouchají a věří jim? Na takovéto zapeklité otázky nedokáže odpovědět pravděpodobně nikdo z nás, ale můžeme se o to alespoň částečně pokusit.

Úřad vlády k začátku očkování zveřejnil video s úryvkem básně Jitřní píseň od Jiřího Wolkera. V závěru po původním verši „Snad plakali jsme, ale teď chcem‘ žít!“ dodává: „A budeme. Tak, jako dřív!“. Spot podle Strakovy akademie vysílají Česká televize, Nova a Prima.

Očkování proti koronaviru se vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodla mezi lidmi propagovat poezií. Informaci o zahájení vakcinace spojila s básní Jitřní píseň, kterou v raném období napsal Jiří Wolker.

Kampaň k očkování pro Česko odstartoval reklamní spot iniciativy komunikačních profesionálů. Vláda zaplatí za produkci a média. Kreativní řešení získá bezplatně. „Do Česka dorazily první vakcíny a začínáme očkovat zdravotníky a seniory. Vakcinace je nejefektivnější způsob, jak dlouhodobě zastavit šíření epidemie a jak znovu žít tak, jako dřív,“ píše se v nedělním příspěvku úřadu vlády na sociálních sítích.

Výrazný mistr poker face byl v civilu tak tichý a nenápadný, že později si jeho jméno stěží vybavovali i někdejší kolegové. Nejspíš jste na tom obdobně, když ale mrknete na fotku, rázem budete jistě doma.

Během ruské bolševické revoluce, která prostřednictvím nového „společenského konsensu“ a „modernizace“ brutálně zdecimovala národy někdejšího Ruského impéria, uprchly také do Československa tisíce ruských intelektuálů a jejich rodin. Většina zde našla svobodu a nový domov.

Stavbaři se pustí v následujících měsících do prací v tělocvičně na nábřeží Jiřího Wolkera ve Dvoře Králové nad Labem. Vymění okna i dveře a celou budovu zateplí. Dojde i k dílčím stavebním úpravám kolem vchodových dveří. Díky rekonstrukci, která vyjde na 6,2 milionu korun, se sníží energetické náročnosti budovy.

Pořadem písní a básní z dvacítky inscenací, které nastudoval, pražské Divadlo v Dlouhé připomene svého režiséra a spoluzakladatele Jana Bornu.

Královské věnné město v Podkrkonoší vás překvapí celou řadou atraktivních míst, která jsou spjata s historií, řemesly či kulturou. Můžete se také vydat na výlet po okolí města, třeba k přehradě, která vypadá jako z pohádky. Nesmíme zapomenout ani na jednu z největších a nejkrásnějších zoologických zahrad u nás. V Safari parku Dvůr Králové se můžete stát ošetřovatelem žiraf nebo slonů nebo nahlédnout do zákulisí Safari parku zadními vrátky. Rozhodně vás čeká zážitek, který si užije celá rodina.

Ředitel prostějovského gymnázia získal ve sněmovně v tajné volbě 105 hlasů.

Novým členem kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu by se měl podle Miloslava Kaly stát Michal Šmucr.

Stejně jako všem jejím hereckým kolegům udělal koronavirus Martině Hudečkové čáru přes rozpočet, a to doslova. Pocit dětské radosti, že ji odpadla práce, postupně vystřídalo poznání, že teď se bude muset na dobu neurčitou uskromnit.

Jiří Wolker byl básníkem, který se dokázal zapsat do dějin naší země, přestože se dožil pouhých 24 let. Narodil se před 120 lety a za svůj krátký život se stihl stát významným představitelem české proletářské poezie. Byl na krátkou dobu členem legendárního Devětsilu, současně ale také členem KSČ v Prostějově. Po jeho smrti bylo jeho dílo často předmětem sporů, část básnické společnosti byla Wolkerem přesycena, na druhé straně byl jako básník velice uznávaný a společností oblíbený. Po únorovém převratu v roce 1948 bylo jeho dílo často využíváno k propagaci komunistické ideologie.

Dopravní tepny bez aut, náměstí a ulice takřka bez lidí, liduprázdné parky. Taková je smutná prostějovská současnost. Na vině je obava z nakažení novodobého moru v podobě koronaviru. Zářící slunce tak sice svítí na v městských parcích rozkvetlé narcisky a krokusy, ale moc lidí si tuto neopakovatelnou atmosféru přicházejícího jara nevychutnává.

Dáša Havlová už toho za svůj život zvládla hodně. Stala se úspěšnou divadelní, filmovou i televizní herečkou a oblíbenou první dámou.

Z hotelu vyrážíme v 8.30 rovnou na tramvaj k pražskému Klementinu. Většina třídy je unavená po včerejším, vlastně už dnešním, flámu.

Dobruška slaví letos 700 let od první písemné sbírky o městě. Celoroční oslavy budou protkány mnoha výjimečnými akcemi. První z řady bylo setkání s legendami našeho filmu a divadla Vladimírem Pucholtem a Janem Kačerem, které se uskutečnilo 21. ledna před zaplněným hledištěm dobrušského kina.

Usměvavou, energickou, osobitou herečku s nezaměnitelným projevem znají divadelní, filmoví i televizní diváci. Hlas Jitky Smutné mohou slýchat i posluchači rozhlasu, herečka se věnuje ale také zpívání, sama si i písničky skládá a hraje na kytaru nebo ukulele. V současné době Jitka Smutná například exceluje v roli státní zástupkyně na scéně Vršovického divadla Mana, kam se přestěhovala aktuální hra o právu a vině Teror.