Josef Mánes

Pozoruhodný příběh se skrývá za obrazem Josefa Mánesa s názvem Podobizna dětí hraběte A. A. Silva-Taroucy. Zrestaurované dílo se nyní vrátilo na zámek do Čech pod Kosířem na Prostějovsku, kde malíř často pobýval. Obraz zde v roce 1867 vznikl, kromě dětí zachycuje i předměty, které jsou na zámku dodnes k vidění.

Odborníci sejmuli z pražského Staroměstského orloje tři sochy apoštolů, které loni poškodil jeden z návštěvníků města. Sochy sv. Tomáše, Matěje a Judy Tadeáše převezmou restaurátoři. Oprava by měla trvat několik týdnů až měsíc, podle náročnosti a postupu restaurátorských prací. ČTK to řekla Mariana Nesnídalová, jednatelka hodinářské firmy L. Hainz, která se o orloj stará. Orloj bude nadále fungovat, pouze namísto tří apoštolů budou prázdná místa. Dřevěné sochy vznikly po druhé světové válce.

Praha nechá vyměnit novou verzi kalendária na Staroměstském orloji. Ta vznikla při rekonstrukci věže Staroměstské radnice před několika lety. Tuto podobu kalendária, jehož původní verzi vytvořil v roce 1866 Josef Mánes, ale někteří odborníci označují za vtip a nelíbí se ani veřejnosti.

Praha nechá vyrobit novou kopii kalendária Staroměstského orloje a osadí ji namísto kritizované verze, která vznikla při rekonstrukci věže Staroměstské radnice před několika lety. Radní dnes schválili dohodu s firmou Subterra, která měla spolu se společností Avers rekonstrukci na starosti. Podle dohody zajistí Subterra na své náklady demontáž stávajícího kalendária a osazení nové kopie, vyrobí také novou podkladovou měděnou desku. Praha pak zaplatí malířskou výzdobu nové desky, kterou vytvoří Akademie výtvarných umění.

Praha nechá vyrobit novou kopii kalendária Pražského orloje a nahradí jí kritizovanou verzi, která vznikla při rekonstrukci věže Staroměstské radnice před několika lety. Radní v pondělí schválili dohodu s firmou Subterra, která měla spolu se společností Avers rekonstrukci na starosti. Podle dohody zajistí Subterra na své náklady demontáž stávajícího kalendária a osazení nové kopie, vyrobí také novou podkladovou měděnou desku. Praha pak zaplatí malířskou výzdobu nové desky, kterou vytvoří Akademie výtvarných umění.

Praha nechá vyrobit novou kopii kalendária Staroměstského orloje a osadí ji namísto kritizované verze, která vznikla při rekonstrukci věže Staroměstské radnice před několika lety.

Praha nechá vyrobit novou kopii kalendária Staroměstského orloje a osadí ji namísto kritizované verze, která vznikla při rekonstrukci věže Staroměstské radnice před několika lety. Radní dnes schválili dohodu s firmou Subterra, která měla spolu se společností Avers rekonstrukci na starosti. Podle dohody zajistí Subterra na své náklady demontáž stávajícího kalendária a osazení nové kopie, vyrobí také novou podkladovou měděnou desku. Praha pak zaplatí malířskou výzdobu nové desky, kterou vytvoří Akademie výtvarných umění.

Před rokem se zjistilo, že se autor vystavené kopie kalendária Pražského orloje nedržel originálu a několik postav přemaloval.

Národní galerie v Praze si připravila pro návštěvníky tak trochu „český rok“. Před měsícem začala výstava malíře Josefa Mánesa, kterou ve Valdštejnské jízdárně navštívilo za první měsíc přes sedm tisíc lidí. Národní galerie dostala také více peněz na prestižní výstavu v italských Benátkách. I tak je ale stav první české galerie podle výtvarných kritiků nedostatečný.

FOTO / VIDEO Vznešený cizinec, detektiv, odměřený vysoký úředník či intrikánský padouch. Na rozdíl od sladkobolných romantických milovníků dával svým hrdinům vždy dostatek šťávy. Temperamentní hvězda pop music měla po svém strýčkovi opravdu co dědit.

Pod tímto názvem probíhá do 16. července ve Valdštejnské jízdárně výstavní projekt zpracovaný Národní galerií a představující kolem 400 děl jednoho z nejvýznamnějších českých malířů.

Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda, to je název výstavy, kterou může umění chtivá nebo jen nečasem zaskočená veřejnost vidět ve Valdštejnské jízdárně.

Josef Mánes – autor kalendářní desky Staroměstského orloje, ilustrací a portrétů. Stal se inspirací pro takzvanou generaci Národního divadla, vzorem „čechoslovakismu“, až z něj nakonec komunistický režim udělal příklad socialistického malíře a člověka. Kým ale skutečně byl a co vše skrývá jeho dílo? To se snaží přiblížit nová výstava Národní galerie v Praze ve Valdštejnské jízdárně Josef Mánes: Člověk ⁠–⁠ umělec ⁠–⁠ legenda.

Za redakci PrahaIN.cz přinášíme přehled těch nejlepších akcí, které proběhnou o nadcházejícím víkendu. Již tento pátek startuje Mercedes Benz Prague Fashion Week, ale také Comic Con. Praha bude hostit dvě velké akce, jejichž návštěvníci navléknou kostýmy a vyrazí do ulic.

Pražská scéna diskutuje o Musoleu Davida Černého, kladné recenze se objevují na Kinterovu výstavu v centru DOX, Národní galerie se věnuje dílu Josefa Mánesa, kutnohorská GASK prodloužila do 10. dubna „Válovky“ a otevřela Strůjce války Jiřího Surůvky, v Alšově jihočeské galerii exceluje Jakub Matuška, v brněnské Moravské galerii se představuje duo Vrtiška & Žák.

„Nalezl jsem motivy, které mi nyní působí nepopsatelnou radost; bylo toliko smutné, že jsem vše skvostné, co jsem viděl, musil zahodit do komůrky vzpomínek. Ale tak se mi často děje v životě! Je-li mi popřáno vyjádřit se světu svou vlastní řečí? Smím-li, co miluji, přitisknout k svému srdci? ⁠–⁠ Čilá fantasie stává se tak mukou a trýzní.“ (Josef Mánes Henrietě z Rittersbergu, Čechy pod Kosířem, podzim 1860)

Národní galerie Praha otevřela na konci března ve Valdštejnské jízdárně velkou výstavu tvorby Josefa Mánesa. Autora Kalendářní desky pražského orloje mohou návštěvníci expozice vnímat nejen jako umělce různorodých děl, ale poznat jej blíže také jako člověka a zároveň spolu s autorkami výstavy poodkrývat aspekty „mánesovského mýtu“.

Národní galerie Praha tento pátek 31. března zahájí v prostorách Valdštejnského paláce výstavu s názvem Josef Mánes: Člověk ⁠- umělec -⁠ legenda.

Když generální ředitelka Národní galerie Praha (NGP) Alicja Knast představovala program pro nadcházející sezónu, ve vzduchu visela očekávání, jestli přijde s podobnou peckou, jakou byla třeba Toyen: Snící rebelka. Kulantně řečeno, plánované výstavy neurazí ani nenadchnou, zato většinou vrátí návštěvníky do minulosti o stovky let nazpět, aniž by tu historickou výpravu zásadněji vyvážila (nedávná) přítomnost.

Před 161 lety byl v Praze založen Sokol. Na počátku stál nápad Miroslava Tyrše založit ryze český tělocvičný spolek. Sokol za dobu své existence nejen přispěl ke kvalitní fyzické kondici Čechů, ale stal se místem setkávání, vzdělávání a propagace české kultury, jak doma, tak ve světě, kde hraje důležitou roli v životě českých krajanských komunit.  Společně s…

Realizace kostela svatého Cyrila a Metoděje dala českému stavitelství v polovině 19. století těžký úkol. Doplnit nově vznikající pražskou čtvrť monumentální stavbou.

FOTOGALERIE/ Že to nedává smysl? Ale ano, jen musíme doplnit to „pod Kosířem.“ V dnešním příspěvku se, milí čtenáři, vypravíme na úrodnou Hanou, do Čech pod Kosířem. Obec s přibližně tisícovkou obyvatel najdeme zhruba deset kilometrů severozápadně od Prostějova. Za skvělý tip na výlet velice děkujeme Karlu Machylovi.

Na dnešní tiskové konferenci představila Národní galerie Praha výstavní projekty na sezonu 2023. Polská ředitelka Alicja Knastová v úvodu velmi dobrou češtinou akcentovala priority instituce, mimo jiné přípravu druhé etapy realizace depozitářů v pražských Jinonicích nebo edukační programy pro veřejnost.

FOTO, VIDEO: Národní umělec Václav Vydra, český herec, žil v tomto domě v letech 1942–1953. Tento nápis najdete pod bustou zakladatele jednoho z nejstarších hereckých rodů v Mánesově ulici č. 85 na pražských Vinohradech, pod bronzovou bustou, jejímž autorem je neméně slavný umělec, sochař Jan Kavan.

Pokud město nechá vytvořit nové kalendárium, upřesní zadání. V původním se totiž nepsalo, jak moc se má malíř držet originálu.

Na letošní zahraniční projekty spojené s předsednictvím Česka Radě EU naváže Národní galerie Praha v roce 2024 spoluprací s francouzskými partnery na několika výstavách. V příštím roce představí dvě slavná jména českého malířství, Josefa Mánesa a Petra Brandla. Věnovat se bude také architektuře, nejen účastí na benátském bienále, ale i tím, že otevře novou stálou expozici architektury druhé poloviny 20. století. V rozhovoru s ČTK to řekla generální ředitelka NGP Alicja Knastová.

Věděli jste, že Akademie věd ČR kromě odborné činnosti a popularizace vědy nabízí také komplexní konferenční služby? Má k dispozici několik moderně vybavených sálů v historických budovách a dva hotely pro dlouhodobé ubytování. Kromě toho vlastní tři unikátní historické objekty, které slouží nejen pro akademické účely, ale jsou otevřené široké veřejnosti.

Malíř Jaroslav Panuška (1872–1958) vycházel z tradičních výtvarných východisek krajinomalby 19. století (studoval mimo jiné na Akademii výtvarných umění u krajináře Julia Mařáka), ale postupem času je výrazně přesáhl. Dokázal svůj rukopis ozvláštnit také prvky impresionismu, symbolismu i dekadence. Výstava, která trvá v interiéru pardubického zámku do 25. září, má podtitul Kořeny a toulky malíře a ilustrátora. Ten v jedné větě charakterizuje vizuální i ideové pojetí celé expozice.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany - autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, včera zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany - autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, dnes zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany - autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany – autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, zveřejnil server Lidovky.cz.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany - autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, dnes zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku vystavuje zapomenuté dílo malíře, ilustrátora a představitele českého romantismu Josefa Mánesa, který je s tímto zámkem spjat. Jde o obraz s názvem Utonulý, který vznikl v roce 1867.

Po 140 letech mohou návštěvníci zámku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku vidět mimořádné dílo malíře Josefa Mánesa, který na zámku často pobýval a tvořil. Jde o obraz Utonulý, který vznikl v roce 1867, ale byl dlouho skrytý. Je to zároveň Mánesova poslední olejomalba. Obraz bude na zámku po celou letošní sezonu.

Zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku vystavuje zapomenuté dílo malíře, ilustrátora, grafika a představitele českého romantismu Josefa Mánesa, který je s tímto zámkem spjat.

Zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku vystavuje zapomenuté dílo malíře, ilustrátora, grafika a představitele českého romantismu Josefa Mánesa, který je s tímto zámkem spjat. Jde o obraz s názvem Utonulý, který vznikl v roce 1867. Šlo o Mánesovu poslední olejomalbu. ČTK o tom informoval Antonín Valenta, mluvčí Vlastivědného muzea Olomouc, pod které zámek spadá.

Kopie kalendářní desky na pražském Staroměstském orloji vyvolala především kvůli změně některých postav vášnivé diskuse ve společnosti v posledních dnech, přestože dílo na Staroměstském náměstí visí již čtyři roky. Autor Stanislav Jirčík se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS kritice brání s tím, že vytvářel pouze technologickou kopii kalendária, a upozorňoval rovněž na špatný stav původního díla vytvořeného slavným malířem Josefem Mánesem.

Zmatky ve vyjádřeních a neochota poskytovat informace provázejí kauzu nové podoby kalendária pražského staroměstského orloje. Jejím autorem je akademický malíř a restaurátor Stanislav Jirčík, který měl vytvořit kopii kalendária Josefa Mánesa. Výsledná podoba díla však budí přinejmenším rozpaky.

Komentář Jána Simkaniče: Dejte tam limetku. Když nemáte limetku, dejte citron, a když nemáte citron, nedávejte tam nic. Návody populárního nekuchaře Jiřího Babici svého času oblétly Česko a jistě díky nim vzniklo spoustu domácího čvachtání. Nic proti tomu, když to někomu chutná. Stejný přístup u správy veřejného prostoru však už taková mňamka není.

Hledáte tipy na výlet a přemýšlíte, kde v Česku jste ještě nebyli? Máme pro vás pár návrhů na cestování po Olomouckém kraji. Na své si přijdou milovníci historie, přírody, ale také umění, dobrého jídla či moderní architektury a designu.

Malíř Stanislav Jirčík se změnami na nové kopii kalendária pražského orloje provinil proti restaurátorské etice, říkají experti v anketě Aktuálně.cz.

Malíř a restaurátor Stanislav Jirčík, který je autorem nové podoby kalendária Staroměstského orloje, se inspiroval přípravnými kresbami Josefa Mánesa. Ten v 19. století namaloval originál, který je dnes v muzeu, a Jirčík při opravě orloje před čtyřmi lety zhotovil jeho kopii. Někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Jirčík webu Lidovky.cz řekl, že se řídil zadáním ve smlouvě o dílo. V ní se údajně píše, že měl vytvořit technologickou kopii.

V českém tisku se v sobotu dočtete, že Mf Dnes varuje před zvlášť agresivním druhem sršně, který se objevil v Německu. Výběrový alkohol může být podle Deníku dobrá investice. A sobotní Právo se dál věnuje kalendáriu pražského orloje. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

O kalendáriu na pražském Orloji, jehož nezdařilé kopie si čtyři roky téměř nikdo nevšiml, už píše i renomovaný britský list Guardian. Některé postavy se od původní verze od Josefa Mánesa změnily k nepoznání, podle kritiků jde o práci amatéra.

Ač by to mohlo znít skutečně jako z bulváru a bulvár o tom se senzací informoval, je pravda, že se jedná o skutečný žertík, který je v šetření policie. Objevil se totiž jeden restaurátor, kterému se podařilo „zesměšnit“ jeden z největších symbolů České republiky, Staroměstský orloj. Je to jako naházet na Karlův most vajíčka anebo posprejovat Katedrálu svatého Víta? Není. Alespoň nějaký um byl totiž skutečně potřeba. Co se vlastně stalo?