Josef Mánes

Pokud město nechá vytvořit nové kalendárium, upřesní zadání. V původním se totiž nepsalo, jak moc se má malíř držet originálu.

Na letošní zahraniční projekty spojené s předsednictvím Česka Radě EU naváže Národní galerie Praha v roce 2024 spoluprací s francouzskými partnery na několika výstavách. V příštím roce představí dvě slavná jména českého malířství, Josefa Mánesa a Petra Brandla. Věnovat se bude také architektuře, nejen účastí na benátském bienále, ale i tím, že otevře novou stálou expozici architektury druhé poloviny 20. století. V rozhovoru s ČTK to řekla generální ředitelka NGP Alicja Knastová.

Věděli jste, že Akademie věd ČR kromě odborné činnosti a popularizace vědy nabízí také komplexní konferenční služby? Má k dispozici několik moderně vybavených sálů v historických budovách a dva hotely pro dlouhodobé ubytování. Kromě toho vlastní tři unikátní historické objekty, které slouží nejen pro akademické účely, ale jsou otevřené široké veřejnosti.

Malíř Jaroslav Panuška (1872–1958) vycházel z tradičních výtvarných východisek krajinomalby 19. století (studoval mimo jiné na Akademii výtvarných umění u krajináře Julia Mařáka), ale postupem času je výrazně přesáhl. Dokázal svůj rukopis ozvláštnit také prvky impresionismu, symbolismu i dekadence. Výstava, která trvá v interiéru pardubického zámku do 25. září, má podtitul Kořeny a toulky malíře a ilustrátora. Ten v jedné větě charakterizuje vizuální i ideové pojetí celé expozice.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany - autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, včera zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany - autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, dnes zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany - autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany – autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, zveřejnil server Lidovky.cz.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany - autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, dnes zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku vystavuje zapomenuté dílo malíře, ilustrátora a představitele českého romantismu Josefa Mánesa, který je s tímto zámkem spjat. Jde o obraz s názvem Utonulý, který vznikl v roce 1867.

Po 140 letech mohou návštěvníci zámku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku vidět mimořádné dílo malíře Josefa Mánesa, který na zámku často pobýval a tvořil. Jde o obraz Utonulý, který vznikl v roce 1867, ale byl dlouho skrytý. Je to zároveň Mánesova poslední olejomalba. Obraz bude na zámku po celou letošní sezonu.

Zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku vystavuje zapomenuté dílo malíře, ilustrátora, grafika a představitele českého romantismu Josefa Mánesa, který je s tímto zámkem spjat.

Zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku vystavuje zapomenuté dílo malíře, ilustrátora, grafika a představitele českého romantismu Josefa Mánesa, který je s tímto zámkem spjat. Jde o obraz s názvem Utonulý, který vznikl v roce 1867. Šlo o Mánesovu poslední olejomalbu. ČTK o tom informoval Antonín Valenta, mluvčí Vlastivědného muzea Olomouc, pod které zámek spadá.

Kopie kalendářní desky na pražském Staroměstském orloji vyvolala především kvůli změně některých postav vášnivé diskuse ve společnosti v posledních dnech, přestože dílo na Staroměstském náměstí visí již čtyři roky. Autor Stanislav Jirčík se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS kritice brání s tím, že vytvářel pouze technologickou kopii kalendária, a upozorňoval rovněž na špatný stav původního díla vytvořeného slavným malířem Josefem Mánesem.

Zmatky ve vyjádřeních a neochota poskytovat informace provázejí kauzu nové podoby kalendária pražského staroměstského orloje. Jejím autorem je akademický malíř a restaurátor Stanislav Jirčík, který měl vytvořit kopii kalendária Josefa Mánesa. Výsledná podoba díla však budí přinejmenším rozpaky.

Komentář Jána Simkaniče: Dejte tam limetku. Když nemáte limetku, dejte citron, a když nemáte citron, nedávejte tam nic. Návody populárního nekuchaře Jiřího Babici svého času oblétly Česko a jistě díky nim vzniklo spoustu domácího čvachtání. Nic proti tomu, když to někomu chutná. Stejný přístup u správy veřejného prostoru však už taková mňamka není.

Hledáte tipy na výlet a přemýšlíte, kde v Česku jste ještě nebyli? Máme pro vás pár návrhů na cestování po Olomouckém kraji. Na své si přijdou milovníci historie, přírody, ale také umění, dobrého jídla či moderní architektury a designu.

Malíř Stanislav Jirčík se změnami na nové kopii kalendária pražského orloje provinil proti restaurátorské etice, říkají experti v anketě Aktuálně.cz.

Malíř a restaurátor Stanislav Jirčík, který je autorem nové podoby kalendária Staroměstského orloje, se inspiroval přípravnými kresbami Josefa Mánesa. Ten v 19. století namaloval originál, který je dnes v muzeu, a Jirčík při opravě orloje před čtyřmi lety zhotovil jeho kopii. Někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Jirčík webu Lidovky.cz řekl, že se řídil zadáním ve smlouvě o dílo. V ní se údajně píše, že měl vytvořit technologickou kopii.

V českém tisku se v sobotu dočtete, že Mf Dnes varuje před zvlášť agresivním druhem sršně, který se objevil v Německu. Výběrový alkohol může být podle Deníku dobrá investice. A sobotní Právo se dál věnuje kalendáriu pražského orloje. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

O kalendáriu na pražském Orloji, jehož nezdařilé kopie si čtyři roky téměř nikdo nevšiml, už píše i renomovaný britský list Guardian. Některé postavy se od původní verze od Josefa Mánesa změnily k nepoznání, podle kritiků jde o práci amatéra.

Ač by to mohlo znít skutečně jako z bulváru a bulvár o tom se senzací informoval, je pravda, že se jedná o skutečný žertík, který je v šetření policie. Objevil se totiž jeden restaurátor, kterému se podařilo „zesměšnit“ jeden z největších symbolů České republiky, Staroměstský orloj. Je to jako naházet na Karlův most vajíčka anebo posprejovat Katedrálu svatého Víta? Není. Alespoň nějaký um byl totiž skutečně potřeba. Co se vlastně stalo?

Pražské Staroměstské náměstí má (staro)novou atrakci. Lidé se chodí dívat na kontroverzní přemalování Mánesova kalendária na orloji. Jak svérázný přístup restaurátora hodnotí historička umění? Dozvíte se v podcastu 5:59.

Pražský magistrát kvůli stížnosti člena Klubu Za starou Prahu Milana Patky prověří možnost předělání kalendária Staroměstského orloje, které neodpovídá podobě vytvořené Josefem Mánesem v roce 1866 při tehdejší obnově památky.

Pražský magistrát kvůli stížnosti člena Klubu Za starou Prahu Milana Patky prověří možnost předělání kalendária Staroměstského orloje, které neodpovídá podobě vytvořené Josefem Mánesem v roce 1866 při tehdejší obnově památky. ČTK to sdělil náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Mluvčí magistrátu Vít Hofman uvedl, že odbor, který měl obnovu na starosti, se situací zabývá. Práce podle něj nicméně byly provedeny podle dokumentace potvrzené památkáři.

Památková inspekce ministerstva kultury se bude zabývat stížností na podobu části Staroměstského orloje po rekonstrukci. Vyžádala si podklady od pražského magistrátu, jemuž orloj patří, a Národního památkového ústavu. Na stížnost, kterou podal minulý týden člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka, upozornil Deník N.

Je pátek třináctého a v Blansku se schyluje k soutěži. Pověstný smolný den však nikoho neděsí, tato soutěž totiž není o štěstí, ale o dovednostech. Osmnáctý ročník soutěže vodicích psů Cesta ve tmě ovládl ulice Blanska. Děkujeme panu Milanu Dvořákovi za text a paní Renatě Hasilové za fotografie.

Novorenesanční památkově chráněnou vilu jste zatím mohli obdivovat pouze zvenku, její interiéry se otevíraly jen výjimečně. To se nyní změní. Vilu budete moci navštívit při společensko-kulturních programech či přednáškách Akademie věd, které vila patří. V případě větších skupin si můžete prohlídku vily objednat. Navštívit můžete také kavárnu Vila Lanna.

Galerie města Přerova po třech letech navazuje na svou na tradici a veřejnosti opět představí výběr nejzdařilejších studentských prací, vzniklých během studia absolventů Základní umělecké školy Bedřicha Kozánka v Přerově.

Kromě díla Jana Saudka nabídne muzeum také multimediální výstavu World Wild Wald či výstavu nejkrásnějších mušlí Středomoří. Díky výstavě Sopky se návštěvníci budou moci seznámit s „výbušnou“ historií Moravy a Slezska.

Po předchozích letech poznamenaných pandemií koronaviru byla výlovem Velkého rybníka v zámeckém areálu v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku zahájena letošní sezóna. Návštěvníci se letos mohou těšit i na novinky v Arboretu Bílá Lhota.

Národní galerie Praha (NGP) letos po dvou letech otevře Salmovský palác na Hradčanech, ukáže v něm výběr zenového umění.

Kousek od Opavy se nachází slezské město Hradec nad Moravicí, jehož historie sahá až do 11. století. Je spojeno se jmény Záviše z Falkenštejna, Ludwiga van Beethovena, Ference Liszta, Josefa Mánese, kteří zde chvíli pobývali. Turisticky atraktivní je zdejší zámek, líbivý na první pohled. A to není vše, co zde na vlastní oči můžete vidět.

Slavný Mánesův portrét Josefína je údajně podobiznou jeho služebné Františky Šťovíčkové, která se narodila ve vísce Kňovice. Mánes ji miloval, za svou lásku však bojovat nedokázal.

V kauze nejslavnějších českých padělků, Rukopisů královédvorského a zelenohorského, zaniká jméno Františka Horčičky. Přitom řada faktů nasvědčuje tomu, že bez tohoto nadaného malíře a znalce starých technologií by tak dokonalá falza nevznikla.

/FOTOGALERIE/ Řidiče, kteří projíždí Osoblažskem po setmění, většinou vítají v každé obci rozsvícené vánoční stromy. V Dívčím Hradě ale mají tak originální adventní výzdobu, že řidič musí zastavit a aspoň chvíli žasnout.

Mikoláš Aleš, Jaroslav Vrchlický a Josef Mánes - jména, která u většiny Čechů vyvolávají asociace ušlechtilého vlastenectví. Když se ale řekne "Alšova, Vrchlického, Mánesova" v Krnově, každý si vybaví vyloučenou lokalitu určenou ke zbourání. Kde jinde by měli rappeři Dayok a Lex natočit svůj megadrsný klip?

Z diagnostiky má mimo jiné vyplynout způsob další péče o most a návrh jeho rekonstrukce.

Tajemná místnost, jež by měla být údajně skryta v jedné z nejslavnějších památek – v orloji pražské Staroměstské radnice, nedává historikům spát. Ač byly před třemi lety při restaurátorských pracích objeveny mnohé ukryté předměty, tajemná místnost je stále skryta. Podaří se ji nalézt?

Na včerejší tiskové konferenci představila ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast nové výstavní projekty na konec tohoto roku a na roky 2022 a 2023.

Vyhlásí takzvaný soutěžní dialog na rekonstrukci Veletržního paláce a otevře výstavy o falzech nebo intimitě.

Palác s průčelím ve stylu italské renesance a velkoryse řešeným bankovním sálem patří k významným příkladům architektury historismu v Praze.

Ideály krásy se mění s dobou. Také různé kultury se mezi sebou často liší. Dnes, při masové výrobě všelijakých tiskovin, je diktatura krásy všudypřítomná. Moderní pojetí krásy je přitom z velké části vytvářeno přeludem, jelikož mnohé fotografie jsou natolik upravovány v grafických programech, že s realitou nemají vůbec nic společného. Ačkoliv je dnes toto velmi dobře známo, mnohé dospívající dívky přesto tomuto falešnému ideálu krásy podlehnou. Jejich tělesná schránka je tak zaměstnává víc, než je zdrávo.

Letní výstava přibližuje vnímání umělců

Pes ležící na hrobu svého pána je název nově nalezeného obrazu, který je přírůstkem ve sbírkách zámku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. Obraz údajně namaloval mecenáš a hostitel Josefa Mánesa hrabě August Alexander Silva Tarouca. Zámek se návštěvníkům otevřel minulý čtvrtek.

Nově nalezený obraz namalovaný mecenášem Josefa Mánesa či repliky šperků hraběnky Gizely Silva Tarouca nabídne letos svým návštěvníkům zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. Správci památky se chystají rozšířit i filmovou expozici Jana a Zdeňka Svěrákových.

Památka roku přivítá návštěvníky. Nejen interesantní zámecký park, ale nově budou moci návštěvníci zavítat i do interiérů klasicistní stavby v Čechách pod Kosířem. Novinkou letošní sezony je nově nalezený obraz s podílem Josefa Mánesa nebo repliky šperků hraběnky Gizely.

Užít si úžasný kulturní zážitek a nevytáhnout paty z domu? To jsme se za poslední rok naučili díky všemožným televizním přenosům. Ale co takhle si projít výstavu v galerii?

K letošnímu dvoustému výročí narození významného českého malíře uspořádala Galerie Kooperativy výstavu s názvem Josef Mánes – dílo a jeho doba. K vidění je zde přes jeho 160 děl, z toho 90 olejomaleb a kreseb.