Karel Klostermann

I v češtině existují názvy pro mnohá zahraniční města, a tak místo do Venezia jezdíte do Benátek a děti se ve škole učí, že Mistra Jana Husa upálili v Kostnici, nikoli v Konstanz. Dokážete rozklíčovat jména, pod kterými cizinci znají některá naše města?

Chcete si udělat pohodový výlet na slavnou šumavskou hraniční horu, který vám zabere chůzí po krásném okruhu jen dvě hodiny i se svačinou a fotografováním? Vypravte se na Svaroh (Zwercheck) s nadmořskou výškou 1334 metrů. Čekají vás dechberoucí výhledy, lezení po skalách, přírodní kino, kamenné pole, ale i malý urbex. Po trase doporučené Plzeňskou Drbnou ujdete jen 6 kilometrů s převýšením 321 metrů.

Šumavskou obec Modrava si možná spojíte s oblíbeným českým kriminálním seriálem, zasazeným do jejího prostředí. Leží na soutoku Roklanského, Modravského a Filipohuťského potoka, z nichž vzniká řeka Vydra. V minulosti tu býval konec světa, obklopený slatěmi a hlubokými lesy. Doba se ale změnila a v současnosti je Modrava centrum horské turistiky. Co všechno tu lze zažít a vidět?

Česko je země s bohatou historií a rozmanitou přírodou, kterou lze obdivovat z mnoha perspektiv. Jednou z nich jsou rozhledny, které jsou rozesety po celém území a nabízejí jedinečné pohledy na krajinu.

Před 100 lety, 16. července 1923, zemřel ve Štěkni u Strakonic spisovatel Karel Klostermann. Do dějin literatury vstoupil zejména jako autor knih popisujících drsnou krásu Šumavy a tvrdý život obyvatel z těchto hor. K jeho nejznámějším prozaickým dílům patří román Ze světa lesních samot, kronika Mlhy na Blatech nebo povídkový soubor V srdci šumavských hvozdů.

Spisovatel Šumavy Karel Klostermann (1848 až 1923), od jehož úmrtí uplyne v neděli 100 let, má stále co říci i dnešním čtenářům. Jeho dílo je stále živé, v mnohém aktuální a atraktivní, stále se vydává i půjčuje v knihovnách. Díky své próze je navíc dodnes považován za určitou autoritu a lidé stále porovnávají některé současné situace s Klostermannovým popisem šumavských míst či událostí. ČTK to řekli jazykovědci a historici literatury z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ze Západočeské univerzity v Plzni.

Šumavská rozhledna Poledník u Prášil neláká jen na výhledy, ale také na dvě nové expozice a jednu výstavu. Návštěvníci se díky nim dozvědí zajímavosti z vojenské historie, obnovy tamějšího lesa i života spisovatele Karla Klostermanna.

Dvě nové stále expozice a jedna dočasná výstava jsou aktuálně přístupné ve třech podlažích oblíbené šumavské rozhledny Poledník u Prášil. Stálé výstavy se věnují vojenské historii Poledníku a samovolnému vývoji horských smrčin, v nejspodnějším ze tří prstenců věže je dočasná výstava o spisovateli Karlu Klostermannovi, od jehož úmrtí uplyne letos 100 let.

Dvě nové stále expozice a jedna dočasná výstava jsou nově zpřístupněné ve třech podlažích oblíbené šumavské rozhledny Poledník u Prášil. Stálé výstavy se věnují vojenské historii Poledníku a samovolnému vývoji horských smrčin. V nejspodnějším ze tří prstenců věže je dočasná výstava o spisovateli Karlu Klostermannovi, od jehož úmrtí uplyne letos 100 let, řekl referent cestovního ruchu Národního parku (NP) Šumava a autor stálých expozic Josef Štemberk.

Dvě nové stále expozice a jedna dočasná výstava jsou ode dneška oficiálně zpřístupněné ve třech podlažích oblíbené šumavské rozhledny Poledník u Prášil. Stálé výstavy se věnují vojenské historii Poledníku a samovolnému vývoji horských smrčin, v nejspodnějším ze tří prstenců věže je dočasná výstava o spisovateli Karlu Klostermannovi, od jehož úmrtí uplyne letos 100 let. ČTK to řekl referent cestovního ruchu Národního parku (NP) Šumava a autor stálých expozic Josef Štemberk.

Dříve do hustých šumavských lesů místní nechodili kvůli přísnému režimu v pohraničí. Dnes se procházkám vyhýbají kvůli davům turistů.

Je tu začátek měsíce a s ním i přehled toho nejpodstatnějšího co přinesl měsíc uplynulý. Velké emoce vzbudila například bakalářská práce strážníka a bývalého studenta Západočeské univerzity v Plzni, ve které popisoval mnohdy surový přístup k lidem bez domova. Naše čtenáře zaujal také vývoj ohledně bizarní lavičky Pata a Mata, která doslova pobavila celou republiku. Ve vší tichosti totiž změnila svou podobu. A to i přesto, že si veřejnost přála zachovat její bizarní provedení.

Veliká tragédie se stala na Velikonoce v Sušici roku 1859, když se procesí poutníků vypravilo do Emauz. Lidé se zastavili na provizorním mostu přes řeku Otavu. Ten jejich tíhu neunesl a zřítil se do vody. Zahynulo tehdy přes 50 poutníků, dalších 100 vyvázlo se zraněním. O nehodě psal i proslulý šumavský spisovatel Karel Klostermann.

Neurochirurg a primátor města v letech 1990 až 1994 bude mít na Ústředním hřbitově nedaleko kaple sv. Václava čestný hrob. Záměr zastupitelů posvětila vdova Eva Mračková. Plzeň aktuálně pečuje o 48 čestných hrobů významných osobností z oblasti kultury, vědy, medicíny nebo společenského života.

Fascinuje vás jídelníček našich předků? Vystačili si s málem, ale i z těch nejobyčejnějších surovin dokázali udělat dobrotu. Šterc je toho tím nejlepším důkazem. Vždyť to hlavní, co na něj potřebujete, je obyčejná mouka. Rozhodně si ale pochutnáte a ještě ušetříte.

První měsíc letošního roku jednoznačně patřil prezidentským volbám. Naše čtenáře zaujal například článek s andělíčkem Ošahánkem, který se před druhým kolem prezidentské volby oblékl do flanelu. V rámci seriálu (NE)obyčejní jsme nabídli náhled do práce zoologů z Národního parku Šumava a věnovali jsme se také historické kuriozitě s vyobrazením Adolfa Hitlera na budově spořitelny v Sušici. Velké ohlasy zaznamenalo i video z čističky, kde je vidět, co všechno jsou Plzeňané schopni spláchnout do záchodu.

Rekonstrukci průtahu Železnou Rudou na Klatovsku, která je největším rekreačním městem v regionu chystá plzeňské ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Budování 1,5 kilometru dlouhé silnice ve směru od Plzně od kolejí po okružní křižovatku u hasičské zbrojnice chce zahájit na jaře. Přijde zhruba na 80 milionů korun. Půjde o velmi náročnou investici pro město se 1600 stálými obyvateli a tisíci rekreanty.

Obrovský ohlas vzbudila historická kuriozita s vyobrazením Adolfa Hitlera na reliéfu, který je od roku 1936 umístěn u vstupu do budovy spořitelny v Sušici. Na tuto skutečnost upozornila před týdnem jako první redakce Plzeňské Drbny. Zatímco portrét československého prezidenta Edvarda Beneše a Hitlera je nezpochybnitelný, tajemstvím zůstává i nadále totožnost třetího muže vpravo. I o něm lidé bouřlivě diskutovali. Někteří v něm poznali legendárního šumavského spisovatele Karla Klostermanna.

Nepatřily mezi nejstarší šumavské obce. O jejich založení se postaral kníže Schwarzenberg až na konci 18. století. Na nedostatek událostí si ale za své krátké existence stěžovat opravdu nemohly.

Šumavský národní park připravuje na příští rok demolici Roklanské chaty, která se nachází u vrcholu Březník poblíž Modravy na Klatovsku. Důvodem je podle parku špatný stav objektu. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Roklanská chata se nachází v takzvané přírodní zóně, což jsou území s nejvyšším stupněm ochrany.

Šumavský národní park připravuje na příští rok demolici Roklanské chaty, která se nachází u vrcholu Březník poblíž Modravy na Klatovsku. Důvodem je podle parku špatný stav objektu.

Šumavský národní park připravuje na příští rok demolici Roklanské chaty, která se nachází u vrcholu Březník poblíž Modravy na Klatovsku. Důvodem je podle parku špatný stav objektu. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Roklanská chata se nachází v takzvané přírodní zóně, což jsou území s nejvyšším stupněm ochrany.

Hrob plzeňského spisovatele, bývalého ředitele městské knihovny a jednoho z prvních držitelů Ceny města Plzně Miloslava Nohejla se stane čestným hrobem. Návrh posvětili radní města, ještě to ale musí potvrdit zastupitelé. Aktuálně město pečuje o 47 čestných hrobů významných osobností spjatých se Západočeskou metropolí. Jsou mezi nimi umělci, politici nebo vědci.

Železná Ruda dobudovala přesně za rok za necelých 11 milionů korun nové terasovité náměstí Karla Klostermanna. To rekreačnímu centru v Plzeňském kraji se zhruba…

Přesně jeden rok trvalo vybudování nového náměstí, které oblíbenému rekreačnímu centru v Železné Rudě dlouhodobě chybělo. Na místě je menší kašna, schodiště, terasy, dlažba a lavičky. Se stromy a květinami tak tvoří klidovou zónu. Vedení města doufá, že tím posílí návštěvnost. Město získalo na stavbu dotaci zhruba šest milionů korun od ministerstva životního prostředí.

Železná Ruda dobudovala přesně za rok za necelých 11 milionů korun nové terasovité náměstí Karla Klostermanna, které rekreačnímu centru v Plzeňském kraji se zhruba 1600 obyvateli dlouhodobě chybělo.

Také se vám hned, jakmile se ponoříte do nějaké knížky, rozevírá před očima kulisa příběhu? Některé jsou jen dílem fikce a spisovatelovy fantazie, jiné ale odráží kraj jeho dětství nebo místa, která měl rád. Nechte se do nich pozvat prostřednictvím slavných literárních děl.

Na svém kontě má i hudbu k populární pohádce Byl jednou jeden král.

Bývalou zaniklou sklářskou ves Hůrka najdeme na Šumavě, asi sedm kilometrů od Železné Rudy. Dnes spadá toto opuštěné místo pod obec Prášily. Historie obce se začala psát po roce 1732, kdy byla při sklářské huti Hafenbrändlů založena osada Hůrka, později nazývaná Stará Hůrka.

Legendární šumavské postavy i známé příběhy ožily poprvé v komiksu, který se bude líbit nejen dětem, ale i dospělým. Víte, kdo to byl Sepp Rankl, co se dělo na Zlaté stezce a jak se osidlovala Gabreta? Autoři pokřtili novou publikaci nazvanou Příběhy ze Šumavy v komiksech stylově v Kašperských Horách.

Příběh osídlování Šumavy i soužití Čechů a Němců, vyprávění o Schwarzenberském plavebním kanále, kůrovcových kalamitách, o řece Vltavě, o národních parcích či o slavných Šumavanech přináší nová kniha Příběhy ze Šumavy v komiksech.

Příběh osídlování Šumavy i soužití Čechů a Němců, vyprávění o Schwarzenberském plavebním kanále, o kůrovcových kalamitách, o řece Vltavě, o národních parcích či o slavných Šumavanech přináší nová kniha Příběhy ze Šumavy v komiksech. Ve 12 komiksových příbězích se snaží zpřístupnit zejména dětem přitažlivou a přístupnou formou milníky z regionální historie, řekl při křtu knihy autor námětu a textové části Radek Drahný.

Jedna z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v západočeské metropoli slaví kulaté výročí. Přesně před 120 lety se Měšťanská beseda poprvé otevřela veřejnosti. Už v 19. století se ve zdejší kavárně setkávaly významné osobnosti z vedení města či místní podnikatelé. Dodnes je beseda centem kultury ve městě, kde se pořádají koncerty, divadelní představení či filmové projekce a vzdělávací akce. Pandemie koronaviru však s program významně zamávala.

Jedinečná krajina Lipenska inspirovala českobudějovického důchodce Jana Tláška k tvorbě unikátního betlému. Vytváří  ho několik let.  Netradiční betlém vyrobil většinou ze žaludů a dubových…

V 50. letech minulého století se na Šumavě odehrála mnohá zvěrstva, ale to, co se stalo ve dnes již zaniklé obci Hůrka u Prášil, nemělo obdoby. Opilí vojáci tam tehdy z hrobky vyndali rakve s mumiemi. Se ženami, oblečenými v krásných róbách, tančili a pak všechny mrtvé rozstříleli a zakopali. Podle legendy, která se na Šumavě dodnes traduje, je za to stihl spravedlivý trest – do roka všichni zemřeli.

Lidé v těchto dnech přicházejí na hřbitovy, aby uctili památku zemřelých. Proč však jen zůstat u krátké vzpomínky a zapálení svíčky, když procházka po plzeňském Ústředním hřbitově nabízí tolik zajímavostí. Některé staré hrobky dotváří zdejší unikátní atmosféru a řada z nich disponuje i cennou sochařskou výzdobou. Na největším hřbitově v Plzni najdete také více než čtyřicet čestných hrobů významných Plzeňanů.

Vesnička Prášily leží až na samých hranicích s Bavorskem, mezi Železnou Rudou a Modravou. Právě v tom kraji plném lesů našel Karel Klostermann inspiraci pro svůj román V ráji šumavském.

Ze žaludů a dubových větviček vyrábí českobudějovický důchodce Jan Tlášek netradiční betlémy. Jeho oblíbeným motivem jsou témata spojená se Šumavou a okolím lipenské přehrady. V jeho betlému tak například stojí zmenšený model Stožecké kaple nebo části Schwarzenberského kanálu. Tlášek to dnes řekl novinářům.

/FOTOGALERIE/ Stovky milionů korun jsou letos proinvestovány v městech na Klatovsku, kde se jejich vedení pustilo do oprav náměstí, průtahů či jiných částí. Lidé se tak mohou těšit z nových modernějších ale i bezpečnějších míst.

Řeč samozřejmě není o vodní šelmě, ale o řece, jejíž tok můžete projít celý od „pramene” k „ústí” bez extrémní námahy během příjemné procházky. Vydra totiž měří na délku 23 kilometrů (včetně zdrojnic až po soutok s Křemelnou) a po celou dobu krásami nešetří, stejně jako její okolí.

Byla to obrovská pohroma! Zasáhla do osudů mnoha lidí. Ve svém románu Ze světa lesních samot ji popsal i Karel Klostermann. Dnes je to přesně 150 let, kdy Šumavu zasáhla a zpustošila silná vichřice. Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava takovou, jak ji její obyvatelé znali. Po vichřici začala Šumavu devastovat ještě kůrovcová kalamita nevídaných rozměrů.

Otakar Batlička, Kurt Tucholsky, Karel Klostermann, Karel Čapek, Jan Neruda. To jsou jen některá ze jmen, kterými v poslední době obohatilo tuzemský audioknižní trh plzeňské vydavatelství Avik.

Dnes nám šumavské kopce, lesy, louky, řeky a potůčky slouží především k rekreaci. V dávných dobách však byly využívány i k jiným účelům.

Šumava je hojně vyhledávanou turistickou destinací zejména pro svých osm ledovcových jezer, rozhledně Poledník nebo obrovským hradům v čele s Rabí či Velharticemi. Uniknout by vám však neměla ani naučná stezka táhnoucí se lesnatým kaňonem řeky Vydry. Ta patří k symbolickým částem Šumavy a hned vám také řekneme, proč tomu tak je.

Nové vydání knihy Karla Klostermanna Skláři dnes ve Strakonicích pokřtili zástupci sdružení, které propaguje jeho odkaz. Román poprvé vyšel v roce 1896, naposledy před pěti lety, ale je vyprodaný. Sdružení Karel Klostermann spisovatel Šumavy, jež sídlí v Srní, chce vydávat i další jeho knihy. Na šumavském Březníku, kde spisovateli vybudovalo muzeum, chce letos v bývalé fořtovně otevřít místnost inspirovanou knihou Ze světa lesních samot. ČTK to dnes řekl předseda spolku Václav Sklenář. Dnes uplynulo 172 let od Klostermannova narození.

Konec roku už klepe na dveře. Než se však prosinec přehoupne do ledna, stihnete ještě několik akcí. S dětmi se můžete vypravit třeba na speciální program a komentovaná krmení do zoo, v Praze se tradičně koná Týden sportu zdarma. Pokud dáváte přednost jídlu, vyrazte na zabijačku. A na silvestra i Nový rok můžete pro lepší svědomí vyšlápnout na kopec.

Pro Šumavu je typické, že ať sem přijedete kdykoli, vždycky vám atmosféra místního kraje tak říkajíc zaleze pod nehty. Jedny z nejkrásnějších českých hor zvou nejen k jarní a letní turistice, najdete se tu i v zimních sportech. Pokud ale hledáte dovolenou s přidanou hodnotou, vyzkoušejte tentokrát Hamry, které nabídnou úžasné procházky po lesích i neskutečně bohatou historickou exkurzi do života místních obyvatel.

V Latinské škole milevského premonstrátského kláštera byla slavnostně představena nová brožovaná publikace Jihočeské kláštery a klášterní stavby autorky Blanky Rozkošné, kterou vydal Jihočeský kraj.