Kateřina Aragonská

Majitel kavárny Charlie Clarke objevil při jednom z hledání kovů na poli v anglickém knížectví Warwickshire zlatý řetízek. Odborníci zjistili, že se jedná o zhruba 500 let starý klenot s iniciály anglického krále Jindřicha VIII. Tudora a jeho první manželky Kateřiny Aragonské. Objev je v současnosti vystaven v Britském muzeu, informoval o tom britský server The Guardian.

Jindřich VII., anglický král, podzimní listopadový den roku 1501 ženil svého syna Artura. Ten si za manželku ve svých patnácti letech vzal španělskou princeznu Kateřinu Aragonskou. Svatba se konala v katedrále sv. Pavla, během svatební noci ale nedošlo k naplnění manželské povinnosti. Téměř hned po svatbě tento pár nežije spolu, Kateřina se chtěla naučit anglicky a mladý Artur měl za úkol dospět v muže.

Britské národní muzeum vystavilo vzácný přívěsek, jenž má přímou spojitost s anglickým králem Jindřichem VIII. Je o to cennější, že nebyl součástí žádné sbírky, ale pomocí detektoru jej našel amatérský hledač pokladů.

Spekulací, jak Anna Boleynová skutečně vypadala, je celá řada. Důvodem je především fakt, že se údajně nedochoval žádný její realistický portrét. Nyní však vědci oživili její tvář. A jak se ukázalo, navzdory častým pomluvám byla krásná!

Tudorovská Anglie rozhodně nebyla místo, kde by člověk mohl žít v klidu a bez obav. Ve vysoké politice se intrikovalo vlastně neustále a nikdo si nemohl být jistý, kdy mu smrt sedne za krk a na obzoru se objeví katova sekera. Zároveň se však mnoha lidem podařilo vystoupat po mocenském žebříčku hodně vysoko. Proč to nezkusit, i když cena může být vysoká?

Být dítětem panovnického rodu nebylo v minulosti rozhodně jednoduché. Už vůbec pak nebylo jednoduché být ženou: obyčejně se očekávalo, že porodíte mužské potomky a dále se na vás vlastně v zásadě kašlalo. A přesně takovýto smutný úděl stihl Johanu Kastilskou, která vstoupila do dějin jako Jana Šílená.

Dobu její vlády historikové označují za „zlatý věk“ či alžbětinskou éru. Nikdy se nevdala, dokázala se ale obklopit schopnými muži. Možná i proto se stala jednou z nejslavnějších panovnic v historii. Za pětačtyřicet let, co byla u moci, vytvořila z Anglie hospodářsky i kulturně vyspělý stát.

Anna Boleynová je pravděpodobně jednou z nejslavnějších postav tudorovského období. Proslavila se jako žena Jindřicha VIII., vládce, který nechal popravit dvě ze šesti svých manželek. Jednou z nich byla právě Anna.

Co se týče anglických dějin, patří doba Jindřicha VIII. k jedné z historicky nejvděčnějších látek, která se již dočkala mnoha filmových i literárních zpracování. Toto období si vybrala i úspěšná britská prozaička Hilary Mantelová pro svou rozsáhlou románovou trilogii, jejíž závěrečná část Zrcadlo a světlo nedávno vyšla v českém překladu.

Byla to láska jako trám. Anglický král Jindřich VIII. se do půvabné dvorní dámy zamiloval na první pohled. Už tehdy byl však známý svou přelétavostí. Proto jeho dvoření Anna Boleynová dlouho odmítala. Možná tušila, že jakmile získá její ruku, přestane ho bavit.

Před 486 lety se anglický král zbavil své druhé manželky obzvlášť krutým způsobem. Po zjevně vykonstruovaném obvinění z čarodějnictví, cizoložství, incestu a velezrady ji nechal useknout hlavu. Budiž mu alespoň přičteno k dobru, že k tomu přizval opravdového experta.

Anna Boleynová je kontroverzní postavou naší historie, protože obvinění, z nichž byla nařčena, nejsou spjata s mnoha královnami! Naštěstí. Anna, druhá manželka anglického krále Jindřich VIII., přišla o hlavu, když byla shledána vinnou z cizoložství, incestu a spiknutí proti králi, a to jím samotným. Tím, který z její krásy téměř zešílel. Když ji konečně dostal a ukázalo se, že mu nedá mužského dědice, rozhodl se ji zbavit. O hlavu přišla 19. května 1536 na příkaz svého chotě. Její poprava také nebyla tradiční.

Už spisovatel Honoré de Balzac říkal, že „...omáčka je triumfem kuchařského umění...“. Ta hnědá španělská, espagnole, je jednou z pěti základních omáček a zároveň je i základem k různým chuťově sofistikovanějším variantám.

Marie I. Tudorovna, dcera Jindřicha VIII., vládla pouhých pět let, životů stihla ale ukončit velmi mnoho. Lidé před ní raději prchali.

Jeden z nejslavnějších anglických panovníků se nezapsal do historie díky vyhraným bitvám či progresivní politice. Touha po synovi jej dovedla až k rozmetání zaběhlých pořádků.

Ze šesti žen anglického krále Jindřicha VIII. je Anna Boleynová z dnešního pohledu tou nejvýraznější, ačkoli se na pozici královny udržela pouhé tři roky, než byla křivě obviněna z cizoložství a popravena. Král po její smrti zničil vše, co její osobu v paláci připomínalo. Jak ale vlastně naložil s jejími ostatky?

Bylo ráno 19. května 1536 a skotský teolog Alexander Ales nemohl dospat. Zdál se mu strašný sen, ve kterém viděl useknutou hlavu královny Anny Boleynové. Běžel do zahrady, kde potkal biskupa z Canterbury. Ten potvrdil, že šlo o sen věštecký. Anna byla uznána vinnou z cizoložství, incestu a konspirace proti králi, a měla být ještě týž den popravena.

Jméno Jindřicha VIII. Tudora mají většinou lidé spojené s tím, že měl šest žen a dvě z nich byly popraveny. Anglický panovník však nebyl celou dobu své vlády bláznivý despota. Muž renesančních vlastností a zájmů ovšem ke konci života propadl úplnému šílenství. Jaká byla příčina?

Když se řekne Jindřich VIII., většině lidí se vybaví král při těle. Muž, který vystřídal šest manželek, z nichž některé skončily na popravišti. A také panovník, který tak toužil po sňatku s milenkou, že se kvůli tomu rozhádal s papežem. Král, od jehož narození dnes uplyne 530 let, byl však mnohem zajímavější osobností.

Renesanční malíř Hans Holbein mladší není u nás nijak mimořádně známý, mnohem větší význam má pro Angličany, kteří díky němu vědí, jak vypadal kontroverzní panovník Jindřich VIII. a většina jeho manželek. Jeho tvorba je přesto pozoruhodná i ve světovém měřítku. Už jen proto, že vytvořil optickou iluzi, jež předběhla dobu o několik stovek let.

Do historie se Anna Boleynová zapsala jako druhá manželka anglického krále Jindřicha VIII. Když se za něj v roce 1533 vdávala, nemohla tušit, že bude jen „jednou z řady“… A to doslova! Po její smrti se totiž Jindřich oženil ještě čtyřikrát…

Patříte mezi milovníky historických seriálů plných lásky, zrady, dvorních intrik a silných ženských hrdinek? Pokud se vám líbily seriály Bílá královna a Bílá princezna, tak Španělská princezna je ze stejné dílny.

Král Jindřich VIII. a Anna Boleynová byli oddáni 25. ledna 1533. Problém je jen v tom, že už za sebou měli jednu tajnou svatbu a Jindřich byl navíc pořád ještě manželem Kateřiny Aragonské. Jak se mohlo něco takového přihodit? Láska si prostě poroučet nedala ani v minulosti – a to dokonce ani od papeže.

Nemusíte být historici, a přesto jste určitě na jednu z nejpopulárnějších postav anglické historie narazili. Anna Boleynová inspirovala mnoho romanopisců, historiků, tvůrců filmů i seriálů. Její krátký život plný zvratů a tragický konec je i po staletích velmi poutavý.

Anglický panovník Jindřich VIII. Tudor se zapsal do dějin jako krutý vládce, který nejen že dával popravovat své domnělé odpůrce, spolupracovníky a někdejší přátele, ale stejným způsobem se zbavoval i nepohodlných manželek. První nešťastnicí v řadě byla Anna Boleynová, kterou poslal na smrt jen proto, že mu nedala syna. Jak zjistili historikové, král popravu plánoval s velkou důkladností a rozmyslem.

Britská čtyřiatřicetiletá herečka a modelka černé pleti Jodie Turner-Smithová si v dramatickém seriálu na Channel 5 zhraje anglickou královnu Annu Boleynovou. Třídílný psychologický thriller má vzdorovat konvencím a poskytnout feministické nahlédnutí do života historické postavy. Informoval o tom server Reuters.

Být tak královnou - povzdechne si možná občas většina žen při mytí nádobí nebo při žehlení. Na všechno mít služky a nemuset se o nic starat… Jenže jak víme, být manželkou panovníka přinášelo ženám často spíš utrpení a jejich povinnosti bychom jim dnes rozhodně nezáviděli. Při jejich nesplnění nebo pokud se našla jiná, mladší a hezčí žena v blízkosti krále, čekal je často osud víc než neblahý - stejně jako Kateřinu Aragonskou.

Mnohé z nich oplývaly půvabem, některé stály na nejvyšších stupních společenského žebříčku. Pro dosažení svých cílů se neštítily použít jakékoli prostředky. A protože šlo jen o „slabé ženy“, své protivníky trávily.