Kovář

Dříve byl kovář skoro v každé vesnici. Dnes je jich mnohem míň a také kovářské řemeslo se posouvá trochu jiným směrem.

Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou, technická památka Žďárska, zahájil sezónu a přivítal první návštěvníky. Budova někdejšího Brdíčkova mlýna láká především na historickou technologii vodou poháněného kovářského kladiva – bucharu. Jeho údery pomáhaly v dřívějších dobách kovářům vyrobit zemědělské nástroje. Bez mlýnských kol a síly, kterou dokáže vyvinout silný proud vody, by to ale nešlo.

„Uvítal jsem, když jsem mohl začít v 90. letech dělat moderní skulpturu,“ dodává Petr Císařovský, umělecký kovář. Jeho specializací jsou železné, kované sochy a brány s figurálními motivy.

Nahlédněte v reportáži do kovářské dílny Matěje Bureše z Vizovic.

Jedna z největších pražských nemocnic má v názvu ono klíčové slovo dodnes – Všeobecná. Na začátku roku 1791 otevřela jako první ústav svého druhu v Čechách své brány pro všechny pacienty bez rozdílu vyznání, národnosti a sociálního postavení. Předcházel tomu ale dlouhý vývoj. Ranhojiči, mastičkáři, lazebníci, kořenářky, porodní báby, ale i kati nebo kováři. Ti všichni poskytovali na počátku novověku různé lékařské služby. Měli jedno společné: nešlo o vystudované lékaře.

Jedním z nejstarších řemesel na vesnici bylo řemeslo kovářské. V Evropě se kováři zabývající se řemeslem na vsi vyčlenili asi v průběhu 14. století. V této době se rozlišovalo takzvané kovářské dílo bílé, kam patřila například výroba a údržba nářadí, a kovářské dílo černé – podkovářství, tedy výroba podkov a kování zvířat, a kovářská práce na vozech.

Autor moderní fantasy slovanského střihu vychází nejen v tvorbě svých trpasličích hrdinů ze vzorů J. R. R. Tolkiena (viz minulá epizoda), ale přitom je výrazně posouvá. Nejde jen o specifický dialekt, který je u nás směsí různých známých nářečí (od hantecu, přes ostravštinu až po různé slovácké či hanácké), ale především o přiblížení moderních témat, jako je rasismus, odboj, pogromy a etnické čistky. Na Herohero nás najdete zde: https://herohero.co/mecemytymagie 6:37 Rasa i národ – opět se lehce dotkneme Tolkiena a řekneme si, proč trpaslíci u obou autorů tvoří národ, politiku a mají své zájmy, čím se odlišují od lidí a jak si brání své zvyky a tradice. 16:48 Archetypy trpaslíků – ne všichni trpaslíci v SS (Sapkowského světě) jsou bodří válečníci mluvící jadrným slangem a sprostými slovy. Podobají se jim řemeslníci (kováři, metalurgové, ale také mnozí dalíš), ale výrazně se odlišují třebabankéři. 21:11 Mahakam a další politika – proč nemají své říše jako u JRRT a co pro ně znamená Mahakam a komu politicky podléhá. Čeho se snaží dosáhnout? Proč se mnozí stěhují do měst a přidávají se k Veverkám (viz níže)? 26:18 Veverky – Scoia'tael – odbojné skupiny nelidí, kde hrají prim elfové a trpaslíci, schovávají se většinou v lesích a přepadají lidské karavany, poutníky, posly a občas i menší sídla 28:08 Yarpen Zigrin – bojovník, jak má bejt, drsnej i drzej a přitom přímej a přátelskej. Ukáže se jeho věrnost i dobráctví skryté pod drsnou slupkou válečníka, který si troufne na draka, stejně jako na ochranu lidské karavany proti Veverkám (tedy i vlastnímu lidu). Trochu si přitom zafilozofujeme o tom, kdo tu byl první a o vlivu jebání na vývoj světa. 46:10 Zoltan Chivay – šikovný kovář, který se v mnohém podobá Yarpenovi, mluví podobně jadrně, ale nevyniká v boji, jako spíš v řemesle. Proto touží po založení vlastní živnosti, někde daleko od Mahakamu (!), a má ještě větší srdce. Se svou skupinou chrání i lidské ženy a děti, jejichž manželé a otcové jsou ve válce 56:21 Pogromy a extrémní rasismus – podíváme na pogrom v Rinde (v Rivii), který je popsaný na závěr ságy, a ukážeme si proč k němu došlo a obecně dochází i k mnoha dalším. Zároveň se dotkneme otázky trpasličích žen a fungování rodiny. Debatují: Karel Picka, Jakub Kuřímský a Jindřich Kačer Střih a zvuky: Jindřich Kačer a Vladimír Vik Hudba: AI na Kájův příkaz Grafika: Jakub Kuřímský a Vladimír Vik Na Facebooku nás najdete zde: https://www.facebook.com/mecemytymagie Tento díl na Youtube s videem: https://youtu.be/f3QU6v4X1i0 Mail: mecemytymagie@gmail.com Instagram: www.instagram.com/mecemytymagie

Školní chodby hučí životem. Pravda, poněkud odlišným, než obvykle! Řinčí zbroj a meče, ani ty hlasy nejsou dětské! Podlahy ometají dlouhé sukně historických a fantasy oděvů, na chodbě se míjejí rytíři, panoši, vojáci, kováři a nožíři. Naproti košíkářce najdete dokonce i divoce pomalované indiány v odpovídajících oděvech.

Oheň přitahoval Zdeňka Grausama od malička. Když šel pak v Úvalech se školou na exkurzi do kovárny, zjistil, že je možné ho využívat při práci. A zatoužil stát se kovářem. Než se tak ale stalo, uteklo poměrně dost vody.