Laboratoř

Proč mají invazní štiky na Aljašce stále větší chuť na lososy? Která mořská ryba krade a proč? Debatují biologové Jan Pačes a Karel Janko a studentka Simona Slováková. Moderuje Martina Mašková.

Čeští vědci vyvinuli první probiotickou zubní nanonit na světě. Díky speciální vrstvě dostává do mezizubních prostor prospěšné bakterie, které pomáhají potlačovat ty škodlivé a předcházet zánětlivé parodontitidě. Používáním ani podobou se přitom nová nanoniť téměř neliší od běžné zubní nitě.

V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž pomocí léčíme tuberkulózu nebo močové infekce.

00:00 témata magazínu00:30 léčba pomocí inhalátorů04:00 rozhovor s Vladimírem Koblížkem07:30 zubní nanonit09:15 3D tisk mostu13:05 Rozhovor s Romanem Fojtíkem16:30 moderní léčba virových nemocí

Některá pohoří v Česku a na Tchaj-wanu jsou si geologicky velmi podobná, říkají vědci. Sesuvy půdy a zemětřesení proto zkoumají společně odborníci z obou zemí – v těchto dnech jejich mezinárodní setkání pokračuje v Beskydech. Co je tam pro tchajwanské geology zajímavé, pověděl našemu reportérovi Jia Jyun Dong z Národní centrální univerzity.

Někdy za tím může být i plicní hypertenze - nemoc, která se dlouho tváří nenápadně. Víc už na Světový den plicní hypertenze. - Kabelka z dinosaura za několik milionů? Vědci ji vypěstovali z fosilie Tyrannosaura rexe. - Chytrá laboratoř na čtyřech kolech odhalí poškození silnic dřív, než je viditelné pouhým okem. Jak moderní technologie šetří miliony a zvyšují bezpečnost? Moderuje Lucie Vopálenská.

Nejprve sešijí poškozenou rotátorovou manžetu v rameni a poté ji překryjí záplatou z dlouhé šlachy bicepsu. To je princip nového ortopedického zákroku, při kterém lékaři využívají vlastní biologický materiál pacienta. V Evropě se s tímto zákrokem teprve začíná a první pacienti ho podstoupili také v Česku. Jednou z jeho výhod je, že urychluje hojení.

Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili pohromadě moderní lidé a neandrtálci. Předávali si navzájem způsob výroby kamenných nástrojů, strategie lovu a zřejmě i způsob, jak pohřbívali své mrtvé.

I drobná trhlina na silnici se může časem změnit v nákladný a nebezpečný problém. Proto po českých silnicích jezdí speciálně upravené auto, které pomocí laserů a kamer odhaluje poškození dřív, než jsou viditelná. Pojízdná laboratoř CleveRA Car mapuje stav silnic a pomáhá prodlužovat jejich životnost i zvyšovat bezpečnost.

Jednou z chystaných misí Evropské kosmické agentury je mise Plato. Jejím hlavním prvkem je družice, která zamíří zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země. V hlubokém vesmíru bude pátrat po tzv. exoplanetách – planetách obíhajících okolo hvězd podobných Slunci. Na přípravě sondy pracují experti v laboratořích v nizozemském Noordwijku a na jejím vývoji se podílejí i čeští vědci a inženýři.

Studenti se s ním učí pracovat a v budoucnu by mohl převzít i některé úkoly v laboratoři. Jak vypadá a co všechno zvládne? - Prevence onkologických onemocnění. Včasná diagnóza a investice do moderní léčby nejsou jen otázkou medicíny, ale mají obrovský dopad na celou společnost a ekonomiku. - Ruka, která byla roky oteklá a těžká po léčbě karcinomu prsu, teď konečně splaskla. Pacientce pomohli lékaři z Fakultní nemocnice v Brně unikátní operací. Moderuje Lucie Vopálenská.

Jedna z největších jaderných katastrof v dějinách se stala před 40 lety v ukrajinském Černobylu. Dodnes zůstává celá oblast zasažená radioaktivními látkami. Podle expertů nehrozí, že by se nebezpečí znovu šířilo do větších vzdáleností. Místní příroda se navíc naučila v radiaci přežít a daří se jí dobře, ukazují výzkumy.

Konzumentům severské stravy se prokazatelně často vyhýbají nádorové nebo kardiovaskulární nemoci. Tato strava přitom sází na známá pravidla – na omezení spotřeby masa a cukrů, zvýšení příjmu celozrnných nebo nízkotučných a celozrnných výrobků, zeleniny a ryb.

00:00 témata Magazínu Experiment00:37 závěr výcviku astronauta Aleše Svobody03:27 Aleš Svoboda v ESTEC06:44 mise Plato a česká stopa v ESTEC10:06 životní prostředí v Černobylu14:04 utajený Černobyl18:20 bezpečnost jaderného paliva

Až tisíc vzorků denně zpracovává plně automatizovaná biochemická linka ve Fakultní nemocnici Bulovka. Její součástí je taky speciální lednice, kde se vzorky krve i moči skladují obvykle tři dny. Dají se tak v případě potřeby dovyšetřit, aniž by pacient musel podstupovat další odběry.

Studenti Českého vysokého učení technického vyvinuli chytrou včelí váhu. Sleduje hmotnost úlu, a tím dokáže určit nejvhodnější dobu pro stáčení medu. Cílem dvou studentů Fakulty elektrotechnické není přijít s úplně novým řešením, ale výrazně zlevnit a zpřístupnit technologie, které už dnes existují.

Celá staletí se ví, že světlo pomáhá rostlinám růst. Při pokusech na hrachu ale vědci z Ósaky nově přišli na to, že světlo také podporuje soudržnost mezi pokožkou a vnitřními tkáněmi. Díky němu si rostlina svůj specifický tvar udržela lépe, než když ke světlu neměla přístup.

00:00 témata Magazínu Experiment;00:29 chytrá včelí váha;04:00 soutěž Hala roku Structure Challenge ČVUT;08:00 kvantová komunikace;09:55 zvuk kytary13:30 biochemická linka v nemocnici Bulovka17:01 nedostatek dat pro AI

Bezpečnost letu Artemis II by se neobešla bez čipů české výroby. Ty hlídají každou částici kosmického záření a americká NASA je běžně montuje do řady svých kosmických lodí. Příspěvků české vědy a techniky bychom ale v programu Artemis našli víc.

Vezmeme vás do požární laboratoře, kde tuto odolnost prokázali. A bude nás také zajímat hořlavost zelených střech. - Představíme technologii, díky které může "nejlevnější střela na světě" pomoci s odminováním válkou zasažených oblastí? Téma velmi aktuální. - Česko propojila nová kvantová síť. Má chránit klíčové systémy a připravit nás na dobu kvantových počítačů. Moderuje Lucie Vopálenská.

Tepelný štít je zásadní součást, díky které se kosmická loď může vrátit na Zemi. Zároveň je to součást, která se nedá nahradit ani zálohovat. Tepelné štíty v programu Artemis II přidělaly odborníkům hodně starostí.

Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují.

Mise Artemis II úspěšně završila svou cestu kolem Měsíce. Co mají astronauti za sebou? Jaká bude budoucnost pilotovaných letů? A jak blízko jsme návratu lidí na Měsíc?

Komu víc slouží zoologické zahrady – zvířatům, nebo lidem? Podle odborníků na bioetiku se v ochraně přírody často skrývá lidské sobectví. Problematické jsou třeba i zoologické zahrady, upozorňuje Leonie Bossertová, bioetička z univerzity ve Vídni a spolupracovnice Filosofického ústavu Akademie věd.

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech.

Běháš podle tepu a chceš si zóny nastavit opravdu podle svého těla. V téhle epizodě ti ukážu, jak si pomocí terénního HRV testu určit aerobní práh a prakticky i laktátový práh bez laboratoře. Dostaneš srozumitelný postup. Co měříš. Proč to funguje. Jak test připravit. Jak ho správně odběhnout. A jak z výsledku nastavit zóny, které budou odpovídat tvé fyziologii.V epizodě uslyšíš:proč je znalost aerobního prahu klíčová pro systematický trénink a závodní přípravuco je HRV a DFA-a1 a jak tenhle princip funguje v běhuproč dává smysl použít právě aplikaci HRV Longerjaké vybavení potřebuješ a proč je hrudní pás nutnostv jakých podmínkách test udělat, aby data měla hodnotujak si test nastavit do hodinek jako strukturovaný tréninkjak přesně probíhá vlastní test krok za krokemjak data exportovat a nechat si z nich určit LT1 a LT2jak z prahů nastavit tepové zóny podle vlastní fyziologiejakým chybám se při testu vyhnoutDo 24 hodin po vydání epizody dáme na web a otevřeme i bonusový článek. Bude doplněný o screenshoty aplikace, ukázku nastavení tréninku a odkaz na aplikaci.Jestli chceš, aby ti bonusové články neunikly, přihlas se na:www.hacknibeh.cz/odberJakmile článek vyjde, přijde ti notifikace.Sleduj podcast Hackni běh, ať ti neuteče další epizoda.

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů.

Klastrovými bolestmi hlavy trpí v Česku zhruba jeden člověk z tisíce. Záchvaty jsou natolik intenzivní, že se jen těžko snášejí. Ataky mohou trvat až tři měsíce a vracejí se i několikrát denně. Následovat ale může dlouhé období bez potíží. I proto jde o onemocnění, které se obtížně rozpoznává.

Pohled na vodu zakalenou sinicemi v rybnících a nádržích je nepříjemný pro nás všechny. Nedávné zprávy o výskytu sinic na zamrzlé hladině Lipna vyvolaly opět diskuze o kvalitě vody v krajině obecně. Touto otázkou se už více než dvě desítky let zabývá hydrobiolog Jan Potužák, vedoucí vodohospodářské laboratoře státního podniku Povodí Vltavy.

„Musíme být dostatečně rychlí na trhu, protože vypadá, že to je jediná funkční cesta, jak ho urvat v náš prospěch,“ říká Petr Jahn, spoluzakladatel start-upu SprayVision, který pomáhá velkým výrobcům po celém světě zefektivňovat robotické lakování.V další epizodě podcastu ROŽNI se bavíme o tom, kam se SprayVision posunulo za poslední dva roky, jak se z Ostravy buduje globálně škálovatelný technologický produkt a proč dává smysl řešit nejen hardware, ale i software.Dozvíte se, jak firma pomáhá zákazníkům šetřit až desítky procent nákladů na barvy, proč si vybudovala vlastní lakovací laboratoř a co všechno obnáší vstup na americký trh.🟡 Zajímá vás víc? Na Herohero se dozvíte:jak ve SprayVisionu vybudovali marketingový tým a jaký komunikační kanál je pro ně klíčový,za kým jít, když se chcete dostat do velkých průmyslových skupin,co obnášela dvě investiční kola a podle čeho si vybírali investory,proč firmě dává smysl americká holdingová struktura a jak přemýšlí o valuaci,jakou vizi má Petr Jahn pro další roky růstu.➡️ Předplaťte si ROŽNI a získejte přístup k extra části podcastu a dalším výhodám: https://herohero.co/rozniPetr Jahn je spoluzakladatel a spolumajitel ostravského start‑upu SprayVision, který šetří peníze lakovnám. Produktem firmy je technologie, která umožňuje snížit množství spotřebovaného laku a zároveň zvýšit kvalitu výsledného povrchu. Zákazníky má start‑up po celém světě — od Kanady po Japonsko. Za svou činnost získal SprayVision řadu ocenění. Vyhrál v soutěži Vodafonu Nápad roku a uspěl v mezinárodní start-up challenge Paint the Future.V ROŽNI si každý měsíc svítíme na podnikání v Moravskoslezském kraji. Jediný regionální business podcast uvádí Tomáš Buchwaldek a Martin Hykel z Patriotů MSK.

Půlcentimetrové larvy hlubokomořských ryb s méně než milimetrovýma očima žijí v mělkém moři. I za soumraku nebo v zakalené vodě dobře vidí díky unikátním buňkám sítnice oka. „Využívají správný tvar tyčinek na sběr světla, ale k tomu používají speciální pigmenty jako v čípcích,“ popisuje hydrobiolog Adam Petrusek v pořadu Laboratoř Martiny Maškové.

Ve středu začala křesťanská postní doba – až do Velikonoc se věřící soustředí víc na duchovní život než třeba na jídlo. Podle vědců je ovšem na půst zvláštně nastavené i naše tělo a někteří lékaři ordinují čas bez jídla jako lék. Už řadu let to dokumentuje francouzská filmařka Sylvie Gilmanová. Její snímek Půst, nová cesta medicíny se před časem promítal i na pražském festivalu filmů o vědě.

O vodíku se mluví jako o palivu budoucnosti, protože je díky nulovým emisím uhlíku šetrný k životnímu prostředí. V Kamenici u Prahy teď jako první v Česku v provozu testují čistě vodíkový kotel na vytápění a ohřev vody. Výsledky chtějí porovnat s běžným kotlem na zemní plyn.

Lední medvědi se dělí s ostatními obyvateli Arktidy až o 7 tisíc tun potravy ročně. Plyne to ze studie kanadských vědců. Množství potravy, které lední medvědi v Arktidě nechávají ležet během roku, odpovídá roční spotřebě masa ve stotisícovém českém městě.