Laboratoř

Celá staletí se ví, že světlo pomáhá rostlinám růst. Při pokusech na hrachu ale vědci z Ósaky nově přišli na to, že světlo také podporuje soudržnost mezi pokožkou a vnitřními tkáněmi. Díky němu si rostlina svůj specifický tvar udržela lépe, než když ke světlu neměla přístup.

00:00 témata Magazínu Experiment;00:29 chytrá včelí váha;04:00 soutěž Hala roku Structure Challenge ČVUT;08:00 kvantová komunikace;09:55 zvuk kytary13:30 biochemická linka v nemocnici Bulovka17:01 nedostatek dat pro AI

Bezpečnost letu Artemis II by se neobešla bez čipů české výroby. Ty hlídají každou částici kosmického záření a americká NASA je běžně montuje do řady svých kosmických lodí. Příspěvků české vědy a techniky bychom ale v programu Artemis našli víc.

Vezmeme vás do požární laboratoře, kde tuto odolnost prokázali. A bude nás také zajímat hořlavost zelených střech. - Představíme technologii, díky které může "nejlevnější střela na světě" pomoci s odminováním válkou zasažených oblastí? Téma velmi aktuální. - Česko propojila nová kvantová síť. Má chránit klíčové systémy a připravit nás na dobu kvantových počítačů. Moderuje Lucie Vopálenská.

Tepelný štít je zásadní součást, díky které se kosmická loď může vrátit na Zemi. Zároveň je to součást, která se nedá nahradit ani zálohovat. Tepelné štíty v programu Artemis II přidělaly odborníkům hodně starostí.

Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují.

Mise Artemis II úspěšně završila svou cestu kolem Měsíce. Co mají astronauti za sebou? Jaká bude budoucnost pilotovaných letů? A jak blízko jsme návratu lidí na Měsíc?

Komu víc slouží zoologické zahrady – zvířatům, nebo lidem? Podle odborníků na bioetiku se v ochraně přírody často skrývá lidské sobectví. Problematické jsou třeba i zoologické zahrady, upozorňuje Leonie Bossertová, bioetička z univerzity ve Vídni a spolupracovnice Filosofického ústavu Akademie věd.

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech.

Běháš podle tepu a chceš si zóny nastavit opravdu podle svého těla. V téhle epizodě ti ukážu, jak si pomocí terénního HRV testu určit aerobní práh a prakticky i laktátový práh bez laboratoře. Dostaneš srozumitelný postup. Co měříš. Proč to funguje. Jak test připravit. Jak ho správně odběhnout. A jak z výsledku nastavit zóny, které budou odpovídat tvé fyziologii.V epizodě uslyšíš:proč je znalost aerobního prahu klíčová pro systematický trénink a závodní přípravuco je HRV a DFA-a1 a jak tenhle princip funguje v běhuproč dává smysl použít právě aplikaci HRV Longerjaké vybavení potřebuješ a proč je hrudní pás nutnostv jakých podmínkách test udělat, aby data měla hodnotujak si test nastavit do hodinek jako strukturovaný tréninkjak přesně probíhá vlastní test krok za krokemjak data exportovat a nechat si z nich určit LT1 a LT2jak z prahů nastavit tepové zóny podle vlastní fyziologiejakým chybám se při testu vyhnoutDo 24 hodin po vydání epizody dáme na web a otevřeme i bonusový článek. Bude doplněný o screenshoty aplikace, ukázku nastavení tréninku a odkaz na aplikaci.Jestli chceš, aby ti bonusové články neunikly, přihlas se na:www.hacknibeh.cz/odberJakmile článek vyjde, přijde ti notifikace.Sleduj podcast Hackni běh, ať ti neuteče další epizoda.

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů.

Klastrovými bolestmi hlavy trpí v Česku zhruba jeden člověk z tisíce. Záchvaty jsou natolik intenzivní, že se jen těžko snášejí. Ataky mohou trvat až tři měsíce a vracejí se i několikrát denně. Následovat ale může dlouhé období bez potíží. I proto jde o onemocnění, které se obtížně rozpoznává.

Pohled na vodu zakalenou sinicemi v rybnících a nádržích je nepříjemný pro nás všechny. Nedávné zprávy o výskytu sinic na zamrzlé hladině Lipna vyvolaly opět diskuze o kvalitě vody v krajině obecně. Touto otázkou se už více než dvě desítky let zabývá hydrobiolog Jan Potužák, vedoucí vodohospodářské laboratoře státního podniku Povodí Vltavy.

„Musíme být dostatečně rychlí na trhu, protože vypadá, že to je jediná funkční cesta, jak ho urvat v náš prospěch,“ říká Petr Jahn, spoluzakladatel start-upu SprayVision, který pomáhá velkým výrobcům po celém světě zefektivňovat robotické lakování.V další epizodě podcastu ROŽNI se bavíme o tom, kam se SprayVision posunulo za poslední dva roky, jak se z Ostravy buduje globálně škálovatelný technologický produkt a proč dává smysl řešit nejen hardware, ale i software.Dozvíte se, jak firma pomáhá zákazníkům šetřit až desítky procent nákladů na barvy, proč si vybudovala vlastní lakovací laboratoř a co všechno obnáší vstup na americký trh.🟡 Zajímá vás víc? Na Herohero se dozvíte:jak ve SprayVisionu vybudovali marketingový tým a jaký komunikační kanál je pro ně klíčový,za kým jít, když se chcete dostat do velkých průmyslových skupin,co obnášela dvě investiční kola a podle čeho si vybírali investory,proč firmě dává smysl americká holdingová struktura a jak přemýšlí o valuaci,jakou vizi má Petr Jahn pro další roky růstu.➡️ Předplaťte si ROŽNI a získejte přístup k extra části podcastu a dalším výhodám: https://herohero.co/rozniPetr Jahn je spoluzakladatel a spolumajitel ostravského start‑upu SprayVision, který šetří peníze lakovnám. Produktem firmy je technologie, která umožňuje snížit množství spotřebovaného laku a zároveň zvýšit kvalitu výsledného povrchu. Zákazníky má start‑up po celém světě — od Kanady po Japonsko. Za svou činnost získal SprayVision řadu ocenění. Vyhrál v soutěži Vodafonu Nápad roku a uspěl v mezinárodní start-up challenge Paint the Future.V ROŽNI si každý měsíc svítíme na podnikání v Moravskoslezském kraji. Jediný regionální business podcast uvádí Tomáš Buchwaldek a Martin Hykel z Patriotů MSK.

Půlcentimetrové larvy hlubokomořských ryb s méně než milimetrovýma očima žijí v mělkém moři. I za soumraku nebo v zakalené vodě dobře vidí díky unikátním buňkám sítnice oka. „Využívají správný tvar tyčinek na sběr světla, ale k tomu používají speciální pigmenty jako v čípcích,“ popisuje hydrobiolog Adam Petrusek v pořadu Laboratoř Martiny Maškové.

Ve středu začala křesťanská postní doba – až do Velikonoc se věřící soustředí víc na duchovní život než třeba na jídlo. Podle vědců je ovšem na půst zvláštně nastavené i naše tělo a někteří lékaři ordinují čas bez jídla jako lék. Už řadu let to dokumentuje francouzská filmařka Sylvie Gilmanová. Její snímek Půst, nová cesta medicíny se před časem promítal i na pražském festivalu filmů o vědě.

O vodíku se mluví jako o palivu budoucnosti, protože je díky nulovým emisím uhlíku šetrný k životnímu prostředí. V Kamenici u Prahy teď jako první v Česku v provozu testují čistě vodíkový kotel na vytápění a ohřev vody. Výsledky chtějí porovnat s běžným kotlem na zemní plyn.

Lední medvědi se dělí s ostatními obyvateli Arktidy až o 7 tisíc tun potravy ročně. Plyne to ze studie kanadských vědců. Množství potravy, které lední medvědi v Arktidě nechávají ležet během roku, odpovídá roční spotřebě masa ve stotisícovém českém městě.

Vakcíny proti covidu na bázi mRNA výrazně zvyšují dobu přežití u pacientů s nádory plic anebo nádory kůže v pokročilé fázi. Vědci z Floridské univerzity zjistili, že jejich podání stimuluje imunitní systém a tím přispívá k úspěšnosti onkologické léčby.

Vědci z univerzity v Cambridge vytvořili žebříček partnerské věrnosti mezi savci. Člověk je v něm na prvních příčkách, zatímco jeho příbuzní z řádu primátů na posledních. Zatímco dřívější výzkumy sázely hlavně na dlouhodobá pozorování zvířecích komunit, v tomto výzkumu šlo spíše o genetický výzkum sourozeneckých vazeb.

Letos na jaře by se měla opět vydat lidská posádka k Měsíci. Léto zase nabídne zatmění Slunce nad Evropou. Sluneční kotouč zcela zmizí nad státy na jejím západním okraji, ale i v Česku se dočkáme pěkné podívané. Na večer ve středu 12. srpna si proto nic neplánujte a vydejte se někam na kopec nebo do přírody. Nad Českem se totiž bude vlivem zatmění stmívat hned dvakrát krátce po sobě a s příchodem tmy vytrvalé pozorovatele odmění Perseidy.

Leden je měsícem prevence rakoviny děložního čípku. V Česku tímto typem karcinomu každoročně onemocní podle gynekologů 770 žen. Dnešní medicína už naštěstí dokáže pomoci i pacientkám, u kterých se na nádor přišlo pozdě. Využívá k tomu metodu brachyterapie. Radioaktivní zdroj záření se při ní umisťuje přímo do nádoru nebo do jeho těsné blízkosti.

Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.

Co potřebují ryby ve velkoměstě? Může nám znalost ryb pomoci s mikroplasty? Debatují bioložka Zuzana Musilová, odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml a student Matouš Kejval. Moderuje Martina Mašková.

Vědci upravili geny houby, která se řadí v Británii, USA nebo Číně řadí mezi běžně prodávané potraviny. Cílem bylo vyzkoušet ji jako udržitelnější stravu na bázi proteinů. Houba se stala stravitelnější a získala chuť masa.

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.