Leonardo da Vinci

Patřila k nejlepším partiím své doby, i když krásy zrovna moc nepobrala. Množství jejích nápadníků ale lákalo především její pohádkové věno. To dokázal po svatbě s ní nebývale rychle „rozfofrovat“ její druhý manžel, věčně zadlužený Maxmilián Habsburský. V manželství bez lásky se nikdy nedočkala dětí, ač po nich tolik toužila…

Umění nemusí být jen pro odborníky nebo návštěvníky galerií. Existují obrazy, které se natolik zapsaly do světové kultury, že je poznají i lidé bez hlubších znalostí dějin umění.

První světová válka přinesla bojištím nejen nebývalé množství obětí, ale také nový způsob boje. Kulometná hnízda, ostnatý drát a kilometry zákopů uvrhly západní frontu do patové situace. Právě v této zoufalé situaci se zrodil tank.

Už 15. května Netflix uvede nové epizody seriálu Berlín. Geniálního zločince, který podniká jen ty nejodvážnější krádeže. Podívejte se na upoutávku a zjistěte, co nás čeká ve druhé řadě.

Netflix ještě zdaleka neřekl poslední slovo ve světě chytrých loupeží a překvapivých zvratů. Podle nových informací má streamovací gigant připravovat další pokračování Papírového domu (Money Heist). Fanoušky už za pár dní poctí svou návštěvou Berlín a jeho druhá řada s podtitulem Dáma s hranostajem.

Chyběl vám sympatický lupič v červené kombinéze s Dalího maskou? Nesmutněte, Berlín si přichystal další loupež, která se na obrazovkách objeví velmi brzy a podle nejnovější ukázky je opět na co se těšit.

Berlín byl před třemi lety docela vítaným spin-offem/prequelem netflixovského megahitu Papírový dům a už příští týden se dočkáme dlouho očekávané druhé řady. Tentokrát nás čeká loupež v Seville, kam Berlín se svou partou zamíří kvůli obrazu Dáma s hranostajem, který má posloužit jen jako zástěrka pro ještě odvážnější plán. Druhá řada nás zavede do slunných […] Příspěvek Troufalá krádež da Vinciho mistrovského díla. Na Netflix se konečně vrací seriálový hit s další velkou loupeží pochází z NaFilmu.cz

V malém kostele v toskánském městečku Vinci, rodišti nejslavnějšího renesančního umělce, se v rodinné hrobce možná skrývají genetické stopy k jedné z největších záhad v dějinách lidstva: čím se mysl...

Myslíte si, že si dobře vybavíte každý detail, například ze včerejšího dne, nebo přesné rozložení ikon na ploše vašeho počítáče? Dneska to zjistíme naostro. Tento test prověří vaši schopnost zachytit vizuální informace dříve, než se rozplynou v proudu běžných myšlenek.

Když se řekne Leonardo da Vinci, většina lidí si automaticky vybaví slavnou Monu Lisu nebo monumentální Poslední večeři.

Co skrývá jeden z nejslavnějších obrazů našich dějin? Leonardo da Vinci měl k hudbě blíž, než je obecně známo, a právě Poslední večeře se podle některých badatelů dá doslova „přehrát“.

Dne 2. května 1519 zemřel na zámku Amboise ve Francii Leonardo da Vinci, jedna z nejvýraznějších osobností nejen evropských, ale i světových dějin. V tamní zámecké kapli sv. Huberta se nachází hrobka, v níž jsou údajně uloženy géniovy ostatky.

Moderní metody se prosazují ve všech oborech, i v malířství. Vědci si tak „posvítili“ i na Monu Lisu a zjistili, že původně měla přes tvář tenký šátek, typický pro florentské ženy v období porodu. Nejsou to ovšem jediná znepokojující fakta.

Uvnitř srdce se skrývá síť svalových vláken, která připomíná krajku nebo sněhové vločky. Poprvé ji nakreslil Leonardo da Vinci někdy kolem roku 1513, po pečlivé pitvě lidského srdce. Domníval se, že tato vlákna zahřívají proudící krev. Byl to geniální odhad, ale nepřesný. Co ta struktura doopravdy dělá, vědci nevěděli celých pět set let — dokud jim v roce 2020 nepomohla umělá inteligence, genomika a data od čtvrt milionu lidí.

Když Leonardo hledal inspiraci pro bavičské kousky, jimiž obveseloval dvořany svého prvního mecenáše, vydával se nejen do milánských ulic, ale také do vzpomínek na to, co se naučil v sochařském ateliéru Andrey del Verrocchia v rodné Florencii.

Evropa je druhým nejmenším světadílem světa, ale přesto svou historií, kulturním bohatstvím a politickým významem hraje ve světě poměrně zásadní roli. Zahrnuje 46 států, včetně České republiky, které se liší jazykem, kulturou i tradicemi. Jak moc dobře ji znáte? Otestujte se v kvízu.

Jeho obrazy patří k nejslavnějším a nejcennějším v uměleckém světě. Svými vynálezy předběhl dobu nikoliv o desítky let, ale rovnou o staletí. Řeč je o Leonardu da Vincim, géniovi tisíciletí. Víte, v čem tkví jeho tvořivost a čím se odlišoval od dalších umělců? Tipnete si, kolik obrazů vytvořil? A víte, čím šokoval své současníky?

Vnitřní prostory Nové sakristie kostela San Lorenzo prostupuje těžký zápach potu a všudypřítomného mramorového prachu. Uprostřed tohoto stavebního chaosu stojí muž, který obrací dějiny umění naruby, ale sám vypadá jako ten nejposlednější žebrák.

Mezi nejočekávanější seriálové návraty tohoto roku patří i druhá řada Berlína s podtitulem Dáma s hranostajem. Na Netflix dorazí už za měsíc a v kulisách Sevilly rozehraje další promyšlenou loupež. Pojďme si připomenout vše, co o nové sezóně spin-offu Papírového domu zatím víme. Druhá řada nás zavede do Sevilly, kde Berlin (Pedro Alonso) a profesor […] Příspěvek Velká krádež obrazu Leonarda da Vinciho. Na Netflix se vrací seriálový hit s další nemožnou loupeží pochází z NaFilmu.cz

Co mají společného renesanční malíř, který pitval lidská těla, dramatik bez univerzitního vzdělání a fyzik z patentového úřadu? Všichni změnili svět, často i navzdory okolnostem. A všechny spojuje měsíc duben.

Čtyři hodiny boje, tisíce mužů a podle dobových zdrojů jediný padlý. Bitva, kterou zvěčnili Leonardo da Vinci i Peter Paul Rubens, dodnes mate historiky.

Pyramida v Louvru není složena ze 666 dlaždic, nůž svatého Petra nesymbolizuje pokus Vatikánu popřít roli Máří Magdalény. Množství laciných spekulací a chyb devalvuje poselství románu Da Vinciho kód.

Originál Mony Lisy je jen jeden a stojí se na něj fronta. Přitom ten obraz zná každý a jeho reprodukci můžete koupit za pár desetikorun.

Byl jedním z největších mozků 17. století, přesto dnes neznáme jeho tvář. Robert Hooke objevil buňku, postavil základy moderní geologie a vtiskl řád Londýnu po ničivém požáru.

Jméno Pietro Andrea Mattioli je uvedeno na Národním muzeu mezi dvaasedmdesáti jmény těch osobností, které měly významné místo v našich dějinách. Ital Mattioli proto, že jako humanista a lékař je tvůrce herbáře vydaného Melantrichem roku 1562 v překladu Tadeáše Hájka z Hájku.

Historie, věda, popkultura i internet. Zkuste náš krátký kvíz s deseti otázkami a zjistěte, jak dobře se orientujete ve světě základních znalostí.

Van Gogh, Munch, Klimt, impresionisté nebo surrealista Dalí? Otestujte své znalosti ze světa výtvarného umění. Dokážete podle popisu rozpoznat nejznámější obrazy slavných malířů a ze tří možností vybrat ten správný název uměleckého díla?

Lucie Vondráčková září v seriálu Ulice jako ambiciózní Soňa. I když oblíbená herečka a zpěvačka matkou dvou synů brzy oslaví 46. narozeniny, její postava a vzhled má stále dívčí půvab. Může za to mimo jiné i způsob, jak relaxuje a pečuje o sebe.

Nejdráže prodaný obraz světa zmizel z očí veřejnosti. Rekordní aukce, spory o autorství i stopy vedou k saúdskému princi.

Italská veřejnoprávní televize Rai čelí kritice za upravenou kresbu Vitruviánského muže od Leonarda da Vinciho v olympijské znělce. Verze díla, kterou používá italská televize, má odstraněné mužské pohlavní orgány, píše agentura Reuters. Rai, která čelí kritice i za komentáře doprovázející zahajovací olympijský ceremoniál, uvedla, že pouze přebírá materiály orgánu Olympic Broadcasting Services.

Srdcem olympijského Milána je Mírový oblouk, kde už přes týden hoří olympijský oheň. Dne 6. února jej tam zapálili italští lyžaři a olympijští medailisté Alberto Tomba a Deborah Compagnoniová. Každý večer k Mírovému oblouku míří stovky lidí, aby si mohly užít světelné a hudební představení s olympijským ohněm.

Italská státní televize Rai čelí obviněním z cenzury, protože v úvodním spotu olympijského vysílání ukazuje slavnou kresbu Leonarda da Vinciho Vitruviánský muž s vymazanými genitáliemi. Kauzy se chytla italská opozice, která krajně pravicovou vládu premiérky Giorgie Meloniové dlouhodobě obviňuje z ovládání státní televize.

Lidé na celém světě se neučí stejným způsobem. O tom podává hlavní svědectví neurodiverzita. Hlavní příklady představuje porucha autistického spektra (PAS) a také porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Ty jsou často vnímány jako výzvy, ale existuje spousta důkazů o tom, že právě tyto výzvy znamenají zdroj kreativity i jedinečné geniality. Tento článek představí slavné a známé osobnosti s PAS a ADHD, kteří tuto svoji “jinakost” dokázaly využít bezesporu jako silnou stránku.

V Miláně stojí tajemný dům, kolem kterého většina lidí projde bez povšimnutí. Vila Cascina Bolla byla místem, kde žil Leonardo da Vinci, a kde se odehrávala méně známá kapitola jeho života.

Možná to zní skoro jako nějaký dobrodružný objev z filmu Indiana Jones, ale tentokrát to není dílem filmařů, ale opravdových archeologů, kteří po pěti stech letech hledání konečně uspěli a našli dva tisíce let starou baziliku, stavbu, o které se psalo už ve starověku a která na nějaký čas úplně zmizela z mapy.

Na první pohled působí jako jeskyně. Ve skutečnosti jde o strop jedné z místností milánského hradu Sforzesco. Unikátní je především tím, že ho zdobí rozsáhlá malba od Leonarda da Vinciho, která už mnoho let podstupuje renovaci. Během zimních olympijských her se prostor výjimečně otevře veřejnosti, jež si tak bude moci jedno z nejkomplexnějších děl renesančního mistra prohlédnout.

Psal se rok 875 a Abbás Ibn Firnas vzlétl nad oblohu Córdoby – staletí před Da Vincim či bratry Wrightovými. Tento zapomenutý vizionář postavil první padák i kluzák v dějinách a zapsal se do historie jako průkopník lidského letu.

Leonardo da Vinci. Génius, renesanční člověk, vynálezce. Malíř, autor fantastických studií lidského těla. Muž, jehož myšlenky byly tak průkopnické, že se tomu nechce věřit ani dnes. Mohli bychom se nyní o něm dozvědět víc z jeho DNA.

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než 2000 let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.

V italském Fanu našli archeologové během vykopávek stopy čtyř sloupů patřících více než dvě tisíciletí staré budově. Tuto baziliku navrhl starověký římský architekt Vitruvius.

Leonardo da Vinci nebyl jen malířem záhadných úsměvů, ale také vizionářem, který o půl tisíciletí předběhl éru robotiky. V roce 1495 navrhl mechanického rytíře, který dokázal hýbat čelistí i rukama. Objevte příběh stroje, který po staletí odpočíval v tajných kódech jako zapomenutý div techniky.

Záhada nejslavnějšího úsměvu historie konečně rozluštěna vědci i historiky, kteří potvrzují, že nás Leonardo geniálně napálil.

Umění bylo jeho životem a jak říkal už Leonardo da Vinci, to jeho nezemřelo s ním. Miroslav Sylla byl jedním z nejvšestrannějších umělců polabského…

Na jedné z kreseb připisovaných Leonardu da Vincimu se vědcům podařilo získat lidskou DNA. Objev by mohl otevřít cestu ke studiu jeho výjimečných schopností i autentifikaci jeho děl.

Leonardo da Vinci se bezesporu řadí mezi nejznámější umělce v historii lidstva. Tahle výrazná osobnost z období renesance se do povědomí mnoha lidí zapsala díly, mezi něž patří i legendární obraz Mona Lisa.

Zní to jako sci-fi, ale může jít o začátek revoluce v dějinách umění. Vědci z institutu J. Craiga Ventera tvrdí, že se jim podařilo získat stopy DNA, které by mohly patřit samotnému Leonardu da Vincimu – přímo z povrchu jeho uměleckých děl.

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí nákladných metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Není vyloučeno, že patří samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá dlouhá cesta. O dosud neoficiální studii informoval časopis Science.

Vědci možná objevili DNA samotného Leonarda da Vinciho – ve staletí staré kresbě, dopisech i dalších artefaktech. Projekt LDVP ukazuje, že spojení umění a genetiky může odhalit víc než kdy dřív. Zda se skutečně dotýkáme génia, ale zatím zůstává otázkou.

Mezinárodní tým vědců se pustil do moderní honby za „šifrou mistra Leonarda“. Pomocí nákladných metod objevil stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu. Je možné, že genetická stopa patří samotnému renesančnímu géniovi. K rozluštění této biologické hádanky a jejímu definitivnímu potvrzení ale vědce čeká ještě dlouhá a nejistá cesta.

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.

Řím - Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí nákladných metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Není vyloučeno, že patří samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O dosud neoficiální studii informoval časopis Science.

Krása je neuchopitelná, je to něco, co poznáme, když to vidíme, ale celá staletí, nebo spíš tisíciletí, se vzpírá všem pokusům ji nějak objektivně popsat, vypočítat, definovat.

Leonardo da Vinci je často považován za jednoho z nejbrilantnějších myslitelů všech dob. Jeho umělecká díla i vědecké objevy lidstvo fascinují už po staletí. Leonardův soukromý život či původ ale zůstávají zahaleny rouškou tajemství. Právě proto se vědci i po více než pěti stech letech od jeho smrti snaží proniknout hlouběji – až k jeho DNA, v níž může být ukryt ten pravý „da Vinciho kód“.

Andreas Vesalius, zakladatel vědy o anatomii člověka, byl malý postavou, ale odhodláním odhalit tajemství lidského těla patří mezi velikány v dějinách lékařství. Uskutečňoval veřejné pitvy a vytvořil jedinečné odborné anatomické dílo, které nebylo překonáno celá staletí.

V roce 1911 zmizel z pařížského Louvru nenápadný portrét ženy od Leonarda da Vinci. Krádež, která šokovala svět, rozpoutala mediální hysterii a proměnila Monu Lisu v nejslavnější obraz všech dob.

Legendární plátno údajně halilo tělo Ježíše potom, co byl sňat z kříže. Je ve vlastnictví Vatikánu a uložené v kapli Svatého plátna katedrály sv. Jana Křtitele v Turíně. K vidění bývá pouze při zvláště slavnostních příležitostech. Dnes už je ale v podstatě jisté, že jde o falzum.

Rozmohla se nám tu nová móda. Spousta lidí si hlasitě a důrazně nárokuje právo na svůj názor. Na tom by snad nebylo nic tak hrozného, ale dost strašné je, že…

Ředitelé škol uvádějí priority pro další roky: stabilita a jasný směr. Největší neshody míří k revizím vzdělávacích programů.