Na jedné z kreseb připisovaných Leonardu da Vincimu se vědcům podařilo získat lidskou DNA. Objev by mohl otevřít cestu ke studiu jeho výjimečných schopností i autentifikaci jeho děl.
Leonardo da Vinci se bezesporu řadí mezi nejznámější umělce v historii lidstva. Tahle výrazná osobnost z období renesance se do povědomí mnoha lidí zapsala díly, mezi něž patří i legendární obraz Mona Lisa.
Zní to jako sci-fi, ale může jít o začátek revoluce v dějinách umění. Vědci z institutu J. Craiga Ventera tvrdí, že se jim podařilo získat stopy DNA, které by mohly patřit samotnému Leonardu da Vincimu – přímo z povrchu jeho uměleckých děl.
Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí nákladných metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Není vyloučeno, že patří samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá dlouhá cesta. O dosud neoficiální studii informoval časopis Science.
Vědci možná objevili DNA samotného Leonarda da Vinciho – ve staletí staré kresbě, dopisech i dalších artefaktech. Projekt LDVP ukazuje, že spojení umění a genetiky může odhalit víc než kdy dřív. Zda se skutečně dotýkáme génia, ale zatím zůstává otázkou.
Mezinárodní tým vědců se pustil do moderní honby za „šifrou mistra Leonarda“. Pomocí nákladných metod objevil stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu. Je možné, že genetická stopa patří samotnému renesančnímu géniovi. K rozluštění této biologické hádanky a jejímu definitivnímu potvrzení ale vědce čeká ještě dlouhá a nejistá cesta.
Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
Řím - Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí nákladných metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Není vyloučeno, že patří samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O dosud neoficiální studii informoval časopis Science.
Krása je neuchopitelná, je to něco, co poznáme, když to vidíme, ale celá staletí, nebo spíš tisíciletí, se vzpírá všem pokusům ji nějak objektivně popsat, vypočítat, definovat.
Leonardo da Vinci je často považován za jednoho z nejbrilantnějších myslitelů všech dob. Jeho umělecká díla i vědecké objevy lidstvo fascinují už po staletí. Leonardův soukromý život či původ ale zůstávají zahaleny rouškou tajemství. Právě proto se vědci i po více než pěti stech letech od jeho smrti snaží proniknout hlouběji – až k jeho DNA, v níž může být ukryt ten pravý „da Vinciho kód“.
Andreas Vesalius, zakladatel vědy o anatomii člověka, byl malý postavou, ale odhodláním odhalit tajemství lidského těla patří mezi velikány v dějinách lékařství. Uskutečňoval veřejné pitvy a vytvořil jedinečné odborné anatomické dílo, které nebylo překonáno celá staletí.
V roce 1911 zmizel z pařížského Louvru nenápadný portrét ženy od Leonarda da Vinci. Krádež, která šokovala svět, rozpoutala mediální hysterii a proměnila Monu Lisu v nejslavnější obraz všech dob.
Legendární plátno údajně halilo tělo Ježíše potom, co byl sňat z kříže. Je ve vlastnictví Vatikánu a uložené v kapli Svatého plátna katedrály sv. Jana Křtitele v Turíně. K vidění bývá pouze při zvláště slavnostních příležitostech. Dnes už je ale v podstatě jisté, že jde o falzum.
Rozmohla se nám tu nová móda. Spousta lidí si hlasitě a důrazně nárokuje právo na svůj názor. Na tom by snad nebylo nic tak hrozného, ale dost strašné je, že…
Máte doma skrytý poklad? Na první kouknutí nevidíte nic mimořádného, ale na ten druhý začnete přemýšlet, jestli váš zaprášený výtisk není jeden z těch, které patří do muzea.
I v dobách, kdy se novinky šířily jen ústně, lidé pásli po bulvárních senzacích. Ani před staletími o ně nebyla nouze. Tisk jen urychlil šíření informací o skandálech, které často otřásaly celou zemí.
Lewis Hamilton zveřejnil ještě před závěrečnou Velkou cenou v Abú Dhabí společnou fotografii jezdců F1, která působí jako motoristická variace na Da Vinciho Poslední večeři. Emotivní popis způsobil, že během několika prvních hodin nasbíral Hamiltonův příspěvek přes dva miliony lajků.
Jeden z nejslavnějších obrazů světa, Mona Lisa Leonarda da Vinciho, přitahuje pozornost nejen svým úsměvem, ale i záhadnou krajinou v pozadí. Už půl tisíciletí se vedou spory o tom, jaké místo je na obraze znázorněno. Nový výzkum italsko-americké geoložky Ann Pizzorusso prý tuto záhadu rozluštil.
Obraz Gustava Klimta Portrét Elisabeth Lederer se 18. listopadu 2025 prodal za rekordních 236,4 milionu dolarů. Stal se tak nejdražším dílem moderního umění vydraženým v aukci.
O 45 procent navýší pařížské muzeum Louvre cenu všech vstupenek pro návštěvníky, kteří přijíždějí ze zemí mimo Evropskou unii. Změny se dotknou i dalších francouzských památek. Odbory krok považují za šokující a diskriminační.
Dne 8. září roku 1504 byla na náměstí Piazza della Signora ve Florencii slavnostně odhalena socha Davida od Michelangela Buonarrotiho. Pětimetrová mramorová postava je dnes dost možná nejslavnější sochou světa, ideálem renesanční krásy, který svému (v té době devětadvacetilétemu) autorovi přinesl nehynoucí slávu i spoustu peněz. Dostal za ni 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než Leonardo da Vinci vydělal za celý život…
Zápalkový hlavolam trochu potrápí vaše mozkové buňky, ale odměnou vám bude dobrý pocit, že je udržujete ve formě. I mozek totiž potřebuje své fitness. Zkuste si náš hlavolam a zároveň zjistěte něco o historii hádanek, která je tak stará jako lidstvo samo.
Jednoznačnou cenovku na umění „věší“ aukční síně. Jsou ale výtvarná díla, která se na trh nikdy nedostala a pravděpodobně ani nedostanou. Obrazy Mona Lisa, Guernica či Noční hlídka obdivují návštěvníci muzeí a jejich největší cena není ta vyjádřitelná penězi. Přesto – dalo by se vyčíslit, na kolik by zájemce přišly?
Investiční manažer Ron Baron je akcionářem Tesly od roku 2014 a za tu dobu jeho fondy na spolupráci s Elonem Muskem výrazně vydělaly. Jen v akciích Tesly zhodnotil původních 400 milionů dolarů na 8 miliard a investice do SpaceX mu vynesla další 4 miliardy. Celkově očekává, že v příštích deseti letech může jejich hodnota ještě pětinásobně růst.
Florencie, hlavní město Toskánska, je často označována jako kolébka renesance. Právě zde se zrodila díla, která změnila dějiny umění a architektury. Město ležící na řece Arno přitahuje každoročně miliony turistů, kteří chtějí obdivovat nejen slavné Florencie památky, ale i romantické uličky, toskánskou… Celý článek Florencie památky – 10 nejlepších, které vidět z webu Hotelove.cz.
Ceny se u různých zdrojů liší – některé počítají s inflací, hodnotou v dnešních cenách, hodnotou v době prodeje nebo i s provizí aukční síni. Number 17A Jackson Pollock, 1948, ≈ 200 mil. USD, ≈ 4,8 miliardy Kč Pollock je známý především pro svou techniku „akční malby“ (action painting), při níž kladl plátna na podlahu a kapal na ně barvu shora.
Sněmovna začala projednávat rozpočet na příští rok a nebylo to v rukavičkách. Podle nové koalice je plný účetních triků a podseknutých příjmů. Chybí údajně skoro 100 miliard. Ministr financí v demisi Stanjura oponoval, že rozpočet je postavený řádně a realisticky, stejně jako ty jeho předchozí. Kde je pravda? Jaký rozpočet nová sněmovna schválí? A jak se změní výdajové priority? Probereme ve velké debatě poslanců Roberta Plagy /nestr. za ANO/ a Vojtěcha Munzara /ODS/ a bývalých ministrů financí Jiřího Rusnoka a Ivana Pilipa. **Evropská komise dnes schválila změnu pravidel v online prostoru. Prý uleví lidem i firmám a podpoří ekonomické inovace. Bude to fungovat? A proč se potichu vrací do Bruselu debata o dalším kontroverzním návrhu na sledování online komunikace tzv. chat control? Naše další téma s technologickým novinářem Petrem Koubským. **A na závěr zase velké peníze, ale v umění. Obraz malíře Gustava Klimta se v New Yorku prodal skoro za 5 miliard korun. Víc už stálo v aukci jen plátno slavného Leonarda Da Vinciho. Co dělá cenu obrazu a kdo za něj může dát 5 miliard? Zeptáme se galeristy a historika umění Milana Dospěla. Celý pořad na: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/
Portrét, který namaloval rakouský výtvarník Gustav Klimt, byl při úterní aukci v New Yorku vydražen za 236,4 milionu dolarů, v přepočtu 4,9 miliardy korun.
Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom ve středu agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.
Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom ve středu agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.
Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom ve středu agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.
Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom dnes agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.
Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.
New York (USA) - Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom dnes agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.
Dva belgičtí influenceři pověsili v pařížském muzeu Louvre na stěnu vlastní podobizny. Po přibližně třech minutách si obrazu všimli zaměstnanci muzea a odstranili jej, potvrdila agentuře DPA mluvčí Louvru. Influenceři Neal Remmerie a Senne Haverbeke, kteří jsou známí především na sociální síti TikTok, vlastní obraz umístili nedaleko světově známé Mony Lisy od Leonarda da Vinciho. O případu informuje v úterý web Brussel Times.
Florencie je městem zaslíbeným pro milovníky umění i gurmány z celého světa. A nezbytnou součástí návštěvy dosud byly laskominy v jedné ze stovek vyhlášených restaurací s úžasným výhledem na ikonická náměstí a renesanční sochy a budovy. Tomu ale má být od příštího roku ve většině případů konec. Město chce zakázat venkovní posezení podnikům v 50 ulicích historického centra.
Výstava "Picasso Life" v Galerii Klášterů Český Krumlov (duben 2025 – duben 2026), nabízí komplexní pohled na Picassovu tvorbu. Návštěvníci zde mohou zhlédnout tisky, litografie, dokumentární materiály a filmy, které odhalují jeho vášeň pro zvířata, přírodu, ženy i mytologii. Součástí expozice je také kolekce keramiky a fotografií z osobního života mistra, stejně jako plakáty z galerií a výstav z celého světa.
Proizraelské kulturní elity si šikanou studentského protestu otestovaly svoji moc za nových politických okolností. Případ dobře ilustruje, jak v Česku probíhá umlčování hlasů, jež vyjadřují solidaritu s Palestinci.
Znáte hlavní město Brazílie? Víte, kdo vynalezl žárovku? A tušíte, proč se říká, že Einstein propadal z matematiky? Znalosti nejsou jen školní povinnost, ale něco, co nám pomáhá chápat svět. Ať je vám dvacet, nebo sedmdesát, hlava, která se ráda učí, nestárne.
Typická červená čapka nebo černý baret, brýle a hustý bílý plnovous. Takto si většina z nás vybavuje umělce Jana Zrzavého, představitele magického realismu. Kdyby namaloval pouze Kleopatru II, zajistil by si tím nehynoucí slávu, ale zůstalo za ním monumentální dílo mimořádné umělecké hodnoty s hlubokým lidským rozměrem.
V srpnu roku 1911 zmizel z pařížského muzea Louvre sice jen malý portrét, ale dnes možná nejznámější obraz světa. Krádež ikonické Mony Lisy ovšem nezpůsobila jen paniku mezi kurátory, ale paradoxně právě díky ní se obraz stal světovou ikonou a tajemná Gioconda nejznámější dámou světa umění.
Napadlo by vás, že nejkrásnější město světa sice leží v Evropě, ale není to Paříž, Benátky ani Florencie? Překvapivý výsledek vědecké analýzy potvrdil, že krása se skrývá tam, kde by ji málokdo čekal.
Leonardův Vitruviánský muž možná skrývá víc než jen ideál krásy – nový výzkum naznačuje, že Da Vinci intuitivně zaznamenal geometrický princip, který věda popsala až o století později.
Přesně před týdnem zloději vykradli pařížský Louvre. Stačilo jim k tomu sedm minut. Čtyřčlenné komando zaparkovalo s nákladním vozem u muzea. Pomocí pracovní plošiny se lupiči dostali na balkon, bruskou rozřezali okno a pronikli do jednoho z nejprestižnějších sálů v Louvru – do Appolonovy galerie, odkud ukradli vzácné šperky. Okno, kterým se lupiči vloupali do muzea, se stalo turistickým hitem posledních dnů.
Být slavnou osobností není jen tak. Mnozí si proto pomáhají různými rituály, aby to vůbec dokázali přežít. Některé jsou pochopitelné, nad jinými zůstává rozum stát! Vincent van Gogh (1853–1890) spolkne každý den trochu žluté barvy.
Leonardo da Vinci, génius renesance a tvůrce ikonického obrazu Mona Lisy, měl zřejmě mnohem hlubší geometrické znalosti, než se dosud předpokládalo. Nová studie britského stomatologa Roryho Mac Sweeneyho odhalila, že při tvorbě slavného Vitruviánského muže mohl Da Vinci využít matematický poměr známý jako tetraedrický poměr, který byl oficiálně popsán až v roce 1917.
Jedno z nejznámějších a nejlépe zabezpečených muzeí světa, dlouho považované za nevyloupitelné, se stalo terčem posměchu. Během několika minut a za plného provozu se zlodějům podařilo odcizit předměty nevyčíslitelné hodnoty a mimořádného historického významu. Historikům umění se vybavil rok 1911.
Mohli se Karel Marx a Albert Einstein čistě teoreticky potkat? Nebo J.F. Kennedy a Vladimír Iljič Lenin? Tento myšlenkový experiment je základem našeho opravdu těžkého kvízu.
Místo slavné Mony Lisy ukazují v Louvru jen zlatý hřebík, na kterém obraz visel. Tak se v roce 1911 bavil evropský tisk na účet hlídačů v pařížské galerii, neboť dílo Leonarda da Vinciho jim zmizelo v průběhu všedního dne. A smáli se i Češi. „Že lze ukrásti v Paříži, ve státní sbírce, z hlavního sálu dílo Leonardovo, ilustruje způsob ošetření uměleckých památek přímo ohromujícím způsobem. V Paříži na sebe uvrhli internacionální ostudu,“ prohlásil pro pražskou Národní politiku historik umění F. X. Harlas. A po dalších 114 letech se Louvre opět stává terčem mezinárodního posměchu, neboť za běžného provozu zmizely šperky nedozírné ceny.