Mumifikace

Mumifikace můžeme znát zejména ze starého Egypta, kde se tento rituál prováděl zejména u bohatých a vysoce postavených lidí. Jaký byl ale přesný postup a jak je možné, že se starověké mumie dochovaly až do dnešních dnů? Přečtěte si, jaké praktiky zahrnovala mumifikace.

Mumifikace neboli speciální proces uchování mrtvého těla v co nejlepší kondici, byl před dávnými časy vcelku rozšířen. Sloužil nejen jako metoda zachování těla, hlavní roli zde hrála nesmrtelnost duše a její příprava na cestu do jiného světa.

Závěry nové studie o egyptských mumiích, které dodnes fascinují svět, doslova mění dějiny. Vědci totiž v závěrech své studie tvrdí, že mumifikace měla v Egyptě úplně jiný význam, než jsme si dosud mysleli.

Ne plod, ale několik balíčků je v pánvi mumie ženy představené v Národním muzeu ve Varšavě, tvrdí tým vědců. Jeden z balíčků pravděpodobně obsahoval mumifikovaný orgán. Údajné těhotenství je výsledkem počítačových iluzí a chybné interpretace, domnívají se vědci.

Během terénních prací na jaře 2022 archeologický tým Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy objevil a zdokumentoval hrobku staroegyptského hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit. .

Vědci zjistili, jak bylo možné zachovat plod jediné těhotné mumie na světě, která je známá jako „tajemná dáma“. Mumie obecně patří k významnému studijnímu materiálu, takže každý poznatek posouvá dál i naše znalosti. Ukázalo se, že plod zůstal zachován díky kombinaci účinků rozkladu a mumifikace. Dalo by se tedy říci, že byl vlastně „naložen“ v lůně matky.

Archeologové byli ohromeni, když ve Skotsku narazili na jeskyni plnou lidských kostí, uvedl britský web Express.

Britský vědecký tým dostal exkluzivní přístup do slavných kapucínských katakomb na Sicílii, kde je vystaveno přes 1280 kosterních či mumifikovaných lidských ostatků. .

Asketismus ve všech oblastech je velmi typickou vlastností buddhistických mnichů, kteří jsou rovněž pověstní jejich neuvěřitelnou vůlí. Do této kategorie patří i tři tisíce dní trvající postup zvaný sokušinbucu, který jim měl pomoci dosáhnout mravní dokonalosti tím, že se v podstatě mumifikovali zaživa.

Izraelská Jeskyně hrůz v Judské poušti vydala další poklady. Šest tisíc let staré ostatky dítěte, nejstarší koš na světě, ale především nové fragmenty svitků od Mrtvého moře.

Staří Egypťané věřili, že pokud mumifikací zachovají fyzické tělo zemřelého, jeho duše bude moci začít posmrtný život na onom světě. Nejstarší objevené egyptské mumie jsou více než 5500 let staré. Proces balzamování a mumifikace se v průběhu staletí vyvíjel, až Egypťané dosáhli pomyslné dokonalosti. Těla jejich zemřelých byla tak dobře uchována, že i dnes můžeme u objevených mumiích dobře rozpoznat mnoho drobných detailů.

Návštěvníci muzea Manchester Natural History Society údivem zvedají obočí, když procházejí kolem nefalšovaných mumií. Ve vstupní hale se nacházejí hned tři, jedna peruánská, jedna egyptská a ta třetí britská. Jedno balzamované tělo totiž patří jisté Hannah Beswick, která trpěla tak utkvělou představou, že ji pohřbí zaživa, že ve své poslední vůli uvedla přání být uložena do země, až bude neodvolatelně a nezpochybnitelně mrtvá.

Mumifikace aneb proces zachování mrtvých byl kdysi rozšířenou praxí mnoha starověkých společností. V mnoha lidech mumie a mumifikace vyvolávají pocit strašidelnosti. Mumifikace však byla ve starověkém světě široce rozšířená a ctěná tradice, která byla naplněna hlubokým náboženským významem a často prováděna zkušenými odborníky. Byla praktikována jako způsob uctívání mrtvých nebo vyjádření důležité náboženské víry, zejména víry v posmrtný život.