Observatoř

Od našeho minulého dílu seriálu věnovaného gravitačním vlnám uplynulo už hodně vody, takže myslím, že je na místě se na tuto mimořádně atraktivní část fyzikálního výzkumu podívat znovu. Událo se v ní totiž mnoho zajímavého, o čem stojí za to se rozepsat. A to jak v oblasti výzkumu pozemního, tak kosmického. Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.

Teleskop Nancy Grace Roman od NASA je již prakticky dokončen a nyní překonal další soubor kriticky důležitých překážek na cestě ke svému startu. V průběhu podzimu prošla jeho vnější část dvojicí zkoušek - vibračním testem a zkouškou s intenzivním zvukem, aby bylo zajištěno, že bezpečně přečká podmínky při startu. Vnitřní část observatoře podstoupila hlavní, 65 dní trvající termálně-vakuový test, který prokázal, že její systémy budou v kosmickém prostředí fungovat správně. Teleskop Nancy Grace Roman je novým americkým teleskopem z nejvyšší kategorie, takzvaných vlajkových lodí. Jeho úkolem bude hledat odpovědi na otázky spojené s temnou energií, planetami mimo Sluneční soustavu, či obecně astrofyzikou.

NASA chce příští rok pomocí speciální mise zabránit pádu teleskopu Swift do atmosféry. Unikátním manévrem plánuje vrátit ho na vyšší oběžnou dráhu.

Objev je založen na třicetiletých pozorováních provedených Hubblem, Keckovou observatoří na Havaji a Lickovou observatoří v Kalifornii. Ukazuje, že spíše než Neptunská 40-letá roční období může za vše sluneční cyklus.

NASA spouští záchranný plán jak z hollywoodského filmu: soukromá sonda má pomocí robotických paží zachytit stárnoucí teleskop Swift a vynést ho zpět na bezpečnou orbitu.

Hlavní město Severní Makedonie na řece Vardar je koncentrovaný Balkán. Chvílemi bujaré, jindy poklidné, hravě pompézní i těžkopádně kýčovité. Až si od Skopje a jejích monumentálních soch v čele s Alexandrem Makedonským budete chtít odpočinout, vydejte se na výlet do jejího okolí. Budete mile překvapeni!

Veřejný prostor aplavily spekulace o tajemném interstellárním objektu 3I/Atlas. Jde skutečně jen o kometu? Nebo jsme konečně zachytili stopu po mimozemské civilizaci? Jihoafrická observatoř teď přinesla odpověď, kterou mnozí nechtěli slyšet. Radioteleskop MeerKAT složený ze 64 antén zachytil 24. října první rádiový signál z komety. Jenže pozor – nejde o žádné mimozemské vysílání. Teleskop zaznamenal frekvence 1665 a 1667 MHz, které jsou přímým důkazem přítomnosti hydroxylových molekul.

Vědci přichází s neuvěřitelným objevem. Z nitra hladové černé díry, která má hmotnost 500 milionů Sluncí, vychází mimořádně silný záblesk.

Teprve třetí pozorovaný mezihvězdný objekt 31/ATLAS dosáhl 29. října svého nejbližšího bodu ke Slunci. Kontroverzní astronom Avi Loeb tvrdil, že...

Nedávno zprovozněná Observatoř Very Rubinové v Chile se uvedla zajímavým objevem mohutného hvězdného proudu, který vyvěrá z galaxie M61 do vzdálenosti 163 tisíc světelných let.

Jen dvacet světelných let od Země obíhá planeta, která by mohla změnit náš pohled na vesmír.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nedávno vybrala startup Katalyst Space Technologies, aby s pomocí speciální robotické kosmické lodi...

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nedávno vybrala startup Katalyst Space Technologies, aby s pomocí speciální robotické kosmické lodi Link zachránil vesmírnou observatoř Neil Gehrels Swift Observatory. Mise má demonstrovat technologický pokrok ve vesmíru.

Usazením slunečního štítu a fotovoltaických panelů dokončili inženýři konstrukci teleskopu Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), což je mise Evropské kosmické agentury, která má hledat exoplanety podobné Zemi. Plato je nyní na správné cestě vstříc závěrečným testům, které mají potvrdit, že je připraven na svůj start. Aktivity spojené s dokončením observatoře Plato začaly už krátce poté, […]

Češi nevěří, že by tuzemští politici vůbec chtěli plnit své sliby. Podle průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií navíc čeští voliči považují své volené zástupce za vypočítavé a za lidi, kteří sledují jen své vlastní zájmy.

Bývalého syrského vůdce Bašára al-Asada, který uprchl ze Sýrie a žije v ruském exilu, se někdo pokusil otrávit přímo v jeho domě nedaleko Moskvy. S odkazem na Syrskou observatoř pro lidská práva (SOHR) o tom informují světová média. Podle observatoře Asada 20. září převezli v kritickém stavu do nemocnice u Moskvy, kde se léčí výhradně bezpečnostní a vojenské osobnosti. Tuto informaci nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Přesná pozorování hvězd přinesla objev mohutné vlny, která se šíří galaktickým diskem Mléčné dráhy.

Astronomové hlásí překvapivý objev. Poblíž Země objevili totiž objevili další kvazisatelit. Objekt s označením 2025 PN7 může být fragmentem Měsíce.

Planetu Zemi mohou ohrožovat "neviditelné" asteroidy, které zůstávají skryté v záři Slunce a zároveň sdílejí oběžnou dráhu s Venuší.

Již v roce 2019 objevily observatoře LIGO a Virgo záhadné vlny v časoprostoru. Astronomové se obecně shodují, že událost nazvaná GW190521 byla výsledkem srážky dvou černých děr. Tým vědců z Čínské akademie věd však přišel s ambicióznějším vysvětlením.

Mohla by být částice temné hmoty elektricky nabitá? V souvislosti se supergravitací jsou ve hře supertěžká elektricky nabitá gravitina. Pokud existují, měla by být velmi vzácná. Přesto by je ale mohly přesvědčivě detekovat nové podzemní observatoře, jako třeba nedávno spuštěná neutrinová observatoř JUNO v Číně.

Tým astronomů z NASA ohlásil objev, který může změnit naše chápání vzniku černých děr. Rentgenová observatoř Chandra odhalila černou díru, která roste jednou z nejrychlejších rychlostí, jaké kdy byly zaznamenány. A co víc, podle vědců porušuje základní fyzikální limity.

Kometa C/2025 R2 (SWAN) je již pozorovatelné z jižní polokoule Země, lidé na severní části planety ještě musejí chvíli počkat. Astronomové ji objevili před týdnem, přičemž první snímek pořídil český expert Martin Mašek. Odborníci tvrdí, že se jedná o dosud nejjasnější vlasatici, jakou zaznamenali přes observatoř SOHO.

Evropská kosmická observatoř Plato bezpečně dorazila do ESTECu, technologického srdce Evropské kosmické agentury v Nizozemí. Tady inženýři dokončí její montáž tím, že na tělo observatoře připojí fotovoltaické panely a sluneční štít. Následně provedou sérii důležitých zkoušek, aby potvrdili, že Plato je připravena na start i na svou kosmickou misi, při které bude hledat exoplanety. Před pár měsíci byly dvě hlavní části observatoře Plato spojeny v čisté místnosti firmy OHB v německém Oberpfaffenhofenu. 1. září Plato dorazila lodí z Německa do Nizozemí po řece Rýn. Loď, která přepravu zajišťovala, zakotvila jen několik kilometrů od ESTECu. Odsud byl kontejner s Plato přesunut do střediska ESA po silnici s řádným doprovodem. V ESTECu byla zásilka opatrně vyložena a přesunuta do čisté místnosti.

Jeho bratr Jan onemocněl. Dostal akutní zápal slepého střeva a po operaci nečekaně zemřel. Josef je zdrcený a má chuť všeho nechat. Nakonec ale změní názor a dokončí projekt, který si společně vysnili! Oba mají rádi vědu a techniku.

Neutrinová observatoř IceCube pod antarktickým ledem vstupuje do nové éry. Díky revolučnímu algoritmu dokáže nyní rychleji a přesněji lokalizovat extrémní vesmírné jevy, které generují kosmické záření. Dlouho nejasná data se mění v přesné zprávy o tom, odkud přilétají nejenergetičtější částice vesmíru.

Oslnivý záblesk rádiového světla z mezihvězdného prostoru vědce překvapil, přesto určili místo, odkud vyšel, s bezprecedentní přesností.

Vědci a vědkyně z několika amerických a evropských univerzit byli svědky unikátního úkazu. Díky datům zachyceným observatoří W. M. Kecka na havajském vrcholu Mauna Kea pozorovali supernovu s označením SN 2021yfj a mohli tak poprvé nepřímo nahlédnout do hlubokých vnitřních vrstev umírající hvězdy. Tento objev poskytl první přímý důkaz o dlouho předpokládané vrstevnaté struktuře hvězd s vysokou hmotností.

Na okraji sluneční soustavy se může nacházet tajemná Planeta Y, říkají vědci. S jejím objevem pomůže špičková observatoř Very C. Rubinové.

Nedávno zprovozněná Observatoř Very C. Rubinové v Chile zachytila mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS na svých snímcích oblohy „zcela mimoděk“, a to ještě před jejím oficiálním objevem 1. července. Díky chilské observatoři máme dokonce k dispozici i krátké video pohybu této komety na hvězdném pozadí. Vědci postupně získávají i řadu dalších informací o tomto pozoruhodném objektu, který k nám nejspíš přiletěl od cizí hvězdy.

Do budovy sluneční observatoře nedaleko Roswellu vtrhnou agenti FBI a bez udání důvodu zařízení na několik dnů uzavřou. Pak se začnou objevovat zprávy, že podobným způsobem bylo naloženo i s dalšími observatořemi po celém světě.

Dalekohled Vera Rubinové je připraven zahájit převratnou éru objevů. „Je to jako stará dobrá astronomie: Najít věc, namířit na ni dalekohledy, hádat se o tom. Bude to zábava."

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.

Poušť Atacama v Chile je nejsušší místo na Zemi, kde se srážky vyskytují jen velmi zřídka. O to větším překvapením bylo, když koncem června sníh zasypal oblast kolem observatoře ALMA. Klimatologové varují, že nezvyklé počasí se v lokaci může objevit i v příštích letech.

Bojí se Češi, Slováci a Poláci ovlivňování voleb ze strany cizích mocností nebo vlastní vlády? Na to se ptala Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) ve svém průzkumu. „Češi uvedli, že v souvislosti s nadcházejícími podzimními parlamentními volbami považují za pravděpodobné snahy o ovlivnění výsledků hlasování ze strany Ruska (42 procent), Evropské unie (41 procent) a USA (29 procent),“ shrnula organizace v tiskové zprávě.

Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), za kterou stojí Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí a financuje ji EU, aktualizovala svou aplikaci Methane Hotspot Explorer. Aplikace je nyní schopna nejen identifikovat významné emise metanu, ale také zobrazit tvar a rozsah vzniklých oblaků. Odhady emisí metanu provedené v rámci systému CAMS jsou nyní zahrnuty také do Mezinárodní observatoře emisí metanu (IMEO) Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

Astronomové se minulý týden v pátek pochlubili českou fotografií, tedy v tuzemsku vzniklým snímkem mezihvězdného objektu s předběžným označením A11pl3Z. Výsledný fotografický záběr byl pořízen v noci z 2. na 3. července na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. O daném tělese zároveň již nyní víme, že jde o kometu.

Slavná greenwichská hvězdárna slaví 350. narozeniny. Dnes už neslouží k výzkumu vesmíru, proměnila se v muzeum a středisko popularizace vědy. Bývalo to ale velmi rušné místo, kde se vše točilo kolem času.

Vědci z havajské W. M. Keck Observatory určili stáří relativně blízkého oranžového trpaslíka a zpřesnili tím postupy celého svého oboru.

Rubin Observatory se pochlubila prvními snímky. Dalekohled o průměru přes 8 metrů pořídí během tří nocí záběry celé oblohy. Je největším a nejrychlejším hledačem těles na obloze.

První snímky pořízené Observatoří Very C. Rubinové v Chile poskytly pohled na miliony vzdálených galaxií i odhalily dosud neznámé planetky. Astronomové si od dosud největšího pozemského dalekohledu slibují zcela nové možnosti v průzkumu vesmíru.

Žádný jiný dalekohled si dosud neužíval noční oblohu tak jako obrovská nová chilská Observatoř Very Rubinové. Zde je, co by mohla odhalit o vesmíru.

Observatoř, která je vybavená nejvýkonnější digitální kamerou na světě, slibuje převrat v pochopení vesmíru.

Na observatoři vysoko v chilských Andách odstartoval desetiletý projekt, který promění naše vnímání vesmíru. Nový teleskop s největší digitální kamerou na světě zveřejnil první snímky a ukázal, co všechno nás čeká.

Vysoko v podhůří chilských And začal revoluční nový vesmírný teleskop právě pořizovat své první snímky kosmu – a jsou skutečně velkolepé. Očekává se, že v příštím desetiletí objeví 20 miliard nových galaxií.

Ve slunném Los Angeles najdeme rozhlehlý a turisticky velice oblíbený Griffith Park, jenž proslul především ikonickým nápisem Hollywood. Nachází se v něm ale také Griffithova observatoř, los…

Tým, který stojí za Observatoří Very Rubinové, zveřejnil první snímky vzdálených galaxií a oblastí, kde se rodí hvězdy. Unikátní dalekohled o délce 8,4 metru se nachází na vrcholu hory Cerro Pachón ve středním Chile.

Na chilské hoře Cerro Pachón zahájila svou činnost Observatoř Very C. Rubinové – výjimečný projekt, který má v příští dekádě vytvořit nejdetailnější časosběrnou mapu vesmíru.

Tým, který stojí za Observatoří Very Rubinové, jejíž otevření se dlouho očekávalo, zveřejnil první snímky vzdálených galaxií a oblastí, kde se rodí hvězdy, píše agentura AFP. Unikátní dalekohled o délce 8,4 metru, který financovaly Spojené státy, se nachází na vrcholu hory Cerro Pachón ve středním Chile. Observatoř je rovněž vybavena největší digitální kamerou, jaká byla kdy pro astronomii a astrofyziku vyrobena, a podporuje ji výkonný systém pro zpracování dat. Na projektu se podílel český…

Vědci z observatoře v Chile zveřejnili první snímky nového výkonného dalekohledu, které ukazují jeho jedinečné schopnosti pozorovat, co se skrývá v temném vesmíru.

ANITA zachytila nemožné rádiové pulzy přicházející zdola z antarktického ledu. Jiné klíčové experimenty jako observatoř Auger však tyto anomálie nepotvrdily. Celou záhadu má definitivně rozluštit až nový, citlivější experiment PUEO.

Úžasné fotografické úlovky přinesl letošní ročník soutěže Milky Way Photographer of The Year. Ta je zaměřena na snímky Mléčné dráhy. Tedy galaxie, ve které se nachází i naše Sluneční soustava. Mezi porotou speciálně vybrané snímky se dostala i fotografie Mléčné dráhy, kterou pořídil na observatoři Cerro Tololo v Chile český fotograf Petr Horálek.

Montáž observatoře Plato Evropské kosmické agentury (ESA, European Space Agency) pokračuje: 24 z 26 kamer již bylo instalováno. Jakmile se dostane do kosmického prostoru, bude toto množství svých „očí“ používat k průzkumu velké části oblohy a pátrání po planetách zemského typu. Souběžně probíhá i montáž vlastní konstrukce sondy. Práce na tom, aby observatoř Plato získala svých 26 […] Článek Observatoř Plato dostala většinu svých „očí“ se nejdříve objevil na Czech Space Portal.