Observatoř

Rentgenová observatoř NASA Chandra zachytila pulsar, který se řítí mezi troskami explodované hvězdy rychlostí 2,2 milionu km/h.

Čínský obří teleskop s názvem Sky Eye údajně odhalil zvláštní mimozemský signál, který se nepodobá těm, které lidstvo již zachytilo v minulosti. Podle některých čínských médií se může jednat o signál mimozemské civilizace.

Evropská kosmická agentura zveřejnila v pondělí 13. června řadu údajů o noční obloze. Zásoba, která se rovná 10 terabajtům dat, zahrnuje informace o polohách hvězd, náznaky neprozkoumaných exoplanet, nové poznatky o tisících a tisících planetek a spekulace o vzdálených hvězdách, píše server Inverse.

Astronomové odhalili záhadný opakující se rychlý rádiový záblesk (tzv. fast radio burst, FRB) vycházející z trpasličí galaxie vzdálené tři miliardy světelných let. Podle nového výzkumu je tento vesmírný objekt ve srovnání s jinými detekcemi rádiových záblesků v posledních letech velmi „osobitý“, napsala s odkazem na vědce zpravodajská stanice CNN.

Olomoucký kraj chystá rekonstrukci hvězdárny v Prostějově, která bude zaměřena na její interiér i exteriér. Hejtmanství už vypsalo architektonickou soutěž, jak by hvězdárna měla po modernizaci vypadat.

Češi jsou opět součástí vesmírného výzkumu. V současné době se totiž na observatoři Astronomického ústavu AV ČR nachází dva největší optické dalekohledy světa.

Sonda Spektr-RG o hmotnosti 1,2 tuny, která se nachází asi 1,5 milionu km od Země na oběžné, je velmi pokročilá rentgenová observatoř určená k detekci a mapování kup galaxií a supermasivních černých děr. Koncept kosmické lodi vznikl v éře Sovětského svazu, ale jako mnoho velkých vesmírných projektů byl po rozpadu SSSR pozastaven v důsledku nedostatku finančních prostředků.

Rentgenová observatoř NASA Chandra a observatoř Neil Gehrels Swift pořídily snímek, který ukazuje obrovské prstence kolem černé díry.

První a jedinečná instalace zobrazovacích Čerenkovových teleskopů vysokoenergetického záření gama na území České republiky byla úspěšně dokončena na observatoři v Ondřejově. .

Tentokrát zachycuje objekt Sgr A*, který je sice mnohem blíže než M87, ale také je zhruba 1000x menší. Schopnost zaměřit méně než 0,4 AU na 25600 světelných let je rozhodně skokem kupředu.

První a jedinečná instalace zobrazovacích Čerenkovových teleskopů vysokoenergetického záření gama na území České republiky byla úspěšně dokončena na observatoři v Ondřejově. Oba teleskopy se tak staly zcela největšími optickými dalekohledy u nás. Svojí kvalitou jsou srovnatelné s přístroji, které budou pracovat na nejcitlivější mezinárodní observatoři vysokoenergetického záření gama na světě Cherenkov Telescope Array (CTA).

Nizozemsko se rozhodlo zásadním způsobem promluvit do výběrového řízení na realizaci projektu podzemní Einsteinovy observatoře detekující gravitační vlny z vesmíru, nabízí skoro 900 milionů eur. Jeho nabídka je díky objemu financování i návrhu lokality favoritem, na paty mu ale šlape Itálie, přičemž o účasti uvažuje také Německo. Vybudování této observatoře je významným krokem pro další zkoumání vesmíru, protože prostřednictvím gravitačních vln lze nahlédnout do rané historie kosmu i lépe pochopit řadu jeho procesů.

Věže, vypínající se nad drobný kopec, vypadají na první pohled jako zuby pradávného tvora. Kdysi byli považovány za součást nedokončeného vojenského opevnění. Dnes však archeologové ví, že sloužily jako observatoř. Postavila je vyspělá civilizace asi před 2 300 lety.

Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.

Prostory Vlastivědného muzea v Olomouci se od příští středy promění v estonský prales z Järvselji. Do jedné z nejstarších evropských lesních rezervací zavede návštěvníky multimediální prostorová instalace, která zprostředkuje divákům autentické zvukové i zrakové vjemy. Pod projektem s názvem lesní observatoř Silva jsou podepsáni akustický umělec Marcus Maeder a biolog Roman Zweifel. Prostorovou instalaci v Olomouci představí od 20. dubna do 1. května německý Goethe-Institut, sdělil ČTK za institut Tomáš Moravec.

Jedinečná multimediální prostorová instalace zavede návštěvníky Vlastivědného muzea v Olomouci do estonského pralesa. Expozice má lidem zprostředkovat autentické zvukové i obrazové ztvárnění lesní oblasti, ve které jsou už téměř sto let zakázány jakékoliv zásahy člověka. Jedinečné prostředí budou moci lidé pozorovat v sále sv. Kláry olomouckého muzea od 20. dubna.

Prostory Vlastivědného muzea v Olomouci se od příští středy promění v estonský prales z Järvselji. Do jedné z nejstarších evropských lesních rezervací zavede návštěvníky…

Prostory Vlastivědného muzea v Olomouci se od příští středy promění v estonský prales z Järvselji.

Akustická lesní observatoř umožní návštěvníkům vnímat složitý ekosystém lesa způsobem, který by v plenéru nebyl možný.

Dvojitý Zeissův dalekohled dopoledne zamířil z pražské Štefánikovy hvězdárny na roční rekonstrukci do péče expertů v německé Jeně. Po dobu opravy lidem v hlavní kopuli hvězdárny poslouží experimentální elektronický dalekohled.

Majitel chce opravit a zprovoznit bývalou hvězdárnu v Liboňově, části obce Telnice na Ústecku. Objekt fungoval do roku 1945, pak začal chátrat. Teď v lese po hvězdárně zbývá několik rozvalin, pod nimiž by měl být suterén a možná i původní vybavení. Nedaleko někdejší hvězdárny se dochovalo původní sklepení, které bylo součástí komplexu a už teď ho může veřejnost navštívit a něco se o historii observatoře dozvědět. ČTK to řekl její majitel Vít Musílek.

V pobřežních pustinách Peru stojí prastarý kamenný komplex Třináct věží v Chankillo. Lidé dávné kultury Casma-Sechín jej využívali jako důmyslný sluneční kalendář

V dubnu začne renovace největšího dalekohledu pražské Štefánikovy hvězdárny. Dvojitý Zeissův dalekohled budou zhruba rok modernizovat experti v německé Jeně.

Ještě předtím, než v Peru uctívali Slunce Inkové, postavila zde neznámá kultura s astronomickými vědomostmi nejstarší observatoř na světě. Chankillo je též známá jako třináct věží. Komplex sice není tak starý jako Stonehenge, archeology je však popisován jako „mistrovské dílo lidského tvůrčího génia”.

Stalo se to v dubnu roku 2019. Radioteleskop Parkes Murriyang v Austrálii zachytil, během 26 hodin dlouhého průzkumu Proximy Centauri, podivný signál. Vědci ho nazvali BLC1 a těšili se, že jsou na stopě něčemu úžasnému. Bohužel se zmýlili.

Astronauti programu Apollo instalovali na Měsíci zrcadla, do nichž buší lasery pozemních observatoří. Můžeme to využít pro spuštění gigantické gravitační observatoře, aniž bychom museli vybudovat nové gravitační zařízení. Ďábelsky jednoduchý nápad by mohl přinést možnost detekce mikrohertzových gravitačních vln.

V úterý 15. března 2022 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Road to the Stars“ (Cesta ke hvězdám), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Nebezpečí naší civilizaci nehrozí jen z Kremlu, ale také z vesmíru, odkud nás mohou ohrozit asteroidy. Naše planetární hlídka se však zlepšuje.

Sedlčanská hvězdárna by měla získat vyhlídkový ochoz, který bude pro návštěvníky přístupný vnějším schodištěm nezávisle na jejím provozu. Město na akci uvolnilo milion korun.…

Šestého ledna letošního roku se astronomové z observatoře Mount Lemmon v Arizoně ohlásili s hrozivým zjištěním: objevili asteroid o průměru 70 metrů, který působil tak, že může při svém dalším průletu potenciálně zasáhnout Zemi - a k tomuto průletu mělo dojít již 4. července 2023. Sedm po sobě jdoucích nocí se zdálo, že nebezpečí opravdu hrozí. Nakonec ale vědci oznámili, že objekt naši planetu mine.

Před nedávnem byly zveřejněny první vědecké snímky z nového přístroje IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer). NASA o tom informovala na svém webu.

Na Prostředním vrchu v Kadani vznikla astronomická observatoř. Slouží k vědeckému bádání i pozorování místním školám i široké veřejnosti. Na její stavbu přispělo město, vybavení pořídilo kadaňské gymnázium z krajské dotace.

Na Prostředním vrchu v Kadani na Chomutovsku vznikla astronomická observatoř. Slouží k vědeckému bádání i pozorování místním školám a široké veřejnosti. Na její stavbu přispělo město, vybavení pořídilo kadaňské gymnázium z krajské dotace. Zájem o pozorování oblohy nad Kadaní je velký, místní nadšenci pořádají kroužky i pravidelné komentované prohlídky, sdělil ředitel gymnázia Tomáš Oršulák.

Na Prostředním vrchu v Kadani na Chomutovsku vznikla astronomická observatoř. Slouží k vědeckému bádání i pozorování místním školám i široké veřejnosti. Na její stavbu…

Na Prostředním vrchu v Kadani na Chomutovsku vznikla astronomická observatoř. Slouží k vědeckému bádání i pozorování místním školám i široké veřejnosti. Na její stavbu přispělo město, vybavení pořídilo kadaňské gymnázium z krajské dotace. Zájem o pozorování oblohy nad Kadaní je velký, místní nadšenci pořádají kroužky i pravidelné komentované prohlídky, řekl ČTK ředitel gymnázia Tomáš Oršulák.

Už nyní se chystá nástupce Webbova teleskopu, který NASA vyslala loni v prosinci do vesmíru. Má vidět ještě dál a ještě přesněji.

Na vršku nad Kadaní v sobotu 5. února ožila nová astronomicko přírodovědná observatoř, kterou prvně navštívily davy návštěvníků. Detailně mohli pozorovat 4,6 miliard starou hvězdu, která září ve středu sluneční soustavy.

Trojice fyziků ze Slezské univerzity v Opavě vás provede svými zážitky z výpravy za úplným zatměním Slunce a seznámí vás s chodem pouštních astronomických observatoří.

Evropská solární observatoř pohotově využila příležitost a díky vědecké improvizaci prozkoumala ohon komety Leonard.

Uplynulo již více než sto od legendární výpravy Královské greenwichské observatoře, díky níž se potvrdila Einsteinova obecná teorie relativity. Zmíněný příběh se loni dočkal neobvyklého oživení: Snímek slavného zatmění bylo možné poprvé spatřit v barvách a v nevídaných detailech.

Oceánolog Boknis Eck prováděl v Baltském moři pravidelná měření více, než šedesát let. Tedy až do nedávna. Před měsícem totiž všechna vysílání nečekaně přestala.

IXPE byl vypuštěn na oběžnou dráhu již 9. prosince minulého roku. Doposud se na observatoři nastavovaly dalekohledy a rentgenové záření. Nyní bude IXPE po dobu tří týdnů pozorovat supernovu.

Astronomové s pomocí observatoře CHEOPS poprvé spolehlivě detekovali deformaci exoplanety. Superjupiter WASP-103b podle vědců vypadá jako přefouknutý ragbyový míč.

Naplánujte dům s uměleckým prostředím pro speciální hosty archeologické lokality v Hegře, který by měl stát nedaleko města Al-'Ulá v Saudské Arábii. Takové bylo zadání soutěže pro desítku oslovených architektonických týmů z celého světa. Japonští architekti z ateliéru SugawaraDaisuke Architects vytvořili dům nazvaný Vesmírná observatoř.

Pozoruhodný snímek pořídil český astrofotograf Zdeněk Bardon. Ze své soukromé hvězdárny v Rasoškách na Náchodsku vyfotografoval vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), když byl teleskop…

Podivný opakující se rádiový signál se nepodobá žádnému, v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje. Objevuje se a mizí zcela náhodně. Navíc ho ze začátku zaznamenala pouze jediná observatoř. Co se ve středu Mléčné dráhy pohybuje?

Projekt vesmírného teleskopu Jamese Webba, který lidstvu umožní pohlédnout hluboko do minulosti vesmíru, má za sebou první kritickou část mise. Rozvinutí tepelného štítu proběhlo bez komplikací. Další nejbližší zatěžkávací zkouškou bude rozložení „srdce“ celého teleskopu - jeho primárního zrcadla, které proběhne za několik málo dní.

Fotografie hvězdné oblohy Zdeňka Bardona zveřejňují prestižní média a instituce na celém světě. Astronomii se dnes už senior žijící v Rasoškách poblíž Jaroměře věnuje od chlapeckých let. První dalekohled postavil podle návodu z časopisu ABC a dnes firma, kterou zakládal, robotizuje špičkové observatoře po celém světě.

Astronomové detekovali analýzou dat pocházejících z vesmírné observatoře Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) soubor obrovských, rotujících vláken ve vnějších oblastech disku Mléčné dráhy.

Až se rozlehne evropským kosmodromem ve Francouzské Guyaně hlučný zvuk rakety Ariane 5, bude to znamenat konec cesty, která se připravovala desítky let. Na vrcholu rakety bude umístěn vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejsložitější a nejkomplexnější teleskop, jaký kdy byl postaven, píše se na webu The Conversation. Obrovské zrcadlo o průměru 6,5 metru složené z 18 pozlacených segmentů bude jemně složeno tak, aby se vešlo do nosného kužele rakety.

Měření observatoře Gaia vystopovala v Mléčné dráze dávná spirální ramena či podobné struktury, které zřejmě vznikly při střetech s trpasličími galaxiemi.

NASA ve čtvrtek úspěšně vyslala do vesmíru speciální observatoř s názvem IXPE, která bude ve vesmíru vyhledávat a zkoumat černé díry. Do vesmíru observatoř vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal ve čtvrtek na oběžnou dráhu zařízení, které má prozkoumat některé z největších záhad kosmu. Jedná se o rentgenovou vesmírnou observatoř Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE), informovala agentura Reuters. Svůj podíl na misi má i Česko.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX úspěšně vynesla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě observatoř IXPE americké vesmírné agentury NASA. Satelit se třemi stejnými teleskopy bude měřit polarizaci kosmického rentgenového záření pocházejícího z extrémních objektů, jako jsou například zbytky supernov, obří černé díry, neutronové hvězdy nebo pulsary, informovala NASA.

Detailní studie vědců z Lowellovy observatoře se pod drobnohledem zadívala na 191 obřích hvězd. Měří jejich velikost a teplotu. Výsledky studie jsou uveřejněny ve studii, o které autoři hovoří jakožto o „standardním referenčním dokumentu“ do budoucna. Velmi ambiciózní cíl, studie se nicméně objevila v peer-reviewed magazínu The Astrophysical Journal. Výzkum podporovala také NASA a National Science Foundation USA.

Hluboko v zemské kůře se ukrývá mnoho záhad, které čekají na lidské poznání, jako je například vulkanická činnost. Ideálním místem, kde se mohou vědci o procesech probíhajících pod povrchem Země dozvědět co nejvíce informací, je sopka Krafla nacházející se v severovýchodní části Islandu.

Griffithova observatoř v Los Angeles zachytila tento tři a půl hodiny trvající úkaz a zrychlila ho do krásného minutového videa nahoře, píše server Boing Boing.