Observatoř

Kam se hrabou výrobci smartphonů. Pohleďte na úchvatný fotoaparát LSST, který bude pořizovat superdetailní snímky a odhalovat záhady vesmíru.

Signál, nazvaný GW230529, je pro vědce zajímavý, protože hmotnost kandidáta na černou díru spadá do tzv. hmotnostní mezery.

Fotoaparát LSST je technický zázrak. Snímky z něj jsou tak velké, že k jejich správnému zobrazení by bylo zapotřebí 378 4K televizorů.

SOHO, společná mise ESA a NASA, odstartovala v prosinci 1995 s cílem studovat Slunce a dynamiku jeho vnější atmosféry, tzv. koróny.

Rentgenová observatoř NASA Chandra zachytila pozůstatek 800 let staré exploze supernovy, která byla poprvé spatřena v roce 1181.

Řezenský rodák Josef Stepling ztratil otce brzy po narození a poté, co se jeho matka, Češka, vrátila do Prahy, byl svěřen do péče jezuitům. V šestnácti letech, jako samouk v matematice, překvapil vědce výpočtem času zatmění Měsíce. Jeho aktivní život i vědecká práce jsou bohužel nepříliš doceněné.

Přízračná tvář Měsíce láká nejen básníky a vlkodlaky, ale také gravitační astronomy. Na lunárním povrchu je spousta místa, a také tam je, alespoň prozatím, doslova mrtvolný klid. Celý Měsíc by mohl sehrát roli gravitační antény, přičemž by procházející gravitační vlny detekovaly vysoce citlivé seismometry na lunárním povrchu nebo třeba soustavy zrcadel s lasery. Další možností je vybudovat na Měsíci gravitační observatoř typu LIGO či Virgo.

Chandra bude mít v červenci 25 let a investice do ní se více než vyplatila, protože se předpokládalo, že bude fungovat pouhých pět let.

Dne 19. února 2024 proběhlo tradiční setkání členů žákovského parlamentu základních škol Prahy 12, tentokrát ovšem poněkud netradičně. Téma a zajímavé pojetí přilákalo o dost více žáků, než je běžné.

Astronomové identifikovali neuvěřitelně jasný kvasar, který je dost možná nejjasnějším objektem ve vesmíru. Rekordman s černou dírou ve svém středu, který září tak oslnivě jako 500 bilionů našich Sluncí, se dlouhá léta skrýval, přitom byl takřka „všem přímo na očích“, napsala agentura AP.

Porucha jednoho z elektromotorů vyřadila z provozu horní úsek kabinové lanové dráhy z Pece na 1 603 metry vysokou Sněžku. Lanovka jezdí z pecké dolní stanice pouze na Růžovou horu, odkud musejí turisté pokračovat na vrchol nejvyšší české hory pěšky.

Observatoř Vera C. Rubin, která posledních devět let rostla v jihoamerickém státě Chile, má začít fungovat začátkem příštího rokuPodle vědců by mohla změnit způsob, jakým lidé chápou vesmír, a odpovědět na některé z nejzásadnějších otázek kosmuProzkoumat miliardy dalších galaxií jí umožní nejmodernější teleskop v kombinaci s největší kamerou na světě Futuristická observatoř Vera C. Rubin je po devíti letech konečně dostavěna a pomocí nejmodernějšího teleskopu s největší kamerou na světě připravena pomoci změnit lidské chápání vesmíru. Projekt za 1,9 miliardy dolarů (asi 44,2 miliardy korun) začne oblohu z chilské pouštní oblasti Coquimbo mapovat začátkem příštího roku.

Polská meteorologická stanice na Sněžce, které čeští turisté přezdívají UFO, byla dokončena před padesáti lety. Její architekt Witold Lipiński by v loňském roce oslavil stovku. V Muzeu architektury ve Vratislavi mu připravili retrospektivní výstavu, kde návštěvníci mohou vidět i další jeho domy - málokterý je hranatý.

Evropská kosmická agentura (ESA) schválila tzv. adopci mise LISA s rozpočtem 1,75 miliardy eur (přes 43 miliard Kč). Adopce mise je významným milníkem při přípravě, kdy ESA převádí projekt z fáze posuzování k realizaci koncepcí a technologií. Vypuštění tří satelitů mise LISA se plánuje na rok 2035 pomocí nosné rakety Ariane 6. Na stavbě přístrojů a samotné sondě se podílejí i Češi.

Malý meteoroid vstoupil do zemské atmosféry a v neděli brzy ráno shořel, když se řítil oblohou nad východním Německem. Sestup zářícího objektu se podařilo zachytit několika lidem, kteří videa sdíleli na sociálních sítích. První ho z observatoře spatřil maďarský výzkumník Krisztián Sárneczky. Vidět byl dokonce i z Prahy.

Španěl Juan Carlos Muñoz je vystudovaný astronom a pod záštitou Evropské jižní observatoře (ESO) pracoval mnoho let v místě astronomii zaslíbeném – observatoři Paranal v srdci pouště Atacama na severu Chile. Pak se však rodák z městečka Don Benito kariérně našel v práci s médii a pro ESO zařizuje komunikaci o práci astronomů směrem do světa. A že má v poslední době mnohé, o čem může hovořit…

Tento týden se dostala do kosmu čínsko-evropská rentgenová družicová observatoř Einstein navržená tak, aby prohledávala oblohu a pátrala po rentgenových záblescích, které by mohly pomoci osvětlit záhadné jevy spojené s černými dírami a srážkami hvězd. Sonda, pojmenovaná po slavném teoretickém fyzikovi německého původu Albertu Einsteinovi, odstartovala v úterý na palubě čínské rakety Dlouhý pochod 2C.

Gravitační událost GW190521 z roku 2019 je divná. Podle opatrného mainstreamového názoru jde o srážku černých děr o hmotnosti 85 a 66 Sluncí, což je ale na hraně, ne-li za hranou dnešních modelů černých děr. Mohla to být srážka dvou bosonových hvězd, neviditelných a průhledných gravitačních příšer bez singularity a horizontu událostí?

Nová rentgenová observatoř XRISM se připravuje na plnohodnotné vědecké nasazení. Již první zveřejněné snímky této provizorní mise ale naznačují její možnosti.

Indická kosmická observatoř Áditja-L1 po čtyřech měsících dorazila na místo vzdálené asi 1,5 milionu kilometrů od Země, odkud má pozorovat Slunce. Oznámila to Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO). Konečný manévr provedla družice v sobotu 6. ledna. Indie si tak připisuje další úspěch poté, co loni dokázala přistát se svým modulem v blízkosti jižního pólu Měsíce.

Oblast se nachází 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově mračnu, malé satelitní galaxii naší Mléčné dráhy.

Nepracující ukrajinští uprchlíci, jedovaté ukrajinské obilí či zvýšení kriminality v důsledku migrace z Ukrajiny. To jsou témata jedněch ze tří nepravdivých výroků, kterým podle měření Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) lidé v Česku nejvíce důvěřují. Měření, které naposledy proběhlo v listopadu, ukázalo, že jsou Češi také naklonění věřit falešným informacím týkajícím se Evropské unie či jejich peněženky.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil před Vánocemi atraktivní snímek, na němž vzdálená hvězdokupa tvarem a barvami připomíná vánoční stromeček. Ve skutečnosti je však fotka dost upravená, takže takový výjev neviděli při pozorování ani samotní astronomové.

Detailní pozorování hvězd evropskou vesmírnou observatoří Gaia ukazují, že slavné Magellanovy oblaky nejsou dva, ale zřejmě tři

Stejně jako ostatní vědecké obory, ani astronomie či astrofyzika nejsou výhradní doménou mužů. Za významnými počiny na daném poli naopak stojí i řada žen. Práce v tradičně smýšlející obci přitom vyžadovala zvlášť velké odhodlání. Seznamte se s první sedmičkou dam, které změnily astronomii…

Odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině by měl umět první ryze český fluorescenční teleskop. Právě v areálu argentinské Observatoře Pierra Augera bude trojice teleskopů nové generace od roku 2025 měřit, odkud přilétají vysokoenergetické kosmické částice. Ještě předtím je čeká testování v Ondřejově.

Ve čtvrtek 9. listopadu 2023 v dopoledních a poledních hodinách dojde na obloze k vzácnému astronomickému úkazu: Měsíc zakryje na denní obloze jasnou planetu Venuši.

Vědci americké NASA spatřili v dalekém vesmíru něco neskutečného. Útvar, kterému se přezdívá Ruka boha, vznikl při zániku masivní hvězdy.

Objev je založen na třicetiletých pozorováních provedených Hubblem, Keckovou observatoří na Havaji a Lickovou observatoří v Kalifornii. Ukazuje, že spíše než Neptunská 40-letá roční období může za vše sluneční cyklus.

Astronomové vytvořili rotační křivku hvězd v Mléčné dráze podle pozorování observatoře Gaia a určili z ní hmotnost Mléčné dráhy. Naší galaxie je podle vědců zhruba pětkrát lehčí než jsme si dříve mysleli.

Fyzikální ústav v Opavě otevřel novou terasu pro pozorování oblohy astronomickým dalekohledem. Vznikala od loňského roku jako součást observatoře WHOO! na střeše budovy na Bezručově náměstí a sloužit bude nejen pro veřejnost, ale také pro studenty univerzity.

Byla podzemní síň mississippských indiánů astronomickou observatoří a důmyslným vědeckým přístrojem, který měl své konstruktéry varovat před blížící se katastrofou přicházející z nebes?

Taky jste nikdy neslyšeli, že by se v jednom z nejrušnějších a nejznámějších parků na světě nacházel skutečný hrad postavený v roce 1872? Je to tak, i v takovém moderním velkoměstě se najde několik velmi krásných stavitelských památek.

Jsme příliš nepatrní na to, abychom mohli svými těly detekovat milihertzové gravitační vlny. Nezvládnou to ani pozemní gravitační observatoře. Ale vesmírná observatoř LISA a jí podobné, co se v dohledné budoucnosti vydají do vesmíru, by to dokázat měly. Vědci připravili ochutnávku toho, co by observatoře měly uvidět.

Astronomové z NASA a dalších agentur použili simulovaná data, aby ukázali, jak by na obloze vypadaly gravitační vlny.

Dalekohledy jsme postavili na různých místech na Zemi a některé jsme dokonce vyslali do vesmíru. Každý nový teleskop plný technologických inovací vedl k úžasným objevům o vesmíru. Jaká by tedy měla být další observatoř, která by výrazně rozšířila naše znalosti? Vhodným místem pro vybudování observatoře by byl povrch Měsíce, jak píše server Universe Today.

Výzkumníci zveřejnili plány na výstavbu optického teleskopu v kráteru jediné přirozené družice ZeměDíky využití existujícího terénu je zkonstruování tohoto zařízení mnohem jednodušší než u jakýchkoliv dříve navržených projektůStále je ale potřeba vyřešit několik zásadních problémů, mezi něž patří třeba měsíční prach či seismická aktivita Výkonné dalekohledy slouží vědcům k pozorování a prozkoumávání vesmíru již po mnoho let. Výrazný pokrok v těchto technologiích jim umožnil dospět k mnoha zásadním objevům, což je i důvod, proč neustále vznikají nové observatoře. No a nyní výzkumníci přišli s návrhem, který počítá s vybudováním teleskopu přímo na povrchu Měsíce.

Supernova SN 1987A, nejjasnější za posledních 420 let, signalizuje explozivní smrt superobří hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu.

Mezinárodní tým astrofyziků loni objevil stovky záhadných jednorozměrných hmotných vláken, vyskytujících se v centrální oblasti naší galaxie Mléčné dráhy. Struktury vypadají jako jakési „pomlčky“, tedy kratší čárky, které se rozprostírají horizontálně vzhledem k našemu galaktickému disku či směřují ke středu Mléčné dráhy. Vlákna, přesněji štíhlá, protáhlá tělesa vytvořená z tepelně zářícího plynu, jsou dlouhá pět až 10 světelných let.

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) oznámila, že v sobotu 2. září vypustí do kosmu observatoř pro pozorování Slunce. Minulý týden Indie jako první země světa úspěšně přistála poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce.

Vědci pomocí rentgenových observatoří Chandra a XMM-Newton pozorovali zničení hvězdy s hmotností tří Sluncí supermasivní černou dírou.

Teleskop VISTA umístěný na observatoři Paranal v Chile pořídil zářivý infračervený snímek kulové hvězdokupy NGC 6723.

Nový algoritmus umělé inteligence objevil v rámci průlomového - byť zatím jen testovacího - průzkumu svou první blízkozemní planetku. Vědci tak možná vyvinuli nový způsob ochrany Země před budoucí kolizí s asteroidy. Metoda může odhalit „potenciálně nebezpečné“ vesmírné kameny, kterých jsme si dříve nevšimli, resp. jsme je nedokázali detekovat.

Letos uplyne 60 let od zahájení provozu vesmírné observatoře Arecibo ležící v Karibském moři. Za tuto dobu přinesla lidstvu celou řadu unikátních objevů, které si připomínáme i nyní, kdy zařízení kompletně ukončuje veškerou svou vědeckou činnost. Observatoř Arecibo umístěná na území ostrovního státu Portoriko byla uvedena do provozu 1. listopadu 1963. Její historie je však kromě velkých událostí z oblasti průzkumu vesmíru protkaná také sérií nešťastných nehod a náhod, které nakonec vedly k jejímu definitivnímu uzavření 14. srpna letošního roku. Vědcům a odborníků přitom věrně sloužila téměř 60 let.

Svět – Červenec byl nejteplejším měsícem, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán. Potvrdila to v úterý podle serveru France 24 klimatická observatoř Evropské unie (EU). Minulý měsíc, který poznamenal celý svět vlnami veder a požáry, byl o 0,33 stupně Celsia teplejší než dosud rekordní červenec 2019, kdy průměrná teplota činila 16,63 °C. Globální oteplování, způsobené spalováním […] The post Červenec byl podle klimatické observatoře EU nejteplejším měsícem v historii appeared first on VOXPOT

Klimatická observatoř Evropské unie tento týden oznámila, že byl překonán rekord v průměrné teplotě světových oceánů. Jedná se o další překonaný rekord za posledních deset let. Vědci potvrzují, že tato situace vyvolává obavy o globální klima a další život mořské fauny a flóry.

Podivuhodná vysokohorská Čerenkovova observatoř HAWC na vyhaslé mexické sopce zachytila tak energetické gama záření ze Slunce, že to bylo považováno za nemožné. Detekované gama záření mělo energii přes 1 TeV, čili 1 bilion elektronvoltů. Navíc k tomu došlo během období úplného slunečního klidu. Naše stará dobrá hvězda udržuje vědce ve střehu.

Působivý záběr, který včera zveřejnila Evropská jižní observatoř ESO, přináší důležité stopy vedoucí k odpovědi na otázku, jak by se mohly formovat planety o hmotnosti Jupiteru..

Hubbleův vesmírný teleskop agentur NASA a ESA pozoroval roj balvanů, které byly vyvrženy z asteroidu Dimorphos.

Observatoř Arecibo, která se nachází v Portoriku, byla až do svého náhlého kolapsu 1. prosince 2020, druhým největším radioteleskopem na světě.

Předkolumbovské Mexiko neboli Mezoamerika hostilo jednu z největších civilizací a populací na světě. Nejznámější a nejdominantnější z těchto civilizací (před příchodem conquistadorů) byli Aztékové.

Pozoruhodná observatoř IceCube, která loví neutrina pod antarktickým ledem na jižním pólu, jich už nachytala tolik, že vědci dokázali poskládat první snímek Mléčné dráhy, který nevyužívá fotony elektromagnetického záření, ale právě přízračná neutrina. Je to velký skok pro neutrinovou astronomii.

Vesmír nám nabízí přírodní detektory v podobě pulzarů, které lze využít pro detekci gravitačních vln o mnohem nižších frekvencích, než jaké „chytají“ pozemní gravitační observatoře. Tým virtuální gravitační observatoře NANOGrav s pomocí pulzarů konečně potvrdil existenci dlouho očekávaného gravitačního pozadí.

Observatoř Gemini North pořídila snímek supernovy SN 2023ixf, která vznikla výbuchem masivní hvězdy ve spirální galaxii Messier 101.

Osud, který nevyhnutelně potká i Zemi, už má lidstvo zmapovaný. Vědci ho nyní popsali do nejmenšího detailu.

Mezihvězdný objekt Oumuamua, který se v roce 2017 objevil v naší sluneční soustavě, rozhodně nebyl jediným, který se u nás objevil. Byl ale bezesporu prvním, jehož pohyb naší sluneční soustavou jsme zaznamenali, a od té doby jich astronomové zachytili mnohem víc.