Dánský astronom Tycho Brahe vyvinul řadu astronomických přístrojů a založil v Dánsku observatoř. Svými měřeními určil polohu více než 777 hvězd, čímž umožnil cestu budoucím objevům. Jeho život byl zároveň plný podivných i šílených skutečností.
Skupina vědců z několika institucí zveřejnila dosud nejpřesnější mapu rozložení hmoty ve vesmíru. Mapa byla vytvořena na základě dat ze dvou rozsáhlých průzkumů oblohy. Tento úspěch umožňuje nahlédnout do vývoje vesmíru jako celku a naznačuje, že stávající model vesmíru postrádá některé složky, které by vysvětlovaly to, co dnes pozorujeme.
Pluto, kdysi považované za devátou planetu, objevil dne 18. února roku 1930 astronom Clyde W. Tombaugh na Lowellově observatoři ve Flagstaffu v Arizoně. Trpasličí planeta obíhá Slunce celých 248 let a její povrch má teplotu -218 stupňů.
Snad nejkrásnějším vědeckým pracovištěm v Česku je před deseti lety vybudovaný atmosférický stožár v Košeticích u Pelhřimova na Vysočině. Jde o nejvyšší objekt ve střední Evropě sloužící vědě a se svými 250 metry patří k nejvyšším stavbám v republice. Výzkumníkům umožňuje zkoumat ovzduší.
Na Slunci se stala mimořádná událost. Z naší životadárné hvězdy se odtrhl oblak plazmatu a vytvořil gigantický vír. Takový úkaz dosud astronomové nepozorovali. Nyní ho analyzují.
Na Slunci se stala věc, kterou vědci nedokážou vysvětlit. Z naší životadárné hvězdy se odtrhla její část a vytvořila gigantický vír. Takový úkaz dosud astronomové nepozorovali. Nyní ho analyzují.
Prostor nad našimi hlavami není prázdný, právě naopak. Obsahuje stovky miliard hvězd i temná mračna prachu a plynu. Na tyto vzdálené objekty se zaměřili odborníci z observatoře Cerro Tololo v Chile a poskládali je do jedné obří fotografie.
Slunce se blíží k vrcholu 11letého cyklu a je to znát. Americká solární observatoř Solar Dynamics Observatory zachytila monstrózní sluneční blesk, který krátce spojil dvě sluneční skvrny, AR3192 a AR3190. Druhá ze skvrn je jednou z největších nynějšího solárního cyklu. Je to uhrančivá podívaná.
Mezi další českou záhadu patří méně známé Kounovské kamenné řady. Jde o stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se již přes sedm desetiletí vedou spory. Náhorní plošina nad Kounovem u obce Domoušice v lounském okrese skrývá tajemství, které spoustě archeologů již po mnoho let nedává spát. Kounovské kameny jsou nazývány za pravěkou megalitickou observatoř.
Datum 21. ledna 1898 je považováno za okamžik založení observatoře. Josef Frič na vrcholu Manda u obce Ondřejov totiž zakoupil zalesněný pozemek a vybudoval hvězdárnu.
Erupce byla zaznamenána astronomem Jeffem Morgenthalerem. Io je nejvulkaničtějším místem ve Sluneční soustavě. O erupci by mohla přinést více informací mise Juno.
Mezinárodní tým fyziků spočítal, že by LIGO mohlo vystopovat gigantické mimozemské lodě. Podmínkou je, že budou velké alespoň jako náš Jupiter a že se budou pohybovat desetinou rychlosti světla. Otázkou je, jakou odpověď bychom nechtěli slyšet víc? Že je kolem nás čilý provoz nevyzpytatelných objektů, které by Zemi strčily do kapsy nebo že je vesmír opravdu úplně prázdný?
Čína zveřejnila první sérii snímků zachycených svou první víceúčelovou solární sondou ASO-S (Advanced Space-Based Solar Observatory). Nové záběry byly odtajněny na úterní tiskové konferenci v pekingském institutu National Space Science Center, spadajícím pod Čínskou akademii věd.
Do deseti let by měla ve vesmíru fungovat evropská observatoř ARRAKIHS, která bude pátrat po trpasličích galaxiích a jejich vztahu k nepolapitelné temné hmotě.
Austrálie a Afrika začaly v rámci projektu SKA Project s výstavbou největší radioastronomické observatoře na světě, která dohromady zahrnuje více než 100 000 antén. Observatoř někteří považují za vědecký projekt století.
Vědci z NASA přeměnili rentgenové paprsky na zvuk. Sonifikovali světelné ozvěny z černé díry vzdálené 7 800 světelných let. Ty zachytili pomocí observatoří Chandra a Swift.
Na Havaji vybuchla po sérii nedávných otřesů poprvé za téměř 40 let největší aktivní sopka na světě Mauna Loa. Láva se naštěstí nedostala přes její vrchol, obyvatelům ostrova tak zatím bezprostřední nebezpeční nehrozí. Situace se však může změnit, neboť erupce je teprve na svém začátku.
Vědecká stanice nedaleko základního tábora pro výstup na nejvyšší horu světa se začíná rozpadat. Pyramidu, která se začala stavět už v roce 1986, ohrožuje dlouhodobý nedostatek peněz.
Zdá se, že vesmírný dalekohled Jamese Webba pokračuje ve stírání hranic toho, co je v pozorování vesmíru možné a co ne. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v dosud nejnovějším prohlášení uvedl, že teleskop nachází dosud skryté rané galaxie, a to včetně jedné, která se zformovala pouhých 350 milionů let po velkém třesku.
Největší pozemský teleskop na světě ALMA v Chile napadli hackeři. Kybernetický útok, k němuž došlo o víkendu, přiměl personál přerušit výzkum vesmíru. K poškození antény či nashromážděných dat nedošlo. Nefungují ani webové stránky observatoře a emailové služby jsou funkční jen částečně. K útoku se nikdo nepřihlásil.
/FOTO, VIDEO/ Zhlédněte nebeské scenérie nad Sněžkou objektivem polského fotografa Piotra Pęcherze. Z polské strany natočil východ Měsíce přímo nad meteorologickou observatoří na Sněžce, několik dní předtím zase sdílel fotografii západu slunce nad nejvyšší českou horou. Z jeho snímků se tají dech.
Největší pozemský teleskop ALMA se stal o víkendu terčem kybernetického útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Ve středu to oznámilo vedení observatoře, která se nachází v Chile. Útok, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, nepoškodil antény ani shromážděná vědecká data, napsala agentura AFP.
Slavná observatoř Arecibo se sice v roce 2020 zhroutila a Národní vědecká nadace oznámila její demolici, stále však může přispět k zajímavým objevům. Vědci totiž analyzují data, která dosud shromáždila. Nyní vydali obsáhlou zprávu o blízkozemních asteroidech. Mezi nimi se nachází binární systém atraktivní pro výzkum.
Konečně je celý pohromadě. Největší digitální fotoaparát současnosti se zanedlouho vydá do Chile, kde bude připojen na dalekohled na tamní observatoři v Andách.
Astronom Pavel Pintr stál u zrodu Astronomicko-přírodovědné observatoře v Kadani a Přírodovědného centra Žatec, dvou moderních vzdělávacích center, která se letos podařilo otevřít. Je nadšeným popularizátorem vědy, především astronomie. V Krušných horách si postavil vlastní hvězdárnu. Jak často se dívá na nebe? Co by chtěl objevit? Jsme ve vesmíru sami? A co všechno můžete v Kadani a Žatci vidět?
Naší planetou procházejí mnohokrát za den rádiové signály z vesmíru. Pokud vědí, na co se zaměřit, astronomové je dnes dokáží pomocí observatoří zachytit.
Obří nafukovací modely Země a Měsíce vyrobené v Brně dorazily tento týden do Bruselu. V rámci doprovodných akcí českého předsednictví Evropské unie je tento víkend mohou zhlédnout tisíce lidí, které astronomická observatoř v belgické a unijní metropoli očekává na tradičních dnech otevřených dveří. Podle jejího šéfa budou mít lidé unikátní možnost spatřit odvrácenou stranu Měsíce.
Ač je hlavním cílem vesmírného dalekohledu Jamese Webba detekovat slabé světlo vzdálených galaxií, nedávno pozoroval naopak jeden z nejjasnějších objektů noční oblohy: planetu Mars. Vesmírná observatoř pořídila první snímky a data rudé planety 5. září.
Radioobservatoř ALMA pomohla detekci propanolu a izopropanolu v hvězdotvorné oblasti Sagittarius B2. Jde o zatím největší a nejdetailněji prozkoumané protohvězdné mračno.
V kosmickém prostoru funguje velké množství observatoří studujících jeho vzdálené hlubiny. Ke startu se ovšem připravuje řada nových, stále dokonalejších průzkumníků.
Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře vyfotografoval následek mohutné kosmické kolize – obří galaxii NGC 7727, která vznikla spojením dvou menších galaxií.
Teleskopy na havajské observatoři Gemini zaznamenaly dechberoucí fotografii dvou kolidujících galaxií NGC 4567 a NGC 4568, jež se v současnosti přibližují k sobě a splývají v jednotný vesmírný útvar. K úplnému sloučení galaxií dojde až za 500 milionů let. Vědci na příkladu kolize nebeského tandemu vysvětlili, jak jednou skončí Mléčná dráha a jak se při té příležitosti promění výhled ze Země.
Úplné zatmění Slunce – když Měsíc zcela překryje jeho žhavý kotouč a na Zemi padne tma – je vždy viditelné pouze v úzkém pásu zemského povrchu. Milovníci astronomie přitom neváhají cestovat mezi kontinenty, jen aby vzácný úkaz spatřili. A trojice českých popularizátorů vědy ze svého dobrodružství dokonce vytvořila cestopisný film.
Evropská jižní observatoř neboli European Southern Observatory (ESO) je vybavena mnoha velkými dalekohledy, jež dostaly do vínku kvalitní kamery i spektrografy. A jejich pomocí se podařilo získat mimořádně zajímavé fotografie.
Nejdokonalejší kosmická observatoř poprvé ukázala své vědecké možnosti. Společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury si právem zaslouží označení „vlajková loď astronomie tohoto desetiletí“. V rámci prvního balíku zveřejněných vědeckých dat jsme viděli mimořádně detailní pohledy na mlhoviny, interagující galaxie či spektra různých kosmických objektů.
Teleskop na observatoři Kleť letos slaví 20. narozeniny. Před 120 lety poprvé pozoroval Johann J. Zink z Českých Budějovic planetku Vesta a svá pozorování…
Čínský obří teleskop s názvem Sky Eye údajně odhalil zvláštní mimozemský signál, který se nepodobá těm, které lidstvo již zachytilo v minulosti. Podle některých čínských médií se může jednat o signál mimozemské civilizace.
Evropská kosmická agentura zveřejnila v pondělí 13. června řadu údajů o noční obloze. Zásoba, která se rovná 10 terabajtům dat, zahrnuje informace o polohách hvězd, náznaky neprozkoumaných exoplanet, nové poznatky o tisících a tisících planetek a spekulace o vzdálených hvězdách, píše server Inverse.
Astronomové odhalili záhadný opakující se rychlý rádiový záblesk (tzv. fast radio burst, FRB) vycházející z trpasličí galaxie vzdálené tři miliardy světelných let. Podle nového výzkumu je tento vesmírný objekt ve srovnání s jinými detekcemi rádiových záblesků v posledních letech velmi „osobitý“, napsala s odkazem na vědce zpravodajská stanice CNN.
Olomoucký kraj chystá rekonstrukci hvězdárny v Prostějově, která bude zaměřena na její interiér i exteriér. Hejtmanství už vypsalo architektonickou soutěž, jak by hvězdárna měla po modernizaci vypadat.
Češi jsou opět součástí vesmírného výzkumu. V současné době se totiž na observatoři Astronomického ústavu AV ČR nachází dva největší optické dalekohledy světa.
Sonda Spektr-RG o hmotnosti 1,2 tuny, která se nachází asi 1,5 milionu km od Země na oběžné, je velmi pokročilá rentgenová observatoř určená k detekci a mapování kup galaxií a supermasivních černých děr. Koncept kosmické lodi vznikl v éře Sovětského svazu, ale jako mnoho velkých vesmírných projektů byl po rozpadu SSSR pozastaven v důsledku nedostatku finančních prostředků.
První a jedinečná instalace zobrazovacích Čerenkovových teleskopů vysokoenergetického záření gama na území České republiky byla úspěšně dokončena na observatoři v Ondřejově. .