Observatoř

Letí na nás asteroid? Tuto otázku řeší každou noc astronomové na observatoři Kleť. Ta patří ke světové špičce ve sledování asteroidů a komet a během letních prázdnin otevřela brány veřejnosti. Návštěvníci se mohou podívat do jedné ze dvou kupolí a prohlédnout si přístroje, které slouží k výzkumu vesmíru.

Dosud skryté magnetické víry a proudění plazmatu na Slunci odhalili astronomové pomocí výkonného solárního teleskopu na Havaji. Objev pomáhá pochopit, jak vzniká nebezpečné kosmické počasí, které ovlivňuje i Zemi. Může objasnit i teploty na povrchu a

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.

V noci na 30. června 2026 odstartoval ostrý provoz velkého přehlídkového dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se chystá na neobvyklou záchrannou akci.

Unikátní kruhová stavba z období vlády vyspělé civilizace Caral v Peru pravděpodobně sloužila k pozorování Slunce, Měsíce i dalších nebeských těles. Peruánští archeologové uvedli, že se jedná o zatím nejstarší astronomickou observatoř na území Ameriky. Určovala i čas pro rybolov a obchod.

Řadí se k nejzáhadnějším místům v Česku a dodnes nabízí víc otázek než odpovědí. O čtrnácti dlouhých řadách kamenů ukrytých v lesích u Kounova na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje se odborníci shodují pouze v jednom – jsou dílem lidí. V tom, kdy byly v krajině postaveny a k jakém účelu měly sloužit, se už ale jejich názory rozcházejí.

Existují místa na této planetě, kde se zdá, že se nebe sklání blíž k zemi. Místa tak tichá, tak vyprahlá, a tak ohromující, že tam i vědec, který strávil život počítáním fotonů, zatají dech. Jedním z nich je hora Cerro Paranal v severním Chile.

Lidské oko vidí v noční obloze jen nehybný klid, ale fotoaparát dokáže odemknout skrytou dimenzi reality. Fascinující snímek z arizonské pouště zachycuje tisíce hvězd kroužících v dokonalých spirálách nad slavnou observatoří Kitt Peak.

Tisíce planetek Sluneční soustavy až do současnosti unikaly pohledu astronomů. Teprve nedávno je nalezli pomocí největšího pozemského vesmírného dalekohledu Very C. Rubinové v Chile. Pozorováním objevili také desítky neznámých objektů v blízkosti Země.

Začala stavba obří observatoře CTAO, která bude pomocí desítek pozemských dalekohledů pátrat po modrých záblescích. Ty nám prozradí více o tajemném gama záření a nejdramatičtějších událostech ve vesmíru, jako jsou srážky neutronových hvězd.

Webbův teleskop zachytil gama záblesk, který hořel přes sedm hodin – téměř dvojnásobek dosavadního rekordu. Výbuch přišel z galaxie vzdálené 8 miliard světelných let a vědci dosud nevědí, co ho způsobilo.

Z více než šesti tisíc planet objevených za hranicemi naší sluneční soustavy, zbývá pouhých pětačtyřicet kandidátů na to nejodvážnější hledání v dějinách vědy – pátrání po jiném životě.

Z více než šesti tisíc planet objevených za hranicemi naší sluneční soustavy, zbývá pouhých pětačtyřicet kandidátů na to nejodvážnější hledání v dějinách vědy – pátrání po jiném životě.

Už celkem třiadvacet původně vizuálně nevzhledných trafostanic ČEZ Distribuce v Plzeňském kraji má nové fasády vyzdobené graffiti. V rámci projektu TrafoArt je vytvořily týmy sprejerů z graffiti sféry, s nimiž ČEZ Distribuce spolupracuje po celém Česku. Zatím poslední trafačky dostaly nový kabát v Plzni-Doubravce, Horažďovicích a Blovicích.

O umístění evropského podzemního detektoru gravitačních vln, tzv. Einsteinova teleskopu, se rozhodne na začátku příštího roku. O projekt za 2,5 miliardy eur (zhruba 61 miliard Kč) se aktuálně ucházejí tři lokality. Oznámil to ředitel Fyzikálního ústavu (FZU) Akademie věd ČR Michael Prouza. Projekt, do něhož je zapojeno i Česko, minulý týden v pražském fyzikálním ústavu představili evropští vědci.

Na první pohled to vypadá jako takový zvláštní kamenný les rostoucí na náhorní plošině v arménské provincii Syunik. Více než 200 mohutných menhirů stojí ve zvlněných řadách, kruzích a liniích vysoko nad údolím řeky Dar

Kodaňskou observatoř na věži Rundetaarn, jež patří k dominantám dánské metropole, čeká rekonstrukce. V pondělí jeřáb z věže sejmul třítunovou měděnou kopuli, do níž v posledních letech začala zatékat voda. Sundání vrcholu observatoře přihlížely desítky lidí, po patnácti minutách bylo hotovo.

Teleskop v Severním Irsku zaznamenal krátký, ale výrazný záblesk na povrchu Měsíce. Malý kosmický objekt narazil do jeho povrchu rychlostí desítek kilometrů za sekundu a celý okamžik se podařilo zachytit na video v přímém přenosu.

Vůbec poprvé se vědcům podařilo získat čistou rentgenovou detekci chloru a draslíku v troskách bývalé hvězdy. Využili k tomu data z observatoře XRISM, kterou provozuje japonská agentura JAXA s pomocí americké NASA. Přístroj Resolve na palubě teleskopu XRISM detekoval stopy zmíněných prvků v pozůstatku supernovy označované jako Cassiopeia A, či krátce Cas A. Expandující oblak trosek se nachází zhruba 11 000 světelných let od nás v souhvězdí Kasiopeji na severní obloze. „Tento objev nám pomáhá ilustrovat, jak jsou spolu do základů provázaná smrt hvězd a život na Zemi,“ vysvětluje Tošiki Sato, astrofyzik z univerzity Meiji v Tokyu a dodává: „Na noční obloze hvězdy vypadají, jako kdyby se tiše leskly, ovšem ve skutečnosti aktivně vytvářejí materiály, ze kterých se tvoří planety a které umožňují život, jak jej známe. Nyní, díky XRISM, máme lepší představu o tom, kdy a jak hvězdy vytvářejí důležité, ale těžko zjistitelné prvky.“

Pozorování Slunce prostřednictvím observatoře ALMA probíhá již od roku 2016. U jeho počátků přitom stáli i čeští astrofyzikové z Astronomického ústavu Akademie věd, kteří observatoř doslova naučili naši centrální hvězdu sledovat.

Mezinárodní tým astronomů využil dalekohled Jamese Webba a další pozemní observatoře k detekci gama záblesku starého neuvěřitelných 13 miliard let. Jedná se o přelomový objev.

Od našeho minulého dílu seriálu věnovaného gravitačním vlnám uplynulo už hodně vody, takže myslím, že je na místě se na tuto mimořádně atraktivní část fyzikálního výzkumu podívat znovu. Událo se v ní totiž mnoho zajímavého, o čem stojí za to se rozepsat. A to jak v oblasti výzkumu pozemního, tak kosmického. Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.

Teleskop Nancy Grace Roman od NASA je již prakticky dokončen a nyní překonal další soubor kriticky důležitých překážek na cestě ke svému startu. V průběhu podzimu prošla jeho vnější část dvojicí zkoušek - vibračním testem a zkouškou s intenzivním zvukem, aby bylo zajištěno, že bezpečně přečká podmínky při startu. Vnitřní část observatoře podstoupila hlavní, 65 dní trvající termálně-vakuový test, který prokázal, že její systémy budou v kosmickém prostředí fungovat správně. Teleskop Nancy Grace Roman je novým americkým teleskopem z nejvyšší kategorie, takzvaných vlajkových lodí. Jeho úkolem bude hledat odpovědi na otázky spojené s temnou energií, planetami mimo Sluneční soustavu, či obecně astrofyzikou.

NASA chce příští rok pomocí speciální mise zabránit pádu teleskopu Swift do atmosféry. Unikátním manévrem plánuje vrátit ho na vyšší oběžnou dráhu.

Objev je založen na třicetiletých pozorováních provedených Hubblem, Keckovou observatoří na Havaji a Lickovou observatoří v Kalifornii. Ukazuje, že spíše než Neptunská 40-letá roční období může za vše sluneční cyklus.

NASA spouští záchranný plán jak z hollywoodského filmu: soukromá sonda má pomocí robotických paží zachytit stárnoucí teleskop Swift a vynést ho zpět na bezpečnou orbitu.

Hlavní město Severní Makedonie na řece Vardar je koncentrovaný Balkán. Chvílemi bujaré, jindy poklidné, hravě pompézní i těžkopádně kýčovité. Až si od Skopje a jejích monumentálních soch v čele s Alexandrem Makedonským budete chtít odpočinout, vydejte se na výlet do jejího okolí. Budete mile překvapeni!

Veřejný prostor aplavily spekulace o tajemném interstellárním objektu 3I/Atlas. Jde skutečně jen o kometu? Nebo jsme konečně zachytili stopu po mimozemské civilizaci? Jihoafrická observatoř teď přinesla odpověď, kterou mnozí nechtěli slyšet. Radioteleskop MeerKAT složený ze 64 antén zachytil 24. října první rádiový signál z komety. Jenže pozor – nejde o žádné mimozemské vysílání. Teleskop zaznamenal frekvence 1665 a 1667 MHz, které jsou přímým důkazem přítomnosti hydroxylových molekul.

Vědci přichází s neuvěřitelným objevem. Z nitra hladové černé díry, která má hmotnost 500 milionů Sluncí, vychází mimořádně silný záblesk.

Teprve třetí pozorovaný mezihvězdný objekt 31/ATLAS dosáhl 29. října svého nejbližšího bodu ke Slunci. Kontroverzní astronom Avi Loeb tvrdil, že...

Nedávno zprovozněná Observatoř Very Rubinové v Chile se uvedla zajímavým objevem mohutného hvězdného proudu, který vyvěrá z galaxie M61 do vzdálenosti 163 tisíc světelných let.

Jen dvacet světelných let od Země obíhá planeta, která by mohla změnit náš pohled na vesmír.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nedávno vybrala startup Katalyst Space Technologies, aby s pomocí speciální robotické kosmické lodi...

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nedávno vybrala startup Katalyst Space Technologies, aby s pomocí speciální robotické kosmické lodi Link zachránil vesmírnou observatoř Neil Gehrels Swift Observatory. Mise má demonstrovat technologický pokrok ve vesmíru.

Usazením slunečního štítu a fotovoltaických panelů dokončili inženýři konstrukci teleskopu Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), což je mise Evropské kosmické agentury, která má hledat exoplanety podobné Zemi. Plato je nyní na správné cestě vstříc závěrečným testům, které mají potvrdit, že je připraven na svůj start. Aktivity spojené s dokončením observatoře Plato začaly už krátce poté, […]

Češi nevěří, že by tuzemští politici vůbec chtěli plnit své sliby. Podle průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií navíc čeští voliči považují své volené zástupce za vypočítavé a za lidi, kteří sledují jen své vlastní zájmy.

Bývalého syrského vůdce Bašára al-Asada, který uprchl ze Sýrie a žije v ruském exilu, se někdo pokusil otrávit přímo v jeho domě nedaleko Moskvy. S odkazem na Syrskou observatoř pro lidská práva (SOHR) o tom informují světová média. Podle observatoře Asada 20. září převezli v kritickém stavu do nemocnice u Moskvy, kde se léčí výhradně bezpečnostní a vojenské osobnosti. Tuto informaci nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Přesná pozorování hvězd přinesla objev mohutné vlny, která se šíří galaktickým diskem Mléčné dráhy.

Astronomové hlásí překvapivý objev. Poblíž Země objevili totiž objevili další kvazisatelit. Objekt s označením 2025 PN7 může být fragmentem Měsíce.

Planetu Zemi mohou ohrožovat "neviditelné" asteroidy, které zůstávají skryté v záři Slunce a zároveň sdílejí oběžnou dráhu s Venuší.

Již v roce 2019 objevily observatoře LIGO a Virgo záhadné vlny v časoprostoru. Astronomové se obecně shodují, že událost nazvaná GW190521 byla výsledkem srážky dvou černých děr. Tým vědců z Čínské akademie věd však přišel s ambicióznějším vysvětlením.

Mohla by být částice temné hmoty elektricky nabitá? V souvislosti se supergravitací jsou ve hře supertěžká elektricky nabitá gravitina. Pokud existují, měla by být velmi vzácná. Přesto by je ale mohly přesvědčivě detekovat nové podzemní observatoře, jako třeba nedávno spuštěná neutrinová observatoř JUNO v Číně.

Tým astronomů z NASA ohlásil objev, který může změnit naše chápání vzniku černých děr. Rentgenová observatoř Chandra odhalila černou díru, která roste jednou z nejrychlejších rychlostí, jaké kdy byly zaznamenány. A co víc, podle vědců porušuje základní fyzikální limity.

Kometa C/2025 R2 (SWAN) je již pozorovatelné z jižní polokoule Země, lidé na severní části planety ještě musejí chvíli počkat. Astronomové ji objevili před týdnem, přičemž první snímek pořídil český expert Martin Mašek. Odborníci tvrdí, že se jedná o dosud nejjasnější vlasatici, jakou zaznamenali přes observatoř SOHO.

Evropská kosmická observatoř Plato bezpečně dorazila do ESTECu, technologického srdce Evropské kosmické agentury v Nizozemí. Tady inženýři dokončí její montáž tím, že na tělo observatoře připojí fotovoltaické panely a sluneční štít. Následně provedou sérii důležitých zkoušek, aby potvrdili, že Plato je připravena na start i na svou kosmickou misi, při které bude hledat exoplanety. Před pár měsíci byly dvě hlavní části observatoře Plato spojeny v čisté místnosti firmy OHB v německém Oberpfaffenhofenu. 1. září Plato dorazila lodí z Německa do Nizozemí po řece Rýn. Loď, která přepravu zajišťovala, zakotvila jen několik kilometrů od ESTECu. Odsud byl kontejner s Plato přesunut do střediska ESA po silnici s řádným doprovodem. V ESTECu byla zásilka opatrně vyložena a přesunuta do čisté místnosti.

Jeho bratr Jan onemocněl. Dostal akutní zápal slepého střeva a po operaci nečekaně zemřel. Josef je zdrcený a má chuť všeho nechat. Nakonec ale změní názor a dokončí projekt, který si společně vysnili! Oba mají rádi vědu a techniku.

Neutrinová observatoř IceCube pod antarktickým ledem vstupuje do nové éry. Díky revolučnímu algoritmu dokáže nyní rychleji a přesněji lokalizovat extrémní vesmírné jevy, které generují kosmické záření. Dlouho nejasná data se mění v přesné zprávy o tom, odkud přilétají nejenergetičtější částice vesmíru.

Oslnivý záblesk rádiového světla z mezihvězdného prostoru vědce překvapil, přesto určili místo, odkud vyšel, s bezprecedentní přesností.

Vědci a vědkyně z několika amerických a evropských univerzit byli svědky unikátního úkazu. Díky datům zachyceným observatoří W. M. Kecka na havajském vrcholu Mauna Kea pozorovali supernovu s označením SN 2021yfj a mohli tak poprvé nepřímo nahlédnout do hlubokých vnitřních vrstev umírající hvězdy. Tento objev poskytl první přímý důkaz o dlouho předpokládané vrstevnaté struktuře hvězd s vysokou hmotností.

Na okraji sluneční soustavy se může nacházet tajemná Planeta Y, říkají vědci. S jejím objevem pomůže špičková observatoř Very C. Rubinové.

Nedávno zprovozněná Observatoř Very C. Rubinové v Chile zachytila mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS na svých snímcích oblohy „zcela mimoděk“, a to ještě před jejím oficiálním objevem 1. července. Díky chilské observatoři máme dokonce k dispozici i krátké video pohybu této komety na hvězdném pozadí. Vědci postupně získávají i řadu dalších informací o tomto pozoruhodném objektu, který k nám nejspíš přiletěl od cizí hvězdy.

Do budovy sluneční observatoře nedaleko Roswellu vtrhnou agenti FBI a bez udání důvodu zařízení na několik dnů uzavřou. Pak se začnou objevovat zprávy, že podobným způsobem bylo naloženo i s dalšími observatořemi po celém světě.

Dalekohled Vera Rubinové je připraven zahájit převratnou éru objevů. „Je to jako stará dobrá astronomie: Najít věc, namířit na ni dalekohledy, hádat se o tom. Bude to zábava."

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.