Observatoř

Astronomové z NASA a dalších agentur použili simulovaná data, aby ukázali, jak by na obloze vypadaly gravitační vlny.

Dalekohledy jsme postavili na různých místech na Zemi a některé jsme dokonce vyslali do vesmíru. Každý nový teleskop plný technologických inovací vedl k úžasným objevům o vesmíru. Jaká by tedy měla být další observatoř, která by výrazně rozšířila naše znalosti? Vhodným místem pro vybudování observatoře by byl povrch Měsíce, jak píše server Universe Today.

Výzkumníci zveřejnili plány na výstavbu optického teleskopu v kráteru jediné přirozené družice ZeměDíky využití existujícího terénu je zkonstruování tohoto zařízení mnohem jednodušší než u jakýchkoliv dříve navržených projektůStále je ale potřeba vyřešit několik zásadních problémů, mezi něž patří třeba měsíční prach či seismická aktivita Výkonné dalekohledy slouží vědcům k pozorování a prozkoumávání vesmíru již po mnoho let. Výrazný pokrok v těchto technologiích jim umožnil dospět k mnoha zásadním objevům, což je i důvod, proč neustále vznikají nové observatoře. No a nyní výzkumníci přišli s návrhem, který počítá s vybudováním teleskopu přímo na povrchu Měsíce.

Supernova SN 1987A, nejjasnější za posledních 420 let, signalizuje explozivní smrt superobří hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu.

Mezinárodní tým astrofyziků loni objevil stovky záhadných jednorozměrných hmotných vláken, vyskytujících se v centrální oblasti naší galaxie Mléčné dráhy. Struktury vypadají jako jakési „pomlčky“, tedy kratší čárky, které se rozprostírají horizontálně vzhledem k našemu galaktickému disku či směřují ke středu Mléčné dráhy. Vlákna, přesněji štíhlá, protáhlá tělesa vytvořená z tepelně zářícího plynu, jsou dlouhá pět až 10 světelných let.

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) oznámila, že v sobotu 2. září vypustí do kosmu observatoř pro pozorování Slunce. Minulý týden Indie jako první země světa úspěšně přistála poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce.

Vědci pomocí rentgenových observatoří Chandra a XMM-Newton pozorovali zničení hvězdy s hmotností tří Sluncí supermasivní černou dírou.

Teleskop VISTA umístěný na observatoři Paranal v Chile pořídil zářivý infračervený snímek kulové hvězdokupy NGC 6723.

Nový algoritmus umělé inteligence objevil v rámci průlomového - byť zatím jen testovacího - průzkumu svou první blízkozemní planetku. Vědci tak možná vyvinuli nový způsob ochrany Země před budoucí kolizí s asteroidy. Metoda může odhalit „potenciálně nebezpečné“ vesmírné kameny, kterých jsme si dříve nevšimli, resp. jsme je nedokázali detekovat.

Letos uplyne 60 let od zahájení provozu vesmírné observatoře Arecibo ležící v Karibském moři. Za tuto dobu přinesla lidstvu celou řadu unikátních objevů, které si připomínáme i nyní, kdy zařízení kompletně ukončuje veškerou svou vědeckou činnost. Observatoř Arecibo umístěná na území ostrovního státu Portoriko byla uvedena do provozu 1. listopadu 1963. Její historie je však kromě velkých událostí z oblasti průzkumu vesmíru protkaná také sérií nešťastných nehod a náhod, které nakonec vedly k jejímu definitivnímu uzavření 14. srpna letošního roku. Vědcům a odborníků přitom věrně sloužila téměř 60 let.

Svět – Červenec byl nejteplejším měsícem, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán. Potvrdila to v úterý podle serveru France 24 klimatická observatoř Evropské unie (EU). Minulý měsíc, který poznamenal celý svět vlnami veder a požáry, byl o 0,33 stupně Celsia teplejší než dosud rekordní červenec 2019, kdy průměrná teplota činila 16,63 °C. Globální oteplování, způsobené spalováním […] The post Červenec byl podle klimatické observatoře EU nejteplejším měsícem v historii appeared first on VOXPOT

Klimatická observatoř Evropské unie tento týden oznámila, že byl překonán rekord v průměrné teplotě světových oceánů. Jedná se o další překonaný rekord za posledních deset let. Vědci potvrzují, že tato situace vyvolává obavy o globální klima a další život mořské fauny a flóry.

Podivuhodná vysokohorská Čerenkovova observatoř HAWC na vyhaslé mexické sopce zachytila tak energetické gama záření ze Slunce, že to bylo považováno za nemožné. Detekované gama záření mělo energii přes 1 TeV, čili 1 bilion elektronvoltů. Navíc k tomu došlo během období úplného slunečního klidu. Naše stará dobrá hvězda udržuje vědce ve střehu.

Působivý záběr, který včera zveřejnila Evropská jižní observatoř ESO, přináší důležité stopy vedoucí k odpovědi na otázku, jak by se mohly formovat planety o hmotnosti Jupiteru..

Hubbleův vesmírný teleskop agentur NASA a ESA pozoroval roj balvanů, které byly vyvrženy z asteroidu Dimorphos.

Observatoř Arecibo, která se nachází v Portoriku, byla až do svého náhlého kolapsu 1. prosince 2020, druhým největším radioteleskopem na světě.

Předkolumbovské Mexiko neboli Mezoamerika hostilo jednu z největších civilizací a populací na světě. Nejznámější a nejdominantnější z těchto civilizací (před příchodem conquistadorů) byli Aztékové.

Pozoruhodná observatoř IceCube, která loví neutrina pod antarktickým ledem na jižním pólu, jich už nachytala tolik, že vědci dokázali poskládat první snímek Mléčné dráhy, který nevyužívá fotony elektromagnetického záření, ale právě přízračná neutrina. Je to velký skok pro neutrinovou astronomii.

Vesmír nám nabízí přírodní detektory v podobě pulzarů, které lze využít pro detekci gravitačních vln o mnohem nižších frekvencích, než jaké „chytají“ pozemní gravitační observatoře. Tým virtuální gravitační observatoře NANOGrav s pomocí pulzarů konečně potvrdil existenci dlouho očekávaného gravitačního pozadí.

Observatoř Gemini North pořídila snímek supernovy SN 2023ixf, která vznikla výbuchem masivní hvězdy ve spirální galaxii Messier 101.

Osud, který nevyhnutelně potká i Zemi, už má lidstvo zmapovaný. Vědci ho nyní popsali do nejmenšího detailu.

Mezihvězdný objekt Oumuamua, který se v roce 2017 objevil v naší sluneční soustavě, rozhodně nebyl jediným, který se u nás objevil. Byl ale bezesporu prvním, jehož pohyb naší sluneční soustavou jsme zaznamenali, a od té doby jich astronomové zachytili mnohem víc.

Naše Země má specifickou novou přirozenou družici, tzv. kvaziměsíc. Planetu totiž během její roční cesty kolem Slunce doprovází asteroid 2023 FW13. Letos v březnu jej poprvé zaznamenala observatoř na Havaji.

Země má velmi vytrvalého vesmírného souputníka. Astronomové na něj přišli teprve nedávno. Jde totiž o asteroid široký do dvaceti metrů a krouží miliony kilometrů od naší planety. Na své oběžné dráze setrvává už přes dva tisíce let. Badatelé ujišťují, že na Zemi se pravděpodobně nezřítí.

Speciál Vědci za hranicemi: Vývoj softwarů pro dalekohledy – to je expertiza Mgr. Petra Kubánka. Aktuálně programuje řízení zrcadel na největším světovém přehlídkovém dalekohledu budované observatoře pojmenované po Vera C. Rubin v Chile, který by měl být revolucí v astronomii.

Nová data rovněž naznačují možnou přítomnost dalšího chladného pásu plynu a prachu v blízkosti Proximy Centauri a dokonce i složitého multiplanetárního systému.

Soustava tří nových dalekohledů BlackGEM zahájila svoji činnost na observatoři La Silla. Teleskopy budou skenovat jižní oblohu a pátrat po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr.

Zatímco počet planet Sluneční soustavy se ustálil na osmi, planety jiných hvězd (exoplanety) jsou objevovány závratným tempem. Skrývají se mezi nimi také obyvatelné planety?

Narodil se 14. prosince 1546 na zámku Knudstrup v Dánsku. Nebylo mu ani třináct let, když ho poslal pěstoun (strýc) na vysokou školu do Kodaně, a tam, při zatmění slunce 21. srpna roku 1560, se v něm probudila touha po poznání nebeských těles a jejich zákonů. Vesmíru se pak věnoval celý svůj život...

Vesmírná observatoř NASA IXPE zachytila Krabí mlhovinu, vesmírný objekt vzdálený 6 500 světelných let od Země, jak jste ho ještě neviděli.

Pomyslnou díru na Slunci, která je zhruba 18-20krát větší než planeta Země, zachytili vědci pracující s vesmírnou observatoří NASA jménem Solar Dynamics Observatory (SDO). Sluneční vítr s dírou související o rychlosti 2,9 milionu km/h by k nám měl dorazit v pátek.

Seismická observatoř v šumavských Kašperských Horách, umístěná v bývalé zlatonosné štole Kristýna, otevře od května pro veřejnost rozšířenou expozici o významu seismických měření pro poznání Země. Observatoř ukáže desítky starých i moderních přístrojů, má nový přednáškový sál pro 25 lidí a hygienické zázemí. ČTK to řekl ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák. Jde o přeshraniční projekt dotovaný evropskými penězi, který ústav připravil spolu s bavorským Granitzentrem z Hauzenbergu, které mapuje těžbu nerostů na Šumavě a v Bavorském lese.

V úterý 28. března 2023 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Multiple Green Flash Sunset“ (Vícenásobný zelený záblesk západu Slunce), jehož autory jsou slovenský fotograf Tomáš Slovinský a český fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Kolem Země prolétá asteroid s označením 2023 DZ2. Nejblíže bude v sobotu 25. března ve 20:51 SEČ, a to na vzdálenost 174 640 kilometrů, což je zhruba polovina dráhy mezi Zemí a Měsícem. Průměr tělesa činí 40 až 100 metrů, přičemž nejčastěji se uvádí údaj 64 metrů. Objeveno bylo teprve nedávno, naši planetu ale bezpečně mine.

Pozorování vesmírné observatoře Gaia posloužila k nalezení doposud neznámého hvězdného proudu, který původně pochází z trpasličí galaxie.

Galaxie 3C 297 je zřejmě „fosilním pozůstatkem“ celé kupy galaxií, která postupně splynula v jedinou galaxii

Rentgenová observatoř NASA Chandra zachytila osamělou galaxii klasifikovanou jako 3C 297, která pravděpodobně pohltila své společníky.

V obrovském vesmíru nejsou o nic méně úžasné objekty, které mohou zničit celé planetární systémy a dokonce i malé galaxie.

Největší digitální fotoaparát na světě nabídne takový výkon, že zachytí i zrnka prachu na Měsíci. Vědci od něj nečekají nic jiného než zázraky.

Dánský astronom Tycho Brahe vyvinul řadu astronomických přístrojů a založil v Dánsku observatoř. Svými měřeními určil polohu více než 777 hvězd, čímž umožnil cestu budoucím objevům. Jeho život byl zároveň plný podivných i šílených skutečností.

Skupina vědců z několika institucí zveřejnila dosud nejpřesnější mapu rozložení hmoty ve vesmíru. Mapa byla vytvořena na základě dat ze dvou rozsáhlých průzkumů oblohy. Tento úspěch umožňuje nahlédnout do vývoje vesmíru jako celku a naznačuje, že stávající model vesmíru postrádá některé složky, které by vysvětlovaly to, co dnes pozorujeme.

Pluto, kdysi považované za devátou planetu, objevil dne 18. února roku 1930 astronom Clyde W. Tombaugh na Lowellově observatoři ve Flagstaffu v Arizoně. Trpasličí planeta obíhá Slunce celých 248 let a její povrch má teplotu -218 stupňů.

Snad nejkrásnějším vědeckým pracovištěm v Česku je před deseti lety vybudovaný atmosférický stožár v Košeticích u Pelhřimova na Vysočině. Jde o nejvyšší objekt ve střední Evropě sloužící vědě a se svými 250 metry patří k nejvyšším stavbám v republice. Výzkumníkům umožňuje zkoumat ovzduší.

Na Slunci se stala mimořádná událost. Z naší životadárné hvězdy se odtrhl oblak plazmatu a vytvořil gigantický vír. Takový úkaz dosud astronomové nepozorovali. Nyní ho analyzují.

Na Slunci se stala věc, kterou vědci nedokážou vysvětlit. Z naší životadárné hvězdy se odtrhla její část a vytvořila gigantický vír. Takový úkaz dosud astronomové nepozorovali. Nyní ho analyzují.

Prostor nad našimi hlavami není prázdný, právě naopak. Obsahuje stovky miliard hvězd i temná mračna prachu a plynu. Na tyto vzdálené objekty se zaměřili odborníci z observatoře Cerro Tololo v Chile a poskládali je do jedné obří fotografie.

Na observatoři Mount Washington v New Hampshire padl rekord v efektivní teplotě větru, jaká kdy byla ve Spojených státech zaznamenána.

Obzvláště zajímavý je rok 2029, protože letos dojde k dalšímu přiblížení potenciálně nebezpečného asteroidu Apophis k Zemi.

Webb pozoroval chladný oblak prachu a plynu, ve kterém se formují hvězdy, a objevil zmrzlé prvky, které jsou klíčové pro vývoj života.

Slunce se blíží k vrcholu 11letého cyklu a je to znát. Americká solární observatoř Solar Dynamics Observatory zachytila monstrózní sluneční blesk, který krátce spojil dvě sluneční skvrny, AR3192 a AR3190. Druhá ze skvrn je jednou z největších nynějšího solárního cyklu. Je to uhrančivá podívaná.

Mezi další českou záhadu patří méně známé Kounovské kamenné řady. Jde o stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se již přes sedm desetiletí vedou spory. Náhorní plošina nad Kounovem u obce Domoušice v lounském okrese skrývá tajemství, které spoustě archeologů již po mnoho let nedává spát. Kounovské kameny jsou nazývány za pravěkou megalitickou observatoř.

Datum 21. ledna 1898 je považováno za okamžik založení observatoře. Josef Frič na vrcholu Manda u obce Ondřejov totiž zakoupil zalesněný pozemek a vybudoval hvězdárnu.

Observatoř LIGO je fyzikální experiment zaměřený na detekci gravitačních vln.

Erupce byla zaznamenána astronomem Jeffem Morgenthalerem. Io je nejvulkaničtějším místem ve Sluneční soustavě. O erupci by mohla přinést více informací mise Juno.

Mezinárodní tým fyziků spočítal, že by LIGO mohlo vystopovat gigantické mimozemské lodě. Podmínkou je, že budou velké alespoň jako náš Jupiter a že se budou pohybovat desetinou rychlosti světla. Otázkou je, jakou odpověď bychom nechtěli slyšet víc? Že je kolem nás čilý provoz nevyzpytatelných objektů, které by Zemi strčily do kapsy nebo že je vesmír opravdu úplně prázdný?

Čína zveřejnila první sérii snímků zachycených svou první víceúčelovou solární sondou ASO-S (Advanced Space-Based Solar Observatory). Nové záběry byly odtajněny na úterní tiskové konferenci v pekingském institutu National Space Science Center, spadajícím pod Čínskou akademii věd.

Do deseti let by měla ve vesmíru fungovat evropská observatoř ARRAKIHS, která bude pátrat po trpasličích galaxiích a jejich vztahu k nepolapitelné temné hmotě.