Pavel Pavel

Každý se teď může "podívat" na odlehlý Velikonoční ostrov: vědci poprvé vytvořili detailní 3D model lomu Rano Raraku, kde vznikaly slavné sochy moai.

Zhruba dvoumetrová socha Moai, stojící v parku na Mikulášském náměstí v Plzni na Slovanech, poutala v pátek v podvečer pozornost všech kolemjdoucích. Omotaná lany čekala na zajímavý pokus o své posunutí pomocí metody českého inženýra Pavla Pavla, který objevil techniku stěhování opravdových soch Moai na Velikonočním ostrově.

Víkend nabídne na Plzeňsku akce spojené s filmovým Juniorfestem, milovníci cestování mohou vyrazit na cestovatelský festival, který přinese i setkání s Pavlem Pavlem, jenž rozpohyboval sochy moai na Velikonočních ostrovech. Chystají se také svatomartinské oslavy, dozvuk má ještě období strašidelného Halloweenu, na své si mohou přijít i příznivci klasických divadelních kusů v podání ochotníků. Z hudebních akcí lze zmínit koncert Life of Agony a Ugly Kid Joe v Šeříkovce nebo rappera Raega v Aréně.

Vědci konečně rozluštili tajemství přemisťování gigantických soch moai z Velikonočního ostrova. Stojí za ním obyčejná fyzika i důmyslnost ostrovanů.

Monumentální kamenné sochy zvané moai jsou neodmyslitelným symbolem Velikonočního ostrova. Už po staletí se vědci i široká veřejnost ptají, jak mohli původní obyvatelé tyto kolosy vážící několik desítek tun bez moderní techniky přesouvat. Nyní se zdá, že nejnovější výzkum přináší přesvědčivé důkazy o tom, že sochy byly skutečně přemisťovány ve vertikální poloze, jak již v 80. letech tvrdil český experimentální archeolog Pavel Pavel.

Pro přesun ikonických soch moai obyvatelé Velikonočního ostrova, též známého jako Rapa Nui, před staletími použili speciálně navržené cesty, po kterých mohly čtyřtunové sochy rozpohybovat. Američtí vědci pomocí experimentu zjistili, že domorodcům následně stačila jen lana a několik lidí. Podobnou techniku v minulosti vyzkoušel i český experimentální archeolog Pavel Pavel.

Kadovský viklan v obci Kadov u Blatné v Jihočeském kraji si v nedávné historii už zažil své. Několikrát ho totiž shodili vandalové a několikrát ho pak zase nadšenci pracně usazovali zpět na místo. Jedná se přitom o jeden z největších a nejzachovalejších viklanů v Česku.

Je to nejodlehlejší obydlené místo na Zemi. Malý sopečný trojúhelník ztracený v nekonečné modři Tichého oceánu, tisíce kilometrů od nejbližší pevniny. Velikonoční ostrov neboli Rapa Nui je domovem jedné z největších záhad lidstva.

Strakonice s dětmi, Hrad Strakonice, Muzeum středního Pootaví, hradní safari, Švanda dudák

Příběh objevení Velikonočního ostrova je skutečně velikonoční. Nikdo ho však u nás neproslavil víc, než experimentální archeolog a technik Pavel Pavel, když v roce 1986 dokázal „rozchodit“ tamní sochy moai. Co je dodnes na ostrově ke zkoumání? A co přinesla zvuková archeologie při objevování 40 let starých kazet se zvukovým deníkem Pavla Pavla?

Znáte je z kalendářů, katalogů cestovních kanceláří, cestopisných dokumentů či knih. Víte o nich ale i ty základní věci? Vydejte se s námi na cestu kolem světa po památkách UNESCO, které patří k ikonám světového dědictví.

Obří kamenné sochy moai, které zdobí tajemný Velikonoční ostrov, fascinují lidstvo už po staletí. Nyní vědci díky analýze DNA dávných obyvatel ostrova odhalili překvapivá tajemství o původu, kontaktech a odolnosti této izolované civilizace.

Ekologický kolaps Velikonočního ostrova je legendou neprávem. Nestal se, vědci jen špatně počítali . Historické zprávy, jako například zprávy holandského kapitána Jacoba Roggeveena, který se s ostrovem poprvé setkal o Velikonoční neděli v roce 1722, odhadují počet obyvatel na dva až tři tisíce. Obdivoval obří sochy moai, i když se mylně domníval, že jsou z hlíny.

Záhadní kamenní obři z Velikonočního ostrova, známí jako moai, po desetiletí poutali fantazii dobrodruhů, historiků i zvědavců. Impozantní útvary, z nichž některé dosahují výšky až 21,8 metru a váží stovky tun, stály po staletí na stráži a tiše střežily tajemství ostrova.

Na adresu Britského muzea, jedné z nejvýznamnějších historických institucí na světě, se snesly mnohačetné výzvy k navrácení obrovské sochy moai zpět do své domoviny. Vše odstartovala kampaň chilských aktivistů na sociálních sítích, která vedla k záplavě komentářů na stránkách instituce. Nejedná se přitom o jediný případ. Před dvěma lety se na apel představitelů Velikonočního ostrova vrátila část dědictví z chilského muzea do své původní vlasti. Experimentální archeolog a popularizátor tématu Pavel Pavel pro CNN Prima NEWS popsal, co by mohla repatriace sochy přinést.

V jaderné elektrárně Temelín pokračuje modernizace za několik miliard Kč, která začala v roce 2021 a skončí příští rok. Energetici teď instalovali devět nových skříní do místa s hlavními servery v prvním výrobním bloku. Jde o jeden z klíčových kroků při modernizaci řídicího systému od firmy Westinghouse. Letos také v Temelíně dokončí natažení 80 kilometrů kabelů. Novináře o tom dnes informoval temelínský mluvčí Marek Sviták.

Prezidentský pár Eva a Petr Pavlovi v pátek po obědě slavnostně vysadili na Pražském hradě Strom Olgy Havlové. Poslední z celkem devadesáti symbolizuje její nedožité 90. narozeniny. PrahaIN.cz se vzpomínkového setkání zúčastnila a s prezidentem Petrem Pavlem měla příležitost hovořit.

Začněme právě kadovským viklanem, o němž se říká, že je nejkrásnější v celém Česku. V jakém stavu vlastně před „opravou“ byl? Jak moc jste ho museli přesunout?

Účastník show MasterChef Pavel Berky se jako jeden z mála soutěžících uchytil, má svůj pořad a je o něm slyšet. Že jeho vyvolenou není žena, ale muž, to je známo. Jak jim to s Matějem klape? Jeho přítelem je Matěj Pardus, který si vyzkoušel v roce 2011 soutěž SupeStar. Aktuálně se však živí jako choreograf, zpěvák, ale také textař a influencer. Měli by prý zhubnout Kluci se svěřili, že je spojuje láska k jídlu, ale také cestování nebo sport. I přes lásku ke sportu mají však oba kila navíc, což mají někteří potřebu komentovat. „Já mám kupodivu velmi kladný vztah ke svému tělu. Když se zpětně dívám na fotky, přijde mi to až nezdravé, že jsem nevypadal dobře. Dnes vypadám mnohem líp,“ říká Pavel. Jeho postava však za ty roky neprošla tak významnou změnou jako u jeho partnera Matěje. Ten v době působení v SuperStar platil za nejhezčího z účastníků. Nyní by ho poznal málokdo. Matěj si je svých desítek kil navíc vědom a říká, že v době, kdy byl hubený, tančil třeba 10 hodin denně. Mrzí je, když někdo napíše, že by měl zhubnout, aby se vešel na fotku s Pavlem. Ale berou to s nadhledem. „Po devíti letech jsme pořád zamilovaní. Máme pořád oči jeden pro druhého,“ řekl Pavel v roce 2021 a i po dvou letech to stále platí. Bydlení zařídil Pavel Pavel však není jen výborný kuchař, ale také návrhář. Většinu věcí v podnájmu, kde s Matějem žijí, vyrobil vlastníma rukama. „Miluji krásné a originální věci, ale často jsou to velice drahé předměty, proto se je snažím vyrobit sám. Ve výsledku mě to nakonec vyjde skoro stejně draho, ale o to větší radost mám. Práce se dřevem je také můj relax,“ prozradil pro server iDNES, který nechal nahlédnout do společného domova. Pro materiál si chodí do obchodu, ale zároveň kupuje i hotové věci. V takovém případě pak dává přednost blešáku. Byt však mají v podnájmu a rádi by to do budoucna změnili. „Přemýšlíme nad vlastním bydlením někde na polosamotě, v přírodě. Oba jsme vyrostli na vesnicích a myslím, že i proto nás to čím dál více táhne pryč z města,“ prozradili pro server Super. Manželství v nedohlednu Stejně jako Aleš Cibulka a Michal Jagelka i Pavel s Matějem čekají na uzákonění manželství pro všechny. Prozatím si musí vystačit s výměnou slibů. Svatební sliby si vyměnili ve velkém stylu, a to přímo v rámci natáčení MasterChefa! Svatby se zúčastnili všichni porotci a někteří z účastníků série, ve které se Pavel dostal do finální šestky. Noví soutěžící pak dostali nelehký úkol a museli pro partnery vymyslet menu. „Svým jídlem můžete tuhle životní událost pozvednout do výšin, nebo ji také pěkně zkazit,“ udělal svými slovy tento nelehký úkol ještě těžší Jan Punčochář. https://www.jimeto.cz/miluse-bittnerova-neni-spokojena-se-svou-vahou-muze-za-to-ale-stitna-zlaza/ Proč si však jen vyměnili sliby a nevstoupili do registrovaného partnerství? „My registrované partnerství nemáme, my čekáme, až se schválí opravdové sňatky homosexuálních párů,“ vysvětlil Pavel pro server Šíp. Doufají, že vláda pochopí, že se nacházíme v 21. století, a sňatky pro všechny tak nakonec povolí. Zdroje: Extra, Wave, iDNES, Šíp, Super, OnlyU Autor: Soňa Jiroutová

Také v září bylo rušno kolem letiště v Plané u Českých Budějovic. Jihočeši řešili také další dopravní témata, mezi která patří nová odpočívka na dálnici D3 či rekonstrukce obloukového mostu nad Orlíkem. Obyvatelé krajského města pak zajímala například nová náplavka v centru. O čem dalším informovala Budějcká Drbna?

Od Strakonic leží obec Kadov ve vzdálenosti necelých třiceti kilometrů. Vesnice je to sice malá, čítá jen 372 stálých obyvatel a 244 domů, ale bohatá na zajímavosti. Nenajdete tu sice hrad typu Karlštejn, ale zdejší tvrz také něco pamatuje. A co takhle se vypravit na Kadovský viklan?

Je zpět na místě, ale neviklá se. O budoucnosti třicetitunového balvanu, který je symbolem jihočeského Kadova, se rozhodne do konce letošního roku. Řekl to náměstek hejtmana Pavel Hroch (Jihočeši 2012). Minulý týden ho na místo vrátil experimentální archeolog Pavel Pavel se svým týmem a dobrovolníky.

Experimentální archeolog Pavel Pavel včera opravil přírodní památku Kadovský viklan v Kadově na Strakonicku. Viklan, balvan vážící asi 30 tun, v červnu zřejmě poškodili turisté, ležel sesunutý stranou. Pomocí dřevěných sochorů a pák dávali Pavel a jeho pomocníci od rána balvan na původní místo, nakonec použili hydraulickou techniku, řekli Pavel a starostka obce Vladimíra Tomanová. Zajímavostí těžkého balvanu je, že se mírně kýve. Technik Pavel Pavel (66) se proslavil, když se mu v roce 1986 podařilo na Velikonočním ostrově "rozchodit" obří sochy moai.

Netradiční podívanou dnes pozorovali diváci v Kadově na Strakonicku. Symbol obce, kterým je třicetitunový viklan, se vracel zpět do své původní polohy. Práce vedl experimentální archeolog Pavel Pavel. Ten už balvan vracel na místo v letech 1983, 1987 a 2003.

Experimentální archeolog Pavel Pavel dnes opravil přírodní památku Kadovský viklan v Kadově na Strakonicku. Viklan, balvan vážící asi 30 tun, v červnu zřejmě poškodili turisté, ležel sesunutý stranou. Pomocí dřevěných sochorů a pák dávali Pavel a jeho pomocníci od rána balvan na původní místo, nakonec použili hydraulickou techniku, řekli dnes novinářům Pavel a starostka obce Vladimíra Tomanová. Zajímavostí těžkého balvanu je, že se mírně kýve. Technik Pavel Pavel (66) se proslavil, když se mu v roce 1986 podařilo na Velikonočním ostrově "rozchodit" obří sochy moai.

Viklan, balvan vážící asi 30 tun, v červnu zřejmě poškodili turisté, leží sesunutý stranou. Pomocí dřevěných sochorů a pák dávali Pavel a jeho pomocníci od rána balvan na původní místo. Připravená je i moderní technika.

Krátce před začátkem prázdnin objevila starostka obce Kadov na Blatensku Vladimíra Tomanová, že 30 tunový viklan je opět sesunutý ze svého obvyklého místa.

Velikonoční ostrov je jedno z nejzajímavějších míst na světě. V první řadě fascinuje jeho poloha: ostrov má na délku asi 20 km a je doslova utopen uprostřed Tichého oceánu. Nejbližší ostrov je od něj vzdálený téměř 1500 km. V současné době žije na Velikonočním ostrově asi 5000 lidí a jen málokdo na světě může tedy říct, že to má k sousedům tak daleko jako oni. Každoročně ale přijíždí na ostrov tisíce turistů, kteří chtějí na vlastní oči spatřit legendární obří sochy Moai, kterých je po celém ostrově rozeseto na 600 a jsou opředeny mnoha záhadami.

Velké zaoblené kameny, které se jako přírodní mohyly samostatně tyčí uprostřed luk či lesů, leží na skalním podloží jen tak malou částí, že k jejich rozhoupání stačí nevelká síla. Viklany se prostě viklají, ale tu a tam se najdou lidé, kteří jeho podivuhodné uložení a výjimečnou schopnost pohybu zničí. Jeden z těch nejznámějších českých viklanů s obvodem přes 11 metrů v jihočeské obci Kadov u Blatné v okrese Strakonice takové vandaly zažil již několikrát. Naposledy se začátkem prázdnin 2023.

Jednoznačně nejznámější český viklan se neviklá. Neznámí vandalové totiž během bujarého mejdanu rozhoupali a shodili ze základny třicetitunový žulový balvan ve tvaru čočky, měřící v obvodu přes 11 metrů. Nachází se v jihočeské obci Kadov, těsně za hranicí Plzeňského kraje. Kadovský viklan, který je od roku 1985 přírodní památkou, byl v minulosti shozen už několikrát. Naposledy ho v roce 2003 vrátil do původní polohy experimentální strakonický archeolog Pavel Pavel. Ten by měl pomoci viklan umístit na své místo i tentokrát.

Do Rekordmanské síně slávy festivalu Pelhřimov – město rekordů v sobotu organizátoři uvedli šestašedesátiletého technika a experimentálního archeologa Pavla Pavla. V roce 1986 po letech příprav dokázal rozpohybovat kamenné sochy moai na Velikonočním ostrově.

Proslulé viklany i další balvany z doby ledové s děsivými jmény jako je Obětní kámen nebo Velký a Malý čertův náramek můžete navštívit během krátké a nenároční vycházky na Klatovsku mezi obcemi Slatina a Kadov. Ten už se nachází na území Jihočeského kraje. A právě Kadov, kde se nachází Kadovský viklan, můžete zvolit jako výchozí bod vycházky.

Jedni ho zbožňovali, druzí nenáviděli. Článek o polské dodávce ŽUK vyvolal mezi čtenáři nečekanou vlnu reakcí. Většina diskutujících totiž nesouhlasila s názorem jednoho jeho řidiče, že řídit tohle auto bylo za trest. A byla mela.

Velikonoční ostrov máme většinou spojený se známými sochami moai, které proslavil hlavně Thor Heyerdal a jejichž tajemství pomohl odhalit český technik a experimentální archeolog Pavel Pavel. Pořád je ale hodně toho, co o těchto ikonických památkách na dávnou civilizaci nevíme. Vědci dokonce nedávno objevili další postavu, ukrytou v tamní sopce.

Jsou známé především z televizních dokumentů nebo časopisů o cestování. Obří kamenné sochy na Velikonočním ostrově v jižním Pacifiku. Nyní se tajemné lidské hlavy umístěné na mužských trupech, které jsou vytesané ze sopečného popela, pohnuly z místa. To vše díky Čechovi.

„…v tom jistým rádiu se radili, jak Mu pomoct, aby se na to nepřišlo, vono se to podle zákona prej totiž nesmí – ale nakonec se ukázalo, že jsou to planý strachy. Pomáhaly Mu všechny rádia, televize i noviny. Ten jeho protivník, kterej má pod palcem jenom tři rádia, tři televize a jedinej mediální koncerneček, jenom sprostě nadával – ale za naším Vítězem stál i sprostý lid!

Česko bude mít již brzy nového prezidenta a s ním i první dámu. Bude to Monika Babišová nebo Eva Pavlová? To si budeme muset ještě pár dnů počkat. Pojďme nyní nakouknout za oponu a dozvědět se o manželkách velkých rivalů víc. Co o sobě obě dámy prozradily například v pořadu Showtime?

Sochy na Velikonočním ostrově (Rapa Nui) jsou jednou z nejznámějších historických záhad na světě. Sochy moai jsou obrovské kamenné sochy vytvořené domorodými obyvateli ostrova v poloze předklonu s velkými hlavami a těly. Vědci zřejmě zjistili jejich účel.

Velikonoční ostrov je známý především díky obrovským kamenným sochám, které rozpohyboval Čech Pavel Pavel. Jenže tyto sochy nejsou jedinou záhadou tohoto tajemného místa. Objevily se zde totiž i smrtící kobky.

Velikonoční ostrov se tento týden po dvou letech opět otevře turistům. Pro návštěvníky tohoto chilského území v Tichém oceánu ale budou platit přísná opatření. Všichni s výjimkou dětí do tří let budou muset mít testy na koronavirus, budou se muset prokázat pozvánkou od místního obyvatele a předložit potvrzení o rezervovaném ubytování na ostrově.

Na Velikonočním ostrově, malém ostrově u pobřeží Chile, se nachází přibližně 900 postav s obrovskými kamennými hlavami, kterým se říká moai. Záhada těchto obřích hlav byla pro vědce skutečně tvrdým oříškem, ale nedávné studie konečně odhalily překvapivé odpovědi na otázku, kdo a proč moai postavil. Je záhada obřích hlav na Velikonočním ostrově po stovkách let opravdu vyřešena?

Velikonoční ostrov, který patří k největším turistickým atrakcím Chile, se po dvouleté přestávce způsobené pandemií covidu-19 začne od srpna otevírat návštěvníkům. Podle agentury Reuters to v pátek oznámila chilská vláda.

Záhadné obří hlavy na Velikonočním ostrově rozpohyboval Čech. Proč byly postaveny, se stále neví. Velikonoční ostrov je znám i pod ještě tajemnějším jménem, a to Rapa Nui. Patří k Chile a leží v Tichém oceánu, několik tisíc kilometrů západně od Jižní Ameriky. Vtipně bývá někdy označen za archeologický Disneyland, a to zejména kvůli 887 obřím monolitickým sochám. Sochy moai jsou velkou záhadou pro celý vědecký svět. Proč?

Zámecký park kolem infocentra Jaderné eletkrárny Temelín nově zdobí replika sochy moai z Velikonočního ostrova. U jejího umístění byl archeolog Pavel Pavel. Ten před lety využil techniku domorodců, když pomohl elektrárně při umístění některých komponentů.

Netradiční uvítání čeká na návštěvníky zámeckého parku kolem Infocentra jihočeské jaderné elektrárny. Ti totiž hned na vstupu potkají repliku sochy moai z Velikonočního ostrova.…

Obyvatelé Velikonočního ostrova v neděli v referendu hlasovali pro to, aby se toto chilské území v Tichém oceánu ještě neotevíralo turistům. Důvodem je obava z šíření covidu-19 na ostrově, který leží asi 3700 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky a který je pro turisty uzavřen už skoro dva roky. Podle agentury AFP ale výsledek plebiscitu není pro úřady závazný.

I když se může zdát, že není na naší planetě co zkoumat a objevovat, opak je pravdou. Ještě dnes existují místa, která jsou opředena rouškou tajemství. A to je denně navštěvují davy turistů. Jedním z těchto míst je i Velikonoční ostrov. Proč se mu vlastně říká velikonoční? Kam zmizela část jeho obyvatel před příjezdem Evropanů? A kde se vzaly ty obrovské sochy, které sem lákají návštěvníky? Na některé z těchto otázek dosud neznáme přesné odpovědi.

Na viklany můžete narazit po celém světě a samozřejmě také i u nás. Mezi ty neznámější rozhodně patří Čertův kámen na okraji obce Babylon na Domažlicku. Jeho název není náhodný. Traduje se, že si právě sem chodil pekelník odpočinout po namáhavém dni. Nyní k balvanu přibude dvoumetrová socha ďábelského stvoření z dílny řezbáře Radka Pučelíka.

Když přiletíte na Velikonoční ostrov, tak očekáváte, že si místní vaši vlast budou spojovat s Pavlem Pavlem, který měl rozhýbat tamější sochy. Cestování je ale nevyzpytatelné, a tak naše hostitelka měla Česko spojené bohužel s něčím úplně jiným. A Prahu především. Velikonoční ostrov jsme projeli na Velikonoce roku 2019 a naše zážitky si můžete poslechnout v novém díle podcastu Pas a pusu.

/VIDEOVÝLET S DENÍKEM/ Nahoru do oblak, hluboko do jeskyní, pod vodní hladinu i do uzavřených památek a divoké přírody rezervací západu Čech, ale také na nejzápadnější bod republiky, střed Evropy i Velikonoční ostrov se mohli čtenáři vypravit z pohodlí svého domova prostřednictvím Videovýletů s Deníkem.

Ostravské studio České televize připravilo pokračování dokumentární série České zázraky. Osm dílů přinese další příběhy českých vědců a jejich vynálezů či objevů, které zásadně změnily život lidí na celém světě k lepšímu.

/VIDEOVÝLET S DENÍKEM/ V dnešním videovýletě se podíváme k obrovskému viklavému kusu skály, říká se jí Čertův kámen. Viklan leží na stráni u vodního náhonu a železniční trati u Babylonu na Domažlicku a váže se k němu pověst, kterou už ve druhé polovině 17. století zaznamenal Bohuslav Balbín ve svých Rozmanitostech z historie království Českého.