ptáci

Kormorán velký – název tohoto ptáka zní tak nějak exoticky. Ve skutečnosti jde o velmi rozšířeného rybožravého predátora, který se vyskytuje nejen v destinacích jako je Austrálie či Afrika, ale v hojném počtu i v našich končinách.

Krmítko pro ptáky nemusí být jen praktické, ale i krásné. Z litinové formy na bábovku snadno vytvoříte stylovou ptačí restauraci, která v zimě poskytne opeřencům tolik potřebnou potravu. Ukážeme vám, čím krmit, koho přilákáte a jak krmítko vyrobit krok za krokem.

Jistě jste si jich už mnohokrát všimli: barevné koule navlečené jako korálky na elektrickém vedení. Nejen děti se často ptají, k čemu jsou tyhle předměty vlastně určené. Víte to?

Zimní měsíce mají něco do sebe. Z tepla svých domovů rádi pozorujeme zimní přírodu a pohyb v ní. Proto také většina z nás s příchodem mrazivých dní instaluje do svých zahrad, na balkony nebo parapety ptačí krmítka, do kterých opeřencům sypeme semínka a další pochoutky na přilepšenou. Oni se nám pak odvděčují svými návštěvami, při kterých můžeme pozorovat jejich hemžení. Ověřte si v dnešním kvízu, jak dobře znáte ptáčky, kteří běžně navštěvují vaše krmítka.

Pomáhá to krmítko pro ptáky na vaší zahradě opravdu přírodě? A co krmení veverek, které přijdou na vaši terasu? Nebo krmení divoké zvěře v jejich přirozeném prostředí, daleko od lidských obydlí?

Kagu chocholatý není „jen další ohrožený pták“. Je jediným žijícím zástupcem své vývojové linie a připomínkou doby, kdy ostrovy umožňovaly zvířatům žít bez strachu. Dnes ho ohrožují predátoři, se kterými dříve nepřišel do styku.

Stejně jako v březnu loňského roku řeší úřady na Chebsku úhyn labutí velkých. Aktuálně se sice nejedná o desítky kusů, i úhyn několika ptáků na malém území je však podle odborníků potřeba brát vážně a nepodceňovat ho.

Kormorán velký patří k nejvýznamnějším rybožravým predátorům Evropy a jeho rostoucí populace představuje vážnou hrozbu pro původní druhy ryb v řekách. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR nyní v rámci mezinárodního projektu ProtectFish zahajují terénní experimenty, jejichž cílem je zjistit, jak moc jsou za ztráty cenných druhů ryb zodpovědní právě tito draví ptáci. Na řekách Střela a Svatava na Karlovarsku vědci instalují provazo-fáborkové zábrany, které mají snížit intenzitu lovu kormoránů a jejich dopad na rybí populace.

Nenasytní kormoráni ničí populace ryb po celé Evropě a škody jdou do milionů eur. Rybáři tyto ptačí predátory plaší nebo střílejí, ale stále to nestačí. Jihočeští hydrobiologové proto přišli s dalším nápadem, jak kormoránům v lovu ryb zabránit. Na vytipovaných řekách zavěšují barevné fáborky, kterých se ptáci bojí.

Vysoce patogenní ptačí chřipku H5N1 potvrdili veterináři u tří mrtvých ptáků nalezených na Novoveském koupališti v Jablonci nad Nisou. Chovatelé v desetikilometrovém okruhu od nálezu nyní musí přijmout přísná opatření k ochraně svých chovů. Opatření se vztahují na chovatele nejen v Jablonci nad Nisou, ale i části Liberce, ve Smržovce, Hodkovicích či Železném Brodě nebo Tanvaldu.

U uhynulých kachen nalezených na Novoveském koupališti v Jablonci nad Nisou byla potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka. Veterináři doporučují zvýšenou opatrnost chovatelům drůbeže v okolí.

Pozor na to, jak přilepšujete ptákům, varují ornitologové. Z některých krmítek se totiž může stát vražedná past. Řeč je třeba o plastových síťkách s lojovými koulemi. Pokud se v nich opeřencům zamotá noha, už nikdy od své dobroty nevzlétnou. Místo toho zahynou pomalou a zbytečnou smrtí.

Původní článek Praktická ochrana ptáků v zimě se pokusil toto téma zasadit do širších ekologických souvislostí a vyvolal živou debatu. Následující text na ni reaguje snahou propojit empatii lidí k ptákům s poznatky skutečně účinné ochrany přírody.

Karel Makoně, zakladatel Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva Plzeň, slaví 33 let od založení organizace věnující se ochraně volně žijících živočichů.

Mrazy posledních dnů umožnily bruslařům rozjet se i po velkých vodních nádržích včetně těch Novomlýnských na Břeclavsku. Některé láká i ostrůvek s kostelíkem svatého Linharta a jeho okolí ve střední nádrži. Jde však o ptačí oblast a chráněnou přírodní rezervaci a vůči přezimujícím ptákům je pohyb po střední nádrži bezohledný, řekl předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra. Pokud chtějí být lidé k ptákům ohleduplní, měli by si vybrat k bruslení dostatečně velké plochy horní nebo dolní nádrže.

Škůdci v zahradě dokážou zničit úrodu rychleji, než dozrají první plody. Chemie ale není jediná cesta. Ukážeme vám jednoduchý a přírodní způsob, jak se obaleče i dalších škůdců zbavit pomocí přirozených pomocníků, kteří pracují za vás.

Leden a únor jsou pro drobné ptactvo nejkritičtějším obdobím v roce. Zdroje přirozené potravy jsou vyčerpané, hmyz spí a vše je často pod sněhovou pokrývkou. Ptáci potřebují v mrazech doplňovat energii, aby si udrželi tělesnou teplotu.

Dívat se na cvrkot u krmítka má podobný terapeutický účinek jako třeba koukání do ohně. S tím, jak do své zahrady nebo za okno přilákat ptáky různých druhů a neublížit jim, radí Filip Tuháček z České společnosti ornitologické.

Ptáci tráví noc na tenkých větvích, přesto nespadnou, ani když se větve houpou ve větru. Jak je to možné? Nejde o rovnováhu ani neustálé svalové napětí, ale o chytrý biomechanický trik, který funguje i ve spánku.

Zimní období může na první pohled působit pro ptáky nehostinně. Ve skutečnosti jsou ale na chlad dobře přizpůsobení. Podle ornitologa Zdeňka Berana dokážou ptáci nízké teploty zvládat bez větších problémů, pokud mají k dispozici dostatek potravy. Peří jim slouží jako výborná izolace a jejich tělo je nastavené tak, aby s energií hospodařilo velmi efektivně. Informoval o tom server Ekolist.

„Je nejvyšší čas nasypat ptákům do krmítek. Kvalitní potrava plná olejnatých semen, ořechů či lojových výrobků pomůže opeřencům překonat aktuální silné mrazy. Dobroty je navíc přilákají do měst a zahrad, takže je lidé mohou sečíst v rámci Ptačí hodinky,“ zve k účasti v projektu jeho mluvčí Tereza Holá.

Jak správně v zimě přikrmovat ptáky, co dělat, když najdu zraněného opeřence, a jaké jsou charakteristické hlasy jednotlivých druhů, které u nás žijí? Olomoucká Pevnost poznání se o víkendu opět zapojí do celorepublikové akce Ptačí hodinka a během celého ledna pak nabídne workshopy, výstavy, přednášky nebo komentované prohlídky.

Od pátku se můžete zapojit do 8. ročníku Ptačí hodinky – a pomoci tak zjistit víc o chování přezimujících ptáků. Programu občanské vědy České společnosti ornitologické se každoročně účastní desítky tisíc lidí, kteří věnují hodinku sledování krmítka.

Mrazivé počasí nutí ptáky migrovat. Ti, kteří žijí v Česku, se vydávají na jih a jiné druhy naopak ze severu přilétají. Podle ornitologů jsou…

Mimo souš a moře i vzduch v pradávných dobách ovládali obři. Impozantní tvorové, jejichž rozpětí křídel by v lidech dnes budilo hrůzu. Opravdu existující tvor, který vládl ve své době obloze, byl Argentavis magnificens.

Na pozorování stačí pouhá hodina. Česká společnost ornitologická si připravila vzdělávací materiály i zápisové formuláře, zúčastnit se může každý.

O pět hektarů se rozšířil ptačí park Mnišské louky u České Lípy, který spravuje Česká společnost ornitologická. Cílem rozšíření je vytvořit podmínky pro hnízdění málo známého ptáka, bekasiny otavní, jejíž populace v Česku se zmenšuje.

Rok se s rokem sešel a tento víkend opět můžete počítat ptáčky na krmítkách nebo v parku. Podívejte se na konec příspěvku. A k tomu nám Olda prozradí, zda mohou mít ptáci závrať.

Zima je tady v plné síle a vaše krmítka lákají o to více své hosty. Vyzkoušejte si, kolik ptáků dokážete poznat, a zapojte se do Ptačí hodinky – akce, při níž můžete z pohodlí domova sledovat zimní ptactvo a zároveň pomoci vědcům s jejich výzkumem.

Praha - Dnes začíná osmý ročník akce Ptačí hodinka, při které se mohou lidé zapojit s ornitology do sčítání ptáků. Pozorovat mohou ptáky, kteří přiletí do krmítek na okně či balkoně, na zahradu, do parku a dalších míst. Akci, která potrvá do neděle, pořádá Česká společnost ornitologická (ČSO). Cílem je informace o ptácích, kteří přezimovávají v blízkosti lidí.

Už tento pátek začne osmý ročník Ptačí hodinky, celostátní akce, která mapuje zimní výskyt ptáků. Zapojit se mohou i lidé na jižní Moravě, během prodlouženého víkendu stačí hodinu pozorovat ptáky ve svém okolí a odeslat online výsledky.

Každý leden se zahrady, parky i balkóny v celém Česku stávají dějištěm fascinující události. Zimní ptactvo se stahuje blíž k lidským obydlím a my máme jedinečnou šanci nahlédnout do jejich světa. Právě v tomto čase probíhá Ptačí hodinka.

Náraz do prosklené plochy je jednou z nejčastějších příčin, proč v tuzemsku umírají ptáci.Přestože na to Česká společnost ornitologická každoročně upozorňuje, většina firem se k problému nehlásí.

Stačí hodina času, obyčejné krmítko a chuť dívat se kolem sebe. Ptačí hodinka znovu propojí lidi s přírodou a pomůže ornitologům zjistit, jak se zimním ptákům v Česku skutečně daří. Osmý ročník slibuje víkend plný pozorování, radosti i překvapení.

Zamrzající přehrady, rybníky i řeky vyvolávají u lidí obavy o vodní ptactvo. Brněnští strážníci ale uklidňují veřejnost. Hlášení o přimrzlých labutích se totiž zatím v žádném případě nepotvrdilo a zdravým ptákům podobné nebezpečí prakticky nehrozí.

Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala loni do péče 3173 zvířat 138 druhů. Přijatých živočichů bylo nejvíc za dobu fungování stanice, v porovnání s rokem 2024 počet stoupl o 48. Nejčastěji se zařízení loni staralo tradičně o ježky západní, kterých bylo rekordních 676, o 252 více než předloni.

Již tento týden od 9. do 11. ledna se uskuteční osmý ročník programu Ptačí hodinka, každoročního sčítání ptáků pořádaného Českou společností ornitologickou. Účastníci mohou sledovat ptáky nejen na krmítkách, ale i v parcích či u řek. Výsledky se zadávají online a pomohou vědcům dozvědět se více o výskytu ptáků na našem území.

Mrazivé počasí nutí ptáky migrovat. Ti, kteří žijí v Česku, se vydávají na jih. Podle ornitologů jsou důvodem jejich přesunu do teplejších končin především zamrzající vodní plochy. Zimu by zdejší ptáci měli přečkat bez větších obtíží, vybaveni jsou několika vrstvami peří. Mrazy mohou naopak přilákat severní vzácné druhy.

Přikrmování ptáků je často vnímáno jako pozitivní aktivita a může sloužit jako vhodná ekologicko – výchovná metoda

Mrazivé počasí nutí ptáky migrovat. Ti, kteří žijí v Česku, se vydávají na jih a jiné druhy naopak ze severu přilétají. Podle ornitologů jsou důvodem jejich přesunu do teplejších končin především zamrzající vodní plochy, mrazy sem však naopak mohou přilákat severní vzácné druhy, které se v těchto končinách vyskytují výjimečně. Zimu by však měli zdejší ptáci přečkat bez větších obtíží, vybaveni jsou na ni několika vrstvami peří, řekl dnes ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Vypadá jako živá fosilie. Pohybuje se s děsivým klidem a jeho pohled působí, jako by přicházel z jiné éry. Člunožobec africký, patří mezi nejpodivnější ptáky planety.

Ptačí hodinka je zábavná, užitečná a současně vzdělávací akce, která bude bavit celou vaši rodinu! Organizuje ji Česká společnost ornitologická a zúčastnit se jí může kdokoli. Navíc není třeba nikam jezdit, sčítání lze provést přímo z vašeho domova. Ptačí hodinka začíná dnešním dnem a potrvá až do neděle. Pomozte vědcům získat reálný obraz o stavu našeho ptactva!.

Ostravská zoologická zahrada přišla o nejstaršího člena hejna plameňáků kubánských. Samice, která patřila k zakládajícím jedincům chovu zahájeného v roce 1979, uhynula 3. ledna 2026. Její přesný věk nebyl znám, podle dostupných údajů se však dožila minimálně padesáti let.

Zimní krmení ptactva může proměnit vaši zahradu, terasu nebo balkon v krásné přírodní kino, pokud víte, čím ptačí hosty krmit. Stačí dodržet několik kroků doporučovaných ornitology a brzy se dočkáte pestrobarevné podívané.

Spousta lidí chce v zimních měsících přilepšit ptákům. Pokud ale krmení umístí špatným způsobem, mohou jim spíše ublížit. Nejlepším způsobem je pořídit si krmítko a mezi 9. a 11. lednem se také třeba zapojit do akce zaměřené na sčítání ptáků s názvem Ptačí hodinka.

Už v pátek 9. ledna začne osmý ročník Ptačí hodinky. Projekt občanské vědy, který pomáhá mapovat výskyt ptáků, pořádá Česká společnost ornitologická.

Zima je pro volně žijící zvířata jedním z nejnáročnějších období roku. Mrazivé teploty, nedostatek potravy a zledovatělá krajina prověří síly ježků, veverek, srnčí zvěře i ptáků. Pomoci jim můžeme i my, často k tomu stačí pár jednoduchých skutků. Zároveň je však potřeba dávat pozor, abychom zvířatům svým snažením naopak neuškodili.

Od pátku 9. do neděle 11. ledna se české zahrady a parky promění ve vědecké laboratoře. Tisíce dobrovolníků se zapojí do sčítání Ptačí hodinka pod dohledem České společnosti ornitologické.

Zábavný konec roku zažili strážníci Městské policie v Přerově. Během jednoho večera vyrážela hlídka dvakrát k labutímu samci, který blokoval nejprve dálnici, poté železnici. Nakonec se ale podařilo opeřence dopadnout.

V malochovu v Rodvínově na Jindřichohradecku potvrdili veterináři ptačí chřipku. Chovatel musel utratit čtyři desítky slepic, kachen a hus. Podezření nahlásil na silvestra a rozbor potvrdil nákazu v pátek, řekl mluvčí státní veterinární správy Petr Majer.

Ptačí zpěv není jen kulisou lesa či zahrady. V uších hudebníků se mění v melodii, strukturu i kompoziční princip.

Obří útočiště mořských ptáků je větší než Francie – na jeho ochraně se ale dodnes lidé nedokážou dohodnout. I když to vypadá, že jsme už vše podstatné v říši velkých zvířat objevili, poslední objev ukazuje, že to není tak docela pravda.

Pro divokou zvěř je mrazivé zimní období mnohdy bojem o přežití. Kvůli nedostatku potravy je musíme přikrmovat, aby neuhynula. Jednoduše tak můžete přilepšit také ptákům, kteří se nacházejí v okolí vašeho obydlí. Čím drobné ptactvo přikrmovat, abychom mu spíše neublížili, vám poradíme v tomto článku.

Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?

Někdo nám musel sdělit, že on (chudáček) se denně podřizuje psům a jejich majitelům, kteří mu působí spousty strádání a příkoří - a proto má „nezadatelné právo“ na to, aby se psi a jejich majitelé jeden den v roce podřizovali zase jemu.

Dobrá vůle sama o sobě nestačí. Do krmítek se i dnes dostávají potraviny, které ptákům spíš škodí, než pomáhají. Často přitom jde o zvyky převzaté z minulosti. Podívejme se na to, co už dnes do krmítka nepatří, i když to dřív bylo běžné.

Strnadci zimní byli původně drobní pěvci severoamerických lesů. Patří ale ke druhům, které nemají problém se adaptovat na úplně jiné prostředí ve městech. Pandemie covidu-19 obnažila, jak výrazné a rychlé změny to mohou být. Zobáky strnadců se během lockdownů měnily doslova před očima.

Městská část Praha 1 v rámci projektu podpory ptactva instalovala nová krmítka a budky, spolupracuje s ČSO a dbá na edukaci občanů. Cílem je zlepšit životní podmínky ptáků v centru města a zvýšit povědomí veřejnosti o ochraně přírody.