Režisér

Slavného surrealistického výtvarníka ve filmu Daaaaaalí! navštíví novinářka a pokouší se s ním vést rozhovor. „Ocitne se v tolika podivných situacích, které se opakují, že se snímek stává takovou absurdní komedií bez konce,“ popisuje Pavel Sladký nízkorozpočtový film režiséra Quentina Dupieux, který proslul i příběhem vraždící pneumatiky Guma. „Diváci a divačky se často mohou držet za hlavu a říkat si, co za drogy asi režisér a scenárista užívají,“ líčí Sladký s nadsázkou.

Rozhovor s režisérem Askoldem Kurovovem vedla Anna Hrdinová. Na pozadí vedení války na Ukrajině Kreml omezil i svobodu v zemi. Dokument O Karavaně a psech ukazuje, jak represe znemožnily práci médií před a po začátku invaze. „Násilí se teď stalo hlavním jazykem režimu,“ říká režisér snímku.Už krátce před plošnou invazí na Ukrajinu bylo v Rusku cítit, že režim utahuje šrouby. Systematické potlačování činnosti lidskoprávních organizací i svobodných médií umocňovalo pocit, že se kontrola nad zemí dostává pevně do rukou diktátora Vladimira Putina.Osudy lidí, jejichž práci začaly represe postupně znemožňovat, zachycuje snímek O karavaně a psech. Nezávislá média v dokumentu řeší, jak dále pracovat pod přísnými zákony a za jakou cenu odchází ze své země. Celý rozhovor čtěte zde.  Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Lásku a nenávist ženy muž unese. Neunese její lhostejnost,“ řekl Jiří Císler. Zemřel 17. dubna 2004. Tento skvělý bavič, režisér i herec vyrůstal v Českých Budějovicích. Jeho maminka Ukrajinka mu dala jméno Jiří, ale tatínek si přál Jana, a tak mu říkal až do chvíle, kdy Jirka začal chodit do školy. Teprve u zápisu se dozvěděl pravdu, že se jeho syn jmenuje Jiří. Od svých 4 let hrál na housle, kterým věnoval šest až osm hodin denně a jako houslista se nechal také zaměstnat.

Herec Josef Somr má za sebou úctyhodnou filmografii, zanechal výraznou stopu v televizi, jeho rozhlasové role se počítají na stovky. Hrál například v Činoherním klubu a dlouhá léta byl hvězdou Národního divadla. Přesto o něm jeho obdivovatelé ví jen velmi málo. Svůj soukromý život si pečlivě chránil a publicitě se vyhýbal. Nejen v divadle Viola se s ním setkávala režisérka Lída Engelová, která na tuto hereckou osobnost zavzpomíná v Úžasných životech.

Článek Natálie Sousy. Žijí v přesvědčení, že volby v Brazílii vyhrál Jair Bolsonaro a šíří tyto myšlenky dál. Influencery tamní extrémní pravice sledoval zblízka dva roky režisér Caio Cavechini. Pro Seznam Zprávy vypráví, kdo jsou tito lidé. Během dvou let navštívil nespočet demonstrací extrémní pravice v desítkách federálních států po celé Brazílii. Novinář a režisér Caio Cavechini sledoval a natáčel s lidmi, kteří bezmezně podporují, šiří myšlenky a přesvědčení mezi další, dnes už bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara.Celý článek čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Patří k předním českým divadelním režisérům, jeho loňská inscenace Bakchantky v Národním Divadle získala Cenu divadelní kritiky, přesto ale Jan Frič už rok u divadla nepracuje: „Důvodem je, že na volné noze se za současné výše honorářů nelze uživit. Musel bych dělat trojnásobek práce, než jaká se vejde do jednoho roku,“ říká v Mozaice.

Alexey Aslamas je hudebník a aranžér, který v posledních letech působí v uskupení Epoque Quartet a Trio A. „Vždy jsme chtěli hrát hudbu, která nás baví. Začínali jsme jako klasické kvarteto, ale přidávali jsme neklasickou hudbu,“ vysvětluje v Hovorech Ondřeje Konráda.

Nikdy bych ničeho takového nebyl schopen. Začínal jsem se smrtí zabývat už v roce 1994, když jsem točil v Sarajevu. Nejde mi o heroizaci vraha, myslím, že je zobrazen jako zbabělý nešťastný člověk ... věřím, že kdybychom se víc věnovali péči o své vztahy i sami sebe, bylo by takových případů méně." Jak ve filmu portrétuje zlo? Co je podle něj úhelný kámen detektivního žánru nebo true crime? A jak nám ve složitém světě pomáhá podpůrné slovo? Moderuje Petr Vizina.