Rodičovství

Peníze a vzdělání rodičů dávají dětem do života lepší startovní pozici, ale recept na úspěch není jednoduchá rovnice. Nová vědecká analýza ukázala, že láskyplná výchova a čas strávený s dětmi dokážou dohonit i finanční nedostatky.

Dva tátové jako recept na spokojenější dítě? Nové výzkumy naznačují, že v některých oblastech mohou rodiny gay otců fungovat překvapivě dobře. Klíčem přitom není sexuální orientace, ale způsob, jakým si rodiče rozdělují péči, komunikují a nastavují hranice.

Pohlavek, povinná poslušnost i celé odpoledne bez dozoru patřily k dětství mnoha dnešních prarodičů. Výchova se proměnila k lepšímu, přesto stojí za otázku, zda jsme spolu s tvrdostí neopustili i něco užitečného.

Ještě včera bylo všechno celkem normální. A dnes? Ráno tě štve tričko.

Ještě před několika lety byla otázka „Kdy budete mít děti?“ považována za téměř samozřejmou součást života.

Moderní výchova dnes stojí na lásce, objímání a minimu zákazů, protože tvrdá ruka vyšla z módy. Metaanalýza čtrnácti tisíc dětí ale ukázala překvapivý rozpor. Nejshovívavější přístup totiž sourozenecké hádky nemírní, nýbrž je tiše rozdmýchává dál.

Přes zaběhnuté společenské stereotypy český systém umožňuje poměrně velké zapojení mužů do péče o děti. Rozhodně větší, než rodiče běžně využívají. Jak jsme na to šli my?

Tichý útěk tátů, záchvaty za zavřenými dveřmi a mýty o nevychovanosti. Nahlédněte do surové reality rodičů dětí s autismem. Upřímná zpověď z podpůrných komunit ukazuje, že spektrum nemá jen jednu tvář.

V Česku loni padl historický rekord v porodnosti, narodilo se nejméně dětí od roku 1785. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá úpravu sítě porodnic, kde chce zohlednit hlavně bezpečnost a počet porodů.

Kdysi se říkalo, že dítě je symbolem lásky. Dnes ale někteří lidé věří, že může zachránit i vztah, který už dávno přestal fungovat.

Od příštího roku by se měl rodičovský příspěvek zvýšit o 50 000 Kč na 400 000 Kč. Vláda změnu zdůvodňuje tím, že chce rodinám pomoci zmírnit dopady inflace. Opozice ale upozorňuje, že systém by potřeboval spíše pravidelnou valorizaci. Pomůže vyšší rodičovský příspěvek rodinám, nebo jde spíš o symbolické navýšení? O tom ve vysílání TN Live mluvila moderátorka Rebecca Diatilová s ekonomem Petrem Studničkou.

Moje vytoužené miminko leželo v inkubátoru a já prožívala peklo na pokoji. Slova o parchantech do mě tehdy bodala jako ostré jehly. Až za pár let u mě ale zazvonil můj ON a všechno se změnilo.

Když vám pod okny postaví dětské hřiště, myslíte si, že váš svět skončil. Ale je to tak doopravdy?

Když mě z porodnice vykopli čtvrtý den, zůstalo miminko v inkubátoru. Doma mě nepoznala moje vlastní maminka, která mluvila z cesty. Museli jsme ji okamžitě odvézt do ústavu. Rvali jsme to spolu.

Divadlo pro děti s dobrovolným vstupným – akce, kterou nám bohužel zkazily nevychované děti a lhostejní rodiče.

„Jen jednu sušenku.“ „Ať si dá ještě zmrzlinu, vždyť jsou prázdniny.“ „Babička přece musí trochu rozmazlovat.“ Podobné věty zaznívají v mnoha rodinách a většinou jsou míněny s láskou. Jenže právě jídlo bývá jedním z nejčastějších důvodů sporů mezi rodiči a prarodiči. O sušenku ani čokoládu přitom ve skutečnosti nejde.

Některé každodenní situace dokážou během chvíle odhalit, jak rozdílně lidé vnímají slušnost, ohleduplnost i osobní odpovědnost.

Na světě žije jen asi 250 lidí se syndromem ATR-X. Jedním z nich je Patrik. Maminka Adriana Jelínková popisuje každodenní péči o dítě s těžkým postižením, nekonečné hledání pomoci i obavy z budoucnosti, kdy už péči sama nezvládne.

Manželé Martina a Josef Honsovi z malé jihočeské vísky se před pěti lety rozhodli, že jejich posláním bude přechodná pěstounská péče.

Každá generace rodičů si s sebou nese určitý styl výchovy. Mileniálové si oblíbili respektující výchovu, jenže z ní začali být trošku unavení. V poslední době přichází spíše opačný přístup. Rodiče nechtějí z dětí vychovávat vločky, které se ze všeho hroutí, a tak přitvrdili.

Praha - Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50.000 korun na 400.000 korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské. Předlohu, která upravuje také takzvanou superdávku, dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Rozbalíte drahý dárek, dítě zmáčkne dvě tlačítka a pak zmizí v obalu. Krabice mu nenabízí hotovou hru, a právě proto může být lodí, obchodem i skrýší. Výzkum napovídá, proč u ní vydrží.

Když dítě dokončí malý úkol, neučí se jen pořádku. Učí se, že jeho jednání má váhu, že dokáže překonat odpor a že může být na sebe právem hrdé.

Nejen rodiče mají povinnost finančně podporovat své děti. Český právní řád zná i opačný směr - dospělé děti mohou být ze zákona povinny přispívat na živobytí svých rodičů-seniorů. Tato povinnost ale není automatická a podléhá přísným podmínkám. Kdy skutečně musíte platit na své rodiče a kdy vás zákon ochrání?

Zdá se, že ani kosmické záření, ani genetické mutace nepředstavují hlavní hrozbu pro lidskou plodnost mimo Zemi. Tým vedený Ying Li z univerzity Tsinghua prokázal, že skutečný problém začíná v mnohem ranější fázi, než se předpokládalo, a to v okamžiku, kdy samotné buňky odpovědné za vznik vajíček a spermií ztrácejí schopnost normálního vývoje.

Muži se na péči o dítě biologicky připravují také – klesá jim testosteron, mění se oxytocin, prolaktin i mozek – a čím víc pečují, tím silnější změny bývají.

Ještě před pár lety se o „odkládání rodičovství“ mluvilo hlavně jako o osobní volbě. Dnes už je to i demografický trend, který je vidět v číslech – v Česku i ve světě. Část mladých lidí děti opravdu nechce, velká část je ale spíš chce „někdy později“.

69 % Čechů tvrdí, že by o své rodiče pečovalo. Realita: vyhořelá sendvičová generace, péče na bedrech žen a rodiny na hraně sil. Možná je čas přestat brát rodinnou péči jako samozřejmost – a začít o stáří mluvit upřímně.

Stát chce více dětí v náhradních rodinách. Jenže jeho vlastní pravidla často říkají něco jiného: čím starší dítě přijmete, tím méně času a jistoty vám systém dá.

Trauma se nedědí v genech, dědí se v každodenním kontaktu. V tom, jak matka drží miminko, jak reaguje na pláč, kdy odvrátí oči. Generační přenos traumatu zachytila berlínská studie u rodin, kde děti nesou tíhu, kterou samy nikdy nezažily.

Táta na rodičovské není pomocník ani náhradník. Je to rodič. Péče o děti není ztráta mužnosti, ale šance být u kusu života, který se už nikdy nevrátí.

Ještě před několika desítkami let byl ideálem mužství živitel rodiny. Ve Švédsku se však zrodil úplně jiný model. Otec s kočárkem, který mění plenky a tráví měsíce na rodičovské dovolené, se konečně stal symbolem moderní maskulinity.

„Děti dnes technologie potřebují,“ říkají rodiče. Ano, ale jen málokdo dodává, že záleží na tom, jak a kolik. Zatímco děti scrollují, odborníci začínají mluvit o jednom z největších veřejně-zdravotních problémů současnosti.

Na 400 tisíc korun nově vzroste rodičovský příspěvek. Navýšení se ale bude týkat jen dětí, které se narodí nejdříve na začátku příštího roku, u ostatních zůstává na 350 tisících. Novelu zákona schválili poslanci, nyní poputuje do Senátu.

Co je cíl naší výchovy? Děťátko, které cítí lásku, lásku a nic než lásku? Ne. Ne tak docela. Lásku samozřejmě pocítit dáme, není problém, ale cíl mé výchovy je homo sapiens soběstačnijens. Dítě, které dokáže fungovat samo (v rámci možností).

Dítě přijde ze školy a hned spustí, že učitel je zaujatý a spolužáci také. Za jeho neúspěchy prý může kdekdo, sebereflexe se ale nekoná. Nepřátelská atribuce, jak tomu říká psychologie, přitom nezačíná ve škole, ale mnohem blíž, v rodině.

V Česku se loni narodilo nejméně dětí za posledních 240 let. Pokles porodnosti v tuzemsku trvá čtvrtým rokem po sobě, loni se narodilo o 8 % méně dětí než rok předtím, což znamená pokles o 7 000 dětí.

Mladá žena porodila doma, bez porodní asistentky. Dítě přežilo, ona ne. Její příběh se dá snadno odbýt jako extrémní nezodpovědnost. Proč ale některé ženy přestanou věřit porodní péči natolik, že samotu u porodu přijmou jako svobodu?

Porodnost na celém světě výrazně a rychle klesá. Aktuálně je míra plodnosti pod hranicí zachování populace. Ukazuje se, že podíl na nižší porodnosti by mohly mít iPhony.

Zástupci generace Z si podle několika průzkumů, které se od roku 2021 do roku 2025 prováděly v různých zemích světa, myslí, že je lidstvo odsouzeno k zániku. A potvrzuje to i nejnovější švýcarská studie nazvaná „Role klimatické úzkosti a vnímání hrozeb v motivaci rodičovství“.

Finanční náročnost péče o potomka v Česku dramaticky vzrostla. Zatímco před několika lety se celkové výdaje na výchovu jednoho dítěte odhadovaly na necelé 2 miliony korun, současné analýzy hovoří o částkách přesahujících 4 miliony. Hlavními viníky jsou rostoucí ceny bydlení, potravin a vzdělávání. Moderní metodiky zahrnující kompletní životní standard odhalily skutečné náklady, které překvapily i odborníky.

Když odejde otec od rodiny, bere se to dnes bohužel jako celkem běžná věc. Když odejde matka, dostává přízvisko krkavčí. Jaký je v takových odchodech rozdíl a proč přibývá případů rodin s dětmi, které matky opouštějí?

Každá máma chce pro své dítě to nejlepší. Chceme z nich vychovat sebevědomé, šťastné a úspěšné lidi, kteří se v životě neztratí. Někdy ale v dobré víře děláme věci, které mohou jejich budoucnost nechtěně zkomplikovat. Psychologové a vědci dlouhodobě zkoumají, jaké vzorce chování rodičů mají na vývoj dětí ten nejhorší vliv. Co dělají rodiče neúspěšných dětí?.

„Ne vždycky se chovám jako správný táta,“ přiznává debutující autor a novinář Martin Filip. Z více či méně humorných přešlapů i snahy zvládat každodenní rodinný chaos vzešla bláznivá kniha o hledání cesty, jak být lepší rodič.

Konec školního roku představuje pro stovky dětí období extrémního stresu. Strach z reakce rodičů na vysvědčení totiž v krajních případech dohání školáky až k pokusům o sebevraždu. Linky důvěry zažívají na přelomu června a července každoroční nápor.

Pěstounství není jen láska, bezpečí a radost z pokroků dítěte. Patří k němu i kontakt s biologickou rodinou, nejistota a rozhodnutí systému, která mohou zásadně ovlivnit život dítěte.

Rodiče v Jihomoravském kraji odkládají založení rodiny. Zatímco ještě na přelomu tisíciletí dominovaly mladé maminky ve věku 20 až 24 let, dnes je nejpočetnější skupinou věková kategorie 30 až 34 let. Průměrný věk matek v kraji loni vzrostl na 31,8 roku, což představuje pětiletý posun oproti roku 2000.

Intenzivní rodičovství slibuje dětem náskok, ale často vyčerpává celou rodinu. Volná hra, nuda a prázdné odpoledne mohou být pro vývoj mozku cennější než další položka v kalendáři.

Vědci se dlouhodobě zaobírají dopadem výchovy a prostředí na lidskou osobnost. Ovšem tenhle oříšek je s nadsázkou řečeno poměrně tvrdý na rozlousknutí. Mnohokrát kladena byla otázka, zda by se tentýž člověk choval stejně, pokud by vyrůstal v naprosto odlišném prostředí.

Když si čtyřleté dítě každý večer balí hračky „pro jistotu“, je to tichý důkaz, že zažilo příliš mnoho nejistoty. Dítě nepotřebuje další přesuny. Potřebuje domov.

České zdravotnictví prochází zásadní proměnou. Důvodem je dramatický pokles porodnosti, který dosáhl nejnižší hodnoty od začátku 19. století. Ministerstvo zdravotnictví reaguje na tuto situaci restrukturalizací sítě porodnic a neonatologických oddělení. Změny se dotknou desítek zdravotnických zařízení po celé zemi, přičemž odborníci varují před dopady na dostupnost péče v regionech.

Krátce po porodu začala Lauren Carrigher zažívat tak děsivé vtíravé myšlenky, že se bála sama sebe. Při cestě pro děti do školy dostávala panické ataky, doma schovávala nože a jednu dobu byla přesvědčená, že patří do vězení. Až po měsících strachu se dozvěděla, že není „zrůda“, ale trpí postnatální obsedantně-kompulzivní poruchou. Teď o své zkušenosti mluví veřejně, aby pomohla dalším lidem, kteří se kvůli podobným myšlenkám stydí vyhledat pomoc.

Otcové, adoptivní rodiče i další pečující osoby mohou podle výzkumů vykazovat měřitelné změny v mozkových systémech spojených s empatií, pozorností a porozuměním druhým. Těhotenství nemusí být jedinou cestou k rodičovskému mozku – formovat ho může i samotná péče.

Unavená máma, plačící miminko a postel jako poslední záchrana. Blízkost v noci může podporovat bezpečné připoutání, klidnější spánek i emoční jistotu dítěte.

Když se narodí miminko, pozornost se točí hlavně kolem psychického zdraví mámy. Nová švédská studie z prestižního Karolinska Institutet se ale zaměřila na táty. Muži, kteří stráví na rodičovské dovolené několik měsíců, mají v prvních letech života dítěte výrazně nižší riziko depresí než ti, kteří se ihned vrací do práce. Tato data se shodují s tím, co už víme o duševní pohodě matek.

My lidé trpíme jedním takovým nešvarem. Tuze rádi říkáme ostatním, jak by měli žít, nebo jak by se měli chovat. Právě téma rodičovství je skvělým příkladem. Proč má společnost takový problém přijmout jiný životní styl?

Bojíme se vlastních dětí? Proč máme strach z jejich reakcí? Proč našlapujeme po špičkách, ustupujeme, vysvětlujeme, prosíme se a přemlouváme?

Máma lifestyle nezačíná dokonalou kuchyní, sladěným kočárkem ani úsměvem na fotce. Začíná ve chvíli, kdy si žena přestane namlouvat, že dobrá máma musí zmizet za potřebami všech ostatních.