Slunce

Slunce potřebujeme všichni. Nabíjí nás pozitivní energií a pomáhá vytvářet vitamin D, který je důležitý jak pro zdraví, tak i dobrou imunitu a psychiku. Sluneční paprsky si ale každoročně vybírají svou daň.

Malý kamenný asteroid, jemuž Mezinárodní astronomická unie přiřkla 23. června oficiálně jméno "Dimorphos", dostal na záda velký terč. Stal se totiž cílem plánované výpravy vesmírné lodi NASA, která má vůbec poprvé v dějinách prakticky ověřit, zda lze nárazem asteroid vychýlit z jeho dráhy. Test by mohl v budoucnosti pomoci v případě, kdy by trajektorie nějakého vesmírného tělesa kolidovala se Zemí.

Deset let pozorování Slunce jako unikátní hodinový film. NASA zveřejnila fascinující video, které přináší nový pohled na centrální bod naší sluneční soustavy. Každý z více než 87 tisíc použitých snímků přitom představuje jednu hodinu z deseti let pozorování.

Balkon a terasa jsou skvělá místa pro letní posezení. Pokud na něj svítí celý den slunce, není už takové posezení příjemné. Vhodným zastíněním se přitom dá teplota snížit až o 20 °C. Co vybrat?

Pořízené video ukazuje jednu fotografii Slunce za sekundu během každého dne za posledních 10 let, čímž smrskne desetiletí činnosti Slunce na 61 minut. Fotografie pocházejí z NASA Solar Dynamics Observatory (SDO), kosmické lodi, která před deseti lety odstartovala z Cape Canaveral na Floridě.

Stárnutí pleti nezastavíme, ale můžeme ho výrazně zpomalit. Jak správně o pokožku pečovat v době koronavirové epidemie, kdy jsme zahaleni v rouškách někdy i dlouhé hodiny, radí docentka Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Existují zaručené elixíry mládí, které naši pleť zakonzervují na dlouhá léta?

Ať už patříte mezi vyznavače opálené pleti nebo se spíše slunečním paprskům straníte, máme pro vás několik rad, jak strávit letní měsíce bez újmy na zdraví.

Letos se snad více než kdy jindy těšíme na slunné dny strávené na dovolené či výletech po kraji. Naše pokožka ale není po týdnech v izolaci na UV záření připravená a mohla by se rychle spálit. Na co si dát pozor?

Svátek letního slunovratu sahá daleko do minulosti, ještě do předkřesťanské éry. Naši předkové v tento nejdelší den roku oslavovali Slunce. Smyslem svátku bylo zajištění zdárné úrody, a to díky vláze přivolané obřadními koupelemi. Oslavy letního slunovratu můžete letos prožít u Příbrami, nebo třeba v Brně.

Válet se hodiny na pláži pod přímým Sluncem není jen snaha si odpočinout a nabrat barvu, ale podle vědců z Harvardské univerzity má opalování se na lidské tělo podobný efekt, jako tvrdé drogy. Sluneční paprsky stimulují tvorbu endorfinu, tedy hormonu štěstí. Z biologického hlediska je to v zásadě stejné, jako užívání opiátů jako je třeba heroin.

Milovníci komet mají v poslední době doslova žně. Neuplyne týden, abychom se nestali svědky pozoruhodných objevů či úspěchů, které se týkají právě těchto pozoruhodných těles. Nedávno jedním s takovým objevem přišel tým odborníků, který vedl Geraint Jones z britské University College London.

Dost možná jste o tom už četli, ale pokud ne, tak si tohle žhavé astronomické téma připomeneme. Astronomové minulý měsíc oznámili poměrně kuriózní pozorování asteroidu a komety v jednom balení.

Podle NASA by mělo Slunce každou chvílí započít svůj další jedenáctiletý sluneční cyklus. Po několik let se Slunce nacházelo v aktivním minimu, to by ale mohla ukončit nedávná sluneční erupce.

Tmavé skvrny na Slunci vyznačují oblasti s nižší teplotou. Astronomové nyní objevili hvězdy se skvrnami jasnými. Tyto hvězdy dokážou odpalovat supererupce s desetmilionkrát větší energií než naše hvězda.

Observatoř NASA Solar Dynamics Observatory (SDO) zaznamenala 29. května letošního roku nejsilnější erupce od října 2017, což naznačuje, že může jít o vstup do nového slunečního cyklu.

Před několika dny se na Slunci objevily nejsilnější erupce od října 2017. Stejně jako tehdy, i tentokrát ji zaznamenala sluneční observatoř NASA pro sledování sluneční dynamiky (SDO).

Vědci objevili obří skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu magnetických skvrn dochází u některých těchto hvězd také k supererupcím – explozivnímu uvolnění energie nastřádané v magnetickém poli, které je milionkrát intenzivnější než podobné sluneční erupce.

Díky vlnám, větru a slunci je plovoucí elektrárna, která údajně odolá až šestimetrovým vlnám, navržena tak, aby umožnila přímořským regionům snadný přístup k čistým energetickým řešením. První plovoucí elektrárnu vyzkoušela Kréta Po letech práce na vývoji robustní platformy a testování výroby energie pomocí vln na pobřeží Kréty nyní firma nabízí výrobcům fotovoltaiky příležitost vyzkoušet si tuto novou technologii přímo na místě.

Možná se letos většina z nás bude muset rozloučit s dovolenou u moře. To ale neznamená, že by se vás méně týkalo téma ochrany proti slunci. I v českých podmínkách je totiž slunce velmi silné a mnohokrát jsme se o tom jistě už mohli přesvědčit. Často stačí pár desítek minut na slunci bez ochrany a neštěstí v podobě spálené kůže je na světě. A nejde jen o to, že spálení poškozuje pokožku a urychluje stárnutí, je to i dost závažný předpoklad vzniku rakoviny kůže. Chránit se před sluncem tedy dává smysl vždy – ať už strávíte léto na zahradě u bazénu, nebo na vyhřáté pláži v Chorvatsku.

Nejnovější objev může astronomům lépe pochopit vznik a následný vývoj některých typů vzácných galaxií, jakp je ta, kterou před nedávnem pozorovali. Vědcům se naskytl zajímavý pohled na galaxii, která přípomíná spíše ohnivý kruh.

Obraz velmi vzácného typu galaxie, která se nachází 11 miliard od Země, zachytili astronomové. Formace hvězd, pojmenovaná R5519, byla vědci označena jako „ohnivý kosmický prsten“, nebo „titanická kobliha“.

Jedná se o nejvzdálenější objevenou planetu, která je zároveň nejpodobnější Zemi. Nachází se téměř v centru naší galaxie a rok na ní trvá 617 dní. Teoreticky nabízí zatím nejpříznivější podmínky pro život.

Planet podobných Zemi je v naší galaxii Mléčná dráha možná celá řada, ale objevit je není tak jednoduché. Až do současné doby je zhruba jen třetina z více než čtyř tisíc nalezených a potvrzených exoplanet kamenná - a většina z nich se nachází v okruhu několika tisíc světelných let od Země. To ale není jediný důvod, proč je objev nové kamenné planety vzrušující.

Mezinárodnímu týmu astronomů se povedlo zachytit několik neuvěřitelně vzácných obrázků toho, jak se rodí planetární systém stovky světelných let daleko.

Letos 20. a 23. dubna zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled snímky 25 fragmentů komety, které v hloučku cestují do vnitřní sluneční soustavy. Jde o kometu C/2019 Y4 (ATLAS).

Teleskop ESO/VLT na chilské poušti Atacama v dubnu poprvé prokázal, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá obecná teorie relativity fyzika německého původu Alberta Einsteina. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoli jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace.

Naše Hvězda nehýří aktivitou. Jak ukazuje srovnání s dalšími 369 hvězdami podobného spektrálního typu, stáří, metalicity a rotační periody, Slunce je skutečně velmi líné. Průměrná hvězda typu Slunce mění svou aktivitu pětkrát intenzivněji. Otázkou je, jak dlouho tahle fáze lenošení Slunci vydrží.

A jelikož jsou pampelišky v plném květu, představíme vám hned několik netradičních způsobů jejich využití. Pampeliškový ocet na vlasy Pokud vás trápí mastná pokožka hlavy, připravte si pampeliškový ocet.

Masivní asteroid, který lze podle obecných kritérií vesmírného úřadu NASA klasifikovat jako „potenciálně nebezpečný”, se řítí směrem k Zemi rychlostí přes 31 tisíc kilometrů v hodině. Těleso s označením 52768, také nazývané 1998 OR2, kolem naší planety proletí ve středu 29. dubna. Nejblíže k Zemi bude v čase 11:56 SELČ, vyplývá z webu EarthSky.

Hubbleův vesmírný dalekohled oslavil v pátek již třicáté narozeniny. Během své služby přinesl bezpočet snímků z vesmíru – od blízkých planet po nejvzdálenější galaxie. Podle oficiálních údajů pořídil 1,4 milionu pozorování, které se staly základem pro 17 tisíc recenzovaných vědeckých prací. To z něj činí nejplodnější vesmírnou observatoř v lidské historii.

O zajímavou podívanou na obloze se v těchto dnech stará sousední planeta Venuše. Je maximálně jasná, v neděli navíc nastala její konjunkce s Měsícem. „Úplně nejjasnější bude v pondělí 27. dubna ve 20 hodin SELČ, ale ten rozdíl oproti předchozím dnům už bude jen nepatrný,” sdělil Novinkám tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. V neděli jsme pohled na Venuši natočili.

Snímek nazvaný jako „gobelín zobrazující vznik hvězdy“ spojuje mlhoviny NGC 2014 a NGC 2020. Obě jsou vzdáleny asi 163 000 světelných let od Země.

Následující studie je určena laikům i odborníkům. Na faktech ukazuje, že sluneční záření podstatně snižuje zimní spotřebu energie na vytápění budov a naopak v létě vyvolává přehřívání budov, před kterým se musíme bránit. Má-li architektura a stavitelství nabídnout v budovách kvalitní celoroční pobyt bez vysokých poplatků za energii, musí správně pracovat se Sluncem.

Detailní pozorování japonské meziplanetární sondy Akatsuki osvětlila záhadu rotace atmosféry planety.

Ve světě s globálním oteplováním určitě přijdou vhod ochlazující barevné nátěry.

Lékař, který minulý týden zachránil životy čtyř lidí. Sestra, která už 5 týdnů denně odebírá vzorky k testování. Oba pracují v havířovské nemocnici a tráví dlouhé hodiny v ochranných oblecích, jedou na maximum a ničeho se nebojí. Lidem vzkazují "Buďte trpěliví a vydržte. Zdraví máme jen jedno".

Poslední dobou se internetem prohánějí zprávy o tom, jak satelity konstelace Starlink zaplní noční oblohu a přestane být možné pozorovat hvězdy. Ve skutečnosti se však konec nočního pozorování oblohy nekoná.

Někde prší voda, někde kyselina sírová... někde železo!

Touha objevovat umožnila lidem nahlédnout dokonce až na počátek vesmíru před 13,8 miliardami lety. Vesmír je obrovskou bublinou nepředstavitelných rozměrů. V univerzu probíhají děje mající své periody, které člověk pomalu odhaluje. A tak vznikly pojmy jako Platónský či galaktický rok.

Poté, co bylo Pluto prohlášeno za trpasličí planetu, má naše soustava pouze osm planet. Řada vědců stále věří, že se za Neptunem skrývá devátá. Nikdo její existenci zatím nepotvrdil, ani nevyvrátil.

Uplynulou noc nastaly v Česku nejlepší podmínky pro pozorování meteorického roje Lyridy, kdy - laicky řečeno - padají hvězdy. Letos mají podle astronomů lidé šanci vidět pouhým okem meteorů hodně, protože Měsíc je těsně před novem a čekají se jasné noci. Země kříží během své oběžné dráhy kolem Slunce tento roj každoročně ve druhé polovině dubna, maximum připadá na 22. dubna.

Kometa 2I / Borisov je vůbec první objevenou mezihvězdnou kometou, která, jak vědci zjistili, se však od ostatních komet výrazně liší. Díky podrobné analýze experti dospěli k názoru, že kometa, která se vloni objevila ve Sluneční soustavě, má na rozdíl od ostatních komet mnohem více oxidu uhelnatého.

Svět se točí kolem peněz? Možná ano. Každopádně toto novoluní ve znamení Býka vás k tomuto tématu opět přitáhne. Nov tu máme ve čtvrtek 23. dubna nad ránem, přesněji pět minut před půl pátou. A řešit se bude hlavně zázemí, jistota, domov, stabilita, ale také finance a majetek. Drží vás minulost v pasti? Pro někoho je to, co stalo, špatný sen nebo rovnou noční můra.

Země je kulatá. Zatímco většina z nás dané tvrzení vnímá coby nepopiratelný fakt, který se dozvídáme již na základní škole, pro komunitu plochozemců tvoří sféričnost planety základ největší konspirační teorie, jaké jsme prý kdy čelili.

Ve stejný den, kdy se začala rozpadat slibná kometa ATLAS, byla objevena nová zajímavá kometa SWAN.

Kometa 2I/Borisov je jako žádná jiná. Nejde jenom o to, že navštívila Sluneční soustavu po dlouhé pouti mezihvězdným prostorem. Obsahuje spoustu zmrzlého oxidu uhelnatého, což naznačuje, že pochází z chladných končin. Zřejmě vznikla v planetární soustavě červeného trpaslíka.

Dechberoucí záběry.

Až se setmí, vyrazte ven pozorovat hvězdnou oblohu. Čeká vás nádherná podívaná. Noční obloze totiž jako každé jaro vévodí meteorický roj Lyridy, který letos svého maxima dosáhne v noci z 21. na 22. dubna. V letošním roce se bude navíc Měsíc nacházet v novu, takže vám v pohledu na Lyridy nebude vůbec nic bránit.

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity.

Vzdálenou galaxií zabouřil nejvíce energetický výtrysk kvasaru v historii...

Pozorování provedená speciálním dalekohledem poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity.

Podle tohoto návrhu by se dalekohled stal největším radioteleskopem s plnou aperturou ve Sluneční soustavě. Umístěn by byl do známého kráteru na Měsíci.

V předchozím, úvodním díle našeho seriálu o astrofotografii jsme rozebrali obtíže spojené s fotografováním slabých nebeských objektů. Chcete-li pořídit jejich snímky, nevyhnete se dlouhým expozicím, aby digitální snímač či film nakumuloval dostatek světla a na výsledné fotografii bylo vůbec něco vidět.

V srdci naší Galaxie sedí nesmírně hmotná a gravitačně přitažlivá supermasivní černá díra Sgr A*. Kolem ní obíhají hvězdy, které na vlastní kůži pociťují důsledky drtivé přitažlivosti hmoty 4,15 milionů Sluncí. Na bizarní oběžné dráze hvězdy S2 je pěkně vidět, jaký vliv taková gravitace může mít.

Rozměry vesmíru a jeho objektů dosahují nepředstavitelných hodnot. Zdaleka nejbližší kosmické těleso je od nás vzdálené téměř desetinásobek obvodu Země a ani po tisících let vývoje se lidstvo v blízké době na další planety pravděpodobně nepodívá. Mimo naši Sluneční soustavu se však odehrávají události mnohem gigantičtějších proporcí. Zachycením rekordního výbuchu supernovy až stokrát větší než Slunce to dokázal tým vědců vedený astronomem Mattem Nichollem.

Vědci pozorovali dosud největší vesmírnou explozi v dějinách, kterou způsobil zánik hvězdy přibližně 100krát větší než naše Slunce. Tato jedinečná vesmírná událost může být podle expertů vůbec prvním případem, kdy bylo možné pozorovat dosud pouze teoretický druh supernovy.

Odvrácená strana Luny je klidná a tichá. Pokud se tam najde vhodný kráter pro vybudování radioteleskopu v kráteru, tak by se Lunar Crater Radio Telescope mohl stát skvělým nástrojem pro pozorování vesmíru na ultra dlouhých rádiových vlnách.