Před 27 dny
Jediné důležité zařízení na kraji výcvikového prostoru SS byla štěchovická elektrárna. Dostala nejvyšší prioritu a teprve nyní vychází najevo, k čemu doopravdy měla sloužit. O přidělení nejvyšší důležitosti pro Štěchovice samotným Hansem Kammlerem, zodpovědným za vývoj nových zbrani a o nestandardních vysokonapěťových přípojkách do výzkumného ústavu SS v Příbrami se dočtete v minulém dílu. Stopy hlavního směru, kde měla být spotřebována štěchovická elektřina, se nacházejí v archivu společnosti Jihočeská energetika v okresním archivu v Českých Budějovicích. Válečné události jsou zmapovány ve zprávách o provozu energetických sítí za jednotlivé roky. V jednom ze záznamů se zmiňuje zcela nová linka mezi nově vybudovanou rozvodnou v Mirovicích, přivádějící elektřinu z pražské sítě Ústředních elektráren, a Strakonicemi. Pro přenos největší části výkonu odebíraného od ÚE bude vybudována nová linka Mirovice – Blatná – Strakonice podle projektu o průřezu 70 mm2 Al, která prozatím nebude mít žádný odběr po cestě. Vedení o průřezu 70 milimetrů čtverečních patřilo mezi ty nejsilnější, které se tehdy používaly. Zároveň je přinejmenším nestandardní skutečnost, že projektovaná linka neměla mít po své trase žádný odběr. V této souvislosti je třeba připomenout, že se nacházíme v období rozvoje a budování elektrických sítí. Je zároveň překvapující, že i ze schématu energetických sítí vyplývá, že Strakonice měly být centrem spotřeby elektřiny. Oz rozvodny v Mirovicích vede do Strakonic celkem pět vedení a od tehdy hlavní elektrárny jihočeské sítě v Mydlovarech další dvě. Kdo měl spotřebovat proud Pokud jde o větší odběratele v oblasti Strakonic, připadají v úvahu pouze dva průmyslové areály. Tím prvním je strakonická Zbrojovka a druhým areál Fezárny, jehož část za války zabrala společnost Strakowerke a opravovala v nich letecké motory Junkers. I zde přinášejí odpověď záznamy o sítích a připojovaných transformačních stanicích, v tomto případě uložené v okresním archivu ve Strakonicích ve fondu Česká zbrojovka.
