Před 4 měsíci
Jednou za rok vytáhnou lebku a připomínáme si vraždu, o které nevíme, jestli to byla vražda a ze které jsme obvinili někoho, proti komu nemáme víc než jen dohady. Bylo, nebylo, žili, byli dva bratři. Jeden z nich byl kníže, jeden z nich ctnostný křesťan, druhý neurvalý pohan. Jeden nechtěl válku a platil mírovou daň, druhý chtěl moc a chystal vraždu. Když svůj ohavný čin dokonal, nezbylo mu než také platit mírovou daň. Zbývá jen pro objektivnost dodat, že tahle historka se s největší pravděpodobností stala za devatero horami a sedmero řekami. Až donedávna to vypadalo, že největší spor o vraždu svatého Václava je v jejím datu. Historici se postupně sjednotili v tom, že se to celé neodehrálo v roce 929, ale v roce 935. Jenže s posledními desítkami let se začínají objevovat čím dál tím větší pochybnosti o tom, jak to vlastně bylo. Existovali bratři? S prvními pochybnostmi přišel historik Záviš Kalandra, když upozornil na to, že jména Václav a Boleslav jsou jména totožná. Problém je v tom, že všechny informace o životě a smrti světce máme z pozdějších legend. Je k nim třeba přistupovat velmi rezervovaně. Jejich cílem nebylo předat informace, ale glorifikovat. Informací je v nich tedy velmi málo. Tím spíš si při pokusu o rekonstrukci děje není možné vybírat pouze selektivně. Například podle Kristiánovy legendy si Václavova sestra, řeholnice Přibyslava, přisvojila část Václavových ostatků, konkrétně čelist, kterou lámala na menší relikvie, které rozdávala a byla za to potrestána. Jenže lebka, která je Václavu připisována, je kompletní. Legenda o Přibyslavě může být jen přimyšlená mravoučná povídačka. Je to přeci jen legenda. Ale to jsou všechny dostupné informace o Václavu rovněž. Navíc: Antropologický rozbor profesora Vlčka přisoudil lebce věk čtyřicetiletého muže. Svatý Václav se narodil roku 907 ve Stochově. Pokud zemřel roku 935, nemohlo mu být čtyřicet let ani náhodou. Kde to bylo? Nejnovější archeologické výzkumy navíc začaly pochybovat o […]