Univerzita Palackého v Olomouci

Ředitelé škol mají čím dál větší problém sehnat pedagogy. Na vině je nedostatek absolventů pedagogických fakult a podfinancované školství.

Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (UP) pojmenuje svou nově postavenou knihovnu po právničce Miladě Horákové, která byla před 70 lety popravena po procesu vykonstruovaném komunistickým režimem. Souhlas k tomu fakulta získala od Jany Kánské, dcery Milady Horákové. Mimo to si UP výročí komunistické justiční vraždy připomene speciální videoprojekcí na budovu právnické fakulty, ve kterém dříve sídlil okresní výbor KSČ, a světelnou instalací. Nová knihovna by měla být otevřena v posledním čtvrtletí letošního roku. ČTK to dnes sdělila proděkanka právnické fakulty Blanka Vítová.

Agresivní bezdomovci obtěžují okolí historického centra Olomouce. Místní čelí stále častějším agresivním útokům, město už roky nedokáže situaci vyřešit.

České a moravské univerzity se spojily ke společnému apelu. „Nyní je důležité se aktivně zasazovat o to, aby strach z nákazy novým koronavirem nepřerostl ve strach z otevírání hranic,“ konstatují akademici.

Klíšťovou encefalitidou se v Česku do konce května letos nakazilo více lidí než loni. Nejvíc případů bylo na Vysočině, v Jihočeském a Jihomoravském kraji, vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Více než dvojnásobný je také počet nákaz lymskou boreliózou. Nejvíc případů onemocnění od klíšťat obvykle lékaři zaznamenávají v létě, kdy lidé do přírody chodí častěji.

Olomoučtí odborníci vyvinuli aplikaci, pomocí které lze měřit během tří minut aktuální stres u zaměstnanců. Na algoritmu pro vyhodnocování srdeční frekvence pracovali vědci z Fakulty tělesné kultury ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého (UP) v Olomouci. Díky výraznému zkrácení a zjednodušení měření je podle nich možné aplikaci využívat i v domácích či pracovních podmínkách, informovali dnes ČTK zástupci univerzity.

Dítě, které se prohání s kamarády na hřišti, školka v přírodě, výlet nebo čundr s kamarády? Pro většinu dětí a rodičů běžná součást života.

Velice úspěšný dokument V síti otevřel ve společnosti tabuizované téma, které v době karantény získalo o to větší důležitost.

Před týdnem psali maturanti didaktický test z českého jazyka. Tak jako každý rok to spustilo diskuse o tom, jestli ověřil to, co chceme, aby každý maturant uměl. „Bylo by krásné, kdyby každý maturant uměl rozlišit mezi Sofoklem a Homérem, ale obávám se, že pozitivní vztah k umění aktuální podoba didaktického testu spíš ohrožuje.

V Česku v posledních letech klesá užívání alkoholu mladistvými, i tak nicméně zůstává nadprůměrné při srovnání se světem. Ukázala to studie Světové zdravotnické organizace ohledně zdraví a životního stylu mladistvých, na které se podílela i Univerzita Palackého v Olomouci.

Ředitel prostějovského gymnázia získal ve sněmovně v tajné volbě 105 hlasů.

Už jen měsíc je v Muzeu východních Čech v Hradci králové k vidění výjimečná výstava Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1200-1550. Duchovním otcem mimořádně rozsáhlého výstavního projektu je vynikající znalec středověkého a raně renesančního umění, emeritní profesor olomoucké Univerzity Palackého a pracovník Ústavu dějin umění Akademie věd Ivo Hlobil (*1942).

Otevírám rozespalé oči, čímž vyhrávám souboj s budíkem. Snažím se chytit trendy života ve Virginii, takže si z krabice sypu americké vločky do amerického mléka a v americky obrovském dvoupatrovém bytě se připravuji na další den vědátora v USA v časech korony.

Několikrát si od lékařů vyslechla, že kvůli vrozenému rozštěpu páteře neměla vůbec chodit. Díky intenzivnímu cvičení a novým terapeutickým postupům se tak nestalo. A proto založila Nela Ďopanová startup Fpohybu, který chce Čechy naučit, jak si zbytečně nelikvidovat své tělo.

Klimatická změna připravuje tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem zároveň omezíme produkci skleníkových plynů a denní teplota nebude přesahovat 32 °C. Na studii se podíleli i tři vědci z Česka.

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32 stupňů. Výsledky rozsáhlé studie, na které se podíleli i čeští vědci, vyšly v časopisu Science.

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32 stupňů Celsia. Ukládání nebo naopak uvolňování uhlíku také výrazně ovlivňuje "kondice" stromu. Výsledky mezinárodní rozsáhlé studie, na které se podíleli i čeští vědci, byly publikovány v časopisu Science. Za Botanický ústav Akademie věd ČR o tom v tiskové zprávě informovala Miroslava Dvořáková.

Černé čáry na velkém kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho podobě Mozek, jsou nejstarším výtvarným jeskynním dílem v Česku. Leží v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, což je největší přírodní zpřístupněný podzemní sál u nás. Mozek byl zřejmě umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné, před 7000 lety, informují archeologové z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci.

Jedním z přínosů pandemie covidu-19 je zvýšení zdravotního povědomí Čechů. Podle aktuální mezinárodní studie je totiž až 20 procent dětí negramotných ve smyslu porozumění vlastnímu zdraví a stejné je to podle ministerstva zdravotnictví i u dospělých.

Sucho a nedostatek vláhy je problém nejen České republiky, ale i řady států okolních. Že to je skutečný problém, si většina rozumných lidí uvědomuje. Formálně se k boji proti suchu zapojila OSN, Evropská unie, vláda i další orgány samosprávy.

Říká se jí princezna z Býčí skály, a přestože zemřela již před 2500 lety, návštěvníci Moravského krasu se jí již letos budou moci podívat díky nejmodernější vědě do očí. Jde o jednu z nejzáhadnějších postav středoevropských dějin.

„O výbuchu v Černobylu tehdejší Československá televize informovala teprve několik dní po události a jen velmi krátce a velmi cudně,“ vzpomíná paní Sylva, která v té době studovala na univerzitě v Olomouci.

Magda Chytilová popisuje nedávný incident, při kterém v samém historickém centru Olomouce jeden z bezdomovců zmlátil mentálně postiženou dívku, která venčila pejska.

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další dva nové druhy hvězdnatky. Pojmenovali je Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, a Thismia coronata, hvězdnatka korunovaná. Tým tuzemských odborníků má na svém kontě už 12 nových druhů hvězdnatek.

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další dva nové druhy hvězdnatky. Pojmenovali je Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, a Thismia coronata, hvězdnatka korunovaná. První z nich dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Druhá rostlina pak podle vršku květu, který připomíná královskou korunu. Tým českých vědců má na svém kontě už 12 nových druhů hvězdnatek, informovali dnes ČTK zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty.

Studentka Univerzity Palackého, budoucí magistra psychologie, která své pole působnosti našla v sociálních službách, stojí dnes v první linii. Pracuje v NAUTIS (Národní ústav pro autismus) jako osobní asistent lidí s autismem. „ Člověk, který v naší pomoci vidí rutinní práci, neobstojí. Unaví se. Na druhou stranu víra v to, že změníte lidem s autismem svět, vás dovede skoro s jistotou k vyhoření. Je to o neustálém vyvažování,“ říká naše dnešní Hrdinka všedního dne, sedmadvacetiletá Lucie Mannheimová¨, se kterou pro vás udělala rozhovor spolupracovnice Géčka Radka Červinková.

Zcela ojedinělý buk s bílými listy roste v lesích Moravského krasu. „Jeho listy vůbec neobsahují chlorofyl a žít může jen díky napojení na kořeny okolních buků, které mu dodávají živiny,“ uvedl přírodovědec Zdeněk Špíšek z olomoucké university.

Unikátem Moravského krasu na Blanensku a také světové biologie nejsou jen stovky jeho jeskyní, ale také buk albín. Třicetiletý strom s bílými listy žije doslova pod ochranou ostatních vzrostlých buků, které mu svými větvemi vytvářejí stín a kořeny mu dodávají živiny.

Reportérům Seznam Zpráv se svěřilo několik lidí, že za místo v domově seniorů byli ochotni uplatit ředitele. „Ti lidé mají možnost to anonymně ohlásit,“ říká expert na trestní právo. Co hrozí těm, co dávají, a co těm, kteří berou?

Oblíbená sociální síť zavedla kvůli některým problémům několik zásadních změn. Kromě věkového limitu registrace od 13 let a psaní zpráv od 16 zavedla rozšíření pro rodiče zvané Family Pairing. To by mohlo být impulzem pro Čechy, kteří kontrolují online aktivitu svých dětí nejméně z EU.

Odkud se původně vzalo komunistické zvolání, které lidi posílalo do pořádné práce?

České univerzity jsou důležitým článkem v pomoci během současné doby koronavirové. Vyvíjejí důležité technologie, jejich studenti dobrovolničí v nemocnicích i při hlídání dětí nebo poskytují rady rodičům, jak zvládnout s dětmi domácí výuku. Jak pomáhají konkrétně na Univerzitě Palackého v Olomouci?

Jak se mění přístup ke studiu mladých Vietnamců a jejich rodičů? Viet, Zuzana, Quang a Tuyet se podělili o své zkušenosti a příběhy.

Stovky zahraničních studentů zůstávají během pandemie v České republice. Univerzity jim pomáhají zapojit se do nejrůznějších aktivit a výuky, nemocným ale zajišťují třeba i nákupy.

Česko si i přes zvýšený počet testů, kterým zjišťuje nákazu novým typem koronaviru, za poslední týden pohoršilo v žebříčku zemí Evropské unie. Před týdnem bylo sedmé, nyní mu patří 13. příčka. Počet testů přepočítaný na milion obyvatel se sice za poslední týden zdvojnásobil ze 4000 na 8521, přibylo ale zemí, které testují ještě více. Podobný počet testů na milion obyvatel, jako má Česko, hlásí Španělsko (7593). V počtu prokázaných případů nákazy na milion obyvatel si ale Česko se 451 případy stále drží 16. místo. Vyplývá to ze statistik na webu Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

Vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyvinuli přípravek pro zálivku při hydroponickém pěstování plodové zeleniny, který zvyšuje výnosy o pět až deset procent.

Dosud se u projektu řeší řada různých problémů, zejména elektronické propojení s laboratořemi.

Testování vzorku tisícovky náhodně vybraných lidí by podle vědců z Univerzity Palackého mohlo poskytnout velmi cenné informace o tom, jakým způsobem je česká populace zasažena novým koronavirem a jak s epidemií dál účinně bojovat.

"Tolik morových sloupů a soch jako v českých zemích se jinde neobjevuje," říká historik umění Martin Pavlíček, jehož přednáška o umění v dobách moru teď rezonuje na sociálních sítích.

Vzorků, které je potřeba vyšetřit, je stále víc. Proto také narůstají počty provedených testů v jednotlivých laboratořích. Například v Olomouci jich za posledních šest dnů vyšetřili více než 1600.

Počet nakažených novým typem koronaviru v Olomouckém kraji přesáhl v úterý tři stovky.

I na Západočeské univerzitě (ZČU) v Plzni se vyrábějí ochranné štíty, a to pro pracovníky městských sociálních zařízení a dalších provozů. Většina zapojených pracovišť ZČU využívá 3D tisk, na elektrotechnické fakultě pracují s technologií laserového řezání. Lidé z městských organizací již obdrželi prvních 200 štítů.

Na Litovelsku do pondělí platila spolu se sousedním Uničovskem karanténa kvůli vysokému počtu nakažených.

Současný denní rekord v počtu laboratořemi otestovaných vzorků na koronavirus je 4098, bylo to ve středu. Po Velikonocích by však šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula chtěl testovat denně deset tisíc vzorků. Zatím však pro takový rozsah chybějí testovací sady.

Již v minulém týdnu nabídly české univerzity a další instituce státu pomoc s testováním lidí na koronavirus. Některé z nich už mají souhlas Státního zdravotního ústavu, u jiných to ještě trvá. Aktuálně mohou testování provádět například Ústav molekulární medicíny Univerzity Palackého v Olomouci, Centrum CEITEC Masarykovy univerzity či laboratoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). Na povolení však čeká například centrum BIOCEV ve Vestci a až dnes povolení dostal Ústav molekulární genetiky Akademie věd (AV).

Prvních sto ochranných štítů, které snižují riziko přenosu nákazy koronavirem SARS-CoV-2, vyrobili pomocí 3D tiskáren vědci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Již je distribuovali zejména nemocnicím, objednávky mají na dalších 3500. V Hradci Králové zase došlo ke spojení hned pěti institucí, které denně vyrobí nejméně 200 štítů.

Na letišti v Jižní Koreji byl pozitivně testován na koronavirus jihokorejský student, který absolvoval zahraniční studijní pobyt na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Stalo se tak na jeho cestě domů. Právu to sdělil prorektor univerzity Petr Bilík. Student podle něj před návratem bydlel na olomouckých vysokoškolských kolejích.

Pro zvládnutí epidemie Covid-19 jsou potřeba nejen ochranné pomůcky, ale je taky nutné vědět, kolik lidí je nakažených. Nyní se sice doveze asi půl milionu rychlotestů, ale ty nejsou přesné. U přesných testů využívajících molekulární analýzy zase chybí reagencia, tedy látky které umožní nákazu odhalit. Tady by mohla pomoci Akademie věd, která vyvíjí vlastní látku.

Tým českých vědců poprvé demonstroval řízený přenos elektronu v rámci jedné molekuly. Práce publikovaná v časopise Nature Communications přináší důležité poznatky nejen o jednom z klíčových procesů ve fyzice, chemii a biologii, ale též představuje inspiraci pro konstrukci kvantových počítačů na bázi molekulárních celulárních automatů či superkapacitátorů pro ukládání energie v jednotlivých molekulách.

Do testování na přítomnost koronaviru se zapojí tři akademická pracoviště. Souhlas Státního zdravotního ústavu k tomu získaly Ústav molekulární medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci, centrum CEITEC Masarykovy univerzity a Parazitologický ústav Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Prostřednictvím mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka to dnes ČTK řekl prorektor školy a hlavní koordinátor akademických pracovišť pro testování Jan Konvalinka.

Spolek mediků Univerzity Palackého koordinuje dobrovolníky z řad studentů, kteří by v nemocnicích doplnili nedostačující personál.

Tvůrci vytvořili speciální verzi pro školy a začali s osvětovou kampaní. Zatímco jeden predátor byl již odsouzen, další pokračoval v práci s dětmi.

Mikrospánek způsobil už mnoho nehod. Přitom je stále zahalen řadou záhad a mýtů. Odborníci na bezpečnost se sice shodují, že prevencí je poctivý odpočinek, ale i odpočatého řidiče může tenhle fenomén překvapit.

Tvůrci filmu V síti uvedou 27. února do kin hned dvě verze očekávaného dokumentu. Tým v čele s režiséry Barborou Chalupovou a Vítem Klusákem se tak rozhodl hlavně proto, aby film mohli vidět i ti, o kterých pojednává – dvanáctileté děti.

Kvantové pravítko, které může v budoucnu výrazně zvýšit výpočetní rychlost umělé inteligence a také posílit bezpečnost kvantové komunikace, se podařilo experimentálně sestrojit odborníkům ze Společné laboratoře optiky Přírodovědecké fakulty UP a Fyzikálního ústavu AV ČR.

Den otevřených dveří Univerzity Palackého v sobotu nabídl nejen důležité informace o studiu, ale i speciální doprovodný program. Návštěvníci si mohli prohlédnout univerzitní prostory, vyzkoušet si testy studijních předpokladů nebo si projít speciální laboratoře a centra. Podívat se mohli do univerzitní knihovny, na koleje či do hlavní menzy, kde se jedlo za studentské ceny.

České děti tráví na internetu stále víc času, a to i několik hodin denně. Podle průzkumů jsou v online světě velmi aktivní v čím dál mladším věku a používají řadu aplikací a sociálních sítí.

Zásluhou fyzikálního chemika Michala Otyepky z Univerzity Palackého v Olomouci míří do Česka první grant Evropské výzkumné rady (ERC) Proof of Concept v hodnotě 3,7 milionu Kč na podporu přenosu výsledků výzkumu do praxe. Cílem je připravit množství nového uhlíkového elektrodového materiálu a spolu s komerčním partnerem ověřit jeho využití v zařízeních pro ukládání energie – superkondenzátorech.

Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) získala od Národního akreditačního úřadu (NAÚ) institucionální akreditaci. Univerzita díky ní může sama rozhodovat o svých studijních programech, jejich rozsahu i množství. Akreditace platí deset let.

Možná jsem si trochu naivně říkal, že mnoha nesmyslům přece nemůže nikdo soudný uvěřit, říká senátor Jiří Drahoš o lžích, které o něm kolují.