Univerzita Palackého v Olomouci

Dlouhý pohřební průvod doprovázel bronzem a železem pobitý vůz, na kterém ležela mrtvola. Před bílou jeskyní se všichni zastavili. Mrtvý náčelník byl položen na hranici a zapálen. Oheň osvítil hroznou scénu. Do útrob skály byli odvlečeni otroci a ženy. Některým byly uťaty ruce, jiným rozpolcena hlava. Vraždění ustalo, až byly všechny oběti usmrceny.

Podle analytiků není pro stejnopohlavní páry registrované partnerství z mnoha důvodů příliš atraktivní.

Společnost Meta spouští v České republice a dalších evropských státech kampaň Moje Místo. Upozorňuje v ní na důležitost ochrany soukromí na sociálních sítích Instagram a Facebook. Kampaň Moje Místo má především zvýšit povědomí o již existujících nástrojích, které uživatelé mohou použít pro zvýšení bezpečnosti a ochrany soukromí. Meta připravila propagaci na základě konzultací s mladými uživateli.

Nálezy z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu hlásí čeští archeologové. V prostorách odhalili experti pozůstatky lidské činnosti z pravěku i středověku. Velkým překvapením bylo odhalení polotovarů mincí, které dokazují, že se v jeskyni nacházela penězokazecká dílna.

Společnost Meta spouští v České republice a dalších evropských státech kampaň s názvem „Moje Místo”. Cílem je zvýšit mezi uživateli povědomí o již existujících nástrojích, které mohou použít pro zvýšení vlastní bezpečnosti a ochrany soukromí během užívání sociálních sítí Facebook a Instagram. Meta připravila kampaň po konzultacích s mladými uživateli a v Česku se na ní podílí odborníci z projektu E-bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci.

Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15. století.

Michal Sýkora, Petr Jarchovský, Jan Hřebejk. Sešli se už při natáčení Detektivové od Nejsvětější Trojice. I nyní má jejich minisérie detektivní zápletku, daleko spíše je ale hořkou komedií o vztazích.

Rozpálené ulice v českých městech v důsledku letních veder se stávají stále žhavějším tématem. Všímají si toho i politici, zejména ti, kteří mají před komunálními volbami. Jenže jak problém vedra ve městech efektivně řešit? S návodem nejlepších možností přicházejí tuzemští výzkumníci z Akademie věd (AV) a Palackého univerzity.

Svět obletěla v sobotu zpráva o tom, že zemřel dvanáctiletý britský chlapec Archie Battersbee. Stalo se tak poté, co lékaři z rozhodnutí soudu odpojily mladíka od přístrojů, které ho udržovaly při životě. Proč ale vůbec upadl do kómatu? Jeho matka Hollie Danceová uvedla, že chlapec plnil nebezpečnou výzvu na TikToku.

Létající dospělé světlušky z čeledi Lampyridae začaly před více než 130 miliony lety svítit zřejmě kvůli sexuální komunikaci. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Své závěry odborníci opírají o analýzy velkého množství molekulárních dat a vzorků fosilií z období před 25 až 99 miliony let. Výzkum vědci prezentovali v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences a jako vědeckou zajímavost jej zveřejnil i časopis Nature.

V České republice, podobně jako v celé střední Evropě, se v důsledku klimatické změny pomalu zvyšují teploty a přibývá extrémních projevů počasí. Města jsou vzhledem k vysoké koncentraci obyvatel a současně vysokému zastoupení nepropustných povrchů vůči projevům změny klimatu obzvláště zranitelná.

Už přes pět měsíců trvá válečný konflikt ve východní Evropě, situaci sleduje také odbornice na evropské právo z Univerzity Palackého Naděžda Šišková. Právnička a politoložka s ukrajinskými kořeny je v kontaktu se svou rodinou a známými v oblasti Kyjeva, ale také s uprchlíky, kteří si zvykají na život v České republice.

Polské drama Strachy v nás z prostředí katolického venkova, diskuze o asexualitě nebo pubquiz. Mezipatra přinášejí na Prague Pride bohatý doprovodný program.

Prevence v kyber! – společný projekt Ministerstva vnitra potažmo Policie ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.

Více než 170 germanistů se podepsalo pod výzvu, aby německá veřejnoprávní média neničila jazyk nepřirozenými výrazy, které splňují zásady genderové rovnosti.

Sítě obklopují naše životy. Jaký mají vliv na vnímání vlastního těla, obličeje i osobnosti u dětí?

Proč svítí létající dospělci světlušek z čeledi Lampyridae? Letité dohady odborníků zřejmě ukončil mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého, podle nichž světlušky bioluminiscenci využívají k námluvám. .

Létající dospělé světlušky z čeledi Lampyridae začaly před více než 130 miliony lety svítit zřejmě kvůli sexuální komunikaci. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců, ve kterém byli i zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci.

Létající dospělé světlušky z čeledi Lampyridae začaly před více než 130 miliony lety svítit zřejmě kvůli sexuální komunikaci. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci.

Olomoucké Divadlo Tramtarie na svém nadcházejícím festivalu Olomoucké shakespearovské léto nabídne ze svého repertoáru 13 divadelních představení a tři pohádky pro děti.

Již po sedmé pořádá Divadlo Tramtarie srpnový open-air festival Olomoucké „nejen“ shakespearovské léto. Oživí parkán Konviktu a vedle divadelní nabídky se návštěvníci mohou těšit na známé hudební hosty.

Etická témata spojená s vývojem technologií i změnou klimatu budou badatelé zkoumat v novém Centru pro environmentální a technologickou etiku. Mezinárodní tým vzniká při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR (FÚ AV) v Praze, uvedla za AV Eliška Zvolánková. Tým v budoucnu nabídne poradenství státní správě při přípravě souvisejících politik, zapojí se i do vysvětlování problémů rozvoje technologií a klimatické krize veřejnosti.

Etická témata spojená s vývojem technologií i změnou klimatu budou badatelé zkoumat v novém Centru pro environmentální a technologickou etiku. Mezinárodní tým vzniká při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR (FÚ AV) v Praze.

Z lidského pohledu je požár v národním parku České Švýcarsko tragický, pro přírodu a zvěř je to však pozitivní zpráva. Lesu totiž pomůže k větší rozmanitosti rostlin, lepší hostina čeká i lesní zvěř. V oblasti jsou navíc požáry poměrně běžné, může za ně pískovcové podloží a prudké svahy. Shodují se na tom odborníci Lukáš Čížek z Akademie věd, Radim Hédl z Univerzity Palackého a Miroslav Svoboda a Jiří Vojar z České zemědělské univerzity.

Česká školní inspekce spolu s dalšími institucemi otestuje letos na podzim tělesnou zdatnost žáků českých základních a středních škol. Testem projde cca 250 tisíc dětí a bude to poprvé po 30 letech.

Získat informace o tělesné zdatnosti žáků a poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení k pohybovým aktivitám bude mít za cíl testování, které pro nadcházející školní rok s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce. Podle jejích zástupců jsou pohybové dovednosti dětí dlouhodobě špatné a ještě je zhoršila omezení při epidemii covidu-19.

Získat informace o tělesné zdatnosti žáků a poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení k pohybovým aktivitám bude mít za cíl testování, které pro nadcházející školní rok s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce. Podle jejích zástupců jsou pohybové dovednosti dětí dlouhodobě špatné a ještě je zhoršila omezení při epidemii covidu-19. Průzkum se bude konat asi v 6000 základních a středních školách, tedy skoro ve všech v Česku. Poskytne srovnání s daty před 30 lety i s mezinárodními výzkumy. Výsledky plánuje inspekce zveřejnit na začátku příštího roku.

Výrazné prvorepublikové političky se zasazovaly mimo jiné i o prevenci nechtěného početí. O jejich práci a pokrokových názorech se však v českých školách většinou neučí.

Ve chvíli, kdy jste přestali mrkat, přistál vám na víčku komár, popisuje komáří kalamitu starosta Litovle Viktor Kohout.

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 též opatem kláštera ve Starém Brně. Gregor Johann Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti (genetice). Jím objevené zákonitosti se později uplatnily ve šlechtitelství i v řadě dalších vědních oborů, především v medicíně.

Od narození Johanna Gregora Mendela, českého přírodovědce známého po celém světě, uběhlo 200 let. O jeho dětství, studiu, zájmech i výzkumech píše Mgr. Jitka Löscherová z Lékařské knihovny Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem kláštera ve Starém Brně. Johann Gregor Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se ale proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti – oboru, který se později začal nazývat genetika. Jím objevené zákonitosti se později uplatnily nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Olomoucká Univerzita Palackého nabízí pro zájemce originální trička s tradičním ukrajinským ornamentem, takzvanou vyšyvankou. Od začátku letních prázdnin jsou k dostání v UPointu v centru Olomouce.

Debata se včelařem, medový workshop či promítání oceňovaného filmu Kam mizí včely. Olomoucká pevnost poznání se stane dějištěm dalšího ročníku festivalu Země na talíři, který se zaměřuje na témata životního prostředí, změn klimatu a potravin. Letos se bude program točit právě kolem nejznámějších hmyzích opylovačů.

Olomoucká Univerzita Palackého nabízí pro zájemce originální trička s tradičním ukrajinským ornamentem, takzvanou vyšyvankou. Od začátku letních prázdnin jsou k dostání v UPointu v…

Vědci z Olomouce našli na Borneu zatím nepopsaný druh masožravé rostliny, která má podzemní pasti. Dostala jméno stydlivá láčkovka. O svém objevu napsali studii do časopisu PhytoKeys. Jeden z objevitelů rostliny botanik Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro Radiožurnál vysvětlil, že se pravděpodobně jedná o jedinou svého druhu

Na svém kontě má přes tři stovky vědeckých prací. Jako jediný Čech získal hned tři granty Evropské výzkumné rady ERC. Jde o vůbec nejprestižnější evropský grant, který můžou vědci pro své projekty obdržet. Je vedoucím Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN-RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci. Od loňského roku vede i Laboratoř modelování pro nanotechnologie IT4Innovations při VŠB-TUO. Výčet úspěchů prof. Michala Otyepky by mohl ještě pokračovat. Jeho objevy neobohatí jen odbornou literaturu. Už relativně brzy bychom se s jeho vynálezy měli setkat v praxi.

Na akci přijelo 119 studentů z celého světa. Počet studentů, kteří budou na Filozofické fakultě Univerzity Palackého (FF UP) téměř měsíc pronikat do složitostí českého jazyka, je podle organizátorů školy rekordní.

Švýcarsko a Slovinsko se v červenci přidaly k zemím, kde mohou manželství uzavřít i homosexuální páry. Česká vláda se k návrhu postavila neutrálně.

Molekulární farmaření, produkce konkrétních proteinů v rostlinách, představuje nadějný směr, jak nahradit jejich často nákladnou výrobu v laboratoři.

Prázdniny s dětmi nemusíte trávit jen u vody. Můžete s nimi navštívit zábavný nebo vzdělávací park, případně centrum, které ocení i dospělí. Některé areály jsou zaměřeny především na poznávání a vzdělávání zábavnou a nenáročnou formou, v jiných je zase možné vydovádět se pohybově, a to ve venkovních i vnitřních prostorech. Mohou se tak stát cílem výletu i v případě nepříznivého počasí.

Podpořit studenty a zaměstnance olomoucké univerzity, které postihl válečný konflikt na Ukrajině, mohou od nynějška všichni zájemci, pokud si pořídí originální tričko s ukrajinskými motivy. Podmínkou je, že pošlou finanční dar v minimální výši 300 korun do univerzitního Fondu pomoci Ukrajině.

Jak řešit energetickou krizi? Zapeklitá a komplexní otázka, k jejímuž řešení přispívají i vědci z Olomouce, kteří vyvíjejí nové „zelené“ nanomateriály pro uchování energie.

Nejznámější masožravkou je pro Čechy jistě Adéla z kultovního filmu Adéla ještě nevečeřela. Je však mnoho lidí, které tyto masožravé květiny a rostliny fascinují, ale vždy se jednalo o rostliny nadzemní. Nyní však Češi učinili světový objev a odkryli bizarní masožravou rostlinu, která chytá kořist pod zemí. Je první svého druhu a byla pojmenována Nepenthes pudica.

Experti olomoucké Univerzity Palackého budou zjišťovat v Litovelském Pomoraví, jaké faktory mají vliv na vznik komáří kalamity. Chtějí vytvořit aplikaci, která by předpovídala líhnutí obtížného hmyzu. A taky metodiku, jak komáry v chráněné krajinné oblasti šetrně hubit.

O tom, nakolik jsou Konfuciovy instituty jedním z nástrojů takzvané čínské měkké síly a potenciální vlivovou hrozbou, se v USA a západní Evropě mluví již více než deset let. Teď je to téma i v Česku. Letos v červnu rektor Palackého Univerzity Martin Procházka oznámil, že v příštím roce nebude institutu při olomoucké univerzitě obnovena stávající smlouva. Nemusí to znamenat

Čeští vědci objevili nový druh láčkovky, známý jako Nepenthes pudica, který své pasti zakládá pod zemí a požírá podzemní kořist.

Na Univerzitě Palackého v Olomouci vznikla studie, která se zabývá bezdomovectvím v hanácké metropoli. Navázala tak na pět let staré dotazníkové šetření. Z toho vyplynulo, že lidé bez domova jsou ve městě vnímaní jako nejnaléhavější problém.

V podzemí loví svou kořist nevšední masožravá láčkovka, kterou objevil mezinárodní tým pod vedením vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na výpravě v Borneu. Jedná se o první druh láčkovky, který vytváří podzemní pasti. Rostlina dostala druhové jméno „stydlivá“.

Studium virů a bakterií a vývoj nové antivirové a antibakteriální léčby dostanou finanční podporu z prostředků EU ve výši 1,3 miliardy korun v rámci programu Exceles Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Díky tomu vznikne Národní institut virologie a bakteriologie, který zahrne 28 vědeckých týmů z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.

Senátor a dětský lékař Lumír Kantor, lékař letecké záchranné služby Milan Brázdil, emeritní přednosta I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Čestmír Neoral nebo právník a prorektor Univerzity Palackého Michal Malacka se budou v nadcházejících volbách ucházet o místo v Senátu za Olomouc.

Univerzita Palackého v Olomouci po patnácti letech přehodnocuje spolupráci s čínským Konfuciovým institutem. Pro HlídacíPes.org to potvrdil tiskový mluvčí univerzity Egon Havrlant. Od těchto institutů se v posledních letech odstřihávají univerzity po celém světě. Podle kritiků totiž Číně slouží k šíření propagandy a vlivu. O nutnosti změnit smlouvu s Konfuciovým institutem informoval členy Akademického senátu ve středu rektor univerzity. „Smlouva

Jsi tlustá, ty zase moc hubený, máš velký nos, chlupaté nohy nebo špatnou pleť - urážlivé komentáře na svůj vzhled někdy na internetu dostalo každé třetí dítě v Česku. V reálném světě se to pak děje ještě častěji, s posměšky kvůli vzhledu se musí vyrovnávat polovina dospívajících. Upozornil na to výzkum Univerzity Palackého v Olomouci a společnosti O2, kterého se ho zúčastnilo téměř deset tisíc dětí od jedenácti do sedmnácti let.

Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci a společnost O2 zjišťovaly, jak sociální sítě působí na české děti. Výsledek? Sociální média u dětí snižují sebevědomí, vystavují je šikaně a vedou k sebepoškozování.

Válka na olomoucké Univerzitě Palackého pokračuje. Přírodovědecká fakulta odmítá rozdělení majetku kvůli vzniku vědeckého superústavu a hrozí stávkou. Podle akademického senátu připravované majetkové vypořádání bezprecedentně zasahuje do autonomie fakulty a představuje zásadní ohrožení jejího dalšího fungování.

V Olomouci se příští týden uskuteční charitativní houslový koncert s názvem Děti dětem na podporu dvou talentovaných dívek z ukrajinského Užhorodu.

Zhruba každé druhé dítě zažívá od spolužáků podle nejnovějšího průzkumu posměšky kvůli vzhledu a oblečení. Dospívající se překvapivě daleko víc zesměšňují v reálném světě než na sociálních sítích. Výzkum mezi deseti tisíci žáky provedla společnost O2 a Univerzita Palackého v Olomouci. Cílem je upozornit na rizikové chování dětí, které může mít smutné následky.

Kvůli válce na Ukrajině chce Ministerstvo zemědělství posílit domácí produkci potravin. Odborníci ale varují, že nové opatření soběstačnost Česka neposílí, naopak povede k ohrožení půdy.