Úrok

Daňová úspora přes 25 tisíc korun. Nejvyšší úrok na trhu může být ještě vyšší. Potřebujete k tomu speciální promo kód. Ale existuje i skupina osob, pro které je tento spořicí účet vyloženě nevhodný, rozumějte drahý. Když v polovině listopadu vyšel článek Spoření bez limitů od VÚB s úrokem vyšším než Tatry. Má nejlepší nabídku, ale i několik překážek, spustil řadu otázek, zvláště v oblasti zdanění.

Češi se začali více zajímat o hypotéky v eurech. Ty oproti korunovým úvěrům na bydlení nabízí výhodnější, asi poloviční úrok. Zdaleka ale nejsou tak výhodné, jak se může na první pohled zdát. Proč není sjednání eurové hypotéky zas tak dobrý nápad?

Za roční spotřebitelský úvěr 50 000 korun mohou lidé zaplatit až 100 000 korun navíc. Proti minulosti se lidem také může více prodražit prodlení při splácení úvěru, protože se zvýšil zákonný úrok z prodlení.

V Česku po třech měsících ve středu končí druhé kolo takzvaného milostivého léta pro dlužníky. Lidé mají poslední den na to, aby se případně…

Kauza Martina Haška je, zdá se, u svého konce. Bývalý fotbalista pražské Sparty musí svému bývalému zaměstnavateli zaplatit 2,25 milionu korun bez úroků. Nyní se k situaci v exkluzivním rozhovoru pro iSport vyjádřila hráčova právní zástupkyně, která je s verdiktem poměrně spokojena.

Omezení výroby, odstavení záložního zařízení, nebo snížení teploty. Tak bojují české společnosti s vysokými náklady na energie. Není to však trvalé řešení, něco takového českým firmám pořád uniká, uvedl server BusinessInfo.cz.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.

Sportovní arbitráž (CAS) definitivně rozsekla vleklý spor mezi fotbalovou Spartou a jejím bývalým hráčem Martinem Haškem. Ten v klubu před dvěma lety vypověděl smlouvu, což se Letenským vůbec nelíbilo. Pře se dostala až před CAS, který teď vynesl verdikt. Hašek si počínal neoprávněně a musí Spartě zaplatit kompenzaci ve výši 2,25 milionu korun. K tomu by měl ročně posílat deset procent částky jako úrok z prodlení.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.

Turecká centrální banka na čtvrtečním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o 1,5 bodu na devět procent, přestože inflace v zemi byla v říjnu nejvyšší za 25 let, přes 85 procent. V prohlášení současně banka oznámila, že ukončuje současný cyklus snižování úroků, který začal v srpnu.

Mezinárodní měnový fond zveřejnil doporučení české mise pro Českou republiku. V nich České národní bance [ČNB] doporučuje zvýšit úrokové sazby. A vládě pak přestat utrácet na plošných podpůrných opatřeních.

Inflační krize a šestiprocentní hypotéky ukončily naivní český sen, že každý může bydlet ve svém.

Inflace měla našlápnuto na pokoření dvacetiprocentní hranice. Úsporný tarif ji však srazil na zhruba patnáct. Lidé si přesto státní dluhopisy nechávají a čekají solidní výnos. Stát jen na poslední emisi protiinflační varianty prodělá 4,3 miliardy, přestože si úrok pomocí statistiků srazil. O tolik se mu tyto dluhopisy prodraží, než kdyby si běžně půjčoval na trhu.

Kdo by to byl řekl. Inflace v Česku byla letos v říjnu – statisticky – třetí nejnižší v celé EU. Zásadní to obrat oproti předchozím měsícům. Jde však do značné míry jen o optický klam. Fakticky totiž na sebe část břímě zdražení energií vzal právě od října stát. Bezprostředně na tom někteří lidé v Česku vydělají, jsou ovšem i tací, kteří na tom tratí. Zrovinka v říjnu, snad jen náhoda tomu chtěla, totiž nastalo rozhodné období pro určení úroku protiinflačních spořicích dluhopisů české vlády…

Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. Uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Banky chtějí „nakopnout“ hypoteční trh, který uvadá kvůli vysokým úrokovým sazbám. Spořitelna nabídne nízké úroky těm, co převezmou starší hypotéky. Také většina dalších bank je tomuto rozšíření nabídky nakloněna.

Nosnou ideou kryptoměn je snaha vybudovat alternativní finanční systém, který v rychlosti, transparentnosti a férovosti předčí ten tradiční. Pád burzy FTX však odhaluje, že se realita od těchto představ naprosto odlišuje.

Rostoucí úroky ubírají bankám klienty, kteří mají chuť si půjčit. Snaží se tak lidi lákat na sloučení úvěrů, při němž mohou získat různé výhody. Podívejte se, co aktuálně nabízejí a na co si dát pozor, aby se vám to vyplatilo.

S nejvyšším úrokem na spořicím účtu přichází nováček ze Slovenska. Prozkoumali jsme jeho nabídku a porovnali ji s konkurencí.

Banky je nechtějí, tak jdou jinam. Nízkopříjmovým a rizikovým žadatelům o úvěry, kteří nemají šanci v bance, ročně půjčí české nebankovní společti téměř 4 miliardy Kč. Přibližně 19 % z těch, kdo úvěr dostanou, má problém se splácením. Vysoké úrokové sazby „nebankovkám“ kompenzují ztráty z nedobytných pohledávek. Finanční instituce vydají ročně celkem cca 3100 mld. Kč na za spotřebitelské úvěry, tedy úvěry pro fyzické osoby na pořízení čehokoli pro vlastní potřebu. Z této sumy patří 33,8 mld. Kč poskytovatelům nebankovních půjček. Ačkoli tato část úvěrů tvoří cca 1 % z celkového objemu půjčených peněz, přesto je to stále vysoká částka, která je rozpůjčovaná mezi osoby, které nejsou dostatečně bonitní a spolehlivé na to, aby jim dala půjčku banka.

Evropská centrální banka [ECB] nejdříve čelila kritice od fiskálně odpovědných zemí, jako je Německo, že nebojuje s inflací. Teď, když ECB úroky zvedá, čelí kritice od méně fiskálně odpovědných zemí za to, že podvazuje ekonomický růst eurozóny.

Americký dolar dnes na devizových trzích výrazně oslabuje. Zpráva o překvapivě výrazném poklesu inflace ve Spojených státech totiž otevírá cestu k tomu, aby americká centrální banka (Fed) zpomalila tempo zvyšování úrokových sazeb. Euro si kolem 16:30 SEČ vůči dolaru připisovalo zhruba 1,6 procenta a nacházelo se blízko 1,0170 USD.

Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta.

Vysoká inflace požírá lidem peníze na běžných účtech. Spotřebitelé se proto poohlížejí po možnostech, kde své finance výhodně uložit. Mezi bankovními produkty jsou spořicí účty stále velmi oblíbené. A to i přesto, že současné úročení nemůže dostihnout růst spotřebitelských cen. Jaké jsou však nyní nejvýhodnější spořicí účty a u které banky lze získat nejlepší úrok?

Průměrný úrok u nových hypoték, které teď nabízejí tuzemské banky, na začátku listopadu po dvou měsících mírného poklesu opět stoupl. Ukazuje to statistika Fincentrum Hypoindex, která vychází z nabídkových cen.

Na začátku půjčka 54 tisíc korun, na konci exekuce na skoro 800 tisíc korun. I tak může vypadat lichva. Redakce CNN Prima NEWS vám představí příběh mladé ženy, který se dostal do soudní síně. Právě tam označila soudkyně takto drahé půjčky za společensky nebezpečné a exekuci zastavila. Podobných sporů mohou být i desítky tisíc.

Situace na hypotečním trhu je rozhodně naprosto jiná než například před dvěma lety. Důvodem je především vysoká inflace doplněná o vysokou základní úrokovou sazbu, která se odráží na rostoucích úrocích za hypotéky. A to je špatná zpráva především pro všechny, kterým končí fixace. Rozdíl mezi původní a novou splátkou přitom může být opravdu znatelný a v kontextu s dalším zdražováním zasáhne rodinný rozpočet. Co v takovém případě dělat a jak to vidí experti do budoucna s hypotékami?

Stanjura: Koalice se shodla na dani z mimořádných zisků; ČNB zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,7 procenta HDP; Česká ekonomika podle analytiků vstupuje do recese; Komerční bance stoupl čistý zisk o 51,1 %; Německý Uniper za první tři čtvrtletí roku vykázal rekordní ztrátu; Schodek českého státního rozpočtu se v říjnu prohloubil na 286,7 mld. korun; Musk hodlá propustit polovinu zaměstnanců Twitteru; Ruská ekonomika v září klesla meziročně o pět procent; Fed zvýšil úroky o 0,75 procentního bodu; Výrobci luxusních aut Ferrari a Bentley zvýšili zisk; Moody's snížila výhled ratingu bank šesti zemí EU včetně České republiky; Tržní hodnota Amazonu klesla pod bilion dolarů; Ekonomika Saúdské Arábie výrazně roste.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek dle očekávání ponechala základní sazbu na úrovni sedmi procent. Jestliže pro změnu základní sazby nevyužila ani zasedání, kdy již měla k dispozici novou prognózu, je vysoce pravděpodobné, že na úrovni sedmi procent setrvá sazba po zbytek letošního roku.

Ve čtvrtek Bank of England upozornila, že Spojené království čelí nejdelší, i když ne nejhlubší recesi od začátku vedení záznamů. Očekává hospodářský pokles až do roku 2024. Banka zvedla úrokové sazby na rekordní 3 procenta.

Britská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta, přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let. Oznámila to ve čtvrteční tiskové zprávě.

Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta. Uvedla to ve čtvrteční tiskové zprávě. Přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let, základní sazba je teď na nejvyšší úrovni od roku 2008.

Britská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta, přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Základní sazba je teď v Británii na nejvyšší úrovni od roku 2008. Centrální banka zároveň uvedla, že britská ekonomika už vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024.

Americká centrální banka podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní sazba se dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let.

Kdyby šéf americké centrální banky Jerome Powell přišel jednou o místo, až se mu podaří utlumit přehřátý americký trh práce, mohl by dělat třeba řezníka. Už poněkolikáté se mu totiž podařilo chytit investory na návnadu a posléze poslat na porážku.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až čtyři procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně. Již zítra bude o sazbách rozhodovat také Česká národní banka.

Kurz dolaru ke koši měn zůstává téměř beze změny. Investoři čekají na dnešní rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o dalším zvýšení úrokových sazeb. Spekuluje se, že by Fed mohl naznačit, že zvyšování úroků v dalším měsíci zpomalí.

Americká centrální banka (Fed) ve středu večer podle všeho opět zvýší úrokové sazby ve snaze potlačit rozjetou inflaci. Důležitý ale bude projev šéfa Fedu Jeroma Powella, který může poodhalit, jak budou sazby vypadat v budoucnu.

Americký rezervní systém dnes rozhodne o ponechání či rozšíření úrokového pásma. Trhy předpokládají, že úrok zvedne o dalších 0,75 procentního bodu. Úroky v USA jsou teď v rozpětí 3,75 až 4,00 procenta.

Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zvyšováním úrokových sazeb se banka snaží zastavit růst spotřebitelských cen.

Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to dnes uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Australská centrální banka (RBA) se drží menších úprav sazeb. Dnes je opět zvýšila „pouze“ o 25 bodů, i přesto, že výhled inflace nepracuje s dosažením inflačního cíle na prognózovaném horizontu, tedy až do roku 2024. Letos inflace dle banky dosáhne vrcholu kolem 8 %, v roce 2023 klesne na 4,75 % a v roce 2024 bude mírně nad 3 %. Banka přitom cílí inflaci v pásmu 2-3 %.

Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to dnes uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zvyšováním úrokových sazeb se banka snaží zastavit růst spotřebitelských cen.

Tržní nadšení z měnověpolitického obratu, který ale ve skutečnosti vůbec obratem není, pominulo. Přispěla k tomu nejvíce evropská, ale i americká data, která ukázala, že úroky musí na obou stranách Atlantiku dále vzrůst. A podle nás porostou, dokud se inflace nedostane pod kontrolu nebo se něco „nerozbije“.

NEY spořitelní družstvo od 26. 10. 2022 zvýšilo úrokové sazby u dvou termínovaných vkladů. 6měsíční vklad má nově 6,80 % p.a. (bylo 6 % p.a.) a roční vklad nabídne 6,60 % p.a. (bylo 6,25 % p.a.). U ostatních úložních lhůt se úrokové sazby neměmily. Úrokové sazby platí u vkladů s úroky na konci vkladu. Pokud byste chtěli měsíční přípis úroků, úrokové sazby jsou nižší o 0,10–0,20 p.b. a uložení Výše vkladu [Kč] 0 – neomezeno 3 měsíce 5,75 % …

Jak očekávala většina analytiků, Christine Lagardová oznámila zvýšení sazeb o 75 bazických bodů na euru. Sazby tak dosahují 2 %. Důležité bylo i vyjádření šéfky ECB, že utahování kohoutků měnové politiky ještě nekončí. Na obzoru je ještě jedno zvýšení sazeb do konce roku.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta.

Evropská centrální banka (ECB) na zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci.

Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka dnes rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.

Úroky u hypoték jsou rekordně vysoké. Sázka na kratší fixace vypadá logicky. Inflace vrcholí, říká se. Až se bouře přežene, budou úroky klesat. Za jednoleté fixace se ale připlácí.

Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub.

V pondělním tisku se dočtete, že Česká národní banka je v rekordní ztrátě. Píše o tom deník E15. Ministerstvo zdravotnictví znovu upřesňuje nemocnicím, jak mají přistupovat k rodičům nezletilých pacientů, informují Hospodářské noviny. A doba zpoždění vlaků na nádražních tabulích může být jiná než v aplikacích dopravců, upozorňuje deníku Právo. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

Jak co nejlíp ochránit úspory před inflací, když je potřebujete mít snadno po ruce a nechcete zkusit investice? Tady je nezávislé porovnání spořicích účtů a termínovaných vkladů.

Zvedání sazeb nemá dopad pouze na realitní trh v podobě dražších hypoték či spotřebních úvěrů, případně na kurzovní lístek. Dopadá také na trh s obligacemi neboli dluhopisy. Přestože je největším na světě, věnuje se mu menší pozornost než trhu s akciemi či kryptoměnám. A je to právě tento trh, který je nyní v největším ohrožení.

Založili firmu na Novém Zélandu a lidem v Česku slibovali roční úroky až ve výši 60 %. I kvůli zapojení finančních poradců se jim podařilo obelhat stovky lidí a vylákat z nich přes čtvrt miliardy korun, tvrdí obžaloba. Hlavní strůjce nepovedených investic minulý pátek odsoudil Městský soud v Praze k osmi a čtyřem letům vězení. Dalších pět spolupracovníků odešlo s podmínkou. Všichni se na místě odvolali, rozsudek je nepravomocný.

Turecká centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.

Každý si myslí, že Starbucks prodává kávu. To je sice pravda, ale společnost se chytrým trikem stala neortodoxní bankou, které lidé svěřují peníze, aniž by si je mohli někdy vybrat. Firma tak může hospodařit s 1,7 miliardou dolarů, za které neplatí žádný úrok.

Euro zažívá mimořádně špatný rok. Vůči dolaru ztratilo za letošní rok 14 procent své hodnoty a propadlo se pod paritu, pod níž bylo naposledy před 20 lety. Radují se z toho američtí turisté, kteří si najednou v Evropě pořídí více než dříve.

Inflace je stále při síle. Jak v Česku, tak i jinde, třeba v USA. Minulý týden překonala očekávání trhu tuzemská spotřebitelská inflace a podobně trhy zaskočil klíčový ukazatel inflace americké. Tamní jádrová inflace, jež vylučuje kolísavé ceny potravin a energií, má za září hodnotu 6,6 procenta. To je nejvíce srpna 1982.