Nejcennější a současně nejzajímavější grafické tisky 16.–18. století ze sbírek Arcibiskupství olomouckého mohou vidět návštěvníci Arcidiecézního muzea Olomouc. Grafiky uchovávané na zámku v Kroměříži zobrazují architekturu budov, jejich interiérů a zahrad, architekturu ideální i efemérní, vycházející z čiré fantazie a kreativity tvůrců. Nechybí zde ani oblíbené veduty a pohledy do městského interiéru a jeho každodenního či svátečního života.
Arcidiecézní muzeum Olomouc vystavuje nejcennější grafické tisky ze svých sbírek, které zpracovávají téma architektury. Pocházejí ze šestnáctého až osmnáctého století a zobrazují interiéry budov a zahrad, veduty měst a pohledy zachycující každodenní či sváteční život. Jsou na nich jak skutečné stavby, tak ty, které zůstaly jen ve fantazii tehdejších architektů.
V důsledku protipožárních přijatých po velkém požáru Londýna v roce 1666 a daňových předpisů staršího data byly komíny krbů v londýnských domech konstruovány tak, že bylo k jejich čištění třeba využívat malých dětí. Tyto děti umíraly na popáleniny, otravu kouřovými zplodinami a v pozdějším věku na nádorová onemocnění. Zákony na jejich ochranu byly buď ignorovány, nebo vedly k úmrtím z jiných příčin. Ale technický pokrok se naštěstí nezastavil…..
Vůbec první spolupráce Národní galerie umění a Smithsonova institutu zkoumá zrod přírodopisu a ukazuje, že zobrazování zvířat před vynálezem fotografie nezůstávalo nijak pozadu za svými živými předlohami.
Celkem 23 sportů nabídne a téměř 4 500 účastníků přivítá příští rok Olympiáda dětí a mládeže v Praze (ODM). Hlavní město bude soutěž krajských výprav v olympijském duchu – včetně slavnostního zahájení a zapálení ohně – hostit od 21. do 26. června 2026. Řeka Vltava bude při olympiádě hrát velkou roli, uskuteční se zde kanoistické i veslařské závody, přičemž se řeka promítla také do samotného loga.
Když se řekne sestry Geislerovy, pravděpodobně si všichni vybaví starší Aňu a mladší Ester. Obě jsou úspěšné herečky a v branži se jim daří. Patří k nim ale také nejstarší Lela Geislerová, která je neméně úspěšná - ačkoliv se o ní moc nemluví.
Nové Kam vyrazit přináší jedinečný mix přírodních krás, historických pokladů a kulturních zážitků. Mladoboleslavské muzeum Škoda Auto připomíná legendární vůz Škoda 1000, který letos slaví 60 let. Průhonický park není jen klenotem zahradní architektury; je také součástí bohaté historie české kinematografie. Natáčely se tu ty nejkrásnější pohádky. A prohlédneme si i tvorbu Václava Hollara ve Schwarzenberském paláci.
Kdo by v Jindřichově Hradci neznal jméno Zdeňka Skořepová? Nádhernou výstavu prací jindřichohradecké rodačky a výtvarnice můžete zhlédnout v prostorách Muzea Jindřichohradecka ve Štítného ulici až do konce letošního září. S návštěvou neváhejte, rozhodně nebudete litovat.
V rámci našeho seriálu jsme se dosud pohybovali výhradně ve 20. století, což rozhodně neznamená, že by k fenoménu české emigrace neměly co říci také předchozí věky.
Když v listopadu 2017 v newyorské aukční síni Christie´s zazněl úder kladívka licitátora a cena obrazu „Salvator Mundi“ od Leonarda da Vinciho se zastavila na 450,3 milionech dolarů, celý umělecký svět byl doslova u vytržení.
V pouhých 58 letech zemřel hudebník Honza Kalina, který působil ve skupině Sto zvířat. Jaká byla přesná příčina úmrtí, to zatím není jasné. Smutnou zprávu zveřejnil portál Headliner.
Radnice Prahy 3 plánuje zavést zónu s omezením rychlosti na 30 kilometrů v hodině v okolí vinohradské nemocnice. Vyplývá to z nedávného usnesení radních městské části, o vyznačení zóny radnice požádá dopravní odbor magistrátu. Podle předsedy výboru pro územní rozvoj zastupitelstva Prahy 3 Matěje Michalka Žaloudka (Zelení) připravuje radnice i další zóny, které by postupně měly být ve všech rezidenčních oblastech Prahy 3 s výjimkou hlavních tahů.
Jeho manželka Lucie nedávno oslavila 20. narozeniny. Zpěváka Bohuše Matuše (49) letos čekají také kulatiny. Už v srpnu bude slavit padesátiny, na které se kupodivu velmi těší. Svůj věk vůbec neřeší a rozhodně netrpí depresemi, které kupříkladu před oslavou půl století sužovaly jeho kolegu Mariana Vojtka.
Když jsme před třemi lety na portále i60 uveřejnili rozhovor s malířem Ivanem Svatošem, měl výmluvný titulek - Malíř si nemůže dovolit stárnout. Letos začátkem léta oslaví Ivan Svatoš sedmdesát let. A na stárnutí rozhodně nemá čas.
Pavla Kříže máme spojeného především s „básnickou“ sérií a rolí Štěpána Šafránka, ale milovníci pohádek ho znají i jako Mikeše z příběhu O statečném kováři (1983). A tuhle vánoční klasiku vám nabídne Televize Seznam 28. 12. ve 20.15 hodin.
Prostřednictvím kolekce grafických listů Václava Hollara si mohou návštěvníci muzea v Zábřehu na Šumpersku dodnes připomenout osobnost legionáře Karla Lukase, kterému nedávno prezident Miloš Zeman udělil in memoriam nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva. Odbojář a vlastenec byl totiž velkým sběratelem umění a právě kolekci grafiky starých mistrů ze 17. století zdejšímu muzeu před svou smrtí daroval. Zábřežská sbírka je díky němu dodnes řazena k nejrozsáhlejším souborům díla Václava Hollara v České republice.
Alžběta II. se podívala nejen do míst, kterým jako královna vládla, ale procestovala prakticky celý svět. V roce 1996 navštívila také Českou republiku. Na Pražském hradě ji přijal tehdejší prezident Václav Havel.
Václav Hollar byl ve své době jedním z Čechů, kteří svým uměním oslnili svět. I po staletí žasneme nad dědictvím, které nám zanechal ve svých neuvěřitelně podrobných a realistických rytinách.
Jan Tichý je akademický malíř a pedagog na Vyšší odborné škole a Střední umělecké škole Václava Hollara. Vystudoval Akademii výtvarných umění u profesora Jiroudka, a poté Královskou akademii v Antverpách. Věnuje se výtvarnému umění i tvorbě autorského porcelánu, má řadu realizací v architektuře.
Pro středověkou Prahu platilo totéž, jako pro většinu stejně velkých měst. I přesto, že byla již známá a krásná, byla špinavá a bujely zde nemoci a epidemie. Poněkud jinak tomu bylo „u dvora“, tedy mezi bohatými, než v podhradí. O tom, jak to ale skutečně na středověkém dvoře probíhalo, se dosud moc neví.
Spisovatele a filmového režiséra Jana Tománka (43) většina veřejnosti zná jako autora animovaného filmu Kozí příběh – pověsti staré Prahy (2008). V posledních měsících na sebe Jan Tománek upozornil jako hlasitý odpůrce toho, jakým způsobem česká vláda bojuje s koronavirem. "Jedná se o hluboké rozdělení společnosti na lidi, kteří chtějí svobodu a na ty, kteří jsou pasivní a chtějí, aby za ně někdo rozhodoval," řekl pro ŽivotvČesku.cz muž, který založil občanskou platformu Zdravé fórum.
Galerie Hollar v Praze je další výstavní síní, o níž Právo ve svém seriálu Ze zavřených galerií informuje. Od 7. ledna do konce března je tam instalována výstava nazvaná Jubilanti Hollaru. Její kurátorkou je Jana Šindelová a představena jsou díla členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar, kteří v letošním roce oslavují kulatá a půlkulatá životní jubilea.
Otužujete se či běžkujete? Třídíte šatník a pečete chleba? Dobře děláte! Ale taky možná chcete jen vypnout a nemyslet na to, co se kolem děje. A to jsme tu pak my a naše tipy proti nudě!
Zemřel malíř a grafik Vladimír Suchánek, dlouholetý předseda Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Poprvé vystavoval roku 1957, proslul i návrhy poštovních známek.
Rembrandt: Portrét člověka. Tak byla nazvána reprezentativní výstava Národní galerie Praha, věnovaná nizozemskému malíři a grafikovi Rembrandtu Harmenszoonu van Rijnovi. S foťákem v ruce, uměním v duši a střízlivým očekáváním v hlavě jsem se vydal zjistit, na kolik tuctovou výstavou Portrét člověka je. Byl jsem překvapen? Ano. Stojí výstava za návštěvu? Nepochybně.
Ester Geislerovou nejde jednoduše zaškatulkovat. Věnuje se umění, točí videoart, hraje ve filmech, má módní značku, zabývá se přednáškami o vztazích, vychovává čtrnáctiletá dvojčata. A aby toho nebylo málo, kvůli nové roli se vrhla na potápění bez výstroje!
V bubenečské kavárně Zasekávák předvádí několik svých pěkně barevných pláten výtvarník Miloš Vacík. Pokud máte jeho obrazy rádi, přiblížíme polohu galerie – Jaselská 20, vedle známé pivnice U veverky.
Jako první na světě představuje Národní galerie Praha jednoho z nejznámějších grafiků sedmnáctého století, Václava Hollara, také jako kreslíře. V Paláci Kinských nabízí do 23. února vzácnou příležitost prohlédnout si téměř dvě stě kreseb, z nichž většina pochází ze zahraničních sbírek. Některé do Prahy zapůjčila i britská královna Alžběta II.
Ke světci Janu Nepomuckému, symbolu barokních Čech, odkazuje nová výstava malíře Jakuba Špaňhela. Koná se v Galerii Arcimboldo ležící kousek od Karlova mostu a oproti v Praze častým, ne vždy povedeným variacím na rádoby barokní notu představuje místo, kde člověk zažije skutečné setkání dvou uměleckých světů.
David Fiala založil restaurátorský ateliér již v roce 1991 a tím navázal na rodinnou tradici, která sahá do roku 1907. Ateliér Fiala nyní zastřešuje mnoho uměleckých oborů, které jsou sjednoceny v barokní budově bývalé Chvalské tvrze. Fiala navazuje na práci svého předka, který byl žákem věhlasného Vojtěcha Hynaise.
Jako první na světě představuje Národní galerie Praha jednoho z nejznámějších grafiků 17. století Václava Hollara také jako kreslíře. Jádro výstavy Václav Hollar a umění kresby, která trvá do 23. února 2020 v paláci Kinských, tvoří nejlepší díla z její vlastní sbírky, ale většina z téměř dvou set kreseb pochází ze zahraničí, hlavně z Německa a Velké Británie, kde umělec prožil většinu života. Některé kresby do Prahy půjčila i britská královna Alžběta II.
Hedvábný šátek s motivem motýlů a můr od Václava Hollara, provedený v kobaltové modři a nachově růžové barvě. Takový dostala před dvěma lety britská královna Alžběta II. od hlavy českého státu. V podobné barevné variantě bude nyní k vidění na výstavě výtvarnice a designérky Jarmily Handzelové v pražském Paláci YMCA v ulici Na Poříčí 12.