Záviš z Falkenštejna

Byla to láska, nebo promyšlený boj o moc? Kunhuta Uherská a Záviš z Falkenštejna se sblížili ve chvíli, kdy bylo České království v chaosu. Jejich vztah budil pohoršení, změnil poměry u dvora a skončil pod sekerou.

Nepřímo se dá říci, že Rožmberci Přemysla Otakara II. zabili.

Jeho příběh se dodnes vypráví jako romantická legenda o dobrodruhovi a svůdci královny. Jenže většina toho, co o Závišovi z Falkenštejna víme, pochází z kronik psaných pro jeho nepřátele.

Foto: Rybářství Hluboká

Hlavní turistická sezona na tuzemských památkách mívá sice vrchol během letních prázdnin, s počátkem září ještě ale zdaleka nekončí. V září je běžně otevřeno a hrady i zámky lákají na mimořádné akce a zajímavé programové nabídky, v říjnu návštěvníky potěší menší nápor návštěvníků a komornější prohlídky, leckde ale musí počítat s kratší otevírací dobou. Kam během babího léta zavítat?

Milostné aféry a tajné vztahy neprovázely jen krále, ale i jejich manželky a vdovy. V době, kdy sňatky panovníků byly především politickým nástrojem, se láska často hledala jinde.

Nevelké jihočeské městečko Stráž nad Nežárkou najdete v polovině cesty mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní. O jeho historické hodnotě vypovídá nález zlomku břidličného mlatu z doby přibližně 1800 let př. n. l.

Láska nemá hranic. Co by si člověk pomyslel o ženě, která dala své srdce člověku, který zradil jejího manžela, jenž kvůli tomu padl v bitvě. Přesně to totiž udělala královna Kunhuta v historické knize Hany Whittonové. No a když chcete vědět, jak nějaký příběh dopadne, můžete si nechat udělat horoskop. Přesně tak, jak to je v publikaci Horoskopy 2026. Kromě toho nás čeká historie vzniku panenky Barbie, nelehký osud porodní báby za nacistické okupace a audiokniha, na níž se podílela umělá inteligence.

Zříceniny hradů mohou být často ještě kouzelnější než zachovalé stavby. Přinášejí tajemství, příběhy a romantiku, kterou si zamilujete. Vydejte se s námi na výlet ke čtyřem nádherným zříceninám…

Hrad Bezděz patří k nejmystičtějším místům v Česku. Gotická pevnost vystavěná králem Přemyslem Otakarem II. se tyčí vysoko nad krajinou a nabízí nejen dechberoucí výhledy, ale i temné příběhy plné…

Kunhuta Uherská, manželka Přemysla Otakara II., byla krásná a vášnivá královna, která se nebála následovat své srdce. Jak tato odvážná žena vyvolala skandál svou láskou k Záviši z Falkenštejna? Přečtěte si příběh české panovnice, která přepsala pravidla.

Zemřel v třiatřiceti letech, přesto patřil k nejúspěšnějším českým panovníkům. Oproti svému otci Přemyslu Otakaru II. dával místo zbraním raději přednost diplomacii a obratnému jednání.

Dočetla jsem se, že Pelhřimov v letošním roce slaví 800. výročí od první písemné zmínky. Tímto malebným městem, jemuž se přezdívá Brána Vysočiny, jsem jen občas projížděla autem nebo autobusem.

Jeho jméno vám možná na první dobrou nic neřekne. Avšak až uvidíte jeho tvář, neomylně si ho vybavíte. Sympatický herec Antonín Navrátil totiž patřil k hvězdám Studia kamarád.

„Paní tak vlídná, nedotknutá zlem čili Dobrá nebo Guta. Pro svoje vzácné chování byla vám dána za paní. A její vlídnost neustále oblažuje i pana krále,“ píše o manželce Václava II. básník Ulrich von Etzenbach.

Jaroslava Svobodu zajímalo umění už od malička. Střední škola ho přivedla k haptickým modelům pro nevidomé a tímto způsobem vytvořil například kopii Závišova kříže či bustu Járy Cimrmana. „Nejsem typ umělce, který by se tím nechal úplně pohltit. Jsem normální člověk, který si rád zajde na houby nebo zaplavat,“ popisuje 34letý výtvarník a učitel v rozhovoru v rámci seriálu Českého rozhlasu Narozeni do svobody o inspirativních mladých lidech.

Vypráví o něm nejen školní učebnice. Příběh rytířského krále se v poslední době změnil spíše na výtky pyšnému a neústupnému panovníkovi, který neuměl odhadnout politickou situaci. Jak proběhla samotná bitva v den sv. Rufa?

Až se nechce věřit, že na místě romantické Hluboké nad Vltavou kdysi stával hrad, který měl pověst nedobytné pevnosti. Jaká dramata se na jihu Čech odehrála? A jak v nich páni na Hluboké obstáli? Když rytířským ideálům odzvonilo, obyvatelé Hluboké se hleděli hlavně dobře schovat a přežít.

Mohutný hrad Hluboká nad Vltavou vznikl v polovině 13. století jako hrad královský a strážní. Často se ale dostával do zástavy. Poprvé se tak stalo už v 2. polovině 13. století, kdy hrad získal Čéč z Budivojovic. Dal mu ho český král Václav I. Ovšem už jeho syn a následovník Přemysl Otakar II. mu ho vzal a zařadil zpět mezi královské hrady. Ovšem po jeho smrti roku 1278 na Moravském poli se držitelem stal rod Vítkovců, konkrétně Záviš z Falkenštejna a jeho bratr Vítek.

Lanšperk je jedním z bezvěžových hradů, mohutná hradba ho měla chránit před nepřáteli. Přesto ho dobyli, svůj konec završil jako stavební materiál.

Když jej zatýkali, stál sám proti dvanácti mužům a těm trvalo dlouhou dobu, než ho svými meči udolali. Jeho osobní kouzlo, dnes bychom řekli charisma, dalo podnět k báchorkám, že umí čarovat.

Na co si vzpomenete, když vyřkneme pojem čeští zrádci nebo zrádci českého národa? Většině lidí se jako první vybaví Karel Čurda, který práskl ukrývající se parašutisty. Ten je pro nás synonymem zrady. Není ale zdaleka sám.

Hrad Svojanov se nachází uprostřed malebné krajiny České republiky a je svědkem staleté historie a odolnosti. Velkolepou pevnost z roku 1262 nechal postavit král Přemysl Otakar II. Jejím původním účelem bylo střežit životně důležitou Trstenickou obchodní stezku spojující města Litomyšl a Brno.

Záviš z Falkenštejna je jednou z nejrozporuplnějších osobností českých středověkých dějin. Byl to muž, který neváhal vzít osud do vlastních rukou. Získal moc téměř rovnou té královské, ale z výšin ho čekal velmi těžký pád. A po celou dobu jeho vzestupu ho provázela jedna žena: vdova po českém králi Přemyslu Otakaru II.

Impozantní červené cihlové zdivo, výrazné věžičky a ohromná vstupní brána na zámku v Hradci nad Moravicí vytvářejí dojem, že se právě ocitáte před čarodějnickou školou v Bradavicích, známou z příběhů Harryho Pottera. Avšak červený zámek, postavený podle vzoru německých středověkých hradů, je pouze začátek toho, co budete moci obdivovat v areálu hradu v Hradci nad Moravicí.

Před 745 lety, v pátek 26. srpna 1278, padl v bitvě v údolí řeky March nedaleko Suchých Krut (dnešní rakouské obce Dürnkrut) český král Přemysl Otakar II., zvaný též král železný a zlatý. O jeho smrti se v kronikách i v českém bájesloví vyprávělo leccos, často ale šlo o mýty.

Klid a pohodu vzbuzující polabská krajina skrývá nejedno překvapení. Městys Choltice, ležící 15 kilometrů od Pardubic, je velmi bohatý. Do jeho majetku patří, mimo jiné, i barokní zámek obklopený parkem plným vzácných dřevin.

Zámek Hluboká nad Vltavou je skvostem jihočeské architektury a přírodní krásy. Procházíte-li se po jeho krásně udržovaných zahradách a slyšíte-li šum větru v korunách stromů, můžete snadno pochopit, proč toto místo přitahuje rok co rok tisíce návštěvníků. Ale kouzlo zámku Hluboká nespočívá jen v jeho architektonickém a přírodním bohatství – je to také místo, které oplývá historií a tajemnými příběhy.

Václav II. se v učebnicích dějepisu řadí mezi méně často opěvované panovníky. Přesto však dokázal svými politickými rozhodnutími výrazně přispět k rozvoji českých zemí. Jak se mu to podařilo?

Krásná a vášnivá Kunhuta, manželka Přemysla Otakara II. a matka krále Václava II., byla jednou z nejvýznamnějších českých středověkých královen. Zároveň nechvalně proslula svým společensky nepřijatelným mileneckým poměrem se Závišem z Falkenštejna.

Kruté dětství ve vězení, matka, která od něj utekla a nechala ho samotného, i rodové geny, které bychom nikomu nepřáli - takový byl základ do života pro budoucího krále Václava II. Není divu, že se král choval velmi podivně a dokonce se uchyloval i k sebepoškozování.

Královna, vdova po Přemyslu Otakarovi II., jež padl v roce 1278 na Moravském poli, měla milence. Tím nebyl nikdo jiný než Záviš z Falkenštejna. Největší milostný skandál středověku se tak začal psát setkáním těchto dvou lidí. Bohužel měl však tragickou dohru.

Rok 1306 máme tradičně spojený se zavražděním Václava III. a vymřením přemyslovské dynastie po meči. Tak tomu ovšem bylo pouze v Českém království, neboť existovala ještě vedlejší větev Přemyslovců. Působila ještě další dvě století v moravsko-slezském pomezí, dokud nevyhasla i ona…

O Závišovi z Falkenštejna se toho traduje hodně. Jednoho krále zradil a dalším byl zrazen. Získal moc vladařů a nakonec byl popraven jako sprostý zločinec. Vládl zemi, kterou sám vydobyl z rukou cizáků, a tak dále a tak dále. Nejčastěji si však v souvislosti s jeho osobou vybavíme jeho skandální sňatek s královnou vdovou Kunhutou. Byla to láska, nebo jen pragmatické prospěchářství?

Roku 1278 v bitvě na Moravském poli padl pátý český král a moravský markrabě Přemysl Otakar II. Jeho syn Václav II. a následník trůnu byl se svou matkou Kunhutou Uherskou uvězněn na Bezdězu. Královně-vdově se po čase podařilo uprchnout do opavského vévodství. Zde se potkala s charismatickým Závišem z Falkenštejna. Začal tak jeden z nejromantičtějších milostných příběhů gotiky.

Královna vdova a pravděpodobný vrah jejího manžela. Kunhuta a Záviš z Falkenštejna by se měli nenávidět, přitom mezi nimi vzplál vášnivý vztah. Příběh, který tehdy pobouřil a rozdělil českou společnost, se opravdu stal.

Roku 1297 dosáhl Václav II. v českých zemích na vrchol moci. Ještě sice nebyl polským králem a stříbrné bohatství z Kutné Hory se teprve dralo na svět, ale pražský dvůr se stal jedním z nejvznešenějších a nejvyhledávanějších v celé Evropě. Václav upevnil svou moc a hodlal ji prezentovat tak slavnou korunovací, jakou Praha ještě nezažila.

Milenecký vztah odporoval všem dobovým konvencím. Nejen kvůli jejich odlišenému postavení, ale třeba i proto, že se jim narodil nemanželský potomek.

Pro většinu lidí je jméno Záviše z Falkenštejna symbolem zrady, prospěchářství a úskočnosti. Manžela Kunhuty Uherské a Alžběty Kumánky dal v roce 1290 setnout levobočný Přemyslovec Mikuláš Opavský

Někdy v roce 1284 nebo 1285 požádal Vítkovec Záviš z Falkenštejna mladistvého krále Václava II. (1271-1305) o ruku jeho matky Kunhuty. Prokázal tak smysl pro risk - do té doby se žádná královská či knížecí vdova nového sňatku neodvážila.

Je to krásný příběh. Příběh nasáklý člověčinou. Je v něm vše. Láska i zrada. Vášeň i touha po moci. Odvaha a zbabělost. Intriky a nenávist. Postavám tohoto příběhu věříme. Dokonalost budí odpor a nedůvěru. V tomto příběhu ji nenajdeme. Naopak. Lidské slabosti zde vystupují v dokonalé nahotě. Tři čtvrtiny tisíciletí se přehnaly nad zeměmi České koruny, ale tento příběh nestárne.

Z ochozu věže neogotického kostela svatého Jakuba přehlédnete královské věnné město Poličku a okolí. Na věž se nestoupá jen kvůli výhledu, ale hlavně protože se tu nachází rodná světnička po Antonínu Dvořákovi nejhranějšího českého skladatele - Bohuslava Martinů.

Z ochozu věže neogotického kostela svatého Jakuba přehlédnete královské věnné město Poličku a okolí. Na věž se nestoupá jen kvůli výhledu, ale hlavně protože se tu nachází rodná světnička po Antonínu Dvořákovi nejhranějšího českého skladatele - Bohuslava Martinů.

Zámek Hluboká patří v Čechách k těm nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším. Za svou oblibu vděčí své romantické podobě, sbírkám i vnitřnímu vybavení. Kolem zámku však koluje celá řada pověstí, které dokážou pobavit i vystrašit.

Církevní dráha Alžbětu Uherskou nenaplňovala, toužila po lásce, kterou našla v náruči kontroverzního českého šlechtice.

Záviš z Falkenštejna byl muž velmi moudrý, a hlavně schopný. To se ale v Čechách neodpouští, a ani ve třináctém století tomu nebylo jinak. Vinou klevetných a závistivých jazyků dopadl zle. Velmi zle.