Železná opona

64 let uplynulo od smrti osmnáctiletého Petera Fechtera. Mladík se stal jedním ze 140 lidí, kteří zemřeli při pokusu emigrovat z Východního Berlína přes Berlínskou zeď. Druhý z mladíků, kteří se o útěk pokusili, byl úspěšný. Fechtera ale pohraničníci postřelili a nechali ho na místě vykrvácet. Mladý zedník umíral minimálně 50 minut, během kterých marně volal o pomoc.

Polski Fiat 125p patřil na konci 60. let k nejmodernějším automobilům vyráběným za železnou oponou....

Autorské čtení knihy Za tichem – Česká Kanada se uskuteční v pátek 28. srpna ve Slavonicích. Autorka Alena Binterová během večera představí publikaci věnovanou krajině České Kanady a přečte z ní vybrané ukázky.

Jedna noc stačila k tomu, aby se Berlín rozdělil. Před 65 lety, v noci z 12. na 13. srpna 1961, obsadily východoněmecké ozbrojené složky hranici mezi východní a západní částí města. Ulice přehradil ostnatý drát, přestala jezdit přeshraniční doprava a obyvatelé Berlína se ráno probudili ve městě rozděleném na dvě části. Začala vznikat Berlínská zeď.

K dnešnímu 65. výročí stavby Berlínské zdi.

Zatímco Amerika v 80. letech žila seriálem Miami Vice, v socialistickém Československu vznikla kriminálka Mravenci nesou smrt. Dva příběhy o drogách, dvě zcela odlišné reality.

První a poslední oběti, které v tmavých vodách a na zmrzlé zemi zaplatily tou nejvyšší cenou za touhu po svobodě. 13. srpna 1961 komunistická NDR zahájila stavbu Berlínské zdi.

Maďaři postavili Hungaroring během pouhých několika měsíců, a v létě 1986 tím otevřeli formuli 1 cestu do východního bloku. Od té doby v kalendáři nechyběli ani jednou.

Železná opona nebyla jen symbolem studené války. Šlo o mimořádně nákladný bezpečnostní systém, jehož jediným skutečným účelem bylo zabránit lidem opustit vlastní zemi. Náklady byly gigantické.

V září 1951 zažilo Československo incident, který otřásl celým režimem. Vlak plný lidí na stanici v Aši nezastavil, projjel přímo přes hranice a zastavil až v americké zóně v Německu. Zatímco komunistický režim mluvil o teroru a ostudně zpřísnil dohled na kolejích, pro svět se jízda „vlaku svobody“ stala legendárním symbolem odporu proti totalitě.

Za hranice na Západ nestačil pas ani peníze. O cestě rozhodovala státní banka, zaměstnavatel i ministerstvo vnitra – a část pravidel zůstávala před veřejností skryta.

Pamatujete si béžovou klávesnici, modrou obrazovku s nápisem READY a hodiny strávené u prvních počítačových her? Pro mnoho lidí byl Commodore 64 prvním domácím počítačem, na kterém se naučili nejen hrát, ale také psát první jednoduché programy. Teď se legenda vrací.

Manželé Navarovi se synem odjeli v září 1984 na dovolenou do letoviska Rovinj. Následně se rozhodli překonat rozvodněnou řeku Muru na jugoslávsko-rakouské hranici. Tento riskantní útěk sice nejprve rozdělil rodinu, nakonec však dopadl šťastně.

Psal se 8.srpen 1986 a čerstvě osmnáctiletý mladík se konečně odhodlal vydat s kleštěmi k zadrátované hranici u Petržalky, aby místo budování socialismu mohl žít svobodně. Jenže se tragicky přepočítal.

Přes hory a lesy, na lodi, vlakem, letadlem v houfu západních turistů anebo spořádaně přes rakouský konzulát. Jugoslávie v době normalizace představovala pootevřené dveře na Západ a ke svobodě vedly desítky různých cest.

Po roce 1989 zaplavily české televizní obrazovky reklamy, jež se rychle staly součástí každodenního života. Některé hlášky z nich zlidověly a dodnes je lidé citují. Vyzkoušejte si, kolik z legendárních televizních spotů si ještě pamatujete.

Režisér Idy a Studené války Paweł Pawlikowski za svou Domovinu letos převzal cenu za režii v Cannes. Oprávněně?

Skoro sedmatřicet let po sametové revoluci a pádu Berlínské zdi se komunismus v evropském kontextu na první pohled jeví jenom jako muzejní exponát. Jenže hranice mezi Východem a Západem nezmizela, jenom se přesunula z mapy do našich hlav. A dokud ji neprolomíme, bude nás brzdit.

Byl králem české sci-fi, ale jeho největší záhadou se stala vlastní smrt. Proč zmizel rukopis Tušení světla a co renesanční Golem Ludvík Souček odhalil o UFO, tajných službách a naší minulosti?

V Německu se prodává historická Tatra 87, kterou se její původní majitel snažil dovézt dlouhé roky.

Píseň o putování a vzdáleném domově zněla jako poetická nadsázka. Pro Waldemara Matušku se stala prorockým obrazem jeho vlastního života.

Policisté upozorňují na další způsob internetových podvodů, který může připravit lidi o jejich úspory. Jeden z případů nyní řeší také policisté z obvodního oddělení v Českém Krumlově. Podvodníci rozesílali SMS zprávy, které se tvářily jako upozornění

Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy uprchli Anna a Jiří Pořízkovi na motorce na Západ. Tříletou dceru Pavlínu nechali u prarodičů v Prostějově, protože věřili, že si ji brzy vyzvednou. Režim jim ji však dlouhé roky odmítal vydat.

Po silnicích bývalé NDR jich jezdilo tolik, že je lidé potkávali téměř na každém kroku. Legendární skútr se po letech představil v elektrické podobě, ale ještě loni visela jeho budoucnost na vlásku. Dnes je všechno jinak a kultovní model dostává další šanci.

České Budějovice/Guglwald (Rakousko) - Historii železné opony na česko-rakouské hranici nově připomíná stezka vzpomínek na pomezí mezi rakouským Guglwaldem a Přední Výtoní na Českokrumlovsku. Dnes slavnostně otevřená stezka s deseti panely vede od Památníku Železné opony, který je u hranic. ČTK to řekli zástupci rakouského spolku DenkStein Eiserner Vorhang a české organizace Paměť národa.

Dnešní tip vás zavede do těch nejtemnějších koutů studené války. Napínavé drama v režii Stevena Spielberga vypráví neuvěřitelný, ale skutečný příběh muže, který se odmítl podřídit nenávisti většiny a rozhodl se bránit nepřítele státu jednoduše proto, že to bylo správné.

Starými příběhy a vzpomínkami na obyvatele i zvyky z české a německé strany hranice ožívá o tomto víkendu v Českém lese zaniklá obec Pavlův Studenec. Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky bývalé obce, letní kino, besedy a výstavy. Poprvé po 81 letech se vrátila také stará lidová slavnost Schaa-Feier. Akce trvá do neděle.

Komunistický režim uzavřel hranice zákonem, dráty a ozbrojenými hlídkami. Útěk za svobodou mohl skončit vězením, zásahem elektrického proudu nebo kulkou od pohraničníka.

Válka na Ukrajině změnila pohled Aliance na vojenskou logistiku. Po summitu v Ankaře oznámilo NATO investici 27 miliard eur do skladů, distribuční infrastruktury i nových produktovodů směrem na východ Evropy.

Dnes, 4. července, je to 15 let od úmrtí velkého státníka, který zanechal výraznou stopu po Evropě včetně Českých zemí. Pro toto půlkulaté smutné výročí se hodí připomenout tuto osobnost, která je čím dál více aktuální.

Dva roky na státní hranici. Strach, propaganda, šikana i zadržení lidí, kteří chtěli utéct. Bývalý pohraničník popisuje službu, o které se moc nemluví.

Bývalý pohraničník, 28letý Jindřich Říhánek a 18letý student ČVUT Jiří Bodlák uskutečnili 10. ledna 1966 jeden z nejodvážnějších útěků přes železnou oponu. A to na koních z Jezdeckého klubu Praha–Hostivař, kteří se jmenovali Roland a Samson.

Polský automobilový průmysl už od meziválečného období spoléhal zejména na spolupráci se zavedenými výrobci, mezi kterými hrál důležitou roli italský Fiat. Turínská automobilka stála později za dob socialistického Polska i za dvěma neznámějšími polskými vozy - Fiaty 126p a 125p.

Živohošť, Měřín nebo Nová Rabyně, místa spojená s rekreací celých generací. Vodní nádrž Slapy patří k našim největším a neznámějším rekreačním místům spojeným s prázdninami a odpočinkem u vody. Už přes 70 let. A pro mnohé je opravdu srdeční záležitostí.

Dcera nejmocnějšího muže Sovětského svazu třikrát změnila jméno, dvakrát překročila železnou oponu a jednou se vrátila zpět. Nic z toho nestačilo.

Jak se odehrál nejdrzejší útěk skrze železnou oponu?Komunistický režim okamžitě spustil hysterickou propagandu o ozbrojených teroristech a gangsterských metodách řízených. Skutečnost z 11. září 1951 však byla ještě neuvěřitelnější.

Nad Československem letěli tak nízko, že viděli tváře řidičů v autech. Polští vojenští letci s rodinami přeletěli v roce 1982 Antonovem železnou oponu a úspěšně přistáli ve Vídni. Tento let si symbolicky zopakovali roku 2019.

Herec Zdeněk Maryška a jeho žena Hana Středová postavili u Horní Plané dům, který vypadá jako šumavská chalupa z předminulého století. Jenže žádná chalupa tam předtím nestála, jen základy po usedlosti odsunutých Němců.

Byli na absolutním vrcholu svého oboru, ale každý jejich krok sledovalo bdělé oko komunistických funkcionářů. Každý vyhraný dolar odevzdávali státu a o tom, na který turnaj směli odletět, rozhodoval úředník od stolu.

Představte si, že potkáte lásku života. Dělí vás ale ostnatý drát, miny a muži se samopaly. Skutečné příběhy o tom, jak železná opona drtila zamilované páry.

Případů, že by někdo třikrát přeletěl jednu z nejstřeženějších hranic na světě mezi východním blokem a Západem, moc není. A dost možná je případ amerického letce Barryho Meekera jediný.

Manželé Pěnkovi z Brna odjeli v září roku 1984 spolu se svými třemi dětmi na dovolenou do Jugoslávie. Plánovali, že odtud utečou přes hraniční řeku Muru do Rakouska. Toto rozhodnutí však pětičlennou rodinu rozdělilo navždy.

V našem kvízu se zeptáme na známého politika Winstona Churchill, který ovlivnil dějiny 20. století. Zkuste dát alespoň osm z deseti.

V září roku 1964 prorazili dva čeští mladíci kradeným vojenským náklaďákem závory na hraničním přechodu Folmava, přežili střelbu pohraničníků a dostali se na Západ. Jejich útěk však vyvolal diplomatický spor mezi ČSSR a SRN.

Pád komunismu změnil Evropu nejen politicky, ale doslova překreslil její mapu. Některé státy zanikly, jiné vznikly a hranice, které byly desítky let neměnné, se během několika let výrazně proměnily.

Před 35 lety, 2. června 1991, se vrátil provoz na hraniční vlakové nádraží Železná Ruda – Alžbětín na Šumavě. V 50. letech minulého století byla trať z české strany uzavřena a nádraží obklopila železná opona. Výročí obnovení provozu si v úterý v Alžbětíně připomněli lidé z obou stran hranice.

Přestože historky o pašování deviz dnes vyvolávají spíše úsměv, pro tehdejší československé občany znamenala cesta na Západ obrovský psychický tlak.

V březnu 1963 ukradli dva fanoušci TJ ZKL Brno, tedy dnešní Komety Brno, pasy hokejistům a přes Jugoslávii vyrazili za svobodou. Do Itálie chtěli doplout přes Jaderské moře na nafukovacích matracích. Jeden z nich nepřežil, dalšího našli po 2 dnech.

Napínavý příběh z temných šumavských lesů, nebezpečných močálů a hranic střežených pohraničníky se stal jedním z nejslavnějších filmů české kinematografie. Jenže skutečnost byla mnohem složitější. A během natáčení se navíc zrodila velká láska.

Obří černobílý billboard u londýnské silnice z roku 1994 nezabírá nic víc než pohled na ženu v krajkovém prádle a jednoduchý nápis „Hello Boys“. V prvních dnech po instalaci o něm píší snad všechna britská média.

V místech dnešního hraničního přechodu Broumov–Mähring se 6. srpna 1977 odehrála tragédie, která měla soudní dohru roku 2021. Československý pohraničník zde zastřelil otce tří dětí, který se s rodinou pokoušel uprchnout do západního Německa.

Před 50 lety, v pondělí 24. května 1976, jmenoval tehdejší papež Pavel VI. kardinálem tajně (in pectore) českého kněze Františka Tomáška. Oficiálně byl tento krok oznámen až v následujícím roce. Po Poláku Karolovi Wojtyłovi (pozdější papež Jan Pavel II.) to byl další Slovan ve Vatikánu. Sebevědomí věřících za železnou oponou začalo růst. Vzestup občanské odvahy souvisel i s přerodem Tomáška samotného. Z opatrného vůdce se vyvinul v odvážného kritika režimu a zahájil duchovní obrodu národa.

Ozbrojení muži unesli v květnu 1978 autobus se studenty a pokusili se s ním projet do západního Německa. Události na hranicích ale nabraly zcela jiný směr.