Železná opona

Pád komunismu změnil Evropu nejen politicky, ale doslova překreslil její mapu. Některé státy zanikly, jiné vznikly a hranice, které byly desítky let neměnné, se během několika let výrazně proměnily.

Před 35 lety, 2. června 1991, se vrátil provoz na hraniční vlakové nádraží Železná Ruda – Alžbětín na Šumavě. V 50. letech minulého století byla trať z české strany uzavřena a nádraží obklopila železná opona. Výročí obnovení provozu si v úterý v Alžbětíně připomněli lidé z obou stran hranice.

Přestože historky o pašování deviz dnes vyvolávají spíše úsměv, pro tehdejší československé občany znamenala cesta na Západ obrovský psychický tlak.

V březnu 1963 ukradli dva fanoušci TJ ZKL Brno, tedy dnešní Komety Brno, pasy hokejistům a přes Jugoslávii vyrazili za svobodou. Do Itálie chtěli doplout přes Jaderské moře na nafukovacích matracích. Jeden z nich nepřežil, dalšího našli po 2 dnech.

Napínavý příběh z temných šumavských lesů, nebezpečných močálů a hranic střežených pohraničníky se stal jedním z nejslavnějších filmů české kinematografie. Jenže skutečnost byla mnohem složitější. A během natáčení se navíc zrodila velká láska.

Obří černobílý billboard u londýnské silnice z roku 1994 nezabírá nic víc než pohled na ženu v krajkovém prádle a jednoduchý nápis „Hello Boys“. V prvních dnech po instalaci o něm píší snad všechna britská média.

V místech dnešního hraničního přechodu Broumov–Mähring se 6. srpna 1977 odehrála tragédie, která měla soudní dohru roku 2021. Československý pohraničník zde zastřelil otce tří dětí, který se s rodinou pokoušel uprchnout do západního Německa.

Před 50 lety, v pondělí 24. května 1976, jmenoval tehdejší papež Pavel VI. kardinálem tajně (in pectore) českého kněze Františka Tomáška. Oficiálně byl tento krok oznámen až v následujícím roce. Po Poláku Karolovi Wojtyłovi (pozdější papež Jan Pavel II.) to byl další Slovan ve Vatikánu. Sebevědomí věřících za železnou oponou začalo růst. Vzestup občanské odvahy souvisel i s přerodem Tomáška samotného. Z opatrného vůdce se vyvinul v odvážného kritika režimu a zahájil duchovní obrodu národa.

Ozbrojení muži unesli v květnu 1978 autobus se studenty a pokusili se s ním projet do západního Německa. Události na hranicích ale nabraly zcela jiný směr.

Říká se mu Evropský zelený pás: více než 12 500 kilometrů dlouhý koridor přírody, který se táhne od Barentsova moře až k Černému a Jaderskému moři. Před pár desítkami let tudy přitom vedla takzvaná železná opona. Místo, kam se nesmělo, se dnes pyšní mimořádně krásnou krajinou.

Tisíce lidí snily o cestě na Západ, ale Dean Reed věřil, že budoucnost leží na opačné straně hranice. O to zvláštněji dnes jeho příběh působí.

Trumpetista Laco Déczi miloval jazz, nenáviděl komunismus a odmítal držet jazyk za zuby. Režim ho sledoval, StB vydírala a hrozila zákazem hraní. Nakonec utekl přes železnou oponu do Ameriky. Riskoval všechno.

Čtveřice mladíků z jižní Moravy v roce 1985 utekla podzemní cestou do Rakouska. Pod signálním plotem poblíž Úval u Valtic se jednoduše podkopala. Hlavní organizátor této akce a další člen skupiny se ale na Západ dostal železničním tunelem.

Příhraniční vesnice Obora na Tachovsku, která za války patřila do Sudet, má těsné a kamarádské vztahy s obyvateli blízkých bavorských obcí. Frekvence setkávání se vrátila do dob před válkou. Přirozeně vznikla spousta přátelství a lidé hranici ani nevnímají, řekla starostka Dana Lesak (nezávislá na kandidátce STAN), která má německého manžela.

Vítězství proti nacistům v květnu 1945 se zapsalo do dějin jako den, kdy skončila 2. světová válka v Evropě. Tato zdánlivě jednoduchá věta skrývá víc trhlin než pravd a každá z nich bolí trochu jiným způsobem.

Ten film je stále populární, především však dík svému řemeslnému zpracování. Bohužel je i ukázkou, jak lze natočit snímek sice napínavý, ale propagandistický.

V noci 15. května 1989 narazila Volha 24 s třemi dospělými a čtyřmi dětmi ve vysoké rychlosti do signální závory u hraničního přechodu Strážný na Šumavě. Osmiletý chlapec náraz nepřežil. Do pádu železné opony zbývalo půl roku.

Tři roky v Itálii za železnou oponou. Klášterní škola, jeptišky, synové slavného Zica i první střet se smrtí. Dětství mezi fotbalem, komiksy a zážitky, které zůstaly navždy.

V květnu 1988 našel lesník u hory Poledník na Šumavě tělo mladého muže. Nedaleko od něj ležela mrtvá žena. Teprve následné šetření ukázalo, že šlo o Franka Labuschina a Heike Bischof z NDR, kteří se pokusili utéct na Západ.

Když se komunisté v únoru 1948 chopili v Československu moci, lidé začali ze země utíkat. Režim to považoval za velezradu a lapené uprchlíky čekal dlouholetý kriminál. Mnozí pokus o opuštění republiky zaplatili životem.

Za minulého režimu utíkali přes železnou oponu i lidé, kteří se mohli díky své práci pohybovat v zakázaném pásmu. Jedním z nich byl Bohumil Kňourek z Dolních Dunajovic na Břeclavsku, který se nechal zaměstnat jako obsluha cisternového fekálního vozu.

Pro většinu obyvatel Československa byla Břeclav důležitým železničním uzlem. Pro ty, kteří se rozhodli emigrovat, představovala bránu do pekla i cestu ke svobodě. Břeclavsko bylo jedním z nejstřeženějším z úseků železné opony.

Karoserie z duroplastu, dvoutaktní motor chrlící modrý dým a čekací doba přes deset let. Trabant 601 byl autem plným paradoxů – vysmívaným i milovaným zároveň. Poslední kus sjel z pásu v saském Zwickau 30.

Byla hvězdou českého filmu šedesátých let a jako první Češka se dostala až na obálku amerického Playboye – což bylo v časech železné opony výjimečné. Na vrcholu popularity se však Olga Schoberová stáhla do soukromí a dodnes žije stranou pozornosti.

Hranici na Západ režim úzkostlivě střežil. V roce 1984 ji dokázali překonat dva pohraničníci na útěku do Rakouska. Příběh, který rozmetal mýtus o neprostupné linii, skončil dramatickou střelbou do vln řeky Moravy.

Ve druhé polovině osmdesátých let pašoval do Československa zakázanou exulantskou literaturu, byl hlasem, který na Svobodné Evropě v roce 1989 informoval o přelomových událostech v Maďarsku, kde otevřeli v létě Železnou oponu. A během Sametové revoluce se stal György Varga pro Václava Havla a jeho okolí partnerem při navazování vztahů s Maďarskem, od roku 1990 pak i velvyslancem své země v Praze.

Malé letadlo z Československa dokázalo po válce něco nečekaného. Prosadilo se na Západě a dokonce přeletělo Atlantik.

Hit Eldorádo si většina Čechů spojuje s hlasem Waldemara Matušky a touhou po svobodě. V originále ale jde o německý disco song.

Mysleli si, že už jsou v bezpečí v Německu. Jednalo se přitom o nejděsivější podvod na hranicích, který stovkám lidí zničil životy během jediné noci.

USA a Rusko, dvě velmoci, které bojují o nadvládu nad světem snad celou věčnost. Ještě jako SSSR se utkalo s USA ve studené válce.

V roce 1983 se čtyřčlenná rodina z Československa rozhodla pro neobvyklý útěk na Západ. Vlastnoručně vyrobeným balonem z nepromokavé látky přeletěli železnou oponu od Božic u Znojma a přistáli v Dolním Rakousku ve vinařské obci Falkenstein.

Studená válka neskončila a vysílání Svobodné Evropy z Prahy taky ne. Zatímco po pádu železné opony se mohlo zdát, že podobné vysílání nebude potřeba, situace ve světě svědčí spíš o opaku.

Vlak svobody v roce 1951 prorazil hranice u Aše. Strojvedoucí Jaroslav Konvalinka využil rychlost a páru k útěku, který donutil režim vytrhat koleje na hranicích.

Berlínské muzeum DDR (Německé demokratické republiky) patří k nejnavštěvovanějším expozicím v německé metropoli. Vsadilo na koncept historie na vlastní kůži, zájemce přenese zpět do osmdesátek. Zapomeňte na přísné zákazy dotýkání. Jak se přesvědčil reportér Deníku.cz, instalace jsou interaktivní. Očekává se, že usednete za volant vozu Trabant - legendy socialistického Východu, že budete otevírat šuplíky nebo prošmejdíte celý byt v měřítku 1:1 a posadíte se do sedačky v autentickém obýváku „Dédéráků“.

O ministru Karlu Havlíčkovi je známo, že rád cestuje a zároveň reportuje o svých toulkách s psí slečnou Betynou. Ovšem to, co se objevilo během Velikonoc, přineslo zajímavou informaci z jeho minulosti.

V říjnu 1984 pronikli vojáci 8. roty hluboko na rakouské území, kde pálili na neozbrojeného uprchlíka. Po zásahu do hrudníku zůstal muž bez pomoci ležet v lese. Ozbrojená hlídka se totiž v panice stáhla, jakmile z dálky zaslechla zvuk traktoru.

„Soudružko, spustila jste se s americkým fašistou,“ vyčítali jí, když z Olympijských her v roce 1956 přivezla zlatou medaili. Nedbala jich a svou lásku, kladiváře Hala Connollyho, si dokonce vzala. Pod Československou vlajkou už pak závodit nemohla.

Po letech nejistoty a náročných oprav se legendární Delfín znovu rozjel a přiblížil se návratu na koleje. Cesta zpět ale nebyla jednoduchá a provázely ji technické komplikace i odklady. Slavná souprava, spojená i s Československem, tak znovu ožívá a připomíná dobu, kdy vlak znamenal víc než jen dopravu.

V srpnu roku 1967 se osmičlenná rodina Šindarových pokusila utéct na Západ přes hraniční přechod České Velenice – Gmünd. Pohraničníci na rodiče s dětmi stříleli ze samopalů a 12letého chlapce, který na hranici „zamrzl“, zavřeli do dětského domova.

Je hláška generace sněhových vloček „six–seven“ tak nevinná, jak si mnozí myslí? Ohlédněme se krátce do minulosti, protože jak známo, historie je učitelkou života.

Na mapě kdysi existovaly desítky obcí, které dnes téměř nikdo nezná. Železná opona z nich udělala prázdná místa. Lidé odešli, domy zmizely a celé vesnice zůstaly za dráty.

Na hranicích rozdělené Evropy umírali lidé, kteří chtěli odejít za svobodou. Rodiny obětí železné opony však často roky netušily, co se skutečně stalo. Pravda začala vycházet najevo až po pádu komunistického režimu.

Dvě rodiny s dětmi toužily po svobodě natolik, že se samy tajně pustily do výroby horkovzdušného balónu, kterým přeletěly na Západ. Strelzykovi a Wetzelovi se v roce 1979 podomácku vyrobeným prostředkem odhodlali uletět z totalitního Německa.

Je v dnešní době normální chlubit se tím, že někdo byl členem Pohraniční stráže? Patrně příliš ne, ale stejně se tak děje. A to poměrně velmi okatě.

Byla noc, nad poli u Božic se pomalu zvedal podivný stroj z nylonu. V jeho koši seděla rodina, která věděla, že cesta zpět už není. Róbert Hutyra se rozhodl překonat železnou oponu způsobem téměř neuvěřitelným – přeletět ji balónem.

Automechanik Václav Uhlík z Líní u Plzně objevil roku 1950 v šumavských lesích vrak nacistického kolopásového transportéru. O tři roky později projel s manželkou, dvěma dětmi a dalšími čtyřmi lidmi opraveným strojem přes železnou oponu do Bavorska.

Když 5. března 1946 zavítal do Westminster College ve Fultonu bývalý britský premiér Winston Churchill, aby za přítomnosti amerického prezidenta Harryho Trumana převzal čestný doktorát zdejší univerzity, mnozí z přítomných ani netušili, že se stanou svědky projevu, který vstoupí do dějin a stane se jedním ze symbolů začínající studené války. Právě na půdě této univerzity v americkém státě Missouri Churchill poprvé jasně, zřetelně a bez servítků popsal situaci, která v Evropě panuje necelý rok po konci 2. světové války. Od projevu, který se původně jmenoval Sinews of Peace (Opory míru), ale vžilo se pro něj označení Fultonský projev či Fultonská řeč, dnes uplynulo 80 let.

V červenci 1969 se šest chlapců a jedna dívka z Trutnova ve věku 16 až 19 let pokusili náklaďákem Škoda 706 RT zvaným trambus překonat železnou oponu. Jejich cesta za svobodou skončila tragicky a měla soudní dohru v roce 2002.

Miny, elektrické dráty pod napětím, střelba bez varování a stovky obětí. Železná opona nebyla jen symbol studené války, ale technicky propracovaný systém, který měl zastavit vlastní občany. V pořadu Přežít na platformě FocusOn o tom mluvil historik a redaktor časopisu Přežít Miroslav Mašek.

Komunisté připravili rodinu Karla Kryla o všechno. Zakázali mu desky a vyhnali ho ze země. Jeho písně přesto znala celá země z nelegálních kopií. Po dvaceti letech v exilu se vrátil, ale pořadatelé mu rušili koncerty a novináři ho nebrali vážně.

V roce 1954 překročila šedesátiletá žena ze Spolkové republiky Německo železnou oponu u Železné Rudy směrem do Československa. Po dvou dnech bloudění v lese se sama přihlásila úřadům.

Devadesátá léta v České republice byla divokou, barevnou a neopakovatelnou jízdou. Po pádu železné opony se nám otevřel svět, o kterém jsme do té doby jen snili.

Toužil po svobodě, ale režim ho poslal se psem a ostrými náboji hlídat železnou oponu. V září 1975 se rozhodl pro absolutní risk. V zádech měli vlastní po zuby ozbrojenou rotu.

Pro KGB Rino, pro StB Pedro. Karlu Köcherovi sekundovala manželka Hana alias agentka Adrid. V USA povýšili neřesti na zbraň. Šlo o geniální krytí, nebo o důsledek vydírání? Archivní spisy a výpovědi řídících důstojníků se od jeho verze zásadně liší.

Slovo „kdyby“ je mezi historiky většinou doslova nenáviděné. My ostatní si jej ale čas od času můžeme dovolit říkat. Naše novodobá historie má řadu míst, která k použití slova „kdyby“ přímo svádí.