Železná opona

Místo studu a opovržení probíhá spíš plíživá rehabilitace někdejších komunistických pohraničníků. Jo, a byla to tenkrát romantika…

Její kořeny sahají až k počátkům samostatného československého státu. Přečkala druhou světovou válku, období normalizace i porevoluční úpadek. Nadto otevřela Čechům obzory, o kterých se jim do té doby mnohdy ani nesnilo. Řeč je o nejstarší české cestovní kanceláři Čedok, která prvního července slaví stoleté výročí svého založení.

Šéfredaktorka bulharského zpravodajského webu mediapool.bg Stojana Georgijevová vzpomíná, jak za komunismu její děda poslouchal stanice na krátkých vlnách sponzorované Amerikou, které patřily k nemnoha zdrojům necenzurovaných zpráv za železnou oponou - Hlas Ameriky (VOA) a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Když se sama stala v 90. letech reportérkou RFE/RL, "nebylo to jen nějaké médium... bylo to okno k životu, který bychom jednou mohli mít". Za posledních deset let, kdy média ve velké části východní Evropy přebírají vlády nebo oligarchové, se RFE/RL stalo opět klíčovým zdrojem nezávislé žurnalistiky, píše britský týdeník The Economist.

Situace na českých hranicích se doslova mění ze dne na den. Momentálně to vypadá, že Češi můžou vycestovat a už to tak zůstane, i přesto ale není od věci připomenout, jak to s našimi hranicemi bylo ve 20. století.

Muzikant Rudy Linka v osmdesátých letech emigroval do svobodného světa a prorazil v oblasti jazzu. K šedesátinám si sepsal vzpomínky.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce řekl, že by hranice mohly být zavřené (nebo cestování nějakým způsobem omezené) i třeba dva roky.

„Dědečku, kdo žije za tím plotem z ostnatého drátu?“ ptá se vnouček hledící v šumavském lese přes vysoký plot do údolí. „My, synáčku, my!“ odpoví děda. Tak zněla nejsmutnější anekdota našich minulých životů, o to tragičtější, že i v této podobě byla příliš odvážná. Než by totiž ve skutečnosti vnouček s dědou k onomu plotu došli, byli by dávno roztrháni psy či zkoseni dávkou samopalu.

Trabant, duroplastové vozítko z NDR, nesymbolizoval jen lidově demokratickou půli Německa, ale byl jedním ze symbolů celého východního bloku. Malé autíčko, jakoby nakreslené a vymodelované za železnou oponou hlavně proto, aby po něm toužili dorostenci. A také ti, kdo v něm jezdí, aby snili o tom, že ho jednou vymění za skutečné auto a s ním - za skutečný - i svůj život.

V listopadu 1989 byl Milan Bernard jedním z nadějných inženýrů socialistického podniku Tesla Pardubice, který však v 90. letech po privatizaci zkrachoval. S kolegy proto založil firmu Era, která začala zdokonalovat legendární československý radar vyvinutý v Tesle - Tamaru. Ta jako jediný radar na světě uměla odhalit i neviditelný americký bombardér Stealth. S výsledkem uspěli po celém světě.

Teď všichni vzpomínají, tak já taky budu. Ale nebojte se, bude to napínavé.

Před třiceti lety neskončil komunismus jen v Československu, železná opona padla v Polsku, ve východním Německu a později v Maďarsku. Proto jsou letos Ceny Paměti národa mezinárodní a oceněno bude pět laureátů z pěti postkomunistických zemí. Během slavnostního večera tedy letos dostává ocenění hned pět laureátů. Partnerem večera je také deník FORUM 24.

Ve dvoře činžovního domu stojí mohutný strom, ve větvích je zabudovaný domek, jaký by si přálo mít každé dítě, i když už je dávno dospělé. V domku se svítí a někdo tam je, někdo veselý. Tahle skoro pohádková idylka se odehrává v Lipsku, když bylo město ještě součástí NDR, je léto roku 1989. Zoom a vidíme dvě skotačící holky, dvě velké kamarádky, šťastné a bezstarostné.

Čtvrtek 18. září 1986 mohl být pro západoněmeckého důchodce Johanna Dicka hezkým dnem a vše také nasvědčovalo tomu, že bude. Jenže tento devětapadesátiletý vysloužilý podplukovník německého Bundeswehru se ocitl ve špatný čas na špatném místě a zaplatil za to cenou nejvyšší.

Od studentských demonstrací, jejichž násilné potlačení odstartovalo v Československu sametovou revoluci, uběhlo třicet let. Vlna odporu proti komunistickému režimu však procházela postupně i dalšími zeměmi a zahájila novou éru evropských dějin.

Před třiceti lety padla železná opona. Polák Marcin Bieniada vzpomíná, jak se při jejím překonávání u Bratislavy málem utopil v Dunaji.

Narodila se v Americe, tančila v Berlíně a za láskou odešla za železnou oponu do Československa. Marsha Kocábová, rozená Crews, je bývalou ženou zpěváka a politika Michaela Kocába. Mají spolu tři děti a prý zůstali přáteli.

Propast mezi slovy a činy? Propaganda úspěchů? Slábnoucí důvěra k tomu, o čem se hovořilo z tribun, co se psalo v novinách a v učebnicích? Nic takového, povrchnost, průměrnost, formalismus a plané žvanění mělo skončit. Hovoříme o ekonomice 80. let minulého století, období, kdy se na naší straně železné opony hlásala nutnost realizace „přestavby“. Jeden z mnoha vtipů popisujících socialismus hovoří o tom, jak za podmínek socialistického hospodaření asi dopadnou tři krávy, které vlastníte.

Za totality nebylo právě běžné, že by někdo dobrovolně utekl za železnou oponu. Obvykle se totiž emigrovalo opačným směrem. Přesto se americký zpěvák a herec Dean Reed rozhodl žít ve východním Berlíně. Co ho k tomu vedlo a proč je jeho úmrtí obestřeno tajemstvím?

Ještě čtyři roky před pádem železné opony Krzysztof Miller vůbec nefotil. Polský mistr skoků do vody byl v pořizování fotek samouk. Poprvé vyjel Miller za hranice fotit protesty v Československu a proslavil se fotkami rumunské revoluce. Talent se nakonec stal Millerovi osudným, s prožitými traumaty z válek a konfliktů, které fotografoval, si ale nedokázal poradit.

Replika ostnatého drátu, strážní věže nebo původní uniforma Pohraniční stráže. Třicet let od pádu železné opony připomíná výstava v Technickém muzeu v Brně. Představuje i příběhy uprchlíků.

Poslyšte příběh muže, jemuž se podařil nevídaný kousek. V roce 1986, kdy německé státy oddělovala takřka 1400 kilometrů dlouhá železná opona s bolestivými důsledky pro lidi na obou stranách, obelstil nejprve východoněmeckou ostrahu a pronikl do západního Německa. O několik týdnů později to provedl v opačném gardu.

Desetikilometrové fronty nákladních vozů na hraničních přechodech a mnohahodinová zdržení. Nový provozovatel dálničního mýta představil katastrofickou vizi, která Česku hrozí.

Bývalý polský prezident, disident, zakladatel Solidarity. Jeden z mužů, díky kterému padla železná opona v Evropě. S Lechem Wałęsou o rozdílech mezi českým a polským disentem, o příteli Michailu Gorbačovovi i o boji s demagogií. Přečtěte si první část rozhovoru, jehož plná verze vyjde na webu Seznam Zpráv už v úterý.

Bývalý polský prezident a vůdce hnutí Solidarita Lech Wałęsa dnes vyzval k novému uspořádání světa. „Musíme přestat uvažovat na úrovni státu, musíme zvětšit struktury, ve kterých jsme uspořádáni,“ zní jasný vzkaz bývalého opozičního předáka a hlavy někdejší polské protikomunistické opozice. Podle Wałęsy musíme využít nové technologie, které nám současné problémy umožňují řešit na globální a kontinentální úrovni. Český exprezident Václav Klaus pak vyzval hlavně k boji s novými ismy a varoval před vytvořením nových železných opon.

Pád komunismu byl nejdůležitější událostí moderních českých dějin a rok 1989 přinesl svobodu, demokracii, suverenitu a volný trh. Všechny tyto hodnoty ale nyní ohrožují nové ideologie spojené s ochranou klimatu nebo s genderem, řekl v pondělí na konferenci k 30. výročí pádu železné opony bývalý český prezident Václav Klaus. Podle něj je obtížné proti novým ideologiím bojovat, protože nemají jednotící jméno.

V Dělnické ulici v pražských Holešovicích vznikl nový multifunkční prostor, ve kterém budou jeho provozovatelé pořádat akce pro veřejnost.

Třicetileté výročí pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 se v našem regionu odehrává v politickém dusnu, které nás nutí klást si nepříjemnou otázku, zda pomyslný kus zdi, či obecněji železné opony, nezůstal dodnes v hlavách lidí, kteří za ní strávili část svých životů.

Spící váleční obři, kdysi připravení se každou chvílí probudit a vyrazit do boje, už po několik desetiletí chátrají na svých stanovištích obou nepřátelských stran. Prazvláštní opuštěná místa zachytil na svých fotografiích Robert Grenville.

Taky máte radost, když proti vám na silnici jede trabant? A jak se cítíte, když vás trabant předjíždí? A věděli jste, že první vůz, který dostal přezdívku „bakeliťák“, sjel z výrobní linky přesně před 62 lety, u příležitosti kulatého výročí Velké říjnové socialistické revoluce?

Lidé ji brali útokem, přelézali, vší silou bourali. Konečně si mohli vydechnout, byli svobodní... Pád Berlínské zdi strhl lavinu událostí, které vedly k pádu komunismu ve východním bloku. Třicáté výročí od sjednocení Berlína připomene akce 30 let bez zdí v pražských Holešovicích.

Každý z nás Evropanů, kteří jsme zažili 9. listopad 1989, dokáže na tuto otázku odpovědět. Když si východní a západní Němci před třiceti lety se slzami v očích padli do náručí, skončilo totiž nejen rozdělení Německa. Spolu s berlínskou zdí padla i železná opona, která náš kontinent rozdělovala dlouhých 40 let.

„Maluch“, Oltcit a „Žigulík“. To byly východní alternativy ke Škodě 120. Srovnali jsme je ve speciálu z počátku devadesátek.

30 let pádu železné opony připomíná výstava na Baště s názvem Přes čáru. Svobodný pohyb umění tu prezentuje 10 autorů z několika evropských zemí. Výstavu doplnila také beseda se spisovatelem, zdejším rodákem, žijícím v Rakousku.

Jen dvanáct kilometrů západně od centra Bratislavy ležela v době totality československo – rakouská hranice. V hraničním pásmu se odehrály dramatické události, které poznáte během atraktivního výletu na kole. Poté, co v únoru 1948 převzala moc Komunistická strana Československa, Bratislava se stala součástí východního bloku.

Německý muzikant před třiceti lety utíkal přes Československo na Západ, dnes se svým orchestrem bojuje proti budování nových zdí mezi lidmi.

Před 70 lety, 25. září 1949, havarovali na Masarykově okruhu v Brně v zatáčce, která byla později nazvaná Farinova zatáčka, Ital Giuseppe Farina a Brit David Parnell.

Šéf technologického gigantu Microsoft Brad Smith vyzval americkou vládu, aby zrušila zákaz, kvůli kterému Microsoft nemůže prodávat nejnovější software operačních systémů Windows do počítačů čínské společnosti Huawei, píše britská BBC.

Šestadevadesátiletý Ján Zeman je posledním žijícím členem skupiny spiklenců, která získávala informace o zbrojním průmyslu v komunistickém Československu a předávala je za železnou oponu. Za spolupráci s americkou zpravodajskou službou dostal tehdy nejhorší trest: Smrt oběšením. Ale nezlomili ho. "Neukázal jsem jim slabost," říká dnes a nepochybuje, že se rozhodl správně.

Studená válka podle náměstka pro finance Pavla Vyhnánka skončila. "Je načase žít přítomností a ne v zajetí minulých hrozeb," uvedl.

Jaroslav Kousal, expert na kosmickou techniku z pražského ČVUT, hodnotí možné příčiny nehody v Rusku, po které se zvýšila radiace.

V srpnu 1989 se nakrátko otevřela hranice mezi komunistickým Maďarskem a Rakouskem. Na Západ za svobodou utekly stovky lidí.