Alois Jirásek

Závist, pomluvy, podezřívání… Narážela na to po návratu do Prahy na každém kroku, kdekdo byl přesvědčen, že má protekci díky slavnému otci Zdeňku Štěpánkovi. A proto musela mnohem víc než ostatní světu i sama sobě dokazovat, že je opravdu dobrá.

Jakmile se v pátek 31. července ve večerních hodinách vztyčí v Hronově festivalová vlajka a místní Divadelní soubor Jiráskova divadla rozsvítí Lucernu přátelství, znamená to, že v rodném městečku Aloise Jiráska či Josefa Čapka začíná 96. ročník divadelního festivalu Jiráskův Hronov, jenž je nejstarší nepřetržitě pořádaný festival amatérského divadla na světě

Amatérské divadlo má v Česku jednu z nejhustších sítí spolků na světě a od prosince 2025 je na seznamu UNESCO. V létě tradici připomene nejstarší přehlídka svého druhu, 96. Jiráskův Hronov.

Povinná četba za socialismu byla směsicí české klasiky, dobrodružných příběhů i titulů, které odrážely tehdejší ideologii. Děti ale milovaly i časopisy.

Blanka Kučerová je autorkou myšlenky průvodcovských omalovánek pro děti i dospělé. S nakladatelstvím OBLAK se dá cestovat už 12 let. „Začalo to vlastivědnými omalovánkami, provázením po menších obcích a městech. Nejdřív jsme provedli rodiny s dětmi po Vysokém nad Jizerou,“ vzpomíná. Jak její literární omalovánky pomáhají učitelům a žákům? Kdo to byla Barbora Celjská? A kde si udělat zastávku cestou na Jadran? Poslechněte si rozhovor.

Před staletími měl ukrýt tři poklady, které se objeví až v nejhorších časech. Příběh Havlase Pavlaty dodnes fascinuje Podkrkonoší.

V čase, kdy se Litomyšlí line vůně rozkvetlých lip, působí zdejší ulice, náměstí i zámecké návrší téměř pohádkově.

Podle legendy měl zakopat tři poklady, které se lidem vyjeví v době, kdy bude českým zemím nejhůř. Když se před několika lety objevil už druhý z nich, pozornost se opět stočila k muži, který tuto věštbu vyslovil.

Stal se opravdu milencem slavného režiséra, nebo byli jen dobří přátelé? Odpověď na tuto otázku zůstala navždy jen spekulací, vysloužila mu ale nelichotivou přezdívku, kterou se mu říct do očí nikdy nikdo neodvážil.

Rok 1526 je zásadní zlom v českých dějinách. Ale nikdo nás neovládl. Byla to česká svobodná volba, která určila naše směřování na téměř 400 let.

Některé archeologické objevy jsou výsledkem dlouholetého pátrání, k jiným ale stačí obyčejná náhoda. Právě ta stála také za objevem výjimečného stříbrného pokladu u Vysokého nad Jizerou. Narazil na něj muž, který si krátil čas procházkou po lese, zatímco lékaři v nemocnici ošetřovali jeho manželku.

V Příbrami skončila rozsáhlá obnova Jiráskových sadů, od úterý jsou opět průchozí. Práce začaly předloni v září a radnice je rozdělila do dvou etap.…

Vyprávění o jedné pozapomenuté stavbě K. I. Dientzenhofera a o tajemné kolowratské pověsti. A také pozvánka na pouť.

„Kéž by nám Pán Bůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou vraziti ráčil!“ napsal český vlastenec, novinář a spisovatel Karel Havlíček Borovský. O něco v tom smyslu jako v citátu v textu půjde.

Povinná četba členila studenty na dva tábory. Vášniví čtenáři ji milovali, druzí se jí vyhýbali. Zkuste si vzpomenout na různá literární díla.

Povinná školní četba je pro mnoho studentů první setkání s klasickou literaturou, která formovala evropskou i světovou kulturu.

Na domě čp. 37 v ulici Betlém v Římově je vlevo od vstupních dveří umístěna pamětní deska Vojtěcha Kocmicha. Na desce z leštěné světlé (asi) žuly nápis: ZDE SE NARODIL DNE 15. ŘÍJNA 1835 VOJTĚCH KOCMI

Když čeští vlastenci navrhli Aloise Jiráska na Nobelovu cenu za literaturu, dostali od komise strohou zamítavou odpověď se zdůvodněním, že se jedná o grafomana lokálního významu.

Babiččino údolí patří k nejznámějším a nejmalebnějším místům východních Čech. Neodmyslitelně je spojeno se spisovatelkou Boženou Němcovou a jejím nejslavnějším dílem Babička, které zde našlo svou inspiraci.

Rok 1848 změnil Evropu i české země. Druhý díl série Jana Drnka sleduje cestu od národního obrození přes rozpad monarchie až ke vzniku vzbouřenecké republiky.

Doma snad každý z nás měl sbírku skla, porcelánové postavičky, Babičku a tuto knížku. Tu rodiče dětem pořizovali s přesvědčením, že žádný lepší příběh si ani přečíst nemohou. Jednou podle ní dokonce vznikl loutkový film, který na festivalech v Benátkách i v Jižní Americe sbíral jednu cenu za druhou.

Když si zahraniční produkce vezme do parády naše dějiny nebo příběhy, většinou to v nás probudí plamínek naděje. Říkáme si totiž, že konečně někdo s větším rozpočtem a zkušenostmi ukáže světu, odkud pocházíme a co máme za sebou.

Divadlo J. K. Tyla vrátilo na jeviště Psohlavce od Karla Kovařovice. Jeho operu z konce devatenáctého století divadla už desítky let do svého repertoáru zařazují jen výjimečně. Operní kus se inspiroval stejnojmenným – a známějším – románem Aloise Jiráska.

Text není rozhodně míněn jako posměch nebo dehonestace našich dějin. Jen připomínkou, odkud se začala v obrozeneckých dobách brát národní hrdost, co utvářelo i na legendách a bájích to hezké.

Vychází z námětu dříve populárního historického románu Aloise Jiráska o vzpouře Chodů proti panstvu. Po více než 60 letech se na jeviště plzeňského Divadla J. K. Tyla vrátila opera Psohlavci od Karla Kovařovice.

Právě ji si charismatický kupec F. L. Věk v podání Radka Brzobohatého nakonec odvedl k oltáři. Nenápadná Márinka Snížková v podání Evy Voskové zvítězila nad Jiřinou Bohdalovou i Janou Brejchovou. Role to nebyla úplně vděčná, ale zapamatovatelná.

Opera Psohlavci Karla Kovařovice se po více než šedesáti letech vrací na jeviště Divadla J. K. Tyla. Premiéra se uskuteční 18. dubna 2026.

V sobotu 18. dubna v 19 hodin uvede Divadlo J. K. Tyla premiéru inscenace opery Karla Kovařovice Psohlavci. V hudebním nastudování šéfdirigenta Jiřího Štrunce a v režii ředitele divadla Martina Otavy, který je zároveň autorem scény, vystoupí v titulních rolích Richard Samek nebo Martin Šrejma jako Kozina a Martin Bárta či Pavel Klečka jako Laminger.

Říká se, že česká kotlina je doslova prošpikovaná tajnými chodbami a zakopanými hrnci s dukáty. Schválně, kolik takových pověstí máte ve svém městě? Já znám ze svého okolí hned tři.

Významné události v české historii zahrnují volbu Soběslava I. po smrti Vladislava I., velký požár Třeboně v roce 1618 a podpis Národní přísahy v roce 1918 v Obecním domě, které zásadně ovlivnily vývoj českého státu a identity.

Herec se sametovým hlasem, kterého se režim snažil zlomit, ale nikdy se mu to nepodařilo.

Juraj Jánošík se narodil do rodiny zámožného sedláka v Terchové. Nebyl to chudý sirotek, když měli jeho rodiče dost prostředků na to, aby ho vykoupili z vojenské služby. Jeho oficiální životopisy jsou snůškou polopravd a naivních lží.

Mladý kupec otevřel psaní a četl v něm: „Zaslechl jsem, že v Jejich prodárně kupujou staročeské knihy, ale ne jako starou popisnici na kornouty pro koření nebo chřípoprach, ale že jsou jejich milovník. To mne moc těší, nebo dnešního času i učení i knihovtipníci, smějou se všemu starobylému jsouc jen utrháčkové a smějíc se obzvláště každému, kdo naši řeč zanedbanou chtějí napravit a očistiti od vypůjčených latinských a obzvláště německých slov a novými českými jakoby ránokladky jí přikládati.“ Že tomu nerozumíte? Nezoufejte. S pochopením obsahu dopisu měl problém i adresát – vzdělaný mladík z Dobrušky F. L. Věk. Až po osobním setkání s odesilatelem, starým poštmistrem Sýkorou, leccos pochopil. Třeba že popisnicí měl pošťák na mysli papír, ne zrovna zvukomalebné slovo chřípoprach označovalo tabák, knihovtipník měl být student a ránokladka nahrazovala výraz náplast. Zkrátka všechna slova, která starci zněla cize (považoval je za nakažená latinou, němčinou, francouzštinou a jiným neřádem), byla podle něho třeba vyměnit za ryze česká. Proto by o sobě pan Sýkora nikdy neřekl, že je poštmistr, nýbrž spěšnoved. Věkovi prozradil, že žije u svého sestromuže (švagra), pracuje na novém detailním českém slovaři (slovníku) a potřebuje s ním pomoci. Například hledá správné slovo pro cizáckou basu (že by bručka?) nebo salát (co takhle zelenochrupka?). Ilustrace Adolfa Kašpara k vydání románu F. L. Věk z roku 1924 Jméno jednoho z protagonistů historky napoví, že jde o zápletku z románu Aloise Jiráska F. L. Věk, dnes možná známějšího díky stejnojmennému televiznímu seriálu. Jirásek příběh sepisoval na přelomu 19. a 20. století a jeho děj zasadil do prapočátků českého národního obrození zhruba o sto roků dříve. V popisované kapitole zachycuje pitoreskní figuru horlivého oprašovatele českého jazyka, která klidně mohla mít předobraz ve skutečném světě. Takzvaných puristů nebo také brusičů, kteří chtěli mateřštinu chránit před vlivy zvenčí stůj co stůj, bylo tehdy poměrně dost. Aktivní byli v době národního obrození, ale i dlouho po něm, a dokonce před ním. Ve skutečnosti se touha po očistě našeho jazyka táhne historií od samého počátku a přítomná je do určité míry i dnes. Hledání ideálu Stížnosti na upadající kvalitu mateřštiny pravidelně řeší redakce televize, rozhlasu i tištěných médií, ale také jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR. Nespokojeným divákům, posluchačům a čtenářům vadí používání nespisovných výrazů, nenáležité skloňování, anglicismy či chyby v titulcích. Zejména u televize se pohoršují nad nedbalou výslovností (bele místo byli), nadbytkem slovních vycpávek (jako, vlastně, prostě) a zvukových výplní (eee, ehm). Mnohdy přitom stěžovatelé nerozlišují, jestli se nevhodně vyjadřuje moderátor a reportér, tedy profesionálové, kteří se mluveným slovem živí a můžou si své pasáže předem připravit a vypilovat, nebo jde o zpovídaného politika, herce či sportovce, u nichž se dají jazykové prohřešky asi snáze omluvit. Čeština v číslech 12,5 milionu lidí na světě mluví českým jazykem. 7159 jazyků se dnes celosvětově aktivně používá a čeština je 106. v pořadí. 150 tisíc obyvatel Česka uvádí jako mateřský jazyk slovenštinu. 78 % osob v Česku hovoří alespoň jedním cizím jazykem. 1 unikátní hláska ř (takto zapsaná se vyskytuje v češtině a hornolužické srbštině) 39 písmen se používá pro označování českých hlásek (+ q, w, x u slov přejatých). 192 908 lexikograficky zpracovaných slov obsahuje Slovník spisovného jazyka českého. Našinci jsou zkrátka na čistotu a ryzost své mateřštiny citliví. Na jazyku nám záleží, protože souvisí s národní identitou, která nebyla v průběhu dějin vždy samozřejmou. Obavy a pocity ohrožení

Český národ ovlivnil jako málokdo. Hlášky z jeho scénářů často nevědomky citujeme, texty jeho písní zpívá už několikátá generace dětí, filmy jsou neustále reprízované, a on sám stále zůstává aktivní,...

Pardubice - Na Pardubice svého dětství vzpomínal egyptolog František Lexa jako na místo, kde se musel ukáznit, naopak v Potštejně na Orlickoústecku si o prázdninách užíval volnosti. V dospělosti stál u zrodu československé egyptologie a vychoval řadu mezinárodně uznávaných žáků. Pardubický rodák se narodil před 150 lety.

Dřív, než vznikl Jára Cimrman, stál před tabulí žateckého gymnázia mladý učitel jménem Zdeněk Svěrák. Netušil, že jednou změní český humor. I tento příběh má své začátky. A ty se odehrály v Žatci.

Na svět přišel do chudé místní rodiny, v dospělosti se stal ředitelem gymnázia, předním českým novinářem a dokonce učitelem Aloise Jiráska. Před 129 lety…

Romantická představa o šlechetném obhájci chudých se při pohledu do historických pramenů rychle hroutí. Jak to bylo ve skutečnosti s Daliborem a houslemi?

Oba Blaníky mají bohatou a tajemnou historii, nikoliv pouze pověst o spícím vojsku sv. Václava.

Na pivo sem přišel spisovatel Bohumil Hrabal i písničkář Karel Kryl. V sále hostince U Černého orla hrál Josef Kajetán Tyl. Nyní se místo, kde se v Litomyšli vůbec poprvé hrálo divadlo, dočká oprav. Polovinu budovy koupila dlouholetá mecenáška hudebního festivalu Smetanova Litomyšl Marcela Ullmannová, která ji ponechá pořadatelům této tradiční akce. Druhou polovinu získal majitel hotelu Aplaus, který rozšíří kapacity zhruba o deset pokojů.

Historie České republiky je plná významných událostí, od tajemné vězněné „Čachtické paní“ v 16. století přes národní obrození s Krameriem až po kulturní úspěchy, jako je premiéra hry Jiráska či úspěšné filmy a změny v mediálním prostředí.

Historická postava Dalibora z Kozojed, tradičně vnímaná jako symbol útlaku a hudebního nadání, se v kontextu dochovaných soudních záznamů jeví v jiném světle. Rozbor Zemských desek a dobových reálií odkrývá příběh majetkových sporů a vysvětluje pravý původ úsloví o „houslích“ jakožto nástroji útrpného práva.

Výraz „Chorvatsko“ si zcela automaticky spojujeme se zemí omývanou vodami Jaderského moře. V historii však existovalo i Bílé Chorvatsko. Kde? Na tuto otázku stále nemáme jednoznačnou odpověď. Navíc, stopa vede i na území Čech.

Jiřina Švorcová se nechvalně zapsala do paměti lidí jako agilní komunistka, která se aktivně účastnila prezentace Anticharty, ale také jako kvalitní herečka, známá zejména svou hlavní roli v seriálu Žena za pultem.

V tomto článku navštívíme památnou horu Říp, na kterou by podle legend měl vystoupit každý pravověrný Čech. Místo, na kterém se už v 8. století začaly psát dějiny českého národa.

F. L. Věk, Chalupáři, Dobrá voda, Rozpaky kuchaře Svatopluka, Cirkus Humberto. Tyto televizní seriálové stálice má na svědomí jeden z nejvýraznějších českých režisérů. Dokázal vyprávět silné, ale i obyčejné příběhy s lidskostí a hlubokým pochopením pro charaktery svých hrdinů.

Staré pověsti české od Aloise Jiráska patří dnes k české literární klasice a čtou je i školáci. Autor vycházel ze starých kronik, letopisů a dalších historických pramenů, z nichž sestavil poutavý soubor legend, pověstí a lidových příběhů. Přitom jim dodal svou osobitou poetiku a nadhled. Jak dobře tyto příběhy znáte? Otestujte se v našem kvízu!

Mekkou českého ochotnického divadla je už po desítky let východočeský Hronov, rodiště Aloise Jiráska. Konalo se tu už pětadevadesát ročníků festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov. Ovšem ten příští bude výjimečný. Bude prvním poté, co bylo české ochotničení zapsáno na prestižní seznam světového nemateriálního dědictví UNESCO.

Nenápadná pěší trasa u Červeného Kostelce, kde se krajina, historie a literární paměť spojují v tiché vyprávění. Justynčina stezka nabízí klid, pomalý krok a hluboký prožitek.

Kouzelník Žito bavil i děsil dvůr Václava IV. Polykání soupeřů, spřežení kohoutů a čáry. Kde končí legenda a začíná pravda o temném baviči českých dějin?

Na rozdíl od svého staršího bratra prováděl osvícenské reformy postupně a s rozvahou. Leopold II. se také nechal korunovat českým králem, rozuměl česky a do Prahy nechal vrátit české korunovační klenoty.

Poprvé se mnohocípé hvězdy symbolizující kometu, která předpovídá příchod Spasitele, objevily v lužickém Herrnhutu - Ochranově. Vyrobily je děti protestantských exulantů z Moravy a Čech.

Historická fakta boří mýty a odhalují, jak Juraj Jánošík skutečně zemřel. Jeho poprava na háku nebyla hrdinská, ale znamenala tři dny krutých bolestí.

Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do vnitrozemí obou sousedních zemí. Pohoří zvané Orlické hory lemuje na severovýchodě Čech česko-polskou hranici. Do druhé světové války to byla hranice s Německem a byly zvány Adlergebirge. Nyní jsou to polsky Góry Orlickie.