Alois Jirásek

/VIDEO/ Lidskou tragédií skončila v polovině prosince dopravní nehoda na Lanškrounsku. O život během ní přišla teprve pětatřicetiletá Martina Foglová, maminka dvou dětí a oblíbená učitelka na základní škole Aloise Jiráska v Lanškrouně.

Zakladatel české statistiky z něj chtěl mít právníka, to by ale synek nesměl studovat na slavné pražské ,Křemencárně‘. Zbožňovaný prvorepublikový milovník v pravý čas přehodil výhybku a dotáhl to až na post nejvyšší.

„Tak nám řekněte třeba něco o Václavu Benešovi Třebízském,“ ušklíbla se škodolibě kantorka na gymnáziu. „Třebízský byl obrozenecký kněz, spisovatel, narodil se v Třebízi u Slaného, psal historické romány a pohádky a…“ Tady má paměť selhávala, jediné dílo, na které jsem si vzpomenul byla Trnová koruna. A to bylo málo. „Tak doučit!“ a k tabuli kráčela další oběť.

Svatý Mikuláš v naší tradici proslul především svým kladným vztahem k dětem, kterým v předvečer svého svátku naděluje sladkosti. Pole jeho působnosti ale bylo původně mnohem širší. Mikuláš býval patronem nejen dětí, ale například i poutníků, lodníků, rybářů, právníků, nespravedlivě souzených vězňů a mimo jiné i lehkých žen. Jeho kult se šířil slovanskými zeměmi už od 8. století a velkou pozornost mu věnoval také císař Karel IV.

Do širokého povědomí se zapsala hlavně díky své kuchařce. Její literární práce ale zahrnuje i stovky básní, próz a divadelních her. Přestože pocházela z německého prostředí, angažovala se v řadě českých vlasteneckých aktivit a na srdci jí ležela výchova dospívajících dívek.

Stromy oblékají rudý, žlutý až oranžový šat a příroda se pomalu ukládá k zimnímu spánku. Ještě, než se tak stane, toulejte se krajinou. I na těch nejnavštěvovanějších místech panuje klid a vy si tak můžete doplnit fotoalbum výletních míst o snímky v mlžném oparu nebo ve svitu stydlivých slunečních paprsků. Kam se vydat v Královehradeckém kraji? Máme pro vás chytlavý tahák, kde prožít víkendové dny na cestách s termoskou v ruce.

Po vyhlášení samostatného Československa 28. října 1918 se zvedla antihabsburská nálada. V ulicicích se přemalovávaly německé nápisy, strhávala se domovní znamení a 3. listopadu padl i významný Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Ten už je ovšem zpět, ale zapomíná se, za jakých konkrétních okolností šel v rozbouřené době k zemi.

Památkově chráněná barokní boží muka z druhé poloviny 17. století opravili v Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku. Žulová boží muka jsou nejstarší sakrální památkou chodského městysu, památkově chráněná jsou od roku 1958. Říká se jim Lomikarova boží muka podle někdejšího místního šlechtice Lamingena, přezdívaného Lomikar, o němž a o chodském povstalci Janu Sladkém Kozinovi psal v románu Psohlavci Alois Jirásek."O opravu jsme usilovali víc než deset let," řekl dnes ČTK zastupitel a předseda Výboru pro rozvoj obce - městyse Jiří Anderle.

Pamětní desky nám mají připomínat historii, mají připomínat, že s daným domem byl nějakým způsobem spjat osud významné osobnosti. V Příbrami dnes byla odhalena další pamětní deska, která označuje rodný dům akademického sochaře Václava Šáry.

Kritika na něm nenechala nit suchou, jeho filmové partnerky to ale viděly jinak. A později padaly pod jeho ‘taktovkou‘ na place rány a tekla krev, jen aby dosáhl svého.

Sluneční paprsky stydlivě tančí po obloze, zatímco listí mění barvu jako chameleon. Než si vychutnáte teplý čaj a komfort pod dekou, vyrazte na procházku či odpolední výlet matičkou stověžatou na místa, kde panuje komorní atmosféra, a která dost možná ani neznáte. A to i za předpokladu, že jste v Praze doma. Staňte se turistou ve vlastním městě a objevte nevídané.

Národní plemeno. Černá barva, rezavé pálení a bohatá hříva. V plumlovském kempu Žralok, si dali v sobotu dostaveníčko majitelé krásných a chytrých psů. Národ je zná z románu Aloise Jiráska Psohlavci. Již méně se ví, že oficiálně je plemeno velmi mladé.

Na svátek svatého Václava se Ivan Šulc ze Stonařova s rodinou vydal za svatováclavským vojskem do Černovic na hranici krajů Jihočeského a Vysočiny. Kromě toho pozval potenciální návštěvníky hned na několik míst ve městě, které stojí za vidění. Za fotografie moc děkujeme.

V Charvátské zemi při řece Visle kdysi žili dva mocní vladykové Čech a Lech. Spolu s nimi tu ale sídlily i další slovanské rody, které navzájem bojovaly o moc, a to dosti krvavě. Čech s Lechem se proto rozhodli odejít a hledat pro své kmeny bezpečnější místo k životu. Čech ho našel v okolí hory Říp, Lech na území dnešního Polska.

Více než 700 let stará lípa z obce Telecí na Svitavsku zvítězila v letošní soutěži Strom roku. Památný strom, jež patří mezi nejmohutnější a nejstarší v Česku, od lidí v anketě získal 2 635 hlasů. Na druhém místě skončil strom pojmenovaný Dubisko valašisko tvrdé z Kozlovic na Frýdecko-Místecku, bronzovou příčku obsadil smrk ztepilý na ulici Ramešova v Brně. Soutěž již od roku 2002 pořádá Nadace Partnerství.

Může sice působit nenápadně, ale skrývá dlouhou historii. Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa nacházející se v obci Telecí na Svitavsku. Podle historiků by měla být stará až sedm set let a obvod kmene je úctyhodných dvanáct metrů.

/FOTO/ Zpívající lípa z Telecí u Poličky vyhrála 20. ročník ankety Strom roku. Od veřejnosti dostala 2 635 hlasů.

Litomyšl je město studentů. Mladí lidé z celého kraje studují na gymnáziu, technické a zahradnické škole nebo pedagogické škole, kam dojíždějí studenti z celé republiky. Někdy ale mají problém se ubytovat. Internáty nestačí, studenti tak bydlí v menších bytech.

Centrální depozitář Památníku národního písemnictví v Litoměřicích získal pracovnu spisovatele Ludvíka Vaculíka. V jedné místnosti jsou křesla, knihovna, koberce i pohovka. Doplněna bude ještě původní obrazová výzdoba. Pracovna je darem od Vaculíkových dědiců. ČTK to řekla mluvčí Památníku národního písemnictví (PNP) Aneta Křižková.

Pověst o Krokovi a jeho dcerách se poprvé objevuje v Kosmově kronice, která byla sepsána počátkem 12. století. Kronikáři příštích generací ji s pomocí své fantazie značně přibarvovali, až vznikl poetický příběh předložený Aloisem Jiráskem. Mohlo být na něm vůbec něco pravdy?

Mobilní svoz tzv. nebezpečných složek odpadu budou Technické služby města Příbrami zajišťovat každou sobotu dopoledne od 4. září do 16. října vždy na třech určených stanovištích.

Město zakázky zadává v tzv. Dynamickém nákupním systému.

Když se člověk začte do Babišovy nové knihy, zjistí, že je to ještě absurdnější a splácanější elaborát, než si dovedl představit, a to si představoval ledacos. I proto je dobré se do té spousty PR keců a záplavy emocí, které mají voliče hnutí ANO zasáhnout na těch správných místech, ponořit a vydat svědectví o tom, jaký je myšlenkový svět Babišových marketingových specialistů, kteří mají tento výplod na svědomí, a trochu rozebrat jejich pracovní metodu.

Uplynulá sezona nepřála amatérskému divadlu, které nesmělo ani zkoušet. Přesto byly na festivalu Jiráskův Hronov opět vidět inscenace, u nichž není potřeba uvažovat o amatérském kontextu. Jsou bez dalších přívlastků výborné.

V sobotu se ve východočeském rodišti spisovatele Aloise Jiráska uzavřel 91. ročník celostátní mezidruhové přehlídky amatérského divadla Jiráskův Hronov. Během týdne nabídl v hlavním programu dvaadvacet inscenací ve více než sedmdesáti představeních.

Pražský orloj je opředen mnoha legendami a dodnes platí za mistrovské dílo, které k sobě každou hodinu přitáhne houfy turistů. Dá se říci, že v 21. století k němu vzhlížíme s podobným obdivem, jako k němu vzhlíželi Pražané před 600 lety, kdy byl sestrojen. Mistra Hanuše však v té době ještě nikdo neznal.

Ačkoli Hronov proslavil nejslavnější rodák, spisovatel Alois Jirásek, po němž je pojmenován i právě probíhající festival amatérského divadla Jiráskův Hronov, toto východočeské městečko má i další slavné rodáky. A není jich málo.

Tradici nejstaršího kontinuálně trvajícího divadelního festivalu na světě, Jiráskova Hronova nepřerušila ani covidová pandemie. Letošní již 91. ročník vrcholné přehlídky amatérského divadla se koná ve východočeském rodišti Aloise Jiráska od 30. července do 7. srpna.

Zbojník Juraj Jánošík byl za národního obrození takovým pojmem, že i Alois Jirásek jeho příběh zařadil do sbírky českých pověstí, ačkoli šlo samozřejmě o legendu slovenskou. Postava neohroženého muže, který okrádal vrchnost, aby mohl rozdat chudým, se podílela na vytváření identity slovenského národa a později se hodila do ideologického soudku i komunistům. Dnes už ale víme, že to s Jánošíkem bylo trochu jinak.

Prázdniny jsou konečně tady a spousta z nás řeší, jak své ratolesti během nadcházejících dnů zabavit. A přestože návštěva hradu či zámku může znít trochu otřepaně, přesvědčíme vás o opaku. Představíme vám tři české historické skvosty, které budou bavit vás i vaše děti.

S letními prázdninami na Broumovsku startují tradiční noční hrané prohlídky kláštera. První proběhne už zítra. Potemnělým klášterem návštěvníky provede historická postava Aloise Jiráska, studenta klášterního gymnázia.

Ani o prodlouženém víkendu nebude na kulturní akce na Hradecku nouze. Milovníci historie by si neměli nechat ujít rekonstrukci bitvy u Hradce Králové, gurmáni zase mohou v sobotu vyrazit na festival gastronomických pochoutek. Bohatý program bude i na Broumovsku, kde v rámci svých open-air představení hostuje Klicperovo divadlo.

Divadlo Mana, které sídlí v pražských Vršovicích, slaví letos devadesát let své existence. Od 22. června bude hrát na letní scéně v Heroldových sadech a jako první nabídne divákům českou premiéru komedie MASH čerpající z populárního amerického seriálu.

Pražský Vyšehrad patří k návštěvnicky nejatraktivnějším místům v metropoli. Co zajímavého je spjaté s touto lokalitou kromě pověsti o bájném Šemíkovi, kterou zejména přičiněním spisovatele Aloise Jiráska zná prakticky každý?

Staroměstská exekuce bývá považována ze jeden z nejtemnějších momentů české historie, podle Marie Koldinské ji ale Češi vnímají zjednodušeně.

Česká premiéra černé komedie MASH. Ale i silné milostné příběhy plné emocí: Čapek a Olga a Víra! Láska! Naděje? To jsou tři atraktivní novinky, které Vršovické divadlo MANA chystá na léto.

Umělecká díla, která v devadesátých letech darovaly mecenášky Ivona a Dagmar Tláskalovy náchodskému muzeu, možná nakonec přece jen dostane šanci vidět veřejnost. Vystavení exponátů dvacet let bránila darovací smlouva, podle níž umělecká díla nerozlučně patřila k domu, který byl součástí daru, jenže obdarovaný jej mezitím prodal. Současné vedení Muzea Náchodska zvažuje, že díla nakonec návštěvníkům i tak ukáže.

Většina lidí si z dětství pamatuje, že slavný pražský orloj sestrojil mistr Hanuš. Dnes už ale víme, že to není pravda. Vznikl totiž mnohem dříve a autorem je mistr Mikuláš z Kadaně.

Radnice Prahy 10 uspořádá ve spolupráci s Vršovickým divadlem MANA od 22. června do 15. července letní divadelní scénu v Heroldových sadech. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí radnice Jan Hamrník. Na programu budou mimo jiné tři premiéry včetně divadelního zpracování amerického seriálu MASH. Tvářemi scény budou herci divadla MANA v čele s Jiřím Lábusem.

Kde se vzala, tu se vzala… pověst o rytířích z Blaníku? Pokud se pustíte do hledání odpovědí na tuto otázku, narazíte na spoustu divokých prohlášení. Někteří směle přisuzují blanické rytíře Dalimilovi či Kosmovi a najdou se i zajímavější střelby od boku připisující pověst o hoře Blaníku Keltům.

Historický kříž, který desítky let stával v háji u středočeských Klecan, ukrýval vzkaz z minulosti. Při restaurování z něj nyní vypadl dopis, který tu byl schovaný od poslední opravy, tedy od roku 1980.

Velkou atrakcí jubilejní výstavy se stala Česká chalupa. Odpovídala dobovému zájmu o „lidové umění“, i když okouzlovala především měšťáky. Venkované, jak psal dobový tisk, „se kol sebe jaksi tupě rozhlíželi“ a nechápali, proč „tohle harampádí, které jsme u nás už dávno všechno zahodili“, se tady má obdivovat. Dlaskův statek se stal jedním ze vzorů pro Českou chalupu.

Léčivé rostliny provázejí lidstvo snad odnepaměti. Jejich známá historie spadá až ke starověkým národům celého světa. Podívejme se však blíže na naše území, jak to bylo s bylinkářstvím v českých zemích.

Žiji v požehnaném kraji a ráda s jeho krásami seznamuji další, doposud jím nepolíbené lidi. Je o mně známo, že jsem podřipský patriot. A kdo to doposud nevěděl, myslím, že bude mít po přečtení následujících řádků také jasno.

Je sice jen 638 metrů vysoký a na první pohled není nijak zajímavý, už tisíce let se o něm ale vypravují tajuplné příběhy, které jsou těsně spjaty s českou historií. Hora Blaník a méně známá Veřejová skála, která je prý vstupní branou do této hory.

Legenda o praotci Čechovi patří k našim nejznámějším. Co o zakladateli české země soudili Kosmas, Dalimil nebo Jirásek? A skutečně tento bájný praotec existoval, nebo jde jen o pouhou fikci?

Uplynulou neděli v odpoledních hodinách se policisté z obvodního oddělení Hronov rozhodli při běžné činnosti zastavit ve Velkém Poříčí osobní vozidlo značky VW Passat, které jelo směrem na Hronov. Řidič však na výzvu k zastavení modrým výstražným zařízením zareagoval prudkým zrychlením a před hlídkou začal ujíždět skrz Hronov, Polici nad Metují, Žďárem nad Metují, Českou Metují a Dědovem.

Jaro je vrtkavé, tak tomu bylo teď v dubnu, v noci mráz, ve dne tropy. Když ale jaro vyzrává a kolem nás kvete bílá, žlutá a růžová barva, obce přemýšlejí, jak se okrášlit. K tradicím patří vztyčování májek. V minulosti to byly tendenční prvomájové průvody a ještě ve starší historii majálesy. O jednom vypráví i Jiráskova Filosofská historie. Ale snad nejpoetičtěji vylíčil jaro „básník českých básníků“ Karel Hynek Mácha. Letos v dubnu uplynulo 185 let od prvního vydání jeho lyricko-epické básně Máj.

Kdo by neznal Magdalenu Dobromilu Rettigovou? Proč zrovna tahle biedermeierovská dáma zůstává kuchařskou ikonou, když podle její kuchařky nevařila už ani moje babička? Musela jsem se o ní dozvědět víc, říká šéfredaktorka Kreativu Zuzana Šikýřová.

Říp je jeden ze symbolů naší země, o jehož historii se učí už děti na základní škole, ale protože lidská mysl má s přibývajícím věkem tendenci filtrovat a zapomínat informace, připomeňme si spolu alespoň krátce pověst pojící se k tomuto mytickému místu v srdci středních Čech. Čech a Lech byli bratři, jejichž domovem byla původně charvátská země, ve které však propukly tak krvavé boje a rozepře mezi lidmi, že bratry vyhnaly z rodné hroudy. Během svého putování toužili najít neosídlenou vlast, kde by se mohli usadit. Až konečně stanuli před horou Říp a Čech na ni vystoupal, užasl slovanský vladyka nad krajinou a prohlásil : „To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající.“ Zatímco Čech a jeho kmen se usadili mezi Vltavou a Ohří, jeho bratr Lech pokračoval se svými věrnými na sever a na území dnešního Polska.

Jaro je tu a sluncem prohřáté dny lákají k výletům a poznávání. Ačkoliv nám vládní nařízení nedovolují překročit okresní hranice, vydat se na toulky středočeskou krajinou můžete i z pohodlí svého domova. Stačí si pustit známé české filmy a pohádky, které vás do středních Čech přenesou. Sledovat filmové stopy vašich oblíbených filmových či pohádkových postav pak zpestří nejeden dobrodružný výlet. Tipy na filmy a filmová místa vám přináší Středočeská centrála cestovního ruchu.

V diváckém hodnocení českých televizních seriálů se F. L. Věk jen těsně nedostal do první desítky, to mu ale neubírá na popularitě. Mezi nejlépe hodnocenými seriály se drží již dlouho, ačkoliv od jeho prvního uvedení na obrazovky uběhlo již padesát let.