Alois Jirásek

Mateřská škola v centru Dolní Lutyně doplnila na školní zahradu nové herní atrakce. Děti nově využívají lanový park a dvě týpí.

Virová epidemie, záplavy a zkáza Prahy. Tak zní věštba známé Sibyly ze Sáby. Starověká královna se v mnoha věcech nemýlila a pro naši zemi předpověděla další neblahé věci, které se doufejme, nevyplní.

Třicet let se o ní hovořilo, deset se připravovala a tři roky probíhala. Řeč je o rekonstrukci Jiráskova divadla v České Lípě. Nyní je hotovo. První diváky přivítá obnovený kulturní stánek v pátek 15. září.

Město Litomyšl vyhlásilo druhý ročník akce s názvem Literární rezidence strážníka Kmoníčka. Zájemcům nabízí měsíční pobyt na místním zámku zdarma a stipendium ve výši 1000 euro.

Kdo by neviděl reklamu na skvělý burger plný těch nejlepších surovin. Reklamy na jídlo vidíme dnes a denně, slyšíte o nich v rádiu, vystavují se kolem silnic a dálnic. Proč ale jídlo vypadá ve skutečnosti jinak?

Spisovatel, jehož dílo svým dosahem předčilo velikány jako Karla Čapka, Aloise Jiráska, ale i Jaroslava Seiferta, který za své sbírky básní dokonce získal Nobelovu cenu. O Jaroslavu Haškovi, jehož dílo je dodnes mnohými vnímáno jako zosobnění české národní povahy, se dozvíte v následujícím článku.

Litomyšl hledá spisovatele, který by ve městě napsal knihu s detektivní tematikou. Literární rezidence strážníka Kmoníčka je v Litomyšli vypsána už podruhé. V prvním ročníku na zámeckém návrší psala svoje dílo spisovatelka Markéta Pilátová, která byla za své knihy několikrát nominována na Magnesii Literu a Cenu Josefa Škvoreckého.

Spisovatelství bylo vždy osamělým povoláním, v českých poměrech spíše koníčkem než způsobem obživy. Spisovatel je autor, který prostřednictvím slov dokáže vytvářet nové světy a vdechnout postavám život. Alespoň pro okamžik tvoření svých příběhů je všemocným demiurgem, jehož jediným partnerem se posléze stává čtenář.

Nejen hudební umělec, ale také rektor příbramské Báňské univerzity. Theurer za svůj život vzdělal mnoho lidí po celé České republice.

Od města Rakovník je zřícenina hradu Krakovec vzdálená asi patnáct kilometrů. Pokud rádi chodíte pěšky a nevadí vám nachodit desítky kilometrů, směle se na něj můžete vydat i z tohoto místa. Pohodlnější to ale budete mít, když na hrad vyrazíte ze stejnojmenné obce, kam se dovezete autem. Z parkoviště to máte jen tři sta metrů a jste na místě. Co zajímavé vás na hradě Krakovci čeká?

Slavnostního zahájení a vztyčení vlajky se zúčastnily stovky lidí. Pořadatelé festivalu však celkově očekávají přes 40 tisíc návštěvníků.

Červenokostelecký rybník Brodský a přilehlý stejnojmenný kemp jsou místem pro pohodovou rodinnou rekreaci. Na své si zde přijdou i rybáři. Březový háj, velká travnatá pláž a písčité pozvolna klesající dno rybníka tvoří přírodní zázemí tohoto areálu. Podívejte se, jak zde návštěvníci tráví letní dny.

Záhadný původ praotce Čecha, zakladatele českého národa, stále přitahuje zájem historiků, badatelů a nadšenců do dávných dějin. Pověst, která se v českých školách vypráví, líčí Čecha jako statečného vůdce, který se svou družinou dorazil na horu Říp a našel nový domov na našem území. Avšak původní verze této legendy a další historické prameny naznačují, že skutečnost mohla být mnohem složitější a poněkud odlišná.

Na konci posledního červencového týdne se začnou do malebného Hronova sjíždět desítky divadelních souborů, hudebníků a tisíce divadelních fanoušků. To znamená jediné – začne tradiční přední mezinárodní divadelní festival Jiráskův Hronov, letos již po třiadevadesáté. Během následujícího týdne nebudou kromě divadla chybět výstavy, koncerty či diskuse.

Desítky představení nabídne 93. ročník mezinárodního festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov. Uskuteční se od 28. července do 5. srpna. Součástí festivalu bude také doprovodný program včetně koncertů, seminářů, výstav i diskusních panelů.

Náchodský rodák Adolf Knoll pracuje převážnou většinu svého života jakožto výzkumný pracovník a knihovník, zasloužil se mimo jiné o významný rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin. I díky tomu je historicky prvním držitelem Ceny Magnesia. I proto je naším (Ne)obyčejným.

Romantický zámek Rožmitál pod Třemšínem najdeme ve Středočeském kraji v okrese Příbram. Toto mohutné sídlo je v podstatě hradem i zámkem současně, jelikož si zachovalo oba architektonické slohy. Jeho bohatá historie sahá do poloviny 13. století, kdy byl tento původně vodní či blatný hrad založen rodem Buziců.

Příbram letos na některých místech opět omezila sečení trávy. Chce tak přispět k lepšímu zadržování vody v krajině. Vyšší travní porost technické služby ponechaly například na velkých plochách u Gymnázia Legionářů, v sadě Na Leštině, v Mariánské ulici a u hřiště na Čertově pahorku. Opatření má své zastánce i kritiky. Někteří lidé namítají, že neposečená tráva vadí alergikům, řekl ČTK místostarosta Miroslav Peterka (ODS).

S příchodem prázdnin nakoukneme s Olomouckým Reportem za hranice našeho kraje a doporučíme čtenářům zajímavé letní výlety. Naše první zastávka je ve východních Čechách. Nedaleko Ratibořic, známých z knihy Babička, se nachází malebná osada Boušín s barokním kostelem, farou, hřbitovem, čtyřmi chalupami a kapličkou s blahodárnou vodou, ke které se pojí příběh o zázračném uzdravení. Historie místa, kde se čas zastaví a člověk zapomene na ruch a spěch okolo, sahá až do středověku.

Cílem je podpořit pestrost porostu a odolnost proti klimatickým výkyvům, zejména při vysokých teplotách.

Atentát na Reinharda Heydricha následovala výpověď Karla Čurdy, která spustila vlnu zatýkání, prohlídek a výslechů. Eliška Dusilová přišla v jejich důsledku o oba své rodiče.

Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912) byl českým spisovatelem, básníkem, dramatikem a překladatelem. Jeho dílo patří k nejrozsáhlejším v české literatuře, nejen pro svou rozmanitost žánrů.

Pověst o blanických rytířích pravděpodobně každý během svého života někdy slyšel. Uvnitř hory Blaník prý odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Pak se rytíři probudí z dlouhého spánku a pod vedením patrona České země vyrazí proti nepřátelům.

S velkým zájmem se setkal 2. ročník Dolnolutyňského májového pochodu. Organizátoři, mezi kterými byli také dobrovolní hasiči z SDH Nerad, vyznačili dvě trasy o délce 6,5 a 16,5 kilometru.

Snad žádný jiný režisér nevyvolává svým dílem takové kontroverzní reakce jako Zdeněk Troška, který se narodil 18. května 1953. Jeho filmy patří k divácky nejúspěšnějším, u kritiků se ale oblibě příliš netěší. Divácký zájem sklidil zejména svými nenáročnými lidovými komediemi a výpravnými filmovými pohádkami. Za svou kariéru Troška režíroval přes dvě desítky komedií a pohádek, další titul k nim už ale podle svých slov nepřidá, neboť před nedávnem odešel do filmařského důchodu.

Polské Stolové hory skrývají skalní městečko jakoby z dětské stavebnice. Přesto se v něm dá lehce zabloudit. Na nejrozlehlejší pískovcové plošině bují nevysoký horský les na pomezí tajgy a tundry a z něj se zvedají skaliska fantastických tvarů. Působí jako skulptury v sochařském lapidáriu

V posledních letech jsou ve městě vytipována místa, kde probíhá sekání trávy v omezeném režimu. Město tímto krokem chce podpořit pestrost porostu a odolnost proti klimatickým výkyvům, zejména při vysokých teplotách.

Bramborový salát je dnes nejrozšířenějším pokrmem, který se objevuje na tradiční české vánoční tabuli. Recepty na něj se objevovaly již v období první republiky. Existovala řada variant, nejznámější podoba salátu s majonézou se rozšiřovala postupně. Na konferenci o bramborách v české gastronomii v Praze to dnes řekl historik stravování a životního stylu Martin Franc.

Stalo se někomu, že se nechal napálit a za své „nachytání se na švestkách“ se styděl? Otázka za milión. Kdo je autorem Babičky? „Alois Jirásek,“ vyhrkneme v rychlosti. A nechtěná ostuda je na světě!

DO HLOUBKY Říká se, že i knihy mají své osudy. To je pravda, ale také jsou knihy, které ovlivňují životní cesty lidí. Takovým knihám lze říkat osudové. Pro někoho je to Bible, pro někoho Korán, pro někoho Komunistický manifest a pro další třeba Alenka v kraji divů nebo Bílý tesák. Pro mě to byly Staré pověsti české od Aloise Jiráska. Zde jsem nalezl základ svého úhlu pohledu na svět a jeho problémy a výzvy, ale také na historii, která se stala mým velkým koníčkem. Tak jsem přemýšlel, jak to vlastně doopravdy bylo s Vyšehradem, založením Prahy, Dívčí a Luckou válkou a zda se nalezlo něco na Vyšehradě nebo na Kazíně či na Budči, co by doložilo existenci Kroka, Libuše a dalších hrdinů pověstí, tak skvěle literárně podaných.

Kdo byl Václav Podbrdský, který se podle dobového tisku v roce 1889 soudně domáhal ušlé mzdy,když o 18 let dříve spadl při lámání kamene a strávil prý 18 let v bájné hoře? Blaník je jedna d evropských bájných hor, ve které podle pověsti dřímá vojsko. Legendou, že vojsko vyrazí z hory na pomoc svému národu až mu bude nejhůře, není v evropském kontextu nijak zvláštní. Jednou podivnou událostí, která se podle dobového tisku měla odehrát na konci 19. století, se ovšem ostatním bájným horám starého kontinentu vymyká. Staré legendy po celé Evropě Legendu proslavil Alois Jirásek, nicméně už v 15. století tvrdil prý mnich, jehož jméno se nedochovalo, že byl anděly odvlečen mezi hvězdy, spatřil prý Zemi i ostatní planety a také spící rytíře pod Blaníkem. První zmínky o pověsti jsou už z předhusitské doby. Už tehdy na Blaník mířili poutníci. Legenda o božím vojsku přetrvala po staletí. Po staletí se objevovala vyprávění údajných svědků, kteří se prý dostali do hlubin hory, strávili v ní s bájnými bytostmi krátkou chvíli, aby se později dozvěděli, že na povrchu běžel čas mezitím daleko rychleji. Pověsti o mocnostech hory ale můžeme najít po celé Evropě. Legendy o světlovlasých polobozích si vyprávějí například Irové a Skotové. Kniha Lenor Gabala, shrnující legendy o nejstarší historii Irska, skutečně popisuje příběh, ve kterém k ostrovu připluli Galové a pokoušeli si podmanit lid Tuath Dé. Nakonec se dohodli, že Galové dostanou svět na povrchu, zatímco Tuath Dé sestoupí do podsvětí. Legendy o bájné říši podsvětí se opakují po celém světě. Připomeňme tajemnou říši Agartha, anebo analogické pověsti o vstupech do podzemí v hoře svaté Magdaleny v Rakousku, na vrchu Sitno na Slovensku nebo v Babí hoře v Polsku. Svědectví o zmizelém kameníku Legenda o blanických rytířích ovšem zanechala zajímavou stopu v tisku. 18. srpna 1889 otiskuje deník Národní politika článek o případu […]

Bohatým bral a chudým dával, na tom se historikové shodnou. O zázračné valašce a tanci kolem popravčího kůlu už ale silně pochybují.

Před 310 lety, v pátek 17. března 1713, vynesl soud v Liptovském Mikuláši ortel nad asi pětadvacetiletým zbojníkem Jurajem Jánošíkem, jenž v uplynulých dvou letech sužoval několik žup tehdejšího Uherského království. Mladý muž byl potom buď ještě v pátek, nebo v sobotu vyveden na popraviště a pověšen za levý bok na hák. Šibenici neobtancoval - zemřel v bolestech.

Teploty mají v nejbližších dnech opět šplhat nahoru a na mnohá místa se tak už konečně dostaví jaro. Proč se tedy nevydat na výlet? Například do Teplických skal nebo Broumovských stěn. Jejich kouzlu podlehli i Jirásek či Goethe. Oproti známějším Adršpašským sestrám, tady budete téměř sami.

Docent Západočeské univerzity (absolvent Univerzity Karlovy), bohemista a literární badatel Bohumil Jirásek (1931 - 2021) byl z Pavlíkova u Rakovníka, žil od pětašedesátého „u nás“ v Plzni, ale potkal jsem ho (ač jsem ročník 1964) teprve v západočeské pobočce Obce spisovatelů České republiky. Ne ani tak bohulibým jako přátelům Aloise Jiráska a jeho děl milým příjmením připomínal Bohumil jednoho našeho klasika. Trochu mu to pomáhalo, někdy naopak škodilo. Jeho kolega, profesor Viktor Viktora, nechtěl uznat, že literární badatel smí psát i prózu.

Pár příběhů a příkladů k včerejšímu Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu.

Janě Blažejové je nyní 86 let. Na události z května a června 1942 si však pamatuje velmi dobře. V jeden den přišla o maminku, dědečka i strýce. Jednalo se o první popravené na pardubickém Zámečku.

Pět chlapců a tři dívky získali v úterý cenu Zlatý oříšek za rok 2022, která je určená pro talentované děti od šesti do 14 let. Mezi oceněnými jsou sportovní talenty, hudebníci a tanečníci. Cenu dostali i autorka povídek a románů a vítěz matematických a logických soutěží. Za své nadání vítězové 24. ročníku soutěže obdrželi šek v hodnotě 20 tisíc korun.

Pět chlapců a tři dívky dnes získali cenu Zlatý oříšek za rok 2022, která je určená pro talentované děti od šesti do 14 let. Mezi oceněnými jsou sportovní talenty, hudebníci a tanečníci. Cenu dostali i autorka povídek a románů a vítěz matematických a logických soutěží. Za své nadání vítězové 24. ročníku soutěže obdrželi šek v hodnotě 20.000 korun.

Energetické úspory pro chudé dávají smysl, ale zateplení se musí udělat pořádně

Na přechodu Českomoravské vysočiny do Labské roviny leží v údolé říčky Novohradky město Luže. Do Chrudimi je to z něho, co by kamenem dohodil (asi 18 kilometrů) a do Skutče ještě blíž (asi 6 kilometrů). Centrum města je městkou památkovou zónou. Kromě ní nabízí k vidění i zříceninu hradu Košumberk nebo mohutný areál bývalé jezuitské rezidence s kostelem.

René Nekuda (36) je spisovatelem a učitelem tvůrčího psaní se specializací na příběhy a rozvoj kreativity. V rozhovoru pro Lifee.cz otevírá téma výuky češtiny a slohu na českých školách. Tvrdí, že příběhy jsou všude kolem nás a čím dříve je děti začnou umět rozklíčovat, tím lépe se později uplatní na trhu práce. Co radí rodičům dětí, které potřebují rozvíjet fantazii nebo touží po povolání spisovatele?

Expozice téměř dvou desítek kulturních zařízení Královéhradeckého kraje budou každou první středu v měsíci od prosince do konce roku 2023 přístupné zdarma. Poprvé bude volný vstup ve středu 7. prosince.

Jan Sladký Kozina. Zná ho dnes ještě někdo? Zajímá někoho? Ještě nedávno národní hrdina a akční hvězda románů i filmů. A je důležité, abychom o něm něco věděli? A o chodském psovi?

Češi v Kladsku přitahovali pozornost už v 19. století, i po sto letech pruské vlády totiž dokázali vzdorovat germanizaci. „Český koutek“ se po válce ocitl v Polsku, a oni se jako ‚Němci‘ proto museli vystěhovat. Někteří zůstali, jejich potomci se dodnes cítí Čechy.

Hlavně zásluhou hvězdného Stephena Curryho a jeho 40 bodů porazili basketbalisté Golden State v NBA Cleveland 106:101 a připsali si páté vítězství v sezoně. Hostům nestačil v zápasem proti obhájcům titulu ani výborný výkon Donovana Mitchella, jenž nasbíral 29 bodů, 10 doskoků a devět asistencí.

Ze známého díla Aloise Jiráska si převzala název své knihy Temno docentka Ivana Čornejová, která patří k nejlepším znalcům pobělohorské éry a jezuitského řádu v Česku. Publikace Temno vydaná ...

Proruští separatisté na Ukrajině dávají Kremlu jasně najevo, že jsou loajální jemu a nikoliv Kyjevu. Svými vyjádřeními podporují snad každé slovo, které pronese prezident Vladimir Putin. Ještě o kousek dál to však posunul separatista Kiril Stremousov, který patří mezi nejvýše postavené muže dosazené Rusy v dobyté Chersonské oblasti. Stremousov se totiž rozhodl ukázat, komu jeho srdce náleží, na politika poměrně netradičně – básní. V ní by ideálně k Rusku připojil celý svět, a to včetně Prahy.

Toulky po Česku mají jednu velkou výhodu. Různorodé zážitky se tu leckde nabízejí pěkně v jednom balíčku. V jednu chvíli může člověk zdolávat horské vršky a zanedlouho už se procházet po zámeckých chodbách. A navíc ještě cestou obdivovat tradiční architekturu a krásnou přírodu.

Stovky lidí dorazily o víkendu k pražské oboře Hvězda na každoroční rekonstrukci bitvy na Bílé hoře, které se v sobotu i v neděli od 15 hodin zúčastnily stovky zbrojnošů v dobových kostýmech. Víkendová akce připomínající slavnou bitvu, při které 8. listopadu 1620 vojska habsburského císaře Ferdinanda II. potlačila povstání českých nekatolických stavů, se letos uskutečnila poosmnácté.

"Žižka je dnes jen vzpomínkou na hodiny dějepisu," říká pro Aktuálně.cz historik Michal Stehlík. Snímek Petra Jákla má za akční béčko ze středověku.

František Filip, který natočil oblíbené Chalupáře, stál za vznikem tohoto seriálu, a přestože se vždy snažil zpracovat bezproblémová témata, aby se vyhnul řádění cenzury, v tomto případě to bylo trochu jinak.

Příběh Horymíra a jeho věrného koně Šemíka zná asi každý, a to velice pravděpodobně zejména díky zpracování této pověsti Aloisem Jiráskem v knize Staré pověsti české. Horymír jako pán z Neumětel se podle pověsti nechal slyšet u tehdejšího vládce Křesomysla, že lidé z jeho polností odcházejí pracovat do Březových hor u Příbrami, aby dolovali drahé kovy. V kraji pak ale všechny trápí hlad. Tehdy si také posteskl, že nebude dobře v zemi, kde si lidé váží více kovů než jídla. Horymír následně požádal Křesomysla, aby těžbu rud omezil. Ten však jeho prosbu odmítl.