Alois Jirásek

Zatímco nejvyšší teploty v Královéhradeckém kraji dnes šplhaly přes 30 stupňů Celsia, v soutěsce Sibiř v Teplických skalách na Náchodsku se v 11:30 pohybovaly jen kolem 10 stupňů.

Rodiště spisovatele Aloise Jiráska ve východočeském Hronově ožije od soboty 30. července opět divadlem. Na týden zde najdou útočiště účastníci vrcholné přehlídky amatérského divadla Jiráskův Hronov, nejstarší akce tohoto druhu v Evropě a pravděpodobně i na světě. Letos se koná již po dvaadevadesáté. Nepřerušila ji válka, komunistický režim ani celosvětová covidová pandemie.

Asi na každém seznamu maturitní četby ta knížka je. Poměrně útlé dílo pod názvem Krysař, které čerpá ze starých pověstí ze 13. století a představuje velmi ceněné lyrickoepické dílo, vyneslo Viktoru Dykovi nesmrtelnost i díky volné muzikálové adaptaci. Věděli jste ale, že Viktor Dyk byl politicky aktivní a ve svých postojích se nesnesl s prvním československým prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem?

Festival amatérského divadla Jiráskův Hronov nabídne letos desítky představení a doprovodný program včetně koncertů, seminářů, výstav i diskusních panelů. Novinkou 92. ročníku bude promítání letního kina. V pátek 29. července večer bude vztyčena festivalová vlajka, slavnostní zahájení bude v sobotu 30. července od 14:15 na náměstí Čs. armády. Festival potrvá do 6. srpna.

Na Stezce Českem nenarazíte jen na dechberoucí přírodní scenérie, ale i na malebná česká a moravská města a vesnice. Reportér Jiří Jelínek hned na začátku své cesty po severní větvi Stezky udělal z pohledu stezkařů možná trochu netradiční zastávku, aby si prohlédl výstavu fotografií v Chrastavě na Liberecku.

Festival amatérského divadla Jiráskův Hronov nabídne letos desítky představení a doprovodný program včetně koncertů, seminářů, výstav i diskusních panelů. Novinkou 92. ročníku bude promítání letního kina.

Od pátku bude Hronov hostit 92. ročník tradičního předního divadelního festivalu Jiráskův Hronov, který během následujícího týdne nabídne bohatý divadelní i hudební program, semináře,…

Ve středu jsme oslavili dvousté výročí narození objevitele základních zákonů genetiky Johanna Gregora Mendela. Pojďme při té příležitosti s pomocí příběhů jeho a dvou našich dalších objevitelů odkrýt archetypální příběh o těžkém kříži naší země, kde ten, kdo svou světovou práci uskutečnil většinou sám, „na koleně“ a navzdory vrchnosti, která mu namísto pomoci házela klacky pod nohy, většinou za svou práci nezíská materiální prospěch ani čest.

Umělci tu hledali své múzy, nemocní ztracené zdraví, ostatní odpočinek a zábavu. O lázních se tradují legendy, píší povídky, točí se v nich filmy. Ne každé lázně mají to štěstí, že přežily války, krize a změny majitelů. Ty zaniklé připomínají alespoň názvy budov či pramenů.

Asi 200 lidí si v Babiččině údolí v Ratibořicích připomnělo výročí 100 let od odhalení známého sousoší Babička s dětmi. Pomník, který připomíná spisovatelku Boženu Němcovou a její dílo, nechali památkáři letos v červnu opravit.

Ve věku 72 let zemřel 25. června sochař a umělecký kovář Karel Meloun z Klášterce nad Ohří. Informaci zveřejnila radnice města na svém webu.

Jen malý kousek od Náchoda, za hranicemi s Polskem, se nachází známé lázeňské město Kudowa-Zdrój, což v češtině znamená Lázně Chudoba. Lázně zde existují již od 15. století, kdy byly součástí Čech. Tehdy se však jmenovaly Lipolitov a současný název pochází až z 16. století.

Kdo by neznal pomník básníka K. H. Máchy na Petříně či monumentální sousoší svatého Václava a národních patronů na Václavském náměstí. Právě před sto lety zemřel Josef Václav Myslbek, jeden z našich nejvýznamnějších sochařů.

Praha je městem hustě obetkaným literárními příběhy a mýty: od romanticko-mystických a alchymistických u Angela M. Ripellina až po ty avantgardní v knize Dereka Sayera Praha. Hlavní město dvacátého století. Dá se ale svébytná literárněvědná historie zrekonstruovat i u pražských čtvrtí? Odvážný pokus v tomto směru podnikl literární historik Martin C. Putna v knize Košíře mytické a literární (Kodudek 2022).

FOTO/ V sobotu 14. května se konalo v rámci zahájení lázeňské sezóny v Malých lázních v Bělovsi slavnostní otevření Česko-polského lázeňského okruhu, který je součástí projektu Aqua Mineralis Glacensis.

Vyprávění o ušlechtilém zemanovi Daliborovi z Kozojed zná díky Starým pověstem českým každý. Jak to však bylo ve skutečnosti? Byl to opravdu lidový hrdina, jenž za osamělých nocí hrál ve svém vězení teskně na housle? Nebo to byl lapka, který řval bolestí na mučidlech?

Klicperovo divadlo v Hradci Králové v sezoně 2022/2023 nabídne šest premiér. První premiérou bude adaptace románu Hermanna Brocha Očarování v režii Ondřeje Štefaňáka, kterou divadlo uvede 8. října ve Studiu Beseda. Půjde o světovou premiéru, informovali dnes ČTK zástupci divadla. V uplynulé sezoně 2021/2022 uvedlo Klicperovo divadlo osm premiér, poslední byla 20. dubna antická tragédie Orestés v režii Jakuba Nvoty.

Na okraj dne hovoří profesor Zdeněk Nejedlý... Jeho nedělní promluvy si pamatují mnozí. Jak Cimrmani v jedné hře vtipně poznamenávají – dokázal začít proslovem o husitském hnutí a skončit pochvalou strany za dostatek citronu na vánočním trhu...

Chodský pes je české národní plemeno. Tento středně velký ovčák s černou dlouhou srstí a pálením je skvělý rodinný pes i sportovec, zkrátka takový psí univerzál.

Poesiomat od začátku týdne osvěžuje všední dny Hradečanů. Přístroj, který přehrává krátké zvukové záznamy spojené s Hradcem Králové, nejdete v centru města.

"V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám, házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali Vesnu, líbeznou bohyni jara." Tolik slova spisovatele Aloise Jiráska. Podívejte, jak lidé vítali jaro na Chrudimsku. Za zajímavý příspěvěk z našeho regionu děkujeme Haně Vincenciové.

Muži pokládají život za čest či pokrok. Karel Čapek se ptá, zda matku, která je porodila, lze vnímat jako méně hrdinskou.

Aktuální rozměr dostala v souvislosti s válkou na Ukrajině inscenace Matky od Karla Čapka, na které pracují činoherci z Národního divadla Brno.

Umělci tu hledali své múzy, nemocní ztracené zdraví, ostatní odpočinek a zábavu. O lázních se tradují legendy, píší povídky, točí se v nich filmy. Ne každé lázně mají to štěstí, že přežily války, krize a změny majitelů. Ty zaniklé připomínají alespoň názvy budov či pramenů.

​Pomníků, bust a soch T. G. Masaryka, jehož 172. výročí jsme si 7. března připomněli, je dnes v České republice opravdu bezpočet, určitě stovky, ne-li tisíce.

Stromy jsou nedílnou součástí našich životů. Jsou všude okolo nás a zajišťují nám příznivé životní podmínky. Neodmyslitelně se pojí s lidskými komunitami a vážou se k nim nejrůznější příběhy. A právě strom s nejsilnějším příběhem hledala mezinárodní anketa Evropský strom roku.

V letošním ročníku soutěže Evropský strom roku zvítězil polský kandidát dub Dunin. V Bruselu to oznámila Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Stříbrnou i bronzovou příčku obsadily také duby, španělský a portugalský. Česká Zpívající lípa skončila osmá z 16 soutěžících, uvedl David Kopecký z Nadace Partnerství.

V letošním ročníku soutěže Evropský strom roku zvítězil polský kandidát dub Dunin. Dnes to v Bruselu oznámila Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Stříbrnou i bronzovou příčku obsadily také duby, španělský a portugalský. Česká Zpívající lípa skončila osmá z 16 soutěžících, uvedl v tiskové zprávě David Kopecký z Nadace Partnerství.

Na východě Ústeckého kraje se z luk a polí zvedá pověstmi opředený kopec, který ale nese mnohem honosnější označení „hora“. Pouť na tohle památné místo české mytologie právě začíná.

Archeologické průzkumy, které byly v Opatovicích nad Labem v minulých desetiletích prováděny, potvrdily, že mírné podnebí a úrodné okolí řeky Labe využívali již naši dávní předci. Nejstarší zmínka je spojena se založením známého opatovického kláštera, který kdysi stával v severovýchodní části obce. Pověst o klášterním pokladu nazvanou Opatovický poklad najdeme ve Starých pověstech českých Aloise Jiráska.

Bez pověsti o Přemyslu Oráči a kněžně Libuši by české dějiny nemohly existovat. Je však jejich romantický příběh, který poprvé sepsal kronikář Kosmas na počátku 12. století, pravdivý?

FOTO, VIDEO/ Petra Valentová z Náchoda se tentokrát toulala s fotoaparátem na Dobrošově, a to v okolí dělostřelecké tvrze, osady Polsko i turistické Jiráskovy chaty od Dušana Jurkoviče, která patří mezi nejkrásnější rozhledny Královéhradeckého kraje. Chata je perlou Klubu českých turistů. Podívejte se na nádherné zimní fotografie, za které velmi děkujeme!

Téměř nejvzdálenějším místem v příbramském okrese, které stojí za výlet, je Drtinova rozhledna. Ta se ční nad nedalekým Chotilskem a je z ní vidět část vltavské kaskády a okolní vrcholy Brd.

/VIDEO/ Lidskou tragédií skončila v polovině prosince dopravní nehoda na Lanškrounsku. O život během ní přišla teprve pětatřicetiletá Martina Foglová, maminka dvou dětí a oblíbená učitelka na základní škole Aloise Jiráska v Lanškrouně.

Zakladatel české statistiky z něj chtěl mít právníka, to by ale synek nesměl studovat na slavné pražské ,Křemencárně‘. Zbožňovaný prvorepublikový milovník v pravý čas přehodil výhybku a dotáhl to až na post nejvyšší.

„Tak nám řekněte třeba něco o Václavu Benešovi Třebízském,“ ušklíbla se škodolibě kantorka na gymnáziu. „Třebízský byl obrozenecký kněz, spisovatel, narodil se v Třebízi u Slaného, psal historické romány a pohádky a…“ Tady má paměť selhávala, jediné dílo, na které jsem si vzpomenul byla Trnová koruna. A to bylo málo. „Tak doučit!“ a k tabuli kráčela další oběť.

Svatý Mikuláš v naší tradici proslul především svým kladným vztahem k dětem, kterým v předvečer svého svátku naděluje sladkosti. Pole jeho působnosti ale bylo původně mnohem širší. Mikuláš býval patronem nejen dětí, ale například i poutníků, lodníků, rybářů, právníků, nespravedlivě souzených vězňů a mimo jiné i lehkých žen. Jeho kult se šířil slovanskými zeměmi už od 8. století a velkou pozornost mu věnoval také císař Karel IV.

Po vyhlášení samostatného Československa 28. října 1918 se zvedla antihabsburská nálada. V ulicicích se přemalovávaly německé nápisy, strhávala se domovní znamení a 3. listopadu padl i významný Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Ten už je ovšem zpět, ale zapomíná se, za jakých konkrétních okolností šel v rozbouřené době k zemi.

Památkově chráněná barokní boží muka z druhé poloviny 17. století opravili v Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku. Žulová boží muka jsou nejstarší sakrální památkou chodského městysu, památkově chráněná jsou od roku 1958. Říká se jim Lomikarova boží muka podle někdejšího místního šlechtice Lamingena, přezdívaného Lomikar, o němž a o chodském povstalci Janu Sladkém Kozinovi psal v románu Psohlavci Alois Jirásek."O opravu jsme usilovali víc než deset let," řekl dnes ČTK zastupitel a předseda Výboru pro rozvoj obce - městyse Jiří Anderle.

Pamětní desky nám mají připomínat historii, mají připomínat, že s daným domem byl nějakým způsobem spjat osud významné osobnosti. V Příbrami dnes byla odhalena další pamětní deska, která označuje rodný dům akademického sochaře Václava Šáry.

Kritika na něm nenechala nit suchou, jeho filmové partnerky to ale viděly jinak. A později padaly pod jeho ‘taktovkou‘ na place rány a tekla krev, jen aby dosáhl svého.

Národní plemeno. Černá barva, rezavé pálení a bohatá hříva. V plumlovském kempu Žralok, si dali v sobotu dostaveníčko majitelé krásných a chytrých psů. Národ je zná z románu Aloise Jiráska Psohlavci. Již méně se ví, že oficiálně je plemeno velmi mladé.

Na svátek svatého Václava se Ivan Šulc ze Stonařova s rodinou vydal za svatováclavským vojskem do Černovic na hranici krajů Jihočeského a Vysočiny. Kromě toho pozval potenciální návštěvníky hned na několik míst ve městě, které stojí za vidění. Za fotografie moc děkujeme.

V Charvátské zemi při řece Visle kdysi žili dva mocní vladykové Čech a Lech. Spolu s nimi tu ale sídlily i další slovanské rody, které navzájem bojovaly o moc, a to dosti krvavě. Čech s Lechem se proto rozhodli odejít a hledat pro své kmeny bezpečnější místo k životu. Čech ho našel v okolí hory Říp, Lech na území dnešního Polska.

Více než 700 let stará lípa z obce Telecí na Svitavsku zvítězila v letošní soutěži Strom roku. Památný strom, jež patří mezi nejmohutnější a nejstarší v Česku, od lidí v anketě získal 2 635 hlasů. Na druhém místě skončil strom pojmenovaný Dubisko valašisko tvrdé z Kozlovic na Frýdecko-Místecku, bronzovou příčku obsadil smrk ztepilý na ulici Ramešova v Brně. Soutěž již od roku 2002 pořádá Nadace Partnerství.

Může sice působit nenápadně, ale skrývá dlouhou historii. Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa nacházející se v obci Telecí na Svitavsku. Podle historiků by měla být stará až sedm set let a obvod kmene je úctyhodných dvanáct metrů.

/FOTO/ Zpívající lípa z Telecí u Poličky vyhrála 20. ročník ankety Strom roku. Od veřejnosti dostala 2 635 hlasů.

Litomyšl je město studentů. Mladí lidé z celého kraje studují na gymnáziu, technické a zahradnické škole nebo pedagogické škole, kam dojíždějí studenti z celé republiky. Někdy ale mají problém se ubytovat. Internáty nestačí, studenti tak bydlí v menších bytech.

Centrální depozitář Památníku národního písemnictví v Litoměřicích získal pracovnu spisovatele Ludvíka Vaculíka. V jedné místnosti jsou křesla, knihovna, koberce i pohovka. Doplněna bude ještě původní obrazová výzdoba. Pracovna je darem od Vaculíkových dědiců. ČTK to řekla mluvčí Památníku národního písemnictví (PNP) Aneta Křižková.

Pověst o Krokovi a jeho dcerách se poprvé objevuje v Kosmově kronice, která byla sepsána počátkem 12. století. Kronikáři příštích generací ji s pomocí své fantazie značně přibarvovali, až vznikl poetický příběh předložený Aloisem Jiráskem. Mohlo být na něm vůbec něco pravdy?

Mobilní svoz tzv. nebezpečných složek odpadu budou Technické služby města Příbrami zajišťovat každou sobotu dopoledne od 4. září do 16. října vždy na třech určených stanovištích.