Alois Jirásek

Jiřina Švorcová se nechvalně zapsala do paměti lidí jako agilní komunistka, která se aktivně účastnila prezentace Anticharty, ale také jako kvalitní herečka, známá zejména svou hlavní roli v seriálu Žena za pultem.

V tomto článku navštívíme památnou horu Říp, na kterou by podle legend měl vystoupit každý pravověrný Čech. Místo, na kterém se už v 8. století začaly psát dějiny českého národa.

F. L. Věk, Chalupáři, Dobrá voda, Rozpaky kuchaře Svatopluka, Cirkus Humberto. Tyto televizní seriálové stálice má na svědomí jeden z nejvýraznějších českých režisérů. Dokázal vyprávět silné, ale i obyčejné příběhy s lidskostí a hlubokým pochopením pro charaktery svých hrdinů.

Staré pověsti české od Aloise Jiráska patří dnes k české literární klasice a čtou je i školáci. Autor vycházel ze starých kronik, letopisů a dalších historických pramenů, z nichž sestavil poutavý soubor legend, pověstí a lidových příběhů. Přitom jim dodal svou osobitou poetiku a nadhled. Jak dobře tyto příběhy znáte? Otestujte se v našem kvízu!

Mekkou českého ochotnického divadla je už po desítky let východočeský Hronov, rodiště Aloise Jiráska. Konalo se tu už pětadevadesát ročníků festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov. Ovšem ten příští bude výjimečný. Bude prvním poté, co bylo české ochotničení zapsáno na prestižní seznam světového nemateriálního dědictví UNESCO.

Nenápadná pěší trasa u Červeného Kostelce, kde se krajina, historie a literární paměť spojují v tiché vyprávění. Justynčina stezka nabízí klid, pomalý krok a hluboký prožitek.

Kouzelník Žito bavil i děsil dvůr Václava IV. Polykání soupeřů, spřežení kohoutů a čáry. Kde končí legenda a začíná pravda o temném baviči českých dějin?

Na rozdíl od svého staršího bratra prováděl osvícenské reformy postupně a s rozvahou. Leopold II. se také nechal korunovat českým králem, rozuměl česky a do Prahy nechal vrátit české korunovační klenoty.

Poprvé se mnohocípé hvězdy symbolizující kometu, která předpovídá příchod Spasitele, objevily v lužickém Herrnhutu - Ochranově. Vyrobily je děti protestantských exulantů z Moravy a Čech.

Historická fakta boří mýty a odhalují, jak Juraj Jánošík skutečně zemřel. Jeho poprava na háku nebyla hrdinská, ale znamenala tři dny krutých bolestí.

Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do vnitrozemí obou sousedních zemí. Pohoří zvané Orlické hory lemuje na severovýchodě Čech česko-polskou hranici. Do druhé světové války to byla hranice s Německem a byly zvány Adlergebirge. Nyní jsou to polsky Góry Orlickie.

Snad každý někdy slyšel větu: Lomikare, do roka a do dne! Prohlásit jí měl před smrtí vůdce chodského povstání Jan Sladký Kozina. Od jeho smrti uplynulo přesně 330 let. Ve skutečnosti však na plzeňském popravišti řekl něco zcela jiného, než jak líčili Alois Jirásek ve svém románu Psohlavci.

Česko se může pyšnit dvěma skutečně prastarými psími plemeny. Jedno je drobné, čiperné a kdysi zdobilo dvory evropských vládců, zatímco to druhé je mohutné, věrné a po dlouhá staletí střežilo naše hranice.

Karel Jaromír Erben byl český klasik, představitel národního obrození, jehož život stihl mnoho krutých ran. Ty ale dokázal přetavit ve vrcholná díla českého romantismu. Sbírku Kytice tvoří třináct balad s hororovými prvky, jež dodnes vybízejí čtenáře k zamyšlení.

V české literatuře najdeme jen málo jmen, která by měla takový zvuk jako Alois Jirásek. Jeho knihy formovaly nejen představu minulosti, ale i samotnou identitu českého národa. Ale za jakou cenu?

Česká literatura měla vždy své kouzlo, největší rozkvět však zažívala v 19. a 20. století, kdy vznikala díla Karla Hynka Máchy, Aloise Jiráska či Karolíny Světlé. Připomeňte si toto zlaté období a ověřte si v našem kvízu, kolik si z něj ještě dnes pamatujete.

Hvězda legendárního snímku Sněženky a machři zdědila dům na Ořechovce, který kdysi nechal postavit pro její prarodiče spisovatel Alois Jirásek.

Seriál F. L. Věk připomněl pojmy, jako je pravda, láska k vlasti nebo statečnost. Kromě skvělé režisérské práce zde ve svých rolích zazářila řada známých českých herců.

Pověst o Horymírovi a Šemíkovi zná u nás každý. Mnozí ji považují za historickou událost. Jenže Alois Jirásek ji opsal od Václava Hájka z Libočan. Ten ji upravil z německého textu čerpajícího z keltské pověsti tak, aby se hodila do české „historie“.

Kdysi dávno, snad na úsvitu dějin, stanul muž se svou družinou na kopci jménem Říp. Ale byl to skutečně praotec Čech? Jaký je jeho příběh?

Tomáš Garrigue Masaryk, klíčová postava vzniku Československé republiky, se po měsíční cestě z Washingtonu vrátil domů až 21. prosince 1918. Jeho příjezd byl provázen nejen bezpečnostními opatřeními, ale i vtipnou příhodou s železničářem. Jak se prezident setkal s novou realitou své vlasti?

Bez nadsázky se dá říct, že Lammingerové jsou v našich dějinách zapsáni jako typický příklad pobělohorského útisku sedláků. Spolu s páterem Koniášem jsou vlastně symboly doby temna.

Vyzkoušejte, jak dobře znáte Staré pověsti české. Od Libuše po Blanické rytíře. Deset otázek, které prověří, jak hluboko ve vás zůstaly české báje.

Staré pověsti české jsou pokladnice plná fascinujících příběhů, které formovaly národní identitu po staletí. Jsou to příběhy o bájných hrdinech, princeznách, statečných knížatech, ale i o válkách a intrikách.

Staré pověsti české od Aloise Jiráska patří dnes k české literární klasice a čtou je i školáci. Autor vycházel ze starých kronik, letopisů a dalších historických pramenů, z nichž sestavil poutavý soubor legend, pověstí a lidových příběhů. Přitom jim dodal svou osobitou poetiku a nadhled. Jak dobře tyto příběhy znáte? Otestujte se v našem kvízu!

Musela to být láska na první pohled, když sličná a prostá selka Božena, toho času v roli pradleny, uvízla v oku knížete Oldřicha. A podle pověsti to mělo být právě pod dubem, který se nyní stal s téměř 9 800 hlasy STROMEM ROKU 2025. Oldřichův dub z Peruce láká svou milostnou pověstí stejně jako pověstným věkem více jak 1000 let. Je to ale pravda? Těžko říct, v každém případě však jde o strom se silným příběhem.

Legenda o Kozinovi. Každý, kdo se jen trochu hlouběji ponoří do tajů našeho jazyka, literatury a historie české, nemůže ten zvláštní výrok přehlédnout.

Staré pověsti české, jak je známe především z knih Aloise Jiráska, jsou pro mnohé z nás neodmyslitelnou součástí české historie a národní identity. Příběhy o praotci Čechovi, knížatech Libuši, Přemyslovi a o Dívčí válce jsou legendy, které utvářely naše vnímání minulosti.

Herec Eduard Cupák neměl jednoduchý život. Přišel tragicky o tatínka i babičku, kteří byli popraveni nacisty, a kvůli své sexuální orientaci trpěl už ve škole. Nevyplnilo se mu ani jedno jeho velké přání, i když životní lásku našel.

Nejlépe dochované hodiny se staly nejznámějšími po celém světě. Miliony turistů je přijíždí obdivovat. Pravda, nejsou jediné. Ale snad nikde nekoluje zajímavější legenda než o našem pražském stroji. Řeč je o Staroměstském orloji, o němž padla první zmínka před 615 lety.

Řeka Vltava, inspirace pro Bedřicha Smetanu, je ústředním motivem jeho slavné symfonické básně. Objevte místa, která ovlivnila jeho život a tvorbu, a prozkoumejte, jak se jeho hudební génius formoval v Litomyšli a dalších městech.

Před osmdesáti lety se po celé naší zemi slavil konec druhé světové války, a nejinak tomu bylo i na místě u Přerova zvaném Švédské šance. Bohužel ne na dlouho. V červnu 1945 tam došlo k masakru. Oběťmi se stali všichni, kteří se "provinili" jen tím, že hovořili německy.

Staré pověsti české, jak je známe z knih Aloise Jiráska, jsou plné záhad a nesrovnalostí, které se snaží historici a archeologové odhalit. Tyto příběhy, které jsou považovány za základní kameny našich dějin, jsou spíše mýty, které sloužily k propagandě a k posílení národní identity.

Vzpomínáte si ještě na dny, kdy jste si psali čtenářský deník, na poslední chvíli dočítali knížky nebo hledali, kde byste mohli obsah nudné četby opsat? I když šlo často o otravnou a nudnou povinnost, některé knihy z období devadesátek zůstávají stále čtené, diskutované a milované dodnes. Jak to máte vy? Byla pro vás povinná četba otravná povinnost, nebo skvělá zábava? Prověřte své znalosti v našem kvízu.

Socha u Karlova mostu přitahuje stále zraky turistů i našinců. Je to ale skutečně Bruncvík? A kde se vlastně tato postava z legend vzala?

Na jihozápadě Rumunska, kousek od hranice se Srbskem, se rozkládá kraj, který byste na mapě hledali jen stěží. Banát – místo, kde se čas zastavil a kde už více než dvě století žijí Češi, kteří sem kdysi přišli kácet nekonečné karpatské lesy. Fotograf Radovan Chvíla se s námi podělil o zápisky z cest.

Pověsti o králi Ječmínkovi jsou na hané dodnes živé a daly vzniknou i Jízdě králů. Kde se ale vzala postava krále zrozeného v poli?

Pověst o Horymírově skoku na koni Šemíkovi je klasickým příběhem naší mytologie i námětem vtipů. Jak to s vladykou ale bylo doopravdy?

Poutní perla, barokní skvost a místo, které svou klidnou atmosféru dokáže přenášet do srdcí lidí, kteří sem po staletí přicházejí. To je Lomec nedaleko Vodňan a Netolic s poutním kostelem Panny Marie.

Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo odkrýt úchvatné mohyly s rituálním významem, přetrvávajícím stovky let O Řípu se zpravidla mluví v souvislosti s pověstí o praotci Čechovi.

Ferdinand I. nebyl Čechům vnucen. Roku 1526 si ho sami zvolili – a tím odstartovali dynastii, která vládla téměř čtyři století.

Aby bylo jasno: tento text není veden třídní nenávistí. Píšící novináři si sice ročně vydělají o něco méně, než je Benešových 55 milionů, ale jde o proporce a řekněme dobré mravy. Těm se však v české kotlině naposledy jakž takž dařilo v dobách Aloise Jiráska.

Zkuste si zavzpomínat na povinnou četbu, kterou v 70. letech znal téměř každý maturant.

Vládce Orlických hor Rampušák a jeho věrná průvodkyně Kačenka budou mít v sobotu 6. září napilno. Zavítají společně na Masarykovu chatu na Šerlichu, která v letošním roce slaví sté výročí otevření. Klub českých turistů (KČT), který stavbu chaty počátkem 20. století inicioval a je s výjimkou období komunistického režimu stále jejím majitelem, na tento den připravil na Masaryčce setkání nejen svých členů.

Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu a naopak. Pořídit si domácího mazlíčka, hlavně pejska, nemusí být vůbec dobrý nápad. Proč? Existují i případy, kdy se pejsek stal předmětem rozchodu partnerů, nebo dokonce rozvodu. Nečekejte ale nyní nějakou manželskou nebo dokonce psí psychologickou poradnu, nabízíme pouze drobné postřehy a příběh, který i přes onu pověstnou štěněcí rozkošnost skončil hodně nerozkošně, až téměř tragicky. Pro nešťastníka ze západních Čech určitě.

Bylo mu teprve osmnáct, když přišla životní šance. Na pražské gymnázium Nad Štolou dorazil filmařský štáb, aby obsadil nové tváře do připravované komedie. Jan Antonín – vysoký, s uličnickou patkou – zprvu režiséru Jiřímu Ostrému ani nepadl do oka.

Uprostřed hustých, smíšených lesů nedaleko středočeské Vlašimi se vypíná k nebi impozantní hora Blaník a jako němý strážce vytrvale shlíží na okolní malebnou krajinu. V jejím nitru má podle legendy přebývat veliké, spící vojsko, které se probudí, až bude českému národu nejhůře a vyjede mu na pomoc.

Na Karlově náměstí č. p. 502 stojí záhadný Mladotovský palác, přezdívaný Faustův dům. Z jakého důvodu má tak „pekelnou“ přezdívku? S historií domu je spjata celá řada tajemných příhod. Právě zde se před mnoha lety údajně ubytoval doktor Faust, kterého si odsud po uplynutí krví zpečetěné smlouvy odnesl ďábel. Ve Faustově domě prý také nějakou

Nějak se teď roztrhl pytel se životopisnými filmy, nebo, lépe řečeno, filmy, které se inspirují osudy známých osobností. V poslední době už tedy vlastně ne osobností, jen známých lidí.

Bylo nám patnáct let a táta se po čtyřech letech ozval s tím, že s námi stráví v létě týden po východních Čechách. Nevím, proč se najednou ozval, asi čekal, že v doprovodu dvou dospívajících děvčat se bude cítit dobře, že si budeme již rozumět.

Je to víc, než jen střecha nad starým archeologickým nalezištěm. Koncept architektů tu pracuje s okolní krajinou, a nechá ji vyniknout jako součást celého projektu. Protože historie, proměnlivá příroda jsou společným dědictvím Islandu.

Celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla se ve východočeském Hronově koná bez přerušení už devadesát pět let. Za tu dobu se tu vystřídalo mnoho generací a vyrostly zde mnohé umělecké osobnosti, jež posílily i řady profesionálního divadla.

Kouzelník Žito se zalyká smíchy. Právě se mu totiž podařil neuvěřitelný šprým. Bohatému a neoblíbenému pekaři Míchalovi prodal 30 skvostně vykrmených prasat s upozorněním, aby je nepouštěl do blízkosti vody.

„Pojďte a poslyšte pověsti dávných časů. Poslyšte o našem praotci, o předcích. Jak přišli do končin naší vlasti a usadili se po Labi i po Vltavě i po jiných řekách této země.“ Tak začíná kniha Staré pověsti české od Aloise Jiráska, kterou kdysi četl snad každý. Dnes by si ji měli mnozí připomenout.

V rodišti spisovatele Aloise Jiráska, ve východočeském Hronově, probíhá od minulého víkendu 95. ročník celostátní přehlídky amatérského divadla Jiráskův Hronov. Od pátečního večera přinesl už pár zajímavých inscenací, mimo jiné dvě osobitá zpracování Maryši bratří Mrštíků.

Ani druhá světová válka, období komunismu nebo covidová pandemie nepřerušila tradici pořádání festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov, který se už od roku 1930 koná ve spisovatelově rodišti na Náchodsku. Nejen proto patří od roku 2017 mezi sedmičku nejprestižnějších festivalů amatérského divadla na světě. Jeho už 95. ročník začal v pátek a potrvá do 9. srpna.

U Teplic nad Metují se nachází osada Skály, která nabízí zajímavou podívanou a to téměř bez davů. Toto klidné a tiché místo proslavil Alois Jirásek, podle kterého je tato lokalita pojmenovaná.

Staré pověsti české nejsou jen látka ze školních čítanek. Jsou to naše kulturní kořeny, národní paměť a trochu i kouzlo, které přetrvalo věky. V době, kdy se historie přepisuje rychleji než dřív, je dobré si připomenout, že náš příběh nezačal včera. Začal dávno. A byl vyprávěn ústy.

Dokázali byste i dnes po letech úspěšně zvládnout maturitu z českého jazyka? Čeština rozhodně není snadným jazykem, a to ani pro rodilé mluvčí.

Za vlády Karla IV. se Praha mění v jedno velké staveniště. Vyrůstá Nové Město, kamenný most přes Vltavu i katedrála sv. Víta. A nedaleko také hrad Karlštejn s nádhernou kaplí sv. Kříže. Podobu jí vtisknou malby Mistra Theodorika, jednoho z mála středověkých malířů, kterého známe jménem. O něm samotném se toho bohužel moc neví.