Antarktida

Určité geologické procesy mohly na Marsu vytvářet organické látky po miliardy let, píše portál ScienceNews.

Nová studie vzorku meteoritu pocházejícího z Marsu, objeveného v roce 1984 na Antarktidě, ukázala, že jeho organické molekuly odpovídají interakcím mezi tekutinami a horninami, které se odehrávají na Zemi. Zjištění může být důležité pro pochopení procesů v počátcích naší planety.

V chladných vodách kolem Antarktidy žije mnohem více ryb, než se dosud předpokládalo. Důkazem je tomu nejnovější zjištění německé polární expedice, která objevila obrovské množství ryb zvaných ledovky.

Podle souhrnu dvou datových souborů trhaly světové oceány v roce 2021 rekordy v nárůstu teploty, přičemž jde o šestý rok extrému, kdy tohle oteplení překročilo veškerá dosavadní měření vědců z celého světa. V roce 2021 absorbovaly oceány o 14 zettajoulů oxidu uhličitého více než v roce 2020.

Jednoho čekalo vítězství, na druhého zklamání a smrt. Scottova výprava ale i přes zdánlivý neúspěch posunula lidstvo v poznání o pořádný kus dál.

Amundsen, Scott, Shackleton. Tato trojice mužů se nesmazatelně zapsala do dějin díky jejich přelomovým výpravám do Antarktidy. Cíl měli jediný - dosáhnout jižního pólu. Brit Robert Falcon Scott uspěl jako druhý, a to přesně 17. ledna před 110 lety. O životě polárníka existuje rozšířený mýtus, který má ale od pravdy zřejmě dost daleko.

Pohled na písečné duny je pro mnohé uklidňující a naplňující scenérie. Vlny písku, které se ve zdánlivé pravidelnosti táhnou, kam až oko dohlédne, lákají pozorovatele k rozjímání a snění. Kromě malých vln a pouštních dun je možné pozorovat ještě jeden útvar. Megavlny. Ty jsou příliš velké na pláž a přitom stále příliš malé na to, aby nesly název duna. Vědci zjistili, že se v nich skrývá dosud neobjevené matematické pravidlo. Díky němu by mohli poznat jak budoucnost, tak i minulost.

Chtěl si pořídit vysokorychlostní internet od Starlinku, ve skutečnosti ale obstaral něco úplně jiného: dokonalý wellnes pro své kočky. Z fotky mladého Kanaďana, na níž se šelmy rozvalují ve vyhřívané anténě, se stal během několika dní virální hit.

Pozorování učinili vědci na palubě ledoborce Polarstern na dně Weddellova moře. Studovali zde vzestupný proud, v němž je voda oproti okolí o 2 stupně Celsia teplejší.

V ledem pokrytém Weddellově moři v Antarktidě byla objevena chovná kolonie 60 milionů ryb – unikátní a dříve neznámý ekosystém pokrývá oblast o velikosti Malty.

Výzkumníci prohledávají vzdálenou ledovou pokrývku Antarktidy a hledají vzácné železné meteority, které skrývají tajemství historie naší sluneční soustavy sahající až 4,5 miliardy let zpět, napsal web Live Science.

Jedinečný ekosystém Antarktidy podle britských vědců čelí hrozbě v podobě importu nepůvodních či invazních druhů živočichů a rostlin z celého světa, informuje o tom BBC.

Od roku 1900 stouply hladiny světových moří o 20 centimetrů. Díky tomuto nárůstu dnes čelí lidstvo problémům, jako jsou záplavy v pobřežních oblastech, vytlačování místních komunit, kontaminace sladké vody slanou vodou a ztráta přirozeného prostředí.

Dva měsíce stráví o samotě na ostrově víc než pětkrát větším než Praha, kde jim společnost dělají jen tuleni nebo tučňáči, leč jen sporadicky. Čeští vědci se znovu vydali zkoumat tání ledovců na Antarktidě. A nejen to.

Byla úplná tma. Částečně byl zanořený do ledové vody. Měl tabulku čokolády a něco málo k pití. Nemohl dělat nic. Jen čekat. Tonyho Bullimora uvěznila převrácená jachta při závodu kolem světa. Tohle je příběh zázraku starý 25 let.

Ani po jedenadvaceti letech se vyšetřování záhadné vraždy mladého australského astrofyzika nedočkalo svého rozuzlení. 11. května 2000 Rodney Marks onemocněl. Měl horečku, stěžoval si na nevolnost a strašlivé bolesti žaludku. Několikrát navštívil staničního lékaře. Přesto byl do 36 hodin mrtvý.

Tuleni leopardí připlouvají na novozélandské břehy čím dál častěji. Poprvé bylo potvrzeno, že loví žraloky pro potravu.

Dva dny strávili u jižního pólu cestovatelé Petr Horký a Václav Pištora. Na nejjižnější místo planety Země dorazili oproti původním plánům se zpožděním a v samotném závěru prosince, ale v o to více neobvyklý čas. Během dvou dnů se k zemské ose podívali z nedaleké základny dvakrát a pokaždé byl jižní pól jinde.

Novozélandští vědci přišli s nečekaným zjištěním. Na žraloky si u ostrovní země dovolil zaútočit agresivní predátor, který připlul z Antarktidy.

Pomůže vstup další německé automobilky?

Vědci mají potíže zkoumat antarktické oblasti, kde se led dotýká pevniny. Senzory a čidla proto místo lodí dnes „nosí“ tuleni, napsal web EurekAlert.

V polovině prosince si osm Čechů sbalilo věci a vydali se za dobrodružstvím na Antarktidu. Nezastavila je ani pandemie. Jedná se o další část Českého antarktického výzkumného programu, v rámci kterého odborníci provádí v dané oblasti terénní výzkum.

Belgická polární výzkumná stanice Princezny Alžběty (Princess Elisabeth Antarctica) se potýká s epidemií koronaviru. Už nejméně šestnáct jejích členů onemocnělo. Stanice, která na nejjižnějším kontinentu funguje od roku 2009, má v této sezoně plně mužské šestadvacetičlenné osazenstvo. Nákaza byla poprvé zaznamenána v polovině prosince, od té doby se i přes veškerá hygienická opatření šíří.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity dorazili na vědeckou stanici J.G. Mendela v Antarktidě, jsou v pořádku. Stanici zatím zprovozňovali, začínají se pouštět i do vědecké práce. Informaci vědci zveřejnili na profilu Českého antarktického výzkumného programu na sociální síti. Z Brna šestnáctičlenná výprava vyrazila v polovině prosince, návrat je v plánu v březnu.

Antarktida je mrazivé prostředí pokryté ledem, ale ukázalo se, že i tam se daří životu. Nový objev naznačuje, že je zde možná více druhů, než se dosud předpokládalo. Pod antarktickým ledovým šelfem bylo na mořském dně nalezeno až 77 forem života, informuje portál theverge.com.

Francie se v posledních několika dnech potýká s více než 200 tisíci nově nakažených denně. Nyní se tak jako šestá země na světě dostala přes hranici 10 milionů nakažených od začátku pandemie. Koronavirus už zasáhl i belgickou vědecko-výzkumnou stanici na Antarktidě.

Na belgické výzkumné stanici v Antarktidě se rozšířil koronavirus, nakazilo se 16 z 25 vědeckých pracovníků. Na svých internetových stránkách o tom v sobotu informovala britská zpravodajská stanice BBC. Všichni mají jen mírný průběh onemocnění.

Nákaza koronavirem se značně rozšířila i v Antarktidě. Infikovány byly více než dvě třetiny vědců z belgické stanice, a to navzdory velmi striktním opatřením, testování a také očkování, které podstoupili. Informují o tom belgická média.

Jeden z největších tvorů, který kdy obýval naši planetu, je pterosaurus Quetzalcoatlus northropi. Fosilií tohoto zvláštního tvora vědci zkoumali už poměrně dost, jak ale naznačuje nový výzkum, stále toho o vývoji a životě těchto tvorů mnoho nevědí.

Na povrchu Měsíce dosud stanulo dvanáct Američanů, tím však Spojeným státům pochopitelně nevzniklo žádné právo si zemského souputníka jakkoliv nárokovat. Roku 1967 podepsaly USA, Sovětský svaz a Velká Británie tzv. kosmickou smlouvu, podle níž patří Měsíc všem zemím, nelze ho okupovat, či si jej dokonce přivlastnit a jeho teritorium zůstává demilitarizované – jde o podobný právní status jako v případě Antarktidy.

Antarktická ozónová díra byla od roku 1979 jednou z největších a nejdéle existujících na Zemi, napsal web The Weather Network.

Rozhovor o tom, jestli je v ledovcích život. Vlnách veder i o tom, na co máme být připraveni. Máte sto a jednu otázku týkající se změn klimatu, dopadů na člověka, krajinu, planetu? Polární ekoložka Marie Šabacká je hlasem rozumu. Předkládá fakta, těch se drží. „Pro mě je nepochopitelné, jak někoho nemohou přesvědčit fakta. Nejde jen o klima, ale třeba také o situaci okolo koronavirové pandemie,“ přemítá, zatímco během rozhovoru fakty podpírá výhled příštích desetiletí. Není to radostný obrázek, ale bylo by hloupé před ním zavírat oči. Tady je. Klimatická změna není jen hrozbou pro naše děti, týká se už současné…

Čína upozornila OSN na dva incidenty, které zaznamenala čínská vesmírná stanice Tchien-kung (Nebeský palác), během kterých se musela vyhýbat satelitům Starlink společnosti Elona Muska. Tisíce komunikačních družic Starlink, které na oběžné dráze obíhají, jsou součástí vysokorychlosní internetové sítě, která bude dostupná ve všech částech světa.

Polární bioložka Marie Šabacká patří mezi velké talenty české vědy. Navštívila ta nejpřísněji chráněná místa na zemi, prozkoumává ledovcové jeskyně a hledá život tam, kde zdánlivě nic živého existovat nemůže. V ledu i pod ním.

Téměř všechny mumie králů starého Egypta už vědci otevřeli, až na jednu - mumii faraona Amenhotepa I. Tuto mumii se nyní vědcům po více než třech a půl tisících letech podařilo konečně otevřít. K otevření bohatě zdobené mumie využili nejmodernější CT tomografii, která poskytla detailní obraz egyptského faraona.

Látka z afrického pryskyřníku je účinná proti zimničce, původci malárie. Mohl by se z ní stát alternativní lék proti této nebezpečné chorobě.

Webové stránky NASA uvádí devět dokladů pro globální oteplování: roste teplota zemského povrchu i oceánů. Zmenšují se vrstvy ledu na pevnině v Grónsku a v Antarktidě. Ustupují ledovce takřka ve všech světových pohořích včetně Alp a Himálaje. Zmenšuje se sněhová pokrývka na severní polokouli a dříve taje. Stoupá hladina světového oceánu. Klesá rozsah a tloušťka ledu v Arktidě. Narůstá počet extrémních výchylek počasí. Oceány se okyselují.

Mnozí je považují za slepá zvířata, která na zahradách přináší více škody než užitku. Opak je ale pravdou.

Tuleni leopardí jedí žraloky. K překvapivému objevu dospěli vědci po prozkoumání zbytků trusu a jizev na tělech těchto mořských savců v novozélandských vodách. Jizvy podle výzkumníků svědčí o boji zvířat se žraloky, což nasvědčuje tomu, že nepojídají jen jejich mršiny. Tuleni leopardí jsou známí predátoři, kteří se živí například tučňáky, ale dosud se nevědělo, že loví také žraloky, poznamenal server The Guardian.

Antarktida je na svém povrchu ledovou pustinou, jak ale naznačuje nový výzkum, hluboko pod jejím ledem se nachází doslova oáza života. Vědci se provrtali stovky metrů hluboko pod Ekströmovým šelfovým ledovcem, kde objevili zcela odlišný svět od toho na povrchu.

Tuleni leopardí jedí žraloky. K překvapivému objevu dospěli vědci po prozkoumání zbytků trusu a jizev na tělech těchto mořských savců v novozélandských vodách. Jizvy podle výzkumníků svědčí o boji zvířat se žraloky, což nasvědčuje tomu, že nepojídají jen jejich mršiny.

Ačkoliv jsou daleko od domova, ani v zemi ledu a tučňáků si britští vědci nenechali ujít vánoční oslavy. Na sociálních sítích britské antarktické operace (British Antarctic Survey, BAS) se pochlubili několika fotografiemi ze svých výzkumných stanic. Ani letos jim nechyběly vánoční stromeček, štědrovečerní hody či zákusky ve tvaru sněhuláků. Čas na stanicích si krátili u filmů jako Smrtonosná past nebo Sám doma.

Na zamrzlých pláních Antarktidy se skupina vědců od roku 2010 snaží pátrat po elementárních částicích o mimořádně nízké hmotnosti, které dokáží projít skrze zemské jádro tak, jako světlo prochází sklem. Mohou být tajemná neutrina poslem z paralelního vesmíru?

Tání obřího ledovce Thwaites v Západní Antarktidě nabralo rychlý spád. Během pár let by mohl způsobit skokový nárůst hladiny oceánů.

Tání obřího ledovce Thwaites v Západní Antarktidě nabralo rychlý spád. Během pár let by mohl způsobit skokový nárůst hladiny oceánů.

Vědci z Masarykovy univerzity dnes ráno vyrazili na další výpravu do Antarktidy. Plánují zkoumat dlouhodobé změny tamní půdy a vliv polárních podmínek na lidské tělo ve stresu. Kromě toho budou pokračovat v monitorování klimatu a sledování ekosystémů. Brněnské zástupce v šestnáctičlenné výpravě doplní také odborníci z Leedsu a Univerzity Karlovy v Praze. V polárních podmínkách budou také testovat nové bundy a zpevňovací dlaždice. Expedice se vrátí v březnu, informovala univerzita.

Vědci z Masarykovy univerzity dnes ráno vyrazili na další výpravu do Antarktidy. Plánují zkoumat dlouhodobé změny tamní půdy a vliv polárních podmínek na lidské…

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně ve čtvrtek ráno opět vyrazili na další výpravu do Antarktidy. Plánují zkoumat dlouhodobé změny tamní půdy a vliv polárních podmínek na lidské tělo ve stresu. Kromě toho budou pokračovat v monitorování klimatu a sledování ekosystémů, v plánu rovněž je testovat nové bundy či zpevňovací dlaždice. Expedice se vrátí v březnu.

Amundsen byl jednou z velkých postav polárního průzkumu. V roce 1897 se účastnil vůbec první expedice, která zimovala v Antarktidě.

Oteplující se vody začaly podle vědců významně narušovat plovoucí část ledovce Thwaites. Snímky ze satelitů pořízené letos v listopadu ukázaly velké množství prasklin připomínajících „pavučiny” na rozbitých čelních sklech automobilů.

Těšit se můžeme na zcela nový příběh, který však vychází z reálií slavného seriálu.

OSN oficiálně uznala v úterý 14. prosince 38 stupňů Celsia naměřených v loňském roce na Sibiři za nový arktický rekord a bije na poplach v souvislosti se změnou klimatu, uvádí web The Hack Posts.

Plovoucí část jednoho z největších ledovců v Antarktidě nazvaného Thwaites by se mohla v příštích pěti až deseti letech "rozpadnout jako čelní sklo od auta," varují američtí a britští vědci, kteří ledovec o velikosti Floridy dlouhodobě studují. V takové případě by mohly dosud bezpečně zadržované pevninské části ledovce ztratit svou oporu a začít sklouzávat do oceánu, čímž by se zrychlilo zvyšování celosvětové hladiny moří, píší britská a americká média.

NASA sleduje dva průzkumníky na náročné cestě dlouhé 4 200 kilometrů, aby se dozvěděla více o schopnostech lidstva přežít v extrémních podmínkách, napsal Live Science.

Šelfový ledovec Thwaites v Antarktidě, kterému se přezdívá „ledovec soudného dne“, podle výzkumníků praská způsobem, že by se od něj už do pěti let mohl odlomit kus o velikosti Floridy (cca 170 tisíc čtverečních km). V budoucnu mohou takové procesy vést až ke zvyšování hladiny moří.

Ledovec jménem Thwaites je jedním z největších a nejvyšších ledovců v Antarktidě. Měří 120 kilometrů, je velký zhruba jako Florida, a kdyby se celý zřítil do oceánu, zvýšil by hladinu moře o 65 centimetrů, tedy o více než půl metru. V současné době je jeho tání zodpovědné asi za 4 procenta globálního zvýšení hladiny moří, píše server sciencenews.org.