Dobrá architektura musí umět reagovat na výzvy okolního prostředí. Nicméně podmínky, jaké panují v Baía do Almirantado - na 130 kilometrů dlouhém výběžku Antarktidy - patří k opravdu extrémním. Architekti tu museli navrhnout plán modulární stavby, jež by mohla být kompletně zkonstruována z dovezených součástí, a přitom dokázala celoročně fungovat, poskytovat zázemí výzkumníkům.
Je možné zaslechnout bortící se antarktický ledovec až na rovníku? Zdá se, že ano. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru se tak již stalo.
Šachy, to je královská hra. Je prý i vědecky dokázáno, že když děti šachy hrají, tak mají lepší výsledky ve škole. U této hry se samozřejmě musí myslet a to pak člověka rozvíjí. A kdo šachy skvěle umí, to je předseda Českého šachového svazu Martin Petr, který se narodil v Hradci Králové.
Dešťová voda není podle zjištění vědců bezpečná k pití nikde na světě. I v těch nejodlehlejších částech, jako je Antarktida, je hladina tzv. věčných chemikálií již na takové úrovni, že představuje hrozbu pro zdraví. O chemických látkách PFAS je známé, že řada z nich je rakovinotvorná.
Snímky ptáků ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy, kteří jsou zapletení do odpadků, nebo je používají k hnízdění, už zaslali lidé z celého světa do internetového projektu nazvaného Ptáci a odpadky. Vědci, kteří projekt spustili, uvedli, že se jim sešly snímky ptáků zapletených do všeho možného, od provazů a rybářských šňůr až po provázky z balónků či plážové žabky, napsal server BBC News.
Antarktida se připojí k internetu přes podmořský kabel. Licence na Windows 11 také v Microsoft Store. Chtěla Čína v USA špehovat přes Huawei? Zprávy z IT, každý pátek na Lupě. Vždy v pátek připravuje reportér Jan Sedlák výběr zajímavých zpráv ze světa IT. Co se událo v tomto týdnu?
Vesmírný satelit multimilionáře Charlese Bishopa Weylanda zachytil neznámý tepelný signál nad Antarktidou. Podle všeho by se mělo jednat o těleso ve tvaru pyramidy utopené hluboko pod ledem.
Možná vám roste na zahradě plevel, který nejen báječně chutná, ale dokonce posílí vaše zdraví. Jmenuje se lebeda a už naše babičky nedaly na tuto rostlinu dopustit.
Polární ledovce v Arktidě neúprosně mizí. I když to všichni víme a jsem si vědomi přicházející hrozby, tento proces je pro nás spíše abstraktní. Jak však můžeme vidět na videu, které připravila NASA, skutečnost je opravdu děsivá. Podívejte se na časosběrný snímek mizejících polárních ledovců, který zachycuje kolísání polárních ledových čepiček v Arktickém moři v letech 1984 až 2016. A přidejme si dalších šest let…
Na Svalbardu je vesnice, kde je ultra čistá atmosféra, Wi-Fi je zakázáno a všechny budovy se odemknou pro případ, že byste se potřebovali schovat před ledními medvědy
Ruský prezident Vladimir Putin zesiluje rétoriku kolem jaderné války, vedou se proto živé diskuze, ve které části světa by se dalo v případně atomového útoku bezpečně ukrýt.
Letošní vlna veder je z hlediska meteorologie v mnoha ohledech výjimečná. Klimatologické modely ale ukazují, že právě tímto směrem se bude počasí vyvíjet i v budoucnosti. Jak moc, to záleží na schopnosti lidstva snížit emise skleníkových plynů.
Vědcům se podařil úchvatný objev. Našli a nafilmovali jeden z největších dosud neobjevených vraků lodi 107 let po jeho potopení. Podívejte se na fascinující záběry vraku Endurance.
Ve skotském pohoří Cairngorms byl objeven vědě dosud neznámý a nepojmenovaný druh houby z čeledi čirůvkovitých a parazitického rodu příživnic. Kromě zcela nového druhu výzkumníci objevili i dvě houby, jejichž výskyt byl v Británii potvrzen poprvé.
Aerosoly vyvržené do stratosféry z lednové erupce podmořské sopky u souostroví Tonga jsou zodpovědné za barevný sopečný soumrak, který se objevil nad Antarktidou.
V angličtině se těmto kytovcům říká "killer whale" - tedy velryba zabiják. Jde sice o zkomoleninu, původně mělo označení znamenat zabiják velryb, přesto ale poměrně jasně vystihuje povahu těchto kytovců. Jde o živočicha na absolutním vrcholu potravního řetězce. Pojďme se nyní společně ponořit do světa kytovců, před kterými se třese celé moře.
Jak se ukázalo, Russellová plula na vlnách prastaré vody, která nebyla po staletí vystavena atmosféře. "Je skvělé být oceánografkou, i když na planetě provádíme tento opravdu děsivý geofyzikální experiment."
Co se děje pod povrchem aktivní sopky? Proč některé sopky vybuchují a na jiných se po desetiletí udržuje žhavé lávové jezero? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí studie vědců Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity v Utahu v USA. Experti sledovali dění v podzemí vulkánu Erebus na Rossově ostrově v Antarktidě.
Ze švédského kosmodromu Esrange Space Center vzlétl na čtyřdenní pouť obří balon s teleskopem, který bude pozorovat vybrané zdroje rentgenového záření v Mléčné dráze.
Proč některé sopky vybuchují a na jiných se po desetiletí udržuje žhavé lávové jezero? Co se vlastně děje pod povrchem aktivní sopky? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí studie vědců Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity v Utahu v USA. .
Poprvé po 40 letech, co se ocitly na pokraji vyhynutí, byly pozorovány velryby, které se vracejí do polárních oblastí. Polární velryby pronásleduje smutná historie, kdy jen v Antarktidě bylo za posledních 70 let lidmi zničeno několik stovek živočichů, uvádí portál Ocean.
Po dvou měsících intenzivních útoků typu DDOS (Distributed Denial of Service) na české firmy byl v květnu zaznamenán jejich pokles. Uskutečnilo se jich zhruba tolik jako v době před zahájením války na Ukrajině. Vyplývá to z nejnovější analýzy statistik provozu služeb FlowGuard české společnosti ComSource, která se zaměřuje na kyberbezpečnost a síťovou infrastrukturu.
Superobří jeskyně velikosti Manhattanu je podle vědců velkou hrozbou. Rozpad rychle tající ledové masy Thwaites by totiž mohl zasáhnout pobřežní oblasti celého světa.
Geolog Paul T. Walker zanechal v roce 1959 u ledovce vzkaz v láhvi. Chtěl tím zanechat poselství příštím generacím. Jak se zdá, jeho vzkaz předešel svou dobu, vypovídá totiž o globálním oteplování. Vědci, kteří tento kreativní a neobvyklý vzkaz o padesát let později našli, jsou velmi překvapeni, že vědec v 50. letech 20. století předpověděl ústup ledovce.
Několik metrů dlouhá rýha ve sněhu se objevila na vzdáleném ostrově South Georgia v jižním Atlantském oceánu v roce 2018. Doslova přes noc se stala celosvětovou senzací. Měla být důkazem mimozemského života.
Trvale zamrzlá oblast nedaleko hory Mount Meredith, která je součástí Pohoří prince Charlese ve Východní Antarktidě, skrývá úžasný poklad. Ložiska horniny kimberlitu, jež je známá tím, že obsahuje diamanty.
Vědci navrhli a vyrobili malou robotickou rybu, kterou naprogramovali na to, aby lapala mikroplasty v moři. Nepolyká je, stačí jenom, že plave kolem nich a její měkké a pružné tělo je samo pohlcuje.
Navigační mapy dob již dávno minulých stále budí pozornost všech, jež se o tuto problematiku zajímají. Stejně je na tom i nákres Piriho Reise. Mapa, která je možná dokonalejší, než se zdá.
Lidstvo přemýšlelo a stále rádo přemýšlí ve smyslu viny versus zkázy. V dávných dobách bylo toto myšlení založeno na teologii - dnes je založeno na vědě. S globálním oteplováním mnozí vidí blížící se konec planety. Jak to bylo kdysi?
Na rozdíl od antarktických/arktických ozonových děr, které jsou sezónní a objevují se hlavně na jaře, se tropická ozonová díra v průběhu ročních období nemění. Nikdo ji tak nezaznamenal. Neodehrávala se totiž žádná změna, která by na ni upozornila.
Z návštěv českých zoologických zahrad je zřejmě všichni známe. V Ústí nad Labem jsme mohli spatřit roztomilého tuleně obecného (Phoca vitulina), v chomutovském zooparku zase tuleně kuželozubého (Halichoreus grypus). Asi se většinově shodneme, že jde o roztomilá zvířata. Ve vodách při Antarktidě nicméně žije druh, který je všechno, jen ne roztomilý: tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx).
Mnoho lidí děsí hloubky oceánů i dnes. Navíc se jedná o nejméně prozkoumané části naší planety. Ale současný oceán obývají „jen“ obří žraloci, velryby, dravé ryby, chobotnice, barakudy a další tisíce mořských tvorů. Jenže dříve byly oceány daleko děsivější. Žily v nich kolosální vodní příšery, obludní žraloci, hypermasožravé velryby, mořští ještěři, krokodýli a další, z našeho pohledu děsivá, monstra. Navíc se vědcům povedlo v Antarktidě objevit zajímavé fosilie. Jde skutečně o lochnesskou příšeru?
Sesuvy ledovců jako ten nedělní nejsou v Alpách výjimečné, kvůli změně klimatu ale budou stále častější. Do roku 2100 z Alp asi až 70 % ledovců zmizí, říká odborník na změny kryosféry horských a polárních oblastí Zbyněk Engel.
Ne každý den se vědcům podaří objevit něco nového, úžasného. Jeden z takových fascinujících nálezů oznámili letos v lednu vědci v časopise Current Biology. Jde o dosud největší známou rybí líheň na světě. A co víc, patří neobvyklé a vzácné rybce, která žije pod ledem v Antarktidě.
V rámci svého vědeckého balónového programu NASA každoročně vypustí do zemské atmosféry 10-15 balónových misí. Pro nadcházející misi NASA použije balon o velikosti fotbalového hřiště, který vynese obří teleskop se zrcadly potažené niklem a zlatem, uvedla vesmírná agentura v tiskové zprávě.
V přírodě skutečně existují houby, které svítí. Jejich záře je výsledkem bioluminiscence, tedy chemické reakce, která vzniká, když je houba vystavená kyslíku. Může se jednat o obranný mechanismus houby, nebo podle některých také o způsob, jakým k sobě houba láká hmyz, který pak roznáší její spory – a tím ji vlastně množí. U nás na takové houby nenarazíte, existuj ale speciální sady, podle nichž si můžete tyto houby vypěstovat.
Přemýšleli jste někdy nad tím, co by se stalo, kdyby všechen led na Zemi najednou roztál? Máme dost starostí s tím, že dochází k pozvolnému oteplování, ale podívejme se společně na simulaci, kdyby se vše událo jako mávnutím kouzelného proutku. Co by se se Zemí stalo?
Takzvaný ledovec soudného dne v Antarktidě ztrácí led nejrychleji za posledních 5 500 let, což vyvolává nejen obavy o budoucnost ledového příkrovu v Antarktidě, ale také jde o reálnou možnost katastrofického zvýšení hladiny moří v důsledku tání ledu na zamrzlém kontinentu.
Každá země je plná úžasných památek, ale některá místa vypadají tak jako z jiného světa, že je těžké uvěřit, že jsou skutečná. Zde jsou nejunikátnější místa na této krásné planetě. Nezapomeňte si přibalit fotoaparát, abyste měli důkaz, že tyto divy opravdu existují!
O nebezpečných srážkách Země s nebeskými tělesy, a ještě častěji asteroidy slýcháme pravidelně. Některé z nich měly dokonce již naši planetu dávno zničit. Nyní nás čeká blízké setkání s asteroidem 2010 RF12, který se brzy přiblíží k Zemi. Stane se tak 23. září letošního roku, jak zveřejnila Evropská kosmická agentura (ESA). V říjnu nás čeká jiný asteroid, ale skutečné hrozbě bude naše planeta čelit v roce 2095 či o rok později. Čeho se máme obávat?
Obrovský sto let starý tvor si v klidu pluje výživnými vodami chladného Jižního oceánu, když najednou hladinu zčeří rychle letící ostrý předmět, zvíře bolestivě zasáhne a pak vybuchne. Velryba trpí bolestí, načež ji zasahuje další harpuna s výbušninou. Druhý zásah je smrtící. Bezvládné tělo je odvezeno na Jižní Georgii, kde je vyvrženo. Neblaze proslulá velrybářská stanice Grytviken zpracovala za dobu svojí existence více jak milion velrybích těl.
Vědcům, pracujícím na antarktické stanici Amundsen–Scott, se podařilo zachytit mimořádně vzdálenou potokupu galaxií s intenzivní tvorbou hvězd. Dělí ji od nás 12 miliard světelných let.
Zpěvu a herectví se věnuje už od útlého dětství. Vystupovala v několika muzikálech a vídat jste ji mohli také v seriálu Slunečná. Teď se chce vrhnout i na sólovou dráhu popové zpěvačky.
Sova pálená je známá pro svou výraznou srdcovitou tvář, ke kořisti však otevřené srdce rozhodně nemá. Vrhá se na ni bez slitování a navíc naprosto neslyšně.
Pokud byl někdo někdy přistižen na špatném místě ve špatný čas, byl to tento tučňák. Ale naštěstí byla na správném místě loď plná turistů, která ho zachránila.
Petr Horký sám o sobě říká, že je otec dvou dětí, manžel, režisér, spisovatel, polárník. Magazínu PATRIOT poskytl při příležitosti ostravské besedy rozhovor.
Krásná destinace – do kalendáře Mistrovství světa vozů formule 1 se pravděpodobně vrátí Velká cena Jižní Afriky! Prezident F1 Stefano Domenicali v nedávném čase jednal s představiteli města Kyalami o obnově závodu.