Antarktida

Slope Point je nejjižnější bod Nového Zélandu, konkrétně jeho Jižního ostrova. Právě na tomto místě rostou jedny z nejpodivnějších stromů na světě. Stačí jediný pohled, a hned víte proč.

Jižní pól se v posledních 30 letech otepluje více než třikrát rychleji oproti celosvětovému průměru. Podle vědců to bude mít velké dopady na tání antarktických ledovců, zvyšování hladiny oceánů a mořské živočichy.

Nový kontinent Zélandie je sice z 94 % procent ukrytý pod vodou, je ale stoprocentně zajímavý.

Mikroplasty už byly odhaleny dokonce i v trávicím ústrojí jedněch z nejodlehleji žijících organismů na Zemi. Nová studie potvrdila, že v tělech milimetr dlouhých bezobratlých jménem Cryptopygus antarcticus se vyskytují drobné plastové částice. Tvorečci z řádu chvostoskoků přitom byli při průzkumu sebráni na antarktickém Ostrově krále Jiřího.

Pokud z pandemie koronaviru vzešla i nějaká pozitiva, jedním byla ukázka, jak důležitá je telemedicína. Nejde jen o lékaře, kteří museli okamžitě a radikálně změnit způsob péče, ale především o pacienty. Mnozí zjistili, že některé návštěvy ordinace nahradí klidně telefon a email.

Island, Alpy nebo Antarktida? Nejen v těchto částech světa můžete nalézt ohromné množství ledovců, které ale vlivem globálního oteplování tajou. Člověk by tak řekl, že nic horšího kromě zvedání hladiny vody ve světovém oceánu nemůže přijít, opak je ale pravdou. Navíc za 40 let se hladina oceánu zvedla o téměř 30 milimetrů – za tu dobu tak roztálo více jak 90 tisíc gigatun ledu. Tým vědců vyrazil zkoumat právě tyto ledovce a mimo to narazil na šokující fakt. V ledovcích se skrývá radioaktivní odpad.

Rekordní třiceticentimetrové vejce z Antarktidy nejspíše snesl obří mořský plaz.

Necestuju pro unikátní snímky, razítko v pase či vlaječku na mapě světa. Chci poznávat rozmanitou přírodu, národy a kultury, jež mě vždy něčím obohatí. Velké cestování je výsadou jen posledních generací a je to velký dar, kterého bychom si měli vážit.

V roce 2011 objevil tým paleontologů z Chile v Antarktidě zvláštní fosilii, která připomínala ušlý fotbalový míč. Tento záhadný objekt, kterému devět let nikdo neřekl jinak než „věc“, od té doby ležel uložený v muzeu. Až nyní se vědci dostali k jeho identifikaci a přišli s velice překvapivým objevem. Záhadná zkamenělina je totiž vejce dosud neznámého obřího plaza.

Záhadná a trochu jako vypuštěný fotbalový míč vypadající fosilie stará zhruba 68 milionů let, která byla podle odborného časopisu Nature nalezena již v roce 2011 na ostrově Seymour u pobřeží Antarktidy, se ukázala být jedinečným objevem. Jde totiž o jedno z největších kdy nalezených vajec, mohlo patřit velkému mořskému plazovi, který žil v době dinosaurů. Jde navíc o první nález zkamenělého vejce v Antarktidě.

Původní profesí je osobní trenér, odmala však duší obchodník. To o sobě říká Martin Stibor, zakladatel společnosti, která nabízí vše pro vlastnoruční výrobu šperků a dekorací. Ačkoliv je teprve červen, soustředí se Stibor už na vánoční trh.

Vědce z americké výzkumné stanice na Antarktidě pronásleduje tajemná mimozemská "věc", která se nečekaně objevila uprostřed ohromné bílé pustiny. Legendární horor z roku 1982 je dnes považován za jeden z nejlepších svého žánru, nikdo by si ho však nespojoval s realitou. V Antarktidě se ale opravdu našla podivná fosilie, o níž nikdo nevěděl, odkud pochází, ani co to je. Teď se vědci přiblížili rozluštění této záhady.

S rostoucími globálními teplotami části Antarktického poloostrova mění barvu. Může za „zelený sníh“ způsobený kvetoucími řasami, říká britská studie.

Televize Seznam nabízí přes léto mimo jiné Zločinnou mysl, seriál PC Rebelové, premiérové díly Krále vrakovišť i publicistický Detail.

Léto plné filmových i seriálových zážitků, nových online pořadů, kriminálních případů, tipů na výlety a v neposlední řadě skvělých receptů od plotny i od ohně. To je Léto na Seznamu.

Neustále se mluví o tom, kde je špatný a ještě horší vzduch a jak člověk vypouští do ovzduší kvanta zplodin. Nová studie si ale dala za cíl přijít s opačným postupem a hledat, kde je vzduch nejčistší. Taková oblast se nachází bohužel na odlehlém místě uprostřed oceánu.

Zpěvák, textař, fotograf, přední český odonatolog, tedy entomolog zabývající se vážkami, a taky student aplikované ekologie – tím vším je Dan Bárta. S výjimkou jediného navštívil všech sedm kontinentů, ale nebyla to žádná turistika, jak ji obvykle vnímáme. Pěkně na vlastní pěst a nebezpečí, v teple tropů, jen s foťákem a pár nezbytnostmi.

USA disponují v současné době pouze dvěma starými ledoborci, k nim plánují postavit šest nových, a to do roku 2029. Aktuálně americká pobřežní stráž, pod kterou ledoborce spadají, hledá vhodné dodavatele.

Americký prezident Donald Trump objednal výrobu flotily ledoborců, administrativa má také do 60 dnů vypracovat plán postupu v Arktidě a Antarktidě. Spojené státy tak chtějí v těchto oblastech dohnat Čínu a Rusko.

Na daleké Sibiři byly během května zaznamenány teploty nejméně o deset stupňů Celsia vyšší, než je dlouhodobý průměr. Podle evropské meteorologické služby Copernicus se jednalo o vůbec nejteplejší měsíc od počátku celosvětového měření. Kvůli těmto vysokým teplotám se vědci obávají, že Sibiř mohou zasáhnout takzvané zombie požáry.

Na Antarktidě je půda trvale zamrzlá, ale kvůli globálnímu oteplování taje. Pohyby tajícího půdního podloží zapříčinily zřícení palivové nádrže firmy Nornickel a do okolí se rozlilo 21.000 tun ropy. Katastrofě se dalo přecházet, kdyby firma dodržovala bezpečností nařízení a zasáhla včas.

Nezastavitelný Hilux od své premiéry v roce 1968 prokázal svoji neporazitelnost, ať při úspěšném dobývání severního pólu, zdolávání sopek Islandu, překonávání Antarktidy či vítězné jízdě na Rallye Dakar v roce 2019. Nový model teď má ještě výkonnější pohonnou jednotku 2,8 litru, vylepšené schopnosti na silnici i v terénu a luxusnější vzhled.

Letošní květen byl celosvětově v průměru nejteplejší od zahájení těchto měření v roce 1979. Na Havajských ostrovech byla zaznamenána rekordní koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Na oba rekordy, znepokojivé pro vývoj klimatu, dnes podle agentury DPA upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). Letošní květen v Česku byl s průměrnou teplotou 10,9 stupně Celsia výrazně studenější než obvykle.

Debutový komiks Jiřího Franty vystihuje pocit mužů na prahu čtyřicítky, kteří sice chodí s kamarády na pivo a fotbal, ale vnitřně jsou stále sami.

Mars se v mnoha věcech podobá Zemi. Je relativně malý a skalnatý. Má atmosféru a rozpoznatelné geologické rysy. Můžeme identifikovat složení jeho hornin, studovat jeho povětrnostní vzorce a detekovat seismickou aktivitu.

Ač to může znít poněkud paradoxně, pandemie koronaviru s sebou přinesla i leccos pozitivního. Již březnové satelitní záběry prokázaly úbytek znečištění ovzduší nad Evropou, restriktivní opatření zřejmě radikálně zlepšila i jindy kritickou situaci v Indii. Kde na světě se ale dýchá vůbec nejlépe?

Před 360 až 375 miliony let byl povrch Země usmažen tichým zabijákem, ultrafialovým zářením, který Zemi proměnil ve hladový svět. Zjištění toho, že viníkem bylo oteplující se klima, vzhledem k dnešní klimatické situaci není zrovna pozitivní.

Dvaasedmdesátiletý Zdeněk Chvoj z Prahy se stal díky své lednové výpravě na jižní pól světovým rekordmanem. Je nejstarším člověkem, který se vlastními silami dostal na oba zemské póly. Cestu na severní pól zvládl před dvěma lety v dubnu. Dnes jeho výkon ocenila pelhřimovská Agentura Dobrý den spravující české rekordy.

Dvaasedmdesátiletý Zdeněk Chvoj z Prahy se stal díky své lednové výpravě na jižní pól světovým rekordmanem. Je nejstarším člověkem, který se vlastními silami dostal na oba zemské póly

Máte-li rádi památky, na Nový Zéland zapomeňte. Ale máte-li rádi přírodu, nesmíte si ostrovní stát v Pacifiku nechat ujít. První lidé přišli na vulkanické ostrovy před pouhým tisícem let. Mladší osídlení - leda s výjimkou Antarktidy - na světě nenajdete. A tak zde vládne příroda.

Podle studie zveřejněné v odborném časopise The Astrophysical Journal tým amerických vědců již před časem objevil pomocí rádiového detektoru zvaného Antarktická impulsivní přechodná anténa (ANITA) neobvyklé signály způsobené tzv. vysokoenergetickými neutriny. Agentura Reuters nyní nabídla možné vysvětlení, co a jak se vlastně přihodilo.

John Carpenter je mužem, který se do historie zapsal významným písmem, a jeho filmy jako Halloween, Mlha či „Útěk z New Yorku“ jsou již filmy kultovní, ať už na ně navázalo sebehloupější pokračování anebo nějaký ten remake, či nikoli. Jeho filmy se budou stále hrát, a to i přesto, že svoje nejlepší léta už má nejspíš dávno za sebou. The Ward to jasně dokázal a bylo až s podivem, jak moc režisér v rámci žánru klesl.

Podle nových výzkumů vedených britským rostlinným fyziologem Mattem Daveym z Univerzity v Cambridgi může růst teplot a další klimatické změny na Antarktidě vytvářet a šířit „zelený sníh“. V tomto případě se nehovoří o povrchu pokrytém mechy či trávou, ale řasami. Jednobuněčné organismy se leckde vyskytují s takovou hustotou, že jsou jejich květy dokonce viditelné až z vesmíru.

V pátek uplynulo přesně 30 let od vydání operačního systému Windows 3.0, jehož nedílnou součástí byla karetní hra podobná pasiánsu zvaná Solitaire. Ta měla ve své době daleko větší význam, než jen ukrátit lidem dlouhou chvíli – učila je používat myš, která v té době rozhodně ještě nebyla samozřejmostí.

Představujete si Antarktidu jako nekonečné bílé pláně ledu a sněhu? Chyba. I na nejchladnějším kontinentu se totiž nacházejí místa, která se čas od času zazelenají. Za neobvyklou barvu ovšem tyto oblasti poněkud překvapivě nevděčí trávě, nýbrž něčemu jinému.

V paralelním vesmíru má čas běžet pozpátku a vše být naopak. Ke zjištění došlo při výzkumu na Antarktidě.

Vysokoenergetická neutrina se rodí společně s rádiovými záblesky aktivních galaktických jader. Neutrina jsou nepolapitelné částice nízké hmotnosti a bez elektrického náboje, které jen zřídka interagují s jinou hmotou.

Ushuaia se prohlašuje za nejjižněji položené město na planetě i za pomyslný konec světa. Dále na jih se rozprostírá především drsná příroda, oceán a Antarktida. Lidské osídlení zde však nekončí zcela, konec světa ve smyslu zalidněného území tak není úplně pravda.

Pomocí stabilní izotopové analýzy vědci studovali uhličitan zubů z fosilií Deinonychus antirrhopus, tedy masožravého dinosaura, který žil během období rané křídy a měl drsnou sadu zakřivených zubů. Dinosauři ve smečkách nelovili Vědci díky analýze několika vzorků zubů různě starých dinosaurů zjistili, že minimálně tento druh ve smečce nelovil, a s největší pravděpodobností ani starší raptoři nepomáhali s lovem svým mláďatům.

Před 40 miliony let byla Antarktida domovem několika druhů žab, které jsou dalším důkazem, že tato ledová oblast byla svého času mnohem teplejší a spadala do mírného podnebného pásu. Fosilie těchto obojživelníků se našly na ostrově Seymour, který tvoří část Antarktidy, jež leží nejblíže k nejjižnějšímu výběžku Jižní Ameriky, napsal zpravodajský server CNN.

Za krále mezi dinosaury je bezesporu považován predátor Tyrannosaurus rex, který otřásá naší planetou před 68 až 66 miliony let. Na jeho post se ale dere někdo úplně jiný – předchůdce dinosaurů, který obývá Antarktidu ještě o skoro 200 milionů let dříve! Na počátku druhohor totiž Antarktida není tou mrazivou pustinou, jak ji známe dnes.

Desítky vědců se zabydlely ve dvou hotelech v německém přístavu Bremerhaven, kde jsou týden v karanténě. Nikdo z nich nesmí být nakažen koronavirem, jelikož se chystají nahradit dosavadní posádku na ledoborci Polarstern, který pluje odříznutý od světa za severním polárním kruhem. Výzkumníci na něm v rámci největší takové expedice sbírají data o tání ledovců, pomocí nichž chtějí zlepšit modely předpovídající klimatické změny.

Dobrovolná izolace na Antarktidě se vědcům z Masarykovy univerzity prodloužila o další měsíc v karanténě na lodi. Teď se konečně dostali domů.

Tým japonských vědců našel v marťanské skále stopy starověkých marťanských oceánů bohaté na uhlík a dusík, tedy klíčové ingredience pro život. To by mohlo znamenat, že marťanské úlomky přinesly na Zemi život.

Fixaci dusíku umožňují některé prokaryotické organismy. Redukují trojnou vazbu v molekule a začleňují ji do organické sloučeniny. Fixovaný dusík na Marsu tak může být jedním z vodítek za bývalým organickým životem na planetě.

Ačkoli organizované výlety a výpravy nevyhledávám (většinou je sám pořádám) a jsem zastáncem spíše nízkonákladového cestování, rozhodl jsem se zhostit pro jednou role hýčkaného turisty na expedici, která se podniká jednou za život. A můžu ji vřele doporučit!

O migracích kytovců z po­lárních vod, kde získávají potravu, do tropických moří, se opakovaně hovoří i ve starých záznamech dávných velrybářů – Basků, Nizozemců či Britů. Rok co rok se na cestu dlouhou až 19 tisíc kilometrů vydávají jak ozubení kytovci, jako jsou vorvani nebo kosatky, tak ti, kteří filtrují potravu kosticemi, keratinovými útvary v tlamě připomínajícími velké, ale ohebné hřebeny.

Kdyby tento úkaz viděli lidé ve středověku, věřili by, že planeta krvácí. Když v roce 1911 objevil podivný červený vodopád australský průzkumník Griffith Taylor, věřil v přirozené přírodní procesy. On i další průzkumníci Antarktidy hádali, že červenou barvu mají na svědomí řasy žijící ve vodě.

Astronauti tráví ve vesmíru dlouhé měsíce téměř v osamění a návrat zpět na Zemi pro ně může být náročný fyzicky, ale i psychicky. Proto byl navržen nový robot CIMON, který díky umělé inteligenci dokáže dělat astronautům robotického terapeuta.

Nad Antartktidou se nedávno objevila nezvyklá ozónová díra o velikosti téměř milionu kilometrů čtverečních. Nad Antarktidou jsou ozónové díry poměrně vzácné a naposledy ji vědci pozorovali v roce 2011. Podle posledních družicových snímků se díra zacelila stejně tak rychle, jako se objevila.

Na Madagaskaru se před časem našla zkamenělina tvora z doby dinosaurů. Nezvykle kompletní fosilie postupně vydává svá tajemství. Prapodivný živočich z doby před před 72,1 – 66 miliony let, má tolik zvláštností, že se mu dostalo označení 'šílené zvíře', patrně šlo o o nejstaršího druhohorního savce jižní polokoule.

Ledový kontinent překvapivě láká poměrně velké množství turistů, kteří chtějí objevit krásy nekonečného sněhu a vůbec tamního života. Odborníci ovšem varují, že plout na tuto adresu v posledních letech není příliš bezpečné. Jak určitě dobře víte, dochází totiž rozsáhlému tání ledovců a utržené kry mohou zapříčinit potopení lodi. Zkrátka se může stát, že krvavá historie Titaniku se bude znovu (a v modernějším kabátě) opakovat.

Na Antarktidě bylo v minulosti takové teplo, že její povrch poblíž jižního pólu pokrýval deštný prales. Studie vědců z Institutu Alfreda Wegenera publikovaná v časopise Nature přináší nové důkazy o horké minulosti dnes ledového kontinentu.

Před 40 miliony lety byla Antarktida domovem několika druhů žab, které jsou dalším důkazem, že ledová oblast byla svého času mnohem teplejší a spadala do mírného podnebného pásu. Fosilie obojživelníků se našly na ostrově Seymour, který tvoří část Antarktidy, jež leží nejblíže k nejjižnějšímu výběžku Jižní Ameriky. Informoval o tom server CNN.

Před 40 miliony let byla Antarktida domovem několika druhů žab, které jsou dalším důkazem, že tato ledová oblast byla svého času mnohem teplejší a spadala do mírného podnebného pásu. Fosilie těchto obojživelníků se našly na ostrově Seymour, který tvoří část Antarktidy, jež leží nejblíže k nejjižnějšímu výběžku Jižní Ameriky.

Před 40 miliony let byla Antarktida domovem několika druhů žab, které jsou dalším důkazem, že tato ledová oblast byla svého času mnohem teplejší a spadala do mírného podnebného pásu.

Meditace, túry a dobré jídlo. To jsou podle Švédky Karin Jansdotterové tipy, jak se v extrémní izolaci udržet při smyslech. A že o tom 34letá žena musí něco vědět. Od listopadu totiž pracuje jako kuchařka na norské výzkumné základně Troll (Jutulsessen) v Antarktidě. Společnost jí dělá jen pět mužských kolegů, píše server Daily Mail.

Vrstva sněhu půdu na Antarktidě přirozeně izoluje před mrazem. V době globálního oteplování je ale třeba tento izolátor spíše narušit, aby mráz naopak k půdě pronikl.

Drsné polární podmínky; teploty, atakující minus 60 stupňů Celsia, led a zmrzlý sníh – s tím vším se musí vypořádat speciální terénní jeřáb Grove RT540E na australské antarktické Daviesově výzkumné stanici. Jeřáb, který byl k ostrovu dopraven na ledoborci, bude sloužit nejen k vykládce materiálu a zásob, ale využití najde také při stavbě a údržbě potřebné infrastruktury. Pro práci na ledu a sněhu byl od výrobce vybaven speciálním „klima-paketem“.