Zavřít
Černobyl

Černobyl

Nejnovější články na Seznamu na téma Černobyl
  • Dotyk

    Radar Duga u Černobylu: Sovětský obr měl zachytit začátek jaderné války

    Před 12 hodinami
    V lese nedaleko Černobylu stojí konstrukce, která nevypadá jako obyčejná technická památka. Taky není. Obří radar Duga vznikl za studené války jako součást sovětského systému včasného varování před raketovým útokem. Jeho úkol byl jednoduchý a zároveň děsivý: zachytit signál, že začíná jaderná válka.
     Komentáře
  • Květy

    Přestála různé vlády i internetovou hysterii. Dana Drábová mluvila o jádru tak, že nikdo neusnul

    Před 2 dny
    Když se v Česku řekne atomová energie, většina lidí si nepředstaví chladicí věže ani uranové palivo. Vybaví se jim krátký sestřih z televizních zpráv, klidný hlas a žena, která i v tom největším geopolitickém nebo technologickém průšvihu působila dojmem, že se svět rozhodně hroutit nebude.
     Komentáře
  • Nina Jelínková
    naMédium

    Chernobyl je seriál, ze kterého mrazí v zádech. Rusové tvrdí, že za ním stojí CIA

    Před 15 dny
    V roce 2019 vydala HBO minisérii Chernobyl – nejlépe hodnocený seriál v historii IMDb. Scenárista Mazin strávil přípravou dva a půl roku. Ruská média tvrdila, že za ním stojí konkurence Rosatomu. Ludmila Ignatěnková nedala svolení.
     Komentáře
  • Nina Jelínková
    naMédium

    Legasov řekl ve Vídni pravdu o Černobylu. Doma mu odepřeli titul. Pak namluvil kazety a oběsil se

    Před 16 dny
    Valerij Legasov vedl vyšetřovací komisi a ve Vídni předložil světu zprávu o Černobylu. Doma ho za to potrestali. Dva roky bojoval se systémem, nemocí z ozáření a svědomím. V den druhého výročí havárie se oběsil. Předtím ale stihl namluvit kazety.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Rusko stále provozuje jaderné reaktory typu RBMK, které selhaly v Černobylu 26. dubna 1986

    Před 16 dny
    Černobylská jaderná elektrárna měla vážné problémy již před tragickou nehodou v roce 1986. To, k jak velké tragédii došlo, se zbytek světa dozvěděl až o několik týdnů později. Na reaktory typu RBMK-1000...
     Komentáře
  • Nina Jelínková
    naMédium

    Likvidátoři z Černobylu: 90 sekund na střeše. Pak pryč, vyhodit lopatu, vyhodit oblek, jít domů

    Před 20 dny
    Po výbuchu přišlo do Černobylu přes 600 000 mužů. Říkali jim likvidátoři. Hasiči, vojáci, horníci, stavbaři, vědci. Mnozí nevěděli, kam jedou. Někteří dostali medaili. Tisíce jich zemřelo, jejich nemoci stát dodnes neuznává.
     Komentáře
  • VTM

    Po havárii dronů hoří v Černobylu radioaktivní les. Hasiči čelí nejen plamenům, ale i skrytým minám

    Před 22 dny
    V černobylské uzavřené zóně propukl po havárii dronů rozsáhlý požár. Hašení plamenů značně komplikuje suché počasí, silný vítr a miny. Úřady ujišťují veřejnost, že úroveň radiace zůstává normální.
     Komentáře
  • Nina Jelínková
    naMédium

    „Brzy se vrátím.“ Hasiči z Černobylu nevěděli, co hasí

    Před 24 dny
    V 1:28 ráno dorazili k hořící elektrárně první hasiči. Nikdo jim neřekl, co hoří. Neměli ochranné obleky. Vasyl Ignatenko řekl své ženě: „Brzy se vrátím.“ Zemřel za čtrnáct dní. Jejich dcera žila čtyři hodiny.
     Komentáře
  • Nina Jelínková
    naMédium

    Černobyl, 1:23:40. Leonid Toptunov stiskl červené tlačítko. Reaktor vybouchl

    Před 24 dny
    V noci z 25. na 26. dubna 1986 prováděla noční směna bezpečnostní test. Operátoři Akimov a Toptunov udělali vše správně. Reaktor přesto vybouchl. Oba zemřeli do dvou týdnů. Do poslední chvíle nevěřili, že za to mohli oni.
     Komentáře
  • Ekonomický deník

    Plameny u Černobylu. Hasiči bojují s rozsáhlým požárem po pádu dronu

    Před 27 dny
    V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Vypukl ve čtvrtek kvůli pádu dronu do tamní rezervace. V pátek se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů. Práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP úřady nezaznamenaly žádný nárůst radioaktivity.
     Komentáře
  • Newstream

    V černobylské zóně hoří les. Požár po pádu dronu zasáhl už 1100 hektarů

    Před 27 dny
    Rozsáhlý požár v uzavřené zóně Černobylu se po pádu dronu rozšířil už na zhruba 1100 hektarů. Hasičům práci komplikuje silný vítr, sucho, těžko přístupný terén i riziko min v některých částech oblasti. Ukrajinské úřady ale zatím uklidňují, že radiace v zasažených místech i na zbytku území Ukrajiny zůstává v normálních mezích.
     Komentáře
  • iRozhlas

    Hasiči likvidují požár v oblasti černobylské elektrárny. Způsobil ho pád dronu, radiace zůstává v normě

    Před 27 dny
    V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. V pátek se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.
     Komentáře
  • České noviny

    Hasiči u elektrárny v Černobylu bojují s lesním požárem, uvedly úřady

    Před 27 dny
    Kyjev - V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. Dnes se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.
     Komentáře
  • Echo24

    OBRAZEM: V uzavřené zóně v Černobylu vypukl rozsáhlý požár

    Před 27 dny
    V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. Dnes se požár rozšířil na odhadovanou plochu přes 1000 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.
     Komentáře
  • Novinky

    U Černobylu zuří požár po pádu dronu

    Před 27 dny
    Velký lesní požár se rozhořel v pátek v uzavřené oblasti kolem jaderné elektrárny Černobyl. Podle ukrajinských úřadů požár vznikl po pátečním pádu dronu. V plamenech je přes tisíc hektarů lesa.
     Komentáře
  • Novinky

    U Černobylu zuří požár po pádu dronu

    Před 27 dny
    Velký lesní požár se rozhořel v pátek v uzavřené oblasti kolem jaderné elektrárny Černobyl. Podle ukrajinských úřadů požár vznikl po pátečním pádu dronu. V plamenech je přes tisíc hektarů lesa.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Hasiči u elektrárny v Černobylu bojují s rozsáhlým lesním požárem, uvedly úřady

    Před 27 dny
    V uzavřené zóně černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem.
     Komentáře
  • FaktHustý

    V černobylském reaktoru dál leží tuny paliva. Únik by zasáhl Evropu

    Před 29 dny
    V černobylském reaktoru stále zůstává většina původního paliva. Případný únik by zasáhl okolní část Evropy.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Dronový útok v Záporožské jaderné elektrárně poničil meteorologické vybavení

    Před 30 dny
    Po inspekci oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii, že některé sledovací meteorologické vybavení je zničené.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Ruský generál spáchal sebevraždu v Moskvě

    Před 1 měsícem
    Ruský generálplukovník, který se podílel na likvidaci černobylské jaderné havárie, byl nalezen mrtev. Podle ruských médií spáchal sebevraždu.
     Komentáře
  • Echo24

    Ruský generál Petrov měl údajně spáchat sebevraždu. Sehrál roli při likvidaci havárie v Černobylu

    Před 1 měsícem
    Ruský generálplukovník a bývalý náčelník vojsk radiační, chemické a biologické ochrany Stanislav Petrov, byl nalezen mrtvý v bytě v centru Moskvy. Podle předběžných zjištění spáchal sebevraždu, napsal list Kommersant na svém webu.
     Komentáře
  • Novinky

    Ruský generál spáchal v Moskvě sebevraždu

    Před 1 měsícem
    Ruský generálplukovník Stanislav Petrov, který býval náčelníkem vojsk radiační, chemické a biologické ochrany, byl nalezen mrtvý v bytě v centru Moskvy, uvedl deník Kommersant. Zdroje blízké vyšetřování agentuře Ria Novosti sdělily, že Petrov spáchal sebevraždu. Některé zdroje naopak tvrdí, že byl vážně nemocný.
     Komentáře
  • VTM

    V Černobylu žije sedmkrát více vlků než před havárií a jsou mnohem odolnější vůči záření

    Před 1 měsícem
    Omezení lidské činnosti v uzavřené zóně umožnilo nárůst vlčí populace. Černobylští vlci si vytvořili odolnost vůči dlouhodobému radioaktivnímu záření. Genetické mutace zvířata chrání před smrtelnými nádorovými onemocněními.
     Komentáře
  • Poznat svět

    Lidé, kteří byli v Černobylu vystaveni vyšší dávce radiace, měli děti s větším počtem změn v DNA

    Před 1 měsícem
    Černobyl je dávno minulostí, jenže jeho příběh pokračuje dál. Vědci se podívali na děti lidí, kteří byli u katastrofy, a našli něco, na co se čekalo celé roky.
     Komentáře
  • Téma Plus

    55 min

    Podcast
    „I fašistama nás nazývají, když se rozzlobí...“ Jak se vraceli krajané z Černobylu nebo Kazachstánu?

    Před 1 měsícem

    ·

    55 minut

    Kdysi vyslyšeli lákání carského Ruska na lány úrodné půdy i osvobození od daní či vojenské služby. Založili na východě české osady a prožili v nich všechny bouře 20. století. Na jeho konci zatoužili potomci našich krajanů po návratu do Československa. Nakolik vstřícně je přijal stát, který v době, kdy jejich předkové odcházeli, ještě neexistoval?
     Komentáře
  • ČT24

    Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

    Před 1 měsícem
    Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
     Komentáře
  • Aktuálně

    První máj 1986 pod děsivým mrakem z Černobylu. Proklikejte si mapu všech českých obcí

    Před 1 měsícem
    Před čtyřiceti lety vyšly do ulic davy obyvatel tehdejšího socialistického Československa, aby se účastnily masových manifestací a prvomájových průvodů na oslavu Svátku práce. Nad nimi se přitom nacházel mrak s radioaktivitou uniklou z havárie černobylské jaderné elektrárny. Nejhorší situace byla tam, kde zároveň pršelo.
     Komentáře
  • ČT24

    V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

    Před 1 měsícem
    O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
     Komentáře
  • Novinky: Řetězák

    Příspěvek viní z havárie v Černobylu Ukrajince. Na směně přitom velel Rus

    Před 1 měsícem
    Čtyřicáté výročí od havárie jaderné elektrárny Černobyl rozvířilo diskuzi na sociálních sítích. Sdílený příspěvek tvrdí, že za katastrofu údajně nenesli odpovědnost Rusové, ale Ukrajinci, protože elektrárna ležela na jejich území a obsluhovali ji její občané. V dnešním Řetězáku tak připomínáme nejen důvod havárie, ale i to, že ve skutečnosti se v osudnou noc potkali v jedné místnosti Rusové i Ukrajinci.
     Komentáře
    Předchozí díly
    • Zelenskyj obětí umělé inteligence. Kradený obraz se ve falešné reportáži objevil za jeho zádyPřed 2 dny
    • Infrazvukem z větrníků se ohání i Turek. Důkazy o přímém vlivu na zdraví ale chybíPřed 13 dny
    • Klikněte a zaplatíte. Podvodníci loví lidi toužící po dovolenéPřed 15 dny
  • Novinky

    Příspěvek viní z havárie v Černobylu Ukrajince. Na směně přitom velel Rus

    Před 1 měsícem
    Čtyřicáté výročí od havárie jaderné elektrárny Černobyl rozvířilo diskuzi na sociálních sítích. Sdílený příspěvek tvrdí, že za katastrofu údajně nenesli odpovědnost Rusové, ale Ukrajinci, protože elektrárna ležela na jejich území a obsluhovali ji její občané. V dnešním Řetězáku tak připomínáme nejen důvod havárie, ale i to, že ve skutečnosti se v osudnou noc potkali v jedné místnosti Rusové i Ukrajinci.
     Komentáře
  • Řetězák

    3 min

    Podcast
    Příspěvek viní z havárie v Černobylu Ukrajince. Na směně přitom velel Rus

    Před 1 měsícem

    ·

    3 minuty

    Čtyřicáté výročí od havárie jaderné elektrárny Černobyl rozvířilo diskuzi na sociálních sítích. Sdílený příspěvek tvrdí, že za katastrofu údajně nenesli odpovědnost Rusové, ale Ukrajinci, protože elektrárna ležela na jejich území a obsluhovali ji její občané. V dnešním Řetězáku tak připomínáme nejen důvod havárie, ale i to, že ve skutečnosti se v osudnou noc potkali v jedné místnosti Rusové i Ukrajinci.
     Komentáře
  • Černobyl: stín atomového věku

    24 min

    Podcast
    Zóna dnes: „Na Pripjati je vidět, co se stane, když odněkud odejdou lidé.“

    Před 1 měsícem

    ·

    24 minut

    Velitel dobrovolných hasičů Andrej Pastorek zná Černobyl a okolí do detailů. Zažil tam vděk, pláč, strach i pokousání od psa. Už mnoho let vozí místním humanitární pomoc a také vřelá slova. Vždy s sebou bere kameru, aby zachytil, jak se mění elektrárna i samotné okolí. Jak se cítí, když stojí v blokové dozorně čtvrtého reaktoru? Co je to černobylský drapák a proč není dobrý nápad se k němu přibližovat? A jak ze zóny neudělat „radioaktivní Disneyland“?Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula.Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály.Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav ZoulaEditor: Kateřina ErbenováStřih a postprodukce: Erik ŠafaříkGrafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24Producent: Jan Kordovský© Česká televize 2026
     Komentáře
  • Budějcká Drbna

    Psalo se před 40 lety: Černobylská havárie na jihu Čech nezpůsobila nebezpečí

    Před 1 měsícem
    Před čtyřiceti lety, 26. dubna 1986 v 1:23, došlo k explozi na 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl. Byla to událost, která zásadně změnila přístup k jaderné bezpečnosti. Bezprostředně po havárii se však veřejnost v tehdejším Československu setkávala s omezenými a často uklidňujícími informacemi. Jak se o události psalo v dobovém tisku?
     Komentáře
  • Novinky

    Jedna z nejdražších katastrof v dějinách. Černobyl stál biliony, Rusko ho dál prodražuje

    Před 1 měsícem
    Výbuch čtvrtého reaktoru v ukrajinském Černobylu 26. dubna 1986 svět vnímá hlavně jako ekologickou a humanitární katastrofu. Ve skutečnosti šlo také o jeden z nejdražších ekonomických kolapsů moderní historie. Náklady se odhadují na stovky miliard dolarů a za katastrofu se platí i po čtyřiceti letech.
     Komentáře
  • Přepište dějiny

    33 min

    Podcast
    Černobyl 1986

    Před 1 měsícem

    ·

    33 minut

    26. dubna 1986 otřásla Černobylem exploze čtvrtého reaktoru místní jaderné elektrárny, největší havárie v dějinách civilní jaderné energetiky. V novém dílu podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman připomínají nejen průběh katastrofy, ale také to, jak o ní informovala tehdejší média – kdy se svět vlastně dozvěděl, co se stalo, jak reagoval sovětský režim a jak se černobylská tragédie odrazila v médiích v Československu i na Západě. A proč se neměl jíst šťovík?
     Komentáře
  • Maggie
    naMédium

    Peklo s modrou tváří: Noc, kdy v Černobylu prasklo nebe

    Před 1 měsícem
    Před 40 lety se v Černobylu otevřelo peklo. To, co začalo jako rutinní test, se v 01:23:44 změnilo v jadernou noční můru, která navždy přepsala dějiny. Připomeňme si mrazivé výročí noci, kdy prasklo nebe a hrdinství se střetlo s neviditelnou smrtí.
     Komentáře
  • Kristina Kidogo
    naMédium

    V zakázané zóně Černobylu dožívají poslední lidé. Idylické stáří jim překazila ruská okupace

    Před 1 měsícem
    Tanky jsou horší než radiace. Na tom se shodují lidé, kteří se po černobylské havárii dobrovolně vrátili do zakázané zóny. Dodnes jich tam s tichým svolením ukrajinských úřadů šťastně přežívá okolo stovky.
     Komentáře
  • Euro

    Před 40 lety se Evropou šířil radioaktivní mrak z Černobylu, který vzal tisíce životů. Havárie ve Fukušimě se naopak obešla bez obětí

    Před 1 měsícem
    Na minulou neděli 26. dubna připadlo 40. výročí výbuchu černobylské elektrárny. Obdobná katastrofa nastala o necelých 25 let později v Japonsku. Jaderné havárie, ke kterým došlo v tehdejším Sovětském svazu a Japonsku, otřásly světem. Obě dosáhly na stupnici INES hodnoty 7 a obě zároveň znamenaly únik velkého množství radioaktivních látek. Tím ovšem podobnost mezi nimi končí, průběh katastrof, jejich příčiny a následky nelze srovnávat.  Zatímco havárie v Černobylu byla dána kombinací lidských chyb a nestability reaktoru, ve Fukušimě za ni mohlo silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Nic to však nemění na skutečnosti, že tisíce lidí se v důsledku toho musely sbalit a opustit své domovy.
     Komentáře
  • Refresher

    Dobré zprávy z Černobylu. Opuštěné domy obydleli divocí koně Převalského

    Před 1 měsícem
    Pro lidi je Černobyl příliš nebezpečný, ale divoká zvěř se tam vrátila.
     Komentáře
  • Magazín Experiment

    5 min

    Podcast
    Supervlci, tmavé žáby i „živá plíseň“. Černobyl se proměnil v unikátní přírodní laboratoř

    Před 1 měsícem

    ·

    5 minut

    Jedna z největších jaderných katastrof v dějinách se stala před 40 lety v ukrajinském Černobylu. Dodnes zůstává celá oblast zasažená radioaktivními látkami. Podle expertů nehrozí, že by se nebezpečí znovu šířilo do větších vzdáleností. Místní příroda se navíc naučila v radiaci přežít a daří se jí dobře, ukazují výzkumy.
     Komentáře
  • Zeptej se vědce!
    naMédium

    Když je radioaktivní záření nebezpečné, tak proč nás příroda nevybavila zrakem, abychom ho viděli?

    Před 1 měsícem
    Radioaktivní záření je nebezpečné, to ví každý. Tak proč ho nevidíme, abychom se mu mohli vyhnout? To nám vysvětlí Jan.
     Komentáře
  • Novinky

    Mapa ukazuje, které části Česka nejvíce postihla havárie v Černobylu

    Před 1 měsícem
    V neděli to bylo přesně 40 let od havárie v jaderné elektrárně v Černobylu. Při této katastrofě se do atmosféry dostal radioaktivní mrak, který se postupně šířil napříč Evropou a dostal se také na území Česka. Jak se radioaktivní spad šířil a kde ho bylo na našem území nejvíce, ukazují mapy meteorologů a Státního ústavu radiační ochrany.
    Pripjať 1970. Právě v kulatém roce se nové město začalo budovat, pamětní stéla stojí dodnes.
    Dnes je z Pripjati město duchů. Dne 26. dubna 1986 se v blízké černobylské jaderné elektrárně stala havárie, 50 tisíc obyvatel města se muselo evakuovat. A už se nevrátili.
    Pripjať byla městem mladých. Většina z obyvatel nebyla starších než 30 let, ročně se tu narodilo 800 dětí, o které se starali v patnácti školkách. I ty zůstaly po evakuaci prázdné. Vybavení je na místě dodnes.
    Pripjať byla na svou dobu moderní město, třeba u říčního přístavu měli automaty na limonády.
    Asi nejznámější ruské kolo na světě. Zábavní park měl být otevřen 1. května 1986, ale na to už nedošlo. Podle různých zpráv se kolo mělo zřítit během ruské agrese. Nestalo se tak, pořád stojí.
    Autodrom, na kterém se nikdo nesvezl.
    Budova hotelu Polesí. Tady ubytovávaly delegace mířící do elektrárny. Bydleli zde i ti, kteří likvidovali havárii. Dnes je to ruina, kterou dobře znají fanoušci počítačových her.
    O kousek dál stojí palác kultury Energetik: místní centrum, odkud vysílalo i rádio. Když se Pripjať před lety stala turistickou atrakcí, patřil Energetik k nejoblíbenějším cílům. Dnes ale prostor chrání ukrajinská armáda a do celé oblasti smí jen novináři se zvláštním povolením.
    Z kdysi moderního města zbyly opuštěné ruiny.
    Opuštěný vagon ve stanici Janiv. Právě ta byla klíčovým nádražím pro Pripjať i samotnou elektrárnu.
    Plavecký bazén Lazurnyj. Dnes už chátrá, ale ke svému účelu sloužil ještě deset let po havárii. Zaměstnanci elektrárny ho využívali až do roku 1996.
    Bazén byl v méně zamořené oblasti, i proto mohl fungovat. Dnes je slavný hlavně proto, že se objevil v počítačové hře Call of duty 4.
    Tělocvična jedné z pěti pripjaťských základních škol
    Opuštěná kavárna. I tu si postupně bere zpátky příroda.
    Obrovské anténní pole radarového systému Duga. Hned po havárii se tu začalo s evakuací drahých elektronických součástek.
    Radaru Duga se přezdívalo „ruský datel“.
    Co dál s Pripjatí? Objevily se názory, že by se stavby měly zbourat, ale zároveň bylo město přitažlivé pro turisty. Ti sem ale po ruské agresi nesmějí. Areál je totiž přímo u hranic s nepřátelským Běloruskem.
    Vitrážová okna v kavárně. Jedno z mála míst, které se v případě poškození opravuje.
    Plakát v místní škole motivuje ke společné práci… Před 40 lety ale žáci i jejich rodiče město během pár desítek hodin opustili.
    Uzavřená zóna má přes 2500 kilometrů čtverečních. Pokud chcete dovnitř, je dozimetr nutnou součástí výbavy.
    Značka upozorňující na radiaci v „rudém lese“, který po havárii pohltil spoustu radioaktivního prachu. Hynoucí stromy se tehdy zbarvily do temně červené barvy.
    V okolí černobylské elektrárny je vyhlášena obrovská rezervace. Vysazeni tu byli třeba koně Převalského a podle všeho se jim tu dobře daří.
    „Pamatujeme a truchlíme za přáteli a druhy, kteří předčasně zemřeli při likvidaci následků katastrofy v Černobylu.“
    Pracovníky, kteří se podíleli na likvidaci havárie, připomíná i socha Prométhea.
    Málo se ví, že po havárii elektrárna dál fungovala, poslední reaktor byl odstaven až na konci roku 2000.
    Poškozený reaktor je dnes přikryt obrovským sarkofágem.
    Pohled zevnitř černobylské chladící věže
    Areál jaderné elektrárny. Energie se zde vyráběla ještě v roce 2000. A pracuje se zde dodnes, byť výhradně na likvidaci a dlouhodobém procesu vyřazování z provozu.
    Areál jaderné elektrárny. Energie se zde vyráběla ještě v roce 2000. A pracuje se zde dodnes, byť výhradně na likvidaci a dlouhodobém procesu vyřazování z provozu.
    +
     Komentáře
  • Názory a argumenty

    3 min

    Podcast
    Libor Dvořák: Černobyl. Proč došlo k výbuchu?

    Před 1 měsícem

    ·

    3 minuty

    Dne 26. dubna 1986 se v sovětské jaderné elektrárně Černobyl odehrála nejhorší jaderná havárie v dějinách. Výbuch reaktoru číslo 4 a následný požár uvolnily do ovzduší velké množství radioaktivních látek, které mohou mít ještě dnes na území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska v dlouhodobém horizontu tisíce obětí.
     Komentáře
  • Yvette Zikmundová
    naMédium

    Černobyl: Jaderná elektrárna i počátek konce sovětského režimu

    Před 1 měsícem
    26. duben 1986. V Černobylské jaderné elektrárně došlo k havárii, která za sebou zanechala nejen nebezpečnou spoušť, ale i bezpočet zničených a zmařených životů a na tisíce let zdevastovanou krajinu.
     Komentáře
  • Koktejl

    Černobylská divoká příroda je jiná: Ale odborníci se neshodnou

    Před 1 měsícem
    Od černobylské katastrofy uplynulo 40 let. Lidé byli z celé široké zóny evakuováni pryč. Obrovské množství zvěře a rostlin však v oblasti zůstalo. Odborníci se dodnes dohadují, co se s nimi stalo. Závěry tohoto zkoumání nejsou vůbec jednoznačné.
     Komentáře
  • Deník

    Mutanti a tajné operace: Černobyl se stal oblíbeným motivem také her

    Před 1 měsícem
    Havárie Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny patří mezi události, které slouží jako inspirace při tvorbě her. Na katastrofě, která se stala před čtyřiceti lety, staví základy některé kultovní značky jako S.T.A.L.K.E.R. Situace využili i tvůrci Call of Duty, čímž vznikla jedna z nejvíce ikonických misí a map v dějinách herního průmyslu.
     Komentáře
  • Černobyl: stín atomového věku

    29 min

    Podcast
    Temný mrak: „Kvůli strachu ze záření docházelo k vynuceným potratům. Šlo až o stovky tisíc případů.“

    Před 1 měsícem

    ·

    29 minut

    Obavy z toho, že dítě bude postižené. Nárůsty interrupcí z té doby dokládají studie z jihoevropských zemí. Pátý díl sleduje dopady katastrofy na Evropu, Československo i mysl lidí na celém světě. Radioaktivní mrak dorazil do ČSSR 29. dubna. Podle ředitele Státního ústavu radiační ochrany Aleše Froňky nebyl dopad na zdraví nijak závažný. Dávka radiace ten rok odpovídala asi 10 rentgenům plic. Problém byl hlavně nedostatek informací, který posiloval strach.Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula.Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály.Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav ZoulaEditor: Kateřina ErbenováStřih a postprodukce: Erik ŠafaříkGrafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24Producent: Jan Kordovský© Česká televize 2026
     Komentáře
  • EnergoZrouti

    Narodila se v roce 1989 bez holenních kostí a palců: dnes má 22 paralympijských medailí

    Před 1 měsícem
    Výbuch jaderné elektrárny v Černobylu 26. dubna roku 1986 poznamenal životy milionů lidí. Stovky obyvatel opouštěly kvůli radioaktivnímu mraku své domovy, ze kterých se rázem staly zakázané zóny. Pohnuté osudy čekaly také některé rodiče a jejich děti, které v blízkosti jedné z největších jaderných katastrof všech dob přišly na svět.
     Komentáře
  • Novinky

    FOTO: Opuštěné město Pripjať 40 let po havárii Černobylu

    Před 1 měsícem
    Evakuace! Asi 36 hodin po havárii v nedalekém Černobylu začalo přes tisíc autobusů narychlo odvážet obyvatele města Pripjať. Tam přitom žilo skoro 50 tisíc lidí, kteří si měli vzít jen nejnutnější věci. Úřady jim řekly, že odjíždí na tři dny, ale už se nikdy nemohli vrátit. Dnes je z kdysi moderního sídla s bazény, školami a hotely město duchů, které si pomalu bere zpět příroda. Kvůli ruské agresi na Ukrajině ustal i turistický ruch, protože uzavřená oblast se nachází u hranic s Běloruskem. Zůstává tu spousta opuštěných staveb i věcí, včetně slavného zábavního parku, který nebyl nikdy zprovozněn.
    Pripjať 1970. Právě v kulatém roce se nové město začalo budovat, pamětní stéla stojí dodnes.
    Dnes je z Pripjati město duchů. Dne 26. dubna 1986 se v blízké černobylské jaderné elektrárně stala havárie, 50 tisíc obyvatel města se muselo evakuovat. A už se nevrátili.
    Pripjať byla městem mladých. Většina z obyvatel nebyla starších než 30 let, ročně se tu narodilo 800 dětí, o které se starali v patnácti školkách. I ty zůstaly po evakuaci prázdné. Vybavení je na místě dodnes.
    Pripjať byla na svou dobu moderní město, třeba u říčního přístavu měli automaty na limonády.
    Asi nejznámější ruské kolo na světě. Zábavní park měl být otevřen 1. května 1986, ale na to už nedošlo. Podle různých zpráv se kolo mělo zřítit během ruské agrese. Nestalo se tak, pořád stojí.
    Autodrom, na kterém se nikdo nesvezl.
    Budova hotelu Polesí. Tady ubytovávaly delegace mířící do elektrárny. Bydleli zde i ti, kteří likvidovali havárii. Dnes je to ruina, kterou dobře znají fanoušci počítačových her.
    O kousek dál stojí palác kultury Energetik: místní centrum, odkud vysílalo i rádio. Když se Pripjať před lety stala turistickou atrakcí, patřil Energetik k nejoblíbenějším cílům. Dnes ale prostor chrání ukrajinská armáda a do celé oblasti smí jen novináři se zvláštním povolením.
    Z kdysi moderního města zbyly opuštěné ruiny.
    Opuštěný vagon ve stanici Janiv. Právě ta byla klíčovým nádražím pro Pripjať i samotnou elektrárnu.
    Plavecký bazén Lazurnyj. Dnes už chátrá, ale ke svému účelu sloužil ještě deset let po havárii. Zaměstnanci elektrárny ho využívali až do roku 1996.
    Bazén byl v méně zamořené oblasti, i proto mohl fungovat. Dnes je slavný hlavně proto, že se objevil v počítačové hře Call of duty 4.
    Tělocvična jedné z pěti pripjaťských základních škol
    Opuštěná kavárna. I tu si postupně bere zpátky příroda.
    Obrovské anténní pole radarového systému Duga. Hned po havárii se tu začalo s evakuací drahých elektronických součástek.
    Radaru Duga se přezdívalo „ruský datel“.
    Co dál s Pripjatí? Objevily se názory, že by se stavby měly zbourat, ale zároveň bylo město přitažlivé pro turisty. Ti sem ale po ruské agresi nesmějí. Areál je totiž přímo u hranic s nepřátelským Běloruskem.
    Vitrážová okna v kavárně. Jedno z mála míst, které se v případě poškození opravuje.
    Plakát v místní škole motivuje ke společné práci… Před 40 lety ale žáci i jejich rodiče město během pár desítek hodin opustili.
    Uzavřená zóna má přes 2500 kilometrů čtverečních. Pokud chcete dovnitř, je dozimetr nutnou součástí výbavy.
    Značka upozorňující na radiaci v „rudém lese“, který po havárii pohltil spoustu radioaktivního prachu. Hynoucí stromy se tehdy zbarvily do temně červené barvy.
    V okolí černobylské elektrárny je vyhlášena obrovská rezervace. Vysazeni tu byli třeba koně Převalského a podle všeho se jim tu dobře daří.
    „Pamatujeme a truchlíme za přáteli a druhy, kteří předčasně zemřeli při likvidaci následků katastrofy v Černobylu.“
    Pracovníky, kteří se podíleli na likvidaci havárie, připomíná i socha Prométhea.
    Málo se ví, že po havárii elektrárna dál fungovala, poslední reaktor byl odstaven až na konci roku 2000.
    Poškozený reaktor je dnes přikryt obrovským sarkofágem.
    Pohled zevnitř černobylské chladící věže
    Areál jaderné elektrárny. Energie se zde vyráběla ještě v roce 2000. A pracuje se zde dodnes, byť výhradně na likvidaci a dlouhodobém procesu vyřazování z provozu.
    Areál jaderné elektrárny. Energie se zde vyráběla ještě v roce 2000. A pracuje se zde dodnes, byť výhradně na likvidaci a dlouhodobém procesu vyřazování z provozu.
    +
     Komentáře
  • Spite

    Nejzajímavější hry, které nás vezmou do Černobylu a okolí

    Před 1 měsícem
    Dnes uplynulo přesně 40 let od tragédie, která se odehrála na území Ukrajiny. My se u této příležitosti podíváme na nejzajímavější hry, které nás vzaly přímo na místo.
     Komentáře
  • Novinky

    Černobylská zóna je zcela vylidněná. Válka tam nezměnila nic – a přece všechno

    Před 1 měsícem
    Psal se rok 2016 a já jsem vyrazil na týdenní trip do uzavřené zóny jaderné elektrárny Černobyl. Se skupinou nadšenců do urban exploringu jsme vyjeli dodávkou z Prahy přes Kyjev až do městečka Slavutyč, kde před deseti lety i dnes žila většina zaměstnanců jaderné elektrárny Černobyl. Ač to bylo ještě před vznikem slavného seriálu, již tehdy byl výlet do zóny turistickou záležitostí. Jak moc se za posledních 10 let změnilo…
    Unikátní pohled z jedné ze střech vysokých pripjaťských budov. Nový kryt Černobylské jaderné elektrárny teprve vznikal vedle budovy 4. reaktoru a následně, několik měsíců po mé návštěvě, na něj byl nasunut.
    Detailní fotografie havarovaného čtvrtého bloku. Podobný výhled je dnes již nemožný, čtvrtý reaktor je už bezmála deset let schovaný pod novým krytem. Ten Rusové loni poškodili dronem.
    Nástěnná malba v budově bývalé pripjaťské pošty
    Pripjaťská loděnice
    Vyšisované graffiti pomáhaly ve městě vytvářet stísněnou atmosféru
    Jedna z opuštěných školních tříd v jedné z mnoha škol ve městě
    Pošmourný deštivý den Pripjati vždy slušel.
    Bývalý kulturní sál v Pripjati
    Dochované vitráže v bývalé kavárně Pripjať nedaleko řeky. Tehdy šlo o jedno z nejluxusnějších míst, kde si místní mohli dopřát něco na zub.
    Radarový systém Duga sice neleží přímo v Pripjati, vždy však šlo o jedno z míst, jehož návštěvu si v zóně nikdo nenechal ujít.
    Radarový systém Duga sice neleží přímo v Pripjati, vždy však šlo o jedno z míst, jehož návštěvu si v zóně nikdo nenechal ujít.
    +
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Zelenskyj v den výročí černobylské tragédie obvinil Rusko z jaderného terorismu

    Před 1 měsícem
    Ukrajinský prezident připomněl výročí čtyřiceti let od jaderné havárie v Černobylu. Při této příležitosti upozornil na to, že ruské drony nad elektrárnou často létají a Rusko obvinil z jaderného terorismu.
     Komentáře
  • National Geographic

    Čtyřicet let po Černobylu chrání Česko hustší síť stanic než většina Evropy

    Před 1 měsícem
    Dron poškodil ochrannou klenbu nad Černobylem a MAAE varovala před dalším zhoršováním, které by mohlo vést v krajním případě k uvolnění radioaktivity. Česká síť MonRaS má 169 automatických stanic — a dokáže zachytit radiační anomálii dříve, než ji zaregistruje většina Evropy.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Černobyl i po 40 letech budí obavy, tragédie zasáhla miliony lidí

    Před 1 měsícem
    Okolí elektrárny je stále silně zamořené, především cesiem. Bude muset uplynout nejméně 22 tisíc let, než dojde k poklesu radioaktivity na úroveň, která je pro lidský organismus únosná.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Obrazem: Černobyl i po 40 letech budí obavy, tragédie zasáhla miliony lidí

    Před 1 měsícem
    Okolí elektrárny je stále silně zamořené, především cesiem. Bude muset uplynout nejméně 22 tisíc let, než dojde k poklesu radioaktivity na úroveň, která je pro lidský organismus únosná.
    Explozi na čtvrtém bloku elektrárny Černobyl, který měl být odstaven, předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Uskutečnit se měl 25. dubna 1986, začal ale 26. dubna v 01:23. Osudové chyby se operátoři dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. (Archivní fotografie černobylské elektrárny, pořízená několik dní po největším jaderném neštěstí na světě.)
    Reaktor dál běžel, podstatně se však snížil průtok chladící vody, rostla její teplota i tlak. Výkon reaktoru začal prudce růst, což nevydržely palivové články a praskly. Jejich úlomky spadly do chladící vody, která se přeměnila v páru. Výbuch páry zvedl tisícitunové víko reaktoru a asi minutu po zahájení testu nastala první exploze. (Dekontaminace areálu jaderné elektrárny v Černobylu.)
    Z reaktoru začala unikat radioaktivita, dovnitř vnikal a začal hořet grafit. Kov palivových trubek reagoval s vodou a vzniklý vodík způsobil druhou explozi. (Likvidátoři černobylské havárie.)
    Dopady havárie ještě zhoršilo nekompetentní místní vedení a nedostatek náležitého vybavení. Až na dva měly všechny dozimetry v budově čtvrtého reaktoru limit 3,6 R/h, skutečná úroveň však byla v některých oblastech více než 20 000 R/h. Většina směny zůstala v elektrárně až do rána a snažila se do reaktoru čerpat vodu. Nikdo z nich nenosil ochranný oblek, většina během tří týdnů zemřela na nemoc z ozáření.
    Sdělovací prostředky havárii prezentovaly v duchu oficiálních sovětských zpráv jako běžnou poruchu a o radiaci se mluvilo neurčitě. První důkazy, že se stala velká jaderná havárie, tak pocházejí ze Švédska. Brzy po havárii přijeli hasiči uhasit požár. Nikdo jim neřekl, že sutiny a kouř jsou nebezpečně radioaktivní. Ohně mimo reaktor byly uhašeny v pět hodin, mnoho hasičů však utrpělo ozáření vysokými dávkami radiace. (Pripjať na Ukrajině, 20. října 1992.)
    Vládní komisař určený k vyšetření havárie přijel do Černobylu ráno 26. dubna. Poté, co byl konfrontovaný s dostatečnými důkazy o vysoké úrovni radiace a s množstvím případů ozáření, přiznal zničení reaktoru a přikázal evakuaci města Pripjať s 50 tisíci obyvateli, které se nacházelo tři kilometry od elektrárny. Evakuováni byli během 36 hodin po katastrofě. (Pripjať, 20. října 1992.)
    Z vrtulníků bylo na reaktor celkem svrženo 40 tun karbidu boru (karbidu čtyřboru B4C), 800 tun dolomitu, 2400 tun olova a 1800 tun písku a jílu. Únikům radioaktivního materiálu do ovzduší se podařilo zamezit až po devíti dnech od havárie. (Dekontaminační jednotky na cestě k místu havárie jaderné elektrárny v Černobylu.)
    Do záchranných akcí a likvidace škod se zapojilo mnoho dálkově ovládaných přístrojů. Dálkové ovládání ovšem nefungovalo nebo zlobilo kvůli vysoké radiaci. Největší podíl na dekontaminaci oblasti tak měla lidská práce.
    Nejvyšším dávkám radiace bylo vystaveno asi 200 tisíc likvidátorů - záchranářů, vojáků a horníků. Ukrajinská agentura Unian v roce 2016 u příležitosti 30. výročí havárie uvedla, že v důsledku katastrofy zahynulo 167 653 lidí, z nich 2929 se bezprostředně účastnilo likvidace následků ve zničeném provozu. (Osmnáctiměsíční Katja trpící leukémií v hematologickém centru v Minsku. Zemřela v srpnu 1995.)
    Silné radiaci bylo vystaveno i 116 tisíc evakuovaných z uzavřené zóny a dalších 270 tisíc osob žijících v kontaminovaných oblastech. Celkem tedy přibližně 600 tisíc. Za postižené pak bylo označeno pět až sedm milionů lidí v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině. Na množství obětí černobylské havárie se odborníci dodnes neshodují. (Katja trpící leukémií v Minsku, zemřela v srpnu 1995.)
    Kontaminováno bylo v Evropě více než 200 tisíc kilometrů čtverečních, z toho tři čtvrtiny v Bělorusku, které zasáhlo 70 procent radioaktivního spadu, Rusku a na Ukrajině. (Radiologické vyšetření ryb, 1986.)
    V těchto třech státech bylo celkem 784 320 hektarů zemědělské půdy vyjmuto z užívání a byla zastavena těžba dřeva na 694 200 hektarech lesů. Vítr zavál radioaktivní spad i do dalších zemí Evropy. V první vlně bylo nejhůře postiženo Bělorusko, dále Baltské moře, Švédsko, Finsko, Rusko a Ukrajina. (30. dubna 1986.)
    Ve druhé vlně zavál vítr radioaktivní spad do Polska, Československa, Rakouska, Německa, Švýcarska, Francie, zemí Beneluxu a Dánska. Třetí vlna spadla na Rumunsko, Bulharsko a bývalou Jugoslávii. (Osmiletá Saša a devítiletý Dmitrij trpící leukémií v nemocnici v Brovary na Ukrajině, 1995.)
    Budování Pripjati oficiálně započalo 4. února 1970. Město mělo sloužit jakožto sídliště pro přibližně 50 tisíc lidí, převážně pracovníků elektrárny a jejich rodin. (Vstupní nápis města Pripjať, 26. března 2026.)
    Jednalo se o „město mladých“ – pracovníků jaderné elektrárny. Věkový průměr nedosahoval ani 30 let. (Interiér opuštěné školy v uzavřené zóně, 26. března 2026.)
    Šlo převážně o technické inženýry a jaderné vědce pro novou elektrárnu, kteří sem přišli kvůli vyšším platům a rychlejší možnosti získat vlastní byt i auto, než bylo tehdy obvyklé. (Palác kultury v Pripjati, 26. března 2026.)
    27. dubna 1986, den po havárii jaderné elektrárny, byla celá Pripjať evakuována. Opuštěné město se nachází uvnitř uzavřené zóny. (Detail sovětské mozaiky v paláci kultury v Pripjati, 26. března 2026.)
    Uvnitř budov zůstaly věci tak, jak je zde obyvatelé zanechali. (Palác kultury v Pripjati, 26. března 2026.)
    Řada obyvatel města zemřela na nemoci z ozáření, ostatní byli přestěhováni zejména do Kyjeva a Slavutiče, města vybudovaného pro obyvatele Pripjati asi 50 kilometrů od elektrárny. (Ruské kolo v samém srdci opuštěného města, 26. března 2026.)
    Budova čtvrtého bloku rozmetaná explozí byla nejprve zalita do takzvaného sarkofágu, ten byl v roce 2016 nahrazen novým, mnohem trvanlivějším a těsnějším krytem s cílem zabránit úniku radioaktivních látek. (Sarkofág zakrývající reaktor v černobylské jaderné elektrárně, poškozený ruským dronem v roce 2025, vyfoceno 26. března 2026.)
    Obří kryt, známý pod zkratkou NSC (nové bezpečnostní pouzdro), stál 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let - po tuto dobu má bránit úniku radioaktivity. Na financování se podílelo 45 zemí, včetně Česka. (Pripjať, 26. března 2026.)
    Loni v únoru zasáhl objekt, který Ukrajina identifikovala jako ruský útočný dron dlouhého doletu. Stroj prorazil radiační ochranný štít. Kreml popřel podíl s tím, že ruské síly neútočí na jadernou infrastrukturu, a tvrdil, že Ukrajina útok pravděpodobně sama zinscenovala jako „provokaci“. (Zástupci organizace Greenpeace a médií, oblečeni v ochranných oděvech, v řídicí místnosti zničeného 4. bloku jaderné elektrárny v Černobylu, 9. dubna.)
    Evropská banka pro obnovu a rozvoj odhadla, že oprava škod bude stát nejméně 500 milionů eur (více než 12 miliard Kč) a že bez takové opravy začne do čtyř let „nezvratná koroze“ ocelové konstrukce. (Oleksandr Skomarochov, zástupce technického ředitele jaderné elektrárny v Černobylu pro nakládání s radioaktivním odpadem, telefonuje 9. dubna 2026 v dispečinku již nefunkčního reaktoru č. 3 černobylské jaderné elektrárny.)
    Okolí Pripjati je stále silně zamořené, v dnešní době především cesiem, a bude muset uplynout nejméně 22 tisíc let od havárie, než dojde k poklesu radioaktivity na úroveň, která je pro lidský organismus únosná. (Palác kultury v Pripjati, 26. března 2026.)
    Dnes je dříve zcela evakuovaná oblast kolem elektrárny rozdělena na dvě zóny. V té první žije několik stovek lidí, kteří se dobrovolně vrátili. (Úřad města Pripjať, 26. března 2026.)
    Do druhé, tzv. mrtvé zóny mají přístup jen vědci, pracovníci elektrárny a exkurze. Poslední funkční reaktor elektrárny byl odstaven v roce 2000. (Pripjať, 26. března 2026.)
    V okolních lesích žije k překvapení vědců divoká zvěř - vlci, zubři, lišky, kanci a ptáci. Ukrajinská média nedávno informovala o tom, že v uzavřené zóně kolem elektrárny lidé spatřili vzácného koně Převalského. (Radarová stanice Duga z dob Sovětského svazu, obklopená okolními lesy postiženými lesními požáry, 26. března 2026.)
    V okolních lesích žije k překvapení vědců divoká zvěř - vlci, zubři, lišky, kanci a ptáci. Ukrajinská média nedávno informovala o tom, že v uzavřené zóně kolem elektrárny lidé spatřili vzácného koně Převalského. (Radarová stanice Duga z dob Sovětského svazu, obklopená okolními lesy postiženými lesními požáry, 26. března 2026.)
    +
     Komentáře
  • iRozhlas

    Svět nesmí dovolit, aby tento jaderný terorismus pokračoval, apeluje Zelenskyj na Rusko

    Před 1 měsícem
    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti 40. výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva už loni v únoru odpovědnost za tento incident odmítla.
     Komentáře
  • WN24

    Černobyl se čtyřicet let po havárii mění ve vojenské pásmo

    Před 1 měsícem
    Černobylská zóna zůstává jedním z nejznámějších symbolů jaderné katastrofy. Čtyřicet let po výbuchu reaktoru ale nese další vrstvu dějin. Místo opuštěných měst, zarůstajících domů a radioaktivní půdy se kvůli válce stalo také bezpečnostním pásmem, které má Ukrajina pod vojenskou kontrolou.
     Komentáře
  • Reflex

    Jaderné havárie, o kterých se nemluví. Kolikrát svět málem zaplatil za elektřinu děsivě vysokou cenu

    Před 1 měsícem
    Před 40 lety došlo v Černobylu k doposud nejhorší jaderné havárii v historii lidstva. Její okolnosti a důsledky jsou dobře známé díky bezpočtu knih, článků a dokumentů. Existují ale i katastrofy, o kterých se nemluví skoro vůbec. Proč dnes v debatách o energetické budoucnosti nepadají jména jako Kyštym, Windscale, Chalm, River nebo Forsmark? Jaké by byly následky událostí, kdyby se nepodařilo na poslední chvíli zabránit nejhoršímu?
  • Novinky

    Půvabná lady Černobyl: Uzavřená zóna je můj druhý domov

    Před 1 měsícem
    Šestadvacetiletá rodačka z ukrajinského Kyjeva Natalija Tereščenková má k uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny velmi blízko. Poprvé ji navštívila hned po dosažení plnoletosti v roce 2017 a do místa s temnou minulostí se okamžitě zamilovala a začala tam pracovat jako průvodce. Nyní, v době, kdy je zóna vzhledem k ruské invazi turistům uzavřená, provádí alespoň novináře.
     Komentáře
  • Nedd

    V lese u Připjati leží objekt, který zabíjel při dotyku v roce 1986. Čtyřicet let nestačilo, aby přestal

    Před 1 měsícem
    26. dubna 2026 uplyne přesně čtyřicet let od výbuchu reaktoru číslo 4 v Černobylské jaderné elektrárně. Za čtyři dekády se v opuštěné zóně vyloučení vytvořila jedna z největších nechtěných přírodních rezervací v Evropě, stovky tisíc lidí nikdy nemohly domů a mezinárodní komunita investovala přes 1,7 miliardy dolarů do ocelové klenby nad troskami reaktoru. V lese na okraji opuštěného Pripjati ale stále leží předmět, pro který řešení dosud neexistuje: obrovský průmyslový drapák, který v horkém létě 1986 přemísťoval radioaktivní suť z nejnebezpečnějšího místa na Zemi — a dodnes vyzařuje záření na úrovni, která za hodiny způsobí těžké zdravotní komplikace.
     Komentáře
Reklama