Československo

Legendární fotbalový reprezentant Jan Berger (67) – otec stejnojmenného záložníka a strýc dalšího špičkového reprezentanta Patrika Bergera – měl poměrně bouřlivý osud. Jeho životem se zabývá i kniha Oty Karse s názvem Fotbalová škvára.

Výpravné detektivní drama z doby Československa 30. let. Život moderního baťovského města převrátí naruby tajemný a hrozivý nález v areálu místní továrny. Navzdory všem se do pátrání po pravdě pustí mladá žena ředitele. Film Úsvit vznikl podle skutečného šokujícího případu, na svém kontě má řadu nadšených tuzemských i zahraničních ohlasů. Strhující výkon v hlavní roli podává Eliška Křenková.

V médiích i v hospodách se občas v legraci zmiňuje nápad, že by si Česká republika měla postavit letadlovou loď T. G. Masaryk a jejím prostřednictvím prosazovat své zájmy ve světě. Málokdo přitom ví, že československé ozbrojené síly v minulosti skutečně disponovaly vyzbrojenou lodí jménem President Masaryk. Jak konkrétně vypadala a jaké byly její úkoly?

Jedním z nejhorších zločinů komunistického režimu byla perzekuce hrdinů protinacistického odboje. Celá řada těch, kteří přispěli k porážce nacismu, byla poúnorovým režimem pronásledována a v řadě případů i popravena.

Rusové začali vylepšovat své nejstarší nasazené tanky T-54 klecemi. Tanky je to ale před zničením nezachrání, jelikož klec je malá a jsou na ní větve, které by po zásahu dronu ihned vzplály.

Příští rok, tedy pěl let po smrti Karla Gotta, by se mělo otevřít unikátní muzeum v jeho pražské vile na Bertramce. Otázkou je, kdo do něj ještě bude chtít chodit?

THAJSKÝ SPECIÁL: Před rokem 1989 nebyly vztahy mezi Thajskem a tehdejším Československem nejlepší, protože naše země stála na straně komunistického tábora, zatímco Thajsko bylo na straně Spojených států. Nyní jsou ale česko-thajské vztahy velmi dobré a těží z toho i naši podnikatelé. Dobré jméno má český porcelán, ale také Linet, Tatra nebo Česká zbrojovka, říká Pavel Pitel, velvyslanec České republiky v Thajsku a Laosu.

Podcast Podivné zločiny: Pochybnosti v hororovém případu z února 1968, který se do povědomí Čechoslováků zapsal jako "Studna".

„Tak ty jsi z Československa? Vítej ve Ferganě!“ říká se širokým úsměvem podsaditý chlapík s baculatou snědou tváří s pár hlubokými rýhami.

Sovětské Žiguli bylo před rokem 1989 velice žádaným vozem. Nejen v Sovětském svazu, ale také v Československu. Byl to totiž licenční Fiat 124. Jenom o dost masivnější a odolnější. Pracovníci autobazaru našli v jednom žigulíku dokonce utajenou schránku na peníze.

A je to venku. Muži v koupelně tráví mnohem víc času než ženy. Kde se ale vlastně vzala ta pomluva, že je blokují holky každého věku?

„Zrada!“ naříkali čeští a moravští básníci, když byla 29. září 1938, před 85 lety, dojednána mnichovská dohoda. Jak mohlo v demokratické západní Evropě dojít k podpisu smlouvy, která Československo připravila téměř o třetinu území?

Stačilo dva a půl měsíce a jedna z nejpopulárnější československých hudebních skupin Elán vyprodala dvě největší haly v bývalém Československu. Zahraje v nich příští rok. A z úcty ke kamarádovi, zakladateli kapely Vašu Patejdlovi, jenž nedávno zemřel, přidá další dvě akce, pod názvem Pre Vaša.

Na základě mnichovské dohody jsme ztratili zhruba jednu třetinu území, čtyřicet procent všeho průmyslu a většinu surovinových zdrojů, přervány byly dopravní spoje, zničen obranný systém.

Ačkoli od rozdělení Československa a vzniku dvou samostatných států uplyne v lednu už třicet let, oblast kultury a umění zůstává teritoriem, kde se oba národy stále potkávají. Důkazem je i časté hostování slovenských umělců v Praze.

Používaly ji naše prababičky, babičky i maminky. A oblíbily jsme si ji i my. Malý zázrak, ve kterém se dá vařit, smažit i péct, má už desítky let své místo nejen v českých kuchyních. Zamilovaly si ho i hospodyňky ve Velké Británii.

Abychom pochopili jednání bratří Mašínů, nemůžeme znát jen jejich příběh, ale musíme se vrátit ještě víc do minulosti - až k jejich otci, generálu Mašínovi.

Po Janě Peterkové se slehla zem. Alespoň je to patrné z videa, které se rozšířilo na sociálních sítích. Podle záběrů totiž pro nechvalně proslulou buřičku přišla policie k jejímu partnerovi domů, protože se nedostavila k výslechu. Avšak ani tam muži zákona nepochodili a ještě si jako suvenýr "od cesty" museli na místě vyslechnout celou řadu tradičních dezinformačních výlevů.

Doma říkáme, že je zima jako na Sibiři, ale ani ta nejtužší zima v Československu se nevyrovná téhle ledové pustině, říká na začátku dvouminutového traileru herec Karel Dobrý v roli pobočníka hráče.

Film Bod obnovy vrátil pozornost k žánru, který v posledních letech v Česku nezanechal výrazné stopy. Jeho tvůrci tvrdí, že jde o první české sci-fi po třiceti, nebo dokonce i po šedesáti letech. To by ale bylo moc pesimistické.

Vlevo Česko, vpravo Slovensko. „Vyhraje Fico,“ předpovídá penzista Ondrej Brezina z české strany horské obce Konečná v Beskydech. Státní hranice se tu klikatí jako had. „Vyhraje Progresivní Slovensko,“ věří Vlasta Kašíková ze slovenské části vesnice. Je to překvapení, anebo možná jen statistická náhoda. Na Konečné fandí občané ČR Robertu Ficovi, zatímco státní příslušníci SR expremiéra Fica vůbec nemusí. V celé dědině však bydlí sotva 30 lidí.

Úvod října bude na olomouckém výstavišti patřit podzimní etapě oblíbené výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex. Tentokrát s podtitulem Společné kořeny, který odkazuje na vztah mezi Českou a Slovenskou republikou. V tomto duchu bude stylizovaná i hlavní expozice, která vznikne na podkladu ve tvaru území obou států. Zahrnovat bude také tuny ovoce, zeleniny i tisíce rostlin či padesátku stromů.

Invaze Varšavské pětky do Československa v roce 1968 velmi znepokojila Švédy, kteří se obávali, že jsou další na seznamu. Rudá armáda nebyla nikdy mocnější než právě v této době. Proto švédská armáda požadovala letadlo doplňující Viggen a zaměřené na protitankový boj a podporu vojsk, které mělo v případě napadení Švédska likvidovat postupující sovětské pozemní jednotky.

Skútr ze Strakonic s povedeným designem ukojil hlad po pohodlném jednostopém vozidle.

„Jaká je to volba – mezi vraždou a sebevraždou!“ prohlásil v noci z 29. na 30. září 1938 československý diplomat Vojtěch Mastný, když se v hluboké noci seznámil v konferenční síni hotelu Regina v Mnichově s textem Mnichovské dohody. Od podpisu dokumentu, který v konečném důsledku znamenal zánik předválečného Československa, uplynulo 85 let.

Druhý díl série Kolaps české železnice se zaměřil na lokální dopravu, jejíž síť je v Česku nebývale hustá.

V noci na sobotu to bylo 85 let od jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin. V noci z 29. na 30. září podepsali zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie tzv. Mnichovskou dohodu. Adolf Hitler dokázal zneužít rostoucího napětí mezi občany české a německé národnosti v pohraničí. Političtí reprezentanti evropských velmocí zase přivítali šanci, že se jim podaří odvrátit válku. Úmluva nařídila Československu vzdát se Sudet. Přišli jsme tak o zhruba 30 procent území.

Až do neděle si všichni zájemci mohou na vlakovém nádraží v Prostějově prohlédnout Legiovlak, který po několika letech opět přijel do města. Zajímavá výstava mapuje cestu našich legionářů zpět do vlasti.

Podle aktuálního průzkumu by se dnes do obrany naší země bylo ochotno zapojit 39 % občanů. Před 85 lety v noci z 29. na 30. září 1938 byla podepsána mnichovská dohoda, přes milion vojáků tehdy bylo připraveno Československo bránit.

Ještě před třemi lety ochotu jít bránit Česko vyjádřila polovina lidí.

Mladoboleslavská automobilka spustila prodej prvních vozů i ve Vietnamu. Značce mají dobré jméno udělat místní vysoko postavení ambasadoři.

Podpis Mnichovské dohody 29. září 1938 potvrdil dlouho tušené nebezpečí, jaké pro nás představovalo Německo vedené Adolfem Hitlerem. Mnoho lidí ale také doufalo v pomoc, jakou nám několikrát slíbil „přátelský a mocný“ Sovětský svaz. Jako zajímavou ukázky této iluze vám nabízíme text, který v roce 1938, jen několik měsíců před podpisem Mnichovské dohody, vydal známý komunistický novinář Julius Fučík.

Do historie tato událost vešla jako Mnichovská zrada nebo také Mnichovská dohoda. Pamětníci už takřka nejsou, ale příkoří, které nám to přineslo, stále není zapomenuto.

Bránit se, nebo se podvolit? Konec září roku 1938. Německá armáda za hranicemi, Hitler žádá české pohraničí s vysoce rozvinutým průmyslem. A naši spojenci – Velká Británie a především Francie – souhlasili, že velký kus Československa Německu postoupíme. Jejich představitelé se topili v bláhové naději, že tím zabrání válce s Německem.

30. 9. 1938 krátce po půlnoci byl přijat Mnichovský diktát. Tím došlo k výraznému územnímu okleštění Československa, nicméně ani to Německu nestačilo, již 15. 3. 1939 jsou české země definitivně okupovány.

Sobotní parlamentní volby na Slovensku zásadně ovlivňují lidé, kteří tam nemají volební právo. Dokonce ani nevědí, že se tam nějaké volby konají. Politici ale kvůli nim dělají tiskovky a publikují zásadní prohlášení. Jedná se o migranty, kteří nelegálně přecházejí z Maďarska na Slovensko. Převaděči je nejčastěji vozí k hraniční řece Ipeľ a vesnice na slovenské straně jsou kvůli tomu vzhůru nohama. Kvůli uprchlíkům začali místní vytvářet i hlídky.

Hanba, porážka, ústup a zbabělost. To jsou slova, která se dodnes pojí s mnichovskou dohodou. Smlouvu, která znamenala postoupení Sudet Německu, přesně před 85 lety podepsali zástupci Itálie, Německa, Velké Británie a Francie. Proti výsledkům Mnichova se důrazně ohradil francouzský generál Louis-Eugène Faucher, který do té doby vedl francouzskou vojenskou misi v Praze.

Téma sovětské vojenské pomoci Československu v případné válce s nacistickým Německem je stále diskutabilní a dodnes otevírá řadu nezodpovězených otázek.

Zhruba 20 miliard korun míří na obří projekty, které mají pomoci zlepšit život v uhelných regionech.Většinou však neřeší sociální problémy, s nimiž se regiony potýkají.

Výročí mnichovské dohody, od jejíhož podepsání 30. září uplyne 85 let, nabylo kvůli ruské agresi na Ukrajině na důležitosti. Opakovaně zaznívají názory, že by se mělo co nejrychleji uzavřít příměří, aby dál neumírali lidé a Ukrajina by měla Rusku odstoupit část území. Vývoj po Mnichovu však ukázal, že ustupovat zlu se nevyplácí.

Je to patnáct let, co se přestaly používat padesátníky a haléře tak zmizely z oběhu. Haléřové mince přitom Češi brali denně do ruky víc než století. Byly tak obyčejné a všední, že by nás nenapadlo pátrat po jejich původu. A přitom je to příběh neobyčejný.

Diskuse o tom, zda by se československá armáda v září 1938 ubránila německé agresi, ztroskotávají na faktu, že Němci na Československo nikdy nezaútočili. Adolf Hitler dosáhl odstoupení Sudet politickými prostředky, což stvrdila Mnichovská dohoda podepsaná krátce po půlnoci 30. září 1938.

HISTORIE / Těžkou ránu vývoji Československé republiky zasadila velká hospodářské krize v roce 1929, která citelně zasáhla pohraniční oblasti osídlené Němci. Narůstající nespokojenost a pocit, že vlád…

Přesně před 85 lety, 29. září 1938, se v bavorské metropoli konala konference, jejíž závěry byly pro tehdejší Československo zdrcující – zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie po…

Deka, krb, kakao a knížka. To zní parádně, ale na schoulení se pod deku bude ještě spousta příležitostí. Počasí pořád láká ven! Spojte procházku na hradě s ochutnávkou vína, cyklovýlet s burčákem nebo vezměte děti do šmoulí vesnice.

Když se punk na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dostal do Československa, stál proti němu nový protivník. Tajná bezpečnost, která zahájila celostátní akci Odpady. V tomto dílu vypráví svůj „příběh“ Alexander Križan, pracovník StB, který byl nasazen na bratislavské pankáče, píše slovenský web Dennikn.sk.

NÁZOR: Hladomor v tehdejším carském Rusku patří k největším v dějinách lidstva, a v počtu obětí se mu vyrovnají pouze války. Katastrofu však Vladimir Lenin chytře využil.

Národ byl připraven se postavit na odpor. Bránit Československo, ohrožené Hitlerovou rozpínavostí a nenávistí.

Kolem Mnichovské dohody vznikl další mýtus v našich dějinách, abychom si mohli zase pobrečet, jak za nic nemůžeme, protože my se přece chtěli bránit.

Možná není tak proslulá, jako sousední vila Tugendhat, nebo tak extravagantní, jako vily nad brněnským výstavištěm, ale vila Löw-Beer patří bez diskuze mezi brněnské klenoty.

Prohlídku běžně nepřístupných prostor včetně pracovny ministra nabízí ve čtvrtek, v Den české státnosti, Ministerstvo zemědělství (MZe), které pořádá Den otevřených dveří. Pro zájemce o návštěvu jeho historické budovy v Praze na Těšnově jsou připraveny komentované prohlídky zdarma a bez rezervace, v čase od 10 do 16 hodin.

Někdy prodává značka výrobku, někdy jeho kvalita a někdy stačí jen to, z jaké je země. I název země či oblasti je totiž svého druhu značkou. Takovou, že některé firmy dokonce předstírají, že v takové zemi sídlí, jen aby na nich ulpěl punc kvality. U značky Česko to bohužel neplatí. Ale dá se to změnit.

Během mobilizace v roce 1938 byl pěchotní srub Březinka plně vybaven a vyzbrojen. Je příkladem unikátního systému opevnění v někdejším Československu.