Československo

Viliam Gerik – jeho příběh patří k nejtragičtějším a nejsložitějším případům loajality, selhání a zrady v československém odboji během druhé světové války. Narodil se roku 1920 ve Slovenském Medru a jeho život byl formován rozpadem Československa, vznikem fašistického Slovenského státu a formováním československé zahraniční armády. Poháněn touhou bojovat proti nacistickému Německu uprchl v roce 1939 ze země a po složité cestě přes několik států se připojil k československým jednotkám formovaným nejprve ve Francii a později ve Velké Británii. Gerik byl vycvičen jako radista a vybrán pro operaci ZINC, britskou výsadkovou misi zaměřenou na podporu odboje v Protektorátu Čechy a Morava. Navigační chyba však způsobila, že výsadek dopadl do nesprávné oblasti, což spustilo řetězec neštěstí. Odříznutý, vyhladovělý a dezorientovaný v Praze se Gerik rozhodl sám přihlásit policii v naději, že bude deportován domů. Místo toho však padl do rukou gestapa. Pod silným psychickým tlakem, izolovaný a zlomený, prozradil informace o misi — rozhodnutí, které z něj v očích historie proměnilo odbojáře v kolaboranta...

Když se řekne „diktátor“, většina lidí si představí charismatické vůdce, kteří strhávají davy a opájí se vlastní mocí. Jenomže Gustáv Husák, bývalý prezident Československa naopak působil nenápadně: šedý oblek, tlusté brýle a monotónní hlas. Muž, kterého byste si sotva všimli. A přesto právě on rozhodoval o osudech milionů lidí. Jak se ale stane, že člověka jeho vlastní režim mučí, zavře na dlouhá léta do vězení a téměř popraví, a on se nakonec postaví do jeho čela? Kde se ten zlom odehrál? Tohle není jen příběh o moci, ale o proměně, o kompromisu a o chvíli, kdy se z brilantního intelektuála a nezlomného vězně stane symbol absolutní morální prohry.