Československo

Dnes je ideální čas podívat se zpět do minulosti. Máme pro vás kvíz, který se týká oblíbených produktů a značek z dob socialismu.

Ve své době tento podnik patřil k významným hráčům na francouzském trhu s motocykly. Nebylo proto divu, že se stroje se značkou Monet-Goyon objevily také v někdejším Československu. U nás byly k vidění stroje této, dnes téměř zapomenuté značky, jak předválečné, tak i poválečné s dvoutaktními i čtyřtaktními motory. Dnes se v podstatě jedná o u nás neznámou značku a její motocykly jsou zajímavými sběratelskými kousky.

Měly být dostupné, komfortní a rychle postavené. Domů s montovanou železnou konstrukcí vznikla v Československu přibližně stovka. Ve Frýdku, Třinci či Bratislavě stojí dodnes.

Nebyl to přirozený talent. Za jeho úspěchy byl dril, každodenní tvrdé tréninky, přísná životospráva a téměř žádný volný čas. Ale vyplatilo se to. Ondrej Nepela do Československa přivezl zlato z olympiády, tři zlaté medaile z mistrovství světa a pět z mistrovství Evropy. Dodnes ho nikdo nepřekonal.

Fotograf vydavatelství Economia Libor Fojtík zvítězil v soutěži Czech Press Photo v kategorii Každodenní život. Série jeho snímků nazvaná Samostatně spolu ukazuje život na hranici Česka a Slovenska. Sleduje životní styl a proměny společnosti českého a slovenského národa po 30 letech od rozdělení Československa.

Každé století přináší nové trendy. Některé se vrací, jiné se teprve objevují. K tomu se přidávají i moderní kabáty, které mají lehký nádech minulosti. Přesto tyto módní kousky některým ženám naprosto nesluší.

Herečka, moderátorka, překladatelka a redaktorka Sylva Daníčková do veřejného povědomí vstoupila především díky road movie Florenc 13,30 z roku 1957 a jako jedna z konferenciérek na světové výstavě v Bruselu. Její životní vztah ukončila tragédie.

Traktor Svoboda DK 12 se vyráběl v Kosmonosech u Mladé Boleslavi a osvědčil se laciným provozem

Dobrodruh, celoživotní voják, demokrat, bojovník za svobodu, hrdina, spiklenec, záhadná osoba. To vše byl Miloslav Jebavý, popravený v červenci 1949 za pokus odstranit hydru komunistické totality.

Po staletí létal tkalcovským stavem těžký dřevěný člunek. Pak přišel český inženýr Vladimír Svatý s šíleným nápadem: zahodit člunek a nit vystřelovat proudem vzduchu. Vznikl stroj, který změnil textilní průmysl od základů.

Pokud dnes žena řekne, že je modelka, většina lidí si představí luxusní kabelky, drahé hotely a nekonečný mejdan. Za minulého režimu to ale v této branži chodilo jinak. Dívky sice toužily po slávě, ale o bohatství si až na výjimky mohly nechat zdát.

Pamatujete Nový rok 1979? Ještě večer se chodilo ven bez větších obav, sníh nikde a počasí připomínalo spíš podzim. Během jediné noci ale teploty prudce spadly a v některých oblastech se dostaly k minus dvaceti stupňům.

Odběrní poukazy na zahraniční zboží dnes už samozřejmě v obchodě nepoužijete. Pokud je ale máte, rozhodně je nezahazujte.

Zatímco jiní po okupaci mizeli z veřejného života, Biľak zůstal. A nejen to – stal se jedním z pilířů normalizačního režimu. Jak se z muže z východoslovenské vesnice stal jeden z nejvlivnějších politiků komunistického Československa?

V posledních letech se vyrojilo mnoho odborněji zaměřených či jen populárních článků o tom, co to vlastně byl PZO Tuzex a kdo tam mohl/směl nakupovat. My se v dnešní desítce automobilových ohlédnutí podíváme na letmý průřez nabídkou tohoto monopolního podniku, a sice z vlastních zkušeností autora, jenž prodejny Tuzexu velmi často navštěvoval a nejen to: měl odsud mnoho věcí, mimo jiné i osobní vůz… Letem světem Tuzexem: podnik zahraničního obchodu Tuzex (zkratka TUZemský Export) vznikl jako „pohrobek“ podobně zaměřené organizace Darex, jejíž první prodejny přivítaly převážně zahraniční kupce již na konci června 1949. Úkolem těchto prodejen pro privilegované bylo odčerpat od (tehdy zejména zahraničních) zákazníků valuty, které stát, uzavřený za železnou oponou, nutně potřeboval. Ovšem nejen to: Darex umožnil nákup i československým občanům výměnou za zlato, starožitnosti, hodnotné umělecké položky, brilianty a podobné komodity. V tom se praxe Darexu nelišila od podobných podniků v zahraničí, zejména v tehdejším Sovětském svazu (organizace Torgsin, posléze Berjozka).

V našem kvízu se vrátíme do dob, kdy mladí muži měli povinnost absolvovat základní vojenskou službu. Připomeňte si, jak to chodilo na vojně.

Tomáše Masaryka vynesla na piedestal světové politiky právě filozofie. A ta byla jedním z důvodů, proč se s ním americký prezident Woodrow Wilson bavil, dal na něj a schválil Československo jako projekt.

Na horním konci Václavského náměstí se odehrál čin, který se navždy zapsal do českých dějin. Dvacetiletý student Filozofické fakulty Jan Palach se zde 16. ledna roku 1969 polil hořlavinou a zapálil. Protestoval proti rezignaci společnosti po srpnové okupaci Československa a proti návratu cenzury a politické poslušnosti. Zemřel o tři dny později na následky rozsáhlých popálenin. Jeho smrt se stala symbolem odporu a pro komunistický režim trvalou hrozbou, kterou se snažil umlčet i dlouho po Palachově pohřbu.

Jiří Hanke emigroval v roce 1950, obeplul fotbalový svět a za katalánský velkoklub odehrál přes stovku zápasů a získal s ním španělský titul.

Jaké byly ekonomické, politické a vzdělávací zájmy Československa v zemích třetího světa během studené války? Československo se snažilo nejen přinést socialismus do Afriky a Latinské Ameriky, ale také navázat silné ekonomické vazby, které by prospěly jeho vlastnímu průmyslu…

V úterý 20. ledna 2026 se v Plzni konal pietní akt k uctění památky Josefa Hlavatého, který před 57 lety zapálil na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy na historickém náměstí T. G. Masaryka.

Ještě dnes se v Česku najdou stodoly a zaprášené garáže, kde pod plachtou, hromadou prachu nebo slámy stojí nenápadný poklad. Stroj, který kdysi znamenal svobodu, první lásky i únik z domova. Jawa Pionýr 555 je jedním z takových pokladů, kterých už moc k vidění není.

Navzdory politickým i hospodářským změnám zůstával sortiment uzenin v Československu po dlouhá léta téměř neměnný a v mnohém navazoval na prvorepublikovou tradici.

Citoval Stalina, hlásil se ke straně, čekal na recenzi v Rudém právu. Marně. V listopadu 1951 vypadl z okna. Náhoda, nebo poslední únik před strachem?

Předcházející staletí byla pro české země jistě turbulentní. Pro jednu oblast to pak platí dvojnásob: Sudety. Ty máme spojeny hlavně s událostmi minulého století. Ale co jejich historie?

Když se po sametové revoluci vrátí zpět do Československa, mají ho v živé paměti už jen starší ročníky. Přes 40 let totiž žil a tvořil hlavně v Americe. S komunistickým převratem se jeden z nejtalentovanějších českých klavíristů nikdy nesmířil. Ještě v květnu 1946 koncertuje Rudolf Firkušný (1912–1994) v Praze.

Uranové doly v Československu zničily zdraví i životy tisíců politických vězňů. Jejich svědectví dnes rychle mizí. Projekt Ruce uranu se je snaží zachytit dřív, než umlknou. Umělci odlévají otisky rukou bývalých politických vězňů přímo u nich doma. Z nich pak vznikne speciální skleněná plastika vystavená na Jáchymovsku. Zatím takových otisků mají osm a pro některé si dojeli také na Slovensko.

Od příchodu prvního supermarketu do Česka uplynulo více než 30 let a nakupování se od té doby pořádně změnilo. Zatímco na první supermarket se lidé z celého okolí chodili koukat jako na osmý div světa, dnes je nákup v něm naprostá rutina, pro mnohé dokonce otravná povinnost. Za ta léta se navíc vystřídala spousta značek, některé se uchytily, po jiných se slehla zem. Pamatujete si je ještě? Otestujte si v našem retro kvízu, jestli vám paměť ještě slouží, nebo jste už zapomněli, jak to všechno začalo. Pokud si vzpomínáte, bude to pro vás hračka!

Na pestré cestovatelské zážitky vzpomíná snad každý, kdo se někdy vydal někam do hor jen s batohem na zádech, v němž si nesl pár drobností, spacák a případně malý stan. Devadesátá léta byla na takové turisty bohatá.

Každý, kdo vyrůstal za dob socialismu, si určitě bude pamatovat na oblíbené hračky nebo spotřebiče. Takovým lidem by neměl dělat problém náš kvíz.

Ve Slavii nosíval kapitánskou pásku a pomohl jí urvat nejprestižnější trofej té doby. Meziválečná Praha jej na oplátku pozvedla mezi absolutní elitu. Znáte jméno Ferdinand Daučík? Pokud ne, možná byste měli zbystřit. Řeč je o někdejším vynikajícím fotbalistovi a pozdějším trenérovi, který to dotáhl až na Nou Camp. Pro angažmá v Barceloně však Daučík musel překonat řadu překážek. Například i utéct s rodinou před komunistickým režimem na gumovém člunu.

Škoda 1101 se na jaře 1946 stala symbolem nového startu. Právě tento vůz byl prvním...

Dějiny Československa jsou plné zlomových okamžiků, euforie, ale i pádů.

Obchodovat s uměním bylo za totality trestné, hrozilo za to vězení. Jenže komunistický režim potřeboval valuty, tak české obrazy vyvážel na Západ. A tak se děly podivné věci. Zakázaní umělci prodávali přes státní podnik a na stejných zakázkách se potkávali disidenti s agenty.

Natáčelo se v krematoriu, kde nikdo nechtěl zůstat až do večera. V zimě, přestože scénář počítal s létem. Pod tlakem tanků, které právě vjely do Prahy. Československé filmy zkrátka často vznikaly za podmínek, které by dnes nechtěl nikdo zažít.

Je tomu 40 let, co v Praze řádil nepředvídatelný sériový vrah, který si jako oběti vybíral hlavně ženy. Za své hrůzné činy byl odsouzen na pouhých 10 let, jelikož řádil jako nezletilý.

Byli sportovní hrdinové socialismu opravdu jen výsledkem talentu a tvrdého tréninku? Nebo jim k vítězstvím pomáhal systém, který podával anabolika a o všem se mlčelo?

Dnes, po více než půl století, se může zdát, že jméno Jan Palach je již jen nehybnou součástí národního panteonu. Před 16. lednem 1969 to však bylo jméno mladého studenta s ambicemi a sny do budoucna.

Pro diváky byla symbolem neměnné dokonalosti. Vždy precizní účes, sametový hlas a klidný úsměv, který sliboval, že svět je v pořádku. Málokdo však tušil, že se za touto maskou skrývá žena, která bojuje s trémou a nejraději zahradničí v teplákách.

Životní úroveň v ČSSR byla obecně vyšší a vyspělejší než v SSSR, s lepší dostupností zboží, vyšší kvalitou výroby (Škoda, Tesla), silnější střední třídou a rozvinutějším sektorem služeb.

Ve Vídni lovila špiony pro Francii, ale sama padla do pasti. Anitu Moretovou zradil milenec nasazený vojenskou rozvědkou. Příběh české špionky, kterou zničila touha po lásce a domovu.

Pražský hrad je symbolem české státnosti, ale když do něj v roce 1918 vstupuje první prezident nově vzniklé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk, není to jako dnes vstoupit do moderního úřadu s hladkými betonovými chodbami a jasným světlem LED.

Tatra T87 byla víc než auto. Byla to socha z plechu, která porazila vítr i konvence. Cestovala napříč kontinenty, fascinovala designéry i diktátory a dodnes zůstává symbolem českého génia a odvahy jít proti proudu.

Objevil ji starší bratr a už ve třiadvaceti letech držela v rukou Zlatou Bratislavskou lýru. Júlia Hečková byla fenoménem, který do socialistického popu vnesl jižanský temperament a k tomu překrásný hlas. Po revoluci však na dlouhá léta zmizela.

Po dvacet let, večer co večer, zněl z televizních obrazovek jeho klidný hlas. V době nejistoty se pro mnohé stal ikonou jistoty. Přitom uvnitř něj často sváděl tichý boj svědomí s rolí, kterou mu osud nadělil.

Uplynulo 57 let od chvíle, kdy Jan Palach přestal dýchat. Nechtěl, abychom z něj dělali hrdinu, chtěl nás jen probudit. V roce 2026 nás jeho odkaz pálí víc než kdy dřív – protože jsme se ten vzkaz báli přečíst tehdy a bojíme se ho číst i dnes.

Husajnův Irák měl na konci 80. let za sebou dlouhou a mimořádně krvavou válku s Íránem, kterou se mu přes všechnu převahu v technice nepodařilo dovést do vítězného konce. Hlavně pod dojmem zhoršující se ekonomické situace tak irácká armáda 2. srpna 1990 překročila hranice bohatého sousedního Kuvajtu. Začala první válka v Perském zálivu. Válka, které se při operaci Pouštní bouře poprvé zúčastnili i Čechoslováci.

V mlze nad Náchodem stojí pevnosti, které nikdy nevystřelily. Dobrošov je příběhem technické dokonalosti, odhodlání republiky a ticha, které zůstalo po rozhodnutí učiněném daleko od betonových zdí.

Pražské povstání začalo 5. května 1945 v šest hodin ráno památnou větou „Je právě sechs hodin.“ Tím, kdo jí do éteru pronesl, byl Zdeněk Mančal. Dnes se na něj neprávem trochu zapomíná.

Hodinový zvukový záznam z návštěvy u sira Nicholase Wintona z jara 2015 je pravděpodobně poslední známou nahrávkou – dosud nezveřejněnou – rozhovoru s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí.

Češi a Slováci. Připomíná mi to nějakou pohádku: dva bratři šli spolu, došli na rozcestí a každý se dal jinou cestou. Poslední dobou mám obavy, že ten, co se vydal tím správným směrem (podle mě), má cukání obrátit se za bráškou, co zamířil do pekel…

Vladimír Brabec byl výborný herec, mnoho lidí jej má ale navždy spojeného jen s jedinou rolí. Za majora Zemana dostal odměnu, o které se obyčejným pracujícím mohlo jen zdát. Jeho kariéru to ovšem poškodilo.

Miloslav Šimek a Jiří Grossmann patřili k legendám československého humoru. Jejich pásma, pořádaná v Semaforu, si oblíbilo nespočet diváků. Oba hráli až do poslední chvíle, oběma se stala osudná rakovina.

Jan Palach (11. srpen 1948 - 19. leden 1969) se jako dvacetiletý student filosofie na protest proti bezvýchodné politické situaci a počínajícímu kolaborantství polil u Národního muzea hořlavinou a zapálil. Celé Československo bylo hluboce otřeseno. A tento otřes umocňovala skutečnost, že Jan Palach zanechal na místě svého činu dopis, v jehož závěru se podepsal: Pochodeň číslo jedna.