DNA

Když Martin Hořčák (39) během pokládání podlahy v bytě klientky neodolal a vzal si hodinky za téměř 200 tisíc korun, netušil, že tím otevře svého kostlivce ve skříni. Když mu totiž po odhalené krádeži policisté odebrali vzorek DNA, zjistili, že odpovídal stejnému profilu jako u vlasu zajištěného na oblečení přepadené a znásilněné dívky před 12 lety v Plzni.

Obsah žaludku vlčete z doby ledové odhalil tajemství vyhynutí srstnatých nosorožců. Analýza zbytků jeho poslední večeře ukázala pravděpodobný důvod vymizení těchto impozantních tvorů na konci poslední doby ledové.

Nosorožci i mamuti srstnatí nevyhynuli kvůli přílišnému lovu ani kvůli genetickému křížení. Zahubila je příliš rychlá klimatická změna, a to stále pomalejší, než ta aktuální.

Nejnovější nálezy ve dvou prehistorických tělech dokazují, že i prehistoričtí lidé mohli trpět rakovinou. To je důležitý poznatek i pro nás.

Vědci po 500 letech rozluštili záhadu epidemie, která vyhladila Aztéky. Nebyl to mor ani neštovice. DNA ze zubů odhalila překvapivého viníka.

Mumifikované vlče staré 14 400 let ukrývalo v žaludku tkáň srstnatého nosorožce. Vědcům se z ní podařilo rekonstruovat kompletní genom a odhalit překvapivá zjištění o náhlém zániku druhu.

Policisté se v neděli rozhodli zastavit řidiče BMW v Poděbradech, protože si třicetiletého muže pamatovali ze soboty, kdy zjistili, že má zákaz řízení. Ten ovšem o den později odmítal zastavit a pronásledování skončilo smrtelnou nehodou. U spolujezdkyně z vozu kriminalisté neznají totožnost a čekají na rozbor DNA.

Na jedné z kreseb připisovaných Leonardu da Vincimu se vědcům podařilo získat lidskou DNA. Objev by mohl otevřít cestu ke studiu jeho výjimečných schopností i autentifikaci jeho děl.

Pravidelné cvičení může pomoci s bojem proti rakovině. V nové studii vědci popsali, jak na organismus účinkuje. I několik minut tréningu aktivuje biologické změny v krvi, které mají vliv na nádorové buňky.

Chronologický věk ošálit nejde, ale tomu biologickému už domluvit lze. Platí na něj teobromin obsažený v hořké čokoládě, který je ochráncem DNA. I s tímto elixírem mládí musíme znát správnou míru.

Leonardo da Vinci se bezesporu řadí mezi nejznámější umělce v historii lidstva. Tahle výrazná osobnost z období renesance se do povědomí mnoha lidí zapsala díly, mezi něž patří i legendární obraz Mona Lisa.

Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům. A zdravotníci často varují, že kvůli stále se snižující fyzické aktivitě dětí a mladých bude v budoucnu hůř. Prevencí kloubových onemocnění je zejména správná životospráva – udržování si zdravé váhy a vhodný pohyb. Pokud vás i tak tyto obtíže dostihnou, nemusíte se pro úlevu obracet jen na syntetické prostředky.

Zní to jako sci-fi, ale může jít o začátek revoluce v dějinách umění. Vědci z institutu J. Craiga Ventera tvrdí, že se jim podařilo získat stopy DNA, které by mohly patřit samotnému Leonardu da Vincimu – přímo z povrchu jeho uměleckých děl.

Většina z nás vnímá první šedivý vlas jako neúprosnou připomínku stárnutí. Někteří lidé jej dokonce spojují s možným rizikem některého z mnoha onemocnění. A tak není divu, že mnoho lidí řeší šediny okamžitým obarvením. Podle nejnovějších zjištění to ovšem vypadá, že tělo má ke ztrátě barvy vlasů dobrý důvod. Dle vědců může jít o obranný mechanismus, který brání poškozeným buňkám ve vlasových folikulech, aby se zvrhly v rakovinné bujení.

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí nákladných metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Není vyloučeno, že patří samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá dlouhá cesta. O dosud neoficiální studii informoval časopis Science.

Vědci možná objevili DNA samotného Leonarda da Vinciho – ve staletí staré kresbě, dopisech i dalších artefaktech. Projekt LDVP ukazuje, že spojení umění a genetiky může odhalit víc než kdy dřív. Zda se skutečně dotýkáme génia, ale zatím zůstává otázkou.

Biologové prokázali, že fyzická aktivita během několika minut změní expresi více než 1 300 genů souvisejících s opravou DNA a buněčným růstem.

Maria Branyasová překonala průměrnou délku života v Katalánsku o více než 30 let. Španělští vědci zjistili, že její buňky se chovaly jako u člověka o desítky let mladšího.

Mezinárodní tým vědců se pustil do moderní honby za „šifrou mistra Leonarda“. Pomocí nákladných metod objevil stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu. Je možné, že genetická stopa patří samotnému renesančnímu géniovi. K rozluštění této biologické hádanky a jejímu definitivnímu potvrzení ale vědce čeká ještě dlouhá a nejistá cesta.

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.

Řím - Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí nákladných metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Není vyloučeno, že patří samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O dosud neoficiální studii informoval časopis Science.

Když Maria Branyas Morera zemřela ve věku 117 let a 168 dní, předala vědcům víc než vzpomínky. Její genetická výbava, metabolismus a mikrobiom se staly klíčem k pochopení, jak může lidské tělo udržet zdraví a vitalitu hluboko za hranicí běžného věku. Nová studie, která analyzuje vzorky její DNA, otevírá dveře k pochopení biologických mechanismů, které mohou způsobit, že stárnutí není synonymem pro nemoc a úpadek.

Prasata se dokázala dostat i na ostrovy, kam se většina savců nikdy nepodívala. Objevují se napříč jihovýchodní Asií i na vzdálených tichomořských ostrovech.

Leonardo da Vinci je často považován za jednoho z nejbrilantnějších myslitelů všech dob. Jeho umělecká díla i vědecké objevy lidstvo fascinují už po staletí. Leonardův soukromý život či původ ale zůstávají zahaleny rouškou tajemství. Právě proto se vědci i po více než pěti stech letech od jeho smrti snaží proniknout hlouběji – až k jeho DNA, v níž může být ukryt ten pravý „da Vinciho kód“.

Když se narodí miminko, často slyšíme věty jako: „Má oči po mamince!“ nebo „Celý tatínek!“ Všichni zkoumají, komu se malý človíček podobá. Dlouho se říkalo, že děti dědí krásu hlavně po mamince. Ale je to opravdu tak jednoduché? Věda ukazuje, že to, jak dítě vypadá, je výsledkem mnohem složitějšího tance genů, a také prostředí, ve kterém se vyvíjí.

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.

Analýza DNA ukryté v jeskynních sedimentech otevírá nový pohled na to, kdo obýval Evropu v době ledové, jak se měnily dávné ekosystémy a jakou roli v nich sehrál člověk.

Archeologové objevili důkaz o incestním vztahu otce a dcery při zkoumání genetického profilu malé horské komunity z doby bronzové v jižní Itálii. Skrýval se v DNA dospívajícího chlapce.

Vědci v lidské DNA identifikovali jedenáct oblastí ovlivňujících netrpělivé rozhodování. Genetické sklony k netrpělivosti statisticky souvisí s více než 200 nemocemi. Za impulsivitou stojí složité biologické procesy zahrnující dopamin a vývoj mozku.

Část lidí hůře odbourává alkohol. Organismus některých dalších hůře opravuje poškozenou DNA. Pokud má někdo obě tyto dispozice zároveň, nejspíš bude mít vyšší riziko vzniku některých druhů rakoviny.

Ještě donedávna převládal názor, že lidská DNA funguje jako poměrně stabilní systém, v němž mutace vznikají víceméně náhodně. Nový výzkum ale naznačuje, že realita je mnohem složitější. Vědci totiž identifikovali konkrétní úseky genomu, které jsou k chybám výrazně náchylnější než zbytek DNA.

Naše tělo není jen schránkou pro život, ale také detailním deníkem všeho, čím jsme si prošli. Studie publikovaná v časopise Nature odhalila, že každá sklenice alkoholu, každá vykouřená cigareta i život zachraňující chemoterapie zanechávají v našich zdravých tkáních trvalé „mutační jizvy“.

Nová studie z ÚOCHB popisuje, jak může acetaldehyd z alkoholu vytvářet nebezpečné poškození DNA a proč si s ním někteří lidé hůř poradí.

Vědci zjistili, že lední medvědi žijící v jižním Grónsku se geneticky liší od svých druhů ze severu ostrova, což naznačuje, že se mohli přizpůsobit teplejším podmínkám, které v místě vládnou. Mohlo by to lední medvědům pomoci přežít ve stále teplejším světě?

Genetici analyzovali ostatky dvou žen ze Sahary staré 7 000 let. Výsledek překvapil: patřily k dosud neznámé lidské linii, která zůstala dlouho izolovaná od okolního světa.

Uživatelé solárií mají téměř třikrát vyšší riziko vzniku kožního nádoru. Buňky uživatelů solárií vykazují dvojnásobné množství genetických mutací. Umělé záření poškozuje DNA buněk plošně na celém povrchu těla.

Jako řemeslník při pokládání podlahy v jednom z plzeňských bytů neodolal a odnesl si odtud drahé hodinky. Jenže krádež z předloňského prosince se mu pořádně vymstila. Poté, co byl odhalen, odebrali mu policisté vzorek DNA. K jejich překvapení odpovídal stejnému profilu, jako u vlasu zajištěného na oblečení přepadené a znásilněné ženy před 12 lety v Plzni.

Až po 42 letech se otci z amerického státu Kentucky podařilo vypátrat svou dceru, kterou jako tříletou unesla její matka a zajistila sobě i dítěti falešnou identitu. Dnes téměř 46letá Michelle Newtonová neměla tušení, že žije pod jiným jménem.

Před tisíci let, koncem doby ledové, žili v Evropě nepříliš početní mezolitičtí lovci-sběrači. Původní Evropané. Jejich DNA máme stále v sobě. Jak ukazuje nový výzkum, kdo jí má víc, má větší šanci na stoletý život. Anebo ten, kdo má méně DNA zemědělců a pastevců, kteří později přišli z východu. Záleží na úhlu pohledu.

Našemu zdraví věnujeme většinou pozornost až ve chvíli, kdy musíme řešit nějaký nepříjemný problém. Moderní medicína však nabízí i efektivní způsoby prevence, které dokážou podchytit komplikace ještě v momentě, kdy se navenek neděje nic vážného. Velký potenciál má především genetické testování, které nám dává návod, jak pochopit vlastní tělo, poznat jeho limity a pečovat o něj z dlouhodobého hlediska chytřeji. V době, kdy se na nás valí nejrůznější rady, diety a návody, je totiž nejdůležitější vědět, co opravdu potřebujeme my sami.

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.

Když Ludwig van Beethoven v březnu 1827 umíral, zanechal po sobě nejen hudbu, která přetrvala staletí, ale i tiché přání: aby svět poznal jeho nemoc. O téměř dvě stě let později se k tomuto odkazu vědci skutečně vrátili. Analýza DNA z jeho vlasů přinesla nové odpovědi – a také překvapení, která by si samotný skladatel sotva dokázal představit.

Pět let trval výzkum mořského dna v Tichém oceánu, kde se má v budoucnu těžit. Vědci se snažili shrnout, jaké dopady bude mít tato činnost na přítomné ekosystémy, které ještě ani nestihli zcela popsat.

V japonské Hirošimě v sobotu díky testu DNA z vlasů identifikovali 13letou dívku, která zemřela při atomovém bombardování města na konci druhé světové války. Jedná se o první úspěšný případ identifikace oběti americké jaderné pumy pomocí DNA,

Hirošima (Japonsko) - V japonské Hirošimě v sobotu díky testu DNA z vlasů identifikovali 13letou dívku, která zemřela při atomovém bombardování města na konci druhé světové války. Jedná se o první úspěšný případ identifikace oběti americké jaderné pumy pomocí DNA, napsaly weby agentury Kjódó a deníku The Asahi šimbun.

Přípitek „na zdraví“? Ale kdeže. Alkohol poškozuje DNA a ne každý organismus toto poškození dokáže opravit, upozornili výzkumníci z Akademie věd. Právě změny v DNA jsou jednou z příčin, proč někdo rakovinou onemocní a jiný ne.

Další kroky kriminalistů při vyšetřování únosu chlapce na Zlínsku nastínil ve vysílání CNN Prima NEWS reportér Krimi zpráv Matěj Rychlý. „Chatku, kde byl dvanáctiletý hoch proti své vůli držen, budou policisté pravděpodobně obracet vzhůru nohama a hledat důkazy,“ přiblížil. Souběžně podle něj nastane i série výslechů a zajišťování stop DNA.

Nejnovější výzkum ukazuje, že (-)-epicatechin z tmavé čokolády dokáže zpomalit epigenetické stárnutí a snížit zánět. Jaká je správná dávka a funguje to i pro člověka? Podívejte se na fakta…

Běžná konzumace alkoholu většině lidí neškodí. Alkohol je všude kolem nás a někdy je dokonce levnější než některé potraviny, například maso. Lidé se ke konzumaci alkoholu často uchylují při oslavách, ve stresu nebo z jiných důvodů. Výzkum Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR naznačuje, že konzumace alkoholu může narušovat DNA a tím zvyšovat riziko rakoviny u některých lidí.

Geny ledních medvědů na jihovýchodě Grónska jsou aktivnější než u těch, kteří žijí v chladnějších oblastech. Podle vědců to může ukazovat, že zvířata se přizpůsobují na zvyšující se teploty.

Podle nové studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) má alkohol schopnost narušovat lidskou DNA a u některých jedinců může přispívat ke vzniku rakoviny. Buňky se sice snaží poškození opravovat, avšak u části populace tento proces neprobíhá dostatečně účinně. Podle dostupných dat pravidelně konzumuje alkohol v množství ohrožujícím zdraví přibližně 1,5 milionu obyvatel České republiky.

Lékaři z iniciativy Lekári nahlas spolu s MUDr. Milanem Kulkovským upozorňují na konkrétní případy pacientů, kteří odmítli život zachraňující krevní transfúzi kvůli tvrzení, že krev od očkovaných lidí údajně „mění DNA“. Taková rozhodnutí nejsou akademickou debatou o názorech, ale reálným rizikem – z

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.

Cestování za velkou louži se může brzy proměnit v byrokratické peklo a ztrátu soukromí. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá pro turisty, včetně Čechů, pořádně drsná pravidla. Pokud budete chtít vstoupit do USA, úředníci si možná proklepnou vaši historii na sociálních sítích, a to rovnou pět let zpátky.

Praha - Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se podle ní poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB v dnešní tiskové zprávě. V míře, která poškozuje jejich zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.

Lev berberský v přírodě vyhynul. Tři lvíčata narozená v Zoo Hodonín vloni v září jsou proto zásadní pro záchranu druhu. Evropský koordinátor chovu je doporučil k rozmnožování, proto musela podstoupit DNA testy. Zjistěte, jaké genetické informace chybí a proč je hodonínská zoo tak důležitá pro celý svět.

Tři mladí berberští lvi z hodonínské zoo mají za sebou první velký veterinární zákrok. Odběr krve kvůli rozboru DNA si vyžádal evropský koordinátor chovu, který vybírá vhodné jedince pro budoucí rozmnožování ohroženého druhu. Jedno z mláďat navíc už začátkem roku opustí rodnou smečku a zamíří až do Izraele.

Dnešní média pro ukládání dat nemají příliš velkou životnost. Společnost Atlas Data Storage sází na technologii prověřenou přírodním výběrem. Jejich služba Atlas Eon 100 nabízí ukládání dat v syntetické DNA, kde by měly vydržet dlouhé tisíce let, pokud bude DNA uložena ve vhodných podmínkách.