DNA

Vypadá jako nenápadná kulička. Ve skutečnosti patří k nejodolnějším organismům, jaké věda zná. Deinococcus radiodurans přežívá dávky ionizujícího záření, které by člověka spolehlivě zahubily, zvládá vyschnutí a dokáže obnovit vlastní DNA poté, co ji radiace rozstřílí na stovky kusů.

Alergie na psy dnes mnoha lidem znemožňuje soužití se čtyřnohým mazlíčkem. Americkým vědcům se nyní podařilo vytvořit geneticky upravené psy, kteří podle prvních testů nevytvářejí hlavní psí alergen. Pokud se metoda v dalších studiích potvrdí, mohla by v budoucnu nabídnout nový způsob, jak tento problém řešit.

Spálení v dětství obvykle znamená vyšší riziko melanomu. Jenže u některých pacientů se stalo něco nečekaného: po diagnóze přežívali déle. Náhoda, statistický klam, nebo stopa ukrytá přímo v nádoru?

Dosud nerozvinuté zuhelnatělé svitky z Herkulanea lze poprvé číst bez fyzického otevření díky tomografii, virtuálnímu rozbalování a umělé inteligenci. Kosti ze skladiště v Oplontisu mohou pomoci objasnit třídní rozdíly. A DNA z pompejské latríny napovídá více o zdraví a jídelníčku starověkých Římanů.

Britským vědcům se podařilo geneticky upravit rostliny salátu a tabáku tak, aby v jejich buňkách vznikala živočišná bílkovina myoglobin. Podle odborníků by její využití mohlo pomoci výrobcům rostlinných náhražek věrněji napodobit vlastnosti skutečného masa a zároveň nabídnout méně náročný způsob produkce než tradiční chov hospodářských zvířat.

Německým vědcům z Institutu Maxe Plancka a Univerzity Tübingen a University of Cambridge se podařilo částečně zrekonstruovat genom 90 egyptských mumií – stářím 1500 až 3500 let.

Centromery, které drží pohromadě chromozomy od obou rodičů, hrají klíčovou roli při rozdělování chromozomů během dělení buněk. Navzdory značnému významu byly centromery pro genetiky až doposud velkou neznámou. Nové metody čtení dlouhých úseků DNA otevřely dveře pro výzkum těchto oblastí chromozomů.

Na Velký pátek 1. dubna 1988 zmizela ve Fort Wayne v Indianě osmiletá April Tinsleyová. Šla ke kamarádce pro deštník a domů už se nevrátila. O tři dny později ji našel běžec v příkopu asi třicet mil od jejího domova. Pachatel zůstal neznámý 30 let.

Meena a Minal vyrůstaly v různých adoptivních rodinách v Nizozemsku. V pubertě se shodou okolností potkaly, pouto mezi nimi bylo tak silné, že si začaly říkat „sestro“. O desítky let později zjistily, že jimi skutečně jsou.

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.

Někteří lidé nabírají svaly snáz než jiní. Nová studie ukazuje, že část vysvětlení může být stará desítky tisíc let. Vědci objevili variantu genu zděděnou po neandertálcích, která je u dnešních...

Německá policie objevila na dronu, který nesl výbušninu, lidskou DNA. Podle německých médií se genetická informace shoduje se stopami zajištěnými při dřívějším žhářském útoku na logistické centrum v Lipsku. Konkrétnímu člověku ji ale zatím úřady nepřiřadily.

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.

Na nevybuchlém dronu nalezeném na letišti v Lipsku našli vyšetřovatelé stopu DNA. Ta se podle Bildu shoduje se vzorkem nalezeným po žhářském útoku na logistické centrum firmy DHL v témže městě z 20. července roku 2024.

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die…

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit,...

Berlín/Lipsko - Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit , Die Welt nebo bulvárních novin Bild . Podle listu Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.

Existuje hranice, kterou lidský život pravděpodobně nepřekročí, i kdyby medicína jednou dokázala odstranit všechny známé projevy stárnutí? Nová studie nabízí odpověď.

Každé ráno vyskočíte z postele ještě před zazvoněním budíku, zatímco vaši blízcí nemohou rozlepit oči. Při odběru krve syčíte bolestí a s příchodem jara vás ochromí nesnesitelná senná rýma. Možná to považujete za osobní rozmary přírody, ale pravda leží mnohem hlouběji v minulosti – v tajemství, které nosíte přímo ve svých buňkách.

Nebylo k tomu potřeba ani lopaty, ani archeologického štětce. Ani odlehlá jeskyně, ani úlomek čelisti pohřbený po tisíciletí. K identifikaci dvou zcela neznámých lidských předků stačilo něco, co v sobě...

Kriminalisté dopadli díky shodě vzorku DNA člověka, kterého podezírají z vraždy muže spáchané před 15 lety v Praze.

Kriminalistům se podařilo dopadnout muže podezřelého z vraždy, která se odehrála již v roce 2010. Klíčovým důkazem v případu se stal vzorek DNA. O vyřešení letitého pomníčku ve čtvrtek informovala policie.

Pražským kriminalistům se po 15 letech podařilo najít vraha muže, kterého našli s podříznutým hrdlem v Karlíně. Prozradily ho stopy DNA, které po sobě na místě činu nechal.

Kriminalisté po téměř šestnácti letech objasnili jednu z nevyřešených vražd v metropoli. Případ brutálního zabití muže, jehož tělo bylo nalezeno v listopadu 2010 v pražském Karlíně, se podařilo vyřešit díky DNA. Policie v této souvislosti letos v červenci zadržela třiapadesátiletého muže, kterého obvinila ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

Kriminalisté dopadli díky shodě vzorků DNA člověka, kterého podezírají z vraždy muže spáchané před 15 lety v Praze. Podezřelého Čecha zadrželi ve Středočeském kraji. Za vraždu spáchanou zvlášť surovým a trýznivým způsobem mu hrozí 15 až 20 let vězení, k činu se nepřiznal. Soud ho poslal do vazby. Policie o tom ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě.

Kriminalisté dopadli díky shodě vzorku DNA člověka, kterého podezírají z vraždy muže spáchané před 15 lety v Praze. Podezřelého Čecha zadrželi ve Středočeském kraji. Za vraždu spáchanou zvlášť surovým a trýznivým způsobem mu hrozí 15 až 20 let vězení, k činu se nepřiznal. Soud ho poslal do vazby. Policie o tom ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě.

Kriminalisté dopadli díky shodě vzorku DNA člověka, kterého podezírají z vraždy muže spáchané před 15 lety v Praze. Podezřelého Čecha zadrželi ve Středočeském kraji. Za vraždu spáchanou zvlášť surovým a trýznivým způsobem mu hrozí 15 až 20 let vězení, k činu se nepřiznal. Soud ho poslal do vazby. Policie o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Vražda se stala 11. listopadu 2010 mezi ulicemi Rohanské nábřeží a Sokolovská v Praze 8 – Karlíně, kde pejskař při venčení našel mrtvého muže v travnatém porostu. Od začátku bylo jasné, že se ...

Praha - Kriminalisté dopadli díky shodě vzorku DNA člověka, kterého podezírají z vraždy muže spáchané před 15 lety v Praze. Podezřelého Čecha zadrželi ve Středočeském kraji. Za vraždu spáchanou zvlášť surovým a trýznivým způsobem mu hrozí 15 až 20 let vězení, k činu se nepřiznal. Soud ho poslal do vazby. Policie o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Onkologická péče prochází největší revolucí za poslední desetiletí. Místo plošného zásahu v podobě klasické chemoterapie, která poškozuje i zdravé tkáně, přichází na řadu personifikovaná imunoterapie. Výzkumníci dokázali využít technologii mRNA k vytvoření vakcín, které nejsou určeny k prevenci infekcí, ale k výcviku vlastního imunitního systému pacienta, aby dokázal rozpoznat a zničit konkrétní nádorové buňky.

Když mezinárodní tým vědců poprvé v historii kompletně přečetl genom starověkého Egypťana, čekal je objev, který boří vše, co jsme se učili ve škole. Analýza DNA muže, který žil před 4 500 lety, odhalila něco, co nikdo nečekal.

V nádoru na plicích lékaři už bezmála dvacet let dokáží s pomocí DNA analýzy číst jako v otevřené knize. Teď podle nich nastal čas, aby se genetické testy hrazené zdravotními pojišťovnami rozšířily. Desetině pacientů by preciznější analýza dala šanci na rychlejší nasazení léčby.

Američtí vědci identifikovali v lidské DNA genetické stopy neznámých předků. Nález naznačuje, že moderní člověk se křížil s příbuznými druhy opakovaně.

Když se svět učil chápat, co jsou geny, ruský biolog Nikolaj Kolcov přemýšlel o molekulách, které se dokážou samy kopírovat. Jenže ve Stalinově Sovětském svazu se vědecká pravda střetávala s ideologií.

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.

Dna je bolestivé onemocnění kloubů zapříčiněné zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Ta může vytvářet ostré krystalky, které se ukládají v kloubech a způsobují zánět, otok a silnou bolest. Úprava jídelníčku sice dnu sama nevyléčí, ale může snížit riziko dalších záchvatů, zpomalit poškození kloubů a podpořit účinnost léčby. Základem není přísná dieta plná zákazů, ale především vyvážená strava s omezením potravin bohatých na puriny, dostatkem tekutin a vhodným výběrem zdrojů bílkovin. Co se týče purinů, jde o látky, které se v těle rozkládají na kyselinu močovou. Neméně důležité je dále udržovat si zdravou tělesnou hmotnost.

Pyskouni perloví nejprve dospívají jako samice a některé z nich se později mění v dominantní samce. Intenzivní odlov velkých jedinců je však spojen s dřívější změnou pohlaví a podle nové studie také s odlišnými chemickými značkami na DNA. Vědci zatím nevědí, zda a jak tyto epigenetické rozdíly ovlivňují fungování ryb.

Ve francouzské obci Lingolsheim nedaleko Štrasburku zemřel sedmdesátiletý muž poté, co se zasekl v kanalizační šachtě. Snažil se z ní vytáhnout klíče, které mu do ní spadly. Navzdory snaze kolemjdoucích mohli přivolaní záchranáři už jen konstatovat j

Genetické testy slibují odhalení zdravotních rizik, vhodnější životosprávu i přesnější prevenci. Výsledek však není předpovědí budoucnosti. Ukazuje pouze část složité skládačky, do které patří také vě…

Ne nadarmo se říká, že „jste to, co jíte“. Odborníci se shodují, že některé potraviny dokonce mohou zvrátit stárnutí a posunout váš biologický věk zpět. Musíte ale konzumovat produkty, které podporují metylaci DNA a snižují epigenetický věk těla.

V roce 1828 se v Norimberku objevil chlapec, který sotva uměl mluvit a chodit. Dvě století se vedly spory, jestli byl uneseným princem. Teprve nedávná analýza DNA dala definitivní odpověď.

Američtí vědci z Colossal Biosciences stále pracují na oživení mamuta srstnatého. Mláďata se mohou narodit do dvou let. K návratu pravěkého tvora slouží genetické informace slona indického. Část odborníků je ale skeptická.

Záhadní denisované vyhynuli před desítkami tisíc let, ale část jejich genetické výbavy přetrvává v DNA některých dnešních lidí. Nové výzkumy ukazují, že pradávné křížení populací darovalo některým dnešním lidem neuvěřitelné schopnosti.

Chiméry jsou živoucí hříčkou genetiky. Vyznačují se tím, že se v jejich těle nachází cizí buňky. Jedná se o velmi vzácný jev, který lze odhalit prostřednictvím genetického testování. Zpravidla se nepojí s žádnými viditelnými příznaky, a tak lidé nemusí po celý svůj život vědět, že jím trpí.

Možná patříte mezi lidi, kteří bez přemýšlení nasekají do polévky nať petržele nebo jí jen ozdobí brambory. Přitom právě tahle nenápadná zelená nať ukrývá překvapivé množství cenných látek. Naše babičky dobře věděly, proč jí dávaly do jídel téměř každý den.

Odborný časopis Science odhalil skandál v čínské vědě, kdy lékaři provedli experimentální genovou terapii u dítěte se vzácnou poruchou DNA. A to přesto, že věděli, že naděje na úspěch je malá.

Dva muži ze Spojených států na základě domácího testu DNA zjistili, že byli v porodnici zaměněni, a své dosavadní životy tedy prožili úplně jinak, než původně měli. Nemocnice pochybení uznává, ale odmítá připustit, že by k němu došlo vinou personálu.

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.

Vzpomínáte na křížení hrachu či dědičné choroby? Otestujte si, jak dobře si pamatujete základy genetiky. Náš kvíz s deseti otázkami prověří vaše znalosti o dědičnosti a proměnlivosti organismů. Je čas oprášit své vědomosti a zjistit, zda se ve vás stále skrývá malý Mendel.

Geny neurčují do puntíku náš osud, ale představují některé z dílů celkové skládačky, která toho dost ovlivňuje. Dokonce i riziko rozpadu vztahů, jak ve své disertační práci na Univerzitě v Oslu popsala socioložka Ruth Eva Jørgensen.

Představa, že by bylo možné vytvořit lidské spermie v laboratoři, ještě donedávna patřila spíše do světa science fiction. Výzkumný tým z Pensylvánské univerzity ale nyní oznámil významný posun. Tamní vědci dokázali vypěstovat z lidských krevních buněk nezralé zárodečné buňky, tedy rané stádium vývoje spermií, které následně nechali několik měsíců vyvíjet v neobvyklém „biologickém inkubátoru“ – ve tkáni pod ledvinou laboratorní myši. Nejde sice o funkční spermie schopné oplodnění, přesto je studie dalším důležitým krokem na cestě k pochopení jednoho z nejsložitějších procesů lidské biologie. Pokud se podaří překonat zbývající překážky, mohla by metoda přinést nové možnosti léčby mužské neplodnosti a v dlouhodobém horizontu zásadně proměnit reprodukční medicínu.

Testy DNA, které odhalí váš etnický původ a potenciálně i příbuzné, o nichž jste nevěděli, si můžete jednoduše objednat po internetu. Někdy ale vynesou na povrch tajemství, která nás nutí přehodnotit všechno, co jsme si o své rodině mysleli.

Za deset až patnáct let by se podrobné přečtení genetické výbavy člověka mohlo stát běžnou součástí prevence, a medicína by se tak zásadně posunula. Namísto čekání na první příznaky by stále přesněji odhalovala zdravotní rizika a zasahovala ještě před rozvojem nemoci. „Směřujeme k éře, kdy medicína přestane být reaktivní a stane se stoprocentně prediktivní. Dnes léčíme nemoci, zítra budeme léčit rizika,“ říká molekulární genetik David Kubíček. Jedním z nástrojů této proměny mohou být DNA longevity testy, které pomáhají zpřesnit individuální prevenci a ukázat, kterým oblastem zdraví věnovat pozornost dlouho předtím, než se objeví potíže.

Kvůli znásilnění a okradení osmdesátileté ženy ve francouzském městě Rennes skončil ve vazbě šestnáctiletý Maročan. Vyšetřovatelé jej se zločinem spáchaným počátkem měsíce spojili na základě vzorků DNA, když mladíka o více než dva týdny později zatkli s velkým množstvím kokainu. O případu informují francouzská média.

Veterinářka Kirsten Tönniesová, která se podílela na záchraně keporkaka Timmyho v Baltském moři, byla překvapena výsledky analýzy DNA. Ty ukázaly, že se vzorky odebrané během záchranné akce a z uhynulé velryby nalezené na dánském ostrově Anholt neshodují a mohou dokonce pocházet ze dvou různých živočišných druhů. Přesto odbornice považuje za nelogické, že by Timmy mohl být stále naživu.

Pár lidí ze záchranného týmu, kteří se pokusili o záchranu keporkaka, jenž uvízl v Baltském moři, se nehodlali smířit s prohlášením, že je mrtvý, a nechali udělat testy DNA.

Turínské plátno patří k nejzkoumanějším náboženským relikviím na světě. Nová studie teď odhalila, že na legendární lněné tkanině se za staletí nahromadila překvapivě pestrá směs genetických stop. Vědci na ní našli DNA lidí, bakterií, hub, rostlin i zvířat. Přesto zdůrazňují, že jejich práce nemá rozhodnout, zda jde skutečně o pohřební plátno Ježíše Krista.