DNA

Jaké by to asi bylo necítit bolest? Stačí si vzpomenout na známé rčení: dokud cítíš bolest, jsi naživu.

Zkoumání kosterních pozůstatků z pravěkého naleziště odhalilo nečekaná poznání o životě v dávných dobách a vztazích mezi lidmi doby kamenné.

Španělka María Branyasová se dožila 117 let v pozoruhodně dobrém zdravotním stavu. Na základě komplexních biologických vzorků odebraných před jejím úmrtím v roce 2024 vědci identifikovali genetické a fyziologické stopy, které mohou změnit naše chápání stárnutí i způsobů, jak prodloužit lidský život.

Nový výzkum publikovaný v Science zcela mění pohled na to, co určuje délku našeho života. Genetika, dříve považovaná za vedlejší faktor, má podle aktuálních dat až 55% vliv na dlouhověkost. Stárnutí už není jen otázkou návyků nebo štěstí – důležitou roli hraje to, co jsme zdědili.

Rosalind Franklinová. Jméno, které bylo dlouhá léta zapomenuto, přestože stálo u objevu, který obrátil biologii naruby. Zatímco svět obdivoval model dvojité šroubovice DNA, žena, jejíž práce k němu vedla, zůstávala mimo hlavní světla reflektorů.

Bylo 21. ledna 1793 a na Náměstí revoluce v Paříži zněl ohlušující jásot. Francouzi právě popravili svého krále Ludvíka XVI., odsouzeného za velezradu. O jeho osudu rozhodl jediný hlas.

Vědci se díky nálezu zmrzlého mamuta posunuli nejen v pochopení, jak se ve zvířatech předávají genetické informace, ale i v romantické snaze vrátit ho do života díky genetickému inženýrství. Není však jisté, zda to dává smysl.

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Podle agentury Kjódó to odhalila analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří pravěkým tygrům.

Za dřívějších dob vědci (a lidé, kteří se nazývají vědci) prováděli experimenty, které posouvaly hranice toho, co je morálně přijatelné a co ne, zatímco jiní šli daleko za tuto hranici.

Tým University of California – Santa Barbara vyvinul nový systém s molekulárním termálním ohříváním (MOST), založený na izomeru pyrimidonu. Biologové tuto látku znají z molekul DNA poškozených ultrafialovým zářením. Pojme ohromující množství energie a jako bonus ji lze rozpustit ve vodě.

Většina z nás řeší u alkoholu hlavně to, kolik má kalorií, jestli po něm bude bolet hlava nebo jak moc se nám druhý den nebude chtít vstávat. Jenže jeho vliv jde hlouběji. Výzkumy naznačují, že když pijeme, zvyšuje se riziko vzniku nádorových onemocnění. A riziko stoupá podle toho, kolik toho pijeme.

Představte si, že jste krokodýl, uplavete 2 900 kilometrů skrz oceán. Skončíte na ostrově plném potravy, slunce, s minimem predátorů. Pak přijde člověk a zůstane z vás jen pár exponátů v muzeích.

Na lavici obžalovaných ve francouzském Bobigny usedli dva muži, kteří vypadají úplně stejně. Kromě podoby sdílí dvojčata i DNA a policisté proto nedokážou určit, kterému z nich patří vzorky nalezené na zbrani použité při pokusu o vraždu. Těžit ze stejného vzhledu pro ně navíc podle vyšetřovatelů není nic nového.

Na území dnešní Sahary žily během období tzv. Zelené Sahary lidské populace, jejichž původ byl dosud nejasný.

Máte pocit, že někam patříte? Genetika a historie vám s úsměvem flusnou do tváře. Nastal čas se buď příhodně ohnout, nebo rovnou zlomit.

O tom, že solária představují zdravotní riziko, se mluví dlouhodobě. A nový výzkum amerických vědců potvrzuje, že solária mohou poškozovat DNA dokonce mnohem agresivněji než slunce. Dermatologové proto naléhavě varují: Riziko melanomu může být až trojnásobné!

V březnu 1953 došlo k události, kterou dnes považujeme za největší objev na poli medicíny ve dvacátém století. Francis Crick a James Watson odhalili v cambridgeské laboratoři strukturu DNA. Watson zemřel loni v listopadu a zanechal po sobě ohromné dědictví.

Tým vědců publikoval v časopise Science novou strategii, která umožňuje proniknout za hranice posledního univerzálního předka všeho živého – LUCA. Pomocí analýzy tzv. paralogních genů nyní mohou vědci rekonstruovat rysy života, jaký existoval ještě před vznikem dnešních buněčných organismů.

Ukazuje se, že křížení mezi neandertálci a moderními lidmi bylo běžnější, než jsme si doposud mysleli.

Ve Skotsku vznikla zahrada, kde se místo růží pěstují myšlenky o čase, vesmíru a lidské existenci. Zahrada kosmických úvah ukazuje, jak lze vědu proměnit v tichý a hluboce kontemplativní zážitek.

Když v českých kuchyních házíme bobkový list do omáček, vnímáme ho jako povinný doplněk. V Řecku mě kdysi jedna vitální dáma naučila, že to, co my považujeme za koření, je ve skutečnosti až magický elixír.

Vědecké expedice na Antarktidu se účastní vědkyně Stanislava Bezdíček Králová poprvé pod záštitou Agronomické fakulty MENDELU. Na ledovém kontinentu zkoumá, jakým způsobem tamní mikroorganismy produkují bioaktivní peptidy. Součástí výzkumu je také zjistit, jak jsou tyto látky specifické pro antarktické prostředí a jak jsou pozměněny, aby v extrémních podmínkách fungovaly. Výzkum probíhá na ostrově Jamese Rosse pod záštitou Českého antarktického výzkumného programu Masarykovy univerzity.

DeepMind představuje AlphaGenome – umělou inteligenci, která čte genetický kód se stejnou zručností, s jakou jazykové modely chápou text. Místo slov však analyzuje miliony písmen DNA a odhaluje skryté souvislosti, které by mohly zásadně proměnit diagnostiku, vývoj léků i personalizovanou medicínu.

aaaV poslední dekádě ledna Evropská komise zveřejnila návrh Zákona o digitálních sítích (Dgital Network Act, zkracovaný DNA), který by měl nahradit Kodex elektronických komunikací.

Káva patří k nejoblíbenějším nápojům na světě. A ačkoliv byly prokázány její pozitivní účinky na organismus, pro někoho může být tento nápoj nebezpečný. Kdo by se mu měl doslova vyhýbat jako „čert kříži“?

K nejstarším vsetínským příjmením , a ještě dál s pomocí DNA. Tak se jmenovala poslední z lednových přednášek, kterou pořádala vsetínská Masarykova knihovna. Jejími hosty byli genetik Pavel Mikel a badatel Bořek Navrátil, který mluvil o vzniku vsetínských příjmení.

Agronomická fakulta Mendelovy univerzity se účastní výzkumu na Antarktidě. Jak mikroorganismy přežívají v extrémních podmínkách?

Délku života neurčují jen geny, ale hlavně každodenní volby. Nový pohled boří výmluvy a zásadně mění debatu o zdraví.

Mikroorganismy, které jako zázrakem umějí přežít v nehostinné Antarktidě, tam zkoumá vědkyně Stanislava Bezdíček Králová z brněnské Mendelovy univerzity. Pokud by se jí podařilo přijít na to, jak to dělají, mohlo by to vést k vývoji nových ochranných postřiků pro rostliny. Odpověď je možná ukryta v DNA mikroorganismů – část roku jsou zcela zmrzlé.

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.

Adoptované děti nebo děti počaté z darovaných spermií či vajíček se čím dál častěji snaží najít své kořeny s pomocí DNA testů. Pátrání po biologických rodičích jim usnadňují komerční testy využívané v genetické genealogii, tedy jako doplněk při tvorbě rodokmenu. Vědecký pokrok všechno mění. Spoléhat se na anonymitu už nelze, a vůči dětem to ani není spravedlivé.

"Ze Spojených států jsem odešla ve správný čas. Ve vědě tam panuje velká nejistota," svěřuje se špičková česká bioinformatička Monika Čechová, která donedávna působila na univerzitě v Kalifornii. Na co...

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.

Možná si myslíte, že vás s přáteli spojuje hlavně smysl pro humor, podobný životní styl nebo společné zážitky. Vědci ale stále častěji zjišťují, že za našimi přátelstvími se může skrývat i něco mnohem hlubšího, genetická podobnost. Jinými slovy: s lidmi, které si vybíráme jako blízké přátele, můžeme mít společné nejen názory a zájmy, ale i část DNA.

Spánek není slabost ani zbytečná pauza v produktivním dni. Je to starobylý mechanismus, bez kterého by život nepřežil.

Před rokem 1990 se i v Československu objevovaly případy, které byly nejen ohavné, ale také těžko odhalitelné. Metody policie nebyly na úrovni jako dnes. Milan Lubas ale spravedlnosti neunikl.

Leonardo da Vinci. Génius, renesanční člověk, vynálezce. Malíř, autor fantastických studií lidského těla. Muž, jehož myšlenky byly tak průkopnické, že se tomu nechce věřit ani dnes. Mohli bychom se nyní o něm dozvědět víc z jeho DNA.

„Umíráme jako zvířata! Co jiného je nesmrtelnost nežli strašlivý protest proti krátkosti života!“ praví Karel Čapek v divadelní hře Věc Makropulos. „Divoká myšlenka“ žít věčně však netrápila jen slavného spisovatele. Po tisíciletí mohli lidé dosáhnout nesmrtelnosti pouze ve vzpomínkách živých. A život šlo prodloužit jen přísnou životosprávou. V posledních letech však molekulární biologie naznačuje i jiné cesty.

Zamrzlá v čase po dobu 14 tisíc let. Štěňata pravěkého vlka nalezená v sibiřském permafrostu v sobě ukrývala nečekaný poklad, zbytek své poslední hostiny. DNA z kousku masa nosorožce srstnatého nyní přepisuje dějiny a odhaluje, proč tito obři skutečně vyhynuli. Byl to lov, nebo drsná změna klimatu?

Solária jsou vyhledávaným útočištěm pro každého, kdo touží po bronzové pleti i v mrazivém počasí. Za tuhle estetickou zkratku se „neplatí“ jen předčasnými vráskami a viditelnými striemi, ale i zmutovanými kožními buňkami po celém těle.

Když Martin Hořčák (39) během pokládání podlahy v bytě klientky neodolal a vzal si hodinky za téměř 200 tisíc korun, netušil, že tím otevře svého kostlivce ve skříni. Když mu totiž po odhalené krádeži policisté odebrali vzorek DNA, zjistili, že odpovídal stejnému profilu jako u vlasu zajištěného na oblečení přepadené a znásilněné dívky před 12 lety v Plzni.

Obsah žaludku vlčete z doby ledové odhalil tajemství vyhynutí srstnatých nosorožců. Analýza zbytků jeho poslední večeře ukázala pravděpodobný důvod vymizení těchto impozantních tvorů na konci poslední doby ledové.

Nosorožci i mamuti srstnatí nevyhynuli kvůli přílišnému lovu ani kvůli genetickému křížení. Zahubila je příliš rychlá klimatická změna, a to stále pomalejší, než ta aktuální.

Nejnovější nálezy ve dvou prehistorických tělech dokazují, že i prehistoričtí lidé mohli trpět rakovinou. To je důležitý poznatek i pro nás.

Vědci po 500 letech rozluštili záhadu epidemie, která vyhladila Aztéky. Nebyl to mor ani neštovice. DNA ze zubů odhalila překvapivého viníka.

Mumifikované vlče staré 14 400 let ukrývalo v žaludku tkáň srstnatého nosorožce. Vědcům se z ní podařilo rekonstruovat kompletní genom a odhalit překvapivá zjištění o náhlém zániku druhu.

Policisté se v neděli rozhodli zastavit řidiče BMW v Poděbradech, protože si třicetiletého muže pamatovali ze soboty, kdy zjistili, že má zákaz řízení. Ten ovšem o den později odmítal zastavit a pronásledování skončilo smrtelnou nehodou. U spolujezdkyně z vozu kriminalisté neznají totožnost a čekají na rozbor DNA.

Na jedné z kreseb připisovaných Leonardu da Vincimu se vědcům podařilo získat lidskou DNA. Objev by mohl otevřít cestu ke studiu jeho výjimečných schopností i autentifikaci jeho děl.

Pravidelné cvičení může pomoci s bojem proti rakovině. V nové studii vědci popsali, jak na organismus účinkuje. I několik minut tréningu aktivuje biologické změny v krvi, které mají vliv na nádorové buňky.

Chronologický věk ošálit nejde, ale tomu biologickému už domluvit lze. Platí na něj teobromin obsažený v hořké čokoládě, který je ochráncem DNA. I s tímto elixírem mládí musíme znát správnou míru.

Leonardo da Vinci se bezesporu řadí mezi nejznámější umělce v historii lidstva. Tahle výrazná osobnost z období renesance se do povědomí mnoha lidí zapsala díly, mezi něž patří i legendární obraz Mona Lisa.

Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům. A zdravotníci často varují, že kvůli stále se snižující fyzické aktivitě dětí a mladých bude v budoucnu hůř. Prevencí kloubových onemocnění je zejména správná životospráva – udržování si zdravé váhy a vhodný pohyb. Pokud vás i tak tyto obtíže dostihnou, nemusíte se pro úlevu obracet jen na syntetické prostředky.

Zní to jako sci-fi, ale může jít o začátek revoluce v dějinách umění. Vědci z institutu J. Craiga Ventera tvrdí, že se jim podařilo získat stopy DNA, které by mohly patřit samotnému Leonardu da Vincimu – přímo z povrchu jeho uměleckých děl.

Většina z nás vnímá první šedivý vlas jako neúprosnou připomínku stárnutí. Někteří lidé jej dokonce spojují s možným rizikem některého z mnoha onemocnění. A tak není divu, že mnoho lidí řeší šediny okamžitým obarvením. Podle nejnovějších zjištění to ovšem vypadá, že tělo má ke ztrátě barvy vlasů dobrý důvod. Dle vědců může jít o obranný mechanismus, který brání poškozeným buňkám ve vlasových folikulech, aby se zvrhly v rakovinné bujení.

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí nákladných metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Není vyloučeno, že patří samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá dlouhá cesta. O dosud neoficiální studii informoval časopis Science.

Vědci možná objevili DNA samotného Leonarda da Vinciho – ve staletí staré kresbě, dopisech i dalších artefaktech. Projekt LDVP ukazuje, že spojení umění a genetiky může odhalit víc než kdy dřív. Zda se skutečně dotýkáme génia, ale zatím zůstává otázkou.

Biologové prokázali, že fyzická aktivita během několika minut změní expresi více než 1 300 genů souvisejících s opravou DNA a buněčným růstem.

Maria Branyasová překonala průměrnou délku života v Katalánsku o více než 30 let. Španělští vědci zjistili, že její buňky se chovaly jako u člověka o desítky let mladšího.

Mezinárodní tým vědců se pustil do moderní honby za „šifrou mistra Leonarda“. Pomocí nákladných metod objevil stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu. Je možné, že genetická stopa patří samotnému renesančnímu géniovi. K rozluštění této biologické hádanky a jejímu definitivnímu potvrzení ale vědce čeká ještě dlouhá a nejistá cesta.

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.