Domácí péče

Více než pětina pacientů podle České internistické společnosti (ČIS) leží na nemocničních lůžkách, zejména na interních odděleních, zbytečně. Ačkoli by měli být doma nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), zůstávají v nemocnici i po vyléčení akutních potíží. Podle ministerstva zdravotnictví je nutná těsnější spolupráce zdravotnických zařízení a sociálních služeb v rámci jednotlivých regionů. Resort nyní realizuje projekt, který tyto kapacity mapuje.

Sestry v domácí péči zvládají vysoce specializované úkony i komplexní case management. Systém je ale nevidí a neplatí, říká vrchní sestra HOMEDICA a předsedkyně Sekce domácí péče České asociace sester Ria Otrubová. V rozhovoru pro Zdravotnický deník mluví také o tom, kde sestry narážejí na limity a proč je budoucnost oboru mnohem ambicióznější, než si většina představuje.

Jako společnost stárneme stále rychleji. Do několika let bude v Česku výrazně víc lidí, kteří se neobejdou bez pomoci druhých. Podle nejnovějších dat ministerstev zdravotnictví a práce nás čeká nárůst o stovky tisíc potřebných – a s tím i obrovský tlak na zdravotní i sociální služby. A to řada lidí vůbec netuší, jaké možnosti pomoci existují, kam se obrátit a že mnohé služby může hradit zdravotní pojišťovna.

Kašel, který trvá déle než osm týdnů, může být prvním varováním plicní fibrózy. Onemocnění, které lékaři často odhalí pozdě, má nenápadný začátek.

Nové prediktivní modely vycházející z dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) potvrzují, že poptávka po dlouhodobé ošetřovatelské, sociální a sociálně-zdravotní péči v příštích letech výrazně poroste.

Většina Čechů chce stárnout doma, ale na péči se málo připravuje. Data, zkušenosti pečujících a jasné závěry: co rozhoduje a jak zvládnout realitu stáří.

Cibule, takový obyčejný, slzavý lež nepostradatelný pomocník dochucování v kuchyni skrývá překvapivou sílu, která může prospět nejen zdraví, ale i vlasům. V době, kdy se ke slovu dostávají přírodní způsoby péče, se starý domácí recept s cibulí vrací do módy. Pomáhá proti vypadávání vlasů, podporuje jejich růst a dodává jim přirozený lesk. Zní to možná zvláštně, ale účinky cibule na pokožku hlavy nejsou jen mýtem z internetu.

Péče o blízké je psychická i finanční zátěž. Kolik stojí, proč na ni nejsme připraveni a jak může pomoci pojištění dlouhodobé péče.

Dříve mi byla k smíchu nyní často používaná slova jako je vyhoření, úzkost a podobně. Teď jim rozumím. Místo toho, abych odpočívala v penzi, pečuju o nemocného tatínka a tchána. Jenže, jak je známo, muži často přijímají pomoc obtížněji než ženy.

Cévní mozková příhoda postihne v Česku každoročně zhruba 25 tisíc lidí. Třetina z nich si odnese trvalé následky. Zatímco akutní péče v nemocnicích patří ke světové špičce, následná rehabilitace často naráží na nedostatek informací, koordinace i sdílení zkušeností. Pomoci vrátit pacienty do běžného života se snaží například platforma Aktivně po mrtvici.

Společnost Penta Hospitals rozšiřuje své působení ve zdravotnictví. K domácí péči nyní přidává nové nemocnice a zdravotnickou školu.

Rozvíjet sebe znamená rozvíjet i tým – a tím i kvalitu péče o pacienty. Nadační fond pro rozvoj paliativní péče otevřel přihlášky do programu Stipendia pro rozvoj vedoucích pracovníků mobilní specializované paliativní péče. Čas na přihlášku se ale krátí.

Zvyšte úhrady laboratořím a zrušte změny u ambulantních gynekologů, vyzývá v připomínkách k úhradové vyhlášce Česká lékařská komora (ČLK). V rámci možností je ovšem spokojena s návrhem u ambulantních specialistů a praktiků. Připomínky k vyhlášce podala také domácí péče, které nejvíce vadí krácení úhrad za věci, které nemůže ovlivnit. „Ministerstvo zdravotnictví pro část segmentů, ve kterých ČLK-o.s.,z.s.

V letošním hospodaření je na tom Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) lépe, než plánovala. A má to tak zůstat i do konce roku. Podle jejího ředitele Zdeňka Kabátka ale nelze usnout na vavřínech – české zdravotnictví musí podstoupit nevyhnutelné zásadní změny.

Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.

Když do života zasáhne vážná nemoc, pomoc musí přijít rychle, a to nejen lékařská, ale i finanční. Protože v tomto případě platí: kdo rychle dává, dvakrát dává. Od září 2025 se díky změnám zákona výrazně zjednoduší a zrychlí vyřizování příspěvku na péči.

Zpočátku vypadá nenápadně – jako malé poranění nebo škrábnutí na noze. Jenže místo aby se během pár dní zahojilo, rána zůstává otevřená. Postupně víc bolí, zhoršuje se, přidává se otok nebo sekret.

Býval to aktivní, veselý a zvídavý muž. Ze všeho nejvíc miloval rybaření, svou největší životní vášeň i radost, která mu přinášela klid. Kvůli nevyléčitelné nemoci je teď ale upoutaný na lůžko. Aby mohl důstojně dožít tam, kde je doma, potřebují Honza a jeho maminka pomoc.

Domácí hospice se čím dál častěji starají i o pacienty s jinou než onkologickou diagnózou, kde ovšem závěr života probíhá jinak. Právě tento fakt chtělo Fórum domácích hospiců zohlednit během letošního dohodovacího řízení – ovšem neúspěšně. Výsledkem může být menší ochota domácích hospiců brát tyto pacienty do péče, na kterou by ve výsledku hodně doplácely.

Do roku 2050 bude každých deset let přibývat v Česku pacientů s demencí o dvě třetiny. V polovině století jich bude už téměř 266 tisíc. Informace zazněly tento týden na semináři ve sněmovně. Předloni mělo přitom diagnózu Alzheimerovy demence, při níž jsou často pacienti odkázaní na péči okolí, jen přibližně 80 tisíc lidí.

Ať už se rozhodnete bydlet kdekoliv a jakkoliv, prostor, kde trávíte významnou část svého života, by vám měl vyhovovat. Domov by měl být zkrátka místem, kde se bude člověk cítit bezpečně. Ve stáří bohužel přichází problémy s nižší fyzickou zdatností, pomalejším pohybem a tím, že každodenní činnosti zkrátka zaberou více času. Naštěstí dnes existuje celá řada úprav, které pomohou proměnit běžné bydlení v prostor vhodný pro seniory. A vůbec přitom nejde jen o složité a drahé přestavby.

Alzheimerova choroba – nemoc, na kterou si nebudeme pamatovat. Tak zněl výstižný název semináře na půdě Poslanecké sněmovny, který zmapoval současný stav i budoucí možnosti léčby této zákeřné nemoci. A jak ve své úvodní přednášce varoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, také nemoci v letech budoucích stále rozšířenější.

Skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR.

Fyzioterapeuti a ergoterapeuti nemohou během hospitalizace předepisovat pacientům pomůcky ani rozhodovat o terapii, přestože na to mají vzdělání a často znají potřeby pacientů lépe než lékaři. Volání terapeutů po jasném vymezení zásadních kompetencí, které by většinově uvítali i lékaři, zaznělo na konferenci Zdravotnického deníku Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ocenilo lidi, kteří neformálně pečují o nemocné. Je jich zhruba tři sta tisíc, asi polovinu tvoří blízcí chorých. První cenu získala Lucie Ovsenáková, která se stará o manžela s amyotrofickou laterální sklerózou. „Byla bych vděčná, kdyby pečující měli postavení pracujících,“ sdělila. O jeho posílení usiluje Fórum rodinné politiky, potřebu změny vidí i ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Až mamka nebude moct, vím, že v ústavu umřu,“ říká 40letý handicapovaný Jakub, který je kvůli dětské mozkové obrně od narození závislý na pomoci druhých. Mobilitu mu usnadňuje elektrický vozík, ale asistenci potřebuje prakticky nepřetržitě. „Mamce už je ale 70 let, sama trpí závažnými zdravotními problémy. Potřebovala by si odpočinout, vystřídat,“ říká.

Největší investiční akci ve své více než třicetileté historii spouští Oblastní charita Třebíč. Centrum služeb sv. Zdislavy za zhruba 92 milionů korun vyroste do roka a půl v ulici Pavla Kohna za poliklinikou. Organizace tím reaguje i na stárnutí populace, postará se však také o nevyléčitelně nemocné děti.

Maminka těžce onemocněla. Mrtvice v souběhu s dřívějšími zdravotními potížemi na ní zanechala následky. Mluvila s obtížemi, ochrnula na polovinu těla, přestala chodit, nebyla soběstačná. A před námi se objevila otázka – kdo se postará?

Maminka těžce onemocněla. Mrtvice v souběhu s dřívějšími zdravotními potížemi na ní zanechala následky. Mluvila s obtížemi, ochrnula na polovinu těla, přestala chodit, nebyla soběstačná. A před námi se objevila otázka – kdo se postará?

Tři sta tisíc lidí v Česku podřizuje svůj život členu rodiny, který by se kvůli nemoci o sebe sám nepostaral. Jde o domácí pečující, kteří se o blízké většinou starají bez nároku na odměnu i odborné průpravy. Podle lékaře Ferdinanda Poláka se objevily případy, kdy se pacienti museli vrátit do nemocnice, protože se o ně daný člověk již nemohl starat. „Byl nevyspalý, unavený, sám téměř zkolaboval. Pokud nic neuděláme se systémem, tak se to bude opakovat,“ varoval. I proto lékaři pomáhají rodinám zvládnout péči doma. Mnohé ale o pomoci neví. Odlehčit jim chce nová kampaň organizace Dech života s názvem Nestíhám žít, pečuji 24/7.

Domov znamená pro seniory útočiště plné vzpomínek, jistoty a pocitu svobody. Přestože jim blízcí chtějí zajistit tu nejlepší péči a důstojné stáří, často narážejí na silný odpor. Psycholožka Umay Wolf radí, jak s rodiči citlivě hovořit o možnostech odborné péče, a vysvětluje, čím předcházet jejich frustraci.

Seniorů přibývá, pečujících z řad rodiny nebo profesionálů se všem potřebným nedostává již nyní. Nedostatek odborných sociálních služeb a pracovníků se velmi pravděpodobně jen tak nevyřeší. A tak musíme s nadějí vyhlížet vyvíjenou péči robotů.

Zajistit rodinám s těžce nemocnými dětmi kvalitní péči dle jejich potřeb tak, aby pečující mohli setrvat v zaměstnání a vést běžný život – to je jeden z cílů dětské paliativní péče. Bohužel ale dnes u nás příliš nefunguje odlehčovací péče, která by tomu dala zelenou.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti matky a duly, které dostaly šestiměsíční tresty vězení s podmínečným odkladem na jeden rok kvůli plánovanému domácímu porodu s tragickým koncem. Dítě zemřelo. Soud v nálezu zdůraznil, že domácí porody jsou v Česku legální alternativou k porodnicím, což ale nevylučuje trestní odpovědnost aktérek, pokud porod skončí tragicky. Záleží na okolnostech. V případu, kterým se ÚS zabýval, rodička podle nálezu věděla o rizicích a dula překročila své kompetence.

S tím, jak se snažíme přesouvat maximum péče z nemocnic do ambulancí a terénu, narůstá význam domácí péče. K tomu, aby ale naplnila všechna očekávání, je potřeba, abychom uměli měřit kvalitu služeb, nastavit adekvátně úhrady a pochopitelně posouvat kompetence sester tak, aby péči zvládaly zajišťovat v co největší šíři, ale také kvalitně.

Česko prudce stárne a ruku v ruce s tím jde i vyšší potřeba sociální pomoci pro lidi, kteří péči o sebe již nezvládají. V současnosti žije v Česku 2,37 milionu starobních důchodců a do roku 2050 by měl jejich počet vzrůst na 3,05 milionu. Výrazně se v následujících letech zvýší i počet invalidních důchodců. Ne všechny jejich výdaje ale pokryje pomoc státu. Lidé by se měli zajistit i jinak.

Speciální kurz pro všeobecné sestry z celé republiky uspořádala Fakultní nemocnice Ostrava. Hostiteli a přednášejícími byli pracovníci Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče (OPRIP) Kliniky dětského lékařství a Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) FNO a LF OU.

Doba hospitalizace v nemocnicích se zkracuje. Lékaři často propouštějí pacienty, kteří tam už nemusí být, ale přesto se nejsou schopni o sebe postarat. Potřebují pomoc a mnohdy jim ji rodinní příslušníci nejsou schopni poskytnout.

Odcházet doma a obklopen nejbližšími bývá sen většiny lidí. Zvládnout to lze díky mobilním hospicům. Jejich péči přibližuje dokumentární seriál České televize Do konce, jenž sleduje rodiny, starající se o umírající. Na obrazovkách bude k vidění v listopadu.

Lepší koordinaci pomoci potřebným má přinést pilotní projekt, který společně odstartovaly Fakultní nemocnice v Olomouci (FNOL) a agentura domácí péče Sestřička.cz. Jako první svého druhu v Česku propojuje nemocniční péči s péčí poskytovanou v domácím prostředí.

Populace stárne a s tím přibývá i lidí, kteří jsou postiženi demencí a dalšími typy neurodegenerativních onemocnění. Jejich příbuzní často tápou, jak se o své blízké co nejlépe postarat. Kde hledat informace a správnou péči?

Řada osob je vyloučena ze služeb sociální pečovatelské služby, odlehčovací služby nebo osobní asistence z důvodů zdravotních potřeb – užívají léky, které vyžadují pravidelnou asistenci, přijímají stravu skrze břišní stěnu (PEG) nebo mají podporu dýchání. Jedná se totiž o činnosti vyhrazené pouze zdravotnickým pracovníkům – např. všeobecným sestrám v agentuře domácí péče.

Často se v rodinách stává, že zdravotní stav příbuzného vyžaduje nepřetržitou péči, kvůli které pečující musí opustit zaměstnání. To je i případ paní Věry, starající se o svou nemocnou maminku.

Říká se, že pro krásu se musí trpět. Každá žena, která miluje péči o sebe, však ví, že na krásu je třeba také vydělávat. A čím jsme starší, tím více beauty procedur podstupujeme. Ať už je to manikúra, pedikúra, kosmetika nebo návštěva kadeřnice, všechny tyto návštěvy profesionálních salonů se mohou prodražit. Máme pro vás tipy na kosmetické procedury, které hravě zvládnete z pohodlí domova.

Dvacet let se nepřetržitě starala Martina Stropnická z Podbořan na Lounsku o těžce postiženou dceru. Když děvče zemřelo, život se jí převrátil vzhůru nohama a ocitla se bez příjmů.

Americký soukromý pojistný trh zdá se nedokáže pokrýt všechny finanční náklady, pokud jde o zabezpečení většiny z milionů starších Američanů, kteří by mohli potřebovat domácí zdravotní asistenci nebo jiné druhy pomoci v každodenním životě.

Po předepsání lékařem jsou služby domácí péče hrazeny ze zdravotního pojištění.

S létem a odjezdy rodin na dovolenou narůstá mimořádný zájem o domácí péči. Zdravotní sestry jezdí k seniorům, vážně nemocným i dětem. V některých regionech je ale služba stále nedostupná, chybí personál i peníze. Jednání o navýšení úhrad zatím dohodu nepřineslo.

Někdejší sanitář Fakultní nemocnice Motol Martin Zelinka (46) se už sedm let doma stará o manželku Evu (44), která je na umělé plicní ventilaci. Státu svou péčí šetří statisíce, nemá za to ani korunu.

Zdravotní pojišťovny letos nabízejí všem segmentům s výjimkou těch preferovaných ministerstvem zdravotnictví nulový růst. Ani prioritizované segmenty, jako je následná a domácí péče či praktici, se ale dost možná nedohodnou, protože růst o jedno či dvě procenta nepovažují za přijatelnou nabídku.

Ministerstvo zdravotnictví spolu s Českou společností paliativní medicíny spouští Projekt Standardizace paliativní péče v ČR, který reaguje na narůstající demografické stárnutí obyvatel.

Nechci, aby mě lidi viděli bezmocného na vozíku. Nedovedu si představit, že mě uvidí cizí osoby nahou. Nesnesu, aby mi někdo pomáhal s umýváním. To často říkají lidé, kterým ubývá sil. Nesmysly, reagují mladí, kteří si takové pocity zatím nedovedou představit.

Nechci, aby mě lidi viděli bezmocného na vozíku. Nedovedu si představit, že mě uvidí cizí osoby nahou. Nesnesu, aby mi někdo pomáhal s umýváním. To často říkají lidé, kterým ubývá sil. Nesmysly, reagují mladí, kteří si takové pocity zatím nedovedou představit.

Stát příspěvkem na péči pomáhá lidem, kteří jsou dlouhodobě odkázáni na pomoc druhých. Tento příspěvek loni pobíralo v České republice více než 360 tisíc žadatelů a stát na příspěvcích vyplatil přes 37 miliard korun. Kdo má na příspěvek nárok a jak jej získat?

Domácí péče Včelka, která je součástí zdravotnické skupiny EUC, loni provedla více než jeden milion zdravotních výkonů v rámci téměř 600 tisíc návštěv u pacientů. Přes 85 % ošetřených tvoří pacienti starší 65 let, výjimkou nejsou ale ani lidé v produktivním věku nebo mládež a děti.

Exprezident Miloš Zeman, který se ve Fakultní nemocnici Motol podrobil operaci kvůli krevní sraženině, byl ve středu propuštěn do domácí péče.

Matka po měsících zanedbávání v polovině roku 2020 zemřela. NS rozhodoval před časem bez veřejného jednání, odůvodnění zpřístupnil ve své databázi. Žena vinu popírala,…

Obavy, že člověk kvůli svému zdraví může být odkázán na pomoc druhých, tlumí pojištění dlouhodobé péče. Jeho atraktivitu od letoška zvyšuje možnost daňového zvýhodnění. Ze základu daně si lze odečíst až osmačtyřicet tisíc korun ročně.

Před několika týdny jsme psali o významu péče o nemocné v domácím prostředí. Dnes se k tématu vrátíme v textu o příspěvku na péči, který není vždy jednoduché získat. „Už když jsme byli malí, těšili jsme se domů.

Chtěli přestavět dům pro svoji postiženou dceru. Během prací se ovšem dostali do prakticky neřešitelné finanční situace. Příběh rodičů z okraje Prahy ilustruje, v jakých potíží se mohou pečující osoby v Česku ocitnout.