František Křižík

V Karlíně, jedné z nejrychleji se rozvíjejících pražských čtvrtí, roste nový dům. Projekt Konstanta Karlín sází na corten, dvě hmoty a pasáž, která otevírá blok a vrací ulici městský rytmus.

Navzdory tomu, co si pamatujete ze školy o elektřině, se zdá, že elektromobil nabízí jen samé plusy a žádné mínusy. A přece v souboji s benzínovými smraďochy elektromobily prohrály. Určitě jste to už někde četli.

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk. Co je za první republiky spojovalo? To, že byli svobodnými zednáři. Co to je? Uzavřená mezinárodní organizace, která usiluje už staletí o morální a intelektuální zdokonalení lidstva. A to i svými rituály a obřady.

České země daly světu nečekaně mnoho šikovných hlav, převratných objevů i řešení, která používáme dodnes, často aniž bychom tušili, že vznikla právě tady. Od kontaktních čoček, které nosí miliony lidí, přes lodní šroub až po léky, které zachraňují životy po celém světě. Mnohé z těchto vynálezů jsou tak samozřejmou součástí každodenního života, že už je ani nevnímáme – a přesto bez nich není moderní svět představitelný.

U Karlínského náměstí začíná růst moderní dům se 44 byty, který ale odkazuje na minulost této pražské čtvrti. Hned u budovy, která ponese jméno Konstanta Karlín, bude totiž zachován původní, 30 metrů vysoký komín bývalé elektrárny Křižíkových závodů. Industriální charakter navíc bude mít i cortenová fasáda s obkladem z povětrnostně odolné oceli, která si na povrchu vytváří charakteristickou rezavou patinu. Na pozemku v ulici Kollárova již proběhla demolice původních objektů, teď začíná nová výstavba.

Oba nové ocelové oblouky železničního mostu na trati z Tábora do Bechyně jsou na svém místě. Původní stoletá konstrukce už nevyhovovala technickému stavu. Rekonstrukce legendárního „elektráku“ potrvá ještě zhruba měsíc.

Nová konstrukce je podle Správy železnic od té původní k nerozeznání.

Studentská komora Rady vysokých škol a spolek Díky, že můžem připravují slavnostní večer, ve kterém ocení středoškoláky, vysokoškoláky a mladé lidi do 30 let, kteří svým nasazením a iniciativou pozitivně mění společnost.

Zhruba dvoumetrová socha Moai, stojící v parku na Mikulášském náměstí v Plzni na Slovanech, poutala v pátek v podvečer pozornost všech kolemjdoucích. Omotaná lany čekala na zajímavý pokus o své posunutí pomocí metody českého inženýra Pavla Pavla, který objevil techniku stěhování opravdových soch Moai na Velikonočním ostrově.

Několik set nevidomých a slabozrakých dětí získá příští rok brýle, které jim umožní "číst svět". Pomůcku, která je unikátní díky 3D tisku na míru a kostnímu vedení zvuku, vyvinuli plzeňští...

Křižík ji stvořil pro Vídeň, ale osud ji zavál zpět do Prahy. Prošla válkami, změnami režimů i zapomněním, přesto přežila. Teď stojí v muzeu jako tichý svědek historie. Jaká tajemství skrývá tahle průkopnice elektrifikace?

Smrt Dany Drábové zasáhla celé Česko a vzpomínají na ni také v Plzni. Na Západočeskou univerzitu (ZČU) jezdila pravidelně přednášet a posluchárny doslova praskaly ve švech. Dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost byla také členkou Vědecké rady Fakulty elektrotechnické ZČU. Dana Drábová zemřela včera po krátké a těžké nemoci ve věku 64 let.

V říjnu se v plzeňské Papírně uskuteční dvě večerní představení imerzivní inscenace Na Mizině, která diváky zavede do alternativní blízké budoucnosti.

Po krátké těžké nemoci zemřela ve věku 64 let Dana Drábová, dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Instituci vedla od roku 1999 a byla také aktivní v komunální politice. V Plzni tradičně přednášela na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2016 od univerzity obdržela také Cenu Františka Křižíka za celoživotní přínos v oboru elektrotechniky.

Po desetiletích proměn, chátrání a snah o oživení se Staroměstská tržnice v srdci Prahy znovu probouzí – tentokrát však jako galerie budoucnosti.

Městský obvod Plzeň 2 – Slovany připravuje obnovu parku Františka Křižíka v Božkově a do jeho nové podoby chce aktivně zapojit veřejnost.

Když se dnes hojně mluví o elektromobilech, naskočí nám hned přetechnizované supermoderní vizualizace Tesly nebo německého BMW i3. Jenže málokdo ví, že skutečný příběh české elektromobility sahá až do konce 19. století, a to k vynálezci Františku Křižíkovi. V roce 1895 totiž dal světu první český elektromobil – otevřený kočár, jehož zadní kola poháněl elektromotor s výkonem 5 koní.

Inspektoři zajistili v řetězci Billa těstoviny s neodpovídajícím množstvím vajec oproti tomu, co bylo uvedeno na obalu. Nesrovnalosti zpozorovali i v případě nabízených brambor. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) o tom informovala na svém webu Potraviny na pranýři.

Experimenty velkých vynálezců nikdy nebyly jen poklidným bádáním v bezpečné laboratoři. Od prvních pokusů se statickou elektřinou až po žárovky a výboje vysokého napětí – práce Benjamina Franklina, Thomase Edisona nebo Františka Křižíka vyvolávaly obdiv i obavy. Nejednou se lidé báli, že tyto neznámé síly mohou znamenat konec světa.

Už samotný příjezd do Bechyně je nezapomenutelným zážitkem. Vede sem totiž most přezdívaný Bechyňská duha, po kterém jezdí nejen auta, ale i vlaky.

Pamětní deska Františka Křižíka u místa jeho původní plzeňské dílny U Zvonu už neexistuje, protože bývala umístěna na domě již dávno demolovaném.

Investor a filantrop Jan Barta z Pale Fire Capital zainvestoval do firmy Eurowag Martina Vohánky, s jejímiž akciemi se obchoduje na londýnské burze.

Redaktoři Kudyznudy už turistickou sezónu zahájili. Ve všech krajích vybrali deset nejzajímavějších míst, která stojí za to navštívit, ale moc lidí o nich neví. Prostě neobjevené skvosty. Nevynechali přitom ani Plzeňský kraj.

Koněspřežná tramvaj jezdila v Praze v letech 1875-1905.

Na přelomu 19. a 20. století se svět, a s ním i české země, ocitl na prahu revoluční éry – éry elektrifikace. Klíčovou otázkou bylo, jaký typ elektrického proudu bude pro tuto transformaci nejvhodnější.

Díky tomu, jak se Národní muzeum v posledních letech proměňuje v moderní prostor, kde se historie propojuje s nejnovějšími technologiemi, si mohou jeho návštěvníci prostřednictvím mobilní aplikace „Muzeum v kapse“ prohlédnout plejtváka myšoka v rozšířené realitě a také se setkat s významnými osobnostmi českých dějin. To je možné v Panteonu díky technologii, která spojuje skutečný svět s digitálními prvky. Od 1. července 2025 lze v muzeu nově zažít i fascinující virtuální cestu časem v rámci projektu Kroky pokroku, který je umístěn v 1. patře jako výjimečná součást stálé expozice Dějiny.

Zážitková show Magická fontána se letos v srpnu loučí s Prahou. Ohnivé plameny, proudy vody, výboje elektřiny a monumentální efekty spojí síly ve

Být Čechem neznamená mít jenom české občanství. Měli bychom mít také určité znalosti o naší zemi a kultuře. Většina Čechů s tím však mívá problém. A to tak velký, že nezvládnou správně odpovědět ani na šest základních otázek. Zjistěte, jak se v kvízu povede vám.

Víc než 120 let starý železniční most v Táboře dosloužil. Technici ho tento týden jeřábem snesli a prázdné pilíře ještě letos osadí věrnou replikou. Přes most vedla první elektrifikovaná trať Rakouska - Uherska, takzvaná Bechyňka, kterou vybudoval vynálezce František Křižík. Ocelovou konstrukci kromě vlaků využívali i chodci, informuje Český rozhlas České Budějovice.

Blíží se poslední čtyři srpnová představení, kdy bude možné vidět Křižíkovu fontánu na pražském Výstavišti v plném lesku. Odehrají se tu derniéry velkolepé živelné show Magická fontána, která vtáhne naposledy diváky do příběhu Františka Křižíka prostřednictvím vody, ohně a světla. Diváci tak mohou vidět naposledy vynálezy, světelné experimenty, špičkové výkony akrobatů a tanečníků i pohádkové … Článek Magická fontána na Výstavišti končí se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

Napadlo vás někdy porovnat průměrnou cenu měsíční spotřeby auta se spalovacím benzínovým motorem a elektroautem? Že ne? Udělal jsem to za vás na modelovém příkladu. Výsledek je to zajímavý!

Stavbaři dnes sundali druhý, větší železný mostní oblouk z mostu přes řeku Lužnici v Táboře. Následně ho rozřežou a odvezou do šrotu. Část mostu opraví, železné konstrukce vyrobí nové, ale budou to kopie původních. Most je starý přes 100 let a kvůli špatnému technickému stavu přes něj vlaky jezdily pomalu. Dělníci ho začali rozebírat na začátku července, od té doby platí výluka na trati do Bechyně, lidé jezdí autobusy. Vlaky by se měly na trať vrátit v polovině prosince.

Na přelomu 19. a 20. století se elektrický proud stal hybnou silou pokroku, avšak otázka, který typ proudu je pro budoucnost efektivnější a bezpečnější, rozdělovala vědeckou i podnikatelskou komunitu.

Až do konce roku zůstane Divadlo na Vinohradech ve stávající budově na pražském náměstí Míru. V lednu a únoru se postupně dočasně přestěhuje do Radiopaláce.

Elektrické tramvaje v Čechách slaví 18. července 134. narozeniny. Právě v tento den v roce 1891 byla totiž uvedena do provozu pražská elektrická tramvajová…

Česká stopa je ve světě víc než zřetelná. I v historii jsme měli mnoho specialistů, kteří cíleně nebo spíš náhodou dali lidstvu přelomové vynálezy. Které to jsou?

Elektromobily se v ulicích objevily dávno před spalovacími vozy. V průběhu dějin znovu a znovu mizely a znovu se vracely. Dnes jsme možná poprvé v bodě, kdy začínají dávat smysl. I když ne všude, ne vždy a ne každému.

Petřínská lanovka je známým pojmem, ale o té na Letnou neví skoro nikdo kromě nadšenců. Jak vznikla a co ji smetlo z povrchu Prahy?

Kvůli opravě železničního mostu přes Lužnici v Táboře dnes začala výluka na trati do Bechyně. Potrvá přibližně do poloviny prosince. Lidé budou jezdit autobusy. Po více než 100 let starém mostě musely vlaky z důvodu špatného technického stavu jezdit velmi pomalu, po opravě budou moct jezdit rychlostí až 50 kilometrů za hodinu.

Tábor - Kvůli opravě železničního mostu přes Lužnici v Táboře dnes začíná výluka na trati do Bechyně. Potrvá přibližně do poloviny prosince. Lidé budou jezdit autobusy. Po více než 100 let starém mostě musely vlaky z důvodu špatného technického stavu jezdit velmi pomalu, po opravě budou moct jezdit rychlostí až 50 kilometrů za hodinu, řekla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

V 50. letech minulého století se elektrifikuje železnice tempem, jaké dráhy do té doby, a už ani nikdy potom, nezažily.

Důvodem výluky je výměna konstrukce historického mostu v Táboře. SŽ ji rovněž využije k rekonstrukci trakčního vedení.

Pánové Svěrák a Uhlíř naprosto vyčerpávajícím způsobem popsali ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud: střídavý, střídavý, silný elektrický proud. Od pantáty vedou dráty k žárovce nad vraty. Dále se proud přelévá do stodoly, do chléva.

Virtuální realita, rozšířená realita i digitální průvodci – Národní muzeum se v posledních letech proměnilo v moderní prostor, kde se historie propojuje s nejnovějšími technologiemi. Návštěvníci si mohou prostřednictvím mobilní aplikace „Muzeum v kapse“ prohlédnout plejtváka myšoka v rozšířené realitě, setkat se s významnými osobnostmi českých dějin v Panteonu díky technologii, která spojuje skutečný svět s digitálními prvky a od 1. července 2025 nově zažít i fascinující virtuální cestu časem v rámci projektu Kroky pokroku, který je v 1. patře jako výjimečná součást stálé expozice Dějiny.

Virtuální realita, rozšířená realita i digitální průvodci – Národní muzeum se v posledních letech proměnilo v moderní prostor...

Jde o součást stálé expozice Dějiny. Díky brýlím pro virtuální realitu se návštěvníci mohou setkat např. s vynálezcem Křižíkem či podnikatelem Baťou.

V pondělí 30. června v časných ranních hodinách došlo na Budějovické ulici k incidentu, kdy podnapilý muž poškodil skleněnou výplň dveří. Strážníci ho zadrželi. Případ, který zahrnuje krádež drtičky marihuany a následný vandalismus, bude řešit správní orgán.

Současné trakční vedení bylo vybudováno v letech 1937 až 1938, na některých úsecích je zřejmě ještě o deset let starší.

Češi jsou národ kutilů a vynálezců. Mezi českými vynálezy se často objevují různé praktické vychytávky, několik z nich skutečně změnilo svět.

Dnes si bez tramvají nelze pražské ulice ani představit. Proplétají se centrem i okraji města, potkávají turisty i ranní spěchající Pražany. Ale málokdo si uvědomí, že jejich příběh nezačal jako triumf techniky, ale docela tiše – dusotem kopyt a skřípěním dřevěných kol.

Jan Barta dosud zůstával stranou zájmu veřejnosti, jedno daňové přiznání to ale změnilo. Přinášíme pohled do života muže, který je prapravnukem Františka Křižíka, byznysově vyrostl na internetových doménách a online pojištění a má neobyčejný čich na investiční příležitosti na akciových trzích.

To, že Češi patří na poli vědy k opravdovým špičkám, bylo v minulosti již několikrát úspěšně prokázáno. Je to zejména proto, že náš národ patří mezi největší kutily. České vynálezy lze nalézt napříč mnoha obory.

Osobní doprava má v našich životech své nezastupitelné místo. První automobily poháněné parním motorem se objevovaly už v 18. století. Ty si ale mohli dovolit jen zámožní měšťané. Zajímá vás, kdy byla v Praze zahájena pravidelná hromadná doprava?

Se speciálním požadavkem se před startem hlavní sezóny potýkali v kempu u Hracholuské přehrady nedaleko Plzně. Hlavně školní zájezdy studentů, ale i jednotlivci se čím dál častěji dotazovali, jestli mají v areálu nebinární toalety. A tak se v kempu rozhodli, že jim vyhoví.

Most, který se neptá, kdo má přednost. Bechyňská Duha z roku 1928 je železobetonový kolos, kde se potkává auto s vlakem na jedné vozovce. Inženýrský majstrštyk první republiky jede dodnes naplno.