Galileo Galilei

Lékař William Harvey (1578–1657) je i po více než třech stoletích jednou z nejváženějších osobností na poli medicínských věd. Dodnes existují Harveyho učené společnosti, nejrůznější Harveyho ocenění a periodicky se opakující Harveyho vzpomínková setkání. Zasloužil si to svým prvenstvím v popisu lidského oběhového systému a vlastností krve čerpané ze srdce do celého těla.

Kometa Nišimura proletěla kolem Země naposledy před 430 lety. To je 10 až 20 let předtím, než Galileo Galilei sestrojil první hvězdný dalekohled. Ani „otec astronomie“ o ní ale nevěděl, kometu nedávno objevil amatér z Japonska.

„Všechno je iluze. Všechno je relativní. Všechno je subjektivní.“ – Salvador Dalí

Odpovědi na proč a jak funguje vesmír. Psáno pro Tima, mého syna, ale určitě si to rádi přečtou i jiní.

Galileo Galilei byl jistě jedním z největších mužů, které tato planeta kdy vůbec nosila, ale byl také tak odvážný, jak se o něm říká? Jeho bájný výrok „A přece se točí!“ patrně nikdy vysloven nebyl. Kdyby se totiž vědec tak neopatrně vyjádřil před inkvizitory, určitě by se domů už nepodíval.

Saturnovy prstence jsou jedním z klenotů sluneční soustavy. Jejich čas se ale krátí. Nová studie odhaduje, kdy zmizí

Planetární systém Slunce netvoří jenom Země. Kolem Slunce obíhají i další planety. Dnes se s moderními technologiemi můžeme do nitra vesmíru skutečně podívat a ověřit si, jak to vlastně je. Znáte planety? Zkuste jednoduchý test svých znalostí.

Byzantská říše a její tehdejší centrum Konstantinopol se do historie zapsaly jako kolébka východoevropského náboženství, typické architektury a bohatství. Mnohé ze zásluh na rozvoji civilizace se však Byzantincům nepřipisují. Tušíte, které to jsou?

Po startu a oddělení od rakety potvrdilo Evropské středisko kosmických operací ESA (ESOC) v německém Darmstadtu v pátek 14. dubna 2023 v 15:04 SELČ zachycení signálu prostřednictvím pozemní stanice New Norcia v Austrálii.

Před 360 lety, v úterý 12. dubna 1633, zahájil vrchní inkvizitor římské inkvizice, otec Vincenzo Maculani da Firenzuola, jmenovaný papežem Urbanem VIII., inkviziční soudní řízení s fyzikem a astronomem Galileem Galileim. Vědec byl stíhaný za podporu heliocentrismu – tedy astronomického modelu, v němž Země a planety obíhají Slunce stojící ve středu vesmíru.

Vítáme Vás u testu z fyziky, konkrétně z převodů jednotek! Fyzika je (neoblíbená) věda, která se zabývá zkoumáním přírodních jevů a procesů pomocí matematických a experimentálních metod. Tento test Vám umožní ověřit Vaše znalosti a poskytne Vám zpětnou vazbu o Vašem současném stavu znalostí. Zvládnete test bez chyby?

Když si něco vymyslí sami občané, Evropská komise si se směrnicemi dává hodně na čas. Například se střídáním času.

Prstence obklopují všechny plynné obry ve Sluneční soustavě – a nejen to. Nedávno se podařilo zmíněné ozdoby objevit také u asteroidu a trpasličí planety.

Země jako střed vesmíru nebo tajemná látka flogiston zodpovědná za hoření. Vědecký pokrok má i svoji odvrácenou tvář lemovanou přehmaty a mylnými teoriemi, z nichž mnohé přetrvaly celá staletí…

Co způsobilo, že polární záře měla neobvyklou, sytě růžovou barvu? Teorií je více.

Smrt legendárního astronoma Tycha Brahe se řešila stovky let. Co za ní doopravdy stálo?

Vzájemné lechtání je pro mnoho savců způsob, jak zmírnit sociální napětí a navázat kontakt. Jako druh sociálního chování je například u krys předmětem vědeckých studií, stále však zůstává záhadou, proč neumíme lechtat sami sebe

Juno ve čtvrtek proletěla kolem jednoho z nejzajímavějších oceánských světů v naší sluneční soustavě. Sondě, která od roku 2016 obíhá kolem Jupitera, se tento týden podařilo přiblížit se k povrchu zmrzlého měsíce Europa až do blízkosti 352,4 kilometrů. Při průletu pořídila jedny z vůbec nejkvalitnějších snímků ledového pláště Europy.

Církev v minulosti jen nerad přijímala myšlenky, které odporovaly jejímu učení. Vědce, kteří se je pokoušeli prosadit, často soudila a hrozila jim smrt.

Jupiter je na podzim po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy. I obyčejný dalekohled odhalí jeho typické pruhy a několik největších měsíců.

Je to chvíle, která se naskytne jednou za desítky let. V pondělí 26. září se Jupiter, obr mezi planetami, stane ještě obrovitějším.

V pondělí 26. září se Jupiter přiblíží k Zemi nejvíce za posledních 59 let. Pokud bude přát počasí, lidé se mohou těšit na pozorování tohoto plynného obra na noční obloze. Podle zástupců amerického vesmírného úřadu NASA půjde o „mimořádný úkaz“, jelikož v té době bude navíc Jupiter i v tzv. opozici se Sluncem.

V pondělí 26. září se Jupiter přiblíží na 591 milionů kilometrů k Zemi. Jupiter bude navíc v opozici vůči Slunci při pohledu ze Země, bude tak lépe vidět. Pomocí dalekohledu bude možné vidět jeho měsíce i pruhy.

Galileiho přístroje, knihy a instrumenty jím inspirované, k tomu jeho prostředníček (originál), neboť jsme v Itálii, totiž v Museo Galileo ve Florencii. Zvláště půjde o optiku jeho dalekohledů a o kuriozní Joviláb, byť ten Galilei nevyrobil, pouze navrhl; souvisí s prvním odhadem rychlosti světla už v 17. století.

Ručně psaný dokument, o němž se má za to, že jej sepsal Galileo Galilei, je ve skutečnosti padělek, zjistila Michiganská univerzita.

Vědecká revoluce 17. století přinesla nejen víru v rozum a poznatelnost světa, ale také důvěru v nástroje vědy. Mnohé z nich, ačkoliv v principu jednoduché, pomohly odstartovat ohromný technologický rozmach dneška.

Zdá se to být neuvěřitelné, ale církev až do roku 1992 zastávala stanovisko, že se Galileo Galilei v roce 1663 mýlil, když tvrdil, že se Země otáčí kolem Slunce. Dokonce v červnu toho roku tehdejší papež donutil, aby svá tvrzení odvolal.

Obyčejné pisátko, bez něhož se (zatím) neobejdeme ani v době digitálních technologií: Před 79 lety získal maďarský vynálezce László Bíró americký patent na kuličkové pero.

Měsíc Europa, též nazývaný jako Jupiter II, je měsíc planety Jupiter, který objevil už Galileo Galilei. Svými 3100 km v průměru je menší než náš Měsíc, ale zdá se, že na rozdíl od Měsíce by zde mohl existovat život. Vědci přišli z teorií, že by se zde mohly nalézat skutečně smrtící medúzy. Europa totiž poskytuje ideální podmínky pro tyto nebezpečné tvory. Jak to?

Jupiterův měsíc o průměru 3100 km poprvé spatřil Galileo Galilei v 17. století. O čtyři sta let později se stal jedním ze žhavých kandidátů na mimozemský život. Jeho povrch je totiž podobný Grónskému ledovci.

Nové poznatky naznačují, že Jupiterův měsíc Europa má oceán podobný těm, které známe ze Země. Vysvětlují také, jak se do do něj dostává kyslík.

Zvláštní kruhová stavba české kotliny vedla ke vzniku teorie o impaktovém kráteru. Jako první s ní přišel už Galileo Galilei.

Již několik let se spekuluje o tom, že na Jupiterově měsíci Europa by se mohl nacházet život. Nové objevy, na kterých se podílela také česká vědkyně, tuto teorii ještě více potvrzují. Pod několika kilometrovou skořepinou z ledu se totiž ukrývá oceán tekuté vody a hydrotermální prameny.

Evangelický teolog, astronom, astrolog a matematik. To vše, a ještě víc byl Johannes Kepler, od jehož narození uplyne 27. prosince 450 let. „Zabývat se astronomií znamená číst Boží myšlenky,“ řekl a celý svůj život se toho držel. Tyto dva pohledy, věda a víra, jsou zdánlivě neslučitelné. Ovšem jen na první pohled.

Pluto by se mělo stát opět planetou. Navrhuje to skupina vědců, podle kterých je současná definice zastaralá a především se neopírá o vědecké základy, které položil už Galileo Galilei. Výzkumníci proto chtějí podmínky výrazně upravit. Pokud by na jejich návrh Mezinárodní astronomická unie (IAU) přistoupila, rozšířily by se stávající planety i o další tělesa včetně například Měsíce, informoval web Science Alert.

Definice planet byla podle IAU schválena v roce 2006 a vyškrtla ze seznamu Pluto. Máme tedy planety: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Pokud někde existují mimozemské civilizace, které disponují vyspělými technologiemi, jež jim umožňují cestování vesmírem, chceme to vědět. Zjistit to má speciální projekt, na němž se bude podílet řada předních vědců.

Píše se 8. únor 1600 a před papežskou komisí v Římě stojí obviněný italský filozof a astronom Giordano Bruno. Devět kardinálů právě podepsalo jeho rozsudek smrti a ukázalo tak ušlechtilost a lásku křesťanské církve.

Angelina Jolieová (46) rozhodně nepatří mezi odpůrce tetování. Naopak jich má celkem 22, z nichž jedno je úplně nové. Na ruku si herečka nechala vytetovat slavnou větu astronoma Galilea Galileiho. Nápis Eppur Si Muove, v překladu A přece se točí, má být podle amerických médií narážkou na soudní spor s Bradem Pittem o péči o děti, který Angelina prohrála.

K typickému reliéfu české kotliny, obklopenému prstencem pohraničních hor, se váže kuriózní historka. Někteří i velmi slavní vědci byli přesvědčeni, že vznikla jako důsledek dopadu obřího meteoritu...

Každý máme jinou představivost a své nápady tedy využíváme různými způsoby. Někteří z nás se umí snadno vyjádřit malováním, psaním, zpěvem nebo tancem a jiní mají talent spíše na jiné věci. Kterým znamením ale představivost rozhodně nechybí a jsou těmi největšími kreativci zvěrokruhu?

Pokud jste se narodili v období mezi 21. lednem až 20. únorem, vaším astrologickým průvodcem je Vodnář. Jaká je charakteristika jedenáctého znamení zvěrokruhu?

V roce 1983 se na vrcholu americké hitparády na dlouho usadil Michael Jackson s nejprodávanějším albem všech dob. Narozeniny slaví krasobruslařská hvězda Radka Kovaříková nebo legenda sešívaných Stanislav Vlček.

Obloha přitahovala zraky lidí odnepaměti. Obdivovali světelné útvary vyskytující se na obloze a bedlivě pozorovali změny, které se na ní odehrávaly. Lidské pozornosti se neubránil ani Měsíc. Zájem o něj se prohloubil s vynálezem dalekohledu, který učinil Galileo Galilei.

Dříve byl v domácích lékárničkách pouze klasický rtuťový teploměr. Ten se už ale více než 10 let na pultech lékáren neobjevuje, protože jeho prodej zakázala Evropská unie.

Jmenuji se Tereza, je mi 31 let. V létě jsem se vdala za skvělého muže, který chtěl dítě o něco více a o něco dříve než já. :-) Mojí vášní je cestování a lezení po horách. Procestovala jsem půlku světa, žila v Kanadě i v Praze a usídlila se v Podbeskydí. Na dítě jsem se necítila nikdy připravena a nejsem jedna z těch žen, které to berou jako náplň svého života. Třeba mi to mlíko na mozku změní. :-) Teď mi zbývá pár měsíců se na novou roli připravit.

Den za dnem se k sobě planety zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu hvězdu. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!

Poslední týdny můžeme po západu slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, sledovat dva nápadné zářící body, obří plynné planety Jupiter a Saturn. Den za dnem se k sobě zvolna přibližují, a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za 60 let. Aktuálně se navíc planety v jednom zorném poli setkávají i s Měsícem.

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o realitě říká hrnek s kávou na stole?

Před více než třemi lety zmizelo na 240 vzácných knih ze skladiště britské celní zprávy ve Felthamu. Byla mezi nimi i první vydání knih, které napsal Galileo Galilei či Isaac Newton. Díky mezinárodní policejní spolupráci se podařilo téměř všechny knihy najít ukryté pod podlahou v jednom z domů na rumunském venkově nedaleko Bukurešti. V pondělí o tom informovala BBC.

Čím jsem starší, tím víc věcí mi dochází. Ale že se to bude týkat i toaletního papíru, bych se věru nenadála. O tom všem, ale i o dalších radostech i starostech života (nejen) padesátky, vám tu budu psát každé pondělí ráno.

Policie v Rumunsku našla ukradené vzácné knihy, včetně prvních vydání prací Galilea Galileiho a Isaaca Newtona. Oznámila to dnes stanice BBC s tím, že na 200 vzácných a cenných výtisků má hodnotu více než 2,5 milionu liber (přes 73 milionů korun).

Zadatovanost nám ohlodává fantazii, ztrácíme cit pro free chaos, pro změnu, ztrácíme schopnost reagovat, jen sedíme jak pecky očima připoutáni k aplikacím. A na tom, že tramvaj nejede, stejně nic nezměníme.

Jeden ze zakladatelských počinů novodobé fyziky vyžadoval matematický popis pohybu, technickou zručnost k jeho měření, ale také nový pohled na děje v pozemské přírodě jako na jevy uchopitelné těmito prostředky. Přesto si Galilei uvědomoval, že matematika je pro poznání světa jen nástrojem, zdrojem poznání je pozorování. Nebyl také převratným a dosud nedoceněným filosofem?

Geniální technik a pozorovatel občas uvízl v zajetí své představy, občas se nechal unést svým misijním záměrem, někdy i zvláštnostmi své povahy. Opravdu se Země točí? A nebyl taky skrytý epikúrejec? Inkvizice ho naštěstí odsoudila „jen“ za kázeňský přestupek.