Historie

„Ať žije Kocourkov!“ skandovalo se v roce 1990 před budovou Federálního shromáždění. A důvod? Pomlčka v názvu Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Česká komedie z roku 1980 je volným pokračováním filmu Zítra to roztočíme, drahoušku!. Opět zde bude válčit rodina Bartáčků a Nováků, díky kterým si užijete nejednu zábavnou situaci.

Dne 29. března 1945 odpálili Němci proti britským ostrovům poslední ze svých zbraní odplaty číslo jedna neboli "Vergeltungswaffe 1" (V-1). Raketa přistála na poli poblíž anglického Datchworthu. Nikoho nezabila ani nezranila.

Měla to být jen drobná formalita, ale nakonec se pokus o přejmenování země zvrhl v celostátní problém.

Punčocháče, domácí mazlíčci nebo párky - to všechno a další padlo za oběť válečnému šetření. Připomeňte si to v našem článku.

Jiří Wolker byl básníkem, který se dokázal zapsat do dějin naší země, přestože se dožil pouhých 24 let. Narodil se před 120 lety a za svůj krátký život se stihl stát významným představitelem české proletářské poezie. Byl na krátkou dobu členem legendárního Devětsilu, současně ale také členem KSČ v Prostějově. Po jeho smrti bylo jeho dílo často předmětem sporů, část básnické společnosti byla Wolkerem přesycena, na druhé straně byl jako básník velice uznávaný a společností oblíbený. Po únorovém převratu v roce 1948 bylo jeho dílo často využíváno k propagaci komunistické ideologie.

Před sto lety svět zachvátila španělská chřipka. Obětí byli také bratři John Francis a Horace Elgin Dodgeové.

Dlouhá léta šlo o vůbec největší postrach všech, kteří žijí aktivním sexuálním životem. A i když vznikají účinnější a účinnější léky, lékaři varují, že jde stále o jednu z nejnebezpečnějších chorob současnosti.

Objevil pro nás psychoanalýzu na typické pohovce i sexuální symboliku snů. A taky Oidipův komplex a autoanalýzu svých myšlenek. Jenže také dokázal obratně manipulovat se svými pacienty. Vložit jim do mozku vědomou lež.

V posledních 500 milionech let se musel život na Zemi vzpamatovat hned z pěti katastrofických vymírání druhů.

Profesor Jaroslav Čechura je specialista na takzvanou mikrohistorii. Jde o obor, který se zabývá životem těch nejobyčejnějších lidí. Dozvídá se o něm hlavně z jihočeských archivů, jejichž základy zbudovali Schwarzenbergové v 17. století. Vydávají svědectví o lecčems, včetně někdejší sexuality.

Američané si počátkem listopadu po čtyřech letech opět zvolí prezidenta. Ten je nejen hlavou státu, ale i jedním z nejmocnějších politiků na světě. Pojďme se proto v novém seriálu INFO.CZ ohlédnout za tím, jaké osobnosti ve 20. a na počátku 21. století v Bílém domě úřadovaly, jak je vnímali jejich současníci v „Americe“ i v zámoří a jak na ně s odstupem času nahlíží „velká historie“. Příběh třetí je o Calvinu Coolidgovi, který byl ztělesněním prosperity „zlatých dvacátých let“, opravdu „velkým“ prezidentem se ale nestal.

Pravé neštovice patřily po staletí k těm nejhorším nemocem, které lidstvo ohrožovaly. Zemřely na ně stovky milionů lidí a jsou tak plně srovnatelné například s morovými nákazami. Neštovice ale rovněž mají smutné historické specifikum, v Americe totiž výrazně přispěly k porážce původních obyvatel. Dohady o tom, že právě neštovice byly používány proti Indiánům jako biologická zbraň, sice zůstávají pouhými neprůkaznými spekulacemi, dobyvatelům ale nemoc každopádně „hrála do karet“. Neštovice však mohou při současné koronavirové pandemii znamenat i určitou naději, lidstvo je totiž dokázalo díky očkování zcela porazit.

I když tomu před 67 miliony let nic nenasvědčovalo, vláda velkých dinosaurů se v této době již chýlila ke svému konci. Na sklonku období křídy, a také celých druhohor, dopadl na Zemi obrovský meteorit a v následné apokalypse zmizeli nejen neptačí dinosauři, ale i mnoho dalších skupin organismů, které dnes známe jenom z fosilního záznamu.

Na fotografii známého sovětského fotografa Ivana Šagina pózuje slavná odstřelovačka podporučice Ljudmila Pavličenková, příslušnice 2. roty 54. střeleckého pluku 25. střelecké divize. Snímek pořízený v létě 1942, pravděpodobně po pádu Sevastopolu, na jehož více jak půlroční obraně se Pavličenková podílela. Zachycuje hrdinku se samonabíjecí puškou SVT-40 ráže 7,62 mm osazenou optickým zaměřovačem PU s 3,5násobným zvětšením a v převlečníku s maskovacím vzorem „améba“.

Vědci nalezli zkamenělinu ptáka, jež by mohla nabídnout nový pohled na ranou evoluci současných ptáků; o dotyčném tvorovi se domnívají, že je předchůdcem dnešní drůbeže. Opeřenec před 66,7 miliony let, tedy v době, kdy světu vládli dinosauři, obýval pobřežní oblasti dnešní Belgie. Vědci mu přezdívají "zázračné kuře" pro jeho zobák, jenž se podobá tomu kuřecímu, píše agentura Reuters.

V roce 1990 se poprvé po 41 letech otevřela krypta v památníku v Praze na Vítkově. Byli u toho přítomni i pyrotechnici. Podívejte se na původní reportáž včetně původní nedokonalé zvukové stopy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Spodní prádlo je pro většinu z nás nedílnou součástí našeho života. A představa, že bychom bez něj vyrazili do společnosti je pro mnohé z nás neakceptovatelná.

Když v roce 1937 přebíral 17letý Farúk vládu nad Egyptem, byl mladíkem atletické postavy a jeho poddaní ho se vší úctou respektovali. O 15 let později musel zemi opustit, obtloustlý a nenáviděný. "Nikdy jsem nepředstíral, že jsem svatý," tvrdil král, který místo plnění panovnických povinností vymetal casina a vyhledával společnost krásných žen.

Čína, potažmo celý svět řeší sice poněkud jiné problémy, ale není na škodu si odskočit k trošku jinému tématu. Už jenom z fotografií totiž mrazí. Slavná terakotová armáda je něco zcela unikátního a jen těžko lze uvěřit, že nejde o nějaký dobře zatajený podvod. Realita je však fascinující a téměř osm tisíc soch poblíž čínského města Si-an zabírá celkovou plochu o 46 km2. Jak se monumentální dílo vlastně objevilo?

Tornádová smršť. Tak se později říkalo ve Spojených státech neobvyklému atmosférickému jevu, kdy se během jednoho jediného dne prohnalo napříč středozápadem USA nejméně 37 tornád, z toho 31 významných. Vraždící větrné víry za sebou zanechaly v roce 1920 více než 380 mrtvých. Dne 28. března uplyne od této události 100 let.

Vasilij Grigorjevič Zajcev se narodil 23. března 1915 a zemřel 15. prosince 1991. Do historie se zapsal jako jeden z nejlepších sovětských odstřelovačů druhé světové války. Během bitvy u Stalingradu prokázal nejen skvělé střelecké schopnosti, ale i své logické uvažování a neuvěřitelnou odvahu. Jeho příběh byl pak zfilmován – ano, snímek Nepřítel před branami byl právě o něm. Připisováno je mu zabití 242 vojáků.

Jan Amos Komenský byl jedním z největších českých myslitelů, v 17. století dokonce jedním z největších filosofů Evropy. Svým rozsáhlým dílem, ve kterém se věnoval zejména pedagogice a filosofickým tématům lidského bytí a poznání, významně ovlivnil měnící se evropské školství a vysloužil si přízvisko Učitel národů. Narodil se před 428 lety na Moravě, a kromě své spisovatelské činnosti je znám také pro svůj nadměrně pozitivní vztah k ženám.

Před 175 lety se narodil německý fyzik a nositel Nobelovy ceny Wilhelm Conrad Röntgen. Žil skromně a objevy si nenechal patentovat, protože chtěl, aby byly přístupné všem.

Vynikala přirozeným nadáním i půvabem a tanec milovala od útlého dětství. Od divadla nedokázalo Františku ze Schoepfů odradit vůbec nic.

Ukájení lidských potřeb je v běžném prostředí přirozenou součástí našich životů. Ale i v nacistických lágrech chtěli lidé jíst, pít, mnozí však toužili i po tělesném kontaktu. A tak vznikl oficiální výměnný obchod, na jedné straně sexuální pud zákazníka, na straně druhé pud sebezáchovy prostitutky v touze zachránit si život.

V karanténě kvůli koronaviru setrvávají lidé prakticky z celého světa. Zřejmě vůbec poprvé se tímto způsobem, tedy izolací, chránili už v roce 1377 obyvatelé chorvatského Dubrovníku. Později ve městě vyrostl i lazaret určený přímo pro tyto účely, píše agentura AP.

Jeden z největších českých myslitelů, filozofů, pedagogů a spisovatelů Jan Amos Komenský neměl vůbec jednoduchý život. První žena a dvě děti mu zemřely na mor, předčasně přišel i o druhou manželku, od roku 1628 musel žít v exilu na různých místech Evropy a při požáru mu shořela velká část rukopisů. Zanechal po sobě obrovské a významné dílo a vysloužil si přízvisko Učitel národů. Narodil se před 428 lety, 28. března 1592.

„Městské úřady v Miláně nařídily, aby v domech nakažených byly zazděny dveře a okna a nešťastníci ponechání osudu. Je možné, že právě díky tomuto opatření město nejhoršímu řádění nemoci uniklo,“ uvádí k morové ráně ve středověké Itálii respektovaná tištěná encyklopedie Kdy, kde, proč a Jak se to stalo z nakladatelství Reader's Digest Výběr.

Následných oslav zneužila Státní bezpečnost. „Najednou to cinklo, řinčela výkladní skříň a Aeroflot byl zdemolován,“ vzpomínal Vít Ryšánek, který slavil druhou porážku Sovětů na Václavském náměstí.

Avantgardní umění bylo důležitou součástí sovětské společnosti a mělo vliv v mnoha oblastech každodenního života. Odrazilo se v nábytku, bytových doplňcích, a dokonce i v odívání. Významnou roli zde sehrála skupina ruských výtvarnic označovaných dnes za Amazonky avantgardy.

Horst Schumann byl SS- Sturmbannführer a lékař, který vedl sterilizační a kastrační experimenty v koncentračním táboru Osvětim. Předmětem jeho „vědeckých“ zájmů byla plošná sterilizace židovského etnika. Ke sterilizaci používal rentgenové záření.

Už za vlády krále Jana Lucemburského, prvního Lucemburka na českém trůně, působí na pražském dvoře astrologové. Mnohem více se ale hvězd na důležitá rozhodnutí ptá jeho syn Karel IV.

Letos se olympijské hry v Tokiu určitě konat nebudou, jak se dohodl Mezinárodní olympijský výbor a japonský premiér Abe. Pro Japonsko je to velká rána, protože do olympiády investovalo mnoho. Navíc se mu to přihodilo už podruhé, což je světový unikát. V roce 1940 se měly konat olympijské hry v Tokiu, jenže se tak nestalo.

Marii Pětrošové bylo pouhých 19 let, když začala převádět československé vojáky a piloty RAF přes hranice. Gestapo ji několikrát zatklo a podrobilo výslechu, i když byla v jiném stavu. Díky jejímu hrdinství mohly bojovat proti nacismu desítky československých vojáků.

Trhavinou jsme otevřeli zabarikádované železná vrata, na vězeňský dvůr vjel obrněný transportér, a postupně jsme začali jsme dostávat objekt věznice pomalu pod kontrolu. Nejtvrdší jádro vzbouřenců se stáhlo na střechu jednoho z objektů a nechtělo se vzdát. Nad nimi létal vrtulník. Nakonec měli hlad a neměli co pít, postupně jsme získávali situaci pod naši kontrolu, říká v rozhovoru pro Ekonomický deník vzpomíná jeden z přímých účastníků zásahu proti vzpouře vězňů ve věznici ve slovenském Leopoldově v březnu 1990. Bývalý příslušník Útvaru rychlého nasazení URNA Karel A. dnes po třiceti letech od zásahu připouští, že s podobnou akcí neměl on, ani jeho kolegové, zkušenosti.

Zázračná modrá pilulka, bez které by celá řada především starších pánů odcházela z ložnice zklamána, je tu s námi již od roku 1998. Viagra ale původně nebyla vůbec vyvíjená jako lék na poruchy erekce. A nebýt jedné všímavé sestřičky, málem by k jejímu prodeji nikdy nedošlo.

Dnes uplynulo přesně 53 let od smrti jednoho ze dvou českých laureátů Nobelovy ceny, Jaroslava Hyerovského. Loni tomu navíc bylo 60 let od doby, kdy z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. převzal ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii za objev polarografie. Společně s básníkem Jaroslavem Seifertem není však jediný, kdo získal Nobelovu cenu a narodil se na území Česka.

Že se na místě, kde dnes stojí Zámek Pardubice, dříve nacházel hrad, vyplývá z písemným pramenů. Jak vypadal nebo kde přesně stál, byly ale jen odhady. Nyní už mají archeologové Východočeského muzea jasnější představu.

Plná kofeinu, chuťově specifická a naše. Kofola, nápoj kolového typu, který se přesně před 60 lety začal vařit v komunistickém Československu jako odpověď na nedostupnou "zápaďáckou" Coca-Colu, byla původně vynalezena coby řešení využití přebytečného kofeinu z pražení kávy. Rozkaz zněl jasně; zpracovat přebytky a používat jen tuzemské suroviny. Úkol splnili docent Zdeněk Blažek a lékárník Jaroslav Knap. Právě tito dva pánové dali vzniknout dodnes populární limonádě.

„Ubránit se Turkům nemůžeme, nuž hrdinsky dílo dokonejme. Otevřeme bránu ode tvrze a na šavle dočekáme Turky!“ volá do svých řad Mikuláš Zrinský. Pak čepelí meče ukáže k hořící bráně a rozeběhne se i se zbytkem vojska vstříc nepříteli.

Bude se prodávat benzin na talony a nebo za hotové peníze? Podívejte se na rozhovor s Vladimírem Dlouhým.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V září roku 1898 císař František Josef I. oplakal svou milovanou ženu Alžbětu, přezdívanou Sissi. V Ženevě ji zavraždil mladý anarchista Luigi Lucheni, který chtěl mermomocí spáchat atentát na nějakého mocnáře, aby jeho jméno vešlo do dějin. Netušil přitom, že císařovnu v té době sužovaly deprese a žít se jí už beztak nechtělo.

Nacistické dozorkyně za druhé světové války byly zvláštním druhem žen. Mnohé z nich byly krutější než mnozí muži. Mnohé z nich už před válkou zformovala a nasměrovala nacistická německá organizace Svaz německých žen (Bund Deutscher Mädel, BDM). Paradoxně ona z této organizace nevzešla a jako jedna z mála se nedopouštěla bestiálního mučení vězenkyň.

Dvanáctý duben 1961 byl pro ruského kosmonauta Jurije Alexejeviče Gagarina významný den, který navždy zůstane zapsán do dějin lidstva. Díky svému letu kolem Země se stal objevitelem vesmíru. Cesta byla opředena nejrůznějšími tajemstvími. Zajímá vás, jaká to byla?

Německého spisovatele Heinricha Manna nejvíc proslavila filmová adaptace jeho románu Profesor Neřád, která má název Modrý anděl. Ještě víc se díky němu proslavila herečka a zpěvačka Marlene Dietrich. Heinrich Mann se narodil před 149 lety, 27. března 1871 v Lübecku, a zemřel 12. března 1950 v Kalifornii.

Hluk ovlivňuje psychofyziologickou pohodu člověka v pracovním procesu. Dlouhodobé působení hluku může způsobit poruchy zdraví. Získali jsme unikátní video z roku 1990, které pojednává o měření hluku v kabině traktoru Zetor. Měření tehdy prováděla Státní zkušebna zemědělských, potravinářských a lesnických strojů, která ve videu představuje i přístroje pro měření.

Zatímco Německo jako průkopník využití vzducholodí k vojenským účelům v první světové válce se mj. v důsledku katastrofy Hindenburgu z roku 1937 dalšího vývoje vzdalo, ve Spojených státech, na jejichž území Hindenburg v ohnivém pekle zanikl, naopak ve stejné době rozběhli výrobu vzducholodí určených jednak pro hlídkovou námořní službu, jednak k výcviku. A jakkoli archaicky mohl tento prostředek koncem 30. let působit, nebo spíše dnes zpětně působit, jejich služba byla zajímavá, jejich počet byl během války znásoben a jejich výsledky jsou obdivuhodné.

Karanténa, epidemie, izolace, dnes tolik skloňovaná slova, často zněla i před 75 lety na konci války. V prvních poválečných dnech a týdnech nadále umírali lidé – nejen v důsledku přetrvávajícího násilí, ale i na infekční nemoci a z vyčerpání.

Na Den díkůvzdání roku 1966 se nad Manhattanem vznášel hustý smog složený z oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Tenhle smrtící koktejl zabil nejméně 169 lidí, ale některé zdroje mluví i o čtyřech stovkách.

Vědci už mnoho let vědí, že rozvinutou aztéckou civilizaci před zhruba 500 lety vyhladila epidemie, kterou Aztékové nazývali cocoliztli. Doposud se však nevědělo, jaká nemoc to vlastně byla. Vědcům z univerzity v Tübingenu se to nyní podařilo zjistit.

Černá smrt byla jedním z největších strašáků středověku a raného novověku. Současnost ukazuje, že jsme se vůbec neposunuli dál.

Kdysi se chlebu říkalo Boží dar. Jak vám ukáže článek z roku 1903, tak si chléb takové označení rozhodně zasloužené. Kromě hladu totiž dokáže toto tradiční pečivo fungovat i jako účinná dezinfekce a pomáhat tak v boji proti nákaze.

Eva Pilarová se krátce před smrtí vyznala pro Paměť národa z hlubokého studu za své chování za komunismu: „Měla jsme strach a byla jsem zbabělá. Přiznávám se k tomu. Neměla jsem takovou odvahu jako Marta, kterou hluboce obdivuji,“ řekla Eva Pilarová, která se stejně jako například Karel Gott stala v roce 1977 tváří tzv. Anticharty. Chtěla prý v tom chmurném normalizačním období jen rozdávat radost.

Bude vzrůstat po pádu železné opony evropský nacionalismus? Liší se nějak moravský nebo slezský nacionalismus od toho českého? Na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Televizní noviny profesor Andrew Lass.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Příběh ponorky U-853 je svým způsobem odpovědí těm, kdo by z pohodlí svých mírových obývacích pokojů nabyli dojmu, že koncem války již není třeba střílet. Že zabíjení lidí v situaci, kdy je o výsledku, jak s učebnicí dějepisu v ruce po desetiletích víme, rozhodnuto, je zbytečné a vlastně nehumánní. U-853 byla potopena den před německou kapitulací. Její velitel buď nedostal, nebo nerespektoval Dönitzův rozkaz ukončit ofenzívní akce a ještě 5. května 1945 potopil mezi New Yorkem a Bostonem americkou uhelnou loď. Vzápětí byla ponorka sama zničena a zahynulo všech 55 členů posádky.

Rozhovor s Jiřím Paroubkem. Vzpomíná na to, jak byla před třicet lety na sjezdu obnovena sociální demokracie. Na začátku jsme byli rozhádaní, říká bývalý politik, jeden ze sedmi polistopadových předsedů ČSSD.

V současné době si zcela přirozeně klademe otázku: Je schopná naše civilizace aktuální krizi přežít?