Josef Vaněk

/FOTO, VIDEO/ Proslovy, stříháním pásky, požehnáním novotou zářícího asfaltu s luxusními obrubníky od faráře i lidovou písničkou Šly panenky silnicí v podání dětí z novoborské MŠ Klíček, byla během pátečního dopoledne v Novém Boru slavnostně uvedena do provozu první etapa cyklostezky, která má v budoucnu spojit město s osm kilometrů vzdálenou Českou Lípou. Půlkilometrový úsek již začali Novoborští chodit testovat a okukovat.

Premiéru hry o kultovním rodinném domě zvaném šumperák připravuje Divadlo Šumperk. Inscenace s názvem Šumperák (is not dead) nabídne příběh domu, jehož projekt vznikl na konci 60. let 20. století a který dodnes vzbuzuje rozporuplné reakce. Ty se projeví v protikladu dvou generací hlavních hrdinů, kteří jsou s tímto domem spjati.

Ti, kteří si pamatují funkční kašnu Brusel v parčíku u Hotelu Centrál, o tom mohou vyprávět svým vnoučatům. Fontána byla ponechána svému osudu desítky let a řadila se tak k ostudám města Chrudim. Nyní ji pracovníci hlinecké firmy Save vrací do podoby, kterou navrhl ve třicátých letech minulého století Květoslav Vaněk, zahradní architekt a nejmladší syn světoznámého zahradního architekta Josefa Vaňka. Návštěvníci parku uvidí kašnu koncem léta, a to ve tvaru květiny v kombinaci modré, bílé a žluté barvy.

Mimořádným sportovním výkonem sedmasedmdesátiletého kulturisty Bohumila Boba Divílka začala dnes v Pelhřimově pětidenní série pokusů o rekord, která je součástí letošního 32. ročníku festivalu Pelhřimov - město rekordů. Divílek vytvořil rekord v počtu tricepsových kliků se závažím až 40 kilogramů. Během 33 sekund jich dokázal s nejvyšší zátěží udělat 31. V úterý se o rekordy pokusí čeští přeborníci v krasojízdě na kole. Festival skončí v sobotu celodenním programem na pelhřimovském Masarykově náměstí.

Ze 194 lidí popravených v období heydrichiády v Pardubicích chybí bližší informace o životech pěti osob. Některé jiné dlouho neznámé osudy obětí mapuje nová kniha…

Ježov se v úterý dopoledne zapsal do České knihy rekordů. Pomohli mu k tomu žáci z osmapadesáti škol z celé České republiky.

Nejstarší kamenný most v Česku, který najdete v jihočeském Písku, se od soboty pyšní dalším nej. I přes horké počasí se most zahalil do nejdelší české pleteno-háčkované deky. A nový rekord byl na světě. Celá akce navíc podpořila domácí hospic Athelas, který provází nevyléčitelně nemocné dospělé i děti.

Některé dávné odrůdy ovocných stromů mají pozoruhodné vlastnosti. Stojí za to je znovu objevit a zkusit je do zahrad vrátit. Třeba Babče.

Jak vypadá místo, kde zahynul Vinnetou? Žije syn Old Shatterhanda? Na všechny tyto otázky dost možná může nabídnout odpovědi Jaroslav Maryška. Bude totiž uveden do České knihy rekordů jakožto držitel největší sbírky artefaktů týkajících se postavy Vinnetoua a filmových mayovek. „Pan Maryška shromáždil v průběhu uplynulých let na dva tisíce informací a předmětů, dotýkajících se mayovek,“ informoval Josef Vaněk z Agentury Dobrý den.

V pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit jsou ode dneška k vidění symboly české státnosti včetně Svatováclavské koruny vyvedené z cukrářských modelovacích hmot. Jsou dílem žáků Střední školy gastronomie a služeb Nová Paka. Škola získala od roku 2008 už 19 ocenění na mezinárodních cukrářských soutěžích, což jí vyneslo zápis do české knihy rekordů. Jedlé symboly české státnosti v muzeu doplní expozici, ve které je i třímetrový model Pražského hradu slepeného z takřka 11.000 špejlí, řekl za muzeum Josef Vaněk.

Nejdelší ‚špagetu‘ z mrkve v Česku vytvořil dnes Jakub Skočdopole na akci Mrkvancobraní v Polné u Jihlavy. Spirála měřila 385 centimetrů, práce trvala minutu a 43 vteřin. Skočdopole se tak zapsal do České knihy rekordů.

/VIDEO/ Obdivuhodný výkon slepce. Pavel Kubíček z Miroslavi na Znojemsku je čerstvý držitel českého rekordu v ručním krájení nudlí. Pod dohledem komisařů z pelhřimovské agentury Dobrý den, zvládl v úterý před polednem nakrájet dvě, zhruba čtvrt metru dlouhé nohavice z těsta, za 2 minuty, 30 vteřin a 53 setin sekundy. Šířka krájených nudlí nepřekročila tři milimetry.

Měří téměř tři metry a váží úctyhodného půl metráku. Tak vypadá největší kuchyňský nůž v České republice vyrobený z železa a dřeva, který nově rozšířil sbírky pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit. „Jeho přenášení je práce pro tři chlapy,“ hlásí hned na úvod Miroslav Marek, prezident Agentury Dobrý den, pod kterou muzeum spadá a která rekordy zapisuje.

Zahrádkář na květen: Úkoly šlechtitele angreštu. Pranostiky v okrasné zahradě. Tipy pro hvězdníky. Pro sadbu k zahradníkovi. Pesto z léčivé bylinky.

Pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit letos rozšířilo svoji sbírku velikonočních předmětů o pomlázku upletenou z kovových špon. Mezi exponáty vztahujícími se k Velikonocům nechybí ani největší keramické vejce v Čechách nebo pomlázka z vydřích vousů.

Říká se, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Tím nejhorším způsobem se o tom přesvědčilo několik rodin v Todni u Trhových Svin v roce 1891. Původní historický článek vás seznámí s velkým požárem, který zde v tomto roce zachvátil statek a přilehlé nemovitosti.

Kozy Róza a Réza jsou dlouholetými pelhřimovskými rekordmankami. K zápisu do České knihy rekordů jim ale musejí pomáhat lidé. Jsou totiž plyšové a jejich výjimečnost spočívá v tom, že je zdatní siláci vynesou na ochoz věže kostela svatého Bartoloměje v Pelhřimově.

Pelhřimovské Muzeum rekordů dnes zaevidovalo projekt miniaturních modelů historických parních strojů. Jeho autorem je sběratel Miloslav Vaváček, jenž vlastní funkční makety například Heronovy reakční parní turbíny nebo vahadlového parního stroje Jamese Watta. ČTK to řekl Josef Vaněk z Muzea rekordů.

Expozice Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově se rozrostla o další obraz z motýlích křídel. Jedná se o obraz Madony s Jezulátkem, který pelhřimovskému muzeu věnovalo Muzeum Karla Zemana.

Barokní socha svatého Šebestiána, která má svoje místo u kostela sv. Martina v Třebíči, je v rukou restaurátora. Koncem dubna letošního roku ji včetně soklu rozebral odborník a převezl do ateliéru Jana Vodáčka do Kamenného Malíkova. Na místo ji vrátí v září.

Lantana, zajímavá okrasná rostlina s pozoruhodným květem a insekticidními účinky, pochází z tropů. Lze ji pěstovat ve formě keře nebo na kmínku jako přenosnou rostlinu.

Šumperák nebo také televizor se postupně rozšířil do měst a vesnic v celém Československu. Podívejte se, jak se stavby proměnily v čase.