Josef Vaněk

Česká architektura se může pochlubit jedním z nejpopulárnějších architektonických návrhů na světě. Rodinný domek, na který můžete na každé české vesnici desetkrát, je ve světě brán jako vrchol dobového stavebnictví. Ikonický dům s předsunutým balkonem a dvěma šikminami po stranách se oficiálně nazývá rodinný dům typu V. V lidové tvořivosti však vešel ve známost i název Televizor. To zřejmě kvůli jeho typicky hranatému tvaru, který skutečně obyčejnou televizi v lecčem připomíná. Vzhledem k původu jeho architekta se však úplně nejvíc ze všech vžil jiný název. Nejčastěji je tento dům známý jako Šumperák!

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byl dům označovaný jako šumperák vysněným domovem pro řadu lidí. Představoval trochu odlišný styl rodinného domu a měl výrazné rysy moderního a stylového bydlení.

Někdo, kdo nikdy neprošel bitevní vřavou, dokáže jen těžko pochopit, co muži pod palbou zažívali. Řada veteránů se přesto pokusila své zážitky popsat svým blízkým i další generaci. Ze vzpomínek na válku mrazí i po více než sto letech.

I když jich po celé republice existuje jen několik tisíc, znají je snad všichni a všichni se na ně dodneška díváme s úsměvem. Ale že jich ještě stojí! Atypické domky s prosklenými prvním patrem a kruhovými průhledy sice mnohým připomínají již minulé časy socialismu, na druhou stranu se jedná o architektonický skvost, který v dobách normalizace překročil pevně uzavřené hranice naší země. Připomeňme si příběh šumperáku.

Typ rodinného domu, který si vysloužil lidové označení šumperák, působil ve druhé polovině 60. let jako zjevení. Prosklený, vzdušný, úplně jiný, než všechno, co se tehdy stavělo. Stal se snem tisíců rodin po celém Československu. Jak se v něm žije dnes, po více než půl století?

Šumperák, dům navržený Josefem Vaňkem v 60. letech, dnes stojí až 15 milionů. Jak se z vysmívané stavby stal architektonický klenot?

Měl být jen jedním rodinným domem pro ředitele nemocnice. Jenže plán z šedesátých let se proměnil v lavinu, která přepsala podobu českých vesnic. Proč se lidé hádají, zda je to kýč, nebo klenot?

Ještě před pár dekádami budil rozpaky i posměch. Ulice jimi byly zaplavené a málokdo by tehdy řekl, že jednou budou poutat pozornost milovníků architektury i designu. Dům s charakteristickým balkonem, který se objevil snad v každé české vesnici nebo městě, má za sebou zvláštní příběh. A lidé se k němu dnes začínají vracet s novým pohledem.

Dům, který spojoval sny o vlastním bydlení s nevkusem své doby. A přesto se stal legendou.

Tři dny pletl Tomáš Moravec koš z vrbového proutí. Komisaři z Agentury Dobrý den ho přijeli do Pardubic změřit a v nejbližších dnech jej zapíšou do České knihy rekordů. Obří koš je k vidění na náměstí Republiky vedle Zelené brány.

Šumperák najdeme v českých ulicích i dnes. Zatímco za socialismu se však jednalo o dostupné bydlení, dnes představují tyto domy luxus pro vyšší vrstvu.

Obrovský batoh i obří turistické razítko. To jsou novinky, které si lidé mohou prohlédnout v pelhřimovském muzeu rekordů. Muzeum má o jarních prázdninách prodlouženou otevírací dobu.

Ohavný jako režim, který ho zplodil, ale pro tisíce rodin vysněný domov. Charakteristická silueta šumperáků s pultovou střechou a balkónem ukončeným šikminami s kulatými průzory se stala součástí české krajiny.

"Šumperák" najdete ještě dnes na mnoha předměstích. Kontroverzní počin komunismu dělí stále lidi na dva nesmiřitelné tábory.

„Nechcete kamínek pro radost?“ Zeptala se mě šatnářka v Ústřední městské knihovně na Mariánském náměstí v Praze.

V senátním volebním obvodu Sokolov zvítězila již v prvním kole nynější poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová. Získala přes 50 procent hlasů, vyplývá z výsledků na www.volby.cz. Neuspěl tak dosavadní senátor STAN Miroslav Balatka. Mračková Vildumetzová získala 50,72 procenta hlasů. Druhý Balatka dostal 25,41 procenta.

Po sečtení hlasů v půlce volebních okrsků vede v senátním obvodu Sokolov Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Následuje Miroslav Balatka (STAN), třetí je Jan Picka (VOK).

Málokterý typ stavby z dob socialismu budí takové emoce jako objekt navržený Josefem Vaňkem, řadovým projektantem z Okresního stavebního podniku. Pro jedny je design rodinného domu nazývaného šumperák ukázkou elegenace a komfortu. Pro jiné je zase příkladem nevkusu. Tak či tak, šumperáků nakonec bylo v tuzemsku postaveno zhruba 5 tisíc. Na svou dobu šlo totiž o velmi moderní objekty.

Nejtěžší pes. Největší půllitr z květin. Nejvíce karikatur k jídlu. Nebo nejvíce roztočených obručí na těle. Či nejvíce dřepů, ale pozor - provedených na balančním válci! To je jen malá ochutnávka letošního festivalu rekordů, který se blíží do finále. A vy můžete být u toho, vstup je zdarma.

O Muzeu rekordů Pelhřimov jste už určitě slyšeli. Má otevřeno i o Velikonocích a můžete v něm vidět spoustu rarit. Včetně miniaturních, nebo naopak obřích kraslic, nejstarší řehtačky nebo unikátních pomlázek. A jedna z nich je i z vousků vydry.

I když jich po celé republice existuje jen několik tisíc, znají je snad všichni. Atypické domky s prosklenými prvním patrem a kruhovými průhledy sice mnohým připomínají nelehké časy v socialismu, na druhou stranu se jedná o architektonický skvost, který v dobách normalizace překročil pevně uzavřené hranice naší země. Jaký je příběh šumperáku?

Alespoň jeden stojí snad v každém městě v Česku. Kolemjdoucí mu téměř nevěnuje pozornost, nejvýše mu proběhne hlavou vzpomínka na socialistické stavitelství. Typicky hranatá stavba rodinného domku se specifickou čelní stranou však v sobě skrývá zajímavý příběh.

Příští sobotu si připomínáme narození herce, novináře a spisovatele Josefa Ladislava Turnovského. V dnešním článku se podíváme na jeho začátky v divadle a také na jeho smutný milostný příběh.

Jakuba jsme našli na Instagramu a hned jsme se stali fanoušky jeho ručně háčkovaných polštářů. Zamilovali jsme se do fotek, které sdílí, do bílé a odstínů dřeva. A nemohlo to skončit jinak: Do rekonstruovaného pražského šumperáku, kde Jakub bydlí se svým partnerem a mazlivou kočkou jménem Bella, jsme s radostí přijeli.

Poznáte ho na první pohled. Pyšní se dlouhou prosklenou čelní stěnou a úzkým balkonem zakončeným šikminami s pěti kruhovými otvory na bocích. To je „rodinný dům typu V“, který se proslavil pod názvem Šumperák. Stal se symbolem socialismu a šikovných českých ručiček.

V Ostravě dnes 77 automobilů v Centru bezpečné jízdy Libros ustavilo český rekord v počtu nákladních vozů značky Tatra, které se sjely na jedno místo. Řekl organizátor akce Josef Vaněk z Agentury Dobrý den z Pelhřimova.

Rekordních 77 nákladních automobilů značky Tatra se v neděli sjelo do Centra bezpečné jízdy Libros v Ostravě. Že šlo o největší počet těchto tatrovek na jednom místě, potvrdil Josef Vaněk z Agentury Dobrý den, která spravuje české rekordy. Do Ostravy se sjela auta z ČR, Slovenska i Polska.

Ostrava - V Ostravě dnes 77 automobilů v Centru bezpečné jízdy Libros ustavilo český rekord v počtu nákladních vozů značky Tatra, které se sjely na jedno místo. ČTK to řekli organizátoři akce a Josef Vaněk z Agentury Dobrý den z Pelhřimova. Auta přijela do Ostravy z celé republiky, ale i ze Slovenska a Polska. Byly mezi nimi vozy starší než půl století i auta, která výrobní linku opustila teprve nedávno. Značné zastoupení měly hasičské vozy, ale nechyběly ani klasické sklápěčky či vojenské speciály.

„Na hranicích mám dodnes zvláštní pocit. Děti to naštěstí nechápou,“ usmívá se Josef Vaněk. Všeobecná „ztráta paměti“ na rok 89 vloni inspirovala programového šéfa pelhřimovské Agentury Dobrý den, který byl v inkriminované době vysokoškolákem v Praze, k instalaci zábavné Stezky 17. listopadu pro návštěvníky zdejších expozic. Zájem si vynutil opakování.

V jakémkoli skromném městě nebo vesnici v České republice na vás čeká jedinečná architektonická památka – šumperák. Tento všudypřítomný dům, často vysmívaný pro svůj socialistický design, nese na svých skromných bedrech tíživou historii. Za posměšky se však skrývá stavba, která slibuje pohodlí, praktičnost a překvapivý nádech modernismu. Přes počáteční posměch šumperák vystihuje historické období a nabízí nádech moderny a nečekaný domácí komfort.

/FOTO, VIDEO/ Proslovy, stříháním pásky, požehnáním novotou zářícího asfaltu s luxusními obrubníky od faráře i lidovou písničkou Šly panenky silnicí v podání dětí z novoborské MŠ Klíček, byla během pátečního dopoledne v Novém Boru slavnostně uvedena do provozu první etapa cyklostezky, která má v budoucnu spojit město s osm kilometrů vzdálenou Českou Lípou. Půlkilometrový úsek již začali Novoborští chodit testovat a okukovat.

Premiéru hry o kultovním rodinném domě zvaném šumperák připravuje Divadlo Šumperk. Inscenace s názvem Šumperák (is not dead) nabídne příběh domu, jehož projekt vznikl na konci 60. let 20. století a který dodnes vzbuzuje rozporuplné reakce. Ty se projeví v protikladu dvou generací hlavních hrdinů, kteří jsou s tímto domem spjati.

Ti, kteří si pamatují funkční kašnu Brusel v parčíku u Hotelu Centrál, o tom mohou vyprávět svým vnoučatům. Fontána byla ponechána svému osudu desítky let a řadila se tak k ostudám města Chrudim. Nyní ji pracovníci hlinecké firmy Save vrací do podoby, kterou navrhl ve třicátých letech minulého století Květoslav Vaněk, zahradní architekt a nejmladší syn světoznámého zahradního architekta Josefa Vaňka. Návštěvníci parku uvidí kašnu koncem léta, a to ve tvaru květiny v kombinaci modré, bílé a žluté barvy.

Mimořádným sportovním výkonem sedmasedmdesátiletého kulturisty Bohumila Boba Divílka začala dnes v Pelhřimově pětidenní série pokusů o rekord, která je součástí letošního 32. ročníku festivalu Pelhřimov - město rekordů. Divílek vytvořil rekord v počtu tricepsových kliků se závažím až 40 kilogramů. Během 33 sekund jich dokázal s nejvyšší zátěží udělat 31. V úterý se o rekordy pokusí čeští přeborníci v krasojízdě na kole. Festival skončí v sobotu celodenním programem na pelhřimovském Masarykově náměstí.

Ze 194 lidí popravených v období heydrichiády v Pardubicích chybí bližší informace o životech pěti osob. Některé jiné dlouho neznámé osudy obětí mapuje nová kniha…

Ježov se v úterý dopoledne zapsal do České knihy rekordů. Pomohli mu k tomu žáci z osmapadesáti škol z celé České republiky.

Nejstarší kamenný most v Česku, který najdete v jihočeském Písku, se od soboty pyšní dalším nej. I přes horké počasí se most zahalil do nejdelší české pleteno-háčkované deky. A nový rekord byl na světě. Celá akce navíc podpořila domácí hospic Athelas, který provází nevyléčitelně nemocné dospělé i děti.

Některé dávné odrůdy ovocných stromů mají pozoruhodné vlastnosti. Stojí za to je znovu objevit a zkusit je do zahrad vrátit. Třeba Babče.

Jak vypadá místo, kde zahynul Vinnetou? Žije syn Old Shatterhanda? Na všechny tyto otázky dost možná může nabídnout odpovědi Jaroslav Maryška. Bude totiž uveden do České knihy rekordů jakožto držitel největší sbírky artefaktů týkajících se postavy Vinnetoua a filmových mayovek. „Pan Maryška shromáždil v průběhu uplynulých let na dva tisíce informací a předmětů, dotýkajících se mayovek,“ informoval Josef Vaněk z Agentury Dobrý den.

V pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit jsou ode dneška k vidění symboly české státnosti včetně Svatováclavské koruny vyvedené z cukrářských modelovacích hmot. Jsou dílem žáků Střední školy gastronomie a služeb Nová Paka. Škola získala od roku 2008 už 19 ocenění na mezinárodních cukrářských soutěžích, což jí vyneslo zápis do české knihy rekordů. Jedlé symboly české státnosti v muzeu doplní expozici, ve které je i třímetrový model Pražského hradu slepeného z takřka 11.000 špejlí, řekl za muzeum Josef Vaněk.

Nejdelší ‚špagetu‘ z mrkve v Česku vytvořil dnes Jakub Skočdopole na akci Mrkvancobraní v Polné u Jihlavy. Spirála měřila 385 centimetrů, práce trvala minutu a 43 vteřin. Skočdopole se tak zapsal do České knihy rekordů.

/VIDEO/ Obdivuhodný výkon slepce. Pavel Kubíček z Miroslavi na Znojemsku je čerstvý držitel českého rekordu v ručním krájení nudlí. Pod dohledem komisařů z pelhřimovské agentury Dobrý den, zvládl v úterý před polednem nakrájet dvě, zhruba čtvrt metru dlouhé nohavice z těsta, za 2 minuty, 30 vteřin a 53 setin sekundy. Šířka krájených nudlí nepřekročila tři milimetry.

Měří téměř tři metry a váží úctyhodného půl metráku. Tak vypadá největší kuchyňský nůž v České republice vyrobený z železa a dřeva, který nově rozšířil sbírky pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit. „Jeho přenášení je práce pro tři chlapy,“ hlásí hned na úvod Miroslav Marek, prezident Agentury Dobrý den, pod kterou muzeum spadá a která rekordy zapisuje.

Zahrádkář na květen: Úkoly šlechtitele angreštu. Pranostiky v okrasné zahradě. Tipy pro hvězdníky. Pro sadbu k zahradníkovi. Pesto z léčivé bylinky.

Pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit letos rozšířilo svoji sbírku velikonočních předmětů o pomlázku upletenou z kovových špon. Mezi exponáty vztahujícími se k Velikonocům nechybí ani největší keramické vejce v Čechách nebo pomlázka z vydřích vousů.

Říká se, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Tím nejhorším způsobem se o tom přesvědčilo několik rodin v Todni u Trhových Svin v roce 1891. Původní historický článek vás seznámí s velkým požárem, který zde v tomto roce zachvátil statek a přilehlé nemovitosti.

Kozy Róza a Réza jsou dlouholetými pelhřimovskými rekordmankami. K zápisu do České knihy rekordů jim ale musejí pomáhat lidé. Jsou totiž plyšové a jejich výjimečnost spočívá v tom, že je zdatní siláci vynesou na ochoz věže kostela svatého Bartoloměje v Pelhřimově.

Pelhřimovské Muzeum rekordů dnes zaevidovalo projekt miniaturních modelů historických parních strojů. Jeho autorem je sběratel Miloslav Vaváček, jenž vlastní funkční makety například Heronovy reakční parní turbíny nebo vahadlového parního stroje Jamese Watta. ČTK to řekl Josef Vaněk z Muzea rekordů.

Expozice Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově se rozrostla o další obraz z motýlích křídel. Jedná se o obraz Madony s Jezulátkem, který pelhřimovskému muzeu věnovalo Muzeum Karla Zemana.

Barokní socha svatého Šebestiána, která má svoje místo u kostela sv. Martina v Třebíči, je v rukou restaurátora. Koncem dubna letošního roku ji včetně soklu rozebral odborník a převezl do ateliéru Jana Vodáčka do Kamenného Malíkova. Na místo ji vrátí v září.

Lantana, zajímavá okrasná rostlina s pozoruhodným květem a insekticidními účinky, pochází z tropů. Lze ji pěstovat ve formě keře nebo na kmínku jako přenosnou rostlinu.

Šumperák nebo také televizor se postupně rozšířil do měst a vesnic v celém Československu. Podívejte se, jak se stavby proměnily v čase.