Kosmonaut

Americký astronaut Frank Rubio vytvořil nový rekord NASA v délce pobytu ve vesmíru. Na oběžné dráze strávil těžko uvěřitelných 371 dnů. Ve středu se bezpečně vrátil zpět na Zemi. Nicméně světový rekord dál drží Rus Valerij Poljakov, který mezi lety 1994 a 1995 strávil na palubě vesmírné stanice Mir 437 dní.

V kazachstánské stepi dnes přistál modul s dvěma ruskými kosmonauty a jejich americkým kolegou, kteří se měli na Zemi z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátit už před půl rokem. Američan Frank Rubio přitom díky odloženému návratu kvůli poškození kosmické lodi Sojuz překonal rekord v nejdelším nepřerušeném americkém pobytu ve vesmíru, kde strávil 371 dní, a spolu s ruskými kosmonauty strávil historicky nejdelší dobu na ISS.

Vladimir Komarov byl talentovaný kosmonaut, kterému se stal osudným let kosmickou lodí Sojuz-1, která měla technické problémy už před startem. I přesto Sověti misi nezrušili, aby ve vesmírných závodech nezůstali pozadu za Spojenými státy americkými.

Zatímco Rusko jako první vypustilo umělou družici, ba i poslalo člověka do vesmíru, Američané zvítězili v rozhodující bitvě o Měsíc. Teď se však nenápadně dere do popředí nejen Čína, ale především Muskova firma SpaceX.

Maďarský astronaut bude členem mezinárodního čtyřčlenného týmu, který poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Po Bertalanu Farkasovi, který v roce 1980 letěl do vesmíru na palubě Sojuzu 36, to bude v pořadí druhý maďarský astronaut.

Osteoporóza, nemoc, která oslabuje kosti, postihuje miliony lidí po celém světě. Co tři sekundy si někdo zlomí kost kvůli této nemoci. V současné době, kdy pilotované vesmírné mise na Měsíc a Mars nabírají na tempu, jsou vědci aktivně zaměřeni na hledání způsobů, jak ochránit astronauty před nevyhnutelnými účinky dlouhodobých vesmírných letů, včetně rychlého poklesu hustoty kostí.

Astronauti, odvážní lidé, kteří cestují mimo naši planetu, poznávají vesmír na vlastní oči, jak se o tom většině z nás může jen zdát. Jejich dobrodružství jsou však spojena s řadou každodenních omezení, která my na Zemi považujeme za samozřejmost. Co nesmí třeba kosmonaut ve vesmíru udělat?

Z kosmodromu Bajkonur dnes v 17:44 SELČ odstartovala ruská raketa Sojuz 2.1a s lodí Sojuz MS24, která k Mezinárodní vesmírně stanici (ISS) dopraví trojici astronautů - Rusy Olega Kononěnka a Nikolaje Chuba a Američanku Loral O'Harovou. Startu rakety podle agentury AFP přihlížely stovky turistů, především z Ruska a bývalých sovětských republik.

Online nabídka audiovizuálního obsahu se neustále rozšiřuje a je čím dál těžší se v ní neztratit. Každý týden proto vypíchneme několik titulů hodných vaší pozornosti, které právě dorazily na některou ze streamovacích platforem dostupných v Česku. Zohledníme přitom mezinárodní giganty i lokální hráče, akční filmy i festivalovou produkci. Kromě článku nabízíme i videoverzi VOD tipů, kterou provází youtuber Medojed.

Je to jedno z nejnebezpečnějších a nejnáročnějších zaměstnání na světě. Astronauti podstupují vyčerpávající výcvik, riskují vlastní pohodlí, zdraví i život. Vyplatí se to?

Jednou z těchto výzev byla samotná omezení lidského těla v tak neúprosném prostředí, jakým je vesmír. Kromě ochrany poskytované zemskou atmosférou a magnetosférou by lidé byli vystaveni extrémním teplotám a nedostatku tlaku, které by měly pro lidské tělo fatální následky.

Poprvé se do vesmíru dostal v roce 1961 Jurij Gagarin ze Sovětského svazu. O rok později se tam dostal první Američan, a to John Glenn. V roce 1978 se tam podíval i Vladimír Remek, a to jako první český kosmonaut a třetí národnost vůbec. Vojenský pilot z Českých Budějovic byl podle serveru Deník členem dvojčlenné posádky lodi Sojuzu 28, které velel Alexej Gubarev.

Již v prvních scénářích cest člověka do vesmíru, které spřádali nadšení snílci, figurovala vícečlenná posádka. Složité postupy při letech k jiným planetám, stavby komplikovaných konstrukcí na oběžné dráze či vzájemná psychická podpora si žádaly kolektiv, nikoliv osamělého kosmonauta s omezenými možnostmi…

Její manžel se stal ze dne na den mezinárodní hvězdou se zástupy fanynek. Každý se s ním chtěl vyfotit nebo si popovídat. Valentina Gagarinová si svého muže hlídala a když měla podezření na nevěru, neváhala si to jít ověřit přímo na ,,místo činu“.

Jste součástí vesmírné mise na záchranu kapitána Olimara. Pravidlo číslo jedna: nikdy si nesundávejte přilbu. Už jako malí jste chtěli objevovat cizí planety a kapitán Olimar byl vaším hrdinou? Ten neohrožený objevitel, který zaznamenal a popsal tolik neznámých cizoplanetárních objektů a tvorů, jehož plakát vám jistě visel nad postelí?

Čtveřice astronautů v pondělí 4. září úspěšně dokončila sestup z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když jejich loď Dragon od společnosti SpaceX dosedla za pomoci padáků na hladinu Atlantského oceánu východně od amerického státu Florida. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vyrazila zpět k Zemi vesmírná loď Dragon společnosti SpaceX, která má na palubě čtyři astronauty. Dva Američané, Rus a teprve druhý astronaut Spojených arabských emirátů mají k pobřeží Floridy dorazit v pondělí kolem šesté ráno SELČ.

Čtveřice astronautů dnes úspěšně dokončila sestup z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když jejich loď Dragon od společnosti SpaceX dosedla za pomoci padáků na hladinu Atlantického oceánu východně od amerického státu Florida. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kotví od neděle 27. srpna vesmírná loď Crew Dragon Endurance americké soukromé společnosti SpaceX. Na stanici dopravila čtyři astronauty ze čtyř zemí, v orbitálním komplexu je nyní 11 osob. Agentura Reuters zprostředkovala video s příletem a uvítáním nového osazenstva.

Vesmírná loď Crew Dragon, kterou v sobotu 26. srpna vypustila společnost SpaceX, se včera úspěšně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici. Její čtyřčlenná posádka stráví na své misi celkem šest měsíců. Mise společnosti SpaceX s názvem Crew-7 představuje v pořadí již sedmou vesmírnou kooperaci firmy s vesmírnou agenturou NASA v rámci přepravy lidské posádky právě na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Z pohledu SpaceX jde navíc již o jedenáctý let na oběžnou dráhu s lidskou posádkou na palubě. Let Crew-7 byl úspěšně zakončen dokováním lodi Crew Dragon na ISS v neděli zhruba v 15:16 středoevropského letního času. Tým na ISS doplní zástupci čtyř velkých kosmických agentur Posádku letu tvořila čtveřice astronautů

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v neděli úspěšně zakotvila vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která má na palubě čtyři astronauty ze čtyř zemí. Loď odstartovala v sobotu z Floridy, finální manévr na oběžné dráze na svých internetových stránkách živě přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Podle amerického psychologa by se děti neměly tak brzy definovat, co se týče zaměstnání.

Mrtvé tělo ve vesmíru představuje biohazard, uvnitř kosmické lodi však zůstat nemůže. Hledali jsme odpověď na morbidní otázku, co se stane, pokud někdo zemře na vesmírné misi.

Čtyři astronauti – zástupci čtyř zemí a vesmírných agentur z celého světa – odstartovali na palubě rakety SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici a zahájili tak misi, která má trvat více než šest měsíců.

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) odletěla po odloženém startu mise Crew 7 společnosti SpaceX. V lodi Crew Dragon jsou čtyři astronauti ze čtyř zemí. Přímý přenos letu bylo možné sledovat na webových stránkách NASA.

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) odletěla po odloženém startu mise Crew 7 společnosti SpaceX. V lodi Crew Dragon jsou čtyři astronauti ze čtyř zemí. „Abychom prozkoumali vesmír, musíme to dělat společně,” řekl agentuře AP několik minut před startem mise generální ředitel Evropské kosmické agentury Josef Aschbacher. Loď o několik dní později přiveze z ISS zpět na Zemi stávající čtyřčlennou posádku.

Mise bude trvat více než půl roku.

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) odletěla po odloženém startu mise Crew 7 společnosti SpaceX. V lodi Crew Dragon jsou čtyři astronauti ze čtyř zemí. Přímý přenos letu bylo možné sledovat na webových stránkách NASA.

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dnes úspěšně zakotvila vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která má na palubě čtyři astronauty ze čtyř zemí. Loď odstartovala v sobotu z Floridy, finální manévr na oběžné dráze na svých internetových stránkách živě přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Proč se státy opět začínají předhánět v tom, kdo přistane na povrchu Měsíce?

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu vzlétla ve středu ruská raketa Sojuz 2.1a se zásobovací lodí Progress MS-24, která v pátek zdárně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). K orbitálnímu komplexu má zamířit z USA i nová sestava astronautů, jejich let se ale posunul nejméně o 24 hodin na sobotu.

Přesně před jedenácti lety zemřel legendární astronaut Neil Armstrong. Jako první položil podrážku své boty na lunární povrch a se svým kolegou Buzzem Aldrinem spatřili podle svých slov UFO. O tomto incidentu nyní promluvil vědec Apolla 11. Posádka skutečně spatřila něco nečekaného. Astronauti hlásí podobná pozorování pravidelně.

Pohledem na svět ze zorného pole astronautů se budou moci potěšit od poloviny září lidé při procházce po pěší zóně v centru Šumperka. Nabídne jim ho výstava brněnské hvězdárny a planetária s názvem Svět v noci, na kterou naváže další program pojmenovaný Temná strana světla. Uprostřed Sadů 1. máje bude vše doplňovat velká nafukovací maketa zeměkoule. Akci pořádá město Šumperk ve spolupráci s brněnskými hvězdáři a domem kultury, informovali pořadatelé akce.

Uprostřed Sadů 1. máje bude vše doplňovat velká nafukovací maketa zeměkoule.

Podle nové studie stačí k vybudování a udržení kolonie na Marsu jen asi dvě desítky astronautů, což je oproti dřívějším odhadům nižší počet. Dřívější odhady hovořily o 100 lidech, jak píše web Yahoonews.

Kosmický turismus a ambiciózní cíle kolonizovat Měsíc a Mars. Civilizace postupně expanduje do vesmíru, který je ale vůči člověku nepřátelský. Může dojít ke zdravotním komplikacím a technickým závadám. Pokud někdo ve vesmíru zemře, co se stane s tělem?

Amazon nám nedávno nadělil oficiální trailer na nadcházející snímek jménem A Million Miles Away, ve kterém se Michael Peña chopí role farmáře z mexické rodiny, jenž zatouží vzlétnout až ke hvězdám.

Komerční lety do vesmíru se stávají rutinou. Společně s tím, jak jsou stále běžnější, ovšem roste i možnost, že někdo při cestách mimo atmosféru zemře. Co se v takovém případě stane s lidským tělem nedávno přiblížil lékař astronautů Emmanuel Urquieta.

Výpravu sovětské lodi Sojuz 11 k vůbec první orbitální stanici Saljut 1 od počátku provázely potíže. To nejhorší ale přišlo při návratu na Zemi.

Americký psycholog tvrdí, že by se děti neměly tak brzy škatulkovat, co se týče budoucího zaměstnání. V realitě by totiž mohly ošklivě narazit.

Závod o dobývání Měsíce nabírá na obrátkách. USA s astronauty stále nikdo nepřekonal. V tomto tisíciletí ale zatím vede Čína, která dovezla tamní prach. Přistát se chystá i Indie a překvapivě teď zabralo i Rusko - chce kosmonauty.

Mezinárodní vesmírná stanice byla spuštěna v roce 1998. Nová studie ukázala, že na její palubě dochází k výskytu potenciálně nebezpečných látek pro lidské zdraví. Zdrojem jsou osobní věci astronautů.

V nadcházejících letech se do vesmíru chystá hned několik lidských posádek. Lidé se tak stále více zajímají o to, co se s člověkem stane, pokud ve vesmíru umře. Na tuto otázku nyní hledají odborníci co nejpřesnější odpověď. Lidé cestují do vesmíru již více než 60 let. Za tuto dobu došlo k celkem 20 úmrtím. 14 z nich souvisí se dvěma velkými leteckými katastrofami – explozí raketoplánů Challenger (1983) a Columbia (2003) – zbývajících 6 pak tvoří dvě trojčlenné posádky misí Apollo 1 (1967) a Sojuz 11 (1971). Pouze poslední zmiňovaný případ však popisuje skutečné úmrtí ve vesmíru, jelikož kromě Sojuzu 11 zemřeli všichni kosmonauti

Barbie dokáže cokoliv. V letošním filmu režisérky Grety Gerwigové se ukáže jako americká prezidentka, nositelka Nobelovy ceny za fyziku, soudkyně nejvyššího soudu či dokonce jako mořská panna. Snímek odráží bezpočet rolí a kariér, které legendární panenka za desetiletí své existence vystřídala, napsal server BBC.

Je známým faktem, že dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže má negativní dopady na lidský organismus, který není na pobyt v prostředí bez pozemské gravitace stavěný. S tím, jak astronauté tráví ve vesmíru stále více a více času je proto stále palčivější otázka, jak jim působení gravitační síly zajistit. Jaké možnosti máme?

Program americké NASA a jejích partnerů (počítá se mezi ně i Česká republika) Artemis by měl vyvrcholit v roce 2025 nebo 2026 návratem lidí na povrch Měsíce. Od naší poslední návštěvy ale uplynulo již více než 50 let a vše potřebné je proto nutné navrhnout znovu v moderní podobě. Týká se to i skafandru, ve kterém astronauté vystoupí na měsíční povrch.

Před 52 lety byl stanoven další mezník v dobývání kosmu. Američtí astronauté se v rámci programu Apollo 15 poprvé svezli po povrchu Měsíce v dopravním prostředku. Stalo se tak s pomocí jedinečného elektrického vozítka Lunar Rover. Posádka rakety se vrátila na Zemi 7. srpna 1971.

Před 52 lety se po měsíčním povrchu vůbec poprvé prohnalo lunární vozítko NASA.

Podle NASA byla včera kvůli výpadku proudu v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu na 20 minut přerušena komunikace s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Komunikační systém předal zprávu a k normálnímu provozu se vrátil až po 90 minutách.

Vesmírná agentura musela použít ruské komunikační systémy, aby astronautům sdělila, co se stalo, což naznačuje potřebu dalších redundantních opatření.

NASA poprvé ztratila kontakt s ISS. Vesmírná agentura musela použít ruské komunikační systémy, aby astronautům sdělila, co se stalo.

Čtveřice se skládá z astronautů NASA, ESA, JAXA a Roskosmosu. Na vesmírnou stanici by měli astronauti odletět 17. srpna. Odstartují v kapsli Dragon od SpaceX a na ISS stráví půl roku.

Čína plánuje vyslat malý druh ryb na orbitální stanici Tiangong, aby studovala interakce mezi nimi a mikroorganismy v malých uzavřených systémech. Podle čínských vědců by tento typ analýzy mohl také pomoci při výzkumu úbytku kostní hmoty u astronautů.

Nedávno se čtyři dobrovolníci zavřeli do uzavřeného stanoviště, aby se zúčastnili roční experimentální simulace Marsu.

5. února 1971 přistálo Apollo 14 na Měsíci. Kromě vybavení si astronauti s sebou vzali i hlavu golfové hole a několik golfových míčků.

Jako první se po povrchu Měsíce prošel kosmonaut Neil Armstrong, a to před 54 lety (brzo ráno 21. července 1969). Byla to tehdy velká sláva hlavně pro Američany, kteří byli ve Studené válce zase o krok dopředu před Sověty. Ti jen vzteky skřípali zuby, že se na Měsíci netřepotá vlajka Sovětského svazu. Tento úspěch ale nejdříve předcházela obrovská tragédie.

Dne 20. července 1969 američtí astronauti bezpečně přistáli na Měsíci a o den později Neil Armstrong jako první člověk na světě vstoupil na Měsíc. Čím se trojice astronautů, tedy Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins, během své vesmírné mise živila?

Vesmírný let je pro naprostou většinu z nás zcela nepředstavitelným zážitkem. A stejně nepředstavitelné jsou i důsledky, jež může mít takový úkol nejen pro naše tělo, ale i mysl.

Ne, nejde o nějakou neobvyklou chybu při oblékání nebo o něco, co pochytil na Měsíci. Aldrin podle svých slov nosí vždy troje hodinky.