Kosmonaut

Ne, nebojte se, neotevřeli jste si omylem politický magazín, ani stránku s recenzemi starých knih. I přesto, že název dnešního článku očividně odkazuje na knihu prezidenta Zemana „Jak jsem se mýlil v politice“, politice se dnes budeme snažit vyhýbat, byť úplně zcela to nepůjde, jak uvidíte za chvíli. Hlavní roli ale bude hrát něco jiného. Je ovšem otázka, […]

Až do konce srpna probíhá v Olomouci tramvajová výluka na trase z hlavního nádraží do Pavloviček. Důvodem je výměna čtyř výhybek v přednádražním prostoru a také kolejnic na tramvajové smyčce ve Fibichově ulici.

Na palubě Orionu se odehrála chvíle, na kterou posádka nezapomene. Astronauti navrhli pojmenovat měsíční kráter po zesnulé manželce velitele mise Reida Wisemana – a při emotivní poctě nikomu z nich nezůstaly oči suché.

Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.

Pevnost poznání v Olomouci nabízí unikátní program, který ocení zejména děti. Ukáže, jaké je to být astronautem a zažít třeba přetížení při startu rakety nebo ztrátu orientace v prostoru. Letní program Trénuj jako astronaut během července a srpna promění Pevnost poznání v tréninkové centrum budoucích astronautů.

Bioreaktor na bázi astronautského odpadu uvolnil z měsíčního a marťanského simulantu síru, vápník, hořčík i sodík – živiny nezbytné pro pěstování potravin bez jediné zásilky ze Země.

Čtyři astronauti, dva nehotové přistávací moduly a start nejdříve v červnu 2027. NASA oznámila posádku mise Artemis III – a ani tentokrát na Měsíc ještě nepřistanou.

Čtyři astronauti, dva nehotové přistávací moduly a start nejdříve v červnu 2027. NASA oznámila posádku mise Artemis III – a ani tentokrát na Měsíc ještě nepřistanou.

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.

Když v roce 1936 přiběhla v Kremlu k tribuně zubatá holčička se šikmýma očima a podala sovětskému diktátorovi kytici, byl okouzlen. „Tyto květiny jsou pro soudruha Stalina od dětí Burjatsko-mongolské republiky,“ zaštěbetala. Rozesmátý vůdce ji vyzdvihl na stůl a dívka ho objala kolem krku.

NASA vybrala dva rovery pro mise Artemis na jižní pól Měsíce. Reportér National Geographic všechna tři kandidátská vozidla osobně vyzkoušel – a jsou si překvapivě nepodobná.

Představte si, že na 520 dní zmizíte z běžného světa. Žádné procházky přírodou, žádné objetí od blízkých. Jen kovové stěny, několik dalších lidí a vědomí, že ven prostě nesmíte. Přesně to zažila šestice dobrovolníků v experimentu MARS-500, který měl simulovat cestu lidí na Mars.

Ve vesmíru strávila téměř rok, vědci na ní testovali, jak funguje ve vesmíru ženské tělo. Nyní se vrátila z další historicky přelomové mise. Oblétla měsíc a na cestě zachránila celou posádku.

Shepardův bezpečný návrat nebyl vůbec samozřejmostí. Ještě 5. května 1961 ráno poradci přemlouvali prezidenta Kennedyho, aby povolení ke startu znovu zvážil. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin už měl za sebou první úspěšný oblet Země a případná ztráta astronauta by byla pro prestiž USA ranou do vazu.

Producent Vratislav Šlajer z Bionautu chystá se svým týmem nový celovečerní film režisérky Natálie Císařovské (Její tělo) o operní divě Emě Destinnové s názvem Její hlas. Připravuje i celovečerní dokument a miniserii o prvním ikonickém českém boybandu Lunetic, historické drama s prvky fantasy …

Produkční společnost Bionaut vstupuje do další fáze svého vývoje. Vedle přípravy několika ambiciózních filmových a seriálových projektů posiluje také svůj distribuční label Zero Gravity, který se prof

Artemis II úspěšně obletěla Měsíc. NASA teď plánuje stálou základnu na jižním pólu do roku 2030 — poháněnou jadernou energií, zásobenou lunární vodou a obklopenou autonomními vozidly. Začíná nový závod o vesmír.

Sluneční bouře může astronauty zabít. Posádka Artemis II letí daleko za ochranné magnetické pole Země a NASA má připravený plán, jak ji před smrtícím zářením ochránit.

Symbolika návratu k Měsíci je velmi silná i pro nás Čechy. Eugene Cernan, poslední muž na Měsíci, měl československé kořeny a na svou misi vzal československou vlajku. Jeho matka se za svobodna jmenovala Rozálie Cihlářová a pocházela z jižních Čech, otcovi rodiče byli ze Slovenska.

Posádka Artemis II při průletu kolem Měsíce překonala rekord vzdálenosti, zachytila ikonický Západ Země a jako první lidé v historii pozorovala úplné zatmění Slunce z odvrácené strany Měsíce.

Mise Artemis II je dalším krokem pro lidstvo. A rozhodně ne malým, vlastně doposud největším. Zatímco se astronauti vracejí domů, lidstvo se může kochat unikátními snímky odvrácené strany Měsíce. Fotografie zachycují i zatmění Slunce s viditelnou koronou i hvězdami či západ Země.

Astronauti mise Artemis II pracují v malé kabině Orionu v beztížném stavu. Úroveň radiace bude vyšší než na ISS, která je na nízké oběžné dráze Země, ale stále bezpečná. Jak tam žijí?

Posádka Artemis II má jediné 45minutové okno, aby zachytila Zemi vycházející nad Měsícem — a navázala tak na snímek, který v roce 1968 změnil pohled lidstva na vlastní planetu.

Čtyři astronauti mise Artemis II provedli National Geographic replikou lodi Orion – od improvizované kuchyně a ložnice až po záchod s povinnou ochranou sluchu. A o nejlepší místo na spaní se poperou až teď – během letu.

Vědci a inženýři NASA, kteří jako děti sledovali přistání Apolla, nyní stojí v čele programu Artemis II. Pro mnohé z nich jde o poslední misi před odchodem do důchodu – a zároveň splnění celoživotního snu.

Let Apollo 7 je sice mnohem méně známý než legendární Apollo 11 (malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo), ale zato má mnoho prvenství. Byl to první let z programu Apollo, který se vůbec uskutečnil. Předchozí Apollo 1 totiž skončil neúspěchem. Dále to byl třeba první pilotovaný let s raketou Saturn 1B a taky z něj byl poprvé pořízen přímý televizní přenos.

Znáte vesmírné pero, které astronauti používají při svých cestách do vesmíru už téměř 60 let? Zázračné pero bylo součástí vybavení i během prvního přistání člověka na Měsíci. Jako jediné dokáže psát díky unikátní technologii i ve stavu beztíže. Odhadovanou životnost má 100 let. Plzeňská Drbna si toto pero vyzkoušela. Od roku 1969 má jedno takové pero v majetku rodina Zdeňka Roučky. I po 57 letech skutečně stále krásně píše.

Před 48 lety, 2. března 1978, odstartoval do vesmíru rodák z Českých Budějovic Vladimír Remek. Tehdy se stal 87. člověkem na oběžné dráze a zároveň prvním kosmonautem z jiné země než Sovětského svazu či USA. Dodnes zůstává jediným Čechem, který se podíval do kosmu.

Jméno, které zná téměř každý, i když se o kosmos běžně nezajímá. Jurij Alexejevič Gagarin nebyl jen pilotem, nebyl jen kosmonautem, stal se symbolem celé éry. Stačilo pouhých 108 minut a svět získal nového hrdinu, zatímco Sovětský svaz marketingový jackpot, o kterém si dnešní PR oddělení mohou nechat zdát.

NASA vstupuje do další klíčové fáze návratu člověka do hlubokého vesmíru. Na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě pokračují přípravy testovací mise Artemis II, která má jako první pilotovaný let programu Artemis obletět Měsíc. Inženýři pracují podle plánu a připravují se na zásadní předstartovní zkoušku s označením wet dress rehearsal, při které bude raketa Space Launch System poprvé kompletně natankována.

A kdo je „váš vesmír“?

Pánev South Pole-Aitken je největší a nejstarší známý impaktní kráter na Měsíci a zároveň primární cíl nadcházející mise Artemis. Jak vznikla? A co odhalila nová analýza?

Rychlejší ubíhání času na Marsu potvrdili američtí vědci v nedávném výzkumu, ve kterém se odkazují i na dřívější teorie obecné relativity fyzika Alberta Einsteina. Zjištění jsou důležitá pro budoucí mise i plány pro osídlení. Astronauti tak mohou vyřešit například seřízení hodinek se Zemí.

Je jí 33 let, pracuje jako letecká a mechatronická inženýrka a už za pár dní se zapíše do historie jako první vozíčkářka, která se podívá do vesmíru. Umožní jí to soukromá společnost Jeffa Bezose Blue Origin.

Začalo to sérií devíti knižních bestsellerů. Podle nich vzniklo šest řad skvěle hodnoceného seriálu. Teď se tahle populární sci-fi značka mění na videohru – do jejíhož vývoje se zapojil i skutečný astronaut NASA. A herní znalce potěší, že úplně nejvíc chystaná novinka připomíná legendární Mass Effect.

Ve stepi necelých 160 kilometrů od kazašského města Žezkazgan přistála v úterý kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma kosmonauty z Ruska a jedním astronautem ze Spojených států, kteří se vrátili z 245 dní trvající mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Asi není třeba blíže představovat Vladimíra Remka, je to jediný československý kosmonaut, který se kdy podíval do vesmíru. Známý není jen on, ale i jeho dcera Anna Remková, která je českou herečkou.

Sondy a vozítka na Marsu sbírají data už půl století. Ale na některé věci prostě nestačí. Nová studie NASA teď navrhuje konkrétní scénář, jak by měla vypadat první lidská mise. Překvapivě jde o dvoustupňový plán s jasnými vědeckými cíly. Vědci z NASA sestavili obsáhlou zprávu, která poprvé konkrétně definuje, jak by měla mise lidí na Mars vypadat. Není to žádná sci-fi vize, jde o pečlivě promyšlený plán založený na tom, co už o rudé planetě víme. První výsadek bude krátký a bude trvat 30 dní. Astronauti přistanou, provedou základní průzkum a hlavně ověří, že systémy fungují a že lidské tělo

Byl to jeden z rutinních startů pilotované lodi Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Když ale 27. listopadu v 10:27:57 SEČ nosná raketa opustila startovní rampu 31/6 kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, něco nebylo v pořádku.

NASA je s přípravami na další let amerických astronautů na Měsíc v závodě nejen s Čínou, ale také s kalendářem. Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029. Na splnění tohoto politického termínu zbývá 36 měsíců. Je reálné tento termín dodržet? Jaká je připravenost jednotlivých prvků a kde jsme právě teď v časové ose vedoucí ke startovní připravenosti?

Byl druhý za Gagarinem. Druzí zůstávají ve stínu, svět oslavuje prvenství. Ovšem i příběhy těch druhých si zaslouží být vyprávěny. Zvlášť když tenhle „druhý“ má na svém kontě i řadu prvenství.

Start do vesmíru provázely nervy i kuriozita. První Američan, který mířil do vesmíru, musel kvůli zpoždění řešit problém, se kterým se nepočítalo.

Oleg Artěmjev, zkušený ruský kosmonaut, byl nečekaně odvolán z mise Crew-12 společnosti SpaceX. Důvod? Údajně fotografoval chráněnou dokumentaci během výcviku v USA, čímž mohl porušit přísné americké bezpečnostní předpisy. Incident znovu otevírá otázky o budoucnosti mezinárodní vesmírné spolupráce.

Olomoucká pop-folková skupina Hope Astronaut po sedmi letech od posledního alba Balance in the Heights vydala nové pětipísňové EP Moontides. Ve dvou skladbách překvapila českými texty.

Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy na první pilotovaný let Indie pokračují a událo se toho celkem dost. Tentokrát se zaměříme na indické kosmonauty a jejich přípravu na let. Na úvod si rychle shrneme dosavadní počínání v pilotovaném programu, včetně připomenutí historie a kontextu, ale hlavní prostor věnujeme prvnímu oddílu indických astronautů v programu Gaganyaan (Gaganyán).

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má být vyřazena z provozu už za čtyři roky. Teď ale ještě rozhodně nekončí. Naopak. Stanice je mimořádně rušná: poprvé v historii má obsazeno všech osm dokovacích portů, jak oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

„Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo,“ komentoval Neil Armstrong okamžik, kdy se Pozemšťan poprvé dotkl nohama měsíčního povrchu. Jeho věta se stala jedním z nejslavnějších výroků 20. století.

Ruský kosmonaut Oleg Artěmjev byl stáhnut z příští mise lodi americké firmy SpaceX na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), a to zřejmě kvůli porušení amerických předpisů o národní bezpečnosti. Artěmjev z ruské vesmírné korporace Roskosmos měl být zařazen do posádky mise SpaceX Crew-12, čtyřčlenného letu, který má odstartovat k ISS nejdříve v únoru.

NASA po měsících nejistoty rozhodla: problémová loď Starliner se k ISS příště vydá bez posádky. Rozhodnutí padlo po sérii technických selhání, která vyvrcholila nouzovým návratem astronautů lodí SpaceX.

K ISS je nyní připojeno rekordních osm kosmických lodí. Na stanici létají s posádkou i zásobami a slouží i jako popelnice. Konec ISS je v plánu na přelom desetiletí.

Válka mezi Bílým domem a Kapitolem nabírá na obrátkách. Poté, co Donald Trump pohrozil senátoru Marku Kellymu trestem smrti za „vlastizradu“ a ministr obrany Pete Hegseth na něj nasadil vyšetřovatele, se bývalý astronaut rozhodl pro tvrdý protiútok. Na tiskové konferenci rozcupoval prezidentův morální profil a vyzval k vyšetřování kontroverzních vojenských úderů v Karibiku, při kterých měli být popraveni trosečníci.

Neúspěšný start rakety Sojuz MS-28 ze dne 27. listopadu vážně poškodil kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu. Rusko tak ztratilo možnost minimálně na několik měsíců posílat astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Boeing mění přístup a plánuje v roce 2026 vyslat loď Starliner bez posádky, pouze jako automatickou nákladní misi. Cílem je prověřit technologii bez rizika pro lidi a zachránit program, který už stál miliardy.

Ruská kosmická loď Sojuz MS-28 s kosmonauty Sergejem Kud-Sverčkovem a Sergejem Mikajevem a Američanem Chrisem Williamsem na palubě odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu na Mezinárodní kosmickou stanici raketou Sojuz 2.1a ve čtvrtek 27. listopadu 2025. Posádka "osmadvacítky" šťastně dorazila na ISS, ale na Bajkonuru způsobil jejich start spoušť.

Evropská kosmická agentura (ESA) se chystá na významný krok v oblasti pilotovaných kosmických letů. Už v roce 2026 astronautka Sophie Adenot otestuje na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) inovativní evropský skafandr EuroSuit, který představuje první prototyp určený pro práci uvnitř kosmické lodi. Tento průlomový projekt spojuje experty z oblasti kosmického výzkumu, medicíny i sportovního vybavení a je výsledkem spolupráce mezi CNES, Spartan Space, MEDES a sportovním gigantem Decathlon.

Vědci v Černobylu na přelomu století nalezli záhadnou černou houbu. Následný výzkum ukázal, že je schopna radiaci nejen odolat, ale dokonce ji umí i využívat jako zdroj energie. Objev by mohl být klíčem k ochraně astronautů při cestách do hlubokého vesmíru, píše BBC.

Posádka lodi navzdory nehodě úspěšně dorazila k ISS, ve vesmíru má strávit 242 dní.