Kosmonaut

Má dokonce klasický ciferník na vytáčení.

Kdo by nechtěl udělat malý krůček, který bude velkým skokem pro lidstvo? Příznivci vesmírných letů teď mají velmi zajímavou příležitost. NASA shání nové astronauty do programu Artemis. Vybraní uchazeči dostanou šanci, aby se podíleli na návratu lidstva na Měsíc, po neuvěřitelných padesáti letech.

Christina Kochová je rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru.

Od roku 2011 se astronauti z NASA dostanou do vesmíru jen jako „pasažéři“ na ruských raketách. Americká vesmírná agentura totiž tehdy ukončila program vlastní raketové dopravy. Naštěstí pro ně se ale z výletů za hranice zemské atmosféry stává zajímavý byznys.

Pacient přežil a těší se dobrému zdraví. Může se situace opakovat?

Dnes bychom měli výhrady už jen k jeho původu, začátkem šedesátých let byly obecně etické normy ve vztahu ke zvířatům nastaveny podstatně méně citlivě než dnes. A tak mladý šimpanzí sameček později známý jako Ham, při výcviku zakoušel i elektrošoky. I tak byl osud tohoto zvířecího kosmonauta šťastnější než mnohých jeho kolegů.

V prostorách Křižíkových pavilonů Výstaviště Praha-Holešovice je až do konce dubna největší putovní výstava kosmonautiky současnosti – Cosmos Discovery. Unikátní a výpravná expozice vtáhne návštěvníky do děje a představuje stovky reálných exponátů, které podnikly dobrodružnou cestu na oběžnou dráhu planety Země a některé z nich ještě dál. Výstava Cosmos Discovery byla vytvořena ve spolupráci s americkou NASA a dalšími odborníky. Na své si přijdou všechny generace a speciální program je připraven i pro školní výpravy.

To tajemství může změnit náš svět.

Až do konce dubna letošního roku si mohou zájemci prohlédnout největší putovní výstavu kosmonautiky současnosti – Cosmos Discovery v prostorách Křižíkových pavilonů Výstaviště Praha-Holešovice. Celá výstava byla vytvořena ve spolupráci s americkou NASA a dalšími odborníky.

Profesionální dráha kosmonauta Olega Grigorjeviče Makarova (6. 1. 1933 – 28. 5. 2003) byla dosti pohnutá, měl v ní štěstí i smůlu, nakonec se dožil na kosmonauta požehnaného věku 70-ti let. Jeho životní osudy ale zrcadlí i vývoj sovětské kosmonautiky jako takové.

Detektor kosmického záření Alpha Magnetic Spectrometer (AMS) je experimentálním modulem částicové fyziky, který je určen pro měření a sběr údajů kosmického záření ve vesmíru. Na projektu AMS, který má mimo jiné také prokázat existenci antihmoty, se podílelo celkem 16 světových zemí.

V prostorách vybraných pavilonů Výstaviště Praha v Holešovicích bude od 27. prosince možné navštívit největší putovní výstavu o kosmonautice současnosti. Výstava Cosmos discovery, která byla připravena ve spolupráci s americkou Nasa, představí zásadní milníky cesty člověka do vesmíru.

Z amerického Mysu Canaveral na Floridě ve čtvrtek 5. prosince odstartovala raketa Falcon 9 s americkou nákladní lodí Dragon. Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) veze zásoby a materiál pro experimenty, včetně desítek živých myší či zrn ječmene. Z kazašského kosmodromu Bajkonur v pátek 6. prosince vyrazila raketa Sojuz-2.1a, která vynesla na orbitu zásobovací loď Progress MS-13.

Přestože Apollo 13 nedosáhne plánovaného cíle, patří mezi nejslavnější kosmické lety. Ne nadarmo mu říkají nejúspěšnější neúspěšná akce v dějinách americké astronautiky.

V roce 2024 chce Maďarsko vyslat do vesmíru svého druhého kosmonauta. Na konferenci Evropské kosmické agentury (ESA) Space 19+ ve španělské Seville to ve středu řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Vědkyně Ngo-Anhová je členkou týmu, který se snaží zařídit, aby astronauti zvládli bez problému cestu na Mars nebo delší pobyt na Měsíci.

Italský astronaut Luca Parmitano z Evropské kosmické agentury (ESA) a Andrew Morgan z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) mají zhruba od 13 hodin SEČ spolu opět pokračovat na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v opravě detektoru kosmického záření Alpha Magnetic Spectrometer (AMS). Jde o druhý výstup do volného vesmíru na oběžné dráze kvůli údržbě tohoto zařízení.

Podle překvapující zprávy vědců NASA se v tělech astronautů může tok krve zastavit, a dokonce obrátit.

Vědci při zkoumání astronautů pobývajících na ISS zjistili, že již po 50 dnech ve vesmíru se začne měnit směr toku krve. To má za následek mimo jiné i smrtelně nebezpečné krevní sraženiny.

Tzv. kosmické smetí je označení pro tisíce úlomků, nefunkčních družic a dalších těles, vypuštěných do vesmíru lidmi. Větší část jich létá kolem Země a stávají se svým množstvím a hustotou hrozbou pro nově vypouštěné družice a lodě s kosmonauty. Proto není divu, že se odborníci zabývají otázkou, co s vesmírným odpadem udělat.

V médiích už utichly vzpomínky na 50. výročí dobytí Měsíce legendární posádkou Apolla 11, méně se už ovšem mluví o druhém přistání, jež následovalo v listopadu 1969. Let „dvanáctky“ byl přitom již o něco náročnější a komplikovanější.

Americká mise Apollo 12 byla druhou výpravou, během které se lidská noha dotkla povrchu Měsíce, chybělo přitom málo, aby její posádka vstoupila do historie podobně jako následující třináctka. Astronauti, kteří z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovali 14. listopadu 1969, ale měli přeci jen více štěstí. Nakonec se nejen procházeli po zemské oběžnici, ale také zpátky na Zemi přivezli řadu zajímavých vzorků.

V rámci poslední mise Apollo 17 odebral kosmonaut Gene Cernan vzorky z měsíčního povrchu do speciálních trubic, které NASA zapečetila na čtyřicet let do vakuové nádoby a uskladnila. Nyní je vědci po více než čtyřiceti letech otevřeli, aby je mohli podrobně analyzovat..

Spojené státy si připomínají 50 let od druhého přistání lidí na Měsíci. Druhá mise k tomuto zemskému satelitu se nestala tak slavná, jako ta první, ale byla ještě ambicióznější. A měla i dramatičtější průběh. Ani ne do minuty po startu udeřil do rakety dvakrát po sobě blesk. A vypnul palivové články řídícího modulu.

V letech 1969–1972 se v rámci programu Apollo prošlo po Měsíci dvanáct pozemšťanů, tedy jen zlomek tehdejšího oddílu astronautů. Bylo přitom mnoho těch, kdo měli Měsíc prakticky na dosah – a přesto na něj nezamířili. Někteří dokonce nechtěli…

V listopadu 1969 přistál na Měsíci druhý tým amerických astronautů – pouhých několik měsíců po Apollu 11, kdy Neil Armstrong poprvé vyšel na povrch našeho jediného přirozeného satelitu. Tentokrát zůstali astronauti na Měsíci podstatně déle, po povrchu se prošli dokonce dvakrát.

Rok 1969. Svět sleduje Američany, kteří dobyli Měsíc. Jeden muž však propadá panice. Mao Ce-tung. Vyspělost čínských sousedů roste, z jedné strany Amerika, z druhé Sovětský svaz. Mao proto vybuduje druhý Peking.

Společnost Boeing testovala záchranný systém své kosmické lodi Starliner, kterou připravuje pro americkou NASA. Ten má sloužit jako vesmírný taxík pro astronauty, kteří budou cestovat na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Úspěšný test únikového systému posunul loď Starliner zase o něco blíže pilotovanému letu.

Kosmická loď Cygnus NG-12 (Labuť) nadnárodní společnosti Northrop Grumman se v sobotu 2. listopadu vydala na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na palubě měla v rámci zásobovací mise pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) součástky ze sportovních aut, speciální vestu na ochranu před zářením či troubu na pečení sušenek. K ISS celkem 3700 kilogramů nákladu dorazilo v pondělí 4. listopadu.

„Je to malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“ Letos je to přesně půl století od chvíle, kdy Neil Armstrong jako první člověk na Měsíci pronesl svůj nesmrtelný výrok. V centru pozornosti odborníků na vesmírný výzkum se teď ocitá naše sousední planeta. Mars představuje výzvu, která nedává spát vědcům ani podnikatelům. Ale tak jednoduché to není…

Asi nejznámější kosmonaut se po návratu z vesmíru skutečně dočkal kupé Matra-Bonnet Jet VS, nikoli však v podobě, v jaké jej zná celý svět. Fotky nebyly barevné, ale kolorované a právě při tom došlo na kardinální chybu.

NASA nyní usiluje o to, dostat lidi na Mars do roku 2035. Nová časová osa akcí je výsledkem zrychlené mise na Měsíc, protože kosmická agentura plánuje návrat na lunární povrch za pouhých pět let.

Ještě před dalšími svými astronauty pošle americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Měsíc robotické vozítko VIPER. Na jižním pólu souputníka Země, kam nové lidské výpravy zamíří, bude rover zkoumat výskyt a koncentraci vodního ledu, jenž je důležitý pro zajištění budoucích vesmírných misí. Na závěr 70. mezinárodního astronautického kongresu ve Washingtonu to v pátek řekl šéf NASA Jim Bridenstine.

NASA pořídila astronautům nové kosmické obleky. Už bylo na čase!

Japonsko se připojí k americkému plánu návratu astronautů na Měsíc. Spojeným státům nabídne technickou spolupráci s výstavbou orbitálního komplexu Gateway pro lunární misi, zatím zvažuje dobu trvání pomoci. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce oficiálně informovat USA později v letošním roce.

NASA představila oficiální oblek, v kterém další člověk přistane na Měsíci. Od toho původního se na první pohled sice neliší, ale uvnitř je vybavený nejmodernější technologií, která umožní kosmonautům delší pobyt v kosmu.

Leonov byl v pořadí jedenáctým sovětským kosmonautem.

Režisér seriálu Černobyl natočí film podle románu Kosmonaut z Čech. Tím předloni debutoval Jaroslav Kalfař, Čech žijící v USA.

NASA nyní oficiálně přijímá návrhy designu lunárních modulů, které dokážou s člověkem bezpečně přistát na jediném přirozeném satelitu Země.

Pětadvacátého září 2014 zamířil do vesmíru Sojuz TMA-14M s trojčlennou posádkou. Pozornost budila především Jelena Serovová, teprve čtvrtá Ruska v kosmu a první na palubě ISS.

Málokdy se stalo, aby Východní Německo v něčem předběhlo svého západního konkurenta. Jedním z mála případů, kdy soudruzi z NDR neudělali chybu, bylo vyslání prvního Němce do vesmíru – byl jím Sigmund Jähn, který v sobotu zemřel ve věku 82 let. Jähn stal slavným po celém světě ani ne tak díky svému letu, ale skrze film Good Bye, Lenin!, kde jeho fiktivní verze sehraje pro děj zásadní roli.

Ve věku 82 let zemřel ve svém domě v Braniborsku německý kosmonaut Sigmund Jähn. Člen posádky Sojuzu 31 se v roce 1978 podíval do kosmu jako vůbec první německý občan. Tehdejší východní Německo se tak stalo pátou zemí světa, která vyslala svého zástupce do vesmíru. O jeho smrti informovalo v neděli Německé středisko pro letectví a kosmonautiku.

V rámci takzvané nouzové sady, kterou má u sebe každý kosmonaut, dostanou všichni ruští kosmonauti také speciálně vyvinutou pistoli. Podobnou výbavu měli také kosmonauti v osmdesátých letech, kteří ji měli pro případ nouzového přistání v divočině.

Sci-fi film Ad Astra s Bradem Pittem je v mnoha ohledech fascinující. Také ho ale zahlcují hrdinovy banální vnitřní monology.

Nezapojený kabel byl příčinou srpnového nezdaru prvního pokusu o připojení lodi Sojuz MS-14 s androidem Fjodorem na palubě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Podle ruské agentury TASS to prozradil člen posádky ISS Alexandr Skvorcov v rozhovoru s pozemním střediskem řízení kosmických letů (CUP), jehož záznam vysílal na webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Ještě před samotným promítáním filmu Ad Astra jsem si myslel, že jdu na celkem průměrné sci-fi, jakých dnes chrlí filmové společnosti tucty. Už úvodní scény filmu mne však vyvedly z omylu a největší zásluhu na tom má nejspíše představitel hlavního hrdiny Roye McBrida, kterého hraje Brad Pitt. Tenhle chlapík, kterému koluje v žilách místo krve nejspíš jakýsi ledový roztok, si klidně padá po kosmické havárii z vesmíru na Zemi, přičemž se mu nezvýší tep ani o stupínek. To je jedna z mála akčních scén filmu, ale Ad Astra rozhodně neaspiruje na hollywoodský akčňák nebo dokonce thriller, jak jej uvádí distribuce. Je to více než dobré kosmické drama a především hodně hluboký pohled do nitra i svědomí kosmonauta.

Ruská kosmická agentura podle svých slov uzavřela vyšetřování, které mělo zjistit příčiny záhadného otvoru na plášti Mezinárodní kosmické stanice ISS. S jeho výsledky se však veřejnost neseznámí.

Nouzovou sadu pro ruské kosmonauty by měla doplnit pistole, podobně jako ji měli k dispozici jejich sovětští kolegové v osmdesátých letech. Podle agentury TASS šéf ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin dnes řekl, že tato nová zbraň se už připravuje.

James Gray je tu po Ztraceném městě Z s dalším velkým dobrodružstvím. Měli byste se na něj vydat?

Americký herec Brad Pitt, který si nedávno zahrál ve vesmírném dramatu Ad Astra, v pondělí zavolal na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Konverzace s americkým astronautem Nickem Haguem se rychle stočila k nečekaným dopadům života ve stavu beztíže na člověka, napsala agentura AFP.

Dvacetiminutovou konverzaci amerického herce s astronauty živě přenášela NASA.

V roce 2024 se chystá NASA obsadit Měsíc a vytvořit tam základnu s novou generací astronautů, pro které se Měsíc stane novým domovem. Je to jen začátek cesty, než se astronauti vydají na dalekou cestu na Mars. Již teď se na misi trénují na Zemi.

Americký herec Brad Pitt už na plátně válčil, kradl nebo boxoval v ringu. Ještě žádný film pro něj prý ale nebyl tak náročný, jako když teď ztvárnil astronauta v epickém sci-fi Ad Astra.