Louka

Farmáře z Liberce trápí přemnožená divoká prasata, která likvidují jeho pastviny. Podle něj je myslivci málo střílejí, proto po nich chce více než 700 tisíc korun. Myslivci ale platit nechtějí a tvrdí, že dělají, co mohou. Divočáci prý navíc nejsou z jejich honitby, ale z okolí.

Ornitologové získali od firmy Beas Agro Rasošky všechny její pozemky v území ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře. Jde o téměř šest hektarů. Společnost ornitology podpořila také částkou 300 tisíc korun. Území v údolí řeky Metuje pod barokní pevností Josefov o velikosti 85 hektarů, které ČSO vykupuje z darů, slouží jako rezervace pro ptáky. Josefov je administrativně součástí Jaroměře.

Ornitologové získali od firmy Beas Agro Rasošky všechny její pozemky v území ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře. Jde o téměř šest hektarů, informovali zástupci České společnosti ornitologické (ČSO). Společnost ornitology podpořila také částkou 300 000 korun. Území v údolí řeky Metuje pod barokní pevností Josefov o velikosti 85 hektarů, které ČSO vykupuje z darů, slouží jako rezervace pro ptáky.

Bydlení je v současné době příliš drahé téměř pro každého a kvůli tomu musí lidé vymýšlet jiné alternativy. Tento pár byl kreativní a nyní bydlí v pojízdném domě.

Pěstování kopretiny velkokvěté má svůj nemalý význam, především pak ochraně hmyzu. Kromě toho, že rozkvetlé kopretiny na louce připomínají řadě lidí venkov a mládí, poskytují domov také zbloudilému hmyzu, který zde najde nejen úkryt, ale současně i vodu, kterou kopretina v sobě dokáže dlouhodobě ukrývat. Ani to ale není vše.

Město Opole v jihozápadním Polsku se rozšířilo tak, že okolní vesnice se staly jeho předměstími. K původním hospodářským objektům postupně přibývají nové domy. Jeden z nich vyrostl na rovinatém pozemku, který byl původně loukou. Protože je prostorově jasně odčleněn od staré venkovské výstavby, architekti nemuseli přebírat prvky existujících staveb, aby dům zapadl do prostředí. Výsledkem je originální stavba ze tří celků, která člení pozemek na otevřený a vnější uzavřený prostor.

Padne cenný krajinný prvek na okraji Příbrami do rukou developerů? O tom, zda se do tzv. Fantovy mokřadní louky či alespoň do její části…

Nová studie o objevu mořské louky vyšla v časopise Nature Communications. Podílelo se ní 7 parybích „asistentů“ – žraloků tygřích. Proč je objev pro lidstvo skvělá zpráva? Mořská tráva totiž pohlcuje uhlík až 35krát rychleji než deštné pralesy. „Mořská louka má velký význam pro ekosystém a obyvatele Baham. Bez přehánění platí, že když chráníte žraloky – chráníte lidi,“ tvrdí americký mořský biolog Austin Gallagher. Jak vědci louku objevili? A co znamená modrý uhlík?

Žraloci tygří jsou pověstní svou divokostí. Tito obrovští živočichové, kteří mohou dorůstat délky až pěti metrů, jsou nelítostní predátoři a nezaleknou se ničeho. V poslední době ale získali novou roli, která by jim mohla vylepšit jejich pověst: jsou mořskými vědci, napsal britský list The Guardian.

Květinové louky začínají být ve městech populární. Jedna taková je i před havířovskou nemocnicí. Nyní už ale nastal čas louku pokosit. Ještě předtím si ale mohli lidé květiny natrhat a odnést domů.

Žraloci tygří jsou pověstní svou divokostí. Tito obrovští živočichové, kteří mohou dorůstat délky až pěti metrů, jsou nelítostní predátoři a nezaleknou se ničeho. V poslední době ale získali novou roli, která by jim mohla vylepšit jejich pověst: jsou mořskými vědci, napsal britský list The Guardian.

Žraloci tygří jsou pověstní svou divokostí. Tito obrovští živočichové, kteří mohou dorůstat délky až pěti metrů, jsou nelítostní predátoři a nezaleknou se ničeho. V poslední době ale získal novou roli, která by jim mohla vylepšit jejich pověst: jsou mořskými vědci, napsal britský list The Guardian.

V Ostravě-Porubě teď kosí květinové louky. A to takovým způsobem, aby je nepoškodili a lidé si je mohli odnést domů. První květinovou louku Poruba vysadila v roce 2021 na Francouzské ulici a okamžitě se stala fenoménem. Letos se tak jejich počet zvýšil na deset.

Květinové louky začínají být ve městech populární. Jedna taková je i před havířovskou nemocnicí. Nyní už ale nastal čas louku pokosit. Ještě předtím si ale mohli lidé květiny natrhat a odnést domů.

Německé úřady vyšetřují matku a prarodiče dívky, kterou podle prokuratury sedm let drželi zavřenou v domě.

V Ostravě-Porubě teď kosí květinové louky. A to takovým způsobem, aby je nepoškodili a lidé si je mohli odnést domů. První květinovou louku Poruba vysadila v roce 2021 na Francouzské ulici a okamžitě se stala fenoménem. Letos se tak jejich počet zvýšil na deset.

Biologický průzkum potvrdil výskyt zvláště chráněných druhů na Fantově louce v Příbrami. Hodnocením výsledků se zabývá odbor životního prostředí, následovat bude podání podnětu na vyhlášení zvláště chráněného maloplošného území a návrh na změnu územního plánu, informovala ČTK mluvčí radnice Eva Švehlová. Podle platného územního plánu je Fantova louka určená k zástavbě. Možné využití developery kritizovali ochránci přírody. Podle radnice by výstavba mohla být jen na části louky, bude to ale ještě záviset na hydrogeologickém posudku.

Ze srovnání s výsledky průzkumů z let 1990, 2006 a 2007 vyplynulo, že stav mokřadní louky se stabilizoval a populace zvláště chráněných rostlin se zvětšila.

Město Příbram nechalo zpracovat biologický průzkum lokality Fantova louka. Dle výsledků budou učiněny kroky pro ochranu území.

Ústecký kraji si pronajme od Správy železnic památkově chráněnou budovu nádraží v Louce u Litvínova na Mostecku. Bude ji využívat mostecké muzeum pro expozici věnovanou strojům.

Ústecký kraji si pronajme od Správy železnic památkově chráněnou budovu nádraží v Louce u Litvínova na Mostecku. Bude ji využívat mostecké muzeum pro expozici věnovanou strojům. Do budoucna chce kraj budovu od státu bezúplatně získat, převod musí schválit vláda. Do té doby chce samospráva obstarat peníze na opravu objektu z dotací. ČTK to řekl náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj).

Hlavní činností mlýnu poháněného silou větru je semletí obilí na mouku. V současné době se však tyto pohádkové stavby pro svou primární funkci nevyužívají. Slouží spíše jako restaurace či nejrůznější galerie. Mlýn se vyznačuje svou kuželovitou kamennou konstrukcí, která je pro ně přímo typická. Výzdoba takové stavby pak přímo závisí na kreativitě či uměleckém cítění majitele.

I na začátku listopadu jsou květinové louky v Ostravě-Porubě ještě plné barev. Protože se ale chystá jejich pokos, lidé si mohou přijít luční kvítí natrhat. Ale jen na některá místa.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obnovila podzimní hnojení krkonošských luk. V letošním roce jich chce pohnojit více než deset hektarů. Vyvážený koloběh živin má zásadní vliv na druhovou pestrost lučních porostů, a proto je potřeba živiny doplnit před zimou. Některé louky na území KRNAP se podařilo poprvé od druhé světové války hnojit v roce 2015 v rámci projektu Life Corcontica.

V novém seriálu televize Prima s názvem Dobré zprávy se hlavní hrdinka Bára v podání Natálie Halouzkové dočkala životní jízdy. A to doslova, když jí scénář předepsal, že musí usednout za volant obřího traktoru a brázdit s ním po louce.

Původně pilotní projekt květnaté louky v Novodvorské ulici z jara 2020 se postupně rozrostl. Nyní je v Praze 4 celkem dvanáct rozkvetlých ploch o…

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obnovila podzimní hnojení krkonošských luk. V letošním roce jich chce pohnojit více než deset hektarů. Vyvážený koloběh živin má…

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obnovila podzimní hnojení krkonošských luk. V letošním roce jich chce pohnojit více než deset hektarů. Vyvážený koloběh živin má zásadní vliv na druhovou pestrost lučních porostů, a proto je potřeba živiny doplnit před zimou, sdělil ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Některé louky na území KRNAP se podařilo poprvé od druhé světové války hnojit v roce 2015 v rámci projektu Life Corcontica.

Celý náklad balených potravin z plně naloženého kamionu, který směřoval na jednoho supermarketu se vysypal i s paletami na louku na jižním Plzeňsku. Řidič vozidla dostal na mokré vozovce hodně velký smyk a následně skončil převrácený v příkopu.

Černou louku v centru Ostravy čeká postupná proměna. Mělo by se z ní stát místo, které láká k odpočinku a pobytu. Tedy městský park po obvodu lemovaný stavbami, které se musí dostavět.

Sen o louce znamená otevřenost a bezpečnost. Pokud jste se ve snu procházeli po louce, nenecháte se v životě ničím rušit, uvádí web dromen.

Poslední let a sbohem. Symbolickou tečku za letním požárem udělali téměř dva měsíce po jeho uhašení v pátek 7. října hasiči na Mezné. Za pomoci policejního vrtulníku snesli vybavení, které bylo rozmístěné v okolí Pravčické brány. Kromě jiného tam stále bylo i několik kilometrů hadic.

Vytvořit delikátní přechod mezi původní výstavbou a nedotčenou loukou nebyl snadný úkol. Architekti zvolili z každého prvku to nejlepší. Z původní zástavby urbanistické uspořádání s uliční linií, z louky zase křivky terénu. Louka zatažená na střechu ložnice stírá hranice mezi terénem a domem.

Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře poskytuje ptákům útočiště už šestnáct let. Jeho plochu ochránci přírody stále rozšiřují a počet ptačích druhů i dalších obratlovců se mnohonásobně zvyšuje. „Základem je hmyz. Tomu se v biotopu daří, je potravou obojživelníků a to všechno přitahuje ptáky,“ popisuje ornitolog Šimon Kronus. „Jezdí sem lidé z celé republiky i ze zahraničí,“ dodává ochranář David Číp.

V Úněticích u Prahy se místní před čtyřmi lety rozhodli zvelebit zarostlý prostor. Dnes tam mají rozlehlou louku pro obecní akce, pumptrack pro cyklisty, dvě tůně a u nich svou chloubu – dřevěnou saunu. Celému prostoru říkají Ostroff a slouží jako místo pro odpočinek všem.

Události z konce druhé světové války, kdy Rudá armáda popravila v pražských Jinonicích zajaté příslušníky Vlasovovy armády, budí vášně dodnes. Místní chtějí ostatky řádně pohřbít, majitel pozemku je ale proti a městská část váhá.

Šťovík s dvoumetrovou výškou se nachází nejčastěji ve vlhkém prostředí, v mokřadech, při březích řeky či u jiných vodních zdrojů nebo na zamokřené louce.

Chceme například rozšířit volnou pastvu dobytka na Padrťských pláních a dalších k tomu vhodných loukách, řekl ředitel VLS Roman Vohradský.

Ostravské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny se přestěhovalo z Černé louky na ulici Dr. Malého. Hlavním důvodem je pokles počtu Ukrajinců, takže už nejsou potřeba tak velké prostory. Prostory navíc patří přímo MS kraji, takže to znamená i úsporu peněz.

Jedinečnou příležitost pozorovat přeměnu bývalého pole na okraji milovické rezervace velkých kopytníků mají vědci z Jihočeské univerzity. Devítihektarový pozemek, který se k rezervaci připojil v roce 2018, se postupně mění v druhově bohatou pastvinu.

„Paní Edith? Na něco byste se měla jít podívat," řekl zadýchaně amatérský archeolog Basil Brown a vyběhl ze dveří. Mířil k nedaleké louce, na níž se tyčila oválná mohyla. Na jejím vrcholu zela hluboká díra. Odhalovala zbytky žeber starodávné lodě.

Po třech letech se v Kroměříži koná od 24. do 25. září Mezinárodní soutěž tradičních zápřeží. Probíhat bude na třech místech zámecké zahrady, na dělostřelecké louce a součástí akce bude i slavnostní průvod kočárů a koní přes město.

Jasná pravidla pro rozvoj území Černé louky nastaví nová urbanistická studie. Jejím zpracováním byl v roce 2022 pověřen Městský ateliér prostorového plánování a architektury.

Ve Slaném na Kladensku vzniká psí hřiště, přibude i klidová zóna. Město jeho podobu konzultovalo s odborníky. Hotovo by mělo být přibližně za dva týdny.

Houby prý rostou jako zběsilé. Popadněte košíky, nožíky a vyrazte do lesa! Ještě předtím, než seberete první úlovek, udělejte si ale náš houbařský test!

První psí hřiště otevřel v lesoparku Špitálský les plzeňský obvod Doubravka. Psí loučka vyhrála ve veřejném hlasování v druhém ročníku participativního rozpočtu, který Doubravka jako jediná z Plzně nabízí.

Příbram má v říjnu obdržet výsledky biologického průzkumu k Fantově louce. Podle nich bude jasné, zda lze toto území využít pro stavbu bytů a…

Fantova louka má rozlohu 220.000 metrů čtverečních, z toho 56.000 metrů čtverečních je v majetku města a další plochy patří soukromým developerům.

Příbram má v říjnu obdržet výsledky biologického průzkumu k Fantově louce. Podle nich bude jasné, zda lze toto území využít pro stavbu bytů a domů, nebo nikoliv. Už nyní vše nasvědčuje tomu, že na celé Fantově louce nebude výstavba možná, řekl starosta Jan Konvalinka (za ANO). Využití louky developery kritizují ochránci přírody, podle nich mohou být ohroženy vzácné druhy rostlin a živočichů i prameny říčky Kocáby. Petici proti obytné zástavbě v této oblasti podpořilo téměř tisíc lidí.

Příbram v říjnu obdrží výsledky biologického průzkumu k Fantově louce, pak bude jasné, zda lze toto území využít pro stavbu bytů a domů, nebo nikoliv. Už nyní vše nasvědčuje tomu, že na celé Fantově louce nebude výstavba možná.

V důsledku klimatické změny krajina vysychá. Mokřady představují zásobárnu vody. Za vysokých nákladů jsou v krajině obnovovány. Radnice v Příbrami chce naopak mokřad na Fantově louce zastavět a tím nenávratně zničit. Fantova louka je unikátní mokřadní louka s neporušeným vodním režimem, který komunikuje i s prameništěm Kocáby a Příbramského potoka. Je i významným biotopem s řadou chráněných druhů živočichů a rostlin. Ohrozí tak vzácné druhy i prameny Kocáby. Mokřadní louka má význam i pro okolní zástavbu, která bude zatopována přívalovou vodou, která se na betonových plochách vybudovaných na místě mokřadu nezasákne.

Pokud se ukáže, že jsou na Fantově louce místa ekologicky či jinak významná, město na nich výstavbu podporovat nebude.

Gró celé akce je ukryté v sabatu kočovných saun, které organizátorky k nim na louku sezvaly. Letos jich bude ještě o několik víc než loni.