Mars

Nové poznatky přinášejí další důkazy, že Mars nebyl vždy pustou červenou pouští bez života.

Rover Curiosity na Marsu pořídil snímky neobvyklého útvaru. Vypadá jako velký, šupinatý plaz.

Mars bývá považován za neměnnou, zmrzlou poušť. Nové snímky ale ukazují, že planeta se stále proměňuje – detailní záběry ze sondy Mars Express dokládají, že v oblasti planiny Utopia Planitia došlo během několika desetiletí k výrazným změnám povrchu. Ten se postupně pokryl tmavým materiálem, který vědci z Evropské kosmické agentury identifikovali jako sopečný prach.

Sonda Mars Climate Orbiter měla měřit marťanské klima a pomoct další misi s komunikací. Jenže při navedení na oběžnou dráhu v září 1999 zmizela a vyšetřování ukázalo až trapně jednoduchý důvod: jedna část výpočtů jela v „amerických“ jednotkách, druhá v metrických.

V tomto týdnu budete moct na obloze vidět výjimečnou přehlídku planet. Ve večerních hodinách se budou objevovat zejména Merkur a Mars, za pozorování ovšem […]

Marťanské meteority jsou jedny z nejvzácnějších vědeckých materiálů na Zemi. Je jich méně než 400 a každý z nich představuje přímé okno do minerálního složení Rudé planety. Jenže nová studie španělských vědců přináší nepříjemné zjištění: vzorky, které přicestovaly z vesmíru, nesou stopy pozemského původu — a mezi nimi i syntetickou organickou molekulu z inkoustu kuličkových per. Věda tím dostává naléhavou otázku: jak moc věříme výsledkům analýz, jejichž vzorky mohly absorbovat částečky ze zkumavek, pil a textilií v laboratoři?

Otevíráme brány do světa, kde každé písmeno ve vašem občanském průkazu hraje svou vlastní roli. Možná si myslíte, že jméno je jen praktický nástroj, jak na vás zavolat v přeplněné čekárně u lékaře. Skutečnost je ale mnohem barvitější. Dnes se podíváme na první várku jmen, která nosí hrdinové i běžní smrtelníci.

Společnost SpaceX v roce 2028 vynese evropské vozítko Rosalind Franklin, které má za úkol hledat život, směrem k Marsu – ale ne na své obří raketě Starship.

Návrat na Měsíc, cíl americké mise Artemis, podle geologa Petra Brože nejen přispěje k vědeckému poznání, ale rozvine rovněž technologie a mnoha lidem zajistí dobře placenou práci. Jde také o významný krok k budování vesmírného průmyslu.

NASA schválila, aby projekt ROSA (Rosalind Franklin Support and Augmentation) zahájil přípravy. To podtrhuje dlouhodobé partnerství americké agentury s evropskou ESA a její misí Rosalind Franklin. Právě ESA tuto misi vede a je zodpovědná třeba za její přeletový modul, přistávací platformu, ale i rover a jeho povrchové aktivity. Rosalind Franklin, která má startovat v roce 2028, bude prvním marsovským roverem, který bude pátrat po stopách dřívějšího, či současného života pod povrchem rudé planety. Projekt ROSA poskytne agentuře ESA potřebný hardware a služby pro podporu mise Rosalind Franklin, včetně služeb spojených se startem, motorů přistávací plošinu, či radioizotopová topná tělíska pro vnitřní systémy roveru. Projekt také zahrnuje specializovanou elektroniku a špičkový hmotnostní spektrometr pro analyzátor marsovských organických látek, který bude pátrat po základních stavebních kamenech života ve vzorcích nasbíraných v místě přistání roveru, marsovské lokalitě Oxia Planum.

V časopise Nature navrhují vytvořit škálu pro hodnocení a kombinování různých důkazů, která by nakonec vedla k odpovědi na konečnou otázku.

Ve smršti informací o převratné misi Artemis II kolem Měsíce trochu zapadla jiná důležitá informace. Vedle rozhodnutí o vybudování základny na Měsíci chce NASA hlavně přenést jadernou energii a pohon z laboratoře do vesmíru.

Nový obrázek ukazuje působivý kontrast mezi pouštní krajinou Marsu a tmavými ložisky sopečného popela.

Několik amerických senátorů žádá rozpočtové orgány o navýšení financování robotického průzkumu Marsu, které provádí NASA, protože se obává vážných a nevratných škod, pokud by financování nebylo obnoveno.

Nikam jinam se neupírají oči hledačů mimozemšťanů tolik, jako k povrchu Rudé planety. Možné známky života jsou odtud hlášeny každých několik dnů. Tentokrát se ale amatérským badatelům podařil úlovek, který zarazil i vědce!

Nové simulace naznačují, že gravitační působení Marsu hraje důležitou roli při formování oběžné dráhy Země i jejích dlouhodobých klimatických cyklů. Píše o tom web 100+1.

Spermie přežijí roky na orbitální stanici, ale v mikrogravitaci nedokážou najít vajíčko. Proč evoluce zapomněla vybavit lidskou reprodukci pro vesmír — a co to znamená pro kolonie na Marsu?

Poprvé od jara 2024 je Mars zpátky v Beranu. Až do 18. května tak můžeme využít inspirativní čas, který nastal. Co bychom měli vědět o tomhle spojení? Je to období velkého sebevědomí, zvýšeného úsilí a ohromných začátků.

V dubnu 2026 se Saturn, Mars a Merkur seřadí do měnících se formací těsně nad východním obzorem. Nejlepší podívaná čeká od 18. do 21. dubna — ale co přesně uvidíte a kdy vstát?

17. dubna proběhne první novoluní nového astrologického roku v Beranu. Novoluní v Beranu přináší nové začátky. Beran vyniká svou odvahou a vůlí. Při novoluní Berana se mohou znovuobjevit různé příležitosti, které jste dříve propásli. Dostanete druhou šanci.

V pátek 17. dubna nás čeká již čtvrté letošní novoluní, které tentokrát bude ovlivněno ohnivou a silnou energií Berana. Pokud jste s novými plány dosud otáleli, teď je ten správný čas vyrazit vpřed. Jak nás tato intenzivní konstelace ovlivní a jak divokou beraní sílu využít ve svůj prospěch?

V pátek 17. dubna odpoledne nastává okamžik, který symbolicky přináší nové začátky, odvahu a výzvy k osobnímu růstu. Tento čas vás může povzbudit k tomu, abyste převzali iniciativu, zkusili něco nového a promysleli, kam chcete nasměrovat svůj život.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu obrací pozornost k Marsu. Agentura oznámila plán na historickou misi, která má do konce roku 2028, v němž se má vrátit lidská posádka na Měsíc, vyslat první meziplanetární loď poháněnou jadernou energií. Projekt nese název Space Reactor‑1 Freedom a má otestovat technologii, která by mohla zásadně změnit cestování ve vesmíru.

„Současné mise mají ambici jít mnohem dál než jen k jednorázovým výpravám,“ domnívá se odborník na vesmír a kosmonautiku Jan Kolář. Program Artemis má podle něj otevřít cestu k trvalé přítomnosti člověka na Měsíci, včetně budování lunární základny. Právě ta má být klíčovým krokem k dlouhodobému průzkumu vesmíru i dalším misím, včetně těch směřujících k Marsu. Existuje možnost využití ústeckých dolů pro simulaci měsíční krajiny? A jak by to prospělo kosmonautice?

Měsíc je pro Spojené státy pouze odrazovým můstkem k Marsu. Mise Artemis slouží k nezbytnému testování techniky pro budoucí dobytí rudé planety. Předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti a popularizátor kosmonautiky Milan Halousek to řekl v rozhovoru pro sobotní vydání pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

Zpěvačka Marta Jandová, dcera rockera Petra Jandy, žije již řadu let po boku gynekologa Miroslava Vernera. Uznávaný lékař, který mimo jiné odrodil Evu Decastelo či Kateřinu Kristelovou, se s Martou seznámil v Německu prostřednictvím společných známých.

I v éře digitálních technologií občas potřebujeme poctivé ocelové svaly. Pásový přepravník Crawler-Transporter 2, padesátiletý veterán s novým srdcem, opět dokázal na svých bedrech dopravit k odpalovací rampě náklad těžší než patnáct Soch svobody. Vozil raketoplány, byl i u startu měsíční mise Artemis II.

Po více než půl století se čtyři lidé odvážili tam, kam se nikdo z lidí v histoii nedostal. Mise Artemis 2 skončila v sobotu ráno přesně tak, jak měla – kapsle Orion klidně přistála v Tichém oceánu, astronauti mávali do kamer a NASA mohla slavit. Jenže za těmi úsměvy a zdviženými palci se skrývá mnohem víc, než jen nostalgická jízda kolem Měsíce. Článek Artemis 2 splnila misi. Trump už vyhlíží další cíl: Mars se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když 12. dubna 1961 Jurij Gagarin usedal do kabiny lodi Vostok 1, jeho šance na přežití byly podle střízlivých odhadů inženýrů zhruba padesátiprocentní. Svět tehdy viděl jen nablýskanou propagandu a usměvavého mladíka v uniformě. Realita v kazašské stepi však byla mnohem špinavější a nervóznější.

Zapomeňte na drahé vesmírné mise. Nedaleko moravských Medlovic se ukrývá opuštěný lom, který vypadá jako vystřižený z fotografií rudé planety. Za jeho mimozemským vzhledem stojí železem nasycené horniny a desetiletí těžby.

Objevené struktury se nacházejí pod zasypaným ložiskem známým jako jednotka Margin, které je bohaté na uhličitany hořečnaté. Vědci zjistili, že zasypané struktury mají náznaky několika epizod eroze a depozice a zároveň ukazují, že oblast byla velmi dlouhou dobu pod aktivní tekoucí vodou.

Program Artemis je pouhou zastávkou na cestě k naplnění ambicí na Marsu. Vědci se však dlouhé roky snaží vyřešit zásadní otázku – jak učinit rudou planetu obyvatelnou? Hlavní výzvou jsou extrémně nízké teploty, vysoký obsah oxidu uhličitého, nedostatek kapalné vody a velmi řídká atmosféra, která propouští škodlivé UV záření a kosmické záření. Nová studie se zaměřila právě na teploty. Průměrná teplota na Marsu činí minus 55 stupňů Celsia. Během prachových bouří klesá až na zhruba minus 125 stupňů Celsia.

Vesmírná mise Artemis II zlomila rekord v největší dosažené vzdálenosti lidské posádky od Země. Čtyři astronauti v lodi Orion obletěli odvrácenou stranu Měsíce a teď se vracejí domů. Nejkritičtější bod cesty mají stále před sebou. Šéf Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Hanousek popisuje, co posádku čeká a jak mise lidstvo přibližuje k osídlení Marsu.

Astronauti vesmírné mise Artemis II se dostali nejdále od Země a pokořili tak historický rekord legendárního Apolla 13. Zjistěte, jaké další vesmírné rekordy budou v nejbližší době překonány. Čeká nás extrémní rychlost i nejdelší pobyt na Měsíci!

Počátkem dubna započal návrat člověka na Měsíc. Posádka mise Artemis II se ocitla ve vzdálenosti od Země, v jaké ještě nikdo nikdy nebyl. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) však má ambice i ve vzdálenějších částech kosmu. Naše přirozená družice je milníkem, ale Mars je lidským snem.

Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud vyhýbaly.

Snímky neobvyklé struktury na Marsu, která připomíná pyramidy podobné těm v Egyptě, opět oživily divoké spekulace o existenci mimozemského života na rudé planetě.

Někdo jede na jistotu, jiný potřebuje, aby to jiskřilo, hořelo a občas i vybuchlo. Vášeň není jen o lásce, je to energie, která žene lidi kupředu, nutí je riskovat a žít naplno. Astrologie naznačuje, že některá znamení mají tuhle „vnitřní jiskru“ silnější než ostatní. Když něco chtějí, jdou do toho naplno. A když milují? Tak na to jen tak nezapomenete. Těchto pět znamení patří mezi nejvášnivější vůbec.

Čtveřice astronautů a mimořádný úkol. Obletět Měsíc a vrátit se bezpečně na Zemi. Proč je to důležité? Jak to, že se v kosmické lodi opakovaně rozbil záchod? A kdy lidé na Měsíci opět přistanou? Téma pro Jana Spratka ze Vzdělávací kanceláře ESERO, kterou má v Česku Evropská kosmická agentura, a z pražského planetária. Ptá se Matěj Skalický.

Miliardy dolarů v sázce a rakety, které měly létat už před lety. Je program Artemis jen drahým pomníkem vládních úřadů, nebo geniálním tahem, jak ovládnout vesmír skrze dravý soukromý byznys?

Mars se tento týden přesouvá do Berana, kde zůstane až do poloviny května, a výrazně tak zvyšuje chuť jednat. Energie je přímočará, odvážná a někdy i lehce bezhlavá, což ale nemusí být na škodu. Pokud jste měli tendenci sami sebe brzdit nebo si rozmlouvat vlastní plány, teď přichází ideální chvíle to změnit. Impulzivita může být překvapivě užitečná, zvlášť pokud vás vytrhne ze stagnace. Týden přeje velkým rozhodnutím, osobní iniciativě a ochotě riskovat.

NASA plánuje vybudovat základnu na Měsíci za miliardy dolarů. A do roku 2028 vyšle k Marsu první meziplanetární sondu poháněnou jadernou energií.

Mars možná nebyl vždy jen suchou a nehostinnou planetou, jak ji známe dnes. Nová zjištění založená na datech z roveru Perseverance naznačují, že na jeho povrchu mohl v minulosti existovat déšť a stabilní tekutá voda. Podmínky tak mohly připomínat ranou Zemi.

Nový typ poloautonomního robota ukazuje, že budoucí mise na Marsu mohou být rychlejší, efektivnější a méně závislé na lidském dohledu.

Nenápadná rostlina, která lemuje okraje potoků a vlhkých příkopů, v sobě ukrývá tajemství, nad nímž zůstává i moderní vědě rozum stát. Přeslička, jako živoucí potomek pravěkých lesů z dob karbonu, totiž není jen obyčejným „plevelem“. Co všechno od ní můžeme čekat?

Co by se stalo, kdyby zítra na tři týdny přestala fungovat elektřina? Nebo kdyby se rozpadly dodavatelské řetězce potravin? Většina lidí o takových věcech nepřemýšlí, protože se to prostě nestává.

Rudá planeta znovu překvapuje. Vědci objevili v horninách Marsu nečekané množství jednoho kovu, který by tam podle dosavadních teorií téměř neměl být. Právě tato anomálie teď otevírá fascinující otázku. Mohl na této planetě kdysi existovat život?

Březen byl zejména ve znamení příprav na let lidské posádky okolo Měsíce. Toho se týká i jedno z témat Vesmírných výzev. Začneme však vzdálenějšími plány do budoucnosti ohledně aktivit na Měsíci a letů k Marsu. Pak už slibované hlavní téma v podobě reportáže z návratu SLS na 39B. Dále následuje americký výstup z ISS a start plus přílet Progressu MS-33. Potom se podíváme […]

Už v noci na zítřek našeho času by z Floridy měla odstartovat mise NASA jménem Artemis II. Čtyři astronauti nasednou do vesmírné lodi a vydají se na cestu kolem Měsíce, první svého druhu po více než padesáti letech. Proč ale Spojené státy utratily bezmála 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), aby zopakovaly něco, co lidstvo zvládlo už v šedesátých letech? Z Měsíce se totiž stala s trochou nadsázky nejcennější nemovitost ve sluneční soustavě. Hraje se o strategické suroviny, probíhá teritoriální závod s Čínou a jde o test, který ukáže, jak blízko je lidstvo k cestě na Mars.

Robotické vozítko Perseverance učinilo další velký objev. V několika oblázcích našlo drobná zrnka korundu (krystalický oxid hlinitý), mimořádně tvrdého minerálu, jehož barevné odrůdy známe ze Země jako rubín či safír.

Duben 2026 přináší hvězdářům výjimečnou sezónu: růžový úplněk 1. dubna, přehlídku Merkuru, Marsu a Saturnu v pyramidě před úsvitem a záhadnou kometu MAPS, která 4. dubna projde kolem slunce – přežije, nebo shoří?

Tyto drobné zrnka jsou vnořena do oblázků, které se nacházejí vně okraje kráteru Jezero.

Na první pohled to vypadá jako objev, který by mohl přepsat dějiny: Na snímcích z Marsu se rýsuje útvar nápadně připomínající egyptskou pyramidu. Stačí trochu přimhouřit oči a máte pocit, že se díváte na dílo inteligentní civilizace. Skutečnost je ale, jako už tolikrát, mnohem méně záhadná. A přesto docela fascinující.

Pěstování rostlin na Marsu se posouvá blíž realitě. Vědci vyvinuli systém, který z prachu rudé planety, oxidu uhličitého a mikroorganismů dokáže vytvořit hnojivo pro pěstování rostlin. Testy ukázaly, že malý objem sušených mikroorganismů dokáže podpořit vznik značného množství biomasy.

Závod v dobývání vesmíru nabírá na rychlosti. Nový šéf NASA Jared Isaacman mění cíle kosmické agentury, přičemž jeho odvážná vize zahrnuje mimo jiné přepracované plány na vybudování základny na Měsíci, která poslouží jako zázemí pro astronauty. Hotova by měla být během příštích sedmi let a náklady na ni se vyšplhají na částku kolem 20 miliard dolarů (zhruba 422 miliard korun). Zároveň nové vedení NASA oznámilo záměr vyslat do roku 2028 na Mars modul s jaderným pohonem. Velké změny prosazuje Isaacman již od svého prosincového nástupu do funkce. Týkají se přitom celé řady věcí, tedy od náboru nových lidí a posilování „klíčových kompetencí“ NASA až po přípravu mise, jež má předcházet dalšímu přistání astronautů na jediném přirozeném satelitu Země. Není proto divu, že například stanice CNN označila Issacmanův přístup za mnohem ambicióznější než u jeho mnoha předchůdců.

Americká NASA plánuje start „první jaderné meziplanetární lodi“. Space Reactor‑1 Freedom by se do vesmíru mohl vydat už na konci roku 2028. To je mnohem dříve, než se původně plánovalo. Ambiciózní mise Skyfall počítá s tím, že plavidlo k Marsu dopraví hned šestici vrtulníků vycházejících z osvědčené konstrukce Ingenuity. Tyto stroje budou mít za úkol detailně zmapovat terén a vytipovat ty nejvhodnější lokality, kde by v příštích letech mohli bezpečně přistát první lidští průzkumníci.

Alternativně-historické sci-fi drama For All Mankind patří k tomu nejnapínavějšímu, nejpůsobivějšímu a nejemotivnějšímu, co je dnes na obrazovkách k vidění. Zároveň je to jeden z těch seriálů, které si zaslouží mnohem větší pozornost, protože kdo mu jednou dá šanci, ten si ho zpravidla rychle oblíbí. První díl už páté řady měl premiéru 27. března na […] Příspěvek Povinnost pro milovníky sci-fi. Strhující vesmírné drama je po třech letech zpět, první díl už je online pochází z NaFilmu.cz