Medicína

23. února si přípomínáme narození významné lékařské kapacity z oblasti psychiatrie profesora Vladimíra Vondráčka. Autor knihy, která dodnes fascinuje tisíce čtenářů a která představovala v době svého vzniku něco zcela unikátního.

Oproti jiným disciplínám se v lékařství nástup renesance projevil až během 15. století. Rozmach v přírodních vědách sice podnítil prudký rozvoj medicíny, ale zároveň se objevily i nové choroby.

Izraelští vědci představili nový přístup k léčbě schizofrenie. Ten by mohl pomoci pacientům, kteří nereagují na běžnou terapii. Tým z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a Rambamova kampusu zdravotní péče publikoval výsledky svého výzkumu v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Začíná to předpisem na bolavé koleno nebo záda. Končí to zoufalstvím a zničenými životy. Ačkoliv se jedná o masivní problém primárně v USA a zahraničí, i u nás platí, že opiáty jsou skvělí sluhové v nemocnici, ale krutí páni v domácí lékárničce.

Z pohledu mozku je lež výrazně náročnější než pravda. Říct pravdu znamená vytáhnout hotovou informaci z paměti. Zalhat znamená hned několik věcí najednou: pravdu potlačit, vymyslet alternativní verzi, uhlídat její konzistenci a ještě sledovat reakci protistrany.

Glioblastom patří k nejzávažnějším diagnózám, se kterou v posledních letech bojuje také řada známých osobností u nás i ve světě. Co ale dělá tento nádor tak nebezpečným a proč si s ním medicína zatím nedokáže poradit?

V roce 2024 zemřel v dallaské nemocnici Paul Richard Alexander. Bylo mu 78 let z nichž 72 strávil společně se zařízením nazvaném železné plíce. Zachránilo mu život, na dnešní dobu je ale obstarožní.

Náboženství a tradice ovlivňují po světě to, jak přistupujeme ke smrti. Někteří lidé věří na život po ní, pro jiné je smrt koncem všeho. Ať už patříte do jakéhokoliv tábora, jisté je jedno - nakonec zemřeme všichni. A jaké to je, poodkrývá věda.

Vědkyně se ohlíží za pokrokem ve výzkumu snů: „Můžete se naučit, jak mít živější sny. Dokonce i za terapeutickým účelem.“

Až do loňského dubna nevěděla Michaela Karidu (34) z Ostravy, že patří mezi jen pár desítek lidí na světě, kteří mají velmi vzácné protilátky v krvi. A právě proto existuje jen pár desítek těch, kteří by jí případně mohli darovat krev. Protože čekala dítě a existovala pravděpodobnost, že při porodu bude potřebovat krev, vsadili lékaři na neobvyklý postup - autotransfuzi.

Šéfka prestižního Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Helena Rögnerová se letos zařadila do výběru Forbesu 7 nad 70. Jaké výzvy má před sebou a co ji v práci nejvíc...

Téměř pětina lidí s tinnitem musí omezit práci nebo úplně skončit. Neustálý zvuk snižuje soustředění a vede k častějším chybám a únavě. Speciální terapie pomáhá většině pacientů vrátit se k původnímu pracovnímu výkonu.

Vědci oživují staré antibiotikum v účinnější podobě, která dokáže proniknout do makrofágů a ničit odolné bakterie tuberkulózy u myší. Výzkum by časem mohl přinést bezpečnější a účinnější léky pro léčbu rezistentní tuberkulózy.

Když lékaři pitvali tělo 79letého muže, narazili na jednu z nejvzácnějších anatomických anomálií, které medicína zná.

Jedno slovo v lékařské zprávě dokáže položit rodiče. „Retardace“ není rozsudek, ale v hlavě zní jinak. O jazyku, strachu a naději mezi řádky.

Vědě se i v roce 2025 podařilo dosáhnout mnoha pozoruhodných úspěchů, které změnily naše chápání lidského zdraví, v některých případech i způsob, jakým je dnes poskytována péče. Vědci přišli na to, jak předcházet nemocem či zlepšit léčbu rakoviny, případně zlepšit péči o pacienty s různými onemocněními.

Stetoskop, ikonický nástroj, který patří do běžné medicínské praxe a visí každému lékaři kolem krku. Je to symbol odborné péče. Stačí jediný poslech a odhalí skryté příznaky nemoci. Víte, kdo stojí za jeho vznikem?

Čeští vědci chystají výzkum ve vesmíru. Třináct unikátních projektů brzy zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zmapovali jsme, jak české experimenty a astronaut Aleš Svoboda pomohou v medicíně, při těžbě na Marsu i v boji s kosmickým zářením.

Alzheimerova demence není jen medicínský problém jednotlivce. Je to onemocnění s obrovským dopadem na rodiny, pečující, zdravotní i sociální systém, a hlavně na to, jak jako společnost zacházíme se zranitelností, závislostí a stářím.

Bojíte se, že se z narkózy neprobudíte, nebo vám po ní bude zle? Už nemusíte. Moderní medicína umí „číst“, co se právě děje ve vašem mozku a přizpůsobit tomu dávkování léků. Díky nové metodě monitoringu dostanete jen tolik anestetik, kolik skutečně potřebujete.

Advokátní kancelář Christian Law Firm, která zastupuje rodiče ženy, požádala Nejvyšší soud o ochranu a o přijetí předběžných opatření

Byla to úplně obyčejná, sotva metr vysoká holčička z odlehlé peruánské vesnice. Když se její bříško začalo nepřirozeně zvětšovat, místní šamani i zoufalí rodiče slepě věřili, že ji posedl zlý duch nebo ji stravuje masivní, smrtelný nádor.

Máte pocit, že středověká medicína byla jen temným obdobím plným řetězů a vymítání ďábla? Omyl. Ve skutečnosti si tehdejší učenci „uplácali“ teorii o lidské duši a těle z antických základů, kterým věřili tak pevně, že se z nich stala nezpochybnitelná realita na dalších tisíc let.

V roce 1518 zachvátila Štrasburk děsivá horečka. Stovky lidí tančily bez hudby a bez přestání až na hranu smrti. Byla to kletba, otrava, nebo davové šílenství? Příběh tanečního moru odhaluje, jakou moc má lidská mysl nad tělem.

Umělá inteligence pomáhá rychleji a přesněji zpracovat obrazová data nebo odhalovat srdeční problémy. Využívá se také v chirurgii, onkologii či v pečovatelských domovech. Lékaře však nenahradí, shodují se odborníci.

Larry Ellison patří k mužům, kteří si mohou koupit téměř cokoliv, ale jedna věc ho dráždí svou neúprosností: smrt. Zakladatel společnosti Oracle a jeden z nejbohatších lidí světa se tématem stárnutí zabývá už od devadesátých let a jeho postoj je v podstatě vzpourou proti biologii. „Smrt mi nikdy nedávala smysl,“ prohlásil kdysi Ellison, který dnes ve svých 81 letech posílá stovky milionů dolarů do výzkumu, jenž má lidem zajistit delší a zdravější život.

Po osmnácti letech neúspěšných pokusů o početí se jednomu páru podařilo splnit si sen o dítěti díky umělé inteligenci. Lékaři využili pokročilý algoritmus, který dokázal odhalit životaschopné spermie tam, kde je lidské oko ani běžné metody nenacházely. Pro pár, který už téměř ztratil naději, znamenal tento technologický průlom zásadní obrat. Informoval o tom server Aktuálně.

Stačilo několik gramů suchého ledu a sen o novém srdci byl pryč. Rodina malého pacienta musí opět čekat, zatímco je čas proti nim.

Někteří lékaři posouvají hranice medicíny. Jiní je překračují. A pak tu byl Evan O'Neill Kane. Muž, který se na operačním stole nedržel jen skalpelu, ale i vlastní odvahy. Pokud by existovala soutěž o nejméně pravděpodobnou kombinaci profesí, chirurg a pacient v jedné osobě by měl zlatou medaili.

Kdy vlastně končí život? Příběh dítěte narozeného z těla mrtvé matky.

Čeští vědci přišli s objevem, který může významně pomoci v boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům. Zaměřili se na chmel, tradiční českou plodinu známou především z pivovarnictví, a odhalili v něm přírodní látky schopné účinně působit proti nebezpečným mikroorganismům. Tyto bakterie dnes představují vážný problém moderní medicíny, protože klasická léčba na ně často nezabírá. Informoval o tom server České noviny.

Narodily se v západním Nepálu v roce 2000 a rodiče jim dali jména po indických posvátných řekách. Ganga a Jamuna ale nebyly obyčejné holčičky, byla to siamská dvojčata srostlá hlavičkami. Lékaři v Singapuru se odhodlali k jejich oddělení – trvalo 103 hodin a stalo se tak nejdelší operací v historii.

Ještě nedávno to znělo jako sci-fi. Dnes se o 3D tisku orgánů mluví vážně ve výzkumných centrech i v nemocnicích. Jak blízko téhle realitě vlastně jsme?

Prášek, který během jediné sekundy zastaví krvácení, může změnit urgentní medicínu i vojenské zásahy.

Bezmála 1 600 katetrizačních ablací srdečních arytmií provedli v roce 2025 lékaři v IKEM. Meziročně jde o pětinový nárůst těchto výkonů.

Česká reprodukční medicína má ve světě skvělé jméno, doma ale naráží na názor, že je drahá. Na kolik jednotlivé zákroky vyjdou a co všechno hradí pojišťovna? Odpovídáme ve třetím dílu...

Vědci zkoušejí nový trik, jak přimět imunitní systém zaměřit se na to podstatné v boji s HIV. Místo běžných proteinových „nosičů“ použili takzvané DNA origami: přesně poskládanou trojrozměrnou konstrukci z DNA, na kterou navěsili části viru, aby je imunitní buňky dobře „viděly“.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně uvedla do provozu dva nové špičkové přístroje - magnetickou rezonanci 3 Tesla a spektrální CT. Jedná se o nejmodernější technologie, které nemocnice nabízí jako jediná ve Zlínském kraji. Nová magnetická rezonanceMagnetická rezonance 3T neboli 3 Tesla má dvojnásobné navýšení magnetického pole, které umožňuje získání mnohem kvalitnějšího a detailnějšího obrazu.

Představte si, že vezmete veškerou vodu na Zemi a kápnete do ní jedinou kapku léku. Takto naředěná látka vám nepomůže, ale placebo by mohlo.

Náhrady kolen a kyčlí patří k nejčastějším a nejdražším ortopedickým zákrokům současnosti. Důvod je jednoduchý: poškozená kloubní chrupavka se u dospělého člověka prakticky neobnovuje. Nový výzkum ze Stanfordovy univerzity ale naznačuje, že tento biologický „fakt“ nemusí být definitivní. Vědci ukazují, že správným zásahem lze spustit proces, při němž se chrupavka nejen přestane zhoršovat, ale začne znovu růst.

Mozek epileptika někdy připomíná burzu těsně před krachem. Na první pohled se zdá, že se nic zvláštního neděje. Čísla běží, grafy kolísají, nervové buňky si vyměňují signály v přesně daném rytmu. Jenže pod povrchem se hromadí napětí.

Vědci z různých koutů světa hledají nové látky, které by mohly pomoci v boji proti rakovině. Pozadu nejsou ani čeští experti – dva jejich programy se nyní blíží ke klinickému testování.

Manželé Olexovi si nejdříve mysleli, že jejich mladší syn má jen mírné motorické a kognitivní obtíže. Série vyšetření ale nakonec potvrdila závažné genetické onemocnění – Duchennovu svalovou dystrofii. Naději jim teď dává uznávaný molekulární biolog, kterého přesvědčil, aby vyvinul experimentální léčbu.

Lidská stolice se dnes v určitých případech používá v medicíně.

Vědcům z Bostonské dětské nemocnice se podařilo výrazně urychlit čtení lidského genomu. Celý proces, od získání vzorku až po hotovou analýzu, nyní zvládnou za méně než čtyři hodiny. To by mohlo zásadně proměnit péči o novorozence s podezřením na vzácná genetická onemocnění. Píše o tom web 100+1.

O tom, že bolest má různé příčiny včetně psychických a sociálních, se můžete dočíst v poslední knize známého fyzioterapeuta Pavla Koláře.

Jedna z nejvýraznějších českých vědkyň současnosti a bývalá členka Forbes žebříčku 30 pod 30 Markéta Hujerová hovoří ve velkém rozhovoru o svém unikátním výzkumu či o tom, jak uspěla v...

Zapomeňte na nekonečné diety. Vědci našli molekulární „vypínač“, který řídí výrobu tuku i cholesterolu. Pokud obstojí v klinických testech, může změnit pravidla hry.

Nejde o nic výjimečného – na poli ortopedie jsou výměny kloubů za vhodnou náhradu poměrně běžnou záležitostí. Ovšem s těmito zákroky je spojeno nebezpečí zánětů, které pacientům přináší řadu komplikací například v podobě bolestí či otoků.

Zdravotnictví je oborem, v němž bude mít umělá inteligence (AI) mimořádně silné postavení. Ne proto, že by „rozuměla“ lidem lépe než lidé sami, ale proto, že medicína je do značné míry založena na rychlém zpracování velkého množství informací a na expertním rozhodování pod tlakem nejistoty. Právě v tomto typu činností je AI velmi silným konkurentem člověka.

Muž z Francie žil bez 90 % mozku - lékaři to zjistili zcela náhodou. Jeho případ z roku 2007 dodnes fascinuje vědce a boří mýty o lidském vědomí.

Medicína jde neustále kupředu. Jednou z jejích oblastí, která se dočkala velkého pokroku, je i léčba pacientů jejich vlastními kmenovými buňkami. A právě v tom mohou nemocným pomáhat i jejich mléčné zuby. Ty lze uložit do biobanky v Praze.

Čínští vědci tvrdí, že tradiční screening děložního čípku, prováděný gynekologem, by do budoucna mohl nahradit jednoduchý test. Ten spočívá v umístění proužku pro zachycení krevního vzorku do běžné vložky, používané ženami během menstruace.

Co když smrt není povinnost, ale možnost? Jeden Američan za miliony korun ročně zkouší, jak ji porazit. Pojďme se na něj podívat blíž — možná je právě teď na cestě k nesmrtelnosti.

Statiny jsou léky používané v posledních třech desetiletích stovkami milionů lidí na celém světě k prevenci infarktů, mrtvic a úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění. Další miliony lidí odradily od jejich užívání desítky možných vedlejších účinků těchto léků, uvedených v příbalových letácích.

Zatímco se evropské lékařství v 10. a 11. století opíralo především o lidové léčitelství, modlitby a přežívající zbytky antických znalostí, v islámském světě vrcholila vědecká revoluce. Jejím nejvýraznějším představitelem byl muž s dlouhým jménem - Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná. V Evropě známý pod kratším latinským Avicenna. Tento učenec nebyl jen jedním z mnoha dobových vědců. Byl to člověk, který dokázal shrnout veškeré tehdejší lékařské vědění do přehledného a logického systému. Jeho vliv byl tak obrovský, že se jeho knihy staly na více než šest století základním pilířem výuky na lékařských školách po celé Evropě. A to včetně tehdy vznikajících univerzit například i v Praze.