Ondřej Sekora

Ondřej Sekora je pravděpodobně nejznámější jako autor oblíbené kreslené postavičky Ferdy Mravence. Nebyl však jen ilustrátorem a autorem komiksů. Byl také novinářem, amatérským entomologem a jedním z prvních propagátorů ragby v Československu…

Jeho Ferda Mravenec byl „práce všeho druhu“ – a sám Ondřej Sekora nebyl jiný. Z nudných studií práv utekl k novinám, kde se stal sportovním redaktorem a karikaturistou. Z Paříže přivezl vášeň pro rugby , ale také inspiraci pro své komiksy.

V roce 2024 získala česká hokejová reprezentace na domácím mistrovství světa zlaté medaile. Jedním z hlavních strůjců úspěchu byl rázný obránce Radko Gudas. Ten posléze odvyprávěl svůj životní příběh novináři Pavlu Bártovi a kniha Gudy - Zpověď hokejového ranaře, která z jeho povídání vznikla, získala nedávno Cenu Ondřeje Sekory pro nejlepší sportovní knihu roku.

Pořad Paměť sportu připravovaný na webu Sport.cz Václavem Jindřichem se prosadil mezi finalisty druhého ročníku Cen Ondřeje Sekory. Vyhlášení soutěže Klubu sportovních novinářů proběhlo v Liberci.

Ondřej Sekora je pro našince spojen hlavně s postavou Ferdy Mravence. Právě on k nám ale z Francie přinesl i ragby a pískal jeho první zápas.

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík i krásná Beruška baví generace dětí i dospělých. Jejich autor, Ondřej Sekora, to v životě vůbec neměl jednoduché. Za války odmítl opustit svou židovskou manželku a skončil v nacistickém pracovním táboře.

Kdo by neznal Ferdu. Mravenec se šátkem, který si vždy ví rady a jeho šikovnost je legendární. Provázel naše dětství a my obdivovali jeho příběhy. Ale věděli jste, že původně to nebyl žádný hrdina, ale opilec, kterému harašilo? Zde je jeho příběh.

Od jara se staráte o papriky, pipláte je ze semínek a jednoho dne přijdete na zahradu, kde si vaše rostlinky zjevně bez svolení pronajali mravenci. Dobrou zprávou je, že jim sami o sobě příliš neublíží, tou horší je ale skutečnost, že kde jsou mravenci, tam budou i mšice. A to už je problém…

TAJNOSTI SLAVNÝCH: „Děti mají být šťastné a veselé,“ říkával mistr devatera řemesel. Dvě vlastní mu byly málo, a tak si s tím poradil po svém.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Začínal jako kardinál, s touhle tváří a mimikou mu to ale nemohlo dlouho vydržet.

Pamatujete na červíčky žijící pod vodou, pro které Ferda musel stavět domečky? Larvičky chrostíků si i ve skutečnosti staví „domečky“ z různých materiálů. Bohužel, v dnešní době je to často i z plastu.

Dnes se podíváme na jednu klasiku, která nás veselým způsobem provede světem, který je obvykle, pokud jde o zájem dětí o zvířata, mimo zorné pole. Podíváme se do světa hmyzu a další drobné havěti.

Komiksová, literární, ale i filmová postava. Takový byl dětmi milovaný Ferda Mravenec. Většina z nás viděla během života minimálně jeden díl, mnozí ale možná dokonce všechny. Pojďte si s námi otestovat, jaké máte o Ferdovi vědomosti. Možná zjistíte, že nevíte úplně všechno.

Brno bude mít Uličku Ferdy Mravence, která připomene tuto legendární pohádkovou postavičku spisovatele Ondřeje Sekory (1899–1967). Město tím vzdá hold svému slavnému rodákovi. Jde o zatím bezejmennou uličku ve čtvrti Židenice, která vede ke školce a škole. Pojmenování již schválilo vedení města, čeká se na výrobu tabulky s názvem ulice.

V Brně bude nově ulice, která ponese jméno Ulička Ferdy Mravence. Jde o cestu v Židenicích, která spojuje ulice Nopova a Líšeňská. Důvod pojmenování je prozaický, ulička spojuje budovy mateřské a základní školy a navíc má souvislost s brněnským rodákem a tvůrcem Ferdy Mravence Ondřejem Sekorou.

Ondřej Sekora je rozporuplná osobnost. Před válkou upozorňoval na nebezpečí fašismu a nakrátko se pak ocitl i v německých pracovních táborech. Komunistické totalitě však zcela podlehl. Jeho Ferda Mravenec i další pohádkové postavy šířily propagandu.

Prostějovský Večerník - Zpravodajský a společenský týdeník Prostějovska.

Prohlídku originálů komiksu Rychlé šípy nabídlo dnes pozvaným hostům pražské Muzeum literatury. Výstavu s názvem "Jsme Klub Rychlých šípů! Zrod jedné legendy na stránkách Mladého hlasatele 1938-1941" otevře pro veřejnost dnes 12. prosince a zájemci si ji budou moci prohlédnout do 6. dubna příštího roku.

Invazivní druhy nejsou nic nového. Nicméně hmyz, který se šíří z jižních zemí naznačuje také to, že se u nás otepluje a panují zde pro něj příhodnější podmínky. Jiné druhy se dostávají do odlehlejších krajů díky obchodu s exotickými rostlinami nebo si je vozíme z dovolených. Obojí je problém.

Ondřej Sekora by žasnul. V nové strategické hře se ponoříš do mravenčího světa, budeš budovat svou kolonii a povedeš mravenčí legie do bojů proti termitům, plošticím a další lesní havěti.

Divadelní představení a koncerty, čtení, sousedská setkání, bleší trhy, architektonické vycházky či výstavy. LECHT slibuje kulturní i společenské vyžití.

Demografické změny, nové technologie a moderní přístupy v porodnictví – to jsou témata, která zásadně ovlivňují práci lékařů a zdravotnického personálu.

O víkendu se poprvé udělovaly Ceny Ondřeje Sekory, ocenění pro nejlepší sportovní novináře. Pořádající Klub sportovních novinářů současně uvedl do Síně slávy první legendy sportovního žánru. Nejlepší články podle poroty napsal kolektiv autorů MF Dnes a iDnes vedený Robertem Rampou. Šlo o sérii textů o sporných krocích hokejového svazu pod názvem Fígl za 200 milionů. Nejlepší rozhlasový příspěvek natočil Pavel Petr, který pro Radiožurnál připravil časosběrný dokument Olympijský rok Davida…

Pořad Pařížské ozvěny, který se na webu Sport.cz po sedmnáct dnů během letošních olympijských her ohlížel za děním ve francouzské metropoli, se dostal mezi trojici finalistů v kategorii audio při Cenách Ondřeje Sekory. Do Síně slávy byl uveden dlouholetý redaktor Sport.cz Zdeněk Pavlis.

Postavička Ferdy Mravence, která mu u nás zajistila nesmrtelnost, je jen o pět let mladší než celosvětově proslulý myšák jménem Mickey. Toho vytvořil Walt Disney s animátorem Ubem Iwerksem v roce 1928. Redaktor sportovní rubriky Lidových novin a nadšený amatérský entomolog Ondřej Sekora kontroval v roce 1933 vlastním kresleným hrdinou, pro nějž našel předlohu – jak jinak – ve hmyzí říši.

Začátkem 50. let u nás nastala mandelinková kalamita. Komunisté rozjeli velkou kampaň proti „americkému brouku.“ Tvrdili, že u nás CIA škůdce shazuje z letadel a roznáší v krabičkách a lahvičkách.

Ferda Mravenec, ikonická postava české literatury pro děti, se i po osmdesáti letech od svého vzniku těší nezmenšující popularitě. Co vše o něm víte?

Nejspíše nemá. Ale příroda si vždycky může najít cestu…

Rok 2024 je nabitý sportovními událostmi, ale zároveň i rokem 100. výročí založení Mezinárodní asociace sportovních novinářů (AIPS). Vznikla 2. července 1924 před začátkem olympijských her v Paříži a byl u toho mimo jiné i český spisovatel a redaktor Ondřej Sekora.

Komiksy jsou oblíbené nejen u dětí, ale i dospělých, a česká komiksová scéna má za sebou bohatou historii plnou ikonických postav. Od Mirka Dušína po Muriel, od Ferdy Mravence po Punťu – české komiksy mají co nabídnout všem věkovým kategoriím.

Pastel nazvaný Jaro zachycující jeden z nejznámějších a nejpůvabnějších námětů malíře Jana Zrzavého nabídne 6. června od 16 hodin zahradní aukce v Arthouse Hejtmánek. Dílo znázorňuje něžného mladíka sedícího v tajuplné krajině s líbeznými kvítky. Vyvolávací cena je 3,2 mil. korun. Jaro pochází ze soukromé pražské sbírky, čímž dosud uniklo větší pozornosti. Je v perfektním... Continue Reading »

Santa Susanna (Španělsko) - Fotograf ČTK Roman Vondrouš dnes získal druhé místo v kategorii fotografické portfolio v cenách, které každoročně uděluje Mezinárodní asociace sportovních novinářů (AIPS). Ocenění dostal za snímky z loňského světového poháru ve vodním slalomu. Vondrouš získal ceny AIPS i v letech 2020 a 2021.

Věřil jen v Boha a ve své pistole. To bylo krédo štábního kapitána Václava Morávka, odbojáře a lovce nacistů, jehož příběh přináší kniha Morávkova zpověď. Jiný lovec, ten skutečný, ale z dávných časů mezolitu, se zjevuje v příběhu Labuť a lovec. Kromě toho v nabídce najdeme také publikaci o tvůrci Ferdy Mravence Ondřeji Sekorovi, audioknihu, ve které se dvě obyčejné dívky zapletou do sítí prodejců drog, či soubor reportáží z cest malíře a biologa Jana Dungela po Jižní Americe.

Blíží se 24. duben, svátek sv. Jiří, a v ten den, dle pranostiky, vylézají hadi a štíři. Znamená to, že přichází další vlna, kdy příroda kolem nás ožívá, a ze zimního spánku se probouzí spousta drobných živočichů. Velmi hezky mohou tento jev pozorovat majitelé zahrad, stačí ale zajít si třeba do parku nebo do lesa. Tak co, pustíte se s námi do kvízu, který provětrá vaše znalosti všech těchto drobných tvorů?

Na konci února oslavil malíř Jiří Sklenička Zderazský 90. narozeniny. Žák Ondřeje Sekory žije v libereckém centru pro seniory RoSa a při příležitosti svého výročí se tam rozhodl otevřít kurzy kreslení pro veřejnost. Co mu tvůrce Ferdy Mravence dal do života? A jak se „porval“ s devadesátkou? To kameře Novinek prozradil s upřímností jemu vlastní.

Malíř Jiří Sklenička Zderazský slaví dnes devadesátiny, v Liberci při té příležitosti zahájil kurz kreslení v Centru RoSa, určený nejen tamním seniorům, ale i lidem z ulice. Vitální senior přiznal, že je amatér. Žádné akademické vzdělání nemá.

Sídlí tam depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Ve starobylých skříních se skrývají největší motýli a brouci světa i okem sotva viditelné druhy. K…

Někomu to možná přijde morbidní, ale rozmáhá se specifický druh turistiky – hřbitovní. Lidé cestují za místy posledního odpočinku, kde jsou pohřbeny slavné osobnosti. Kde to má specifické kouzlo. Kde lze na chvíli zapomenout na každodenní starosti. Nebo i tam, kde už žádné hroby nejsou, protože jsme se k místu posledního odpočinku předků zachovali hanebně. Jaké české hřbitovy jsou nejzajímavější? Jaké příběhy se skrývají za tím vůbec největším na pražských Olšanech? Pro CNN Prima NEWS vypráví spisovatel Josef Pepson Snětivý, který se jako píšící cestovatel dlouhodobě věnuje i hřbitovům.

Více než 2,5 milionu exemplářů preparovaného hmyzu uchovávají odborníci v nenápadné budově ve Slatině na okraji Brna. Sídlí tam depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Ve starobylých skříních se skrývají největší motýli a brouci světa i okem sotva viditelné druhy. K zajímavostem patří exempláře, které sbíral a preparoval Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence. ČTK to řekl kurátor Jiří Procházka.

Více než 2,5 milionu exemplářů preparovaného hmyzu uchovávají odborníci v nenápadné budově ve Slatině na okraji Brna. Sídlí tam depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea.

Brno - Více než 2,5 milionu exemplářů preparovaného hmyzu uchovávají odborníci v nenápadné budově ve Slatině na okraji Brna. Sídlí tam depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Ve starobylých skříních se skrývají největší motýli a brouci světa i okem sotva viditelné druhy. K zajímavostem patří exempláře, které sbíral a preparoval Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence. ČTK to řekl kurátor Jiří Procházka.

Praha - Skautská nadace Jaroslava Foglara připomene různými aktivitami 25. výročí úmrtí spisovatele Foglara a 85 let od vydání prvního příběhu Rychlých šípů. Součástí oslav byl už prosincový happening na pražské Kampě, kde měli lidé možnost psát svá přání a vzkazy na improvizovanou Šmejkalovu ohradu. Dalšími akcemi bude hra Zde by mohly být Rychlé šípy, vydání dvou velkoformátových knih, pokračování rodinné pátrací hry Tajemství Stínadel, připravuje se i vydání Záhady hlavolamu v ukrajinštině. ČTK o tom za Skautskou nadaci Jaroslava Foglara informovala Magdaléna Černá.

Během prosince přinese PrahaIN.cz rozsáhlejší článek o vědomostní soutěži Chcete být milionářem? Ta se na obrazovkách začala objevovat od roku 2000 a dodnes ji stanice Nova Gold reprízuje.

V 2. polovině 50. let se začala zlepšovat zásobovací situace a právě v tomto období začaly Vánoce nabírat konzumnějšího charakteru.

Kniha Lovci mamutů se generacím Čechů natolik vtiskla do paměti, že ji mnozí považují za pravdivý popis úsvitu našich dějin. Vznik legendy navíc podpořily i „věrné“ ilustrace Zdeňka Buriana. Kniha je ale víc fantasy než reálná historie

Ferdu Mravence či Brouka Pytlíka zná v České republice snad každý, dospělí i děti. Jejich tvůrce, Ondřej Sekora, brněnský spisovatel a ilustrátor by letos v září oslavil 124. narozeniny. Co je možná méně známo, Sekora nebyl pouze talentovaným vypravěčem, ale i aktivním sportovcem. Během novinářské stáže ve Francii si oblíbil ragby a toto sportovní odvětví uvedl do České republiky.

Zeleným obnovitelným zdrojům se vysmíváme jako slepé cestě. Pokud jde o štěpení atomů, jsme v tom sice mistři světa, ale o stavbě nových jaderných reaktorů dlouhé roky jen žvaníme.

Nejspíše nemá. Ale příroda si vždycky může najít cestu…

Co měli za první republiky společného obránce Slavie Ladislav Ženíšek, asociační kapitán Karel Petrů, autor Ferdy Mravence Ondřej Sekora a ředitel čokoládovny Julius Fried? Účastnili se zapomenuté fotbalové aféry z poloviny 30. let.

Mašek patří k představitelům českého symbolismu a secese a byl kdysi podobně ceněný jako jeho generační souputník Alfons Mucha.

Humoristický časopis SORRY i v dubnu nabídl svým čtenářům pět desítek vtipů. Pokud máte chuť a čas, podívejte se na některé z nich.

Jsou hrdinové ve filmech a pak v životě. Oldřich Nový je vzácným případem člověka, který spojil obojí. Symbol prvorepublikové galantnosti a šarmu zažil během druhé světové války nelehké chvíle. Odmítl se rozvést se svojí ženou, která byla židovka, a skončil tak v transportu, jehož cílem byl pracovní tábor.