Oxid uhličitý

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.

Donald Trump provedl to, co mnozí považují za nejradikálnější klimatický krok své druhé administrativy. Zrušil takzvané „endangerment finding" – vědecké rozhodnutí americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) z roku 2009, které konstatovalo, že šest klíčových skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého a metanu ohrožuje veřejné zdraví.

Trumpova vláda slibuje úspory při nákupu aut, zachování regulace by ale podle předchozí administrativy ušetřilo spotřebitelům výrazně víc na palivu.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.

Evropský parlament v úterý 10. února odhlasoval klimatický cíl snížit emise oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent proti roku 1990. Není to kompromis, jen potvrzení trvdých regulací v zemích Evropské unie.

Větrat v zimě se nám nechce. Bojíme se chladu a následných účtů za topení. Jenže vlhký, vydýchaný vzduch plný alergenů ničemu nesvědčí. Raději se inspirujte u Němců, kteří berou větrání jako každodenní rituál. Udělejte si doma lüften!

Japonští vědci přišli s novým vysvětlením, proč jsou komáři tak neúnavní v hledání lidské oběti. Zjistili, že oxid uhličitý, který vydechujeme, u nich nefunguje jen jako jednoduchý signál „tady je člověk“, ale výrazně zlepšuje jejich ostatní smysly. Komár se po zachycení CO₂ stává citlivějším na pachy kůže i další chemické stopy, které ho dovedou přesně k cíli.

Motání hlavy, nevolnost a únava při běžném nákupu. Jana si dlouho myslela, že problém je v jejím zdraví. Až nový zahraniční test kvality ovzduší v obchodních centrech ukázal, že podobné potíže mohou mít souvislost s nedostatečným větráním a zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého. Jde o skutečný příběh ze života, který má důležité poučení pro zdraví spotřebitelů.

Po přečtení titulku si asi říkáte, že to celé zní jako scénář z dystopického románu - pokácet kvanta stromů a následně je potopit do ledových vod Severního ledového oceánu. Věřte, že se tentokrát o žádný smyšlený scénář nejedná, právě naopak - podle vědců z Ústavu výzkumu globálních změn by tohle mohla být cesta, jak stabilizovat klima na naší planetě.

Bojovat proti změně klimatu lze vícero způsoby. Skloňováno je snižování emisí oxidu uhličitého (CO2) a jeho odsávání z atmosféry. Americký start-up se sídlem v New Yorku zašel ještě dál a vynalezl šikovné zařízení, které vysátý neviditelný skleníkový plyn přemění na motorový benzín, připravený rovnou k použití. Zařízení lze označit za revoluční. Jak už to tak ale bývá, k masovému použití má hodně daleko.

Z pozice šéfa pro dopravu největšího německého autoklubu ADAC odstoupil Gerhard Hillebrand. Učinil tak poté, co mezi členy vyvolal značné pobouření kvůli tomu, že obhajoval navýšení cen paliv jako prostředek k dosažení klimatických cílů. O Hillebrandově odchodu informoval autoklub v tiskovém prohlášení.

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Projekt Evidence Ninja od konce loňského roku vyvrací nejčastější klimatické mýty.Jedním z nich je, že není dokázáno, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vede k růstu teploty.

Dlouhá léta byla představa člověka promlouvajícího k fíkusu považována za bláznovství. Jenže hranice mezi biologií a sci-fi se v posledních dvou dekádách začala povážlivě stírat. Moderní laboratoře vybavené laserovými vibrometry dnes potvrzují to, co babičky tušily už dávno.

Jezero jménem Nyos najdete na území afrického Kamerunu a rozhodně nejde o žádnou louži. V některých místech má hloubku až 200 metrů. Do historie se ale zapsalo něčím jiným a bohužel velmi nešťastným.

Opatření má zajistit bezpečné dodávky elektřiny i tepla a zároveň umožnit postupné snižování emisí, které může dosáhnout až zhruba pěti milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Internet je plný domácích triků, které slibují rychlá a levná řešení běžných problémů. Jeden z nich pracuje s kombinací zubní pasty a octa a spoléhá hlavně na působivý vizuální efekt. Co se při tomto experimentu ve skutečnosti děje a proč je dobré podobné nápady brát s rezervou?

Dosažení klimatických cílů Unie se neobejde bez technologií, které oxid uhličitý uloží hluboko pod zem do geologických rezervoárů. Ačkoliv je potřebujeme k zamezení klimatické katastrofě, zákony s nimi nepočítají. Navzdor technologickému rozmachu zůstává metoda v pololegalitě. Technologická řešení pro zachycování a ukládání uhlíku se rychle vyvíjejí a budou stále více potřebná.

Na první pohled je to ráj: rybářské loďky, zelené kopce a klidná hladina. Pod povrchem jezera Kivu však probíhá nebezpečný chemický proces. V hloubce 300 metrů se hromadí miliardy kubíků výbušného metanu a dusivého oxidu uhličitého.

Máte v mrazech strach otevřít okno? Děláte velkou chybu. Ventilačka vám peníze neušetří, naopak způsobí plísně. Přečtěte si, jak správně větrat, když mrzne.

Návrh vědců ukládat uhlík do Severního ledového oceánu prostřednictvím splavování dřeva ze severské tajgy je krajně problematický. Především proto, že jeho podstatou je sejmout zodpovědnost za klimatickou krizi z průmyslu a dopravy.

Zatímco v minulých letech patřila environmentální a klimatická témata na Světovém ekonomickém fóru v Davosu mezi ty nejčastější, letos se z konference téměř vytratila.

Odborníci se vytasili s řešením, které zní na první dobrou trochu svérázně... Ale mohlo by fungovat.

Stromy jsou obrovskými zásobárnami uhlíku. Za svůj život pohltí značné množství oxidu uhličitého. Ovšem při požárech, vypalování nebo při rozkladu se tento skleníkový plyn uvolňuje zpátky do ovzduší. Vědci aktuálně přišli s návrhem uvažovat o ukládání uhlíku ve dřevě stromů do oceánu.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.

Dne 21. srpna 1986, uprostřed klidné krajiny severozápadního Kamerunu, se odehrála katastrofa tak neobvyklá a děsivá, že si vysloužila srovnání s následky neutronové bomby.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Vědci odhadují, že k tomu, aby se zmírnily dopady emisí vytvořené lidskou činností a kompenzovaly se obtížně dekarbonizovatelné zdroje, bylo by potřeba ročně z atmosféry odebrat a uložit nejméně jednu gigatunu oxidu uhličitého.

Brno - Vědci se zabývají možností ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu. Pocházely by z lesů, které rostou v povodí sibiřských a severoamerických veletoků. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by tedy bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, což je deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action a tiskové zprávy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Akumulace energie do oxidu uhličitého nabízí inovativní způsob dlouhodobého skladování elektřiny, aniž by zatěžovala životní prostředí. Osvědčí se v praxi?

Spíte dostatečně dlouho, ale ráno se stejně budíte bez energie? Bolí vás hlava nebo máte pocit, že jste se vůbec nevyspali? Na vině nemusí být matrace ani stres, ale vydýchaný vzduch v ložnici. Právě ten může výrazně ovlivnit kvalitu spánku. A řešení je překvapivě jednoduché.

Roční teploty ČR, Klementina a světa podle Copernicus zatím nejsou. Využil jsem data svého loňského článku „Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024“ , kde jsou i zdrojová data a pokusil jsem se vyjádřit vliv nárůstu ppm CO2 na Mauna Loa 1959- 2024, Data 2026 jsou zatím předběžná a předpokládaný nárůst nižší. Výpočty a většina textu je i v mém zdrojovém souboru Excelu, který má dva listy CO2 ppm, pohlcování IR záření a změny teplot ČR 1961-2024 a Klementinum.xlsx, který je na konci článku ke stažení. Jsou tam data, graf a výpočty.

Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.

Vládci moří žraloci toho vydrží hodně. Okyselování oceánu by ale mohlo být i nad jejich síly. Vědci zjistili, že změna chemického složení v prostředí, kde žraloci žijí, narušuje strukturu jejich zubů. Přijdou proto o svou hrozivou zbraň?

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.

Jaderná elektrárna Temelín dosud vyrobila 334 milionů megawatthodin elektřiny. Jde o množství, které by pokrylo spotřebu České republiky na šest let. Temelín začal vyrábět…

Teplo z ocelárny ve městě Liou-pchan-šuej na jihu Číny pohání Chaotan One, první komerční generátor světa, v němž roli média namísto vodní páry převzal superkritický oxid uhličitý, který v sobě má něco z plynu a něco z vody. Pokud se nová technologie osvědčí, mohla by nastoupit nová generace generátorů.

Vědci předpokládají, že do roku 2100 korálové útesy v Austrálii i jinde ve světě ustoupí jinému organismu. Nedokážou se totiž znovu obnovovat. Změně v oceánech napomáhá rostoucí podíl oxidu uhličitého.

Je krásný slunečný den, a vy si užíváte letní pohodu na lehátku Tato pohoda, však může být velmi rychle přerušena komárem létajícím kolem vašeho ucha.

Jaderná elektrárna Temelín dosud vyrobila 334 milionů megawatthodin elektřiny, což je množství, které by stačilo na spotřebu celé země na šest let. Za dva dny to bude přesně 25 let od doby, co Temelín vyrobil první elektřinu.

K zodpovězení této otázky je potřeba daleko více znalostí, než by se mohlo zdát, a musíme kvůli tomu podniknout rychlý exkurz do fyziky i chemie.

Nová auta se spalovacími motory by v EU měla být dostupná i po roce 2035. Počítá s tím návrh úpravy původního zákazu, který včera představila Evropská komise. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových aut v EU snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, nikoli o 100 procent, jak bylo původně v plánu. Má to ale další podmínky. Jak se na návrh dívá české Sdružení automobilového průmyslu, říká jeho výkonný ředitel Zdeněk Petzl.

Na nová bezpečnostní opatření lidé narazí u minerálního pramene na východě Slovenska. V listopadu museli majitelé zdroje Salvator nedaleko Prešova k němu uzavřít přístup, protože lidé u něj omdlévali a jeden člověk z České republiky u něj zemřel. Unikal tam totiž oxid uhličitý. Nyní je pramen znovu přístupný. Je u něj ale nainstalovaný měřič kvality ovzduší i tabule, která upozorňuje na nebezpečí.

Evropská energetika udělala zásadní krok kupředu: přechod na 15minutový obchodní interval na denním trhu s elektřinou, který proběhl 30. září 2025, mění způsob, jakým se plánuje výroba, řídí spotřeba i tvoří cena elektřiny.

Když jde o svítilny, platí staré pravidlo: nejlepší je ta, kterou máte právě u sebe. A právě v tom vyniká Rodman ED08 – miniaturní svítilna o velikosti mince, navržená tak, aby se bez problémů stala součástí vaší každodenní výbavy i outdoorového setu.

Jedna z mých nejoblíbenějších infografik Atlasu dekarbonizace Česka -> kolik emisí způsobuje železniční doprava. Ano, je to ten nejužší sloupeček úplně vpravo, pouhé jedno procento.

Nový dron čínského výrobce DJI dokáže přepravovat náklady až do hmotnosti 100 kilogramů a jeho maximální vzletová hmotnost dosahuje 170 kilogramů.

Už i africké pralesy podle nové studie „otočily“ a produkují víc uhlíku, než ukládají. Stejný proces vědci dřív odhalili i v Amazonii, Austrálii a třeba i v Česku. Nic z toho nám ale neříká, že se z lesů stává přítěž. Naopak.

Panasonic uvádí na trh svou první vodní fan coil jednotku FK1, která kombinuje moderní design, vysokou účinnost vytápění a chlazení a pokročilé řešení pro zlepšování kvality vnitřního vzduchu.

Vedoucí představitelé evropského odvětví elektromobilů naléhají na Evropskou komisi (EK), aby se držela svého cíle nulových emisí CO2 pro nové automobily do roku 2035. Tvrdí, že zmírnění plánu by podkopalo investice a zvýšilo náskok čínské konkurence.

Korelace globální teploty a koncentrace CO2 v atmosféře je mantrou zastánců boje proti emisím CO2. Odpůrci klimatické změny mají své cykly a také saturaci absorpce CO2. Klima je ale mnohem složitější.

Německá vládní zpráva upozorňuje, že současná klimatická politika může především kvůli rostoucím cenám CO2 prohlubovat sociální nerovnosti. Nízkopříjmové domácnosti nesou relativně vyšší náklady na energie a zároveň mají méně prostředků na investice do úsporných technologií. Zpráva proto doporučuje trvalé monitorování sociálních dopadů klimatických opatření a zavedení účinných kompenzací pro zranitelné skupiny obyvatel. Rostoucí ceny emisí […]

Do ulice najížděly sanity, hasičské vozy i policie, aby prověřily nahlášenou zvýšenou koncentraci oxidu uhelnatého.

Do ulice najížděly sanity, hasičské vozy i policie, aby prověřili nahlášenou zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého.

Do ulice najížděly sanity, hasičské vozy i policie, aby prověřili nahlášenou zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého.

Čína představila turbíny, které místo páry využívají ke generování elektřiny oxid uhličitý. Tato technologie může zásadně snížit uhlíkovou stopu a změnit způsob, jakým svět přistupuje k výrobě energie – od škodlivých emisí k užitečnému palivu.

Energetická odolnost se v důsledku globální nestability posouvá mezi nejvyšší priority států i firem. Nová studie Siemens Infrastructure Transition Monitor 2025 ukazuje, že odolné a spolehlivé dodávky energie jsou dnes vnímány jako hlavní předpoklad úspěšné transformace energetických systémů.

Odtávání ledovců přispívá k navyšování mořské hladiny, Antarktida přispívá v současnosti asi sedmi milimetry. Na konferenci o českém příspěvku k výzkumu ledovců v Antarktidě v Senátu to řekl Kamil Láska z Českého antarktického výzkumného programu (CARP). Například Grónsko podle něj přispívá asi 15 milimetry. Podle klimatických scénářů by se mohla hladina moře zhruba do roku 2300 zvednout o jeden až tři metry, záleží na vývoji koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, uvedl Láska. Právě na dnešek připadá mezinárodní den Antarktidy.