Oxid uhličitý

Oxid uhličitý

Nejnovější články na Seznamu na téma Oxid uhličitý

  • iRozhlas

    OVĚŘOVNA: ‚Srovnávat Měsíc a Zemi je zavádějící.‘ Lékař přednášel o klimatu, video je prý vytržené z kontextu

    Před 8 dny
    Na Měsíci není žádný oxid uhličitý, a přesto pod jeho povrchem stoupla teplota, a tak ani na Zemi nemohou být za oteplování klimatu zodpovědné skleníkové plyny. To naznačoval a na grafu ukazoval v části své přednášky neurochirurg Vladimír Beneš. Krátké video s lékařovým vystoupením pak na sociálních sítích sdílel moderátor Luboš Xaver Veselý. Zmíněná interpretace je ale zavádějící, jak rozebírá web iROZHLAS.cz v seriálu OVĚŘOVNA.
     Komentáře

  • Nedd

    Odlesňování má jasného viníka číslo jedna, brazilský chov dobytka

    Před 11 dny
    Zemědělská expanze dlouhodobě patří k hlavním příčinám celosvětového kácení lesů.
     Komentáře

  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Plastový odpad jako zdroj energie budoucnosti? Nová metoda vyrábí čistý vodík bez složitého třídění

    Před 12 dny
    Vědci vyvinuli metodu, která dokáže přeměnit směs běžných plastových odpadů na čistý vodík a zároveň výrazně omezit emise oxidu uhličitého.
     Komentáře

  • skudlime.cz

    Jak dlouho vydrží suchý led

    Před 14 dny
    Suchý led je speciální forma jedu, která vlastně tak úplně led není. Respektive, nejedná se o zmrzlou vodu. A proto se nejen jinak tvoří, ale i se jinak chová. Jak dlouho vydrží suchý led a k čemu se
     Komentáře

  • Osel

    Nový proces umožňuje přeměnit atmosférický oxid uhličitý na grafit

    Před 14 dny
    Oxid uhličitý v atmosféře přebývá a strategicky významný grafit zase schází. Nová technologie z kalifornského Berkeley řeší dvě tyhle mouchy jednou ranou. Vyvinuli slibnou metodu pro přeměnu oxidu uhličitého zachyceného z atmosféry na grafit. Je to grafit ze vzduchu. Mohla by se z toho stát alternativa těžby grafitu.
     Komentáře

  • iReceptář

    Tmavé barvy jako červená a oranžová zviditelňují člověka komárům po vydechnutí oxidu uhličitého

    Před 14 dny
    Když vyrážíme v létě do lesa nebo k rybníku, většina z nás myslí hlavně na repelent. Výzkumy ale ukazují, že o tom, jak přitažliví budeme pro komáry, může rozhodovat i něco mnohem obyčejnějšího, a to barva oblečení. Některé odstíny komáry doslova přitahují, zatímco jiné je zaujmou podstatně méně.
     Komentáře

  • Jitka Krásová
    naMédium

    Neudusíme se? Proč je ochrana vzrostlých stromů v městech otázkou přežití

    Před 15 dny
    Zatímco si stěžujeme na nesnesitelné vedro a ptáme se: „Proč?“, přímo nad našimi hlavami tiše umírají ti nejpotřebnější spojenci, které v boji o přežití máme. Vzrostlé stromy totiž fungují jako dokonalá, technologicky nepřekonatelná klimatizace.
     Komentáře

  • Konečně pátek

    32 min

    Podcast
    Rostislav Václavek: Zapomeňte na dýchání ústy, zbytečně si tím škodíte

    Před 19 dny

    ·

    32 minut

    Do pátečního pokecu dorazil Rostislav Václavek, se kterým si Ondra Kubala povídal o významu funkčního dýchání a jeho vlivu na zdraví, psychickou pohodu i sportovní výkon. Společně se zaměřili na to, proč je důležité dýchat nosem, jak zjemnit dech a jak zvyšovat toleranci organismu na oxid uhličitý. Řeč byla také o projektu Pět pilířů zdraví, propojení dechu s pohybem, myslí, chladem a stravou, ale i o tom, jak mohou správné dechové návyky pomoci při stresu, únavě, spánku nebo začínajících infekcích. Poslechněte si celý rozhovor.
     Komentáře

  • Ekolist

    Stromy bez vody nám s emisemi oxidu uhličitého moc pomáhat nebudou

    Před 20 dny
    Stromy máme rádi. Poskytují nám chlad přírodní klimatizace, stín v horkém letním dni, uklidňují rozrušenou mysl. A taky skvěle fungují jako přirozená „úložiště“ atmosférického uhlíku. Odhaduje se, že absorbují asi čtvrtinu oxidu uhličitého, emitovaného lidskou činností. Jenže ne vždy a za všech okolností. Když je sucho, samy vydají více CO2, než kolik absorbují.
     Komentáře

  • Nespěchej

    Obří motor, který tiše řídí počasí v Česku: Proč bez oceánů hrozí vnitrozemí extrémní teploty

    Před 20 dny
    Pokrývají většinu naší planety, přesto na ně jako suchozemci často zapomínáme. Nejsou jen masou slané vody pro letní dovolené, ale nekompromisním vládcem globálního klimatu. Pokud by tento gigantický systém na chvíli vysadil, střední Evropa by okamžitě čelila drsným extrémům, které si dnes nedokážeme ani představit.
     Komentáře

  • Radiožurnál

    Přibyla: Navrhovaná revize ETS je drobná úprava. Rušení emisních povolenek není v EU průchozí

    Před 21 dny
    Evropská komise představila svůj návrh revize systému ETS1 – emisních povolenek pro velké průmyslové podniky nebo energetiku. Zahrnuje úpravu cenového stropu, mění také částečně pravidla pro udělování povolenek zdarma. Začíná tak dlouhé kolo vyjednávání o tom, jak budou emisní povolenky v následujících letech vypadat.
     Komentáře

  • Poznat svět

    Jezero Nyos v Kamerunu během jediné noci zabilo přes 1 700 lidí. Z jeho hlubin se uvolnil smrtící plyn

    Před 22 dny
    Jezero Nyos vypadalo toho večera stejně klidně jako kdykoli předtím. Nikdo z lidí v okolních vesnicích netušil, že se během několika hodin odehraje katastrofa, která dodnes patří k nejděsivějším a nejzáhadnějším událostem svého druhu.
     Komentáře

  • Pozitivní zprávy

    Odlesňování v Amazonii kleslo za půl roku o 38 procent

    Před 23 dny
    Zatímco v Amazonii ubylo kácení za prvních šest měsíců roku 2026 o víc než třetinu, sousední Atlantický les zaznamenal už za rok 2025 nejnižší úbytek za čtyři desetiletí sledování.
     Komentáře

  • inSmart

    Kdysi obří jezero, dnes masivní zdroj emisí. Aralské jezero překvapuje novým klimatickým problémem

    Před 25 dny
    Aralské jezero, kdysi čtvrté největší vnitrozemské jezero planety, se stalo jedním ze symbolů ekologické krize. Nová studie odhaluje další rozměr tohoto problému: obrovská plocha, která kdysi byla jezerním dnem, dnes do atmosféry uvolňuje stovky milionů tun oxidu uhličitého. Příběh Aralského jezera na hranici Kazachstánu a Uzbekistánu patří mezi největší ekologické katastrofy 20. století. Ještě v 60. letech minulého století šlo o čtvrté největší jezero na světě, co se rozlohy týče. Situace se však dramaticky změnila ve chvíli, kdy Sovětský svaz odklonil jeho hlavní přítoky, řeky Amudarja a Syrdarja, pro zavlažování rozsáhlých bavlníkových plantáží. Z vyschlého jezera se stal zdroj emisí
     Komentáře

  • Vědátor

    Poslední rostliny na Zemi možná vydrží ještě 2 miliardy let

    Před 26 dny
    Nové klimatické simulace naznačují, že rostlinná biosféra může přežít déle, než se čekalo – až do doby, kdy Slunce začne Zemi připravovat o vodu.
     Komentáře

  • National Geographic

    Metro jako jeskyně, beton místo vápence – podzemní New York skrývá fascinující geologické útvary

    Před 30 dny
    Tunely newyorského metra skrývají útvary, které vypadají jako jeskynní stalaktity. Vznikají z látek vyluhovaných z betonu – a vědci zkoumají, zda by mohly uchovávat informace o minulém prostředí města.
     Komentáře

  • Newstream

    Země při pohledu z vesmíru tmavne. Není to pro nás dobré

    Před 30 dny
    Kdybychom sledovali Zemi dejme tomu z Marsu, zjistili bychom, že povrch zeměkoule odráží stále méně slunečního světla. Jinými slovy, pohlcuje stále více sluneční energie. Je to bohužel další, zatím ještě nedostatečně prozkoumaný faktor ovlivňující změnu klimatu, a tedy i podmínky našeho života v příštích desetiletích.
     Komentáře

  • CHIP

    Google spolupracuje na unikátní baterii. Místo vzácných kovů využívá oxid uhličitý

    Před 30 dny
    Technologický gigant Google spojil síly s energetickým vývojářem Energy Dom. V Irsku společně budují rozsáhlé úložiště energie, které k provozu nevyužívá lithiové články, ale stlačený oxid uhličitý.
     Komentáře

  • Seznam Zprávy

    Proč jdou komáři na někoho více. Mají dokonalou navigaci na lidi

    Před 1 měsícem
    Proč vás komár vždycky najde, i když vy sami kvůli tmě téměř nic nevidíte? Nemá o nic lepší oči než vy. Jen používá sofistikovaný systém senzorů, který předčí i ten nejmodernější detektor pohybu.
     Komentáře

  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Laserové paprsky a drony pomáhají odhalovat chemické signály blížících se sopečných erupcí

    Před 1 měsícem
    Vědci vyvinuli technologii, která pomocí laseru a dronů sleduje chemické složení sopečných plynů a zpřesňuje předpovědi vulkanických erupcí.
     Komentáře

  • ČT24

    Nadbytek oxidu uhličitého hlavonožcům zmenšuje mozky

    Před 1 měsícem
    Bezobratlí tvorové vybavení chapadly žijí v oceánech stovky milionů let a zatím se dokázali adaptovat na jakékoliv změny. Nový experiment ale naznačuje, že tempo současných změn klimatu na ně může být příliš rychlé.
     Komentáře

  • Nespěchej

    Jezero Nyos před 40 lety expodovalo. Smrtící plyn zahubil 1700 lidí

    Před 1 měsícem
    V srpnu 1986 se stalo něco, co by mnozí považovali za příběh z hororu. Klidná hladina jezera Nyos v Kamerunu se náhle proměnila ve smrtící past. Bílý oblak, který se z vody vyvalil, připravil o život přes 1700 lidí. Nebyla to láva ani popel z vulkánu – zabíjel oxid uhličitý. Jak je možné, že jezero může explodovat? A můžeme podobné katastrofě zabránit?
     Komentáře

  • Deník

    Komáři mají své favority. Rozhoduje pach kůže, geny i dýchání

    Před 1 měsícem
    Někdo si z letního večera odnese desítky svědivých štípanců, zatímco druhý vyvázne bez jediného. Nemůže za to sladká krev, ale kombinace faktorů, mezi které patří množství vydechovaného vzduchu, tělesné teplo a především specifický pach kůže. Ten je
     Komentáře

  • Fajntip

    Ořešák královský v zahradě. Nabízí mnoho výhod, ale vyžaduje dostatek prostoru

    Před 1 měsícem
    Mezi nejčastější stromy v českých zahradách patří ořešák královský. Tento mohutný velikán dokáže přinášet bohatou úrodu chutných plodů, zároveň však v sobě ukrývá nebezpečné vlastnosti. Produkuje oxid uhličitý, který se hromadí pod korunou, jeho kořeny ničí stavby a éterické oleje hubí okolní rostliny. Proč si ho přesto Češi tolik oblíbili a jak s ním bezpečně zacházet?
     Komentáře

  • Dřevostavitel

    „Lidé ani neví, co jim hrozí při výpadku rekuperace,“ zdůrazňuje odborník. Některé domy jsou na ní závislé

    Před 1 měsícem
    Moderní vzduchotěsné domy se v takové chvíli chovají jako uzavřené schránky, do kterých se vzduch bez pomoci strojů nedostane dovnitř. A lidé si málokdy uvědomují, jak svižně se vnitřní klima bez větrání zhoršuje.
     Komentáře

  • Obnovitelně

    Němci chtějí čistit vzduch od oxidu uhličitého. Vysají ho a využijí

    Před 1 měsícem
    Získaný plyn poslouží jako surovina pro výrobu udržitelných leteckých paliv, metanolu nebo potravinářských výrobků, zatímco část bude trvale uložena pod zemí. První průmyslové zařízení svého druhu v Německu zahájí provoz už v červenci.
     Komentáře

  • VědaŽivě

    Herlianský gejzír pohání oxid uhličitý, ne teplo jako u běžných gejzírů. Návštěvníkům Košic by neměl uniknout

    Před 1 měsícem
    Necelých třicet kilometrů od Košic tryská každých 34–36 hodin do výšky přes dvacet metrů sloup studené vody, který pohání plyn, nikoli žár zemského nitra.
     Komentáře

  • VědaŽivě

    Zbrašovské jeskyně vytvořila teplá kyselka a oxid uhličitý, unikající z hlubin Země

    Před 1 měsícem
    Jediné zpřístupněné hydrotermální jeskyně v Česku nevznikly jako většina podzemních prostor dešťovou vodou shora. Modelovala je teplá minerální kyselka, která stoupala ze zemských hlubin.
     Komentáře

  • 100+1 zahraniční zajímavost

    V čínské Velké zelené zdi už bylo vysazeno 66 miliard stromů. Zdá se, že rostou rychleji než přirozené lesy

    Před 1 měsícem
    Uměle vysazované porosty na okrajích pouští v Číně rostou rychleji než přirozené lesy. Důvodem může být nižší věk vysazovaných stromů i způsob hospodaření.
     Komentáře

  • Aktuálně

    Konec zelené planety Země má své datum. Nová studie odhaduje, kdy zmizí poslední rostliny

    Před 1 měsícem
    Lidé často přemýšlejí, jak dlouho vydrží život na Zemi. Nová studie se tentokrát zaměřila na rostliny, bez nichž by dnešní svět nemohl existovat. Pomocí klimatických modelů vědci odhadli okamžik,...
     Komentáře

  • VědaŽivě

    V Soosu to i v létě bublá jako na Islandu. Rezervaci vytvořily zbytky slaného jezera

    Před 1 měsícem
    Šest kilometrů od Františkových Lázní syčí z bahna plyn, praskají solné krusty a krajina připomíná severský vulkanismus. Jenže voda v kráterech nemá ani 20 °C.
     Komentáře

  • Ekolist

    Gabriela Rusó: Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci vytvořila iniciativu za ochranu delfínů a velryb před jejich lovem

    Před 1 měsícem
    Iniciativa akademiků olomoucké univerzity, kterou lze podepsat a tím vyjádřit svůj protest proti krutým způsobům zabíjení.
     Komentáře

  • Ekonomický magazín

    Vědci přepočítali konec života na Zemi. Výsledek překvapil i je samotné

    Před 1 měsícem
    Nová studie přináší překvapivě optimistickou zprávu: vegetace na Zemi může přežít ještě přibližně 1,8 miliardy let. Výrazně déle, než naznačovaly dřívější výpočty. Jenže než se začneme radovat, stojí za to podívat se, co nás čeká mnohem dříve.
     Komentáře

  • Zvědavá máma
    naMédium

    Oxid uhličitý tvoří pouhých 0,04 % atmosféry. Jak může takové minimum řídit klima?

    Před 1 měsícem
    „CO₂ je v ovzduší jen stopové množství, necelé čtyři částice z deseti tisíc. Je absurdní si myslet, že takový zlomek plynu ohřívá planetu.“ Internetový mýtus útočí na intuici. Jenže věda ukazuje, že o síle nerozhoduje objem, ale účinnost.
     Komentáře

  • Volty

    V Německu dnes startuje největší zařízení na zachytávání CO2 ze vzduchu

    Před 1 měsícem
    Technologie přímého zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu (Direct Air Capture, DAC) se posouvá z pilotních projektů do komerčního využití.
     Komentáře

  • Ekolist

    Karel Zvářal: Mokřadníci zamokřují – lokálně. Vysoušeči odvodňují, vysušují a rozpalují – globálně

    Před 1 měsícem
    Rozdíly v rychlosti oteplování v různých částech světa vyvolávají otázku, proč tomu tak je, a proč to není rovnoměrné, tak jak je více méně stejnoměrně rozptýlen „problémový“ skleníkový plyn, často diskutovaný CO2. Dnes už víme, že kromě vlivu skleníkových plynů, tedy zejména kysličníku uhličitého a vodní páry, se na oteplování planety podílí lidstvo intenzivní exploatací zemského povrchu. Antropocén se ale pravděpodobně se týká i vzdušného prostoru, resp. možného vlivu průmyslové letecké dopravy na Jet-stream, tedy tryskové proudění, které má vliv na chod oblačnosti.
     Komentáře

  • Radiožurnál

    Čím je atmosféra teplejší, tím je agresivnější, říká klimatolog. Extrémů počasí bude přibývat

    Před 1 měsícem
    Počasí letos přineslo už několik extrémů – netypicky mrazivý začátek ledna, velmi studený konec března i současnou vlnu čtyřicetistupňových veder. „Čím je atmosféra teplejší, tím víc energie a vodní páry obsahuje. Chová se agresivně a vznikají extrémy počasí,“ vysvětluje klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Proč vlna veder postihla především západní a střední Evropu?
     Komentáře

  • Forum 24

    Když je v červnu absolutní hic a vláda s tím nedělá nic. Babiš je k ničemu, známe to z covidu

    Před 1 měsícem
    KOMENTÁŘ / Představte si, že by vám v bytě začalo hořet. A vy byste dál sypali příspěvky na sociální sítě, jak „bude líp“ a jak je přece normální, že je v bytě horko, když tam hoří. Zakázali…
     Komentáře

  • Jak to funguje?

    Jak funguje globální oteplování? Může za nynější horké dny?

    Před 1 měsícem
    Jak funguje globální oteplování a co je skleníkový efekt? V tomto detailním a srozumitelném videu zjistíte, jak Země přijímá energii ze Slunce, proč atmosféra zadržuje část tepelného záření a jakou roli hrají skleníkové plyny, jako jsou oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄), vodní pára nebo oxid dusný (N₂O). Dozvíte se, proč je přirozený skleníkový efekt nezbytný pro život na Zemi a jak se liší od zesíleného skleníkového efektu spojeného s globálním oteplováním. Video krok za krokem vysvětluje princip energetické rovnováhy Země, infračervené záření, elektromagnetické záření, absorpci a vyzařování tepla i fungování atmosféry. Zjistíte, proč bez skleníkového efektu činí průměrná teplota Země přibližně −18 °C a proč je dnes díky přirozenému skleníkovému efektu přibližně +15 °C. Velká část videa se věnuje příčinám globálního oteplování. Dozvíte se, jak spalování uhlí, ropy a zemního plynu zvyšuje koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, jakou roli hraje metan, odlesňování, průmysl, energetika, doprava i zemědělství. Uvidíte také, jak fungují zpětné vazby klimatického systému, proč tají ledovce, zvyšuje se hladina oceánů, mění se srážkové režimy a jak oceány pohlcují teplo i oxid uhličitý. Součástí videa je také vysvětlení rozdílu mezi počasím a klimatem, fungování klimatických modelů, satelitních měření, oceánských pozorování i dlouhodobého sledování koncentrací skleníkových plynů. Podíváme se na obnovitelné zdroje energie, snižování emisí, adaptaci na změnu klimatu, ochranu lesů, moderní energetiku i budoucnost chytrých elektrických sítí. Tento komplexní evergreen průvodce vám pomůže pochopit, jak funguje globální oteplování, proč se mění klima Země a jaké fyzikální principy stojí za jedním z nejdiskutovanějších témat současné vědy.
     Komentáře

  • Svět cestovatele

    Zvířata v Africe se opíjejí kvašeným ovocem. Lidé si ale těžkou kocovinu zhoršují oxidem uhličitým

    Před 1 měsícem
    Zvířata v Africe se opíjejí kvašeným ovocem. Lidé si ale těžkou kocovinu zhoršují oxidem uhličitým. Říká se, že po bitvě je každý generál. Jenže v případě bujarých večírků a následných rán bývají zahradníci a milovníci dobrého pití spíš zdecimovanými marody. Probuďte se s pocitem, že vám v hlavě sídlí parta dělníků s pneumatickými kladivy, zažil už aspoň jednou za život skoro každý.
     Komentáře

  • Ekolist

    Čeští a francouzští vědci hledají nová praktická využití oxidu uhličitého

    Před 1 měsícem
    Na vývoji nových polymerních materiálů, schopných zachycovat oxid uhličitý a využívat ho jako surovinu pro výrobu nových, technologicky atraktivních materiálů, pracují vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR (ÚMCH AV ČR) spolu s vědci z francouzské univerzity INSA Lyon.
     Komentáře

  • ČT24

    Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

    Před 1 měsícem
    Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
     Komentáře

  • Techzprávy

    Stroj času pro Amazonii: Věže v džungli simulují klima roku 2050 a zkoumají reakci lesa

    Před 1 měsícem
    Uprostřed brazilského deštného pralesa probíhá experiment, který nemá v historii obdoby. Vědci zde vytvořili umělou atmosféru budoucnosti a sledují, jak na ni reagují stromy a celý ekosystém. Výsledky tohoto projektu mohou zásadně ovlivnit naše chápání klimatických změn a ukázat, zda největší tropický prales planety přežije následující desetiletí, nebo se změní v savanu.
     Komentáře

  • Forum 24

    Rady ministrů životního prostředí se za Česko opět zúčastní Filip Turek

    Před 1 měsícem
    Na jednání unijních ministrů životního prostředí pojede příští týden místo ministra opět vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Turek to v pátek napsal ČTK.
     Komentáře

  • Zdravotnický deník

    Proč jste pro komáry jako magnet? Odpověď se skrývá v kůži, roli může hrát i pití alkoholu

    Před 1 měsícem
    Máte pocit, že zatímco ostatní sedí v klidu, vy odháníte jednoho komára za druhým? Podle vědců nejde o subjektivní dojem. Někteří lidé jsou pro komáry skutečně přitažlivější než jiní. Rozhoduje o tom složitá směs chemických látek, které jejich tělo produkuje.
     Komentáře

  • Newstream

    Lukáš Kovanda: Česká Gen Z je v ekologii horší než boomeři

    Před 2 měsíci
    Mladí Češi narození v roce 2000 měli v prvních 25 letech života zhruba o 40 procent vyšší uhlíkovou stopu než generace jejich prarodičů, tedy lidé narození v roce 1940. Rozdíl může činit až 80 tun oxidu uhličitého na osobu, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
     Komentáře

  • Brain We Are CZ

    107 min

    Podcast
    322: Klimatomluva - Klimatická Změna jako Uhlíkový Dluh za naše pohodlí | Dlouhodobé cykly planety a role Oxidu Uhličitého w/ Daniel Kortus Ph.D.

    Před 2 měsíci

    ·

    107 minut

    Tohle je deep dive do vědy za klimatem, jeho změnou a vývojem během planetární historie.Klima se dnes často láme mezi dvě špatné strategie. Na jedné straně panika. Na druhé cynismus. Tenhle rozhovor jde jinudy.S Danielem Kortusem rozebíráme, co vlastně znamená klimatická změna v měřítku planety, civilizace i každodenního života.Proč je dnešní situace bezprecedentní ne proto, že by se klima nikdy neměnilo, ale proto, že jsme během pár generací otevřeli geologickou banku uhlíku, která se jinak hýbe v horizontech milionů let.Proč každá desetina stupně dává smysl. Proč technologie nejsou zázračné řešení, ale zároveň ani není pravda, že se nic nedaří. A proč největší problém klimatu možná není jen fyzický, ale i psychologický a komunikační: je příliš velké, příliš dlouhé a příliš abstraktní na to, aby bylo přirozeně na prvním místě.Parťák dílu:Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials Aktin.cz/bwa pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials Aktin.cz/bwa Fondee.cz - https://www.fondee.cz/ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv www.Fondee.cz a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Minutáž:00:00 Představení hosta a projektu Klimatomluva04:33 Jak vypadala klimatická změna před průmyslovou revolucí a po ní?11:41 Co jsou Milankovičovy cykly a jak přepínají doby ledové?13:59 Karbonový puls: Jak člověk otočil regulátorem oxidu uhličitého20:46 Mechanismus skleníkového efektu a role vodní páry28:23 Předpověď počasí vs. modelování klimatu: Jak vznikají scénáře IPCC?34:03 Co by globální oteplení reálně znamenalo pro Českou republiku?41:26 Techno-optimismus: Proč se nám daří rozvíjet obnovitelné zdroje?54:39 Má smysl, aby Evropa omezovala emise, když dělá jen 5%?56:30 Oceán jako chemický pufr planety a riziko jeho nasycení01:11:37 Jak vyčištění síry z paliv lodí paradoxně ohřálo Atlantik01:17:06 Klimatická úzkost a role jednotlivce proti korporacím01:23:37 Jak dostat téma k lidem skrze adaptaci a příběhy (např. v seriálu Ulice)01:33:26 Informační ekologie a Princip asymetrie bullshitu (Brandoliniho zákon)Přechod do VIP části- Koncept Velkého zjednodušení a enormní energetický hlad AI- Albedo efekt, tání Arktidy a závěrečné shrnutí
     Komentáře

  • nejlepsidrinky.cz

    Tajemství barmanské perlivosti: Proč je čerstvě nasycená voda lepší než ta z plastové lahve?

    Před 2 měsíci
    Zjistěte, proč profi barmani sází vždy na čerstvé bublinky, a vyrobte si je doma s výrobníkem SodaStream. Odhalte tipy na dokonalou domácí sodu! 🧊 🍸
     Komentáře

  • Hrot24

    Evropa získá obří „vysavač“ CO₂. Z atmosféry odstraní až 60 000 tun ročně

    Před 2 měsíci
    Tři britské společnosti spojily síly, aby vybudovaly největší zařízení na přímé zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry v Evropě. Projekt UnionDAC má začít fungovat v roce 2030 a o dva roky později odstraňovat až 60 tisíc tun CO₂ ročně.
     Komentáře

  • Rasmik
    naMédium

    Většina lidí to netuší. Stromy rostou ze vzduchu, ne z hlíny. V krbu pak osvobozujete staleté slunce

    Před 2 měsíci
    Myslíte si, že stromy rostou z hlíny? Omyl. Geniální přírodní továrny staví svá masivní těla z neviditelného vzduchu a vody. Zjistěte, jak se plyn mění v pevné dřevo a proč v kamnech pálíte staré slunce.
     Komentáře

  • silvarium.cz

    Příliš mnoho dusíku může oslabit lesní ekosystémy (wn24.cz)

    Před 2 měsíci
    Lesní půda patří k největším zdrojům přirozených toků uhlíku mezi pevninou a atmosférou. Pod povrchem nepřetržitě pracují kořeny i mikroorganismy, které rozkládají organickou hmotu a přitom uvolňují oxid uhličitý. Tento proces, označovaný jako půdní respirace, se však v mnoha částech světa začíná měnit. Na lesní ekosystémy stále silněji působí nadbytek dusíku. Do prostředí se dostává především z průmyslu, dopravy a zemědělství. Reaktivní sloučeniny dusíku se následně vracejí na zemský povrch prostřednictvím deště, sněhu nebo prachových částic. Od průmyslové revoluce se množství dusíku ukládaného v krajině přibližně ztrojnásobilo. Celý článek najdete zde.
     Komentáře

  • Ekonews

    Komentář: Potraviny jsou čím dál tím méně výživné, může za to klimatická změna

    Před 2 měsíci
    Cizrna, rýže či pšenice, ale také brambory, fazole, rajčata, hrášek nebo salát.Nejnovější poznatky hovoří o tom, že tyto potraviny obsahují méně vitamínů a minerálů než před dvěma dekádami.
     Komentáře

  • Drbna

    Snižování emisí se v Ostravě daří. Klimatický cíl pro rok 2030 je téměř splněný

    Před 2 měsíci
    Ostrava pokračuje ve snaze proměnit se z průmyslového města na moderní a ekologičtější metropoli. Podle nové monitorovací zprávy se městu podařilo od roku 2000 snížit emise oxidu uhličitého o více než 53 procent. Prakticky tak už nyní dosahuje cíle, který si stanovilo až pro rok 2030.
     Komentáře

  • National Geographic

    Čmelák vydrží v bahně osm dní pod vodou: jak královny přežívají záplavu

    Před 2 měsíci
    Devět z deseti čmeláčích královen přežije osm dní pod vodou. Vědci teď odhalili, jak to dokážou – a odpověď spočívá ve třech strategiích, které fungují jen dohromady.
     Komentáře

  • ČT24

    Čína změnila způsob, jak počítá své emise

    Před 2 měsíci
    Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
     Komentáře

  • Ekolist

    Oceány sycené železem. Nápad, který slibuje něco, co nemůže splnit

    Před 2 měsíci
    Jsou nápady, které jednou zazáří a zmizí. Už o nich nikdy znovu neuslyšíte. A pak jsou takové, které se vrací ve vlnách, a vlastně se jich už nikdy úplně nezbavíme. Idea o „přisypávání železa do oceánů“ je jasně z té druhé kategorie. Proč? Nabízí ekologickou iluzi a velmi přímočaře zázračné řešení jednoho globálního problému.
     Komentáře

  • Kosmonautix

    JWST vyčenichal metan na mezihvězdné kometě 3I/ATLAS

    Před 2 měsíci
    Americko-evropsko-kanadský teleskop Jamese Webba pořídil své první měření chemických stop mezihvězdného objektu, k čemuž mu posloužila nedávná návštěva mezihvězdné komety 3I/ATLAS. Snímek z přístroje MIRI, který pracuje ve střední části infračerveného záření ukazuje mezihvězdnou kometu ve třech vlnových délkách a ilustruje tak, kde se během pozorování nacházely které plyny. Vodní pára se šíří daleko za jádro, protože většina […]

  • Tiscali

    Jezero přes noc udusilo vše živé v okolí: Erupce plynu stála život skoro 2000 lidí

    Před 2 měsíci
    Scéna jak z hororu, která se ale bohužel opravdu stala a z představy jen mrazí. Večer jdete v klidu spát. Ráno je všechno mrtvé.
     Komentáře

  • Zeptej se vědce!
    naMédium

    Vyřeší sázení stromů nebo investice do obnovitelných zdrojů energie problém klimatických změn?

    Před 2 měsíci
    Musíme se přizpůsobit změnám klimatu, nebo stačí drobné změny v našem chování, které mohou změnit svět? Proč není třeba propadat panice, nám před časem vysvětlila Tereza.
     Komentáře

  • Aktuálně

    Hasiči pomáhali dostat na povrch pět uvízlých jeskyňářů v Moravském krasu

    Před 2 měsíci
    Hasiči dostali v neděli ven z jeskyně pět amatérských jeskyňářů, kteří uvízli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba sto metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X.
     Komentáře
Reklama