Oxid uhličitý

Odborníci se vytasili s řešením, které zní na první dobrou trochu svérázně... Ale mohlo by fungovat.

Stromy jsou obrovskými zásobárnami uhlíku. Za svůj život pohltí značné množství oxidu uhličitého. Ovšem při požárech, vypalování nebo při rozkladu se tento skleníkový plyn uvolňuje zpátky do ovzduší. Vědci aktuálně přišli s návrhem uvažovat o ukládání uhlíku ve dřevě stromů do oceánu.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.

Dne 21. srpna 1986, uprostřed klidné krajiny severozápadního Kamerunu, se odehrála katastrofa tak neobvyklá a děsivá, že si vysloužila srovnání s následky neutronové bomby.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Vědci odhadují, že k tomu, aby se zmírnily dopady emisí vytvořené lidskou činností a kompenzovaly se obtížně dekarbonizovatelné zdroje, bylo by potřeba ročně z atmosféry odebrat a uložit nejméně jednu gigatunu oxidu uhličitého.

Brno - Vědci se zabývají možností ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu. Pocházely by z lesů, které rostou v povodí sibiřských a severoamerických veletoků. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by tedy bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, což je deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action a tiskové zprávy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Akumulace energie do oxidu uhličitého nabízí inovativní způsob dlouhodobého skladování elektřiny, aniž by zatěžovala životní prostředí. Osvědčí se v praxi?

Spíte dostatečně dlouho, ale ráno se stejně budíte bez energie? Bolí vás hlava nebo máte pocit, že jste se vůbec nevyspali? Na vině nemusí být matrace ani stres, ale vydýchaný vzduch v ložnici. Právě ten může výrazně ovlivnit kvalitu spánku. A řešení je překvapivě jednoduché.

Roční teploty ČR, Klementina a světa podle Copernicus zatím nejsou. Využil jsem data svého loňského článku „Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024“ , kde jsou i zdrojová data a pokusil jsem se vyjádřit vliv nárůstu ppm CO2 na Mauna Loa 1959- 2024, Data 2026 jsou zatím předběžná a předpokládaný nárůst nižší. Výpočty a většina textu je i v mém zdrojovém souboru Excelu, který má dva listy CO2 ppm, pohlcování IR záření a změny teplot ČR 1961-2024 a Klementinum.xlsx, který je na konci článku ke stažení. Jsou tam data, graf a výpočty.

Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.

Vládci moří žraloci toho vydrží hodně. Okyselování oceánu by ale mohlo být i nad jejich síly. Vědci zjistili, že změna chemického složení v prostředí, kde žraloci žijí, narušuje strukturu jejich zubů. Přijdou proto o svou hrozivou zbraň?

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.

Jaderná elektrárna Temelín dosud vyrobila 334 milionů megawatthodin elektřiny. Jde o množství, které by pokrylo spotřebu České republiky na šest let. Temelín začal vyrábět…

Teplo z ocelárny ve městě Liou-pchan-šuej na jihu Číny pohání Chaotan One, první komerční generátor světa, v němž roli média namísto vodní páry převzal superkritický oxid uhličitý, který v sobě má něco z plynu a něco z vody. Pokud se nová technologie osvědčí, mohla by nastoupit nová generace generátorů.

Vědci předpokládají, že do roku 2100 korálové útesy v Austrálii i jinde ve světě ustoupí jinému organismu. Nedokážou se totiž znovu obnovovat. Změně v oceánech napomáhá rostoucí podíl oxidu uhličitého.

Je krásný slunečný den, a vy si užíváte letní pohodu na lehátku Tato pohoda, však může být velmi rychle přerušena komárem létajícím kolem vašeho ucha.

Jaderná elektrárna Temelín dosud vyrobila 334 milionů megawatthodin elektřiny, což je množství, které by stačilo na spotřebu celé země na šest let. Za dva dny to bude přesně 25 let od doby, co Temelín vyrobil první elektřinu.

K zodpovězení této otázky je potřeba daleko více znalostí, než by se mohlo zdát, a musíme kvůli tomu podniknout rychlý exkurz do fyziky i chemie.

Nová auta se spalovacími motory by v EU měla být dostupná i po roce 2035. Počítá s tím návrh úpravy původního zákazu, který včera představila Evropská komise. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových aut v EU snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, nikoli o 100 procent, jak bylo původně v plánu. Má to ale další podmínky. Jak se na návrh dívá české Sdružení automobilového průmyslu, říká jeho výkonný ředitel Zdeněk Petzl.

Na nová bezpečnostní opatření lidé narazí u minerálního pramene na východě Slovenska. V listopadu museli majitelé zdroje Salvator nedaleko Prešova k němu uzavřít přístup, protože lidé u něj omdlévali a jeden člověk z České republiky u něj zemřel. Unikal tam totiž oxid uhličitý. Nyní je pramen znovu přístupný. Je u něj ale nainstalovaný měřič kvality ovzduší i tabule, která upozorňuje na nebezpečí.

Evropská energetika udělala zásadní krok kupředu: přechod na 15minutový obchodní interval na denním trhu s elektřinou, který proběhl 30. září 2025, mění způsob, jakým se plánuje výroba, řídí spotřeba i tvoří cena elektřiny.

Když jde o svítilny, platí staré pravidlo: nejlepší je ta, kterou máte právě u sebe. A právě v tom vyniká Rodman ED08 – miniaturní svítilna o velikosti mince, navržená tak, aby se bez problémů stala součástí vaší každodenní výbavy i outdoorového setu.

Jedna z mých nejoblíbenějších infografik Atlasu dekarbonizace Česka -> kolik emisí způsobuje železniční doprava. Ano, je to ten nejužší sloupeček úplně vpravo, pouhé jedno procento.

Nový dron čínského výrobce DJI dokáže přepravovat náklady až do hmotnosti 100 kilogramů a jeho maximální vzletová hmotnost dosahuje 170 kilogramů.

Už i africké pralesy podle nové studie „otočily“ a produkují víc uhlíku, než ukládají. Stejný proces vědci dřív odhalili i v Amazonii, Austrálii a třeba i v Česku. Nic z toho nám ale neříká, že se z lesů stává přítěž. Naopak.

Panasonic uvádí na trh svou první vodní fan coil jednotku FK1, která kombinuje moderní design, vysokou účinnost vytápění a chlazení a pokročilé řešení pro zlepšování kvality vnitřního vzduchu.

Vedoucí představitelé evropského odvětví elektromobilů naléhají na Evropskou komisi (EK), aby se držela svého cíle nulových emisí CO2 pro nové automobily do roku 2035. Tvrdí, že zmírnění plánu by podkopalo investice a zvýšilo náskok čínské konkurence.

Korelace globální teploty a koncentrace CO2 v atmosféře je mantrou zastánců boje proti emisím CO2. Odpůrci klimatické změny mají své cykly a také saturaci absorpce CO2. Klima je ale mnohem složitější.

Německá vládní zpráva upozorňuje, že současná klimatická politika může především kvůli rostoucím cenám CO2 prohlubovat sociální nerovnosti. Nízkopříjmové domácnosti nesou relativně vyšší náklady na energie a zároveň mají méně prostředků na investice do úsporných technologií. Zpráva proto doporučuje trvalé monitorování sociálních dopadů klimatických opatření a zavedení účinných kompenzací pro zranitelné skupiny obyvatel. Rostoucí ceny emisí […]

Do ulice najížděly sanity, hasičské vozy i policie, aby prověřily nahlášenou zvýšenou koncentraci oxidu uhelnatého.

Do ulice najížděly sanity, hasičské vozy i policie, aby prověřili nahlášenou zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého.

Do ulice najížděly sanity, hasičské vozy i policie, aby prověřili nahlášenou zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého.

Čína představila turbíny, které místo páry využívají ke generování elektřiny oxid uhličitý. Tato technologie může zásadně snížit uhlíkovou stopu a změnit způsob, jakým svět přistupuje k výrobě energie – od škodlivých emisí k užitečnému palivu.

Energetická odolnost se v důsledku globální nestability posouvá mezi nejvyšší priority států i firem. Nová studie Siemens Infrastructure Transition Monitor 2025 ukazuje, že odolné a spolehlivé dodávky energie jsou dnes vnímány jako hlavní předpoklad úspěšné transformace energetických systémů.

Odtávání ledovců přispívá k navyšování mořské hladiny, Antarktida přispívá v současnosti asi sedmi milimetry. Na konferenci o českém příspěvku k výzkumu ledovců v Antarktidě v Senátu to řekl Kamil Láska z Českého antarktického výzkumného programu (CARP). Například Grónsko podle něj přispívá asi 15 milimetry. Podle klimatických scénářů by se mohla hladina moře zhruba do roku 2300 zvednout o jeden až tři metry, záleží na vývoji koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, uvedl Láska. Právě na dnešek připadá mezinárodní den Antarktidy.

Snižování emisí není už jen modla státních úředníků a aktivistů, ale dobrovolně se k ní hlásí i firmy včetně automobilek, které si samy stanovily konkrétní cíle dosažení uhlíkové neutrality. A cesty k ní bývají odlišné. Mazda oznámila spuštění projektu Mazda Mobile Carbon Capture, který by se dal jednoduše popsat „čím více jezdíte, tím méně CO2 […]

Jehličnatý stromeček je asi nejvýraznějším symbolem Vánoc. Věšíme na něj světýlka a ozdoby, Ježíšek pod něj dává dárky a celkově se výrazně podílí na vánoční atmosféře. Ovšem jaký pořídit? Živý, nebo umělý? V článku se dozvíte výhody a nevýhody obou variant. A také vám prozradíme, který z nich je ekologičtější.

Německá Spolková rada schválila právní reformu, která umožní ukládání CO2 pod mořské dno, umožní výstavbu potrubí pro přepravu CO2 a znemožní využití technologií pro zachytávání a ukládání emisí CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS) v uhelných elektrárnách. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire. Stávající německá vládní koalice představila reformu umožňující šisrší rozvoj […]

Čtveřice obyvatel indonéského ostrova žaluje švýcarského cementářského giganta Holcim. U civilního soudu požadují náhradu škod, příspěvek na jejich předcházení a snížení emisí oxidu uhličitého touto společností. „Moře postoupilo za pět let o devět metrů“ a rybolov se stává nebezpečným, říkají žalující. Celému ostrovu hrozí osud Atlantidy do roku 2050.

Snížení emisí oxidu uhličitého o 90 % do roku 2040 proti roku 1990 by si v českém průmyslu vyžádalo růst investičních nákladů až ke 250 miliard korun ročně. Příliš rychlá transformace směřuje místo dekarbonizace spíše k útlumu a přesunu části výroby mimo Evropu.

Nejsou technologie a vyšlo by to na více než tři biliony korun. Urychlené snížení emisí oxidu uhličitého tak, jak ho prosazuje Evropská unie, není podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera možné.

Liberecká teplárna dokončila modernizaci dálkového vytápění Liberce, kterou odstartovala před sedmi lety. V rámci projektu GreenNet změnila způsob vytápění, kdy páru nahradila horká voda. Projekt, který byl rozdělen do tří fází a zahrnoval výměnu zastaralého a poruchového parovodního potrubí v délce 32 kilometrů přišel na celkem 1,6 miliardy korun, přičemž 600 milionů korun zaplatily dotace. Obyvatelé Liberce se během prací na výměně parovodů za horkovody museli potýkat s řadou dopravních uzavírek. Podle vedení Teplárny nový způsob vytápění přinese stabilizaci ceny pro odběratele a zanedbatelné není ani 40% snížení množství vypouštěného oxidu uhličitého do ovzduší. Bonusem navíc je pro obyvatele fakt, že obludné parovody, které hyzdily veřejný prostor, jsou pryč a většina nového potrubí je uložena pod zemí.

Současná rychlá klimatická změna volá po dekarbonizaci dopravy. Zatímco elektromobilita nabízí přímou cestu k bezemisnímu provozu vozidel, myšlenka syntetických paliv (známých také jako e-paliva nebo Power-to-Liquids, PtL) slibuje zachování stávající infrastruktury, motorů a svobody mobility. Tato paliva se tváří jako elegantní řešení, protože jsou teoreticky uhlíkově neutrální. Proč je tedy nenajdeme na každé čerpací stanici a v čem tkví jeden z největších nedávných vědeckých průlomů v jejich výrobě?

Ve veřejném prostoru v posledních měsících sílí obavy z nových emisních povolenek označovaných jako ETS2. Lidé se bojí toho, co zasáhne každou domácnost nejcitelněji, tedy účtů za teplo.

V posledních měsících se v Česku i v celé Evropě intenzivně diskutuje o systému emisních povolenek ETS2. Jde o nový nástroj, který má postupně snižovat emise skleníkových plynů především v budovách a v silniční dopravě.

Pobřežní mangrovové lesy dokážou zadržet až čtyřikrát více uhlíku než deštné pralesy. Podobně jako tropických lesů, i mangrovů po světě ubývá. Ve Spojených arabských emirátech se naopak snaží je vysazovat a ochránit tak své pobřeží.

Kolín - Automobilka Toyota spustila v kolínském závodě Toyota Motor Manufacturing Czech Republic (TMMCZ) výrobu nového hybridního modelu Aygo X Hybrid. Je prvním plně hybridním automobilem ve třídě minivozů. Kolínský závod se tak připojil ke skupině továren Toyoty, které vyrábí výhradně elektrifikované vozy, řekl dnes při zahájení výroby nového modelu prezident kolínské automobilky Robert Kiml. Hybridní je i druhý v Kolíně vyráběný model Yaris, automobilka tak skončila s výrobou vozů se spalovacím motorem.

Největší světový producent emisí CO2 zaznamenal zlom, který mění pravidla hry pro celou elektromobilitu. Čínské emise stagnovaly nebo klesají nepřetržitě od března 2024, přičemž doprava zaznamenala pětiprocentní propad. Není to jen statistika – jde o reálný dopad na ekologičnost každého elektromobilu s čínskou baterií, který si dnes můžete koupit. Výroba elektřiny ze slunce rostla o 46 procent, a to mění celkovou uhlíkovou stopu výroby baterií. Mezinárodní energetická agentura potvrzuje: Čína dosáhla vrcholu spotřeby ropy dříve, než kdokoliv čekal.

Zatímco v USA se autonomní vozidla stávají běžnou součástí provozu, Evropa – včetně České republiky – zatím dolaďuje legislativu a testuje první projekty.

Brána do podsvětí neboli Batagajský kráter na Sibiři se neustále rozšiřuje. Mizí domy a unikající plyn způsobuje škody i klimatické změny.

Ačkoliv jsou obecně plug-in hybridní elektromobily považované za ekologickou variantu, vědci v nedávné studii na základě dat Evropské unie zjistili, že produkují jen nepatrně méně emisí oxidu uhličitého než benzínová auta.

Evropská unie sníží emise oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent. Avšak s úlevami, které cíl v praxi zmírňují. Ministři životního prostředí členských zemí dosáhli dohody až po 18hodinovém jednání. Jednou z úlev je odklad zpoplatnění emisí z domácích kotlů na uhlí či plyn a z aut se spalovacím motorem o rok.

Jana se v poslední době cítila pořád unaveně. Nepomáhal dostatečný spánek ani káva navíc. Brzy pochopila, že nejde o špatnou náladu ani pondělní depku. Něco bylo ve vzduchu. Doslova.

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

Ochotu mladých lidí finančně přispět na snižování emisí oxidu uhličitého ovlivňuje to, zda vrstevníci uvidí jejich rozhodnutí.

Společnost SpaceX zablokovala minulý týden více než 2 500 zařízení Starlink, která byla zneužívána kyberzločineckými syndikáty v pohraniční oblasti Myanmaru. Tato oblast, známá svou nestabilitou a nedostatkem právního dohledu, se v posledních letech stala útočištěm pro rozsáhlé sítě internetových podvodů.

Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.

Předseda Motoristů a horký kandidát na post ministra životního prostředí Petr Macinka svými výroky o klimatu popírá nejen fakta, ale i povahu našeho světa. Podle jeho logiky je totiž možné úplně cokoliv. Třeba, že Země je plochá.