Oxid uhličitý

Může vám rostlina v ložnici opravdu pomoct lépe spát? Nebo vám naopak „sebere“ kyslík, jak tvrdily staré rady? Pravda je mnohem zajímavější.

Ocelárny a cementárny vypouštějí spoustu alkalického odpadu, který se teď neutralizuje kyselinou sírovou, případně chlorovodíkovou. Co kdybychom ho ale nechali, aby neutralizoval kyselinu uhličitou ve vodě, což je vlastně rozpuštěný oxid uhličitý? Uvěznilo by to asi 30 milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Sklenice perlivé vody dokáže v parném dni skoro zázraky. Otevřete láhev, ozve se známé zasyčení a bublinky se rozběhnou vzhůru jako malé šampaňské oslavy. Jenže s nimi často přichází i otázka: Nepiju náhodou něco, co mi potichu ničí zdraví?

Jedenáctileté období mezi lety 2015 a 2025 se zapíše do historie jako nejteplejší, které kdy lidstvo zaznamenalo, přičemž současný rok je přibližně o 1,43 °C vyšší než teploty v předindustriálním období tedy mezi lety 1850-1900.

Věda o oteplování planety existuje už 120 let. Ropní giganti ji v 70. letech potvrdili vlastními geniálními modely, aby ji následně pro zisk popřeli. Jde o nejmasovější vědomý zločin v historii lidstva.

I když venkovní ovzduší není vždy ideální, věděli jste, že vzduch uvnitř budov bývá až patnáctkrát horší? V bytech i kancelářích se hromadí nejen prach a neviditelné škodliviny, ale především vysoká koncentrace oxidu uhličitého. Ten stojí za únavou, bolestmi hlavy i stále častějšími alergiemi. Máme pro vás 8 praktických rad, jak doma udržet vzduch co nejčistší, zajistit si zdravé dýchání a obejít se i bez drahých čističek.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v historii, kterou jsme dosud zaznamenali. Koncentrace skleníkových plynů způsobují pokračující oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady však budou pociťovány po stovky, možná i tisíce let.

Emisní cíle pro výrobce automobilů se spalovacími motory se mají podle návrhu Evropské komise pro rok 2035 zmírnit. Sankce ale zůstávají nastavené tak, jako by dál platil stoprocentní zákaz, upozornil na to vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Revizi pravidel projednával ve středu Senát, politici ji označili za příliš ambiciózní.

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.

Podle meteorologické stanice OSN přineslo období 2015 až 2025 11 nejteplejších let od počátku měření. Otepluje se atmosféra, světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.

Klima na Zemi se vychýlilo z rovnováhy nejvíce od začátku měření, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve zprávě o stavu globálního klimatu za loňský rok. Upozorňuje v ní na to, že naše planeta mnohem více tepelné energie absorbuje než dokáže uvolnit a že tuto energetickou nerovnováhu způsobují emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. V důsledku toho se dále otepluje atmosféra a světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.

Ženeva - Klima na Zemi se vychýlilo z rovnováhy nejvíce od začátku měření, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve zprávě o stavu globálního klimatu za loňský rok. Upozorňuje v ní na to, že naše planeta mnohem více tepelné energie absorbuje než dokáže uvolnit a že tuto energetickou nerovnováhu způsobují emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. V důsledku toho se dále otepluje atmosféra a světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.

V době vrcholícího geopolitického napětí na Blízkém východě přišla mladá společnost se sídlem v Šanghaji s oznámením, které, pokud se potvrdí, může zásadně změnit globální energetickou krajinu.

Lidský organismus reaguje na přebytek oxidu uhličitého změnou krve. Tělo zadržuje hydrogenuhličitan a naopak ztrácí vápník i fosfor. Dlouhodobé zdravotní dopady těchto změn vědci zatím nedokážou předpovědět.

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.

Německý startup Skylance loni představil malé protidronové raketky DroneHammer na oxid uhličitý.

Fascinující svět mravenců Sericomyrmex amabilis nám ukazuje, že příroda už dávno vyvinula technologie, o které se my lidé teprve pokoušíme. Nová studie odhaluje, jak tito mravenci dokážou přeměňovat atmosférický oxid uhličitý (CO₂) přímo na krystalické brnění, čímž řeší nejen svou osobní obranu, ale i toxické prostředí ve svých hnízdech.

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.

Organizace Greenpeace upozornila, že globální úbytek lesů dosáhl v roce 2024 rekordních 6,7 milionu hektarů. Každou minutu tak zmizelo 18 fotbalových hřišť lesa.

Zkuste vyměnit další kávu za ledovou sprchu a vědomý nádech. Odhalíme vám vědecky podložené postupy, které okamžitě nabudí váš organismus, zrychlí metabolismus a zastaví únavu bez vedlejších účinků kofeinu.

Sifon, sodovka, perlivá voda. Co mají společného? Jsou nasyceny bublinkami oxidu uhličitého a právě díky těm bublinkám jsou hojně vyhledávanými nápoji, ať už jako čistá voda nebo ve formě sycených ochucených nápojů. Tak co si trochu nezavzpomínat na starou dobrou sifonovou lahev, která měla své místo v nejedné domácnosti.

Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.

Daniel Kortus z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze spravuje na sociálních sítích účet Klimatomluva, kde s pomocí vědeckých dat a studií vyvrací mýty, lži a nepřesnosti týkající se klimatické změny. V podcastu PoliTalk se rozpovídal o Motoristech i o tom, jaké reakce jeho příspěvky na sítích vyvolávají. Ve druhé polovině rozhovoru se věnuje už samotné klimatické změně a emisním limitům a uvádí na pravou míru tvrzení o větrných elektrárnách či podílu Evropy na globálních emisích. Dává snaha o dosažení nulových emisí do roku 2050 smysl? A proč je elektrifikace ekonomiky klíčová nejen z hlediska klimatu, ale i geopolitiky?

Půda neslouží pouze k pěstování zemědělských plodin, je například i obrovským úložištěm oxidu uhličitého, dokonce větším než lesy.

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.

Donald Trump provedl to, co mnozí považují za nejradikálnější klimatický krok své druhé administrativy. Zrušil takzvané „endangerment finding" – vědecké rozhodnutí americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) z roku 2009, které konstatovalo, že šest klíčových skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého a metanu ohrožuje veřejné zdraví.

Trumpova vláda slibuje úspory při nákupu aut, zachování regulace by ale podle předchozí administrativy ušetřilo spotřebitelům výrazně víc na palivu.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.

Evropský parlament v úterý 10. února odhlasoval klimatický cíl snížit emise oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent proti roku 1990. Není to kompromis, jen potvrzení trvdých regulací v zemích Evropské unie.

Větrat v zimě se nám nechce. Bojíme se chladu a následných účtů za topení. Jenže vlhký, vydýchaný vzduch plný alergenů ničemu nesvědčí. Raději se inspirujte u Němců, kteří berou větrání jako každodenní rituál. Udělejte si doma lüften!

Japonští vědci přišli s novým vysvětlením, proč jsou komáři tak neúnavní v hledání lidské oběti. Zjistili, že oxid uhličitý, který vydechujeme, u nich nefunguje jen jako jednoduchý signál „tady je člověk“, ale výrazně zlepšuje jejich ostatní smysly. Komár se po zachycení CO₂ stává citlivějším na pachy kůže i další chemické stopy, které ho dovedou přesně k cíli.

Motání hlavy, nevolnost a únava při běžném nákupu. Jana si dlouho myslela, že problém je v jejím zdraví. Až nový zahraniční test kvality ovzduší v obchodních centrech ukázal, že podobné potíže mohou mít souvislost s nedostatečným větráním a zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého. Jde o skutečný příběh ze života, který má důležité poučení pro zdraví spotřebitelů.

Po přečtení titulku si asi říkáte, že to celé zní jako scénář z dystopického románu - pokácet kvanta stromů a následně je potopit do ledových vod Severního ledového oceánu. Věřte, že se tentokrát o žádný smyšlený scénář nejedná, právě naopak - podle vědců z Ústavu výzkumu globálních změn by tohle mohla být cesta, jak stabilizovat klima na naší planetě.

Bojovat proti změně klimatu lze vícero způsoby. Skloňováno je snižování emisí oxidu uhličitého (CO2) a jeho odsávání z atmosféry. Americký start-up se sídlem v New Yorku zašel ještě dál a vynalezl šikovné zařízení, které vysátý neviditelný skleníkový plyn přemění na motorový benzín, připravený rovnou k použití. Zařízení lze označit za revoluční. Jak už to tak ale bývá, k masovému použití má hodně daleko.

Z pozice šéfa pro dopravu největšího německého autoklubu ADAC odstoupil Gerhard Hillebrand. Učinil tak poté, co mezi členy vyvolal značné pobouření kvůli tomu, že obhajoval navýšení cen paliv jako prostředek k dosažení klimatických cílů. O Hillebrandově odchodu informoval autoklub v tiskovém prohlášení.

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Projekt Evidence Ninja od konce loňského roku vyvrací nejčastější klimatické mýty.Jedním z nich je, že není dokázáno, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vede k růstu teploty.

Dlouhá léta byla představa člověka promlouvajícího k fíkusu považována za bláznovství. Jenže hranice mezi biologií a sci-fi se v posledních dvou dekádách začala povážlivě stírat. Moderní laboratoře vybavené laserovými vibrometry dnes potvrzují to, co babičky tušily už dávno.

Jezero jménem Nyos najdete na území afrického Kamerunu a rozhodně nejde o žádnou louži. V některých místech má hloubku až 200 metrů. Do historie se ale zapsalo něčím jiným a bohužel velmi nešťastným.

Opatření má zajistit bezpečné dodávky elektřiny i tepla a zároveň umožnit postupné snižování emisí, které může dosáhnout až zhruba pěti milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Internet je plný domácích triků, které slibují rychlá a levná řešení běžných problémů. Jeden z nich pracuje s kombinací zubní pasty a octa a spoléhá hlavně na působivý vizuální efekt. Co se při tomto experimentu ve skutečnosti děje a proč je dobré podobné nápady brát s rezervou?

Dosažení klimatických cílů Unie se neobejde bez technologií, které oxid uhličitý uloží hluboko pod zem do geologických rezervoárů. Ačkoliv je potřebujeme k zamezení klimatické katastrofě, zákony s nimi nepočítají. Navzdor technologickému rozmachu zůstává metoda v pololegalitě. Technologická řešení pro zachycování a ukládání uhlíku se rychle vyvíjejí a budou stále více potřebná.

Na první pohled je to ráj: rybářské loďky, zelené kopce a klidná hladina. Pod povrchem jezera Kivu však probíhá nebezpečný chemický proces. V hloubce 300 metrů se hromadí miliardy kubíků výbušného metanu a dusivého oxidu uhličitého.

Máte v mrazech strach otevřít okno? Děláte velkou chybu. Ventilačka vám peníze neušetří, naopak způsobí plísně. Přečtěte si, jak správně větrat, když mrzne.

Návrh vědců ukládat uhlík do Severního ledového oceánu prostřednictvím splavování dřeva ze severské tajgy je krajně problematický. Především proto, že jeho podstatou je sejmout zodpovědnost za klimatickou krizi z průmyslu a dopravy.

Zatímco v minulých letech patřila environmentální a klimatická témata na Světovém ekonomickém fóru v Davosu mezi ty nejčastější, letos se z konference téměř vytratila.

Odborníci se vytasili s řešením, které zní na první dobrou trochu svérázně... Ale mohlo by fungovat.

Stromy jsou obrovskými zásobárnami uhlíku. Za svůj život pohltí značné množství oxidu uhličitého. Ovšem při požárech, vypalování nebo při rozkladu se tento skleníkový plyn uvolňuje zpátky do ovzduší. Vědci aktuálně přišli s návrhem uvažovat o ukládání uhlíku ve dřevě stromů do oceánu.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.

Dne 21. srpna 1986, uprostřed klidné krajiny severozápadního Kamerunu, se odehrála katastrofa tak neobvyklá a děsivá, že si vysloužila srovnání s následky neutronové bomby.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Vědci odhadují, že k tomu, aby se zmírnily dopady emisí vytvořené lidskou činností a kompenzovaly se obtížně dekarbonizovatelné zdroje, bylo by potřeba ročně z atmosféry odebrat a uložit nejméně jednu gigatunu oxidu uhličitého.

Brno - Vědci se zabývají možností ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu. Pocházely by z lesů, které rostou v povodí sibiřských a severoamerických veletoků. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by tedy bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, což je deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action a tiskové zprávy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Akumulace energie do oxidu uhličitého nabízí inovativní způsob dlouhodobého skladování elektřiny, aniž by zatěžovala životní prostředí. Osvědčí se v praxi?

Spíte dostatečně dlouho, ale ráno se stejně budíte bez energie? Bolí vás hlava nebo máte pocit, že jste se vůbec nevyspali? Na vině nemusí být matrace ani stres, ale vydýchaný vzduch v ložnici. Právě ten může výrazně ovlivnit kvalitu spánku. A řešení je překvapivě jednoduché.

Roční teploty ČR, Klementina a světa podle Copernicus zatím nejsou. Využil jsem data svého loňského článku „Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024“ , kde jsou i zdrojová data a pokusil jsem se vyjádřit vliv nárůstu ppm CO2 na Mauna Loa 1959- 2024, Data 2026 jsou zatím předběžná a předpokládaný nárůst nižší. Výpočty a většina textu je i v mém zdrojovém souboru Excelu, který má dva listy CO2 ppm, pohlcování IR záření a změny teplot ČR 1961-2024 a Klementinum.xlsx, který je na konci článku ke stažení. Jsou tam data, graf a výpočty.

Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.