Povrchová voda

Nádrž na dešťovou vodu výrazně sníží spotřebu pitné vody z kohoutku. Jak si to správně spočítat?

Jedna z největších staveb v novodobé historii Plzeňských městských dopravních podniků je hotová. Rekonstrukce tramvajové vozovny v Plzni na Slovanech začala na konci roku 2020 a oproti původní staré vozovně má mimo jiné nesrovnatelně vyšší kvalitu technického vybavení. Jeho součástí je například ekologická myčka tramvají, využívající dešťovou vodu nebo moderní podúrovňový soustruh.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi mohly podle Biologického centra Akademie věd (AV) ČR znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, informovala mluvčí kraje Alena Knotková. Rybáři a hasiči tehdy zlikvidovali asi 42 tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi mohly podle Biologického centra Akademie věd (AV) ČR znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí kraje Alena Knotková. Rybáři a hasiči tehdy zlikvidovali asi 42 tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi mohly podle Biologického centra Akademie věd ČR znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny. Rybáři a hasiči tehdy zlikvidovali asi 42 tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi mohly podle Biologického centra Akademie věd (AV) ČR znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku.

Vzorky vody odebrané u výpusti valašskomeziříčské chemičky Deza i z potoků, které areálem protékají, byly v den otravy řeky Bečvy v pořádku. Standardně je podle vedoucího provozu vodního hospodářství podniku Karla Onderky pracovník chemičky odebral ráno, následně dvakrát odpoledne, kdy už ve firmě o ekologické havárii věděli. U vsetínského okresního soudu, který otravu projednává, dnes Onderka připustil, že Deza nakládá i s odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu, které podle obžaloby řeku otrávily.

Vzorky vody odebrané u výpusti valašskomeziříčské chemičky Deza i z potoků, které areálem protékají, byly v den otravy řeky Bečvy v pořádku. Standardně je podle vedoucího provozu vodního hospodářství podniku Karla Onderky pracovník chemičky odebral ráno, následně dvakrát odpoledne, kdy už ve firmě o ekologické havárii věděli. U vsetínského okresního soudu, který otravu projednává, Onderka připustil, že Deza nakládá i s odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu, které podle obžaloby řeku otrávily.

Pátrací tým v Bolívii nalezl 31 dní pohřešovaného Jhonattana Acostu, který se ztratil v amazonské džungli na severu země při lovu s přáteli. Acosta za měsíc v pralese zhubl 17 kilogramů, vykloubil si kotník a přežil díky tomu, že pil dešťovou vodu, kterou sbíral do bot, a jedl červy a další hmyz.

Muži z Bolívie se podařilo přežít 31 dní v amazonské džungli poté, co se ztratil. Pil jen dešťovou vodu a občas vlastní moč, jedl červy a hmyz.

Pátrací tým v Bolívii nalezl 31 dní pohřešovaného Jhonattana Acostu, který se ztratil v amazonské džungli na severu země při lovu s přáteli. Acosta za měsíc v pralese zhubl 17 kilogramů, vykloubil si kotník a přežil díky tomu, že pil dešťovou vodu, kterou sbíral do bot, a jedl červy a další hmyz. Informovala o tom dnes britská BBC.

Zatímco dříve byly bankovní domy budovány s patřičnou mírou honosnosti architektury klasicistní či secesní, současná doba si žádá odpovědný přístup ke společnosti s důrazem na udržitelnost a ekologii. Příkladem mohou být budovy ČSOB splňující ekologické standardy v souladu s mezinárodní certifikací LEED Platinum.

Brandýs nad Labem pořídí pro základní školu Na Výsluní tři nádrže na sběr dešťové vody. Radní města vybrali společnost Ekostav, která by měla s budováním nádrží a dalšími pracemi začít na jaře.

Šetření vodou je velké aktuální téma. Není to ani tak kvůli finančním problémům jako spíš klimatickými změnami. Vodou se vyplatí šetřit jak doma, tak na zahradě, a to pomocí několika triků a návyků. Sucho je katastrofální pro úrodu, takže jde ruku v ruce se zvýšením cen potravin a také reálnou hrozbou nedostatku zásob. Zkontrolujte těsnění na bateriích Kde začít, pokud chceme šetřit vodou? Nejprve zkontrolujte domovní instalaci a opravte všechny vadné nebo netěsné kohoutky.

Dotační program "Nová zelená úsporám" nezahrnuje pouze podporu pro plyn, elektřinu a fotovoltaiku. K dispozici je i možnost dotace pro zachytávání dešťové vody. A nutno podotknout, že se jedná o velice štědré částky.

Start bude NASA vysílat živě od 12:00 SELČ. Satelit SWOT bude schopný měřit téměř veškerou povrchovou vodu na Zemi. Bude schopný detekovat vodu i při špatném počasí a ve tmě.

Silničáři v Pardubickém kraji začínají při letní a zimní údržbě vozovek a na zálivku mladých stromů využívat dešťovou vodu. Při přestavbě cestmistrovství v Moravské…

Skladování dešťové vody na zahradě vám může ušetřit hodně peněz. Navíc jde o ekologický způsob, jak zalévat svou zahradu. Vodu můžete doma využít na splachování toalety, zalévání pokojových rostlin a další činnosti.

Dům dětí a mládeže ve Šternberku na Olomoucku se může pochlubit moderní zelenou střechou. Vysazená zeleň zachytí dešťovou vodu a celou budovu zároveň zateplí. Práce začaly v červnu a přišly na 3,5 milionu korun, většinu pokryla dotace.

Nádhernou vilu z roku 1924 na pražské Ořechovce zdědil Jan Antonín Duchoslav, který je mimo jiné známý díky své herecké postavě Vikiho Cabadaje ve filmu Sněženky a machři. Pojďte se s námi podívat, jak to u něj doma vypadá a co s vilou má dále v plánu.

Končící Rada hlavního města schválila studii, která se zaměřuje na kompletní rekonstrukci nejen Seifertovy ulice, ale také jejího nejbližšího okolí, tedy náměstí Winstona Churchilla…

Pravděpodobně se už mnozí z vás zabývali úsporou vody, v této době ještě možná více než obvykle. Samozřejmě záleží nejen na financích, ale také změně klimatu. Často se stává, hlavně v létě, že vody je nedostatek, což potvrzují i ​​hladiny jezer a řek. Pokud vás zajímá životní prostředí, ale také chcete ušetřit, stojí za to šetřit vodou doma i na zahradě.

Soutěž Adapterra Awards každoročně oceňuje nejlepší projekty v oblasti adaptačních opatření na změnu klimatu. Letos si ceny od poroty si odnesly projekt obnovy krajiny u jihomoravské obce Ořechov, projekt revitalizace školy Českobrodská v Praze 9, paraglidingové centrum Flight Park Javorový ze severní Moravy a Český soběstačný dům z jižních Čech. Veřejnost v online hlasování udělila Cenu sympatie úspěšné revitalizaci Sedmihorských mokřadů na Semilsku. Cenu Prahy získaly úpravy Čelakovského sadů v blízkosti Národního muzea. Za pořadatele informuje o výsledcích Nadace Partnerství a Integra Consulting.

Pořadatelé právě vyhlásili vítěze jednotlivých kategorií soutěže Adapterra Awards, která prezentuje a oceňuje nejlepší projekty v oblasti adaptačních opatření na změnu klimatu. Podívejte se na ně.

Za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou (HDV) jsme se vydali do ulic hlavního města Prahy.

Proč se vyplatí mít k dispozici dešťovou vodu? Pokud máte doma rostliny, je to nejvhodnější voda, kterou byste je měli zalévat. Každý samozřejmě nemá tu možnost si dešťovku sbírat, pokud ji ale máte, byla by škoda ji nevyužít, protože tím můžete nejen ušetřit, ale hlavně rostliny budou nadšené.

Pražští radní odsouhlasili budoucí podobu Seifertovy ulice, která je jednou z nejvýznamnějších žižkovských ulic. Novou tvář získá také náměstí Winstona Churchilla a Sladkovského náměstí. „Koncepční studie byla schválena spolu se studií, která slouží jako podklady pro pilotní projekt hospodaření s dešťovou vodou uvnitř města,“ uvedla ve zprávě pro novináře Anna-Marie Lichtenbergová z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, která obě studie zpracoval s ateliérem Archum architekti a vodohospodářskou společností Aqua procon.

Pivovar Radegast čistí přírodním způsobem dešťovou vodu odcházející z pivovaru již 20 let. Za tu dobu se podařilo vyčistit 902 tis. m3 vody.

Vytrvalé deště posledních týdnů na prakticky celém území částečně doplnily zásoby podzemních i povrchových vod. Místy, a to je jen za září, podle statistik napršelo až 200 litrů vody na metr čtvereční.

Voda je jednou z podmínek života na každé planetě. Oceány a moře pokrývají zhruba 71 % povrchu naší planety a stále o nich víme jen velmi málo. Jak by to na Zemi vypadalo, kdyby všechna povrchová voda náhle zmizela? Představit si, jak by svět vypadal bez vody, je velmi zajímavý myšlenkový experiment. Planetárnímu vědci se však povedlo udělat dokonalou simulaci.

Dešťová voda je zadarmo. Její využití pro splachování nebo zálivku zahrady se proto nabízí. Popíšeme si jeden ze způsobů, jak instalovat nádrž na dešťovou vodu i její příslušenství. Výhodou je, že na projekt můžete získat státní dotace. Jejich vyřízení není vůbec složité. Zvládne to každý, stejně jako svépomocnou montáž systému.

Švédští vědci zkoumali, jak je na tom dešťová voda různě po světě, co se týká obsahu chemikálií. Bohužel se ukázalo, že nikde na světě již neexistuje místo, kde by hladiny „věčných chemikálií“ (PFAS) v dešťové vodě byly natolik nízké, aby bylo možné ji považovat za pitnou. PFAS jsou perfluorované a polyfluorované látky. Jedná se o chemikálie vyrobené člověkem, které se v přírodě uloží klidně i na několik stovek let (proto „věčné chemikálie“).

V současnosti je zadržování a využívání dešťové vody čím dál víc rozšířené. Jedním ze způsobů, jak dešťovou vodu zadržet, jsou akumulační nádrže. Často je s tímto způsobem spojený problém zhoršení kvality a vzniku zápachu vody. Jak tomu účinně předcházet?

Více než třicet let po svém znovusjednocení je Berlín známý nejen jako město přátelské ke všem svým menšinám, Mekka alternativní kultury a pestré gastronomie, ale také jako odpovědná metropole, reagující na stále viditelnější a citelnější klimatickou změnu. V kdysi rozděleném městě dnes jako návštěvník poznáte jen stěží, jestli jste právě v jeho východní či západní části. Zato doslova na každém kroku můžete vnímat snahy o to, aby se tu dobře žilo všem.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vynaloží 2,5 miliardy korun na dotace na protipovodňová opatření a také na zachycování a hospodaření s dešťovou vodou. Žádosti o dotace z Operačního programu Životní prostředí mohou obce a další subjekty podávat do konce října příštího roku.

Ministerstvo životního prostředí spustilo nový dotační program na lepší hospodaření s dešťovou vodou. Pomoci by měl i s prevencí před extrémními srážkami. Na projekty je připraveno 2,5 miliardy korun.

Modro-zelená infrastruktura (dále jen MZI) je propojená síť vodních a zelených prvků aplikovaných v interiéru měst i mimo ně takovým způsobem, aby se v zájmové oblasti zadržela voda, zlepšilo ovzduší, mikroklima či situace s klimatickými dopady. MZI reaguje primárně na změny klimatu, velmi významná je však i v sekundárních dopadech, např. pozitivně ovlivňuje kvalitu vody v tocích. Aplikace tohoto typu opatření je pro životní prostředí a zdraví člověka významnou složkou.

Dešťovka je poklad a v každém ohledu se ji vyplatí odchytávat. Jak zadržet dešťovou vodu co nejdéle v dobré kvalitě, aby se nezkazila, nezapáchala a zůstala čistá?

Okolo třetiny dlouhodobých měsíčních průtoků se i nadále pohybují hodnoty na řekách v Olomouckém kraji. Problematická je situace zejména na menších tocích, kde nadále platí na některých místech zákaz odběru povrchových vod. Morava v Olomouci se po deštivém počasí z konce srpna drží těsně nad hranicí pro stav sucha.

Ochlazení města není nic složitého, stačí do něj doplnit více stromů, keřů, louček a trávníků a vytvořit systém na zachytávání a využívání dešťové vody. A hlavně začít, nejlépe hned alespoň s drobnými opatřeními, řekla dnes na brněnské konferenci s názvem Aby město nepálilo - jak zvýšit odolnost měst vůči horku a suchu Magdalena Maceková z Nadace Partnerství. Co je problémem velkých a komplexních řešení, je podle ní nedostatek odborníků a projektantů.

Čtyři podzemní akumulační nádrže na dešťovou vodu plánuje postavit Správa lázeňských parků Karlovy Vary.  K tomuto účelu chce využít dotační program Státního fondu životního prostředí…

Podle amerických směrnic o kontaminaci není nikde na Zemi bezpečné pít dešťovou vodu. Dešťová voda po celé planetě obsahuje zdraví škodlivé chemikálie zvané perfluorované a polyfluorované látky (PFAS). Vědci ze Stockholsmké univerzity tvrdí, že látky PFAS jsou rozšířeny po celé atmosféře a není místa, kde by se nenacházely. Tento článek vyšel v časopise Environmental Science & Technology 2. srpna 2022. Existuje tisíce PFAS látek vytvořených člověkem.

Letošní červenec se podle vídeňských statistik zařadil mezi dvacet nejsušších červenců v historii měření. I ve Vídni stále ještě platí, že většina dešťové vody plyne přímo do kanalizace. To se má ale změnit. Vídeň plánuje rozšířit své pilotní projekty. Mezi ně patří instalace zelených střech, rozšíření zeleně i speciální výsadba stromů, která pomáhá udržet vodu v zemi.

Pití dešťové vody už není bezpečné ani na Antarktidě nebo v Tibetu, zjistil tým vědců ze Stockholmské univerzity a Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu. Hladina perfluoroalkylových chemických látek (PFAS) v dešťové vodě totiž po celém světě mnohonásobně překračuje povolené limity.

Dešťová voda je znečištěna i v místech, která byla pokládána za „panenská“. Fluorové chemikálie prší v Tibetu a sněží v Antarktidě.

Ve stotisícovém Hradci Králové byla tento týden zahájena rozsáhlá rekonstrukce ZŠ Úprkova. Nástavba a modernizace budovy školy město vyjde na přibližně 55,9 milionu korun bez DPH. Na střeše pavilonu bude vysazena zeleň, která sníží odtok dešťových vod a přispěje k příznivějšímu klimatu v okolí. Stavební práce by měly být hotovy v průběhu letních prázdnin příštího roku.

Je velká škoda, když necháváme dešťovou vodu ze zahrady jen tak odtéct. Stále častěji nás sucha střídající se s přívalovými dešti nutí přemýšlet, jak s vodou lépe hospodařit a využívat ji tak, aby neskončila nevyužitá v kanalizaci.

Dešťová voda není podle zjištění vědců bezpečná k pití nikde na světě. I v těch nejodlehlejších částech, jako je Antarktida, je hladina tzv. věčných chemikálií již na takové úrovni, že představuje hrozbu pro zdraví. O chemických látkách PFAS je známé, že řada z nich je rakovinotvorná.

Snažíte se zalévat dešťovou vodou a šetřit tu pitnou? Výborně! Dejte si ale pozor. Ne všechna voda, kterou najdete v sudu pod okapem, je v pořádku! Některá může vaší zahrádce dokonce velmi škodit. Obzvlášť pokud máte střechu krytou asfaltovou krytinou.

Kdo chce šetřit, sáhne po klasickém modrém sudu od nějaké chemikálie, pořádně ho vymyje a pak používá dlouhé roky. Někdy to není zcela bezpečné (záleží na původním obsahu a důkladném vymytí), ale také takové řešení stačí. Na trhu je však bezpočet možností včetně výběru materiálů.

Na hranici sucha se pohybuje v posledních dnech řeka Morava a také další vodní toky v regionu Olomouckého kraje. Šternberk už omezil nakládání s povrchovými vodami, kroky pro ochranu vodního ekosystému zvažují také v Olomouci. Tam situaci komplikuje také stavba protipovodňových opatření, kvůli kterým je hladina řeky výrazně snížená.

Město České Budějovice má v plánu umístit na své školy zelené střechy. Radnice se proto uchází o dotační peníze. Instalace nového povrchu by mohla začít příští rok. Zelené střechy zadržují dešťovou vodu a ochlazují budovy.

Radnice ve Šternberku kvůli suchu zakázala ve městě a více než 20 okolních obcí odebírat povrchovou vodu ze všech vodních toků a ploch například na zalévání zahrad, napájení dobytka, napouštění bazénů či kropení sportovišť.

S vážnými problémy se potýká příroda nejen v Olomouckém kraji při aktuálním horkém počasí a poměrně nízkých srážkových úhrnech. Městský úřad ve Šternberku od pondělí zakázal nakládání s povrchovými vodami. Ekosystém prochází náporem, situaci sledují také rybáři. Například v Přerově už s okysličováním vody pomáhali hasiči.

Čtvrti, které se v současnosti v Česku staví, zatím mají podle expertů k ideálu daleko.

Dešťová voda je pro zálivku na zahradě mnohem vhodnější než voda z kohoutku. Je měkká, bez chlóru a zadarmo. Právě ekonomické hledisko a sucho posledních let jsou stále větším důvodem, proč lidé dešťovou vodu zachytávají.

Město Písek si nechalo zpracovat studii modrozelené infrastruktury, jejímž cílem je pomoci optimalizovat hospodaření s dešťovou vodou, bojovat s oteplováním či vznikem tepelných ostrovů.…

Klimatické změny i finanční situace si žádají, aby se v domácnostech více šetřilo vodou. Pár návyků zabrání tomu, abyste vodou plýtvali jak doma, tak na zahradě.

Dešťová voda je naprosto skvělý způsob závlahy bez použití jakýchkoliv chemikálií. Naopak obsahuje řadu usazenin a minerálů, které rostliny na vaší zahradě velmi ocení, a navíc vás nebude stát ani korunu. Jak ji využít?