Povrchová voda

V oblasti bezprecedentní havárie vlaku s tisíci tunami toxického benzenu u Hustopečí nad Bečvou končí stav nebezpečí, který na návrh olomouckého hejtmanství vyhlašovala vláda. V lokalitě po devítidenní přestávce budou pokračovat sanační práce, území se stále týká řada omezení pro zajištění bezpečnosti.

Nový výzkum naznačuje, že Mars mohl být mnohem vlhčí a aktivnější, než jsme dosud předpokládali. Vědci na jeho povrchu identifikovali více než 15 000 kilometrů starobylých říčních koryt, což by mohlo znamenat, že se na rudé planetě mohla kdysi vyskytovat tekoucí voda.

Na dvou desítkách toků na Chomutovsku již kvůli nízkým průtokům platí zákaz odebírání povrchových vod. Povodí Vltavy potvrzuje, že celá řada míst je na historických minimech. Deště posledních dnů podle něj nepomohly. Situaci zřejmě nezmění ani ty, které mají přijít v tomto týdnu. Kvůli mimořádně nízkým průtokům teď nesmí odebírat povrchové vody například lidé na okraji Jirkova. Vodou nesmějí napouštět bazény, mýt auta nebo zalévat.

Na Chomutovsku platí kvůli suchu zákaz odběru povrchových vod. Opatření vydal odbor životního prostředí chomutovského magistrátu. Na pokles průtoků, který ohrožuje vodní ekosystémy, upozornilo Povodí Ohře. Zákaz zalévat zahrady vodou z řek a potoků, napouštět z potoků bazény nebo mýt auta touto vodou v regionu platí do odvolání. ČTK o tom informovala mluvčí chomutovské radnice Marie Heřmanová.

Kvůli dlouhotrvajícímu suchu a kritickému poklesu průtoků vydal Odbor životního prostředí Magistrátu města Chomutova zákaz odběru povrchových vod. Opatření vstoupilo v platnost v úterý 8. července a týká se celé řady vodních toků v regionu. Zákaz platí do odvolání a jeho dodržení bude město kontrolovat.

První etapa sanace oblasti znečištěné po obrovské havárii vlaku s benzenem je v Hustopečích nad Bečvou naplánovaná na půl roku. Odborníci se zaměří zejména na nerozpuštěnou toxickou chemikálii, která se ukrývá na hladině podzemní vody.

Podle výsledků rozborů vzorků zemědělské půdy a také analýz ryb je možné v okolí Hustopečí nad Bečvou, kde došlo k obrovské havárii vlaku s toxickým benzenem, pěstovat plodiny i lovit ryby. Omezení se týká pouze sousedního jezera s označením číslo 6, které leží v těsné blízkosti katastrofální události, jejíž následky se řeší od konce února letošního roku.

Součástí rozsáhlých sanačních opatření po bezprecedentní havárii vlaku s karcinogenním benzenem má být i vybudování protipovodňových hrází kolem ohniska události u Hustopečí nad Bečvou. S úpravami již počítá Povodí Moravy, nové zábrany mají ochránit kontaminovanou lokalitu nedaleko řeky Bečvy před stoletou vodou.

Ve třech formách se podle zástupců České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zůstává benzen v místě obrovské havárie cisternového vlaku v Hustopečích nad Bečvou. Sanační opatření se budou zaměřovat na kontaminovanou zeminu a také mohutnou vrstvu toxické látky na hladině podzemní vody. Další část nebezpečné chemikálie se s vodou již promísila, koncentrace jsou ale nízké a oblast chrání ocelová bariéra zaražená do země.

Už více než měsíc trvají intenzivní likvidační práce v oblasti havárie vlaku s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Hranicku. Kvůli náročnému odtěžení zamořené zeminy se zvažuje i varianta vybudování náhradní železniční koleje mimo zasaženou zónu. Obnova území má trvat měsíce až roky.

Příčinu a přesnou dobu úhynu ryb v říčce Olešné na Frýdecko-Místecku vyšetřují od čtvrtku odborníci.

Analýzy vzorků ukázaly na kontaminaci vody v jedné ze studní v chatové oblasti poblíž nedávné havárie cisteren s benzenem v Hustopečích nad Bečvou. Podle České inspekce životního prostředí jde o velmi rychlý nárůst koncentrace způsobený pravděpodobně průsaky z blízké nádrže, ve které se koncentrace benzenu navyšují.

Analýzy vzorků vody z nádrže u místa havárie vlaku s benzenem ukázaly více než dva týdny po katastrofě znepokojivé výsledky. Podle zástupců České inspekce životního prostředí koncentrace toxické látky dramaticky vzrostly, a to zřejmě kvůli nedávným dešťovým srážkám. Hasiči a další specialisté vytrvale pracují na opatřeních, které mají minimalizovat dopady události na přírodu.

Z dvaceti sondážních jam odčerpávají odborníci toxický benzen po páteční havárii a požáru cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Hranicku. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) sanační opatření funguje a množství nebezpečné látky ve spodních vodách klesá. Ministr zároveň ubezpečil, že ovzduší v okolí není pro občany rizikové.

Po vykolejení 17 cisternových vozů převážejících chemickou látku benzen dozorují inspektoři České inspekce životního prostředí práce na omezení dopadu následků havárie na podzemní a povrchové vody. Na jejich výzvu pracovníci Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje vyhloubili sanační jámy kolem místa havárie až do hloubky hladiny podzemní vody. V těchto sanačních jámách byla zjištěna nebezpečná kontaminace těkavými organickými látkami z havárie cisteren.

Toxický benzen, který unikl z havarovaného vlaku na Přerovsku, zasáhl podzemní vody. V sanačních jámách poblíž místa nehody rozbory potvrdily nebezpečné kontaminace těkavými organickými látkami. Úřady intenzivně pracují na tom, aby omezily další zamoření podzemních a povrchových vod. V Praze zasedal krizový štáb.

Speciální systém CCS COBRA, který umožňuje řezání v nebezpečném prostředí, využívají nyní hasiči při odstraňování následků havárie vlaku s benzenem na Přerovsku. Hasičům zbývá přečerpat toxickou látku ze dvou poškozených cisteren. Vlak zasáhl obří požár.

Na všech okolních vodních plochách u Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde v pátek havarovaly na železniční trati cisterny s toxickým benzenem, zaznamenali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) nepatrný nárůst koncentrace benzenu. Pravděpodobně jde o projev spadu kouře, 15 ze 17 vykolejených cisteren zachvátil mohutný požár. Podle inspekce jsou naměřené hodnoty stále pod limitem, řekla ČTK mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká. V pořádku jsou i hodnoty pro povrchové vody.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zatím nezaznamenala nadlimitní koncentraci benzenu v povrchových vodách po páteční havárii cisteren u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku. Vzorky pracovníci na místě odebírají v pravidelných intervalech, řekla ČTK mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Zvýšené limity znečištění nebyly zatím zaznamenány ani při monitoringu ovzduší, informují obce. Z pohledu ČIŽP však jde o bezprecedentní havárii, u které lze předpokládat důsledky pro životní prostředí. Jejich přesný rozsah zatím nelze předjímat, uvedla mluvčí.

Likvidace následků ekologické katastrofy se podle hustopečských rybářů po nehodě cisteren s jedovatým benzenem v bezprostřední blízkosti jejich vodních ploch musejí provést rychle, dokud je sucho. Česká inspekce životního prostředí zatím v povrchových vodách nezaznamenala nadlimitní koncentraci benzenu. Vzorky pracovníci na místě odebírají v pravidelných intervalech, řekla v pondělí mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Švédsko vyšetřuje podezření ze sabotáže čerpadel zásobujících vodou ostrov Gotland v Baltském moři. Informoval o tom deník Aftonbladet. Incident, k němuž došlo v neděli, potvrdila švédská bezpečnostní…

Pracovníci odboru životního prostředí i olomoučtí rybáři sledují průběh počasí, vývoj průtoku v říčním systému Moravy v Olomouci i situaci v uzavřených vodách. V případě deficitu kyslíku ve vodě přijmou potřebná opatření. Vodoprávní úřad už ale vydal opatření obecné povahy, kterým omezil užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu v obci Drahanovice a v jejích místních částech. Zakázal tak napouštět pitnou vodou bazény a zalévat s ní zeleň po dobu tří měsíců.

S příchodem teplých dnů a blížícím se létem začnou hygienici opět kontrolovat kvalitu vody na Poděbradech u Olomouce a na Plumlovské přehradě u Prostějova. Zejména Plumlov každoročně trápí jedovaté sinice, koupací sezona tam proto často končí předčasně.

Nově vzniká povinnost kontinuálního sledování pro potenciální znečišťovatele. Novela zavádí vedení evidence všech výpustí do vodních toků, vznikne nový digitální registr. Zároveň vznikl manuál pro havárie: jasné role, jasný postup.

Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou. Spolu s probíhající globální změnou klimatu k nim patří také úniky průmyslově vyráběných látek do povrchových vod. Mohli bychom se domnívat, že výkonné čističky odpadních vod tento problém vyřeší (s výjimkou různých havárií, viz řeka Bečva v září 2020), ale není to tak docela pravda. Od 80. let 20. století, kdy například řeka Bílina byla „mrtvá“, se kvalita povrchových vod zásadně zlepšila, ale pořád existují látky, které stávající čističky nedokážou zachytit a mohou tak potenciálně ovlivňovat sladkovodní organismy. Patří sem zejména látky či jejich rezidua užívané na denní bázi, které se v malých koncentracích běžně vyskytují v povrchových vodách, např. mycí prostředky, kosmetické přípravky, kofein, či léky.

Hluboko pod zemským povrchem, zhruba v úrovni 2900 kilometrů, se odehrávají fascinující věci. Hlavně kvůli podmínkám a tlakům, které tam panují. Mnohé z těchto procesů jsou ale stále ještě předmětem spekulací. Záhadné vrstvě E‘ ale odborníci zdá se konečně přišli na kloub.

Státním podnikům, které spravují povodí českých řek, loni vzrostl zisk proti roku 2021 o 310 procent na 306 milionů Kč. Nárůst způsobily zejména vysoké tržby za neplánovaně vysoké odběry povrchové vody u Povodí Labe kvůli zvýšení odběrů uhelných elektráren. Celkový odběr povrchové vody se v ČR loni meziročně zvýšil o deset procent na 1,089 miliardy metrů krychlových. Vyplývá to z Modré zprávy o vodním hospodářství ministerstva zemědělství (MZe).

Pokud byste byli dešťovou kapkou, nad městem nejspíš vypršet nechcete. Místo toho, abyste užitečně svlažili nějakou rostlinu anebo dodali vláhu půdě, pravděpodobně jen plesknete na střechu nebo jiný zpevněný povrch, a zmizíte v kanalizaci. Zelené střechy to můžou změnit.

V říjnu 2023 jsme v Třeboni s radostí přivítali seminář Počítáme s vodou, na kterém vystoupili Ing. Vojtěch Bareš a Ing. Jiří Vítek. Více než 70 posluchačů mělo díky tomu možnost se dozvědět mnoho zajímavostí o hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Součástí semináře byl i příspěvek o tom, co se nám v Třeboni daří pro dešťovou vodu dělat.

Klimatická změna i hospodaření v rybnících přinášejí nové výzvy pro úpravu pitné vody. Tým z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) proto nyní představil předpovědi, jak se bude měnit kvalita povrchových vod v povodí tří důležitých zdrojů, z nichž se vyrábí většina pitné vody pro jižní Čechy: nádrže Římov na Českobudějovicku, řeky Otavy na Písecku a menší vodní nádrže Karhov na Jindřichohradecku.

Plzeň má nový dokument, který řeší hospodaření s dešťovými vodami. Koncepce nazvaná Plzeňské standardy hospodaření s dešťovými vodami se stane podkladem při rekonstrukcích a budování různých typů staveb na území města.

V břevnovském parku Královka začala radnice Prahy 6 realizovat projekt modrozelené infrastruktury, který připravila ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze. Dešťová voda bude ze zpevněných ploch parku stékat do akumulační nádrže o objemu 110 krychlových metrů, odkud se bude prostřednictvím nadzemního hydrantu využívat pro zálivku zeleně. Informoval o tom radní pro životní prostředí a klima Petr Palacký (Zelení).

Vysoké teploty a nepříjemné sucho jsou zde každým rokem dřív a dřív. Nejednoho majitele zahrady pak trápí sežehnutá tráva spolu s vyschlými záhony, kde neroste nic kromě plevele. I proto je v současnosti důležité více než kdy jindy naučit se hospodařit také s dešťovou vodou, nikoliv jen s tou, která teče každému z nás z kohoutku.

Rekonstrukce tramvajové vozovny na Slovanech za 1,8 miliardy korun zabodovala v soutěži Adapterra Awards, jejímž cílem je ocenit inspirativní projekty, které pomáhají přizpůsobit města, domy a krajinu klimatické změně. V jedné ze čtyř hlavních kategorií ocenila porota právě ekologickou vozovnu, jež se může pochlubit zelenou střechou o úctyhodných 13,5 tisících metrech čtvrtečních. Tramvaje taktéž omývá automatická myčka využívající dešťovou vodu.

Sudy na dešťovou vodu by měly být nepostradatelnou součástí každé zahrady. Nejenže ušetří spoustu peněz za vodu z vodovodu, ale rostlinám dešťovka také nejvíce prospívá. Zabraňte nechtěnému přetékání zahradních sudů a připravte je správně na zimu. Je to důležité!

Karlovy Vary připravují několik projektů na jímání dešťové vody a lesních pramenů. Cílem je jak udržet více vody v krajině, tak zajistit vodu pro údržbu rozsáhlých městských parků a zeleně v lázeňském městě. Obnovit by se měly i některé malé vodní plochy ve městě.

Dešťovou vodu neustále považujeme za čistou vodu, kterou lze bezpečně nabrat do pet-lahve. A mnohdy se to i dělalo, ale v dnešní době to není myslitelné. Voda je tak kontaminovaná, že obsahuje chemikálie, které jsou ve skutečnosti životu nebezpečné.

Kopřivové hnojivo, tedy kopřivová jícha, kopřivy rozpuštěné v dešťové vodě, je skvělé celoročně. A v rozumné koncentraci prospěje prakticky všem rostlinám v zahradě, ale i pokojovkám. Kopřivové hnojivo sice od začátku kvašení až do aplikace v podobě dešťovou vodou ředěného roztoku nevoní jako kytice růží, dosti zapáchá, ale jeho pozitivní účinky jsou nepopiratelné, doslova skvělé.

Léto patří k nejoblíbenějším ročním obdobím. Nejenže jsou dny nejdelší, ale i teploty jsou vysoké a my si tak můžeme užívat nádherných letních dnů a teplých večerů. Pro zahrádkáře je toto období vždy otazníkem.

Vysazeny budou stromy a vybudována zařízení na hospodaření s dešťovou vodou.

Podle stavebního zákona musí novostavba zadržet dešťovou vodu na pozemku. Víte ale, že to nemusíte řešit pouze jímkou zakopanou pod zem? Jde využít například dešťový záhon. Ten nepodléhá stavebnímu ani vodoprávnímu úřadu, Češi o něm ale zatím příliš mnoho nevědí. Podle Jaroslava Kašpárka z Bítovan u Havířova je dešťový záhon rychlým, levným a elegantím řešením, jak hospodařit s dešťovou vodou.

Každý, kdo má zahrádku nebo pěstuje rostliny v domácnosti či na balkoně, dobře ví, že je potřeba pravidelná zálivka. Navíc v létě zažíváme občas období sucha, kdy nezaprší déle než několik dní.

Dešťová voda je skvělá na zalévání zahrady. Hrozí však, že se v ní zalíbí komárům, a může se stát jejich dokonalou líhní. Jak se hmyzu v tomto případě zbavit? Proti tomuto nebezpečí perfektně funguje jednoduchý trik, který vám prozradíme.

Dešťovou vodu zachytává většina domácností, zjistili odborníci prostřednictvím výzkumu. Hlavním důvodem je finanční úspora, téměř třetina domácností přistupuje k tomuto řešení i kvůli ekologii, informovaly České noviny.

Voda je dar, který nám zdarma padá z nebe. Mnoho lidí ji chytře sbírá a skladuje v nádržích, aby ji mohli využít pro svou zahradu. Přesto se najdou tací, kteří zalévají rostliny vodou z vodovodního systému. Je rozdíl mezi vodou z kohoutku a vodou, která naprší? Pro zalévání rozhodně ano a nejde jen o cenu. Zkušení zahrádkáři vědí, že je dešťová voda pro rostliny nejlepší. Představíme si, proč tomu tak je a proč byste pro zalévání měli tuto vodu upřednostnit.

Dešťová voda je velmi užitečná v mnoha situacích v domácnosti. Nejenže jejím používáním šetříme planetu Zemi, ale také ušetříme nemalé peníze ze své peněženky. Díky pořízení záchytných nádob na dešťovou vodu můžete snížit náklady na spotřebu vody. Dešťovkou můžete zalévat květiny, umývat auto, nebo dokonce v ní můžete prát prádlo. Přicházíme s pěti způsoby, jak ji využít.

Milujete déšť? Máte z něj potěšení? Psychiatrie má pro tuto náklonnost výraz pluviofil. A vězte, že v tom nejste sami, čím je v konkrétní oblasti déšť vzácnější, o to pluviofilnější je zde obyvatelstvo, a pokud budeme personifikovat rostlinstvo, je na tom úplně stejně. Co rostlinám na dešťové vodě tak chutná a proč v zahradě zalévat přednostně dešťovou vodou, i když vlastně vůbec není čistá? A ani nemůže být?

Kasárna a hodně nevyužitého prostoru, celkem tři a půl hektaru. Plocha, která dlouho ležela jen tak, je dnes veřejným prostorem s širokým využitím. Po areálu se dá chodit, běhat, jezdit na kole i si jen tak lehnout na trávu nebo piknikovat.

Sběr vody je praktický způsob, jakým můžete ušetřit za platby za vodu. Dešťová voda je také to nejlepší, co své zahradě můžete dopřát. Sběr dešťové vody však není jen o podsunutí nádrže pod okap. Ne, pokud nechcete, aby voda brzy zapáchala a byla špinavá. Dovolit si to nemůžete ale především tehdy, když dešťovku nepoužíváte pouze k zalévání zahrady. Máme pro vás rady a tipy na to, jak udržet dešťovou vodu v podzemních retenčních nádržích čistou.

V současné době se nacházíme v éře, kdy se udržitelnost a ekologie stávají středem pozornosti. Jedním z klíčových způsobů, jak přispět k ochraně našeho životního prostředí a zároveň optimalizovat domácí náklady, je využívání dešťové vody. Tento článek vás seznámí s hlavními výhodami a způsoby využití dešťové vody v domácnosti.

Máte-li tu možnost, určitě stojí zauvažovat o nějakém řešení, které vám dovolí dešťovou vodu nadále využívat. Je to úsporné a ekologické. Ideální je na to myslet už při stavbě nového domu. Stát bude nově přispívat na realizaci zařízení, které domácnostem v rodinných domech umožní dešťovou vodu efektivně využívat.

Již exkurze v roce 2020 a 2022 pořádané v rámci projektu Počítáme s vodou ukázaly, že i v Praze lze nalézt řadu zajímavých ukázek hospodaření s dešťovou vodou (HDV). Letošní exkurze to znovu potvrdila.

Voda, životně důležitý zdroj, je v mnoha částech světa stále vzácnější. Jako zodpovědní občané bychom měli přijmout udržitelné postupy k šetření vodou ve svých domovech.

Probíhající léto zatím neprovázely tak časté tropické teploty či dlouhá období bez srážek, jak tomu bylo v předchozích letech. Problematika sucha a s ním souvisejícího využívání různých zdrojů vody proto letos nerezonuje veřejným prostorem v takové míře. To ovšem neznamená, že není aktuální.

Dešťovou vodu zachytává devadesát procent domácností, které žijí v domech či vilách se zahradou. Hlavním důvodem je finanční úspora, téměř třetina domácností vyzdvihuje i ekologické důvody. Vyplývá to z vyjádření Lenky Slavíkové z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (FSE UJEP).

Dešťovou vodu zachytává 90 procent domácností, které žijí v domech či vilách se zahradou. Hlavním důvodem je finanční úspora, téměř třetina domácností vyzdvihuje i ekologické důvody. Vyplývá to z vyjádření, které ČTK poskytla Lenka Slavíková z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (FSE UJEP).

V horkých a suchých letních dnech je potřeba zalévat zahradu téměř dennodenně. Problém ale může nastat s nedostatkem vody. Připravte si proto před bouřkou zahradní sudy tak, aby byly nakonec všechny plné a nedocházelo k jejich přetékání. Zachyťte snadno maximum dešťové vody, se kterou pak můžete zalévat.

Radnice ve Šternberku na Olomoucku kvůli dlouhodobému suchu zakázala ve městě a více než dvou desítkách okolních obcí odebírat povrchovou vodu ze všech vodních toků a ploch například na zalévání zahrad, napájení dobytka, napouštění bazénů či kropení sportovišť. Zákaz se kromě Šternberka týká také například Moravského Berouna, Hraničních Petrovic, Domašova nad Bystřicí, Jívové, Lipiny či Města Libavá. Omezení na Šternbersku platí do 30. září, kdy by sucho mělo pominout. Radnice o novém nařízení informovala na svém webu.

Amatérský jachtař se ztratil na dva měsíce ve vodách v Pacifiku. Díky lovení ryb a chytání dešťové vody se mu podařilo udržet na živu sebe i svou fenku.

Přemýšlíte nad tím, jak docílit samostatné ekologické domácnosti, která příliš nezatěžuje životní prostředí? Jednou z cest k udržitelnému bydlení je zajištění efektivního hospodaření s vodou. Dotační program Nová zelená úsporám vám tak jako v předchozích letech přináší pomoc v podobě dotace na sběr dešťové vody. Dešťovka je název dotačního programu Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR, jehož účelem je motivovat vlastníky nemovitostí i stavebníky k efektivnímu a udržitelnému využívání vody. Cílem tohoto programu je přitom snížení čerpání pitné vody z podzemních a povrchových zdrojů.