Sluneční hodiny

Prachatické sluneční hodiny, které dominují Malému náměstí pod městskými hradbami bezmála dvaapadesát let, jsou polámané. Část ukazatele času je pryč.

Město Bergen je častou bránou k okolním fjordům. Teď má však druhá největší norská metropole další lákadlo. Je jím tříkilometrový tunel pro cyklisty a pěší, který je podle jeho tvůrců tím nejdelším svého druhu na světě. V jeho centru se nachází umělecká instalace vycházející ze slunečních hodin.

Přesně pět let už ukazují čas největší sluneční hodiny v České republice, které jsou pravděpodobně i největší na světě. Stín, který určuje čas, vrhá na obří číslice umístěné v krajině vysílač Krašov, vysoký 342 metrů. Hodiny se nacházejí v nejsevernější části Plzeňského kraje nedaleko od obce Bezvěrov. Ta dříve budila pozornost především z důvodu obtížně sjízdných silnic při nezvykle silných sněhových bouřích, které sužují tuto oblast. Teď se obec stala doslova světovou.

Největší sluneční hodiny v Česku lákají i po pěti letech do Bezvěrova na severním Plzeňsku výletníky.

Jsou obvyklou součástí historických budov a dnes se vracejí ve zmodernizované podobě na fasády domků i chalup jako zajímavý artefakt. Obejdou se bez natahování i baterie a umí dodat domu či zahradě romantický půvab a prvek nadčasovosti.

Její díla se dostala do prominentního výběru přehlídky Frieze. Začalo to tím, že dceru na ambasádě oslovil galerista.

Naši předci stavěli sluneční hodiny, poté je nahradily velmi přesné hodinové strojky a sluneční hodiny upadly v zapomnění, staly se raritami hodnými památkové ochrany. Jenže právě v létě vlastně žádné hodinky ani nepotřebujeme, protože docela přesný čas nám dovedou ukázat rostliny. Jak?

Muzeum Náchodska připravilo společně s tradičním výrobcem hodinek, společností ELTON hodinářská, na hlavní letní sezonu výstavu nazvanou „Hora ruit – Od slunečních hodin po PRIMKY“. Interaktivní expozice seznámí návštěvníky nejen s různými způsoby, jakými naši předci v minulosti měřili čas, ale i s historií místní výroby hodin a hodinek.

Sluneční hodiny na Václavském náměstí v Olomouci byly objeveny v roce 2000 při sondážním průzkumu Hospodářského dvora, rekonstruovaného pro technické a administrativní zázemí Arcidiecézního muzea. Obohacují nevelký soubor olomouckých barokních hodin. Dobou vzniku jsou mezi nimi zatím nejstarší.

Sluneční hodiny byly prvním přístrojem zabývajícím se měřením času podle pohybu slunce na obloze. Čas se odečítal z polohy stínu vrženého ukazatelem na stupnici číselníku. Poměrně přesné měření času slunečními hodinami, nahradily později mechanické kolečkové hodiny, které se však ještě do 19. století seřizovaly podle slunečních hodin.

Znalosti, smysl pro detail a čas. To vše a mnoho dalšího potřebuje ke své práci přední český restaurátor Radomír Surma, který má na kontě obnovu řady historických památek a artefaktů nejen v Olomouci. Díky jeho výtvarným dovednostem znovu září ozdobné prvky na budově radnice hanácké metropole. Jedním z nejatraktivnějších prvků kromě orloje se staly originální nárožní sluneční hodiny, které výtvarník obnovil s doplněním vlastní invence. Inspiraci mu poskytli renesanční mistři, barvivo si pak namíchal s pigmenty z Afganistánu i Sibiře.

Květinová výzdoba v centru Olomouce má pro letošní rok novou podobu. Zatímco loni rozkvetlé rostliny obklopily Sloup Nejsvětější Trojice, letos jsou na Horním náměstí v samostatných kruhových záhonech. Květiny poslouží nejen jako dekorace, ale také k oddělení kulturních akcí od dopravního provozu.

/VIDEO PŘÍBĚH DENÍKU/ Svým způsobem jedinečné jsou sluneční hodiny u Bezvěrova, v Sezimově Ústí, Třešti a na Kladské. Podívejte se, ty největší si nezadají s unikátem Samrat Yantra v indickém Džajpuru.

/FOTO, VIDEO/ Již od roku 2005 jsou součástí náměstí Tomáše Bati v Sezimovo Ústí největší sluneční hodiny v Čechách. Jejich hlavní postavou je útlá nahrbená socha z plechu nesoucí název Strážce času. Ta vznikla v dílně uměleckých kovářů Zdeňka a Lukáše Kmochových v nedalekém Pelhřimově. Nyní si ji museli vzít po letech opět do péče.

Vyšla ojedinělá publikace o slunečních hodinách

Parčík v centru Bruntálu zdobí nové sluneční hodiny. Město je tam nechalo instalovat za 152 000 korun.

Sluneční hodiny představují velmi příjemný doplněk fasády či zahrady, který tento prostor nejen zpříjemní, ozvláštní, ale dokonce poskytne i rámcově přesnou orientaci v čase. Vždyť v dobách, kdy sluneční hodiny dominovaly, naši předci obvykle jiný způsob měření času kromě polohy slunce, měsíce a hvězd na obloze, neměli. A fungovalo to. A docela přesně.

Na nároží historické radnice v centru Olomouce se po desítkách let vrátily sluneční hodiny. Slavnostně odhaleny byly v úterý. Podoba vychází z hodin, které byly na tomtéž místě od 19. století. Odstranit je nechali správci města v době nacistické okupace.

Na jihozápadním nároží olomoucké radnice jsou od úterý znovu sluneční hodiny, jejichž takřka totožného předchůdce nechali z fasády odstranit správci města z dob nacistické okupace.

Jihozápadní nároží radnice od úterního poledne opět zdobí unikátní dvojité sluneční hodiny. Zabírají plochu více než 17 metrů čtverečních, autorem návrhu je akademický malíř a restaurátor Radomír Surma. Původní nárožní hodiny z 19. století nechali během okupace při opravě fasády radnice odstranit nacisté. Nárožní sluneční hodiny se tak na budovu vracejí po téměř osmi desítkách let.

Po osmi desítkách let se na budovu olomoucké radnice vracejí nárožní sluneční hodiny. Už od srpna je na fasádě ve směru od Pavelčákovy ulice obnovuje akademický malíř a restaurátor Radomír Surma.

Žula z Blatenské pahorkatiny byla známým artiklem již ve středověku. Povědomí o kamenném dědictví z okolních lomů dokazují nejen dochovaná kamenná sídla, dlažební kostky, kašny, křížky nebo boží muka, ale i nejtěžší sluneční hodiny v Česku, které naleznete v blízkosti místního lomu.