Sluneční hodiny

Obnovy se během letošního roku dočkalo umělecké dílo na ruprechtickém sídlišti Sluneční hodiny. Na obnově se podílel i sám autor díla, akademický sochař Milan Vácha.

Kdysi lidé žili v souladu s přírodou a řídili se jejím rytmem. Nepotřebovali znát přesný čas – den dělily východ a západ slunce. Teprve s rozvojem civilizace, vědy a techniky začala narůstat touha po přesnosti.

Městské divadlo Zlín zahájilo v sobotu 6. září svou jubilejní 80. sezonu. Během slavnostního večera se na jevišti Velkého sálu udílely ceny Aplaus za uplynulou 79. sezonu. Diváci zvolili nejoblíbenějšími herci opět manžele Petru a Radovana Královy, inscenací roku se stalo představení Zvuk slunečních hodin v režii Natálie Deákové a Cenu ředitelky MDZ obdržel Pavel Leicman.

Architekt Petr Hájek připravuje pro Litomyšl další objekt patřící do projektu Cíle cest. V blízkosti města podle jeho návrhu vzniknou sluneční hodiny a později…

Čas je jednou z nejcennějších veličin našeho života. Ovlivňuje naše každodenní fungování, řídí práci, odpočinek i společenské události. Není proto divu, že lidstvo odjakživa hledalo [více...]

Už od pradávna lidé toužili vědět, kolik je hodin – i když tehdy ještě samotný pojem neexistoval. Od slunečních hodin, které sledují pohyb slunce, až po svíčky, které hoří rovnoměrným tempem, lidé vždy hledali jedinečné a zajímavé způsoby, jak měřit čas. Historie jeho měření je nejen příběhem pokroku, ale také svědectvím o tom, jak se měníme my sami.

Olomoučané a turisté si opět mohou odpočinout mezi květinami přímo v centru města. Green Point na Horním náměstí s lavičkami přímo pod slunečními hodinami zdobí rozkvetlé jiřiny, svíčkovce, pelargonie, petúnie a další letničky.

Sluneční hodiny jsou symbolem spojení mezi časem, přírodou a lidskou vynalézavostí. Dozvíte se, jak fungují sluneční hodiny i jak si je vyrobit.

V malé české vesnici se čas neřídí hodinami, ale sluncem. Obyvatelé zde ignorují letní čas a místo toho sledují sluneční hodiny, které zdobí domy i veřejná prostranství. Tradice, kterou započal místní malíř, se tak stala symbolem celé obce.

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se ručičky hodin pohybují směrem doprava, tedy ve směru, kterému říkáme „po směru hodinových ručiček“? Odpověď na tuto otázku sahá hluboko do historie.

Na náměstích se objevují hodiny různých druhů a funkcí. Tohle jsou ty nejvíce podivné z nich. Některé vám kromě času ukáží i datum.

Teprve před pěti lety byl představen projekt Sun Tower v čínském městě Yantai. Místní architektonický ateliér Open Architecture dal stavbě organický tvar věží, která je v jedné třetině vertikálně rozkrojená a otevřená slunečním paprskům přicházejícím z pobřeží. Z dálky vypadá stavba i díky veřejnému prostranství před ním jako sluneční hodiny. Uvnitř ukrývá venkovní divadlo, digitální galerii, knihovnu, kavárnu a bar. „Archeologické nálezy odhalily,

Na nejvyšším místě lomu Československé armády (ČSA) nedaleko Mostu instaloval tento týden kameník s pomocí jeřábu speciální sluneční hodiny. Ručičku na nich vytvoří stín člověka, který se postaví na konkrétní místo k ciferníku. Lidé se k nim dostanou při návštěvě v rámci Uhelného safari a široká veřejnost po ukončení těžby hnědého uhlí, což bude na přelomu let 2025 až 2026. Hodiny vytesal kameník do jednoho kusu žuly, který se dnes rozlomil vejpůl.

Na nejvyšším místě zrekultivované části hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku byly v úterý autojeřábem usazeny přírodní sluneční hodiny. Zájemci se k nim dostanou při exkurzi do lomu v rámci Uhelného safari a veřejnost po ukončení těžby hnědého uhlí na přelomu let 2025 až 2026.

Nedělní změna času se týká i slunečních hodin v Třešti na Jihlavsku. Dominují náměstí a patří mezi největší v Evropě. „Myslím, že je nelze tak snadno přetočit,“ usmál se starosta Vladislav Hynk.

Prachatické sluneční hodiny, které dominují Malému náměstí pod městskými hradbami bezmála dvaapadesát let, jsou polámané. Část ukazatele času je pryč.

Město Bergen je častou bránou k okolním fjordům. Teď má však druhá největší norská metropole další lákadlo. Je jím tříkilometrový tunel pro cyklisty a pěší, který je podle jeho tvůrců tím nejdelším svého druhu na světě. V jeho centru se nachází umělecká instalace vycházející ze slunečních hodin.

Přesně pět let už ukazují čas největší sluneční hodiny v České republice, které jsou pravděpodobně i největší na světě. Stín, který určuje čas, vrhá na obří číslice umístěné v krajině vysílač Krašov, vysoký 342 metrů. Hodiny se nacházejí v nejsevernější části Plzeňského kraje nedaleko od obce Bezvěrov. Ta dříve budila pozornost především z důvodu obtížně sjízdných silnic při nezvykle silných sněhových bouřích, které sužují tuto oblast. Teď se obec stala doslova světovou.

Největší sluneční hodiny v Česku lákají i po pěti letech do Bezvěrova na severním Plzeňsku výletníky.

Jsou obvyklou součástí historických budov a dnes se vracejí ve zmodernizované podobě na fasády domků i chalup jako zajímavý artefakt. Obejdou se bez natahování i baterie a umí dodat domu či zahradě romantický půvab a prvek nadčasovosti.

Její díla se dostala do prominentního výběru přehlídky Frieze. Začalo to tím, že dceru na ambasádě oslovil galerista.

Naši předci stavěli sluneční hodiny, poté je nahradily velmi přesné hodinové strojky a sluneční hodiny upadly v zapomnění, staly se raritami hodnými památkové ochrany. Jenže právě v létě vlastně žádné hodinky ani nepotřebujeme, protože docela přesný čas nám dovedou ukázat rostliny. Jak?

Muzeum Náchodska připravilo společně s tradičním výrobcem hodinek, společností ELTON hodinářská, na hlavní letní sezonu výstavu nazvanou „Hora ruit – Od slunečních hodin po PRIMKY“. Interaktivní expozice seznámí návštěvníky nejen s různými způsoby, jakými naši předci v minulosti měřili čas, ale i s historií místní výroby hodin a hodinek.

Sluneční hodiny na Václavském náměstí v Olomouci byly objeveny v roce 2000 při sondážním průzkumu Hospodářského dvora, rekonstruovaného pro technické a administrativní zázemí Arcidiecézního muzea. Obohacují nevelký soubor olomouckých barokních hodin. Dobou vzniku jsou mezi nimi zatím nejstarší.

Sluneční hodiny byly prvním přístrojem zabývajícím se měřením času podle pohybu slunce na obloze. Čas se odečítal z polohy stínu vrženého ukazatelem na stupnici číselníku. Poměrně přesné měření času slunečními hodinami, nahradily později mechanické kolečkové hodiny, které se však ještě do 19. století seřizovaly podle slunečních hodin.

Znalosti, smysl pro detail a čas. To vše a mnoho dalšího potřebuje ke své práci přední český restaurátor Radomír Surma, který má na kontě obnovu řady historických památek a artefaktů nejen v Olomouci. Díky jeho výtvarným dovednostem znovu září ozdobné prvky na budově radnice hanácké metropole. Jedním z nejatraktivnějších prvků kromě orloje se staly originální nárožní sluneční hodiny, které výtvarník obnovil s doplněním vlastní invence. Inspiraci mu poskytli renesanční mistři, barvivo si pak namíchal s pigmenty z Afganistánu i Sibiře.

Květinová výzdoba v centru Olomouce má pro letošní rok novou podobu. Zatímco loni rozkvetlé rostliny obklopily Sloup Nejsvětější Trojice, letos jsou na Horním náměstí v samostatných kruhových záhonech. Květiny poslouží nejen jako dekorace, ale také k oddělení kulturních akcí od dopravního provozu.

/VIDEO PŘÍBĚH DENÍKU/ Svým způsobem jedinečné jsou sluneční hodiny u Bezvěrova, v Sezimově Ústí, Třešti a na Kladské. Podívejte se, ty největší si nezadají s unikátem Samrat Yantra v indickém Džajpuru.

/FOTO, VIDEO/ Již od roku 2005 jsou součástí náměstí Tomáše Bati v Sezimovo Ústí největší sluneční hodiny v Čechách. Jejich hlavní postavou je útlá nahrbená socha z plechu nesoucí název Strážce času. Ta vznikla v dílně uměleckých kovářů Zdeňka a Lukáše Kmochových v nedalekém Pelhřimově. Nyní si ji museli vzít po letech opět do péče.

Vyšla ojedinělá publikace o slunečních hodinách

Parčík v centru Bruntálu zdobí nové sluneční hodiny. Město je tam nechalo instalovat za 152 000 korun.

Sluneční hodiny představují velmi příjemný doplněk fasády či zahrady, který tento prostor nejen zpříjemní, ozvláštní, ale dokonce poskytne i rámcově přesnou orientaci v čase. Vždyť v dobách, kdy sluneční hodiny dominovaly, naši předci obvykle jiný způsob měření času kromě polohy slunce, měsíce a hvězd na obloze, neměli. A fungovalo to. A docela přesně.

Na nároží historické radnice v centru Olomouce se po desítkách let vrátily sluneční hodiny. Slavnostně odhaleny byly v úterý. Podoba vychází z hodin, které byly na tomtéž místě od 19. století. Odstranit je nechali správci města v době nacistické okupace.

Na jihozápadním nároží olomoucké radnice jsou od úterý znovu sluneční hodiny, jejichž takřka totožného předchůdce nechali z fasády odstranit správci města z dob nacistické okupace.

Jihozápadní nároží radnice od úterního poledne opět zdobí unikátní dvojité sluneční hodiny. Zabírají plochu více než 17 metrů čtverečních, autorem návrhu je akademický malíř a restaurátor Radomír Surma. Původní nárožní hodiny z 19. století nechali během okupace při opravě fasády radnice odstranit nacisté. Nárožní sluneční hodiny se tak na budovu vracejí po téměř osmi desítkách let.

Po osmi desítkách let se na budovu olomoucké radnice vracejí nárožní sluneční hodiny. Už od srpna je na fasádě ve směru od Pavelčákovy ulice obnovuje akademický malíř a restaurátor Radomír Surma.

Žula z Blatenské pahorkatiny byla známým artiklem již ve středověku. Povědomí o kamenném dědictví z okolních lomů dokazují nejen dochovaná kamenná sídla, dlažební kostky, kašny, křížky nebo boží muka, ale i nejtěžší sluneční hodiny v Česku, které naleznete v blízkosti místního lomu.