Středověk

Nejméně deset let vládl českému státečku kníže Václav. V mnoha ohledech si jistě vedl dobře, avšak některé jeho kroky se staly předmětem kritiky. Dodnes přesně nevíme, co se vlastně stalo, ale skončilo to Václavovou smrtí roku 935.

Zatímco o životě svatého Václava, patrona české země, víme jen málo, díky archeologii a historickým pramenům si můžeme udělat obrázek o tom, jak se v době raného středověku žilo a bydlelo. Mnohým z nás by takový život příliš nevyhovoval.

Hrad Rychmburk na Chrudimsku otevřel výstavu věnovanou gotickým oltářům z Chrudimi. Zhotovené byly ve středověku pro tamní kostely, později je nahradilo novější vybavení. Novinářům to dnes řekla ředitelka Regionálního muzea Chrudim Klára Habartová.

Svatováclavské legendy líčí knížete Václava jako mnicha na trůně. Pokud se ale podrobněji podíváme na jeho vládu, vyvstává před námi obraz zcela jiný. Byl vládcem s vlastním úsudkem a vizí, který se nebál počínat si tvrdě, pokud to bylo v zájmu země.

Žít počestným, ba přímo svatým životem či vykonat něco mimořádného, případně zemřít mučednickou smrtí. Toť jedna z cest, jak se stát světcem. Zejména ze středověku známe stovky takových případů. Ne však těch, kdy se stal předmětem kultu pes…

Historici se všeobecně shodují, že středověké ženy byly diskriminovány. Mohli za to především církevní hodnostáři, kteří něžné pohlaví označovali za podřadné a příčinu všeho zla. Jediným plusem bylo, že se díky němu rodily děti. Po menopauze ale byla většina dam odepsána.

Čingischán patřil mezi nejslavnější a nejkrutější válečné vojevůdce své doby a jeho jméno je dnes známé po celém světě. Jen málokdo ale tuší, jak početné zastoupení skýtá jeho potomstvo dnes.

Byl jediným českým králem, který byl zvolený šlechtou. Období druhé poloviny 15. století, kdy Jiří z Poděbrad seděl na trůně, bylo složité a panovník musel udržovat klid v zemi rozvrácené husitskými válkami. Často se o něm říkalo, že vládl od stolu, protože rád jedl.

Zlatou bulu sicilskou předchází skvělá pověst. Českému panovníkovi zaručovala dědičnost královského titulu, posílila jeho postavení v Říši a stala se tak základem české státnosti. Nebo to bylo jinak? Jaký příběh skutečně vypráví Zlatá bula sicilská?

Hony na čarodějnice stále ještě nepatří do středověku. Papua-Nová Guinea je rozjíždí ve velkém, a to včetně upalování. Záhadná a tajemná kultura Papuy-Nové Guineje nás zavede do světa, kde se prolínají starobylé víry s moderními výzvami a utvářejí osudy místních obyvatel.

Řím představoval ve středověku srdce Říše už pouze nominálně. Přesto si zachoval mimořádnou symboliku. I proto bylo pro římské krále včetně Karla IV. tak lákavé podstoupit náročnou výpravu do Itálie a nechat se zde korunovat na císaře.

Průmyslový lov v 19. a 20. století téměř vyhubil mnoho druhů velryb. Některé se začaly zotavovat a jiné stále čelí trvalému ohrožení. Nová analýza kostí ale ukázala, že dopad lovu těchto mořských savců sahá mnohem hlouběji do historie. Velryby skutečně byly zdrojem potravy pro lidi již ve středověku.

Tisíce chasidských židů přijely minulý týden do ukrajinské Umaně. Od pátku do neděle tam slavili svátek Roš hašana, tedy příchod nového roku. Podle jejich kalendáře už pětitisícího sedmistého osmdesátého čtvrtého. Poutníky z Izraele i jiných zemí neodradila ani ruská agrese na Ukrajině. Proč je pro ně pouť do Umaně, kde ve středověku a za druhé světové války zahynuly desítky tisíc Židů, pořád tak důležitá?

Otec vlasti prožil nelehké dětství a dobrodružné mládí. Byl cílevědomý a odpovědný, ale rád riskoval. Nejistá cesta v přestrojení přes území rivala v boji o římský trůn, Ludvíka Bavora, patří k těm nejodvážnějším Karlovým kouskům

Tisíce chasidských Židů přijely do ukrajinské Umaně, kde budou tradičně slavit Roš ha-šana – tedy příchod nového roku – podle jejich kalendáře už pětitisícího sedmistého osmdesátého čtvrtého. Poutníky z Izraele i jiných zemí neodradila ani válka. Pouť do Umaně, kde ve středověku a za druhé světové války zahynuly desítky tisíc Židů, pro mě má neustále zásadní význam.

Povodně jsou přirozenou katastrofou, která trápí města a obce po celém světě. V moderní době máme sofistikované systémy sledování a předpovídání povodní, ale v minulosti museli lidé spoléhat na své vlastní metody a nástroje, aby chránili své domovy a majetek před vodním nebezpečím. V Praze však měli v průběhu středověku jedinečný způsob, jak určit vážnost povodní, a to díky tajemné soše zvané Bradáč.

Přemysl Otakar II. je v dějinách zapsán jako rytířský král, jenž vynikal statečností a uměním boje. Ve skutečnosti zvítězil Přemysl jen v jedné bitvě a je otázka, zda ji vyhrál statečností či zradou. Odehrála se roku 1260 u vesničky Kressenbrunn

O středověké kuchyni máme občas zkreslené představy. Na jedné straně se dočítáme o opulentních hostinách na královských dvorech a v sídlech šlechty,  na druhé o obilných a luštěninových kaších, které byly nejčastějším jídlem v podhradí. A jak se jedlo v době vrcholného středověku ve 13. a 14. století?

Jak se uchovávalo maso, když ve středověku lidé neměli lednice? Záleží na druhu. Naši předci nejčastěji jedli hovězí, zvěřinu, drůbež a ryby, nejméně naopak jedli vepřové. Rozeberme si to tedy po jednotlivých typech masa

Houževnatý, ambiciózní, organizačně schopný a vždy připravený pozvednout meč ku slávě říše i své vlastní. Friedrich I. Barbarossa se stal jedním z nejvýznamnějších a nejobdivovanějších vládců středověké Evropy.

Viking - krvežíznivý válečník v přilbici s rohy třímající sekyru. To je asi nejčastější stereotyp o tomto severském národu. Vikingové ale byli zejména schopní mořeplavci a průzkumníci, kteří dbali o svůj zevnějšek a kladli důraz na vyváženou stravu.

Historii si oblíbil už v dětství, vystudoval ji na vysoké škole a učení si chtěl vyzkoušet jen jako záskok na pár hodin týdně. Za katedrou ale letos oslavil již dvacetileté výročí a celou dobu zůstal věrný pražskému  Gymnáziu na Zatlance. „Hodně času věnuju moderním dějinám,“ vysvětluje Radek Aubrecht. „Věřím, že nejlépe odpovídají na otázku, proč je svět takový, jaký je. Není ale možné odučit celý pravěk, starověk a středověk v rozsahu, v jakém jsem se ho učil já.“

Když půl roku před svou smrtí zvítězil Jan Žižka u Malešova (1424), byl to už zřejmě slepý stařec, jehož museli vést průvodci. Přesto v takřka beznadějné situaci dokázal vymyslet plán, jak vše obrátit proti svým početným nepřátelům.

Počátkem roku 1066 se Anglie ocitla bez krále. Neobsazený trůn představoval lákavou kořist, zejména pak pro legendu mezi severskými vládci, Haralda Hardradu. V cestě ale stál nový anglosaský král. Rozhodnout měla bitva u Stamfordského mostu…

Středověk je historické období trvající od 5. do 15. století a je považované za jedno z nejzajímavějších a nejdůležitějších kapitol dějin. Značně specifická byla tato doba i svou mluvou. Myslíte, že byste se tehdy domluvili?

V rukou badatelů skončí díky archeologickému výzkumu z okolí kostela svatého Martina v Třebíči ostatky asi 250 lidí pohřbených ve středověku.

S nástupem křesťanství docházelo k postupné změně v zacházení s osobami s postižením. Ježíš Kristus, nazývaný „Velký lékař", projevoval soucit s osobami se zdravotním postižením. V Novém zákoně se Ježíšovi často připisuje laskavost a zázračné uzdravování „chromých, slepých a jinak postižených". Svatý Pavel nařídil křesťanům, aby „těšili slabomyslné".

Pro dnešní děti zvyklé na pohodlné bydlení, zásobené supermarkety a všudypřítomnou wifi je tento komfort běžná norma. Chcete-li, aby si dokázaly představit, jak se žilo a tvrdě pracovalo dříve, nespoléhejte na hodiny dějepisu. Jeden výlet do skanzenu vydá za tlusté bichle klasiků ze seznamu povinné četby nebo filmy pro pamětníky. Hurá do skanzenů!

Někdy jsou fakta fascinující a nelze je snadno přehlédnout. Když se průměrná délka života ve středověké Evropě pohybovala kolem 24 let, templářští rytíři žili běžně do šedesáti let. Jak je to možné? Odpověď se neskrývá ve vědečtějších brněních nebo lepších léčebných postupech, ale spíše ve způsobu, jakým se stravovali.

Ve středověku byl jednou z důležitých postav v místech, kde měli právo meče, tedy popravovat, kat.

Dostat se na český trůn stálo „obyčejného šlechtice“ Jiříka z Poděbrad dost úsilí. Programově si zajišťoval pozici nejmocnějšího muže v zemi. K tomu potřeboval lidi pracující ve stínu, kteří by mu zajistili informace a provedli špinavou práci

Snad každá generace o té nastupující říká: „To za nás to bylo jiné. My jsme se museli více snažit. Dětství nebylo žádný med.” Většinou se této průpovídce smějeme. Víme, že jde jen o úhel pohledu. Existuje však jedna skupina, která by snad měla pravdu. Středověké děti.

Jestliže vás přitahuje magie středověku, poutavé příběhy a tajemné záhady, Český Šternberk je místem, které byste si neměli nechat ujít.

Slavná bitva u Kresčaku představovala úvodní dějství stoleté války. Víra Francouzů ve vítězství byla nezlomná, nakonec to ale byli podceňovaní Angličané, kdo slavil vítězství. Proč bitva skončila pro favorita fiaskem a stála život českého krále?

Vývoj, neúspěchy a zneužívání ideje středověkého panslavismu i všech jeho pozdějších variant zkoumá kniha Slované ve středověku: Mezi ideou a skutečností

Osvobození svatých míst, boj proti nevěřícím a osvobození svatých míst. Nejeden středověký panovník se k tomuto poslání hlásil, ne vždy ale byl jeho úmysl tak čistý. A jak to bylo s Přemyslem Otakarem II.? I on přijal kříž. Ale co ho k tomu přimělo?

Respekt k lidskému životu? Ten ve středověku neexistoval. Často byly tresty především výstrahou pro ostatní, aby se podobného jednání nedopouštěli. Dnes se – více než kdy jindy – snaží trestní právo o poučení a nápravu jedince. Už dlouho se však proslýchá, že při zatýkání teroristů se často k jedné středověké praktice sahá. Tipnete si jaké?

Napadlo vás někdy zamyslet se nad otázkou, jak se vlastně vařilo ve středověku? Co si tehdy lidé dopřávali a jak to vypadalo v krčmách? Z tamní doby se dochovalo mnoho receptů, které o kultuře středověkého pohostinství hodně říkají.

Příběhy duchů, pohanů a dávných legend se toulají krajinou jako ztracené duše hledající klid. Ale některá místa v České republice tyto historky pohlcují víc než jiná. A vrch Mouřenec je jedním z nich.

TLDR verze: Studie objevila švédskou osadu, která se na počátku středověku stala dějištěm velkého masakru (zdroj tu). Kusy masa všude The post Jak vypadal typický středověký masakr? appeared first on VĚDÁTOR.

Cílevědomost, brutalita, odvaha, úskočnost, touha po moci. To byla vláda knížete Svatopluka, nejmocnějšího z velkomoravských vládců, respektovaného i mnohem mocnějšími sousedy. Kým byl kníže Svatopluk a proč se mu podařilo vybudovat tak mocnou říši?

Zámecký resort Dětenice proslul zejména svým netradičním a ojedinělým konceptem. Nachází se ve stejnojmenné vesnici a ročně přiláká mnoho turistů. Není divu, víte snad o jiném místě, kde zažít středověk na vlastní kůži? Na prohlídku resortu si vyčleňte celé odpoledne a podvečer, nebo ještě lépe – rovnou zde přespěte. Rezervaci můžete provést buď přímo na webu resortu či můžete využít výhodnější nabídky různých slevových portálů.

Alici Perrers se povedlo to, o čem si ostatní milenky králů mohly nechat jen zdát. Král Eduard III. jí svou přízeň dokazoval luxusními dárky i náklonností na veřejnosti. Alice Perrers jej okouzlila, i přestože to nebyla žádná kráska.

Všichni si jistě pamatujeme příběhy Štaflíka a Špagetky. A právě tomu druhému se věnuje tento článek. Chov psů, obzvláště jezevčíků, je v České republice velmi rozšířen. Jedná se o plemeno známé již ve středověku, které má i určitá úskalí vzhledem k jejich dlouhému tělu na krátkých nožkách. Poradíme, jak se nejen o tohoto domácího mazlíčka starat.

Křížové výpravy i stoletá válka. Janovské střelce z kuší bychom našli ve všech velkých středověkých konfliktech. Slávu i respekt si vysloužili svou odvahou, disciplínou i účinností svých zbraní. Námezdní síly Janovanů proto byly velmi žádaným zbožím.

Jak si hráli dospělí a děti ve středověku? Čas si si krátili v mnohých ohledech podobně jako my dnes, bavily je deskové i sportovní hry. Některé z tehdy populárních her by ale dnes byly vnímány jako nevhodné, příkladem může být obdoba „plácané“.

Církev coby největší korporace středověku musela již od počátku svého působení řešit rovněž materiální otázky. A aby zvládla vlastní fungování hospodářsky zabezpečit, rozvinula systém poplatků a odvodů neboli tzv. desátky.

Vyprávění o rotundě sv. Martina na Vyšehradě, restaurování historických památek, sliveneckém mramoru a vyšehradských legendách.

V mládí byl zdatný, energický, požívající respekt svého okolí. Vyznal se v tlačenici a na bojišti si vedl víc než dobře. Avšak s postupujícím věkem mu sil ubývalo a musel čelit novým výzvám, s nimiž si ne vždy dokázal poradit.

Pohled na homosexualitu prošel během času významnými proměnami. Staří Řekové k ní měli liberální postoj, ale ve středověku už byli homosexuálové pronásledováni. Jejich vzájemná láska byla označována za nemravnou sodomii. V naší zemi byl až do roku 1950 v platnosti paragraf, který homosexualitu trestal jako smilstvo. Ačkoliv jsme právně dospěli vůči homosexualitě k většímu respektu, ve společnosti stále není automaticky akceptace zakořeněna.

První velké měření sil stoleté války nedopadlo pro Francouze dobře. V námořní bitvě u Sluys přišli o flotilu a tím i možnost přenést boj na anglickou půdu. Proč král Edward III. slavil vítězství a proč francouzské loďstvo tak fatálně selhalo?

V období středověku vzniklo mnoho účinných zbraní. Některé exempláře se ukázaly tak účinné a oblíbené, že se používaly po celá staletí. Jednou z těchto zbraní je i řemdih. Tato zbraň v sobě snoubila děsivý vzhled a smrtící účinnost. Problém je v tom, že zranění a smrt nepřinášela jen nepříteli, ale často i svému nositeli.

Bitva u Kresčaku byla jednou z nejvýznamnějších a nejkrvavějších bitev stoleté války mezi Anglií a Francií.

Poslušnost byla jedním ze základních stavebních kamenů mnišského života. Pokud chyběla, neobešlo se to bez následků. Jak se trestaly prohřešky v cisterciáckých klášterech a co patřilo k nejčastějším přestupkům?

Role žen ve středověku nebyla nijak záviděníhodná. Podle výkladu Bible byla žena nositelkou prvotního hříchu, a vlastně tedy původcem všeho zlého. To ale nebyla jen Bible a její výklad. Už Aristoteles ženu považoval za omyl přírody a křesťanský filosof Quintus Septimius Tertullianus označil ve druhém století našeho letopočtu ženu za vstupní bránu pro ďábla. U žen z vládnoucích rodů, o nichž máme také nejvíce informací, to ale zas tak limitující nebylo.

Rodina je základ, nebo tak to alespoň vnímáme dnes. Ve středověku tomu tak ale zdaleka nebylo. Manželství, stejně jako rození dětí, bylo jakousi výsostnou povinností ženy, ale jelikož se tehdy děti stejně rychle rodily, jako umíraly, o rodinném cítění nemohla být v žádném případě řeč. Manželka měla dokonce mnohem horší postavení než dívka – panna, nebo naopak žena – vdova.

O středověku má většina z nás dost zkreslené představy, často podpořené romantickými filmy či knihami, kde je život v této době líčen přinejmenším dost nerealisticky. Jaký byl ale doopravdy?

Evropská středověká společnost z velké části katolicky orientovaná neměla pro duševně nemocné jedince moc pochopení. Byli tak vystavováni posměškům a týrání.

Převrat na Novém Městě pražském byl bezprecedentní událostí v dějinách Prahy i celé země. Za určitých okolností to mohlo defenestrací a změnou na radnici skončit, ale neskončilo. Jak to bylo dál?