Sušice I

Propadlá střecha a zcela zarostlý interiér. Tak ještě před pár dny vypadala historická kaple na Svojších. Během víkendu se na ni vrhla parta dobrovolníků a začala ji postupně čistit. Ke konci loňského roku získal objekt popularizátor Šumavy Richard Brož a rozhodl se jej obnovit. Stále ale shání dobové materiály, aby byla podoba kapličky co nejvěrnější. Jistě ví, jak bude vypadat střecha. S omítkou si ale láme hlavu.

Že je polévka grunt, platí v horských oblastech snad ještě víc než kde jinde. A Šumava není výjimkou. Místní polévky jsou jednoduché, pořádně husté a ze surovin, které lidé v šumavských chalupách odedávna měli k dispozici. Uvařte si některé z nich.

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10 000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek. ČTK to řekli zástupci spolků Šumava domovem a Český svaz ochránců přírody.

Populace tetřevů se na Šumavě daří udržovat. Přesto nemají vyhráno, jejich počty stále nejsou vysoké. Ještě o něco hůře je na tom ale méně známý tetřívek.

Našli jste na půdě podivný dřevěný špalíček s vyřezanou kytičkou nebo beránkem? Takové historické „designové kousky“ byly v dobách našich prababiček pýchou každé kuchyně a jsou důkazem, že i ze zdánlivě obyčejné hroudy másla vzniklo malé umělecké dílo. Zatímco dnes bereme máslo jako fádní bílou kostku, hlavně v 18.

Dosud platilo, že havrani sledují vlčí smečky a těží z jejich lovů. Nový výzkum toto vysvětlení zpochybnil: ptáci si místa úspěšných lovů aktivně zapamatovávají a vracejí se na ně i bez přítomnosti vlků.

Kdysi místo hrůzy, dnes zchátralá budova. Statku Pohádka v severovýchodní oblasti Šumavy se lidé vyhýbají. Ovšem až na lovce záhad. Co způsobilo ponurou atmosféru stavení? Ačkoliv poslední majitel se nechvalně zapsal do černé kroniky, prvopočátek neštěstí přišel mnohem dříve.

Malá sonda do stavby nejen pohraničního lehkého opevnění.

V závěru března zastihl české hory poslední návrat letošní zimy. V nejvýše položených oblastech na východě republiky už v minulých dnech připadlo i několik desítek centimetrů sněhu. A zatím ho dál přibývá.

Období od března do poloviny dubna je zásadní pro ochranu vzácných hořečků. Zatímco dříve péči o lokality s jejich výskytem zajišťovala pastva, dnes nastupují na mnoha místech ochránci přírody s železnými hráběmi nebo vertikutátory. Právě na nutnost ochrany těchto ohrožených druhů rostlin a míst, která obývají, upozorňuje letos Český svaz ochránců přírody svou kampaní Rok hořců. Veřejnost se může zapojit dobrovolnou pomocí přímo v terénu.

Nedávné zprávy ze Šumavy potěšily fanoušky zvířecího poutníka Emila. Populární los se po měsících, kdy o něm nebyly žádné zprávy, znovu objevil na území národního parku. Na sociálních sítích o tom informoval profil WeLoveŠumava, který zveřejnil i video zachycující zvíře při běhu přes louku.

Smažený sýr patří k českým hospodským klasikám. Na začátku roku 2026 se ale kolem něj rozpoutala nečekaná mediální vlna. Na internetu koluje fotografie pizzy, na které je kromě čtyř druhů sýra i klasický smažák v trojobalu. A na Šumavě ho mezitím prodávají ozdobený plátky jedlého zlata za 1 501 korun. Česká klasika dokáže stále překvapovat.

Vyšší polohy v noci na čtvrtek zasypal sníh. V Jeseníkách napadlo přes 15 centimetrů a silnice jsou sjízdné jen se zvýšenou opatrností. Další sněžení může v následujících hodinách přinést i desítky centimetrů, zejména v Beskydech. Sníh se ale může na východě objevit už od výšky 400 metrů.

Jihočeská krajina a Horní Rakousko ukrývají jedny z nejcennějších přírodních klenotů střední Evropy – mozaiku luk, lesů a mokřadů, kde po staletí nacházely domov stovky druhů rostlin. Jenže toto bohatství tiše mizí. V posledních desetiletích zde druhová rozmanitost rostlin alarmujícím tempem klesá a s ní se vytrácí i tvář krajiny, kterou znaly generace před námi. Právě proto vznikl přeshraniční projekt „Rostliny podél hranice" s ambicí tento znepokojivý trend zastavit.

Po několikaměsíční pauze se veřejností oblíbený sudokopytník opět objevil před hledáčky fotoaparátů. Zimu tak zcela evidentně přežil a na Šumavě se alespoň dočasně zabydlel.

DOBRÉ ZPRÁVY: Šumavská celebrita s parožím (tedy teď bez něj) je zpět. A není to jen tak ledajaký comeback. Oblíbený los Emil, který se stal symbolem nečekaných setkání v české přírodě, přečkal zimu ve skvělé formě a podle všeho se rozhodl, že žádné cestování tentokrát nebude.

Fanoušci populárního losa Emila mají důvod k radosti. Po zimě se nejoblíbenější český sudokopytník opět objevil na Šumavě. Facebooková stránka We Love Šumava sdílela video, na němž Emil pobíhá po louce. „Dobré zprávy ze Šumavy, Emil je v pořádku,“ píše se u příspěvku.

Celou zimu se lidé se znepokojením dotazovali, zda je v pořádku světově proslulý los Emil, který po svém dlouhém putování z Polska přešel přes Česko do Rakouska a nakonec našel domov na Šumavě. Celou zimu o sobě los Emil nedal vědět. Nikomu se ho nepodařilo spatřit. Až dnes dorazila ze Šumavy zpráva, na kterou všichni čekali.

České hory každoročně přitahují miliony turistů. Krkonoše, Šumava nebo Beskydy nabízejí nádhernou přírodu, ale zároveň mohou být nebezpečné.

Další takové místo na Šumavě asi není. Když do něj vstoupíte po naučné stezce, zjistíte, že to, čím procházíte, se nedá srovnat jen tak s něčím v této oblasti.

Je tomu přesně 35 let, co byl vyhlášen největší národní park v České republice – Národní park Šumava. Za tu dobu se z něj stalo jedno z nejnavštěvovanějších chráněných území v zemi a společně s Národním parkem Bavorský les také největší ryze přírodní území.

Bývalý profesionální lyžař podle kriminalistů napadl na Šumavě policistu. Ještě předtím měl ujíždět na sněžném skútru. Spor vygradoval, když ho hlídka zastavila, vzduchem létaly dokonce pěsti. Štáb CNN Prima NEWS s lyžařem mluvil, ten tvrdí, že vše bylo jinak. Jde ale o muže, který byl už dříve odsouzen za napadení strážců národního parku.

Správa chráněné krajinné oblasti Šumava stojí před možným omezením personálních kapacit. Organizace, která nyní zaměstnává sedmnáct lidí, musí připravit podrobnou analýzu své činnosti pro…

Z důvodu nebezpečí pádu uschlých stromů, které ohrožovaly turisty, dočasně uzavřeli lesníci trasu u šumavského Černého jezera. Lidé mohou při svém výletu využít náhradní trasu. Aktuálně se pracuje na odstranění nebezpečných stromů. Další omezení na Šumavě se týká výletu k jezeru Laka. Uzavřený je úsek mezi jezerem a Horními Ždánidly.

Klatovští kriminalisté obvinili třiačtyřicetiletého muže ze Železnorudska z násilí proti úřední osobě a ohrožení pod vlivem návykové látky. Řidič jel na sněžném skútru opilý a následně napadl policistu. Podle zjištění Novinek jde o bývalého českého reprezentanta v extrémním lyžování, jenž už měl v minulosti opletačky se zákonem.

Šumava skrývá místo, které znají celé generace diváků. Nenápadná roubená chalupa u obce Srní se stala legendární filmovou hájovnou z trilogie o hajném Strakovi. Dodnes působí, jako by se tu čas zastavil a filmaři jen na chvíli odešli. Takový zázrak se jiným filmovým místům nepodařil.

Příběh, který otřásl celým Československem – a mnohým přinesl i noční můry. Studna, jeden z nejtemnějších dílů seriálu Třicet případů majora Zemana, se po letech vrátila na televizní obrazovky. Ve stejnojmenné minisérii se ale tvůrci podívali na příběh z jiné perspektivy. Na pět Českých lvů nominovaná Studna je spolu se sérií Král Šumavy tématem poslední části seriálu Radiožurnálu.

Zatímco výše položené lyžařské areály jsou povětšinou stále v provozu, ty v nižších nadmořských výškách postupně ukončují letošní zimní sezónu.

Článek na SNOW.CZ: Rychlý nástup jara a malé zásoby přírodního sněhu, které byly v letošní zimě na většině našich hor jsou důsledkem toho, že už v polovině března se dá na běžky vyrazit pouze na několik málo lokalit nebo do areálů, které disponují technickým sněhem. Předpověď počasí sice slibuje ochlazení a na horách i sněhové srážky, ale řada středisek již běžkařskou sezónu ukončila. Rolby se stahují dokonce už i v Jizerských horách. Přehled lokalit, kde se dá ještě běžkovat najdete v článku.

Až do 20. března lze na obloze pozorovat tzv. zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět v místech s čistým vzduchem a minimálním umělým osvětlením. Ideální čas pozorování je hodinu až dvě po západu Slunce nad západním obzorem, je to neostrý bílý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60 stupňů. Na jev, kterému se věnoval i astrofyzik a kytarista britské skupiny Queen Brian May, upozornil Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě.

Správa Národního parku Šumava musí znovu posoudit možnost otevření turistického přechodu Modrý sloup na česko-německé hranici. Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí, které by otevřelo…

Správa Národního parku Šumava musí znovu posoudit možnost otevření turistického přechodu Modrý sloup na česko-německé hranici. Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí, které by otevřelo regulované zpřístupnění stezky. Důvodem bylo především nedostatečné posouzení zákonných podmínek pro udělení výjimek na ochranu zvláště chráněných druhů a území. Správa parku musí žádost přepracovat a zahájit nové řízení.

Správa Národního parku Šumava musí znovu posoudit možnost otevření turistického přechodu Modrý sloup na česko-německé hranici. Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí, které by otevřelo regulované zpřístupnění stezky. Důvodem bylo především nedostatečné posouzení zákonných podmínek pro udělení výjimek na ochranu zvláště chráněných druhů a území. Správa parku musí žádost přepracovat a zahájit nové řízení.

Správa Národního parku Šumava musí znovu posoudit možnost otevření turistického přechodu Modrý sloup na česko-německé hranici. Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí, které by otevřelo regulované zpřístupnění stezky. Důvodem bylo především nedostatečné posouzení zákonných podmínek pro udělení výjimek na ochranu zvláště chráněných druhů a území. Správa parku musí žádost přepracovat a zahájit nové řízení.

Pro milovníky Šumavy je to další facka. Otevření Modrého sloupu, které se již zdálo být na dosah, se opět zkomplikovalo. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zrušilo rozhodnutí, které by otevřelo regulované zpřístupnění stezky Luzenským údolím od rozcestí Březník až na hranice s Německem.

Praha - Správa Národního parku Šumava musí znovu posoudit možnost otevření turistického přechodu Modrý sloup na česko-německé hranici. Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí, které by otevřelo regulované zpřístupnění stezky. Důvodem bylo především nedostatečné posouzení zákonných podmínek pro udělení výjimek na ochranu zvláště chráněných druhů a území. Správa parku musí žádost přepracovat a zahájit nové řízení. Ministerstvo to dnes uvedlo v tiskové zprávě.

Šumavská horská služba má za sebou rušnou zimní sezonu. Záchranáři už zasahovali u zhruba šesti stovek událostí, což je asi o sto více než ve stejném období loňského roku. Dobrou zprávou je, že meziročně ubylo vážných úrazů vyžadujících transport pacientů vrtulníkem do nemocnice.

Jsou místa, kde neslyšíte auta, sirény ani vzdálené dunění silnice. Jen vítr v korunách, občasné zahoukání sovy a vlastní dech. V Česku existuje krajina, kde hluk téměř mizí a noc má úplně jinou váhu. Vydrželi byste tam bez světla a bez signálu?

Bludičky? Přírodní jev? Něco víc? V mlhavých nocích nad rašeliništi a lučinami Šumavy se od nepaměti objevují světélka, která místní i poutníci popisují jako záhadné tančící plamínky. Už v 19. století lidé vyprávěli o „bludičkách,“ neklidných světlech, která se objevují nad bažinami a ptají se každého, kdo je zahlédne, zda je bude následovat.

Provoz Zelených autobusů na Šumavě zajistí i letos Plzeňský kraj. Rada kraje už schválila uzavření smlouvy se Správou Národního parku Šumava na zajištění provozu Zelených autobusů pro sezonu 2026 a zároveň přijala dotace od šumavských obcí na jejich spolufinancování. Autobusy budou jezdit od 1. května do 11. října 2026. Cílem je zajistit dopravní obslužnost území Šumavy a usměrnit individuální automobilovou dopravu v chráněné krajinné oblasti.

Více než 100 let byl považován za vyhynulého. Překvapivě se ho podařilo znovu objevit v roce 2018 na území Národního parku Šumava i na druhé straně hranic v Národním parku Bavorský les. Řeč je o kornatci velkém, který je jedním ze 16 reliktních brouků pralesa žijících na území zmíněného regionu. Nyní se vědci na obou stranách hranice chtějí dozvědět více o rozšíření tohoto hmyzu. Do výzkumu se může zapojit i veřejnost.

V šumavském národním parku (NPŠ) budou v letní sezoně opět jezdit takzvané zelené autobusy určené hlavně pro turisty. Jejich více než pětiměsíční provoz vyjde na 3,9 milionu Kč. Uhradí ho Plzeňský kraj, park a obce. Největší podíl zaplatí hejtmanství. Autobusy v parku jezdí od roku 1996, od roku 2020 je po dohodě s NPŠ zajišťuje kraj. Hlavním smyslem je podpora turismu v malých šumavských obcích na území rezervace, řekl ČTK náměstek hejtmana Pavel Strolený (ANO).

Český svaz ochránců přírody získal oficiální povolení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského pro sběr a produkci regionálního osiva ze šumavských lokalit. Může tak svou regionální luční směs poskytovat dalším zájemcům v celé oblasti Šumavy. Rozšiřuje tím okruh aktivit, kterým se věnuje v rámci svého programu Obnova tradičních luk.

Lidé na Šumavu nejezdí jen za krásnou přírodou, ale také mohou ochutnat různé speciality, které nabízí tamní gastronomie. Už jste měli například zlatý smažák?

Uzavření infocenter, méně strážců v terénu i horší požární ochranu by podle ředitele Národního parku Šumava Pavla Hubeného mohly přinést úspory, které plánují Motoristé.

Drony organizace Správa informačních technologií města Plzně (SITMP) budou pomáhat na Šumavě odhalit oheň dřív, než se rozšíří. Městští dronaři se zapojili do přeshraničního projektu CTRL-F (Control Fire), který má pomocí senzorů v terénu a dronů odhalovat lesní požáry v česko-bavorském pohraničí, zejména v národních parcích Šumava a Bavorský les. Ještě dříve, než si někdo v parku všimne kouře, mohou už být drony ve vzduchu a posílat aktuální informace na operační středisko hasičů, řekl ČTK radní Plzně pro Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs (Piráti).

PRACHATICKO/ ČESKOKRUMLOVSKO - Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají lidské hranice, a proto je odborníci pozorují na Šumavě i v Bavorském lese. A nejen o těchto rysech mají nyní dobré zprávy. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn. Také byl zaznamenán dosud nejvyšší počet mláďat jako v roce 2018/ 2019. Tento výsledek umožňuje odborníkům dospět k závěru, že stav rysí populace je v obou chráněných území víceméně stabilní.

Zimní počasí na Šumavě letos poprvé přineslo pořádnou sněhovou pokrývku, která přesáhla jeden metr. Krátce před půlnocí během silného nočního sněžení byla tato hranice překonána na Blatném vrchu a na Plechým.

Výška sněhu na dvou šumavských vrších překonala poprvé tuto zimu hranici jednoho metru. Po silném nočním sněžení bylo v úterý ráno v 7:00 na…

Více než jeden metr sněhu už napadl na šumavském Blatném vrchu i na vrcholu Plechý. Bylo to letos poprvé, co byla tato hranice překonána, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X a přiložil mapu zobrazující stav sněhové pokrývky napříč republikou.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) oznámilo správám Národního parku Šumava a Krkonošského národního parku značné snížení jejich příspěvků ze státního rozpočtu pro letošní rok. Ty jsou přitom důležitou součástí příjmů národních parků, které mají omezené možnosti, jak tento výpadek nahradit. Podle ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé sobě) mohou národní parky využít ke kompenzaci nižšího objemu provozních prostředků své rezervní fondy....

Kolem tohoto smrku (odhad věku více než 200 let) u pramenů Vltavy chodím/běhám/jezdím už tak 45 let. Horský velikán hned u cesty, který přežil mnoho kůrovcových gradací - i tu poslední, která se tudy prohnala začátkem tohoto tisíciletí. A proč tohohle chlapáka kůrovec nakonec nedostal? A to i přesto, že to vydatně zkoušel - viz ty dodnes viditelné vletové otvory, které poctivě vyvrtal?

Článek na SNOW.CZ: Když se řekne Velký Javor na Šumavě, může se vám vybavit Světový pohár v lyžování, alpská kuchyně, jeden z nejmodernějších dětských parků nebo v neposlední řadě také titul nejvyšší hory Šumavy. To všechno dělá z tohoto majestátného příhraničního kopce naprostého univerzála, který svou nabídkou všestranných sjezdovek a zážitků zaujme lyžaře jakékoli úrovně i věku.

Vznikající lesní požáry v česko-bavorském pohraničí a zejména pak v oblasti Národního parku Šumava i Bavorský les mají pomoci odhalovat plzeňské drony jednotky Drony SIT. Drony pomohou najít oheň dříve, než se rozšíří. Nový projekt reaguje na rostoucí riziko lesních požárů způsobené změnou klimatu. Jeho cílem je zkrátit reakční dobu, omezit škody na přírodě a zefektivnit zásah složek integrovaného záchranného systému.

Zima na horách může být dobrodružství. Stačí mobil, chuť vyrazit ven a pár zastavení na Šumavě. Hra, která rozhýbe děti i dospělé, navíc přináší odměny.

Přeshraniční monitoring v Národním parku Šumava a Bavorském lese potvrdil výskyt 27 dospělých rysů. Odborníci zároveň zaznamenali 22 mláďat, což je jeden z nejvyšších počtů v historii sledování a jasný signál stabilní populace.

V národních parcích Šumava a Bavorský les, které spolu sousedí, žije 27 dospělých rysů a 22 mláďat. Ukázal to monitoring z let 2024 a 2025. Před 15 lety přitom ve stejných místech žilo pouze 16 šelem. Přírodovědci sledovali území v obou parcích na ploše 820 kilometrů čtverečních pomocí 109 fotopastí, které umístili na 69 místech.

Krajina Šumavy zažívá v těchto dnech změnu. Do nově zřízené rezervace u řeky Blanice, v srdci chráněné krajinné oblasti, byla vypuštěna skupina exmoorských koní. Nečekejte však běžná zvířata, která znáte z jízdáren. Tito kopytníci patří k jednomu z nejprimitivnějších plemen domestikovaných koní.