Sušice I

Šumavská jezera patří mezi nejcennější přírodní místa v Česku a pravidla u nich platí i pro maličkosti, které turistům připadají banální.

Historická tragédie, rodinné prokletí a neúprosná šumavská zima. Petra Klabouchová v románu Vona servíruje syrový a mimořádně působivý příběh, který patří k nejsilnějším českým knihám letošního roku.

Kaple na Svojších na Šumavě, do jejíhož znovuobnovení se pustil spolek WeLoveŠumava, má již svého patrona. Není jím nikdo jiný než režisér Jiří Strach, který na Šumavě velmi rád natáčí. Však i samotné zasvěcení bude mít spojitost s příběhy, které se právě na Šumavě natáčely.

VIMPERK – Národní park Šumava letos slaví 35 let od svého založení. Krajina se podle ředitele parku Pavla Hubeného za roky výrazně proměnila. Z dříve jednotných smrkových porostů se postupně stává pestřejší a odolnější ekosystém, který prošel přirozenou obnovou po kalamitách. Park zároveň čelí debatám o míře ochrany, rostoucí návštěvnosti i návratu velkých šelem. Když porovnáte Šumavu dnes a před pětatřiceti lety, je podle vás krajina v lepší kondici? Určitě. Nemusí to tak vypadat, ale když jsem začínal na Šumavě na konci 80. let, táhly se tu rozlehlé zelené lesy, které byly protkané různými pasekami, protože už tehdy tu byl kůrovec nebo následky vichřic. Vlastně se k ní všichni chovali jako k hospodářským lesům. Zpětně musím říct, že to byl pro les obrodný proces. Je vidět, že mu to pomohlo — dnes je mnohem rozmanitější. Celý rozhovor najdete zde.

Šumavský národní park registroval, že někteří lidé porušují zákaz koupání v ledovcových jezerech. Jde především o Plešné, Čertovo nebo Černé jezero. Koupání a vstup na místa, která nejsou vyhrazená turistům, jsou zakázány. Za porušení hrozí pokuta ve správním řízení až 10 000 korun, řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Šumavský národní park registroval, že někteří lidé porušují zákaz koupání v ledovcových jezerech. Jde především o Plešné, Čertovo nebo Černé jezero. Koupání a vstup na místa, která nejsou vyhrazená turistům, jsou zakázány. Za porušení hrozí pokuta ve správním řízení až 10.000 korun.

Poklad staročeské kuchyně – jídlo bohaté na živiny, které zasytí i těžce pracujícího šumavského dřevorubce. Štajryš rozhodně zkuste.

<p><strong>Studánky ukryté v lesích, poutní místa s neopakovatelnou atmosférou, tajemné menhiry i tichá zákoutí jihočeské přírody. Vydejte se za léčivou silou přírody, vody i míst opředených legendami. Objevte jedinečné kouzlo krajiny, která léčí svou krásou, tichem i příběhy.</strong></p>

Daniela Tunklová, moderátorka Hasiči Národního parku Šumava posilují hlídky. Kvůli suchu a nedostatku srážek je v rezervaci vysoké riziko požárů. To zhoršují ještě turisti, kteří i přes zákaz v přírodě rozdělávají oheň. O víkendu mají navíc přijít letní teploty. Zdeněk Mlnařík, redaktor ČT Hlídky hasičů teď kontrolují jednotlivé oblasti Národního parku i několikrát denně, a to i navzdory srážkám, které v těch posledních dnech byly tady na Šumavě. My jsme dnes hasiči procházeli některá ta místa a ta hrabanka v lese je stále hodně suchá. A to je právě to největší riziko požáru v současné době, přesto lidé v přírodě stále rozdělávají oheň. Velké riziko je takové i v případě, že i když lidé ten oheň uhasí, tak právě tím kořenovým systémem třeba i za dva nebo za tři dny ten oheň může prohořet a objevit se o několik set metrů dál. V těchto dnech kromě toho, že hasiči Národního parku drží ty požární hlídky, tak se navíc v těch posledních dnech také střídali jako dohled na požářišti v Českém Švýcarsku. Celou videoreportáž najdete zde.

Brdská příroda se stane novým domovem samice rysa ostrovida z Šumavy, kterou se podařilo zachránit jako mládě a připravit ji na samostatný život téměř bez kontaktu s lidmi. Pokud se tam usadí a najde si partnera, mohla by tato samice být klíčová pro budoucnost rysů v Brdech. Zvíře bude do přírody vypuštěno během následujících týdnů, informovala ve středu Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na projektu se kromě agentury podílejí Správa Národního parku Šumava a společnost AP Lesnická.

Bouřky na horách patří k nejnebezpečnějším situacím, které mohou turisty během letní sezóny potkat. V Tatrách skončilo po úderu blesku v nemocnici sedm lidí a podobné případy se opakují téměř každý rok. Riziko se netýká jen velehor - nebezpečné bouřky mohou turisty ohrozit také v Krkonoších, Jeseníkách nebo dalších českých pohořích.

Procházka přírodou patří k nejlepším způsobům, jak si vyčistit hlavu. Česko se sice nepyšní tak vysokými štíty jako naši sousedé v Rakousku či na Slovensku, o krásné horské stezky v něm přesto není nouze. Kromě Krkonoš, Beskyd či Jeseníků se k toulání nabízí i spousta kopců a kopečků, třeba v Českém středohoří. Necháte se inspirovat naším výběrem?

RECENZE / Kdo už si přečetl něco od spisovatelky Petry Klabouchové, jistě ví, že ona se se svými hrdiny, ale ani se svými čtenáři ani omylem nepárá. Spíš naopak. V jejích knihách si zlo, tragédii, str…

Natáčení komedie Tady hlídáme my provázela nejedna zajímavost. Hlavní psí hrdina musel mít dvojníka a herci zažili na place horké chvilky na velmi neobvyklých místech.

Na vrcholky českých hor se v týdnu nakrátko vrátil sníh. Takové počasí není podle meteoroložky Dagmar Honsové v jarních a letních měsících výjimečné. Historicky podle ní v tomto období napadlo i množství sněhu typické pro zimu.

Dvouletý rys Bardi se přesunul ze Šumavy až na německou stranu Krušných hor. Překonal vzdálenost vzdušnou čarou okolo 160 kilometrů. Jedná se o nejdelší mapovaný přesun rysa v České republice. V tiskové zprávě o tom informovaly Hnutí DUHA Šelmy, Správa Národního parku Šumava a Saský státní úřad pro...

Dvouletý rys Bardi se přesunul ze Šumavy až na německou stranu Krušných hor. Překonal vzdálenost vzdušnou čarou okolo 160 kilometrů. Jedná se o nejdelší mapovaný přesun rysa v České republice. V tiskové zprávě o tom informovaly Hnutí DUHA Šelmy, Správa Národního parku Šumava a Saský státní úřad pro...

Ledoví muži se letos pořádně ozvali. Ranní teploty ve středu klesaly i pod bod mrazu a na horách napadl nový sníh.

Dlouhé sucho zvyšuje na Šumavě riziko požárů a správa národního parku žádá návštěvníky o maximální opatrnost. Oheň je povolen jen na vyhrazených místech, na nouzových nocovištích se nesmí rozdělávat vůbec a platí to i pro vařiče. Šumava je po delším období bez deště výrazně vyschlá. Stačí maličkost — třeba odhozený nedopalek — a z běžného výletu se může stát nebezpečný požár, který ohrozí přírodu i návštěvníky. Správa Národního parku Šumava upozorňuje, že při dlouhotrvajícím suchu stoupá nebezpečí požárů. Žádá proto návštěvníky o maximální opatrnost. Šumava si zaslouží klid, ne zápach spáleniště. Celý článek najdete zde.

Hluboké lesy, rokle a strže Šumavy jako by byly předurčené k tomu, aby je lidé opředli množstvím legend. Je to kraj, v němž ještě i dnes najdete „bohem zapomenutá místa“, i když jich ubývá.

Na Šumavě narozený rys Bardi urazil vzdušnou čarou vzdálenost okolo 160 km, v reálném terénu však mohl ujít několik stovek kilometrů. Vytvořil tak rekord v nejdelším zmapovaném přesunu rysa v Česku.

Ve vyšších polohách v Česku, hlavně na Krušných horách, v úterý může napadnout sníh. Objeví se především odpoledne a večer a mohl by se udržet přes noc. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V Krušných horách by v úterý i přes den mohly teploty spadnout na nulu. V noci na středu může v Česku místy mrznout a v dalších dnech se objeví přízemní mrazíky.

Jižní Čechy dnes čeká proměnlivé počasí, které může večer přinést bouřky se silnými nárazy větru. Meteorologové proto očekávají výraznější bouřkovou aktivitu zejména v oblasti Šumavy a Pošumaví. Nelze ale vyloučit i lokální bouřky.

Západní Čechy zasáhnou první silné bouřky letošní sezóny. Podle meteorologů budou nejintenzivnější deště v Krušných horách a na Šumavě. Místy spadne až 30 milimetrů srážek. Vítr by při bouřkách mohl v nárazech dosahovat rychlosti kolem 70 kilometrů v hodině. Výstraha platí až do úterní noci.

Jestli vás čas od času zachvátí pošetilá touha vyrazit na Šumavu, mám pro vás dobrou zprávu. Právě byl objeven lék, který toto hnutí mysli výrazně potlačí. A nevyvinuli ho ani vědci z kliniky Mayo, ani výzkumníci z wu-chanských laboratoří. Do světa ho poslal spisovatel a novinář Aleš Palán, který svým „nekorektním antiprůvodcem po nejrozsáhlejším a nejvtipnějším českém pohoří“ rozšířil edici literárních cestopisů Za tichem.

Nakladatelství Argo 30. dubna vydává titul s názvem Legendy a pověsti staré Šumavy. Jde o výbor z původních záznamů šumavských pověstí, které z němčiny přeložil a uspořádal Josef Rauvolf, známý jako dvorní překladatel beatniků. Čtvrté vydání knihy rozšířené o čtyři desítky textů doprovázejí „váchalovské“ linoryty malíře a grafika Ladislava Sýkory, kterého šumavský kraj inspiruje dlouhodobě.

Méně známé trasy českou přírodou nabízí turistům mobilní aplikace EPU. Aplikace pro chytré telefony, kterou využívá 28 000 lidí, pomáhá s řešením takzvaného overturismu, tedy přetížení míst návštěvníky. Jednou z hlavních oblastí, kterou nabízí, je předhůří Šumavy.

Spisovatelka Petra Klabouchová navazuje na úspěch románu Muž z Brna a přináší jeho volné pokračování s názvem Muž z Brna na Onom Světě. Tentokrát se hlavní hrdina Josef Ječmínek ocitá v prostředí šumavské divočiny, kde humor střídá napětí, absurdní situace i nečekané zločiny.

V pátek a sobotu vystoupají denní teploty v Česku ke 20 stupňům Celsia, poté se mírně ochladí. V noci na pondělí mohou teploty klesnout pod nulu. Srážek bude v nejbližších dnech jen minimálně. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Propadlá střecha a zcela zarostlý interiér. Tak ještě před pár dny vypadala historická kaple na Svojších. Během víkendu se na ni vrhla parta dobrovolníků a začala ji postupně čistit. Ke konci loňského roku získal objekt popularizátor Šumavy Richard Brož a rozhodl se jej obnovit. Stále ale shání dobové materiály, aby byla podoba kapličky co nejvěrnější. Jistě ví, jak bude vypadat střecha. S omítkou si ale láme hlavu.

Že je polévka grunt, platí v horských oblastech snad ještě víc než kde jinde. A Šumava není výjimkou. Místní polévky jsou jednoduché, pořádně husté a ze surovin, které lidé v šumavských chalupách odedávna měli k dispozici. Uvařte si některé z nich.

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10 000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek. ČTK to řekli zástupci spolků Šumava domovem a Český svaz ochránců přírody.

Populace tetřevů se na Šumavě daří udržovat. Přesto nemají vyhráno, jejich počty stále nejsou vysoké. Ještě o něco hůře je na tom ale méně známý tetřívek.

Našli jste na půdě podivný dřevěný špalíček s vyřezanou kytičkou nebo beránkem? Takové historické „designové kousky“ byly v dobách našich prababiček pýchou každé kuchyně a jsou důkazem, že i ze zdánlivě obyčejné hroudy másla vzniklo malé umělecké dílo. Zatímco dnes bereme máslo jako fádní bílou kostku, hlavně v 18.

Dosud platilo, že havrani sledují vlčí smečky a těží z jejich lovů. Nový výzkum toto vysvětlení zpochybnil: ptáci si místa úspěšných lovů aktivně zapamatovávají a vracejí se na ně i bez přítomnosti vlků.

Kdysi místo hrůzy, dnes zchátralá budova. Statku Pohádka v severovýchodní oblasti Šumavy se lidé vyhýbají. Ovšem až na lovce záhad. Co způsobilo ponurou atmosféru stavení? Ačkoliv poslední majitel se nechvalně zapsal do černé kroniky, prvopočátek neštěstí přišel mnohem dříve.

Malá sonda do stavby nejen pohraničního lehkého opevnění.

V závěru března zastihl české hory poslední návrat letošní zimy. V nejvýše položených oblastech na východě republiky už v minulých dnech připadlo i několik desítek centimetrů sněhu. A zatím ho dál přibývá.

Období od března do poloviny dubna je zásadní pro ochranu vzácných hořečků. Zatímco dříve péči o lokality s jejich výskytem zajišťovala pastva, dnes nastupují na mnoha místech ochránci přírody s železnými hráběmi nebo vertikutátory. Právě na nutnost ochrany těchto ohrožených druhů rostlin a míst, která obývají, upozorňuje letos Český svaz ochránců přírody svou kampaní Rok hořců. Veřejnost se může zapojit dobrovolnou pomocí přímo v terénu.

Nedávné zprávy ze Šumavy potěšily fanoušky zvířecího poutníka Emila. Populární los se po měsících, kdy o něm nebyly žádné zprávy, znovu objevil na území národního parku. Na sociálních sítích o tom informoval profil WeLoveŠumava, který zveřejnil i video zachycující zvíře při běhu přes louku.

Smažený sýr patří k českým hospodským klasikám. Na začátku roku 2026 se ale kolem něj rozpoutala nečekaná mediální vlna. Na internetu koluje fotografie pizzy, na které je kromě čtyř druhů sýra i klasický smažák v trojobalu. A na Šumavě ho mezitím prodávají ozdobený plátky jedlého zlata za 1 501 korun. Česká klasika dokáže stále překvapovat.

Vyšší polohy v noci na čtvrtek zasypal sníh. V Jeseníkách napadlo přes 15 centimetrů a silnice jsou sjízdné jen se zvýšenou opatrností. Další sněžení může v následujících hodinách přinést i desítky centimetrů, zejména v Beskydech. Sníh se ale může na východě objevit už od výšky 400 metrů.

Jihočeská krajina a Horní Rakousko ukrývají jedny z nejcennějších přírodních klenotů střední Evropy – mozaiku luk, lesů a mokřadů, kde po staletí nacházely domov stovky druhů rostlin. Jenže toto bohatství tiše mizí. V posledních desetiletích zde druhová rozmanitost rostlin alarmujícím tempem klesá a s ní se vytrácí i tvář krajiny, kterou znaly generace před námi. Právě proto vznikl přeshraniční projekt „Rostliny podél hranice" s ambicí tento znepokojivý trend zastavit.

Po několikaměsíční pauze se veřejností oblíbený sudokopytník opět objevil před hledáčky fotoaparátů. Zimu tak zcela evidentně přežil a na Šumavě se alespoň dočasně zabydlel.

DOBRÉ ZPRÁVY: Šumavská celebrita s parožím (tedy teď bez něj) je zpět. A není to jen tak ledajaký comeback. Oblíbený los Emil, který se stal symbolem nečekaných setkání v české přírodě, přečkal zimu ve skvělé formě a podle všeho se rozhodl, že žádné cestování tentokrát nebude.

Fanoušci populárního losa Emila mají důvod k radosti. Po zimě se nejoblíbenější český sudokopytník opět objevil na Šumavě. Facebooková stránka We Love Šumava sdílela video, na němž Emil pobíhá po louce. „Dobré zprávy ze Šumavy, Emil je v pořádku,“ píše se u příspěvku.

Celou zimu se lidé se znepokojením dotazovali, zda je v pořádku světově proslulý los Emil, který po svém dlouhém putování z Polska přešel přes Česko do Rakouska a nakonec našel domov na Šumavě. Celou zimu o sobě los Emil nedal vědět. Nikomu se ho nepodařilo spatřit. Až dnes dorazila ze Šumavy zpráva, na kterou všichni čekali.

České hory každoročně přitahují miliony turistů. Krkonoše, Šumava nebo Beskydy nabízejí nádhernou přírodu, ale zároveň mohou být nebezpečné.

Další takové místo na Šumavě asi není. Když do něj vstoupíte po naučné stezce, zjistíte, že to, čím procházíte, se nedá srovnat jen tak s něčím v této oblasti.

Je tomu přesně 35 let, co byl vyhlášen největší národní park v České republice – Národní park Šumava. Za tu dobu se z něj stalo jedno z nejnavštěvovanějších chráněných území v zemi a společně s Národním parkem Bavorský les také největší ryze přírodní území.

Bývalý profesionální lyžař podle kriminalistů napadl na Šumavě policistu. Ještě předtím měl ujíždět na sněžném skútru. Spor vygradoval, když ho hlídka zastavila, vzduchem létaly dokonce pěsti. Štáb CNN Prima NEWS s lyžařem mluvil, ten tvrdí, že vše bylo jinak. Jde ale o muže, který byl už dříve odsouzen za napadení strážců národního parku.

Správa chráněné krajinné oblasti Šumava stojí před možným omezením personálních kapacit. Organizace, která nyní zaměstnává sedmnáct lidí, musí připravit podrobnou analýzu své činnosti pro…