Svátek

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomenou zvyky spojené se svátkem sv. Vojtěcha a holuby. A vybrali recept na dříve oblíbenou pochoutku – dušená holoubata.

„Každé setkání s Pražskými symfoniky je pro mne malým svátkem, na setkávání v příští sezóně se nesmírně těším, neboť je nabitá silnými příběhy, osobnostmi, emocemi a krásnými hudebními obrazy,“ říká Tomáš Netopil a dodává: „Moje ambice věnovat širší pozornost českým skladatelům dvacátého století se projeví hned ve dvou programech, vedle toho nabídneme plejádu sólistů z řad orchestru i světových jmen, například houslistku Alenu Baevu, Juliana Rachlina v roli houslisty i dirigenta či slavné klavírní duo bratří Jussenů. Závěr sezóny pak přinese premiéru díla Ľubici Čekovské.“ Program nadcházející sezóny 2026/2027 představili zástupci Pražských symfoniků na tiskové konferenci 8. dubna a zároveň spustili i předprodej vstupenek na novou sezónu.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jako každý rok se s velikonočními svátky objevuje i diskuze o pomlázce. Z výzkumů posledních let jasně vyplývá, že většině českých žen je tradice šlehání spletenými proutky nepříjemná a nemají jí rády. Rozpaky nad zvykem spjatým s velikonočním pondělím dávají ve výzkumech veřejného mínění najevo i někteří muži. Jak velikonoční pondělí oslavit a nikomu fyzicky ani psychicky neublížit? Když nebude pomlázka, vznikne jiný zvyk, který dá na jeden den násilí ve společnosti průchod? K mikrofonu podcastu MDŽ usedla Zuzana Marie Kostićová, religionistka, která se zabývá současnou alternativní spiritualitou a působí na Husitské teologické fakultě a Tereza Jiroutová Kynčlová, která působí v oboru genderových studií na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Článek a další informace**** najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Režisér Dan Svátek stojí za silnými filmy o závislosti i novým dokumentem o Davidu Stypkovi. V rozhovoru mluví o tom, proč jeho snímky musí mít přesah, jak se shánějí peníze na těžká témata i o tom, proč dnes ztrácí chuť sledovat svět kolem sebe. A přiznává i vlastní „boomerství“.

Velikonoční svátky jsou za námi, astronauté na palubě lodi Artemis II obletěli Měsíc a lidé se tak k našemu vesmírnému souputníkovi vrátili po více než půl století, a svět nadále trápí vysoké ceny ropy a plynu poté, co Írán v odpovědi na americko-izraelský útok zablokoval Hormuzský průliv, jímž předtím proudila čtvrtina světové spotřeby ropy a pětina spotřeby plynu.

Americký prezident Donald Trump má za sebou produktivní velikonoční svátky. Nejprve během nich na své sociální síti TruthSocial nadával Íráncům do bastardů a zároveň chválil Alláha. Hned po nich se rozhodl genocidně slibovat, že je ochotný vymazat celý Írán z mapy. Chtěl tím říct, že je skutečně připraven použít jaderné zbraně? V tuhle chvíli těžko říct. Rozhodně ale chtěl, aby si to myslel zbytek světa.

Jedna učitelka z prestižního pražského gymnázia mi vyprávěla, jak se dětí ptala, co pro ně znamenají Velikonoce. Odpověděly: „Jedeme na pět dní na chalupu, budeme mít pět dní volno.“ Odpovědi by asi byly jiné někde na jižní Moravě, tam by se pletly pomlázky, ale platí, že jsme mimořádně silně ateistický národ. Na venkově se ještě leckde drží koledování, vypráskat dívky a získat malovaná vejce.

Velikonoce jsou svátky oběti, ukřižovaného Ježíše. Máme myslet na mrtvé na Ukrajině, v Gaze, v Íránu. Slováci chtěli z Benešových dekretů udělat téma jednání vlád. Dobře, že neuspěli. Co je kultura a proč na ní chce vláda šetřit. Místo Z je X. Pomoc s bydlením? Nakonec nezbyde nikdo, kdo by o ni mohl požádat. Řádná péče o stát? Nic pro české politiky

Jako každý rok se s velikonočními svátky objevuje i diskuze o pomlázce. Z výzkumů posledních let jasně vyplývá, že většině českých žen je tradice šlehání spletenými proutky nepříjemná a nemají jí rády. Rozpaky nad zvykem spjatým s velikonočním pondělím dávají ve výzkumech veřejného mínění najevo i někteří muži. Jak velikonoční pondělí oslavit a nikomu fyzicky ani psychicky neublížit? Když nebude pomlázka, vznikne jiný zvyk, který dá na jeden den násilí ve společnosti průchod? K mikrofonu podcastu MDŽ usedla Zuzana Marie Kostićová, religionistka, která se zabývá současnou alternativní spiritualitou a působí na Husitské teologické fakultě a Tereza Jiroutová Kynčlová, která působí v oboru genderových studií na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.

Kynuté těsto v podobě mazanců, beránků nebo jidášů patří k velikonočním svátkům. Symbolizuje vitalitu, zdraví a bohatství.

Velikonoce jako svátky jara a zároveň svátky církevní byly v minulosti spojeny s mnoha zvyky a také pověrami. Měly však také svou speciální kuchyni, která se dodržovala jak z důvodů náboženských, tedy zejména půstu, tak i z důvodu ryze hospodářských. Velmi specifická pak byla kuchyně německých obyvatele jesenického Slezska, která se nám dochovala díky starým zápisům a kuchařkám.

Inspiraci ke svátkům jara přináší kulinář Petr Stupka ve svém Kuchařském čarování. Připomene vpravdě starodávný pokrm zvaný ušelo a přidá recept na tvarohový mazanec, v dřívějších dobách zvaný sluneční syrný koláč. Nebude chybět ani velikonoční hlavička v několika proměnách a sváteční pečeně s jarní nádivkou.

Andrej Babiš neměl v sobotu 21. března narozeniny ani svátek. Přesto měl důvod po 17. hodině bouchnout šampus a slavit. Právě mu totiž z pódia na pražské Letné oznámili, že nemá proč se bát nejbližší budoucnosti.

Knižní zpověď Tomáše Šebka s názvem Objektivní nález patří k nejprodávanějším titulům současnosti. Svědčí o tom i cena čtenářů Magnezia Litera.

O autorech a dílech, spojených s Libereckým krajem, si redaktorka Jana Švecová povídala s publicistou a autorem knižních typů Martinem Fryčem.

Novinářka a spisovatelka Petra Laurin se věnuje místní historii a ve svých knihách přibližuje německou minulost regionu.

Poslední román Hnízda Markéty Pilátové vychází z faktu, že na konci 19. století odcházelo mnoho lidí z Liberecka, Jablonecka i Českolipska do Brazílie nebo Argentiny.

O autorech a dílech, spojených s Libereckým krajem, si redaktorka Jana Švecová povídala s publicistou a autorem knižních typů Martinem Fryčem.