Úroda

Nový mechanický secí stroj Kuhn SITERA 3030 s pracovním záběrem tři metry se vyznačuje maximální přesností umístění osiva a uživatelskou přívětivostí. Secí stroj je možné agregovat s téměř každým traktorem.

Část poslanců chce v českých obchodech omezit prodej zahraničních potravin a nařídit většinový prodej potravin tuzemských. Nejprve by se v roce 2021 mělo prodávat 55 procent českých potravin, do roku 2027 by pak podíl měl stoupnout na 85 procent. Kritici tvrdí, že by to znamenalo velké zdražení, a především je něco takového velmi obtížně realizovatelné. Některé potraviny se u nás vůbec nevyrábějí a mnoho plodin u nás vůbec neroste.

Od doby, kdy se k nám začal hojně dovážet česnek z Číny, se řada lidí rozhodla, že se vrhne na pěstování česneku. Jedině tak budou mít doma silný a kvalitní. Pokud to chcete také zkusit, je dobré mít určité znalosti a vědět, jak na to.

V Česku letošní úrodu meruněk zničily mrazové vlny z března a dubna. Pro ovocnáře znamená ztráty na úrovni 50 milionů korun.

Mezi nejběžnější odrůdy patří hrášek dřeňový a cukrový. Dřeňový má pevnou slupku a šťavnatá zrna, která většinou vylupujeme a hned jíme nebo používáme při vaření. Cukrový hrášek má lusky měkčí, výrazně sladší a většinou je využíváme celé. Jaký je ten váš favorit?

Článek pojednává o správné volbě termínu sečení, výhodách optimálního průchodu toku píce při sečení, přínosu zvýšeného strniště při první seči, správné výšce strniště s ohledem na měnící se klima, nastavení přítlaku a kopírování a vlivu ostrých nožů.

Podle oblastí se očekává propad o 20 až o 40 procent, škody budou hlavně na jařinách, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Čeká vás letos pěstování rajčat a chcete dosáhnout velké úrody, jako nikdy předtím? Pokud ano, ukážeme vám, jak na to. Je to jednodušší, než si myslíte. Postačí jenom dát na rady zkušených zahrádkářů a pěstitelů, kteří vám ukážou, že jednodušší už to být nemůže.

Pokud milujete chřest jako my, pak jste tu správně! Připravili jsme pro vás dokonalé recepty s bílým i zeleným chřestem a přidáváme i fígle, které vám poradí, jak tuto lahodnou plodinu koupit a připravit.

Článek pojednává o hodnocení kvality siláže vyrobené pomocí diskového crackeru řezačky Krone Big X 530 s řezacím bubnem s dvaceti osmi noži. Hodnotily se následující parametry - kvalita fermentačního procesu, živinové složení, stravitelnost škrobu a fyzikální struktura.

V roce 1993 Ministerstvo zemědělství České republiky natočilo krátký film o nových technologiích v oblasti sklizně obilovin. Díky možnosti zveřejnění tohoto filmu se nyní můžeme podívat na to, co tehdy nabízely sklízecí mlátičky od světoznámých výrobců – Case Internationl, MDW, Claas, John Deere, Sampo a Massey Ferguson.

Letošní škody na zemědělských plodinách způsobené suchem budou asi větší než předloni, kdy bylo extrémní sucho. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle oblastí se očekává propad o 20 až o 40 procent, škody budou hlavně na jařinách. Předloni stát vyplácel jako kompenzace za sucho zemědělcům dvě miliardy korun, škody byly podle odhadů Agrární komory ČR kolem 11 miliard Kč.

Drenážní systémy jsou u nás vybudovány na více než jedné čtvrtině z celkové výměry zemědělského půdního fondu, který má cca 4200 tisíc ha. Ovlivňují přitom řadu procesů probíhajících v krajině. Potíž je, že někteří zemědělci mnohdy ani neví, že se na jejich pozemku taková stavba nachází. Obecně se nabízí otázka, zda má v současné době smysl drenážní systémy využívat.

Brambory jsou u nás velmi populární plodinou. Dají se také poměrně snadno vypěstovat. Ukážeme vám návod, jak to zvládnout jednoduše a jak i začátečníci můžete mít skutečně bohatou úrodu. Uvidíte, že to není nic složitého. Základem je několik osvědčených postupů, které doporučují i zkušení zahrádkáři.

Toužíte po dokonalé úrodě? Pokud ano, učte se od těch nejlepších. Naučte se zahradnické triky od těch zkušenějších. Uvidíte, že mnohdy stačí jenom pár drobností, změn a úprav a vaše rostliny budou velké, budou zdravé, budou silné a úrody bude tolik, že ji doslova nebudete stíhat sklízet.

Takzvaná zeleninová polykultura není vlastně vůbec nic nového. Prakticky jde jenom o návrat k tomu, co již dříve velmi dobře fungovalo.

Sucho se stalo pravidelným problémem, který ovlivňuje zemědělskou produkci v České republice. Suché jaro se tak trochu očekávalo. Jak se na něj zemědělci připravili?

Trápí vás rok co rok mizerná sklizeň úrody? Pak možná děláte chyby, kterých je potřeba se vyvarovat. Než se pustíte do pěstování ovoce, zeleniny i bylinek (případně kytek), je vždy důležité zjistit si maximum informací, jaké má ta či ona rostlinka požadavky na klima, půdu, stanoviště, zálivku, párování roslin (některé si navzájem prospívají, jiné si mohou škodit).

Rostliny lze pěstovat prakticky kdekoli, tedy v čemkoli. Ani nepotřebujeme záhony. Běžně známé je například pěstování převislých druhů a odrůd rostlin v truhlících na balkónech a terasách. Je však také možné využít pro pěstování rostlin plastové trubky a další improvizované předměty, například PET lahve, špalky dřeva, staré okapy apod. A ani se nemusíme pouštět do poměrně technologicky náročné hydroponie.

Pěstujete na své zahradě zeleninu a rádi byste své snažení zúročili na maximum? Bohatou úrodu vám zajistí metoda střídání plodin. Je založena na náročnosti různých druhů zemědělských plodin na půdu a živiny v ní obsažené.

Konzumovat potraviny z lokálních zdrojů se opakovaně objevuje jako jeden z doporučovaných receptů na lepší budoucnost. Vyvarovat se dovozu zdaleka totiž znamená snížit emise a zrovna tak prospět soběstačnějším formám zemědělství. Má to háček. Vyjma obyvatel Evropy a severu Ameriky si „lokální dietu“ v podstatě nikdo jiný dopřát nemůže. Píše o tom Phys.org.

Nově upravených odrůd různých plodin aktuálně vzniká vcelku hodně. Tradiční zahradníci a milovníci přirozených plodů jsou pochopitelně proti a není se čemu divit. Přesto jako zajímavost můžeme určitě uvést novou odrůdu rajčat, která byla vyvinuta vědci z Cold Spring Harbor Laboratory. Tato rajčata vypadají prakticky stejně jako hrozny. Hodit by se měla především do městského prostředí na střechy velkých věžáků a malé zahrady, které vznikají třeba na mrakodrapech.

Při pěstování ovoce a zeleniny si běžně vypomáháme postřiky a hnojením. Podpořit růst rostlin, jde i jinak. Naši předkové vypozorovali, že některé druhy rostlin se navzájem podporují v růstu, nebo se dokáží ochránit. Ale funguje to i naopak a některým druhům sousedství nesvědčí. Nechte se inspirovat výhodným sousedstvím rostlin na užitkové zahradě.

Praktičnost a smysluplnost jsou dvě hesla, kterými bychom se měli řídit při plánování užitkové zahrady. Rozhodně ovšem neplatí, že by měla být zeleninová nebo ovocná zahrada skryta před zraky. Naopak ji zakomponujte do vaší zahrady tak, aby vytvořila zajímavý prvek se samozásobitelskou funkcí.

Dvě po sobě jdoucí velmi chladné noci s teplotami nízko pod nulou dokonaly započatou zkázu v meruňkových sadech na Břeclavsku. Prakticky všechny květy pomrzly. S úrodou se podle sadařů nejspíš počítat nedá.

Současní epidemie, jíž způsobil koronavirus SARS-CoV-2, má dosti podstatný vliv na naše životy. Ovlivňuje samozřejmě i chování spotřebitelů.

Zemědělcům na Litoměřicku budou v době sklizně, pokud se plodiny urodí, chybět zahraniční brigádníci především z Ukrajiny. Zemědělci nabízejí práci všem, kteří v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným vládou kvůli koronaviru přišli o zaměstnání.

Nová zpráva Expertní rady evropských akademií věd upozorňuje, že evropské zákony pro geneticky modifikované organismy již nevyhovují. Právní rámec pro GMO proto vyžaduje zásadní úpravy.

Při promýšlení, které druhy zeleniny pěstovat na zahrádce, se hodí plánovat hned tři sezony naráz. Přinášíme příklad osevního postupu.

Zatímco dříve se pod označením rýže skrýval v regálu supermarketu jeden typ této plodiny, dnes jich tam najdete celou řadu. A proč se v nich vyznat? Třeba proto, že rýže nabízí nejenom spoustu rozličných chutí, ale i spoustu benefitů, které příznivě ovlivňují naše zdraví.

Přemnožení hraboši polní se nyní na Moravě a ve Slezsku vyskytují zhruba v 80 procentech ozimů, tedy v plodinách, které zemědělci vyseli loni na podzim a sklidí je letos v létě. Loni v listopadu se hraboši na stejném území vyskytovali asi ve 40 procentech ozimů. Novinářům to včera řekl Ludvík Tvarůžek, náměstek ředitele Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži, který se sledováním výskytu hrabošů zabývá.

Jako jedno z nejbezpečnějších míst na světě byly vyhodnoceny ostrovy Špicberky za polárním kruhem, v Severním ledovém oceánu. Archivují a chrání se zde semena nejdůležitějších světových zemědělských plodin.

Pokud zrovna přemýšlíte, jak na to, můžete se inspirovat třeba v našem článku. Které druhy potřebují přípravu Zatímco některé druhy zeleniny nepotřebují žádné přípravy a na jaře se zasadí přímo do země, jsou i takové, které potřebují takzvaně předpěstovat.

Mezi nejoblíbenější exotické ovoce patří kiwi.Je šťavnaté, příjemně sladkokyselé, s vysokým přínosem pro zdraví a kromě přímé konzumace má široké využití v kuchyni.

V zimě si můžeme semenářskou zahradu rozplánovat a vybrat druhy a odrůdy, které budeme osivařit v nadcházející sezoně. Znát taje cizosprašnosti, ale také příbuznosti plodin je přitom klíčové.

Co se stane, když se příznivci dobrého pití ocitnou tváří v tvář hromadě netržních jablek v tržní kvalitě? Možná začnou velkými štrúdly, jenže jablek neubývá … Zato v sudu kvasu zmizí v mžiku!

Někteří je v obchodech přehlížejí, jiní se ušklíbají, další je vyloženě vyhledávají. Počet těch posledně jmenovaných, kteří si vybírají biopotraviny, stále roste. Díky příznivé ceně a chuti.

Oves je jednou z velmi častých plodin, které můžete vidět na poli. Jeho pěstování je velmi časté u větších zemědělců, málokdy ale najdete oves na zahradě jednotlivce. Jakkoli je tato plodina užitečná (například jako krmivo pro dobytek či jiná domácí zvířata, nebo je součástí zdravé výživy – například ovesné vločky aj.), raději dáváme přednost kupovanému ovsu. Jak je to ale s jeho pěstováním? Je to obtížné nebo by se mohlo vyplatit i vám?

Veřejnost obvykle žije v představách, že mezi geneticky modifikované plodiny patří především sója nebo kukuřice, spektrum upravených komodit je ovšem mnohem širší. A nejde zdaleka jen o GMO (geneticky modifikované organismy). Mezi nové techniky šlechtění rostlin patří například metoda CRISPR (editace genů).

Šest let vyrábí bioplynová stanice ve Lkáni elektrickou energii a dodává ji do sítě. V roce 2013 ji nechalo vybudovat ZD Klapý, když dokončilo původní projekt obce, která chtěla docílit soběstačnosti na energiích pro své obyvatele, ale nedosáhla na úvěr.

V supermarketech se dnes setkáme až s neskutečným množstvím různých exotických plodin. Jen třeba takové banány pocházející třeba z Pobřeží Slonoviny, fíky mající původ v Brazílii, nebo litchi z Madagaskaru či ananasy z Kostariky a mnohé jiné dobroty stojí za zmínku. Mnohdy ale na pultech chybí tradiční tuzemské plodiny. Je to škoda, protože některé se sklízí až nyní a byly by rozhodně čerstvé. Typickým příkladem jsou mišpule.

Když s Petrem Maradou stojíte na poli a posloucháte jeho vyprávění, jak vypadá naše zemědělská krajina a jak by vypadat měla, není to jen akademické tlachání od kavárenského stolku. Petr Marada přeměňuje necitlivým přístupem pošramocenou krajinu na něco více funkčního a udržitelného. A taky malebného. Rozhovor s Petrem Maradou vznikal mezi poli, i při pojídání meruněk, plodů stromů vysázených jako krajinný prvek na původně nekonečném polním lánu. Jsme na katastru obce Šardice. Fotografové lokalitu přezdívají moravské Toskánsko. Pokud tu něco fotí, je to zvlněná krajina a zpravidla také něco z díla Petra Marady.

Někdo v nich vidí „Frankensteinovo kvítí", někdo věří, že pomohou vyřešit ožehavé problémy lidstva. Geneticky modifikované plodiny se pěstují na polích už dvě desetiletí. Spor o ně neutuchá. Naopak, především v Evropě nabývá na síle.

U Bostonu vyrostla neobvyklá farma. Její šéfová uvnitř přepravního kontejneru spolu s dalšími zemědělci využívá moderní hydroponická zařízení. A cílem farmy je hlavně zkrácení vzdálenosti mezi obyvateli měst a jejich jídlem.

Hrášek už je dávno obraný a jahody posbírané, lidé už mají sklizenou i zásobu brambor. Pokud jste to ještě neudělali, musíte porýt záhon, aby byla půda přichystaná na další rok.

Do 30 let musí svět vypěstovat o 70 procent více objemu plodin než dnes, jinak nás čeká potravinová krize. Dnešní zemědělství má však své limity. Jednou z mála nadějí se stávají nové technologie v čele s umělou inteligencí.

Farmář ze Šanova na Znojemsku si stěžuje, že mu velké stroje holdingu poničily úrodu biopšenice. Kromě toho rozoraly polní cesty.

Znáte sladké brambory? Někdy se jim také říká batáty. Možná vás jejich název trochu odrazuje. Přeci jen, brambory jsou jídlo, které se většinou jí naslano a sladkou chuť si s nimi nedokážeme dost dobře spojit. Jak se dá taková plodina využít? V prvé řadě je nutné batáty trochu rehabilitovat. Jejich chuť je sice nasládlejší než u běžných brambor, ale v žádném případě se nejedná o sladkou chuť, kterou si spojujete třeba s dezertem.

Krycí plodina je plodina konkrétní rostliny, která se pěstuje primárně ve prospěch půdy spíše než pro výnos plodiny. Krycí plodiny se běžně používají k potlačování plevelů, řízení eroze půdy, pomáhají budovat a zlepšovat úrodnost a kvalitu půdy, tlumit choroby a škůdce a podporovat biologickou rozmanitost. Krycí plodiny jsou obvykle trávy nebo luštěniny, ale mohou se skládat i z jiných zelených rostlin. A nejčastěji se krycí plodina pěstuje mimo sezónu před tím, než je pole potřeba pro pěstování peněžní plodiny. Krycí plodina v podstatě připravuje půdu pro příchozí plodinu.

Největším nebezpečím pro redaktora environmentálního časopisu je, že zapomíná vidět to dobré. Vystaven neustálé palbě katastrof popisuje nepružný systém, který jakoby ztratil city. Nezřídka tak může vyhořet. V lepším případě dostane nabídku na článek, který má popisovat dobrou praxi v zemědělství, a zjistí, že se cynicky ušklíbá šéfredaktorově představě o rozsahu. A v tom nejlepším během přípravy zjistí, že už také citově okoral, a rozhoří se v něm nová jiskřička naděje. To když se ukáže, že počet znaků hravě zvládne a dobrá praxe není obskurní metodou několika nadšenců.

Jedni o nich mluví skoro jako o zázračné pilulce, která má spoustu zdravotních přínosů. Jiní jim málem nemohou přijít na jméno – poukazují na to, že jsou plné škrobu, a navíc obsahují jed solanin. Málokterá plodina je tolik diskutabilní, jako brambory. Kde je pravda? Na to odpověděl časopis Týdeník Květy.

Včely jsou pro udržení potravinové soběstačnosti v Evropě stěžejní, jsou zodpovědné za opylení více než 80 % plodin. Přitom včelstva vymírají a populace včel se rychle snižuje. Na vině je hlavně chemizace zemědělství, kdy pesticidy včely postupně hubí. Evropský parlament proto při svém zasedání na konci října vetoval zákon, který měl oslabit pravidla pro používání pesticidů v zemědělství. A to poměrem 533:67.

Jednou z nejdůležitějších plodin zeleného hnoje je pohanka (Fagopyrum esculentum), což není zrno, ale rychle rostoucí, polosukulentní rostlina, která produkuje výživná trojúhelníková semena. Pohanka si zaslouží časté setí v jakékoli zahradě, protože přitahuje užitečný hmyz, potlačuje plevele a dodává zelenou složku hromadě kompostu. Malé výsadby zahradní pohanky je také překvapivě snadné.

Malá semena s velkými benefity můžeme po právu nazývat superpotravinou, která má více prospěšných látek než řada exotických plodin, které jsou teď u nás v módě. Patříme k nejvýznamnějším pěstitelům a největším konzumentům máku na světě.

V září jsme vás informovali o unikátním projektu pěstování plodin pomocí technologie aeroponie na České zemědělské univerzitě. Vedoucí projektu Jan Lukačevič a jeho tým nyní nechali z první sklizně vybraných plodin připravit v prostorách pražského Planetária slavnostní večeři. V laboratoři vyrostl například salát, ředkvičky, bazalka nebo hořčice.

Pohanka je jedním z nejlepších zdrojů vysoce kvalitních bílkovin v rostlinné říši. Je snadné ji pěstovat, sklízet a zpracovávat; prospívá půdám příliš chudým na jiné plodiny; a není náchylná k závažným problémům s chorobami nebo škůdci.

Vědcům se podařilo vyvinout rostlinný superhormon, který slouží jako první pomoc pro plodiny zasažené suchem.

Čeští zemědělci budou pěstovat monokultury na polích do 30 hektarů. Větší lány musí rozdělit. Od ledna příštího roku se to bude týkat zhruba poloviny území, jež ohrožuje eroze, o rok později už vládní nařízení bude platit plošně.

Ministerstvo zemědělství vyhlásilo boj obřím lánům. Chystá vládní nařízení, podle nějž nebudou zemědělci smět od roku 2021 pěstovat jednu plodinu na souvislé ploše větší než třicet hektarů.

Růst cen v oblasti tuzemské výroby byl i letos v září přiměřený a nepředstavuje tak z hlediska České národní banky (ČNB), která ze zákona pečuje o cenovou stabilitu, důvod ke znepokojení, ani důvod k přehodnocení stávajícího základního směřování měnové politiky. Úrokové sazby ČNB se letos zvyšovat nebudou, příští rok je pravděpodobnější jejich snížení než zvýšení.