Věda

První biologické stroje jsou na světě. Američtí vědci postavili z embryonálních buněk drápatek vodních programovatelné miniaturní roboty, tzv. xenoboty, kteří jsou schopni samostatného pohybu. V budoucnu by mohli třeba čistit oceány, požírat toxické materiály nebo dopravovat léčiva po lidském těle. Při poškození se sami léčí a po splnění úkolu se rozpadnou a rozloží.

Devět vědců z Masarykovy univerzity odjelo z Brna do Antarktidy. Budou sledovat například dopady klimatické změny na ledovce a antarktickou přírodu.

Devět vědců z Masarykovy univerzity dnes odjelo z Brna do Antarktidy. Budou sledovat například dopady klimatické změny na ledovce a antarktickou přírodu.

Téma umělé inteligence vyvolává více otázek než odpovědí. Odhalit aktuální trendy a pravděpodobný vývoj, který v budoucnosti nastolí nevyhnutelné společenské a technologické změny, se budou snažit přední světoví odborníci v tomto oboru na celkem pěti odborných přednáškách v Londýně v rámci cyklu AI Science Café Series 2020. Některé z nich se uskuteční v Českém centru Londýn.

Vědci našli v meteoritu z Austrálie nejstarší hmotu na Zemi. Některé částice jsou staré až 7,5 miliardy let, takže převyšují stáří Země, ale i stáří naší sluneční soustavy. Meteorit tvořený pevnými částicemi dopadl do Austrálie v 60. letech minulého století. Prvenství ve stáří však patří zrnkům hvězdného prachu ukrytým v kosmickém tělese, uvedl s odkazem na studii v nejnovějším číslem odborného časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) server BBC.

Vědci ve Spojených státech oznámili, že vytvořili od nuly první živoucí roboty na světě pomocí kmenových buněk z žabích embryí. Jsou to „už“ živí tvorové či organismy, nebo „jen“ stroje, postavené shodou okolností i z živých buněk?

Studie, která byla publikována ve vědeckém periodiku Plos One dokazuje, že naši bratranci využívali moře více než se předpokládalo a pravděpodobně se i potápěli pro mušle, aby z nich následně vyráběli nástroje.

Černá smrt, která se prohnala Evropou v polovině čtrnáctého století, zůstává nejhorší zaznamenanou nákazou v dějinách. Už před osmi lety dokázali vědci přečíst genom jejího bakteriálního původce.

Na okraji zemského jádra se nacházejí dvě obrovské hroudy ultrahorké horniny. Jedna se skrývá pod Afrikou, zatímco druhá uprostřed Indického oceánu – a to je současně asi tak vše, co o nic zatím víme.

Fyzici zachytili signály vysokoenergetických neutrin, které přicházejí z málo pravděpodobných směrů ve vesmíru. Kladou si otázku, co tyto netypicky se chovající "duchy" k naší planetě vyslalo. Informuje o tom agregátor novinek z vědy Science Alert.

V čem je ale nový beton tak inovativní? Zejména v tom, že díky přídavku fotosyntetických bakterií dovede opravit vlastní trhliny. Mikroorganismy dychtivě pohlcují světlo a produkují uhličitan vápenatý, který postupně mezery v betonu zaplní.

Na kostech mrtvého zvířete si červi pochutnávali desítky dní.

Některé druhy rostlin vydávají ultrasonické krátké pulzy, které jsou mimo rozsah slyšitelný lidským uchem. Vědci takové zvuky zachytili při svém výzkumu. Rostliny jej vydávají v případě, že jsou v silném stresu nebo nebezpečí.

Architektura na jižním cípu planety už není jen o odolnosti, ze strany vědců roste poptávka po designu, pohodlí a estetice.

Las Vegas bylo hned zkraje roku domovem budoucnosti, alespoň co do vývoje elektronických zařízení. Festival CES 2020 je vždy očekávanou akcí, kde si lidé netrpělivě prohlížejí, jak za pár let či měsíců bude vypadat budoucnost běžných spotřebičů, ale i třeba úplně nových vynálezů. Jak dopadl letošní ročník?

Spolupráce vědců ze tří prestižních amerických univerzit vedla ke stvoření unikátních minirobotů, jež mohou stát na počátku výrazných změn v biologii a zdravotnictví.

Zní to jako bulvární titulek nebo naprosto šílený nápad, ale pravdou je, že společnost Air Protein skutečně hodlá vyvinout maso na bázi vzdušných proteinů. Podívejme se blíže na to, zda nejde náhodou jen o vzdušné zámky.

Otto Wichterle si s myšlenkou výroby měkkých kontaktních čoček pohrával již o přibližně 10 let dříve, než spatřil světlo světa první model. Díky počátečním potížím a zákazu ministerstva zdravotnictví se však události pohnuly až v momentě, kdy na Štědrý den roku 1961 vyrobil svůj první prototyp stroje na výrobu čoček z proslulé stavebnice Merkur.

Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. S odkazem na tři globální výzkumné a meteorologické agentury to uvedla stanice BBC. V posledních pěti letech byla podle nashromážděných dat průměrná světová teplota o více než jeden stupeň Celsia vyšší, než v době před průmyslovou revolucí.

Chemikové říkají, že s pomocí "DU" se jim podařilo získat cenné chemikálie a nové zdroje energie.

Mezi lety 2001 a 2016 způsobily chemické látky pokles intelektuálních schopností u více než milionu amerických dětí.

Vědecké objevy bývají vykoupeny extrémní psychickou zátěží vědců v pracovním prostředí.

Superpočítačem stvořený „život“ – uvozovky jsou na místě – slibuje významné pokroky v medicíně. Prozatím je ale vše ve svém začátku. Vědcům z University of Vermont se podařilo vyvinout umělý život. Organickou část tvoří kmenové buňky sesbírané z embryí žab, umělá pak připomíná běžného robota.

Týmu vědců ze skupin prof. Michala Hocka z ÚOCHB, doc. Miroslava Fojty z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a Prof. Ciary O’Sullivan ze španělské Universitat Rovira i Vigili se podařilo připravit redoxní (oxidovatelné) značky pro modifikaci bází DNA.

Správný metabolismus je zajišťován pomocí infuzí. Pokus proběhl úspěšně na prasečích i lidských orgánech. Díky přístroji je možné zregenerovat i poškozenou tkáň.

Mezinárodní vědecký tým včetně expertů ze Zoo Dvůr Králové nad Labem loni v prosinci vytvořil třetí životaschopné embryo nosorožce bílého (tuponosého) severního, jemuž hrozí vyhynutí. První dvě embrya se díky zbývajícím samicím povedlo vytvořit loni v srpnu. Embrya jsou nyní zamrazena a připravena na vložení do náhradní matky. První pokus je v plánu letos.

Vliv postřiků na polích, kouře z komínů, hluku a smogu ve městech, nebo třeba proteinů v potravě na zdraví lidí. I to chce zkoumat nový projekt Masarykovy univerzity. Z evropských a státních peněz na něj půjde téměř miliardová dotace.

Baterie jsou díky své přítomnosti v mobilních telefonech a dalších zařízeních běžnou součástí každodenního života, v posledních letech však s rozvojem obnovitelných zdrojů a elektromobility začínají čím dál více pronikat i na pole energetiky.

Mezinárodní vědecký tým včetně odborníků ze Zoo Dvůr Králové nad Labem loni v prosinci vytvořil třetí životaschopné embryo nosorožce bílého severního, jemuž hrozí vyhynutí. První dvě embrya se podařilo vědcům vytvořit loni v srpnu. Embrya jsou nyní zamrazena a připravena na vložení do náhradní matky. První pokus je plánován na letošní rok. ČTK o tom dnes informovali zástupci Zoo Dvůr Králové nad Labem. Na světě žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta poslední dvě samice bílých severních nosorožců, které patří dvorské zoo.

Když se řekne Waltrovka, vybaví se továrna na letecké motory. Alespoň donedávna. Dnes slavné jméno vynálezce, konstruktéra a průkopníka českého motorismu, od jehož úmrtí dnes uplynulo 70 let, nese pouze developerský projekt nahrazující kdysi slavnou továrnu.

Unikátní objev pochází z meteoritu, který Zemi trefil už v roce 1969.

Vypadá jako běžný valoun osmnáctikarátového zlata, má vlastnosti klasického zlata, avšak váží až desetkrát méně, než kdyby byl z ryzího zlata. Neobvyklý nugget z nové slitiny zlata, proteinových vláken a polymeru vyrobili švýcarští materiáloví vědci.

Přípravek by byl vhodný zejména pro starší a imobilní lidi.

Xenoboti jsou první roboti vytvoření pouze z živých buněk. Vědci si od těchto průlomových miniaturních robotů, kteří se dokáží pohybovat a přenášet materiál, slibují uplatnění nejen v medicíně.

Podle nejnovější vědecké studie byla velká zlatá cihla objevená v roce 1981 v mexickém městském parku součástí pokladu, který ukradl slavný španělský dobyvatel Hernán Cortés Aztékům. Zlatou cihlu Španělé pravděpodobně ztratili během úprku, když je Aztékové napadli.

Stačí si namnožit buňky kůže a buňky srdce z embryí žab drápatek a můžete si poskládat vlastní xenobot. Není ani tradičně živý, ani mrtvý, takže tu máme první syntetickou a pěkně programovatelnou nemrtvou životní formu. S trochou úsilí by xenoboti mohli vyrazit do okolního prostředí likvidovat nebezpečné látky anebo do lidského těla čistit cévy.

V roce 1969 dopadl na zem v Austrálii meteorit, v němž nyní vědci našli nejstarší materiál, jaký kdy byl na Zemi objeven. Prachová zrna ukrytá uvnitř meteoritu jsou podle současné analýzy stará až 7,5 miliardy let. Vytvořila se ve hvězdách ještě před vznikem naší Sluneční soustavy.

Současné australské požáry jsou podle vědců předzvěstí budoucnosti naší planety. Pokud průměrná teplota stoupne o 3 stupně nad úroveň před započetím industrializace, budou podobné katastrofy běžným jevem.

Zásluhou fyzikálního chemika Michala Otyepky z Univerzity Palackého v Olomouci míří do Česka první grant Evropské výzkumné rady (ERC) Proof of Concept v hodnotě 3,7 milionu Kč na podporu přenosu výsledků výzkumu do praxe. Cílem je připravit množství nového uhlíkového elektrodového materiálu a spolu s komerčním partnerem ověřit jeho využití v zařízeních pro ukládání energie – superkondenzátorech.

Čína se může od neděle pyšnit fungujícím největším radioteleskopem na světě. V průměru půlkilometrová anténa nainstalovaná v provincii Kuej-čou na jihozápadě země má sloužit především k průzkumu vzdálených koutů vesmíru a také k pátrání po mimozemském životě.

Moderní výzkumné centrum PIGMOD (Pig Models of Diseases) v Liběchově prožívá vskutku úspěšné období.

Lékařům by v budoucnu měla pomoci s rozpoznáním rakoviny kůže nová metoda, kterou vyvíjejí vědci z Brna. Jejich speciální přístroj využívající laserové spektroskopie je schopen ze vzorku kůže určit, zda neobsahuje zvýšené množství kovů. Právě to je pro toto nádorové onemocnění typické.

Zajímavý recept na léčbu nádorů nám doposud ležel přímo před očima...

Prastaré spisy často líčí jakési božské zbraně, které dokáží ničit celá města a říše. Odkazy na ně nacházíme v posvátných starodávných textech napříč všemi kontinenty. Jedna z takových zbraní měla zničit i vyspělé starověké město.

Vystřihněte z papíru kruh a poté do jiného kusu papíru vystřihněte čtverec, který bude menší než kruh. To není návod z ábíčka, ale složitá úvaha. Lze kruh prostrčit oním čtvercem? Japonský matematik Tadaši Tokieda to dokázal.

Podle nové studie zveřejněné v časopise The Astronomical Journal by se naše galaxie mohla hemžit mimozemskými civilizacemi, které jsou schopné mezihvězdných cest. Jen k nám ještě nepřiletěli. Autoři studie předpokládají, že pro inteligentní mimozemský život v současnosti není ta správná doba pro návštěvu té části galaxie, ve které se nachází naše planeta.

"Když pocitům štěstí přikládáte přílišnou váhu, stáváte se přecitlivělými vůči svým emocím a nedaří se vám je regulovat," vysvětlila výzkumnice.

Časté ostření na obrazovky televize, monitoru i displeje chytrých telefonů dávají očím v 21. století zabrat. Na druhé misce vah se ovšem nachází technologický pokrok, díky němuž lze dnes diagnostikovat a léčit mnohé vady a choroby.

Je notoricky známý fakt, že stromy v ulicích výrazně zlepšují kvalitu ovzduší. Je to jeden z důvodů, proč jich ve městech chceme co nejvíce. Měření mikroklimatických podmínek přímo v ulicích ale ukazuje, že za určitých okolností mohou stromy ovzduší naopak zhoršit. Pokud jsou totiž vysazené nad rušnou silnicí, pak nad ní jejich koruny mohou vytvořit jakýsi zelený tunel, který brání rozptylu výfukových plynů. Stromů vlastně brání tomu, aby se ulice vyvětrala.

Slovo imunita často slyšíme v reklamě, ale podle imunoložky profesorky Anny Šedivé jde v tomto případě o bezobsažný pojem, který nezahrnuje téměř žádnou informaci. „Když mluvím s lidmi, tak vidím, že vlastně vůbec nemají představu, co to ta imunita je,“ říká Šedivá. Jak funguje imunitní systém a co má člověk dělat pro jeho posilování? A proč je podle profesorky Šedivé očkování největším objevem medicíny? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Američtí a čínští vědci přišli na způsob, jak prodloužit délku života, a to až šestkrát. Recept na dlouhověkost však zatím funguje jen u háďátka obecného – červa, na kterém biologové provádějí řadu podobných experimentů. Háďátko má totiž člověku velmi podobnou výbavu genů regulujících dobu dožití. Za výzkumem, který publikoval časopis Cell Reports, stojí biologové z laboratoří MDI v americkém státě Maine a čínská univerzita v Nanjingu.

V zařízení ELI Beamlines v Dolních Břežanech vědci již více než rok pracují na vývoji nejvýkonnějšího laseru na světě. Laser L4 s vakuovým kompresorem o velikosti malé ponorky by měl mít totiž výkon okolo 10 pettawattů.

Tyto sklovité skvrny roztavené zemské horniny, známé jako tektity, byly rozházeny od Indočíny až po východní Antarktidu a z Indického oceánu do západního Pacifiku. Po více než století vědci hledali důkazy o dopadu.

Čína v posledních letech mohutně investuje do výzkumu a vývoje v oblasti fúzní energie. Výsledkem této snahy je nový tokamak, tedy umělé Slunce, které dokáže dosáhnout teploty až 200 milionů stupňů Celsia.

Čínská společnost Egret nedávno představila revoluční zařízení pro úklid v domácnosti, které není ani agresivní, ani toxické a zároveň je šetrné k životnímu prostředí. K dezinfekci využívá jen slanou vodu.

Pomocí nového typu léčiv, které sešlápnou naši mozkovou brzdu, budeme schopni ovládnout naši nezřízenou chuť k jídlu.

Dochované astronomické záznamy z patnáctého století uváděly, že v jihokorejském Soulu byl na noční obloze zpozorován vznik nové hvězdy.Po dlouhém bádání však vědci po několika staletích přišli na to, že událost, kterou dávní lidé na obloze viděli, nebyla tím, za co ji celou dobu považovali..

Po více než dvou letech trénování absolvoval první ročník astronautů NASA výcvik pro návrat muže a první přistání ženy na měsíci. Kandidáty NASA vybrala v roce 2017, mezi třinácti astronauty je šest žen a sedm mužů. Jedenáct z nich vybírala NASA z více než 18 000 kandidátů, dva další pak vybrala kanadská vesmírná agentura, píše americká CNN.

Sociální antropolog Luděk Brož letos jako jediný český vědec získal grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podpora ve výši dvou milionů eur (více než 51 milionů korun) jeho týmu umožní zkoumat dopady epidemie afrického moru prasat, přemnožení divočáků i pozici a motivace lovců prasat v několika zemích Evropy. V tiskové zprávě o tom v prosinci informovala mluvčí Akademie věd (AV) Markéta Růžičková.

V roce 2018 bylo v celé Africe upytlačeno kvůli rohům 892 nosorožců, což představuje pokles oproti 1349 nosorožcům zabitým v roce 2015. To je povzbudivý trend, ale ochránci přírody se shodují, že pytlačení je stále značnou hrozbou pro africkou nosorožčí populaci, která čítá kolem 24.500 kusů, napsal server amerického deníku The New York Times.