Věda

Hned dva slavní malíři, Leonardo da Vinci a Rembrandt van Rijn, namalovali své autoportréty se "šilhavýma" očima, každé jejich oko se dívá trochu jiným směrem. Vědci stále hledají odpověď na otázku, zda oba umělci skutečně šilhali, nebo šlo jen o to, že měli jedno oko dominantní.

Už první klimatické modely vědců ze 70. let ohledně postupného oteplování se nemýlily. Proces změn klimatu, jež souvisejí se stoupající koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře, postupuje podle předpovědí starých pět dekád.

Genetici v Číně opět posunuli limity v oboru křížení druhů a také v etice: podařilo se jim vytvořit a po několik dní v rámci experimentu poté udržet při životě genetické křížence prasete a opice. Zmíněná selátka se poprvé v historii narodila ve vínku s hrstkou genů od makaka jávského.

Vědecký tým z Číny dokázal úspěšně implementovat kmenové buňky z opic do embryí prasat 4 dny po jejich umělém oplodnění a výsledkem byla selata, která měla část buněk opičích. Bohužel po týdnu zemřela.

Jak sledovat populace divokých žab, aniž by bylo nutné opustit pohodlí laboratoře? Mezinárodní tým vědců tento letitý problém konečně vyřešil – vyvinul speicální akustické zařízení, které dostalo název FrogPhone.

Rostliny nejsou tak mlčenlivé, jak jsme si doposud mysleli.

Česko už řadu let patří ke světové špičce v aplikacích nanotechnologií v průmyslu i spotřebním zboží. A české nanotechnologické patenty si získávají ve světě stále větší věhlas.

Profesor Martin Bareš je špičkovým neurologem, vědcem a učitelem. Před několika lety dostal nabídku, aby se natrvalo usadil v USA. Vrátil se ale do Brna a kromě medicíny se věnuje i dráze akademického funkcionáře. Byl děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, prorektorem a od 1. září jejím rektorem. Má velké plány, neboť se drží hesla, že jen malí lidé si kladou malé cíle.

Děti se na svět po porodu připravují už během pobytu v děloze.

Vědcům se podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké extrasolární planety v blízkosti bílého trpaslíka. Jedinečný systém nám nabízí představu o tom, jak by jednou v daleké budoucnosti mohla vypadat Sluneční soustava.

Ve svých osmdesáti odešel významný antropolog doc. MUDr. Vladimír Novotný, CSc. (7. 4. 1939 – 30. 11. 2019). Životem a prací byl spjat především s Brnem. Byl nejen uznávaným vědcem a výborným pedagogem. Znám byl i širokým přehledem a záběrem, aktivitami v okruhu brněnské kultury a umění.

Kosmická loď Dragon by měla v sobotu dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) náklad o váze 2585 kg. Jeho součástí bude i několik „supermyší“, které byly vyšlechtěny pro potřeby projektu Rodent Research-19.

Hru o intrikách na dvoře anglického krále Jindřicha VIII. nenapsal William Shakespeare sám, zhruba polovinu dal dohromady jeho mladší současník John Fletcher. Algoritmus českého vědce Petra Plecháče teď odhalil, které části to jsou. Nejuznávanějšího českého shakespearologa Martina Hilského objev příliš nepřekvapil, metoda ale podle něj může být nadějná. Nemusí však postihnout proměnlivost tvůrčího génia.

Nové nálezy skrytých tetování na egyptských mumiích mění pohled na fungování každodenního života ve starověkém Egyptě. Ukazuje se, že tetování hrálo v tehdejším náboženském světě důležitou roli při vytváření identity jedince.

Závislost na mobilu může mít také jiné vážné důsledky, a to jak zdravotní, tak i smrtelné zaviněné nepozorností chodců či řidičů za volantem. Nejhorší na celé situaci je, že nomofobie je stále na vzestupu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo novelu zákona o metrologii. Od příštího roku chce v Česku oficiálně změnit definice jednotek SI, tedy mezinárodního systému sedmi základních fyzikálních veličin.

Vědcům se podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké extrasolární planety v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík. Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením.

Dlouhodobý pobyt v extrémním prostředí Antarktidy pravděpodobně škodí mozku. V aktuálním vydání odborného časopisu The New England Journal of Medicine to tvrdí němečtí vědci.

Egyptolog Miroslav Bárta formuloval na základě studia dlouhých časových řad a srovnávacího studia vývoje civilizací teorii sedmi obecných zákonů. Sice ani s její znalostí nejspíš nemůžeme úplně předejít kolapsu, kterému podle řady indicií jako civilizace budeme čelit, můžeme ale náš vývoj alespoň částečně určit. „Můžeme zjistit, v jakém stádiu se nacházíme, a dlouhodobé trendy či problémy identifikovat. Poprvé v dějinách máme znalosti, technologie, komunikace a dostatečnou energii, a mohli bychom tak mít ambici náš vývoj ovlivnit,“ představuje prorektor Univerzity Karlovy Bárta svou teorii, právě formulovanou v knize Civilisations: Collapse and Regeneration.

Novou antikoncepci s pozvolným uvolňováním hormonů postačí užívat jednou za měsíc.

Vládcové fondů pro financování vědy přidělují granty čím dál častěji losováním. Náhodný výběr podle nich za současné situace funguje líp než složitá, lidským slabostem vystavená volba. A pole působnosti „vrhu kostek“ se má rozšiřovat.

Mnoho zemí Afriky a Asie drží v chudobě nedostatečná infrastruktura včetně té telekomunikační. Tento hendikep nyní vyrovnávají pomocí satelitní technologie.

Dlouhodobý pobyt v extrémním prostředí Antarktidy pravděpodobně škodí mozku. V aktuálním vydání odborného časopisu The New England Journal of Medicine to tvrdí němečtí vědci. Podobné důsledky by podle nich mohly mít i vesmírné mise.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chce příští rok vyslat loď Orion na bezpilotní misi Artemis I kolem Měsíce. Na palubě ovšem nebudou lidé, ale dvě figuríny astronautek pojmenované Zohar a Helga. Informoval o tom server Space s tím, že budou ve vesmíru testovat ochranné vesty proti kosmickému záření. Američané totiž chtějí do roku 2024 vrátit lidi na Měsíc – a mezi nimi i ženu. Toto je jedna z příprav.

Příchod Homo sapiens do Evropy před 40 000 lety nemusel být důvodem zániku neandrtálců, tvrdí autoři nové studie publikované v periodiku Plos One. Tím zcela vyvracejí dlouho přijímanou teorii, která vymření neandrtálců s činností člověka moudrého spojuje.

Někteří přední světoví vědci se domnívají, že lidstvo bude svědkem hromadného vymírání druhů, které způsobí vysoké emise skleníkových plynů v atmosféře. Tato situace může nastat už tehdy, pokud se naše planeta oteplí ještě o několik stupňů.

Má přednost ochrana klimatu před ochranou biodiverzity? Na tuto otázku se snaží odpovědět němečtí vědci. Dotazovali se pěti stovek respondentů z oblasti ochránců přírody, konzultantů pro obnovitelné zdroje, vědců, zástupců větrné energetiky. Většina se vyslovila pro to, že ochrana biodiverzity má přednost před budováním obnovitelných zdrojů. Jedním z problémů je usmrcení netopýrů, kteří jsou rozhodujícím článkem ekosystému pro opylování.

Pod mořem se v dnešní době rozkládá globální telekomunikační síť. Tvoří ji kabely s optickými vlákny, v nichž neustále proudí ohromující množství dat. Geologové nedávno přišli na to, že by tuto komunikační síť mohli skvěle využít. Jen úplně jiným způsobem, než původně zamýšleli její tvůrci.

Genetici a chirurgové analyzovali deformace viditelné na různých portrétech členů habsburské dynastie. Dosud nebylo jasné, zda typická čelist byla výsledkem příbuzenských sňatků, nebo nikoliv.

Začátkem loňského listopadu dosáhla americká sonda Voyager 2 jako druhý lidský aparát po „jedničce“ hranice naší Sluneční soustavy a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Aktuální vědecké zprávy říkají, že Voyager 2 detekoval horkou ohnivou plazmatickou stěnu v tzv. heliopauze (hranici soustavy), kde se střetávají sluneční větry mířící od Slunce s kosmickými paprsky. Tuto bariéru přístroj překonal a letí dále.

Vědci se pokusili odhalit, zda nás v nejbližší budoucnosti čeká událost, která by mohla vyhladit značnou část lidské populace. Podařilo se jim přitom sestavit seznam několika různých scénářů. Měli bychom se obávat příštích pěti let? Rizika prý existují, ale úplná apokalypsa příliš pravděpodobná není.

Ruští vědci našli ve věčně zmrzlé půdě na Sibiři nezvykle dobře zachovalou mumii štěněte, které podle odhadu žilo před 18 000 lety. Nález se podle médií podařil už loni v létě ve zmrzlém blátě u řeky Indigirky, která se nachází severně od Jakutska.

Výroba piva a vína v Česku každoročně produkuje enormní množství cenného odpadního materiálu: mláta a matoliny. Jen mláta vzniká přes milion tun. Vědci proto vedle klasického zkrmení mláta začínají hledat další možnosti, jak tento nutričně velmi bohatý odpadní materiál využít.

Zemětřesní je jeden z fenoménů, s nímž se lidstvo potýká od nepaměti. V dnešní době o něm víme díky moderním technologiím poměrně dost, avšak stále ne všechno a stává, že zemětřesení seismology „zaskočí“, což může mít za následky nedozírné škody a ztráty na lidských životech. Platí samozřejmě zásada, že čím více mají vědci informací tím lépe dokáží zemětřesní předvídat.

Vodopády patří mezi nejkrásnější přírodní krásy na zemi. Masy vody, které padají s ohromným rachotem do stametrových hloubek, fascinují lidstvo od nepaměti. Ještě donedávna se mělo za to, že vznikly v důsledku vnějších faktorů jako zemětřesení, sesuvů půdy nebo změny hladiny moří, jež značně ovlivnily podobu krajiny a říčních koryt. Nyní se však ukazuje, že za vznikem vodopádů stojí ještě jiná – vnitřní síla. Jinými slovy, vodopády se tvoří samy.

Odkud se vzal cín, který byl používán v době bronzové? Tato otázka dlouho zaměstnávala archeology a odborníky. Ač se to nezdá, původ cínu byl jednou velkou záhadou a hned si řekneme proč.

Slovinské novomediální umělkyně Špely Petrič jsme se ptali, proč se ve své tvůrčí práci zaměřuje na svět rostlin a také v čem se liší přístupy vědy a umění k interdisciplinaritě.

Studie zveřejněná nedávno na stránkách vědeckého časopisu Journal of American Medical Association (JAMA) ukazuje, že pomalejší tempo chůze je indikátorem rychlejšího fyzického i duševního úpadku. A to již od pětačtyřiceti let, píše italský deník La Repubblica.

Za devadesát procent úmrtí pacientů s pevnými nádory je zodpovědné vycestovávání buněk z nádorů (invazivita nádorových buněk) a následná tvorba sekundárních ložisek (metastáz). V současné paletě protinádorových terapií však zcela chyběla specifická kategorie léků, cílících právě na šíření nádorových buněk po těle a metastázování.

19. století se neslo na vlně velkého pokroku prakticky ve všech oblastech života. Nové technologie se rozvíjely a běžní lidé často ani neměli možnost se s nimi pořádně seznámit. Nové vynálezy tedy často zastihly pouze elity, mezi které patřili státníci, průmyslníci a další důležité postavy dějin.

Podmořské telekomunikační kabely dokážou monitorovat seismické aktivity a upozornit na hrozící zemětřesení. Tvrdí to američtí vědci, kteří za tímto účelem provedli experiment, během nějž proměnili úsek podmořských kabelů v síť seismologických stanovišť, a odhalili zemětřesení o síle 3,5 stupně. Své výsledky prezentovali v časopisu Science.

Prehistorické štěně vědci pokřtili Dogor, což v místním jazyce znamená přítel.

Přepsání učebnic? Možná ano. Jak přesně černé díry fungují stále patří mezi jedny z neobjevených záhad vesmíru. Nějaké tušení samozřejmě vědci mají, nicméně stále jde o modely, výpočty a kvalifikované domněnky – nikoliv nezvratné fakty.

Hérakleitos z Efesu byl myslitelem, který svět popsal jako neustálý boj protikladů. Přesto je tento neustálý svár v jednotě. Na jeho myšlenky navázalo mnoho významných osobností a vědců.

Nová studie zjistila, že tektonika (část geologie zabývající se poruchami zemské kůry) zemských desek byla vyvolána intenzivním bombardováním meteority. Díky tomu došlo k přeměně horkého prapůvodního kašovitého povrchu na současnou členitou krajinu.

Lidé se konečně chystají do vesmíru. Nikoliv jenom na krátké výlety kvůli prestiži a soupeření velmocí, ale nejspíš i na dlouhodobé pobyty a lety do hloubi Sluneční soustavy. A s lidmi se chystá na dobývání vesmíru i medicína. Právě medicíny se týká i první vesmírný vědecký experiment, který na palubě Mezinárodní vesmírné stanice uskuteční Austrálie.

Čárový kód, prostředek automatizovaného sběru dat, dnes jako samozřejmost najdeme téměř na každém zboží. Pro lidské oko se jedná o obrazec, který nedává smysl. Čtečka - skener však jednotlivé čáry a mezery mezi nimi převádí na elektrické impulzy a ty pak na informace pro člověka již srozumitelné.

Bakterie spící desetitisíce let v ledu a permafrostu se oživují díky oteplování Země. Španělská chřipka, neštovice, ale i neznámé choroby sužující pravěké lovce jsou schované pod tající vrstvou ledu.

Spektroskopii energiových ztrát elektronů a v transmisním elektronovém mikroskopu se na CEITEC VUT věnuje už čtvrtým rokem Michal Horák z výzkumné skupiny Příprava a charakterizace nanostruktur. Nedávno také s kolegy dokončil projekt Grantové agentury ČR, v rámci něhož zkoumali a mapovali plazmonové rezonance v plazmonických nanoanténách s využitím Babinetova principu.

Na hřbitově na peruánském nalezišti Túcume objevili archeologové u pyramidy patnáct hrobů, které jsou zřejmě místem posledního odpočinku elitních inckých obyvatel. S odvoláním na místní úřady o nálezu ze slavné říše Inků informovala agentura Reuters. Podle serveru listu Perú21 jde o hroby 500 až 600 let staré.

Antibiotika proměnila medicínu a snížila úmrtí na infekční choroby. Mikroorganismy jsou proti nim ale čím dál odolnější. V roce 2050 tak může mít antibiotická rezistence na svědomí stejný počet životů jako rakovina.

Vědcům zamotal hlavu již druhý experiment, který naznačuje, že na Zemi možná existuje dosud neobjevená síla. Částice některých látek se totiž během experimentů chovají naprosto jinak, než by vědci předpokládali.

Studie německých a dánských vědců zjistila, že stromy mají city, vytvářejí přátelství a starají se jeden o druhého. Mají dokonce něco, co se podobá tlukotu srdce.

"Nikdy si neodpustím, že jsem nejednal včas," řekl Huang Yu, když jeho milovaný kocourek Garlic (Česnek) zemřel na zánět močových cest ve věku pouhých dvou let. Truchlící muž svého zesnulého kamaráda pohřbil v parku poblíž svého domu s vědomím, že jej navždy opustil a není nic, co by mu ho mohlo vrátit. Nebo že by se mýlil?

Mezihvězdnou kometu Borisov čeká blízký průlet kolem Země. Bude se jednat o nejbližší průlet tělesa pocházejícího z oblasti mimo naši sluneční soustavu.

Alternativní fakta se šíří jako virus napříč společností a dokonce infikovala vědu, což se může zdát zvláštní. Věda je přece založena na spolehlivých metodách pozorování, měření a ověřování. Pozorovaná skutečnost by tak měla měla být objektivní, aby s ní mohli všichni pozorovatelé souhlasit. Jenže jak ukázal nedávný experiment, v mikrosvětě atomů a částic, které se řídí zvláštními pravidly kvantové mechaniky, mohou dva různí pozorovatelé vnímat různé věci a ani jeden z nich se nemusí mýlit. Fakta tak mohou být skutečně subjektivní.

Nevíte, co je entropie, a vaše dítě to chce vědět? Nebo k čemu je dobrý tokamak? A kolik mitochondrií je v našem těle a co tam dělají? Kolik druhů nekonečna existuje? Knížku Abeceda vědy od novináře Petra Koubského doporučuje učitel a ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko.

Chceme-li zastavit či dokonce zvrátit klimatické změny, potřebujeme z atmosféry odstranit co možná největší množství oxidu uhličitého. A z nové zprávy Mezinárodního měnového fondu (IMF) plyne, že by nám s tím mohly pomoct velryby.

K dnešním celosvětovým protestům Fridays for Future za lepší ochranu ovzduší se připojili vědci působící v Arktidě a Antarktidě, kteří se zabývají výzkumem dopadů změn klimatu na ta nejodlehlejší místa zeměkoule.

Denní menu: Výběr textů ze světových médií.