Věda

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.

Vynálezci vakcíny od Biontechu zakládají novou firmu a chtějí bojovat s rakovinou. Se svou někdejší společností se ale úplně neloučí a Biontech se má dál soustředit na vývoj mRNA látek. Přijde ale o řadu klíčových lidí.

Těžké nohy, oteklý obličej a pocit, že jste plná vody. Všechny to známe. Wellness průmysl nám slibuje zázraky, ale co když je všechno jinak? Zjistěte, co na to říká skutečná věda.

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.

Kofein je nejrozšířenějším ergogenním prostředkem na světě. Nové metaanalýzy a randomizované studie z let 2025 a 2026 přinesly nejkomplexnější obraz toho, jak přesně kofein ovlivňuje silový výkon, rychlost pohybu a svalovou vytrvalost – a kde jsou jeho limity.

Stromy tu byly dávno před námi. O tom není pochyb, ale napadlo vás někdy, že možná vědí víc, než si myslíme?

Nebývá pravidlem, že by pilota někdo vyznamenal za záměrné sestřelení vlastního letadla, natož aby nadřízení za takový sestřel tolerovali „kill mark“ na trupu stíhačky. Výjimka potvrzující pravidlo se jmenuje Louis Edward „Lou“ Curdes.

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.

Nový balík mapování viditelného vesmíru skrze projekt DESI znovu – a na větší porci dat – posiluje debatu o tom, zda temná energie nemůže v čase slábnout.

Časopis Science publikoval znepokojivý článek o tom, co AI dělá s astrofyzikou. Vědci mluví o „fázové změně", o tom, že „je příliš pozdě zasahovat", a o smrti oboru jako lidského poslání. Toto není hysterická reakce na hype – je to střízlivé hodnocení disciplíny, která je AI nejzranitelnější ze všech věd.

Nevidíte je, necítíte je, a přesto se jim nejspíš nevyhnete. Mikroplasty se dostávají do jídla, vody i vzduchu a vědci zjišťují, kde všude v těle končí.

Kvantové provázání fotonů a kvantová teleportace ukazují, kam se posouvají kvantová informatika a komunikace a že se kolem toho dějí věci i v Česku.

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.

Tým z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře vytvořil látku, která se po ozáření slunečním světlem chová jako stlačená pružina. Drží energii měsíce, roky – a uvolní ji přesně tehdy, kdy to chcete.

Švédští vědci přišli s přelomovým lékem, který by mohl představovat nový přístup k léčbě cukrovky 2. typu a obezity. První výsledky výzkumu naznačují, že by mohla fungovat, aniž by bylo nutné...

Ultratenká křemíková destička o tloušťce 125 nanometrů dokáže infračervené světlo přeměnit na viditelné a směrovat ho tam, kam si řeknete.

Sucho, teplotní výkyvy nebo jarní přímrazky nutí vědce i zemědělce hledat nové způsoby, jak zvýšit odolnost plodin vůči měnícím se klimatickým podmínkám. Hostem pořadu Science Lab na platformě FocusOn, která je partnerem festivalu Academia Film Olomouc (AFO), byl Lukáš Spíchal z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. V rozhovoru přiblížil, jak vědci pomocí fenotypizace, optických senzorů a umělé inteligence sledují reakce rostlin na prostředí a pomáhají šlechtit odolnější odrůdy. Výzkum olomouckých odborníků navíc zamíří i na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS.

Loni onemocnělo tetanem v USA 38 lidí, nejvíc za téměř 20 let. Klesající proočkovanost vrací nemoc, kterou přitom dokáže spolehlivě zastavit obyčejná očkovací dávka.

Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé živočichy na Zemi. Dokážou řešit problémy, otevírat nádoby, učit se pozorováním a některé druhy si dokonce pamatují řešení úloh celé měsíce. Nyní k jejich pozoruhodným schopnostem přibyla další.

Nedávný výzkum ukázal, že uměle vytvořený samoreplikující se RNA systém, který modeluje primitivní život na počátku života, se za určitých experimentálních podmínek vyvinul tak, že se stal náchylnější k vyhynutí.

V době ohraničené lety 8000 a 5000 př. n. l. se lidská společnost zásadním způsobem proměnila. Lidé přešli od lovu a sběru k zemědělství. Byl to skok, který umožnil zrod civilizace. Nebyl ale zadarmo.

Monogamie je v lidské společnosti považována za normu, přesto studie ukazují, že člověk není biologicky stavěn na striktní monogamní vztahy. Výzkumy dokládají, že mezi savci je monogamie vzácná a u primátů převládá promiskuita. Rostoucí míra rozvodovosti a nevěry naznačuje, že monogamie je spíše vědomým rozhodnutím než přirozenou volbou.

Světová meteorologická organizace (WMO) tento týden oficiálně upozornila na nástup klimatického jevu El Niño a vyzvala k přípravě na jeho možné dopady. Co El Niño znamená a jak ovlivňuje v době probíhající změny klimatu počasí ve světě a v Česku, vysvětluje klimatolog Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.

Pokojem se táhne těžká vůně formalínu, kyseliny mravenčí a pálícího se petroleje. Je hluboká noc. Berlín venku za okny spí, zahalený do chladu roku 1882. Právě se rodí objev, který pomůže porazit tuberkulózu, v té době známou pod jménem bílá smrt.

Už celá staletí si lidé lámou hlavu s dosud nerozluštěnými rukopisy. Velká část z nich pochází ze středověku, ale dosud nerozluštěné texty lze nalézt i tisíce let v minulosti. Zásadní průlom by...

Představte si vakcínu, která vás ochrání nejen před současnou variantou viru, ale i před těmi, které teprve přijdou. Nebo která epidemii ani nemusí dovolit propuknout, protože ji zastaví dřív, než se vůbec rozšíří. Zní to jako science fiction? Vědci z Cambridgeské univerzity právě dokončili první klinické testy přesně takové látky – a její klíčovou složku navrhl počítač.

Čísla, která fascinovala starověké učence, dnes hrají prim v internetové bezpečnosti. Přitom se po většinu historie zdálo, že k ničemu nejsou.

Praha - Akce Asanace, prostřednictvím které chtěl komunistický režim od přelomu 70. a 80. let donutit odpůrce režimu k vystěhování z Československa, postihla stovky lidí. ČTK to sdělil právník a historik Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Státní bezpečnost (StB) k nátlaku využívala psychické i fyzické násilí a výhrůžky, které směřovala i na příbuzné disidentů. V úterý v Plzni pokračuje soud s bývalým důstojníkem StB Václavem Česákem obžalovaným ze zneužití pravomoci úřední osoby za nátlak vyvíjený v 80. letech na signatáře Charty 77.

Hubbleovo napětí trápilo astrofyziky roky. Teď se ukazuje, že odpověď celou dobu ležela přímo nad našimi hlavami. Žijeme v oblasti s fatálním nedostatkem hmoty. Co to znamená pro lidstvo?

Kombinace personalizované vakcíny a imunoterapie snížila riziko návratu melanomu. Očkovací látka vzniká na míru podle genetických mutací konkrétního nádoru. Výzkum prokázal dlouhodobé přežití pacientů s minimem vedlejších účinků.

Sucho a s ním spojený globální nedostatek sladké vody je jeden z velkých problémů, kterému lidé čelí v mnoha oblastech po celé planetě. Jak ale ukázal nový výzkum, existuje jeden nečekaný a hodně velký zdroj.

Dvě nejjasnější planety oblohy se 8. a 9. června přiblíží na vzdálenost menší než šířka malíčku. Tak těsně se Jupiter s Venuší nesejdou až do roku 2028 – a k pozorování stačí pouhé oko.

Atomová elektrárna na Měsíci zní jako sci-fi, ale pro budoucí základny může být nezbytností. Vědci i inženýři však musejí vyřešit řadu technických i bezpečnostních výzev.

Čas možná není tak pevný, jak jsme si mysleli. Nová studie naznačuje, že by mohl existovat ve více verzích současně — a vědci už mají plán, jak to poprvé ověřit.

Osudový dilematem, kterému čelí lidé v nově navštíveném městě, je otázka, kam zajít na jídlo. Na vlastní kůži, i když v poněkud jiné podobě to zažil i Richard Feynman. Vědci našli řešení geniálního fyzika na ubrouscích z restaurace a otestovali ho v online experimentu s 2 520 účastníky.

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.

Malý rentgenový dalekohled by vědcům mohl poskytnout geochemickou mapu měsíčního povrchu, která doposud není plně známá. Díky své malé velikosti by mohl být na palubě satelitu obíhající Měsíc.

Když se klíčová oblast rovníkového Pacifiku oteplí o více než 2 °C nad normál, může velmi silné El Niño narušit počasí na několika kontinentech najednou. V době, kdy 318 milionů lidí v 68 zemích čelí akutní potravinové nejistotě, by souběžné sucho, vedra a výpadky sklizní mohly změnit klimatickou epizodu v politickou a humanitární krizi.

Je do určité míry uklidňující, když v našich životech zůstávají alespoň nějaké konstanty. Ve světě, kde se všechno mění víc než rychle, je příjemné slyšet, že na něčem, co znáte od dětství, není třeba nic měnit. Platí to i pro takzvané Feynmanovo „restaurační dilema“: dát si ve své oblíbené restauraci osvědčenou klasiku, nebo vyzkoušet něco nového? Po desítkách let obstálo ve zkoušce času i před dnešními vědci.

Znáte Ig Nobelovy ceny? Držitelé „těch druhých“ nobelovek vyrážejí na turné, aby představili své nejbláznivější vědecké experimenty. Zjistěte, co objevili u opilých netopýrů, krav s pruhy zebry nebo italských těstovin!

Vývoj léků na Alzheimerovu nemoc dlouhodobě naráží na propast mezi zvířecími modely a lidským mozkem. Americký startup Bexorg proto zkouší radikálně jiný přístup: testování léčiv na celých mozcích zemřelých dárců, v nichž perfuzní systém krátkodobě udržuje molekulární a buněčnou aktivitu.

Vědci z britské Cambridge University oznámili, že se jim podařil zásadní pokrok ve snaze zabránit dalším pandemiím, když s pomocí umělé inteligence vyvinuli a poprvé otestovali na lidech vakcínu, jež by mohla zajistit ochranu před rozsáhlou škálou virů. „Podobný pokus tady byl i v minulosti. Bohužel si po aplikaci do organismu imunitní systém nevytvořil dostatečně vysoké hladiny protilátek,“ hodnotí pro Radiožurnál epidemiolog Roman Prymula.

Standardní onkologie se po desetiletí soustředí na ničení rakovinných buněk.

Mlha bývá vnímána hlavně jako kulisa hororů, sychravých podzimních rán nebo silničních nehod. Ve skutečnosti však na mnoha místech planety je doslova životadárná. Pro některé lesy, rostliny, živočichy, ale i lidské komunity je dokonce důležitější než déšť.

Uprostřed jedné z hal je i stanoviště pražského ČVUT. Hemží se to tam různými roboty, které procházejí mezi lidmi – jedním z nich je i robotický „pes“ pro záchranné akce. Váží 65 kilo a pohybuje se na čtyřech pásech.

Brali jsme to jako absolutní jistotu. Bez přesného návodu se v našich buňkách nic nepostaví. Nový objev ale ukazuje, že samotný základ našeho bytí dokáže fungovat podle vlastních pravidel.

Astronomové dosud objevili necelých 6300 exoplanet. NASA chce přidat dalších 100 tisíc. Vesmír zjevně odmítá držet rozumné limity.

Pamatujete si lépe chvíle, kdy jste měli hlad? Možná to není náhoda. Francouzští vědci nyní popsali mechanismus, který podle nich propojuje pocit hladu, využívání cukru v těle a ukládání vzpomínek do dlouhodobé paměti.

Tento týden výzkumníci uvedli, že léky GLP-1 mohou ovlivňovat biologii stárnutí. Skrytá tající voda v hlubokých pobřežních vodách Antarktidy má silný dopad na klima. A nová léčba rakoviny prostaty snížila riziko postupu nemoci na polovinu v klinické studii.

Podivné větry na vzdálených exoplanetách odhalily něco, co astronomové hledali celé roky, známky přítomnosti magnetických polí. Právě ta mohou chránit planety před ničivým kosmickým zářením a pomoci udržet atmosféru, vodu i podmínky potřebné pro vznik života.

Myslíte si, že z hlubokého vesmíru k nám létají jen obyčejné kusy kamení a ledu? Vědci z Harvardu tuto iluzi narušili. Proč objekt ʻOumuamua popírá známé fyzikální modely a proč byste měli okamžitě přehodnotit svůj pohled na noční oblohu?

Geneticky modifikovaná sója nebo kukuřice ovládly pole, ačkoli z nich jako jedlíci nic nemáme. Nová filipínská rýže obohacená o železo a zinek naopak může pomoci lidskému zdraví – a přesto je velmi pravděpodobné, že se neprosadí.

EnerSpot pořádá 18. června konferenci zaměřenou na bateriová úložiště, financování, efektivitu i možnosti, které obchodování s flexibilitou nabízí.

Sarkopenie – progresivní ztráta svalové hmoty, síly a výkonnosti ve stáří.

Radioaktivní spad patří k nejznámějším důsledkům jaderných explozí. Přesto vědci stále přesně nevědí, jak jednotlivé prvky během ochlazování jaderné ohnivé koule reagují a vytvářejí nebezpečné částice. Nová studie americké laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory ukazuje, že současné modely mohou některé důležité chemické procesy podceňovat.

Japonští vědci poprvé v historii odstranili nadbytečný chromozom způsobující Downův syndrom přímo v lidských buňkách.

Mohly dávné sopky pomoci zrodit největší zvířata v dějinách Země? Nová studie propojuje vulkanismus, klima i evoluci velryb do překvapivého příběhu.