Věda

Dobrá zpráva přišla z polární stanice Amundsen-Sconn umístěné zhruba 100 metrů od jižního pólu – ozónová díra se podle posledních měření tamních klimatologů smrskla na své historické minimum od začátku oficiálního měření v roce 1982.

Devět mimořádně nadaných středoškoláků v pondělí obdrželo cenu v soutěži České hlavičky. Žáci středních škol ji získávají už třináctým rokem za mimořádnou vědeckou práci. Mnozí z nich ještě před složením maturity spolupracují se špičkovými vědci, řada laureátů po ukončení SŠ pokračuje ve vědeckém výzkumu. Podle ředitele společnosti Česká hlava Václava Marka jde o studenty, jejichž finanční podpora se bohatě vyplatí všem.

Tým vědců pod vedením Davida Liua objevil novou metodu na úpravu DNA, která pracuje jako "molekulární nůžky". Dokáže prý vyléčit i Parkinsonovu chorobu.

K velkému překvapení vedly výsledky nové studie vědců z Wageningen University, ze kterých vyplynulo, že by se na Marsu nebo na Měsíci daly výborně pěstovat různé plodiny. Půda je tam prý úrodná.

V posledních letech se kosmologové zaměřují na samotný vznik našeho vesmíru a s tím spojené černé díry. Tyto superhmotné objekty totiž ukrývají odpovědi na celou řadu neznámých, které vědce dovedou k lepšímu pochopení existence vesmíru.

Mikrobiální prostředí zřejmě ovlivňuje rizika různých rakovin. Radon stále zabíjí. Zdravé dítě z transplantované dělohy. Kmenové buňky pro diabetiky. Tuzemské statistiky: rakovina prostaty, demence, plodnost mužů.

Rozluštit zuhelnatělé a spečené svitky z Herkulanea poblíž Pompejí slibují s pomocí nové speciální technologie američtí vědci. Výbuch Vesuvu v roce 79 n. l. zničil nejen města na úpatí sopky, ale zasypal i knihovnu s více než 1800 papyrovými svitky. Ty se sice dochovaly, ale nelze je přečíst. Brent Seales, profesor počítačových technologií z univerzity v Kentucky, tvrdí, že obsah může rozkrýt urychlovač částic v kombinaci s umělou inteligencí.

Jistě ten film také znáte. Děj se odehrává v jakési latinskoamerické zemi. Maličké městečko, kde prales začíná za posledním domem. Hnusné vedro, vlhko a hmyz. Jedinou možností zábavy je utápět vlastní smutek a beznaděj v alkoholu. Zde se soustředili vyhnanci z různých koutů světa. Každý před něčím nebo někým prchá, a každý potřebuje peníze, aby z tohoto pekla mohl uniknout. Konečně se naskýtá šance. Šance být jednou nohou v povětří a druhou v hrobě. Tou šancí je převoz nitroglycerínu k hořícímu ropnému vrtu.

Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se pochlubili novou metodou odběru srdce určeného k transplantaci. Představili přístroj, jenž simuluje lidský tep a díky němuž mohou převážet bijící srdce.

Bonbóny, zákusky, aspiky, lékové kapsle, nutriční doplňky stravy, kosmetické přípravky apod. Potravinářských produktů nebo farmaceutických a kosmetických aplikací, kde se dnes využívá želatina, je celá řada.

V poušti severní Afriky je těžké přežít, přesto je toto místo domovem nejrychlejších mravenců na světě. Mravenci z africké pouště dokáží totiž uhánět rychlostí až jeden metr za vteřinu.

Vnímá signály přicházející z lidského srdce tak dobře, že umí podle nich určit, který z pacientů se srdeční vadou potřebuje kardiostimulátor, tedy podpůrný přístroj zajišťující jeho správnou funkci, a kdo se bez něj ještě obejde.

Kouzelník z Menlo Parku. Tak přezdívali neúnavnému inovátorovi a vynálezci Thomasi Alva Edisonovi, který zvlášť v 80. letech 19. století chrlil jeden vynález za druhým. Tím nejslavnějším je asi žárovka, kterou 21. října 1879 rozsvítil na 13,5 hodiny a později s ní uspěl i u patentové komise. Přestože jejím skutečným vynálezcem vlastně nebyl.

Do konce roku plánují ve vědeckém centru ELI Beamlines, že spustí v ostrém provozu mimořádně výkonný laser. Nese označení L4 a pracuje s ultrakrátkými pulzy jednou za minutu. Jeho výkon je v tu chvíli takový, že překoná všechny jaderné elektrárny světa.

Přístroj s nanomateriálem a laserem dokáže vyhodnotit složení vzduchu mnohem rychleji než stávající metody.

První ženou, která kdy získala Nobelovu cenu za medicínu, byla rodačka z Prahy Gerty Coriová. Oceněna byla v roce 1947 společně se svým manželem Carlem Ferdinandem Corim. Takovým manželským párům se říká „partneři v životě i vědě“. Coriová se stala rovněž teprve třetí ženou, která cenu získala na poli exaktních věd. Před ní to byly jen Marie Curie-Sklodowská (za chemii i za fyziku) a Iréne Curieová (za chemii). Na životní příběh Gerty Coriové upozornil web České televize.

U Vintířova na Sokolovsku vytvořili vědci experimentální povodí, na kterém zkoumají výměnu vody v krajině. Více než stovka senzorů monitoruje srážky, výpar, povrchový i podpovrchový odtok vody. Zařízení je teprve třetím svého druhu na světě.

Sopky jsou výsledkem geologické činnosti naší planety, kdy se ze zemského pláště uvolňuje nahromaděné magma.Většina sopek na Zemi se však ukrývá pod hladinou oceánu, kdy při erupci sopky mohou vznikat obrovské bubliny plynů, které prasknou na hladině a mohou představovat potencionální nebezpečí pro lodní dopravu..

Roboti postupně nastupují do řady firem a stávají se samozřejmostí. Například v Rusku, zhruba sto kilometrů od Moskvy, byla postavená první robotická továrna na salámy v Evropě.

Významný úspěch pro transfuze krve zaznamenali japonští vědci. Podle portálu listu Daily Mail vyvinuli umělou krev, která by mohla být vhodná pro všechny pacienty bez ohledu na jejich krevní skupinu.

Kurt Gödel byl rakouským logikem, matematikem a filozofem. Zkoumal základy matematiky a teorii vědy. Kromě toho se také věnoval zkoumání obecných vlastností logických systémů a jejich formalizací.

Izraelskému startupu Aleph Farms se podle britského deníku The Guardian podařilo vypěstovat z přírodních zdrojů hovězí tkáně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), tedy asi 400 kilometrů nad Zemí.

Hurikány jsou jedna věc. Zemětřesení druhá. Až dosud si vědci tyto dva přírodní jevy příliš nespojovali. Daný postoj je ale třeba přehodnotit, protože podle nové studie se tyto dvě nebezpečné události vzájemně nevylučují a navíc jeden živel může živit druhý.

Neuznané či bizarní státní útvary jsou oblíbeným tématem geografa a profesora na Oxfordu Nicka Middletona. Po pražské přednášce o své knize Atlas zemí, které neexistují dal rozhovor Aktuálně.cz. Popisuje v něm například fungující neuznaný stát Somaliland, o kterém se ve světě kupodivu moc neví, či knížectví Hutt River, které vzniklo, když Austrálie zavedla kvóty na prodej pšenice.

Agentura Reuters informovala o organismu, který není „ani ryba, ani rak“, tedy ani houbou, ale ani živočichem, nemá mozek a má 720 pohlaví. Na první přečtení to zní šíleně, je to ale skutečnost. Blob, který vypadá jako žlutý parazit, ukáže pařížská zoo svým návštěvníkům tuto neděli. O kuriozitě však média informovala již tento týden.

Věděli jste, že oxid uhličitý (CO2), kvůli kterému nám už z trhu zmizelo tolik úchvatných motorů, by se mohl v blízké budoucnosti stát palivem budoucnosti? Potřebné technologie už známe řadu let.

Vědci hledají řešení, jak při stoupající poptávce po akumulátorech nahradit kov lithium, dosud zásadní surovinu pro výrobu baterií. V technologickém institutu v německém Karlsruhe experimentují s využitím vápníku, který patří mezi nejrozšířenější prvky na zemi.

Pod patronátem Akademie věd ČR započalo ve středu hlasování o jméně pro „českou“ exoplanetu, respektive o názvu pro hvězdu a planetu v hvězdném systému mimo Slunce, které Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (IAU). Vybírat lze z devíti kandidátů vzešlých z více než 1700 zaslaných návrhů. Název se hledá pro hvězdu XO-5 v souhvězdí Rysa a planetu, která ji obíhá. Ten vítězný se oznámí v polovině prosince, hlasování končí 3. listopadu.

Na druhém místě najdeme Beyoncé a velmi dobře dopadly i Kate Moss nebo Ariana Grande.

Nechcete přijít o vlasy a toužíte po husté kštici? Pak se odstěhujete z velkého města na venkov s čistým vzduchem. Vzkazují vědci z Jihokorejské republiky, kteří s těmito závěry přišli na sympozium dermatologů v Madridu. Podle nich totiž běžné látky obsažené v exhalátech aut a kouře továrních komínů urychlují odumírání vlasových folikulů a vypadávání vlasů.

Vědecké centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech ve Středočeském kraji tvoří 300 expertů z 30 zemí světa. Trvalo nám deset let, než jsme takový tým vybudovali, popisuje v magazínu Byznys Lab hlavní manažer centra Roman Hvězda. Ti nejlepší si pak v Česku musí vydělat stejně jako ve srovnatelné instituci jinde v Evropě, tedy pět až deset tisíc eur.

Vědci objevili propojení mezi dvojicí obávaných přírodních úkazů. Hurikány totiž způsobují otřesy, které mohou na Richterově stupnici dosahovat až hodnoty 3,5. Navíc mohou trvat i několik dní.

Tuto sobotu se v Los Angeles rozhodne o vítězi soutěže Mars Colony Prize, která si klade za cíl najít nejlepší projekt na kolonizaci Marsu posádkou čítající 1 000 lidí.

Během jediného večera navštívilo laserová centra HiLASE a ELI Beamlines téměř pět stovek zájemců. Přilákala je sem Noc vědců, celorepubliková vědecko-popularizační akce, která zapojuje všechny lidi do inspirujícího prostředí vědy. Návštěvníci si hrají, poznávají, zkoušejí a snaží se pochopit a objevovat tento fascinující svět.

Druhy přicházejí a odcházejí, ale tempo, s jakým v poslední době ubývá biodiverzita, je něčím nebývalým. Za příčinu se nejčastěji uvádí globální oteplování, nadměrný lov či zemědělství, ale nyní se ukazuje, že tím hlavním pachatelem jsou cizí vetřelci pozemského původu.

Sebevětší medicínské úspěchy může zhatit chybějící orgán k nutné transplantaci nebo nedostatek krve potřebné krevní skupiny. Toho si jsou lékaři dobře vědomi, ale zatím to jsou faktory, se kterými bylo nutné počítat a přijmout je.

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem. Podle agentury AP pokládají za prokázané, že pohyby mořských mas během silných bouří vyvolávají otřesy o síle až 3,5 stupně. Nově objevenému jevu dali název bouřetřesení (stormquake). Může prý trvat i několik dní.

Sloni, kteří žijí v zajetí, se rozmnožují později a méně úspěšně než zvířata, jež mohou žít v divočině. Jen v Indii, Barmě a Thajsku jich žije v zajetí 16 tisíc. Vědci upozorňují, že snížená reprodukce zvířat držených lidmi může v delším časovém horizontu negativně ovlivnit i snahy zachránit ohrožené druhy, které žijí například v zoologických zahradách.

Britský vědec objevil další způsob užitečného zpracování plastového odpadu. Z použitých plastových lahví dokázal vyrobit umělé končetiny, které mohou sloužit jako protézy. Mimoto nabízí tento výrobek řešení pro pacienty z rozvojových zemích, kteří si běžnou protézu nemohou dovolit.

Lékaři poprvé použili štěp živé kůže geneticky upraveného prasete k léčbě lidského pacienta. Výsledky vypadají velmi povzbudivě.

Muži mající problémy s plodností a kvalitou spermatu by měli denně konzumovat rajský protlak. Ten je totiž bohatý na antioxidant lykopen, který výrazně zvyšuje kvalitu spermatu. Zjistili to v experimentálním výzkumů odborníci na plodnost z Sheffieldu. Podle nich stačí přitom denně sníst dvě polévkové lžíce protlaku.

Pro obyvatelé území v dnešní Číně byl kapr důležitou složkou potravy už v době kamenné. Dospěl k tomu výzkum mezinárodního vědeckého týmu.

Kdyby se dnes Sněhurčina macecha podívala do kouzelného zrcadla a zeptala se ho, kdo je na světě nejkrásnější, odpověď by nejspíš zněla Bella Hadid. To alespoň tvrdí vědci, kteří s pomocí matematiky porovnali rysy mnoha žen a právě americkou topmodelku vyhlásili na základě čísel tou nejkrásnější.

Archeologové v sobotu 19. října v náchodském muzeu při programu mezinárodního dne archeologie představí zlatý poklad z mladší doby bronzové. Do muzea devět spirálek ze zlatého drátu o celkové hmotnosti 257 gramů donesl na jaře muž, který jej našel v lese u Náchoda. Archeologové nechtějí bližší informace k místu nálezu zveřejnit. Nálezce požádal Královéhradecký kraj o vyplacení nálezného.

Do Sluneční soustavy opravdu dorazila kometa, jakou jsme dosud nespatřili. Podle polských astronomů může teoreticky pocházet ze soustavy, která je vzdálená 13 světelných let. Přestože k nám však těleso 2I/Borisov přicestovalo z jiného hvězdného systému, jak se potvrdilo, vypadá vlastně až podezřele povědomě.

Rubikova kostka je jednoduchý hlavolam, který od osmdesátých let fascinuje mnohé lidi.

Lithium-iontové baterie jsou dnes všudypřítomné – jsou klíčovou součástí přenosné elektroniky, stejně tak se v posledních letech uplatňují na poli elektromobility či v oblasti akumulace elektrické energie. Věda hledá stále nové způsoby, jak zvýšit jejich energetickou hustotu a prodloužit jejich životnost. Američtí vědci nyní přestavili nový elektrolyt, který by se mohl stát základem pro baterie nové generace.

Univerzita Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně získala český patent na inovativní technologii výroby želatiny, a to z drůbežích odpadů. Bonbony, zákusky, aspiky, lékové kapsle, nutriční doplňky stravy či kosmetické přípravky – potravinářských produktů nebo farmaceutických a kosmetických aplikací, kde se využívá želatina, je celá řada.

Běžci, kteří chtějí ušetřit nějakou tu energii, a navíc zvýšit svou výkonnost, by si měli předtím, než vyrazí do terénu, spojit nohy gumičkou. Tvrdí to výzkumník Elliot Hawkes ze Stanfordovy univerzity ve studii, kterou publikoval časopis Journal of Experimental Biology. Podle jeho zjištění může běžec „se svázanýma nohama“ zvýšit svůj výkon průměrně o 6,4 procenta.

Výdaje na výzkum a inovace loni meziročně narostly o 12,3 miliardy korun na 102,8 miliardy korun. V přepočtu na hrubý domácí produkt (HDP) částka představovala 1,93 procenta, čímž se ČR přiblížila průměru zemí Evropské unie. Data ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Výdaje na výzkum a vývoj v České republice loni vzrostly meziročně o 12,3 miliardy na 102,8 miliardy korun. Podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) byl 1,93 procenta, Česko se tak přiblížilo průměru Evropské unie. Nadále ale zaostává za sousedními Rakouskem a Německem, které spolu se Švédskem a Dánskem vydávají jako jediné země EU na vědu více než tři procenta HDP.

Nemoc Ebola patří mezi nejobávanější virové hrozby dnešní doby.

Protože švýcarský astronom Didier Queloz letos dostal společně s Michelem Mayorem Nobelovou cenu za fyziku za objev exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu, má teď v médiích spoustu prostoru. Kromě jiného se Queloz v některých svých rozhovorech rozpovídal o mimozemských organismech. Domnívá se, že existují. A dokonce věří, že s nimi do roku 2050 navážeme kontakt.

Již brzy vznikne díra zapuštěná 4,5 km hluboko do žulové kůry pod bývalým jílovým lomem. Vrtání čisté energie začne příští léto.

Astronom Didier Queloz je přesvědčen o tom, že mimozemské organismy existují. Dokonce se domnívá, že bychom je teoreticky mohli nalézt ještě před rokem 2050.

Pálením přebytečné slámy vzniklé při pěstování rýže znečišťují především asijští farmáři životní prostředí. Britští vědci chtějí tento proces obrátit – z rýžové slámy má vznikat biopalivo.

Látka z plísně nalezené v bahně řeky by se mohla stát bezpečnějším nástupcem dnešních opiátů.

Začátkem října otevřeli organizátoři zlínského festivalu registrace filmů pro nadcházející 60. ročník. Jeho jubilejní ročník se ponese v duchu tématu 2020: Návrat do budoucnosti. Zlín Film Festival se uskuteční od 29. května do 6. června 2020.

Zachraňuje životy při infekcích střev, ale je komplikovaná a riziková. Fekální terapii, tedy přenos cizí stolice do střev pacienta, nicméně může nahradit dostupnější léčba. Nová individuální probiotika od českých odborníků se efektem fekální terapii prý blíží, ale není třeba dárce a nehrozí přenos infekcí. Technologie vzniklá ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně je patentově chráněná v Evropě i USA.