Věda

Tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR o víkendu získal první data z přístroje RPW na sondě Solar Orbiter. Sonda určená pro blízké zkoumání Slunce odstartovala z Floridy 10. února, Češi spolupracovali na čtyřech z deseti zařízení na palubě. Vědec Jan Souček nyní uvedl, že přístroj i podsystém, který připravovali, fungují dobře. K cíli družice poletí dva roky a už teď zasílá nové poznatky.

Před dlouhou dobou byl vesmír teplejší, menší a hustší než nyní. Nebylo tehdy mnoho rozdílů v hustotě mezi jednotlivými vesmírnými místy a všechno tak bylo skoro stejné.

Dnešní využití vody spoléhá při výrobě energie spíše na její proudění. Nový způsob dokáže získat energii z padajících kapek. Pokud by se uvedl do provozu, byl by dobře využitelný např. na palubách lodí.

Které slitiny mědi Egypťané v minulosti využívali a z jakých nalezišť pocházela měď používaná metalurgy ve starověku? Odpovědi na tyto otázky hledá mladý vědec Jiří Kmošek z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, který se zabývá analýzami historických artefaktů. Nově k tomu bude mít podmínky i díky tříletému prestižnímu stipendiu Rakouské akademie věd.

Tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd (AV) o víkendu získal první data z přístroje RPW na sondě Solar Orbiter. Sonda určená pro blízké zkoumání Slunce odstartovala z Floridy 10. února, čeští vědci a firmy spolupracovali na čtyřech z deseti vědeckých zařízení na palubě. Ke svému cíli družice poletí dva roky. Vědec Jan Souček ČTK dnes řekl, že přístroj i podsystém, který připravovali, fungují dobře.

Planeta Mars se podle poslední studie formovala do dnes známé, rudé, podoby mnohem déle, než se předpokládalo. Tento vývoj jí trval až 20 milionů let.

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek se stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady Evropského společného podniku Fusion for Energy (F4E), který sídlí ve španělské Barceloně, rovněž povede Technický poradní panel této rady. F4E má za úkol realizovat evropskou část projektu ITER, který je podle AV ČR nejen největším energetickým, ale i obecně vědeckým experimentem na světě.

Americká vesmírná agentura NASA oznámila plán nových misí v rámci Sluneční soustavy.

Systém používá několik vrstev plochých solárních výparníků a kondenzátorů, které jsou uspořádány ve svislém poli a opatřeny průhlednou izolací aerogelu. Klíč k účinnosti systému spočívá ve způsobu, jakým používá každý z více stupňů k odsolování vody.

Molekula DNA se někdy nazývá „kniha života“, neboť jsou v ní zakódovány všechny zásadní informace o organismu. Při přepisu z DNA do RNA, což je nezbytné pro výstavbu bílkovin, se však občas celý proces zastaví a na úrovni chromozomů vznikne překážka.

I přesto, že se jedná o buňky, které jsou u myší a lidí poměrně rozdílné, jejich hlavní funkce se moc neliší. Pokud by se výsledky potvrdily v pokusu na lidech, jednalo by se o příslib v léčbě neurodegenerativních onemocněních.

Vědcům se podařilo najít důkazy o existenci pravěkých lidí, kteří dodnes nebyli známi.Geny těchto lidí, kteří žili na africkém kontinentu před pětisty tisíci lety, se dodnes objevují u některých populací lidí, žijících v západní Africe.

Patentovanou metodu, která umožní z krve pacienta rozpoznat nádory tlustého střeva a konečníku, vyvinuli brněnští vědci. Pro výrobu diagnostických souprav ji chce využít česká biotechnologická společnost BioVendor, která s Masarykovou univerzitou a Masarykovým onkologickým ústavem uzavřela na přelomu roku licenční smlouvu. Hotový a klinicky prověřený set by mohl být k dispozici do dvou let, oznámila v pátek mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Neurologové objevili malou část mozku, která funguje jako vypínač vědomí.

Vědci z Česka a Francie při výzkumu bakterií objevili nový mechanismus, jak buňka dokáže odstranit nefunkční komplexy při přepisu genetické informace. V budoucnu by to mohlo pomoci studiu podstaty genetických onemocnění. V tiskové zprávě o tom informovala Akademie věd.

Patentovanou metodu, která umožní z krve pacienta rozpoznat nádory tlustého střeva a konečníku, vyvinuli brněnští vědci. Pro výrobu diagnostických souprav ji chce využít česká biotechnologická společnost BioVendor, která s Masarykovou univerzitou a Masarykovým onkologickým ústavem uzavřela na přelomu roku licenční smlouvu.

Lovci sekvencí otevřeli vrata do bizarního světa fágů a vytáhli na světlo doposud nevídaná monstra. V rozmanitých ekosystémech planety, od nemocničního pokoje až po exkrementy paviánů, našli stovky doposud neznámých megafágů. Největší z nich má genom 15krát větší než průměrný fág, jsou vybavení krisprovými zbraněmi a mají geny pro komponenty ribozómů!

Pamatujete si roztomilého býložravého a cachtajícího se dinosaura z filmu Cesta do pravěku, kterého putující kluci popisují jako "kombinaci kachny s klokanem"? Vědci prokázali, že nejméně jeden jeho příbuzný trpěl vzácným typem rakoviny, která se dodnes projevuje u lidí.

Koronaviry SARS, MERS a parně i Covid-19. Všechny tyto pohromy mají společného původce – netopýry. Pozoruhodní letouni jsou v nich ale nevinně, své viry předávají nevědomky.

Podle všech předpokladů může COVID-19 vydržet aktivní až devět dní. Přesné výsledky zatím nejsou známé. Vědci vycházejí především ze studie na virech SARS a MERS, které jsou s COVID-19 příbuzné.

Jmenuje se Zora a je to první domácí slepice na světě, která je cíleně geneticky upravená. Zároveň dokáže odolávat viru ptačí leukózy, což je nebezpečný patogen domácí drůbeže.

Uprostřed skleněné pyramidy se vznáší zářící hologram náhrdelníku. Po chvíli jej vystřídá do detailu propracovaný model štíhlého kalichu. Virtuální artefakty se pomalu otáčejí, aby si je přihlížející mohli prohlédnout ze všech stran. To je pouze jedna z moderních technických vymožeností, ze kterých se mohou radovat archeologové a muzeologové z Masarykovy univerzity.

Vědci identifikovali v kosterním dinosauřím nálezu z kanadské provincie Alberta nový druh tyranosaura, žijícího v severní Americe před 80 miliony let. Pojmenovali ho Thanatotheristes degrootorum, což lze přeložit jako Sekáč Smrt.

Ve světových oceánech naší planety byste těžko hledali efektivnější plavce, než jsou medúzy. Jejich těla tvořená z 99 procent vodou se většinou jen vznášejí v oceánských proudech, pokud se chtějí pohnout, vynakládají na to jen minimum energie. A to z nich dělá ideální pokusné subjekty, které by se daly využít ve službách vědy.

Patogen COVID-19 je tím nejhorším nepřítelem lidstva, jakého si můžeme představit, a šířící se epidemie je větší hrozbou než globální terorismus. Je na čase, aby se svět konečně probral a začal s virem bojovat tak agresivně, jak jen dokáže, vyzvala podle stanice Sky News ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO).

Výzkumníci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR vyvinuli Zoru, první domácí slepici na světě, která je cíleně geneticky modifikovaná. Díky úpravě dokáže odolávat viru ptačí leukózy, což je nebezpečný patogen domácí drůbeže. Novou linii slepic vědci spolu s kolegy ze společnosti Biopharm vyvinuli pomocí molekulárního nástroje CRISPR/Cas9. Pojmenovali ji Zora na počest slepice Járy Cimrmana.

Jan Zahajský z Technologického klubu z Albrechtic nad Orlicí 7. února úspěšně reprezentoval svoje „Tékáčko“ na Robotiádě v Brně.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (AV) a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné vůči viru nevyléčitelné aviární leukózy. Výzkumníci upravili genom slepic, linii pojmenovali Zora po pokusné slepici Járy Cimrmana. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd.

Zajímavý organismus žijící na stěnách jaderného reaktoru může mít podle odborníků značný přínos v mnoha oblastech.

Na arktické základně zkouší vědci pěstovat zeleninu v podobných podmínkách, jaké jsou ve vesmíru. A daří se nejen jim, ale i okurkám.

Zápal mozkových blan, otok mozku po úrazu hlavy, to jsou možná poškození, která by v budoucnu mohla pomoci vyléčit injekce nanočástic do krve. Alespoň v tom případě, že lidský mozek bude reagovat podobně jako ten, který mají laboratorní myši.

Podle poslední vědecké analýzy je zřejmé, že za vyhynutím mamutů může především jejich nízká populace a genetické mutace z toho vycházející. Poslední z mamutů tak třeba neměli ani čich.

Na vývoji nového imunomodulátoru neboli látky na posílení imunitního systému se z výzkumného centra BIOCEV podíleli odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Mikrobiologického ústavu AV ČR, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Preparáty užívalo po dva roky téměř 40 000 osob, u nichž za tu dobu došlo k výraznému snížení výskytu respiračních onemocnění.

Výzkumníci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity vyvinuli techniku, díky které lze v reálném čase sledovat buněčné procesy vedoucí k rozmnožování rostlin. Po letech práce tým Karla Říhy našel postupy, které umožňují novým způsobem využívat moderní mikroskopové technologie a poprvé zobrazovat vývoj vajíčka v pestíku rostliny, sledovat vznik pylových buněk či rostlinného embrya.

Pokud mluvíme o generování elektrické energie s pomocí počasí, většinou myslíme solární energii.

Zánět je dobrý sluha, ale špatný pán. Lidský imunitní systém je bohužel nedokonalý a dobře míněný zánět se může zvrtnout v závažné problémy. Proto by bylo dobré mít po ruce léky, které záněty vypnou. Podle nového výzkumu se na vypínání zánětu významně podílí známý protein SIRT2.

Podle vědců je ohroženo asi 2000 druhů světlušek. Za příčiny hrozícího vyhynutí pokládají především ztrátu životního prostředí, pesticidy a dokonce umělé osvětlení, které narušuje přirozené životní pochody hmyzu. Na problém upozornila CNN.

Projít se po povrchu Měsíce se doposud poštěstilo jen dvanácti vyvoleným lidem. Posledním člověkem, jenž zde zanechal své stopy, byl Eugene Cernan – Američan s československými kořeny, který se na tento jediný přirozený satelit Země dostal v rámci mise Apollo 17. A právě materiál, jenž on a jeho další dva kolegové před dlouhými 48 lety dopravili zpět na domovskou planetu, je nyní skupinou vědců pomocí dosud nevídané techniky podrobován zevrubné analýze, která má prozradit více o jeho historii.

Rostliny využívají skrze fotosyntézu pouze omezené spektrum světla. Američtí vědci proto přicházejí s návrhem, který polopropustnými solárními panely využívá i přebytečné světlo a vytváří tak modely energeticky zcela soběstačných skleníků.

Dva ústavy Akademie věd, dvě fakulty Univerzity Karlovy a komerční sféra se spojily ve výzkumu a vývoji nového imunomodulátoru neboli látky na posílení imunitního systému.

Hrdinou tohoto příběhu, podivným hrdinou, je čínský biolog Che Ťien-kchuej. V angličtině se to píše He Jiankui a těžko se ubránit hříčce, ač je levná a trochu nevkusná. Vzpomeňme, kdo bývá v angličtině běžně označován jako He. Che si na Něj tak trochu zahrál.

Nově vybavenými laboratorními učebnami se může pyšnit Agel Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická v Ostravě-Koblově. Díky možnosti využít dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj a Evropské unie mohla škola kompletně vybavit novou laboratoř.

Přestože astmatickými záchvaty trpí nespočet lidí na planetě, nebyl doposud nalezen účinný lék, který by nepříjemné alergické reakce potlačil. Američtí vědci však přicházejí s průlomovým experimentem, který přináší slibné výsledky.

Satelity a astronauté pozorují mraky, jaké ze zemského povrchu nejspíš nikdy neuvidíte.

Tým experimentu MICE (Muon Ionization Cooling Experiment) vyvíjí mionový urychlovač, který by mohl dosahovat desetkrát vyšších energií oproti LHC. Teď se jim podařilo zahustit oblak mionů pomocí speciálního materiálů, který pohlcuje energii těchto částic. Je to zásadní pokrok.

Experiment s batolaty naznačuje, že dětem není vlastní sobectví, že se s ním nerodí.

Zprávy o epidemii nového typu koronaviru, který se poprvé objevil v čínském Wu-chanu, jsou stále drastičtější. Nyní ale svitla celému světu naděje: byla vyvinuta nová diagnostická souprava, která spolehlivě prokazuje přítomnost koronaviru 2019-nCoV v těle.

S Lucií Krejčovou z Národního ústavu duševního zdraví o ženském orgasmu, tlaku společnosti a vlivu fyziologie i psychiky na ženskou sexualitu.

Američtí vědci přicházejí s vlnovou frekvencí, pomocí které dovedou velice efektivně likvidovat nádorové buňky a zabránit poškození okolní zdravé tkáně. Radikální metoda léčby rakoviny podstoupila první úspěšné testy.

Čeští vědci se podíleli na vývoji nové diagnostické soupravy, která spolehlivě prokazuje přítomnost nového koronaviru v těle nemocných. ČTK o tom informovala Markéta Růžičková z kanceláře Akademie věd ČR. Koronavirus s označením 2019-nCoV už si vyžádal více než 600 mrtvých a nakazilo se jím přes 30.000 lidí převážně v Číně, kde se nová nemoc koncem loňského roku objevila.

Čeští vědci se podíleli na vývoji nové diagnostické soupravy, která spolehlivě prokazuje přítomnost nového koronaviru v těle nemocných. Informovala o tom Markéta Růžičková z kanceláře Akademie věd ČR. Koronavirus s označením 2019-nCoV už si vyžádal více než 600 mrtvých a nakazilo se jím přes 30 000 lidí převážně v Číně, kde se nová nemoc koncem loňského roku objevila.

Rozsáhlý projekt Pan-Cancer by mohl být zlomovým bodem ve výzkumu rakoviny. Šířka projektu je nevídaná, a díky ní se nám otevírají dvěře do skrytých prostor, o kterých jsme neměli ani tušení.

Vědci, výzkumníci i vysokoškolští studenti z České republiky mají k dispozici nový výpočetní cluster. Ve Vestci u Prahy jej zprovoznilo sdružení CESNET pod názvem ADAN.

Badatelům ze Spojeného království se podařilo vyvinout očkovací látku proti novému koronaviru. Průlom v pátrání po účinné zbrani v boji s nákazou, která se šíří od konce loňského roku a udržuje v napětí celý svět, hlásí tým vedený Robinem Shattockem z Imperial College v Londýně. Vědci jsou připraveni začít příští týden s testováním na zvířatech. Ve čtvrtek o tom informoval deník The Daily Mail.

Pokud máte doma tradiční rtuťový teploměr, teplota 37 °C je u něj vyznačena červenou drážkou. Tento údaj však podle vědců ze Stanfordské univerzity odpovídá normální tělesné teplotě člověka žijícího v 19. století. Američtí vědci poukazují na to, že běžná teplota lidského těla klesla, a to na 36,6 °C.

Umělé inteligence nám opět zachraňují kůži. Na vakcíně proti Wuhanu se intenzivně pracuje, ale potrvá to nejméně pár měsíců. Do té doby nejspíš rádi využijeme rad digitálních mozků. Šikovná inteligence MT-DTI, která je výtečná na analýzu interakcí mezi léky a cílovými proteiny, prohledala databázi dostupných léků. Zjistila, že na Wuhan by měl nejlépe zabírat antivirový lék Atazanavir. Je to inhibitor proteáz, který se dnes využívá k léčbě a prevenci infekce HIV.

Astronomové prozkoumali podivný oblak plynu, který vznik v důsledku interakce dvojice hvězd.

Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně začali zkoumat spánek a potíže s chrápáním u dětí s achondroplazií, nebo-li genetickou formou trpasličího vzrůstu. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. V registru mají přes 60 dětí s achondroplazií a shromažďují data o jejich zdravotních problémech. Cílem je připravit se na zavedení nové léčby. V USA je v závěrečné fázi testování nový lek, který těmto dětem pomůže více vyrůst.

Jde o vypěstovanou kulturu lidských kožních buněk. Produkovány jsou ve velkých plátech, které se nařezají na tenké provázky. Ty pak mohou být použity k doslovnému "zaplétání" ran.

Před dvěma roky přišli vědci s revoluční metodou, která může učinit transplantaci kůže rychlejší, levnější a snazší. Jejich ruční tiskárna teď prošla důležitým testem.