Věda

Predátor z území Patagonie, který ve své době patřil k největším megaraptorům. Žil zhruba před 70 miliony let, svou stavbou těla a obrovskými drápy oprávněně budil hrůzu a respekt jako jeden z nejpozoruhodnějších lovců pozdní křídy.

Žádné knížky nebo hračky. Přes 70 procent miminek a batolat pod dva roky tráví čas u obrazovky, a někdy až osm hodin denně! Nová mezinárodní analýza ukazuje, jak velký je rozdíl mezi doporučeními a realitou v rodinách a co to znamená pro vývoj dětského mozku.

Antarktický mořský živočich může otevřít cestu k léčbě melanomu, nejagresivnější formy rakoviny kůže. Strunatci sumky totiž vytvářejí toxiny, které ničí nádorové buňky a nepoškozují jejich zdravé příbuzné. Cesta k vytvoření léčiv ale bude náročná.

Chytil vás u moře krab za palec? Jakub nám poví, zda se může utopit, když ho zlostně hodíte zpět do moře.

Podmořské lesy chaluh v Sališském moři pokrývaly před padesáti lety plochu větší než Central Park. Archivní záznamy z roku 1972 odhalily rozsah současné ztráty, kterou způsobilo oteplování oceánu Vědci teď pracují na obnově chaluh, které po tisíciletí živily celé pobřeží.

Fyzikální zákony ovlivňují každý okamžik našeho života, přesto si je často ani neuvědomujeme. Otestujte si, kolik si toho ještě pamatujete z hodin fyziky.

V nové studii v časopise Nature Physics výzkumníci urychlili elektrony na více než dvojnásobnou energii, než jakou předpovídá tradiční limit dekoherence pro laserové plazmové urychlovače pracující na stejnou vzdálenost. To bylo možné díky speciálně upravenému laserovému pulzu zvanému „létající ohnisko“, který potlačuje dlouho známé omezení známé jako „dekoherence“.

Pro jednoho je žvýkání od vedlejšího stolu jen drobné otravování. Druhého dokáže zvednout od talíře. A jak to dopadne ve chvíli, kdy se u takového zvuku snaží něco pochytit?

Během útoku na Sovětský svaz Wehrmacht brzy zjistil, že standardní protitankové zbraně, které má k dispozici, naprosto nestačí. Nestačil jejich výkon, i jejich mobilita byla v těžkém terénu nedostatečná. Nijak významný major ovšem našel řešení.

Zřejmě se každému z nás někdy stalo, že udělal nějakou věc, a o chvíli později si ji nepamatoval. Právě takový zážitek inspiroval k výzkumu neurologa Hala Blumenfelda. Při plavání nemohl najít své hodinky.

Obří kamenná nádoba na Planině džbánů v Laosu skrývala ostatky nejméně 37 lidí – od batolete po dospělé. Kdo je tam uložil a proč, zůstává předmětem sporu.

Téměř 200 000 lidí sledovaných až přes tři desetiletí – a výsledek, který zpochybňuje desítky let výživových válek: pro zdraví srdce nerozhoduje jen množství sacharidů nebo tuků. Velkou roli hraje jejich kvalita a potraviny, z nichž pocházejí.

Nově objevený druh žáby na Kostarice by mohl ohrozit používání pesticidů na kávových plantážích.

Dokážete odhadnout, co se stane s obyčejným nafukovacím balónkem, když se auto rozjíždí? Většina lidí si myslí, že ano. Ale vzali v potaz všechno, co se v ten okamžik v kabině vozidla děje?

Ještě před několika lety bylo v oblasti vývoje umělé inteligence poměrně jasno. Spojené státy udávaly tempo a jejich technologické firmy měly před čínskými konkurenty výrazný náskok.

Měkké kontaktní čočky změnily život milionů lidí a staly se jedním z nejúspěšnějších českých vynálezů 20. století. Jejich autor Otto Wichterle ale za svůj talent doma vysloužil útlak a podezírání.

Vedoucí výzkumník Sa Kan Yoo z Centra pro výzkum biosystémové dynamiky (BDR) v japonském RIKEN zjistil, že přirozená obnova buněk ve střevě octomilek závisí na tom, kolik potravy dostávají, a ne na konkrétních živinách. Zjistili, že buňky ve střevě se obnovovaly častěji, když byla hladina živin nízká a vnitřek buněk ve střevě byl tekutý a vodnatý.

Člověk s diabetem si dnes aplikuje inzulín a většinou nad tím příliš nepřemýšlí. Je to běžná součást života milionů lidí po celém světě.

Mravenečník velký patří k nejbizarnějším a zároveň nejvíce fascinujícím obyvatelům jihoamerických savan a deštných pralesů. Je to nečekaně zdatný bojovník, který si troufne i na jaguára.

Lék obsahující THC dokázal v klinické studii výrazně zmírnit noční můry spojené s posttraumatickou stresovou poruchou. U více než třetiny léčených pacientů po deseti týdnech zcela vymizely.

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.

Jev kognitivní disonance nám potenciálně umožňuje sladit realitu s našimi mentálními konstrukty. To ale může paradoxně i vést k tomu, že realitu naopak začneme ignorovat, pokud se nám v hlavě „zabydlely” dříve nesmysly.

Ceuta leží v Africe, přesto je už staletí součástí Španělska. Jak se z někdejší portugalské pevnosti stalo španělské město a proč si na něj Maroko dodnes činí nárok? Odpověď nabízí jeho bouřlivé dějiny.

Americký psycholog Winthrop Kellog věřil, že výchova může překonat genetiku. Vzal proto domů mládě šimpanze a vychovával ho společně se svým synem. Devět měsíců stačilo, aby zjistil, že se mýlil – a experiment musel okamžitě ukončit.

Kufry jsou sbalené, poslední e-mail odeslaný, budík po dlouhých měsících vypnutý – a tělo místo úlevy hlásí poplach. Bolest hlavy, škrábání v krku, nálada na nule. Pokud se vám tohle opakuje každý rok přesně ve chvíli, kdy byste si měli konečně užívat klid, nejde o náhodu ani o smůlu.

Stačí několik sekund a mozek rozhodne, co si zapamatuje, a co okamžitě zapomene. Překvapivě to nezáleží jen na vaší paměti. Vědci zjistili, že některé obrázky jsou doslova „stvořené“ k tomu, aby se nám vryly do hlavy.

Americká vesmírná agentura NASA představila vizualizaci, na které Země vypadá jako promáčknutý balón. Jde o takzvaný geoid, který odhaluje tvar planety čistě pod vlivem zemské gravitace. Za vznikem nově zveřejněného vědeckého modelu stojí patnáct let satelitního výzkumu.

Současné tempo úbytku antarktického ledu umožňuje poměrně spolehlivě odhadovat jeho příspěvek ke vzestupu mořské hladiny na příštích 30 až 50 let. Ve druhé polovině století však nejistota postupně výrazně roste – a rozhodnutí přijatá dnes určí, jak blízko se ocitáme nejhoršímu scénáři.

Představte si, že sestupujete do hloubky 40 metrů pod hladinu Středozemního moře. Tma, ticho, jen bubliny z vašeho dýchacího přístroje. A pak to spatříte – masivní kamennou strukturu, která tam prostě nemá co dělat. Přesně tohle zažili potápěči vyslaní k záhadnému objektu, který vědci zachytili při mapování mořského dna u Sicílie.

První okamžiky výbuchu supernovy vzdálené pět set milionů světelných let zaznamenali vědci prostřednictvím různých dalekohledů, včetně nejmodernějšího teleskopu Very C. Rubinové. Hvězda je před zánikem také překvapila svým neobvyklým chováním.

Příroda je často mnohem bohatší a vynalézavější než odborné představy vědců. A tak i na rudé planetě, kterou neobklopuje globální magnetické pole, můžeme studovat světelné jevy, jež nelze označit jinak než jako polární záře.

Letitá Riemanova hypotéza zůstává jedním z nejslavnějších a nejdůležitějších nevyřešených problémů současné matematiky. Její důkaz má cenu 1 milionu dolarů. Fyzici věří, že by kvantové výpočetní technologie mohly otevřít cestu k řešení tohoto 160 let starého problému teorie čísel. Kvantová magie se potkává s aplikovanou matematikou.

Rychlým otáčením mikroskopicky malého hrotu tam a zpět výzkumníci z University of Maryland (UMD) odhalili nový způsob, jak detekovat jemné změny na povrchu materiálu, který se ohýbá v reakci na infračervené světlo.

Použití světla ke zpracování kvantových informací je jedním z nejslibnějších přístupů k sestavení budoucích kvantových počítačů. Světelné částice, známé jako fotony, jsou vynikajícími nosiči kvantových informací, ale jejich nedostatek přirozených interakcí představuje pro výzkumníky, kteří se snaží sestavit systémy schopné provádět plný rozsah výpočtů, velkou výzvu.

Měření slabých magnetických polí je užitečné v řadě oblastí, včetně mapování mozkové aktivity, monitorování srdce a zkoumání základních fyzikálních principů. Obvykle je pro zachycení tak slabých signálů potřeba drahé nebo objemné vybavení, jako jsou nádrže na chlazení kapalným heliem nebo speciálně stíněné místnosti, které blokují magnetické pole Země.

Praha - Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o zhruba desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v Evropské unii. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v EU. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda v současnosti dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco průměr EU činí 0,69 procenta. V přepočtu na obyvatele jde o 160,8 eura (3900 korun), tedy 56 procent evropského průměru. První skončilo Lucembursko s 917,2 eura (22.248 korunami) na obyvatele.

Miami má o 83 horkých dnů víc než v roce 1970 – skoro tři měsíce navíc. Nová data ukazují, ve kterých amerických městech nejvíc přibylo dnů s teplotou nad 32 °C a co to znamená pro zdraví, dopravu i každodenní život.

Stačí několik vět a divák se rázem ocitne o stovky let zpátky. Tvůrci historických filmů a seriálů vědí, že kostýmy a kulisy samy o sobě nestačí. Stejně důležitou roli hraje jazyk. Právě starobylé výrazy, nezvyklé obraty nebo dávno zapomenutá slova pomáhají vytvořit iluzi minulosti. Jak blízko ale mají filmové dialogy ke skutečné češtině našich předků?

Odborníci na Brněnském technologickém centru CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří umí pomáhat při výrobě piva. Magneticky ovládaní bioboti dokážou během kvašení aktivně promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se samy oddělit od výsledného produktu. Tým diskutuje možné využití technologie s velkým evropským pivovarem. Tito bioboti, tedy biohybridní mikrorobotické kapsle, obsahují pivovarské kvasinky a magnetické nanočástice. Když kvasinky při fermentaci…

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.

Smlouva z roku 1967 zakazuje jaderné zbraně na oběžné dráze, dosud však neexistuje praktická veřejně ověřená metoda, která by umožnila zkontrolovat obsah podezřelého satelitu. Fyzik z MIT navrhl, jak to změnit pomocí přirozeného záření, které Zemi obklopuje.

Čeští vědci vyvíjejí revoluční 3D tištěný implantát, který nebude jen nahrazovat poškozený kloub, ale zároveň přímo v těle uvolňovat léčiva. Nová technologie slibuje rychlejší hojení, nižší riziko infekcí a léčbu šitou na míru každému pacientovi.

Výzkumný tým vedený Kojim Išijou z Univerzity Kanazawa zrekonstruoval výjimečně vysoce pokryté genomy dvou starověkých jedinců z Japonska: IY1, ženy z počátečního období Džómon, která žila zhruba před 8 300 lety, a DO, muže ze středního období Jajoi, který žil zhruba před 2 300 lety.

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.

Tým z CEITEC Masarykovy univerzity a Přírodovědecké fakulty MUNI popsal ve studii v časopise Science Advances přesný okamžik, kdy se v buňce může zvrtnout signál k dělení. Objev by mohl v budoucnu pomoct najít cestu, jak takový proces zastavit.

Nejde jen o věk ani o smůlu – riziko demence ovlivňuje čtrnáct konkrétních, dobře popsaných věcí. Čeští lékaři k tomu dodávají druhou dobrou zprávu: čím dřív se nemoc odhalí, tím víc se dá pro pacienta udělat.

Evropská fyzikální společnost ocenila fyzika Libora Šmejkala a jeho kolegy prestižní Europhysics Prize. Objevili altermagnetismus – jev, který může v budoucnu zrychlit počítače a snížit jejich spotřebu.

Během necelých dvou týdnů popsaly dva nezávislé týmy astronomů hned dvě černé díry z raného vesmíru – jedna váží dvě třetiny hmoty celé své galaxie, druhá dvanáctkrát víc, než odpovídá hmotnosti té její.

Výzkumný tým identifikoval transkripční faktor C/EBPγ jako nového regulátor, který současně podporuje epitelově-mezenchymální přechod (EMT) a opravu dvojitých zlomů DNA v buňkách adenokarcinomu plic. Zjištění, která byla publikována v časopise Cell Death Discovery, poskytují nové poznatky o tom, jak rakovinné buňky získávají agresivní vlastnosti a odolnost vůči protirakovinné léčbě.

Nejbolestivější žihadlo v celém hmyzím světě je přisuzováno tzv. kulkovému mravenci. Hned v závěsu je ale vosa jménem tarantula hawk, latinsky Pepsis grossa. Její schopnosti jsou fascinující.

Hvězdárna a planetárium Brno na Kraví hoře nabízí mimozemským návštěvníkům vyhrazené parkování i speciálního tlumočníka. Srpnový výsadek právě vrcholí.

Vědci, kteří provozují teleskop Daniela K. Inouyeho, který je umístěný na ostrově Maui, zveřejnili fantastické záběry povrchu Slunce ve vysokém rozlišení.

O víkendu Dne matek v květnu 2024 zažila Země nejsilnější geomagnetickou bouři za posledních dvacet let, která vyvolala polární záře – stužkovité pásy světla na noční obloze na severní a jižní polokouli – které mohly být jedny z nejsilnějších v posledních 500 letech.

Saxitoxin je nervově paralytický jed, pocházející z řas, sinic a jiných vodních organismů. Nacházet se však může i v lidmi konzumovaných mlžích, jako jsou ústřice nebo slávky. K příznakům otravy patří paralýza dýchacích cest, dojít však může až k udušení.

V hloubce Tichého oceánu se formuje něco, co vědci sledují se strachem i fascinací.

Nová analýza ostatků staroegyptských princezen ukazuje robustní svalové úpony, zhojená zranění a stopy aktivit odpovídajících lukostřelbě, lovu nebo bojovému výcviku.

Slunce astronomové zkoumají už staletí, přesto jeho atmosféra stále skrývá řadu tajemství. Nyní vědci poprvé zachytili jev, který by mohl objasnit, jak vznikají sluneční erupce. Podívejte se na pozorování mezinárodního týmu pomocí jednoho z nejpokročilejších slunečních teleskopů světa.

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.

Téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů objevil v barmském jantaru mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu.

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.