Vilém I. Dobyvatel

Harold II. Godwinson, poslední anglosaský král, který bojoval proti cizákům, statečně padl v bitvě, jejíž letopočet si do hlavy vtloukají studenti nejen ve Velké Británii. Nový výzkum ovšem vyvrací zažité romantické mýty.

Když roku 1120 královská loď ztroskotala u Barfleuru v Normandii, nejen že si vyžádala stovky životů, ale také spustila nástupnickou krizi, která navždy změnila Anglii.

Mezi přílivem a odlivem, mezi ruchem kláštera Mont-Saint-Michel a přístavního Saint-Malo krajina voní mořem a jablečným cidrem. Airbnb domky tu nabízejí francouzskou pohostinnost bez okázalosti.

Na první pohled působí Windsor jako obyčejný hrad, ve skutečnosti je však živou kronikou britské monarchie. Od dob Viléma Dobyvatele, který jej nechal vystavět jako dřevěnou pevnost, až po současnost, kdy slouží jako oblíbené sídlo a útočiště královny Alžběty II., odráží tento hrad více než devět století dějin Anglie.

Mezi nejpodrobnější a nejméně obvyklé dokumenty středověkých časů patří obsáhlý, v kůži vázaný spis. Normané v něm po dobytí Anglie zaznamenali celé její bohatství a uvedené znalosti se pak využívaly po dlouhá staletí.

Na začátku 20. století hrozilo, že se winchesterská katedrála pomalu zřítí do bažiny. Zastavil to muž v těžkém měděném přilbovém skafandru: potápěč William Walker, který pracoval naslepo a po hmatu.

Když jsem před týdnem vzal po létech do ruky knihu moravského historika Lubomíra Emila Havlíka s názvem „Kronika o Velké Moravě“, v níž autor fundovaně hodnotí středověkých texty letopisů a kronik, zaujal mne – kromě odluky Čechů od Velké Moravy v roce 895 – i další zajímavý detail naší středověké historie, který má v letošním roce malé výročí a jenž není širší veřejnosti příliš známý...

Donald Trump dorazil do Británie a dnes byl slavnostně přijat králem Karlem III. na hradě Windsor. Ceremoniál na nádvoří hradu sledoval celý svět – a večer se chystá státní banket v legendárním sále St George’s Hall. Windsor Castle přitom není jen kulisou současné politiky, ale jedním z nejvýznamnějších hradů světa.

Říjen je začátkem podzimu a nabízí bohatou nabídku destinací, kde si můžete spravit chuť na jídlo, kulturu i divokou přírodu. Zde je pět našich oblíbených destinací pro tento měsíc.

Pohřeb by měl být důstojným rozloučením, obzvlášť pokud jde o krále. V případě anglického panovníka Viléma I. Dobyvatele o tom ale nemůže být ani řeč. Byl pohřben stejně potupně, jako zemřel.

Po pětileté rekonstrukci se lidem opět zpřístupnil hrad v britském městě Norwich. Ten patří k nejvýznamnějším normanským stavbám v Evropě a vůbec poprvé si ho turisté mohou projít v kompletní šíři, což znamená všech pět pater. Jak informuje server EuroNews, jde nyní o nejdostupnější hrad ve Spojeném království, a to i pro hendikepované, kteří mohou využít výtahy.

Alžběta II. symbolizuje britskou monarchii. Před ní ji ale formovali opomíjení panovníci, bez nichž by nebyla tím, čím je dnes. Pojďme se na ně podívat.

Nájezdy Vikingů na Britské ostrovy trvaly několik staletí. Zdaleka se přitom nejednalo jen o ojedinělé loupeživé výpravy. Legenda o zničení Londýnského mostu je toho dokladem.

Tvrdý a nesmlouvavý hrabě, který zatížil poddané vysokými daněmi. Pro lid z města Coventry byly daně natolik neúnosné, že se rozhodla zasáhnout samotná žena hraběte. Pokud lady projede městem zcela nahá, slíbil hrabě daně snížit. A tak se také stalo.

Windsorský hrad je jedno z těch míst, která působí spíš jako malé město než jako romantická zřícenina nebo muzeum. Leží jen kousek od Londýna a patří mezi nejvýraznější symboly britské monarchie.

Slavná tapisérie z Bayeux z 11. století znovu přitahuje pozornost odborníků i veřejnosti. Předmětem nečekaného sporu je otázka, zda nově objevený detail představuje mužský penis, nebo schovanou dýku.

Neobvyklý spor se rozhořel mezi dvěma britskými historiky, kteří zkoumají slavnou tapiserii z francouzského Bayeux. Nemohou se totiž shodnout, kolik penisů je na ní vyšito. Otázky vyvolává postava běžícího muže.

Nové poznatky z LIDAR skenování odhalily skrytou krajinu v bažinách The Wash – místa, kde byl v bažině ztracen poklad krále Jana Bezzemka.

Vítejte u 23. okýnka, kde si připomeneme úplnou klasiku, tažení Viléma Dobyvatele do Británie.

Tyčí se nad řekou Temží a je symbolem panovnické moci. Tower je zcela jistě patří k jedné z nejpozoruhodnějších staveb Londýna. Od 13. století ukrývá britské korunovační klenoty a také velkou sbírku zbraní.

Má něco málo přes 600 obyvatel, leží dvě hodiny jízdy autem od Londýna ve zvlněné krajině mezi Oxfordem a Gloucesterem a většina lidí na světě o ní nikdy neslyšela. Vesnička Bibury však hned každému učaruje a prý patří dokonce k nejkrásnějším na světě.

Skupina sedmi nadšenců do historie z Velké Británie až do smrti nezapomene na to, co se v roce 2019 odehrálo v oblasti Chew Valley jižně od města Bristol. Při jedné z rutinních expedic do terénu, během které členové skupiny hledali pomocí detektorů kovů pozůstatky života předchozích generací a v lepším případě i civilizací, objevili obrovskou hroudu stříbrných mincí, ze které se následně vyklubal ten nejhodnotnější poklad, jaký kdy kdo v moderní historii na území Velké Británie objevil.

Historie lidstva zná mnoho různých pohřebních rituálů. Ať už jde o tradiční pohřeb do země, pohřeb žehem, složité procesy mumifikace nebo naopak ponechání těla přírodě, jak činili původní obyvatelé Severní Ameriky. Ceremonií a způsobů, jakými se pozůstalí loučí se zesnulými, je nespočet, málokdo ale ví, že v roce 1087 slavný Vilém I. Dobyvatel málem a již zcela nevědomky odstartoval nový trend výbušných pohřbů, při kterých se tělo nebožtíka rozlétne do všech směrů.

Británii už téměř tisíc let nikdo zvenčí nedobyl. Poslední úspěšná invaze proběhla roku 1066, kdy normanský vévoda Vilém Dobyvatel porazil zdejšího saského krále Harolda. Vítězství připomíná proslulá tapisérie biskupa Oda, Vilémova bratra.

Vilem Dobyvatel pocházel z francouzské Normandie a na anglický trůn usedl v roce 1066 jako Vilém I. Spolu s dalšími normanskými šlechtici se zasloužil o dodržování dvorní etikety u stolu.

Když pomyslíme na věznice, často se nám vybaví představa obrovských zařízení s tisíci vězni. Existuje však věznice, která s obrovskými věznicemi ostře kontrastuje – osobité vězení se dvěma celami na ostrově Sark, postavené před 168 lety.

Píše se rok 1120 a Anglie již víc než půlstoletí vzkvétalo pod vládou Viléma Dobyvatele a jeho normanských potomků. Jednoho sychravého listopadového dne se však vše změnilo a Anglie rázem upadla do hluboké krize.

Když s ním mluvíte, je těžké držet se toku myšlenek. Během několika minut vychrlí desítky informací o jazycích i historii v různých částech světa. Říká, že vlastně neumí žádný jazyk pořádně, hlavně ne spisovnou češtinu, a mezi řečí zmíní asi dvanáct cizích jazyků. Nejvíce však 32letému Martinu Neudörflovi z Českého Krumlova učarovala sarkézština.

Jaká je největší bitva anglické historie? Mnoho historiků odpoví stejně: bitva u Hastingsu v roce 1066. Kdo v ní bojoval a proč? A proč je na ní kladen takový důraz? Kdo byl Vilém Dobyvatel.

Možná znáte Rolla jako jednu z hlavních postav akčního historického seriálu Vikingové. Ale věděli jste, že podobný hrdina skutečně existoval a zapsal se do dějin? Díky mnoha letům pátrání nyní můžeme odhalit velkolepý příběh zapomenutého bojovníka, který byl předkem slavného Viléma Dobyvatele.

Prima ZOOM nabídne divákům další zajímavý dokumentární film. Tentokrát potěší příznivce severských bojovníků dokumentem Viking Rollo. Co víme o jeho životě?

Nikolaj Coster-Waldau, hvězda seriálu Hra o trůny, se představí v dalším historickém dramatu. Spolu s Jamesem Nortonem (Černé zrcadlo, Malé ženy, Happy Valley) si zahrají v seriálu King and Conqueror (Král a dobyvatel), který vznikne v produkci severoamerické televize CBS.

Tower je od dob normanské invaze symbolem anglické královské moci. Nefungoval však jenom jako pevnost a celnice pro obchodníky plující do Londýna. Už od středověku v jeho útrobách fungovala jakási raná zoologická zahrada.

Tower viděl historii zblízka. Přesněji řečeno ti, kdo psali dějiny, si jej mohli pořádně prohlédnout zevnitř – a často z nitra vlhkých kobek. Londýnská pevnost je víc než pouhou historickou památkou. Stala se totiž symbolem anglického státu.

Muže válka změnit jazyk? Ano, a hodně! Ostatně, angličtina, jeden z nejrozšířenějších jazyků vůbec, si v určitých fázích vývoje prošla ohromnými změnami, mezi nimiž byla jedna způsobená dobytím Normany. V tomto článku se vydáme do středověké Anglie.

Anglický hrad Rochester je kamenná stavba, která nahradila dřívější dřevěný hrad. Starý hrad byl zničen během normanského dobývání v roce 1066. Než Rochester převzala královská rodina, obývali jej arcibiskupové z Canterbury. V průběhu let byl ale hrad několikrát zničen a přestavěn.

Za nájem půdy se dá zaplatit různými způsoby. V Anglii byly po staletí preferovány platby v naturáliích, které se daly nalovit ve vodě. Prémiovým platidlem tu byli slizcí úhoři

„Botel pro migranty“ má ubytovat stovky žadatelů o azyl ve Spojeném království. Jde o zatím poslední kontroverzní snahu britské vlády snížit počet „malých lodí“ plujících na Ostrovy přes La Manche.

Co se vám vybaví, když se řekne Londýn? Jako každé město, má i hlavní město Spojeného království několik ikonických míst, u kterých by se každý návštěvník měl alespoň na chvíli zastavit. Která to jsou?

Další pozoruhodný dokument, který uvedla Česká televize, tentokrát odkryl tisícileté „Tajemství londýnských paláců“ od doby, kdy v nich pobýval Vilém I. Dobyvatel, až do nedávné éry princezny Diany.

Spisovatelka Phillipa Langleyová proslula v roce 2012, když se jí povedlo nalézt místo, kde spočívaly ostatky britského krále Richarda III. Nyní je přesvědčena, že objevila místo, kde leží kostra Jindřicha I. - jediného britského krále od Viléma Dobyvatele, jehož místo posledního spočinutí není známo.

Tower of London je při návštěvě Londýna atrakcí, kterou musíte vidět. Jedná se ale o velký komplex budov a je snadné se ztratit v jeho rozlehlosti, dlouhé historii a davech lidí. Zde je výběr těch nejzajímavějších míst, která si prohlédnout.

Na to, že byl Vilém I. Dobyvatel pouhým levobočkem – synem krále a dcery koželuha, dost se vypracoval. Neproslavil se jen svými vojenskými úspěchy, ale i fenomenálním bohatstvím.

Stoletá válka (1337–1453) představovala jeden z nejvýznamnějších konfliktů středověké Evropy. Byť probíhala tisíce kilometrů daleko, dotkla se velmi bolestně také českého státu, když v bitvě u Kresčaku v roce 1346 padl český král Jan Lucemburský.

22. října 741 umírá významný franský vůdce Karel Martel. Ten je historiky považován za klíčovou postavu utvářející moderní Evropu a proslul jako zdatný válečník a státník. Jeho přínos franské společnosti a politice ovlivnil běh evropských dějin.

Čerstvě korunovaný britský král Karel III. se zasadí o přiblížení monarchie k lidu a dovede ji do 21. století. Tak předvídá vládu nového panovníka Spojeného království český politolog Matěj Trávníček žijící v Londýně. Ten v rozhovoru pro CNN Prima NEWS podrobně popsal očekávání, která jsou do Karla III. vkládána. Zároveň dodal, že cestu krále do České republiky v příštích letech rozhodně nelze čekat a je otázkou, zda k ní vůbec někdy dojde.

Korunovační klenoty Spojeného království jsou po staletí symbolem bohatství a moci. Sbírka je považována za nejcennější na světě a její hodnota se odhaduje na více než 3 miliardy liber.

Koruna svatého Eduarda, kterou dostal ve Westminsterském opatství na hlavu král Karel III., se odkazuje na mnohem starší klenot zničený během anglické revoluce Oliverem Cromwellem. Používá se pouze při korunovaci.

Dnes probíhá korunovace nového krále Spojeného království Karla III. Obklopovat ho přitom bude spoustu nablýskaných předmětů. Není proto od věci si připomenout, odkud se šperky královské rodiny vzaly a jakou historii znázorňují. Sám král pak bude porovnáván nejvíce se svou matkou. Jak na ni ale hledí z bývalých kolonií? The post Král Karel III. zdědil koloniální historii i po své matce. Co některým připomíná korunovace appeared first on VOXPOT

ROZHOVOR / Alžběta II byla jedinečná a nenahraditelná, stala se samotným zosobněním britské monarchie. Jako nástupce všeobecně milované, respektované a obdivované královny to má nový král velmi těžké,…

V sobotu 6. května proběhne v Londýně korunovace krále Karla III., britského panovníka a hlavy Commonwealthu. Je to významná státní událost, ale zároveň je to i událost, která má mimořádný liturgický charakter.

Hrad Windsor stojí třicet kilometrů západně od Londýna a je jedním z nejdéle obývaných hradů světa. Po Pražském hradě je druhým největším na světě a britští monarchové ho využívají jako jednu ze svých rezidencí. Začal se stavět koncem 11. století.

Po dlouhém čekání se v Británii odehraje rituál s tisíciletou tradicí. Velkolepá korunovace hlavy státu, krále Karla III., se odehraje po sedmi desítkách let. „Panovník vlastně vstupuje do sňatku se svou zemí,“ popisuje korunovaci bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt v rozhovoru pro Echo24. Tentokrát se však dozná i několika změn, které mají reflektovat „moderní zvyklosti“ či společenskou strukturu.

Příběh o invazi a dobytí Anglie pozoruhodným, živým a vskutku výstižným způsobem zachycuje slavná tapiserie z Bayeux, jedna z nejúžasnějších památek středověkého umění …

Poslední měsíc žije Velká Británie přípravou na událost století. Korunovace krále se nekoná každý den, a přestože se svět zřejmě ještě v tomto století dočká další korunovace, pro Brity je to důvod k velkým oslavám. A určitě vzniknou nové filmy, které událost zachytí.

Sobotní korunovace britského krále Karla III. vychází z tisícileté tradice a syn zesnulé Alžběty II. se stane 40. panovníkem korunovaným ve Westminsterském opatství. Karel III. nastupuje po nejdéle sloužící britské panovnici, zatímco sám byl nejdéle sloužícím princem z Walesu, drží ale také další zajímavé tituly, jako třeba Velký náčelník nebo Strážce krav. Na trůn čekal přes 70 let. Královská rodina pár dní před slavnostním ceremoniálem zveřejnila 100 zajímavých faktů o korunovaci, králi…

V sobotu 6. května bude v 11 hodin britského času ve Westminterském opatství v Londýně formálně korunován Král Karel III. Ten usedl na trůn loni v září po smrti své matky královny Alžběty, která vládl…

Už jen dny zbývají do jedné z největších událostí tohoto desetiletí - v sobotu 6. května proběhne dlouho plánovaná korunovace nového britského krále Karla III. Jak bude vypadat? Kdo je mezi pozvanými?