Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Za doplňky stravy lidé utratí i několik tisícovek měsíčně. Někteří dokonce užívají preparáty pro zvířata, protože slyšeli, že jsou účinnější. Nestačil by ale pestrý jídelníček? Gumoví medvídci nebo tlačenka přece obsahují želatinu dobrou na klouby a čerstvé lupení zase kyselinu listovou vhodnou pro těhotné ženy. Doplňky stravy se nám skrz reklamu zarývají do podvědomí tak moc, že pokud nějaký neužíváme, přemýšlíme, zda trochu nešidíme zdraví své či blízkých. „Reklamy skutečně v člověku vzbudí dojem, že pokud si člověk konkrétní přípravek nekoupí, bude trpět až do smrti, a ta přijde brzy,“ říká s nadsázkou v další epizodě podcastu MUDr.ování praktický lékař Jiří Štolfa. Odborník v žádném případě doplňky stravy nezatracuje, jen je prý potřeba dobře zvážit, který si koupíte. Protože to, co funguje u známého, nemusí právě vám udělat dobře. Důležité je také množství účinné látky. A to prakticky nemáte šanci zjistit. Na rozdíl od léku, kde je množství účinné látky ověřeno. V doplňcích stravy její maximální množství sice nesmí být překročeno, ale spodní hranice je velmi rozostřená. „Účinnost potravního doplňku je navíc různá nejen tím, že je v něm účinné látky více nebo méně, ale také tím, s čím je smíchaná, na co je navázaná, jak dobře se tráví a podobně,“ upozorňuje Roman Štolfa. Mamuty už nelovíme Podle zkušeností z ordinace doktora Štolfy se lidé nejvíc zajímají o kloubní doplňky, preparáty na erekci, paměť a vlasy. „Mladší se radí kvůli muskulatuře a ženy zase kvůli kráse.“ Každého asi nejvíc zajímá, jestli potravní doplňky vůbec fungují. „Jak který a jak u koho, neexistuje jedna rada a jedno doporučení pro všechny,“ říká lékař. Záleží totiž nejen na tom, co chcete řešit, ale jaký životní styl je vám vlastní. Kolik máte stresu, jak moc fyzicky pracujete, jaký je váš jídelníček. Á propos, jídelníček. Nestačilo by vyladit množství a kvalitu jídla na talíři místo užívání doplňků stravy? Podle Josefa Štoly ne. „Pračlověk lovil mamuty, měl spoustu pohybu a málo jídla. A tak snědl, co mohl, včetně zdravých rostlin a zdravých zvířat bez chemie, antibiotik a kortikoidů.“ Kdyby se dnešní člověk mohl stravovat zrovna tak, pak by to asi stačilo. Ale realita je jiná. „Nejspolehlivější cesta, jak užívat správný potravní doplněk přesně pro vás, je poradit se s lékařem,“ říká odborník s tím, že i na něj se jeho pacienti s takovou žádostí občas obrátí. Prevence vs. profylaxe Je lepší užívat doplňky stravy preventivně, anebo až ve chvíli, kdy řešíme nějaký akutní problém? Něco mezi. „Preventivní užívání mi hraničí s jakousi závislostí na přísunu barevných tabletek. K tomu se nekloním. Spíš bych řekl profylakticky, z medicínského hlediska k potřebě ochrany, což jsou třeba období viróz, chřipek, onemocnění dýchacích cest, tehdy bych je užíval. Ale neříkal bych tomu prevence, spíš zmenšení současných hrozeb,“ vysvětluje lékař. Dá se doplňky stravy předávkovat tak, že to ohrozí zdraví? Není nebezpečné užívat na klouby preparáty určené koňům? A je rozdíl mezi tím, jak na doplňky stravy reaguje žena a jak muž? A jak je to s těmi gumovými medvídky? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? MUDr. Josef Štolfa je praktický lékař a vedoucí výukového pracoviště praktického lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kar

Taky se vám teď v předjaří nechce po ránu pomalu ani vstát z postele? Ale nakonec vstanete, protože musíte, jak by řekl klasik. Jarní únava je prevít, ale nakonec ji vždycky nějak přepereme. Horší to je s únavou chronickou, kterou může mít na svědomí třeba nedoléčená viróza. Jarní únava není diagnóza, ale stav našich biologických hodin. A protože jedou na solární energii, mají v tomhle „zataženém“ období problém. Copak o to, slunce bylo během zimních měsíců v naší zeměpisné šířce vždycky méně než na jihu. Ale lidé také méně pracovali. „Ani nebylo jak, je víc tma, víc zima, některá zvířata se dokonce ukládají k zimnímu spánku. My jsme ve výsledku podobní, také máme útlum. Ale doba nás tlačí do výkonu pořád,“ vysvětluje v nové epizodě podcastu MUDr.ování internista Tomáš Pluhař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, proč se cítíme na konci zimy unavení možná více než naši předci. Když odpočinek nepomáhá Ne každá únava je ale spojená s předjařím. Patří ke spoustě nemocí, někdy může být dokonce předzvěstí těch velmi vážných. Doktor Pluhař říká, že pokud cítíte nevysvětlitelnou únavu déle než půl roku, měli byste to řešit s lékařem. Imunologie, neurologie, revmatologie, laboratoře a další specializovaná pracoviště se budou snažit najít příčinu. Co když se ale vrátíte na začátek s tím, že vyšetření nic neprokázala? Pak se může jednat o chronický únavový syndrom. „Název není úplně šťastně vybraný, lepší je intolerance zátěže nebo by se to dalo nazvat zvýšená únavnost oproti tomu, co znal člověk před tím,“ říká Tomáš Pluhař, jenž je na tuto diagnózu odborník. Stav lidí postižených chronickým únavovým syndromem popisuje tak, že jsou pořád v módu „padám únavou“ a odpočinek jim nepomůže. Těmto lidem se často rozsype celý život, někteří zvládnou pracovat aspoň na půl úvazku, pro jiné je ale problém vůbec vyjít z domu. Příčiny vzniku chronického únavového syndromu nejsou zcela jasné, ale zhroucení z extrémního přepracování to nejspíš nebude. „Tady bych asi sázel na syndrom vyhoření nebo na stresovou poruchu. Chronický únavový syndrom spíš začne virózou, z níž se člověk už nikdy zcela nezotaví,“ říká doktor Pluhař. Mrazivá zpověď Na serveru neunavni.cz, který je chronickému únavovému syndromu zasvěcen, si můžete přečíst příběh pacientky s touto diagnózou, která popisovala, jakou úlevou pro ni bylo, když ji lékař sdělil, že má k tomu ještě rakovinu. Je to mrazivá zpověď, která jen dokresluje těžký úděl nemocných. Na chronický únavový syndrom totiž revizní lékaři nemají tabulku na přiznání invalidity. Není tedy divu, že se ženě s rakovinou paradoxně ulevilo, protože systém ji konečně přijal mezi nemocné. Tomáš Pluhař k tomu říká, že teď, po covidu, se povědomí trochu zlepšilo, protože je patrné, že se něco stane s imunitním systémem po prodělání virózy. „Dřív to bylo třeba mononukleóza, teď covid, díky kterému nyní na toto téma probíhá spousta studií,“ dává odborník do budoucna naději všem, kteří bojují s únavou ta velkou, že i krátká procházka je vyřadí z provozu na několik dní. Nastupuje chronický únavový syndrom pozvolna, anebo udeří jako chřipka? Jaké je v lékařské veřejnosti povědomí o této nemoci? A existuje nějaká prevence? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? MUDr. Tomáš Pluhař z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je specialista v oboru vnitřního lékařství. Dlouhodobě se specializuje na diagnózu chronický únavový syndrom, věnuje se osvětě mezi odborníky i laiky. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publici

Jídlo je nedílnou součástí našeho života. V dnešní době ale existuje nespočet lidí, kteří mají nejrůznější stravovací potíže, alergie či poruchy. Aktuálně mohou být problémem i rostoucí ceny potravin. Na ty kvalitní zkrátka nemá každý. V dnešním díle podcastu Neklepat! hovoří specialista na klinickou výživu a intenzivní metabolickou péči Michal Tichý.