Albert Einstein

Syn židovského obchodníka z jihoněmeckého Ulmu byl opožděný ve vývoji. Dlouho se choval jako autistické dítě: mluvit začal až ve třech letech způsobem, který byl odlišný od projevu vrstevníků. V myšlenkách neformuloval slova, ale celé věty, pak si je potichu mumlal, a teprve když si ověřil, že jsou v pořádku, vyslovil je nahlas. Jeden z největších géniů dvacátého století Albert Einstein (14. března 1879 – 18. dubna 1955) odmala vykazoval protiklady, jimiž fascinuje dodnes.

Einstein, Tolstoj či Watson sklidili slávu, ale v jejich stínu stály ženy, bez nichž by své objevy nikdy nedokončili. Geniální vědkyně a autorky, kterým muži ukradli uznání i místo v historii.

Většinu času se vesmír chová podle pevných pravidel. Fyzikové ale popsali tři hranice, za kterými se naše rovnice hroutí. Co se stane s prostorem a časem, když narazíte na samotný okraj reality.

Kreativita je schopnost tvořit něco nového. Ale ne vše, co je nové, je k něčemu dobré. Bez určitých omezení dokáže nadělat spoustu škody.

Vesmírný řád a matematická preciznost končí u prahu jeho pracovny v elitním Institutu pro pokročilá studia v Princetonu. Právě zde, osvobozen od povinnosti přednášet a zkoušet studenty, tráví Albert Einstein (1879 – 1955) poslední dvě dekády života hledáním jednotné teorie pole.

Vědci dlouho nevěděli, jak otestovat tu nejbizarnější teorii všech dob. Dnes už ale s jistotou víme, že čas neplyne všude stejně. Co přesně ho zpomaluje a jak tento jev nepozorovaně ovlivňuje náš každodenní život?

Co mají společného renesanční malíř, který pitval lidská těla, dramatik bez univerzitního vzdělání a fyzik z patentového úřadu? Všichni změnili svět, často i navzdory okolnostem. A všechny spojuje měsíc duben.

Z rodných Chrlic až k největším vědeckým kapacitám světa. Brno si připomnělo Ernsta Macha, fyzika, jehož myšlenky inspirovaly i samotného Alberta Einsteina. V ulici, která nese jeho jméno, nově přibyla cedule přibližující jeho život a dílo veřejnosti.

Katastrofický velkofilm 2012 vyvolal paniku u veřejnosti i ostrou kritiku od NASA. Režisér se bál o život kvůli Mekce a Severní Korea snímek úplně zakázala.

Mileva Marićová obětovala vědu rodině, ze které ji Einstein vymazal kvůli románku se sestřenicí. Peníze z Nobelovy ceny jí sice měly zajistit klid, ale padly na léčbu syna v sanatoriu. Někdejší elitní fyzička tak skončila v dluzích a zapomnění.

Vnímáme ho jako neúprosnou řeku, která nás nemilosrdně unáší kupředu. Kvantová fyzika ale přichází s děsivou myšlenkou: žádná taková řeka neteče. Co když je celý váš život jen obří kosmický přelud?

O umístění evropského podzemního detektoru gravitačních vln, tzv. Einsteinova teleskopu, se rozhodne na začátku příštího roku. O projekt za 2,5 miliardy eur (zhruba 61 miliard Kč) se aktuálně ucházejí tři lokality. Oznámil to ředitel Fyzikálního ústavu (FZU) Akademie věd ČR Michael Prouza. Projekt, do něhož je zapojeno i Česko, minulý týden v pražském fyzikálním ústavu představili evropští vědci.

Měření z nejmodernějších teleskopů ukazují nemožné. Hodnoty rozpínání vesmíru si odporují a fyzikům docházejí slova. Co přesně se skrývá v temnotě kosmu a proč to mění vše, co doposud známe?

Jen málokdo si asi dokáže dnes představit život bez satelitní navigace. GPS využívá dnes spoustu lidí. Pro některé je samozřejmě životně důležitá, jde o lidi jako námořníci, letci, záchranáři, členové horské služby a podobně. Ale i běžní lidé dnes již normálně využívají satelitní navigaci například při cestách autem, turistice,…

Albert Einstein tento jev nenáviděl. Nazval ho strašidelným působením na dálku. Proč kvantové provázání boří veškeré zákony logiky a jak dokazuje, že náš vesmír je dost možná jen iluze.

Stephen Hawking učinil objev, který dodnes děsí fyziky. Černé díry nejsou úplně černé. Pomalu se vypařují. Kam ale zmizí všechno, co kdy spolkly? Proč kvůli tomu může hrozit absolutní kolaps fyziky.

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.

Vypadá to jako čirá hollywoodská fantazie, ale pravda je mnohem více fascinující. Pojďme se podívat do hlubin vesmíru na fenomén, který vědci dlouho považovali za tabu.

Myslím, že po spoustě vážných témat je na čase trochu odlehčit a představit spíše odpočinkový text bez nějaké složité fyziky a dalších věcí náročných na pochopení. Proto jsem se rozhodl, že si dnes probereme některé výroky a historky připisované slavným astronautům či fyziků. Samozřejmě nemůžeme minout ani ty nejslavnější, takže se dostaneme i k prvnímu muži na Měsíci Neilu Armstrongovi a k nejslavnějšímu fyzikovi všech dob Albertu Einsteinovi.

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

„Myslím, tedy jsem.“ Tuhle větu zná skoro každý, ale kdo ji vlastně poprvé vyslovil?

Většina z nás má Alberta Einsteina zafixovaného jako rozcuchaného génia s tabulí plnou rovnic. Jenže na jedné z nejzajímavějších fotografií 30. let nestojí před publikem ani v laboratoři. Sedí venku, uvolněně, vedle svého dospělého syna a malého vnuka.

Nacistické Německo mělo špičkové fyziky i ambice, přesto atomovou bombu nedokončilo. Jak by se druhá světová válka změnila, kdyby Hitler získal jadernou zbraň jako první?

Vědci možná objevili pulzar v těsné blízkosti supermasivní černé díry v srdci Mléčné dráhy. Pokud se jeho existence potvrdí, mohl by nabídnout jedinečnou příležitost otestovat Einsteinovu obecnou teorii relativity v nejextrémnějším gravitačním prostředí.

„Bylo by pro něj lepší odejít dřív, než pozná život,“ napsal chladnokrevně otec teorie relativity. Zatímco zachraňoval uprchlíky, syna nechal zavřeného ve Švýcarsku.

Přiřadit vynálezy a objevy k jednotlivým osobám je jednoduché. Dnes si dáme něco těžšího. Například kým byl podle místa narození Einstein? Němcem, Američanem nebo Britem?

Vesmír se už 13,8 miliardy let rozpíná. Nová měření temné energie ale naznačují, že to nemusí pokračovat navždy. Podle výpočtů fyzika z Cornellovy univerzity by se jednou mohl proces otočit a všechno by nakonec spadlo zpátky do jediného bodu.

Nacházíme se v bodě historie, který se v něčem nápadně podobá vědecké revoluci na přelomu 19. a 20. století. Tehdy stará fyzika narazila na jevy, které nedokázala vysvětlit a musela ustoupit teorii, která je vysvětlovala. To umožnilo lidstvu pokračovat dál. Ostatně bez nové teorie relativity bychom dnes neměli třeba satelity.

Z čisté teorie se stal nástroj zkázy, který změnil svět. Kdo ale rozhodl o tom, že se věda použije k zabíjení? Stopa vede od Einsteinova stolu až do oválné pracovny Bílého domu.

Zatímco jména jako Albert Einstein nebo Nikola Tesla zná každý školák, jméno Williama Jamese Sidise zůstává záhadou. Přitom právě Sidis bývá psychology a historiky označován za pravděpodobně nejchytřejšího člověka, který kdy kráčel po této planetě.

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti. Podle závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se na nezákonném odsouzení a následné popravě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.

Lidé na celém světě se neučí stejným způsobem. O tom podává hlavní svědectví neurodiverzita. Hlavní příklady představuje porucha autistického spektra (PAS) a také porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Ty jsou často vnímány jako výzvy, ale existuje spousta důkazů o tom, že právě tyto výzvy znamenají zdroj kreativity i jedinečné geniality. Tento článek představí slavné a známé osobnosti s PAS a ADHD, kteří tuto svoji “jinakost” dokázaly využít bezesporu jako silnou stránku.

Tento mladý Belgičan s IQ přesahujícím hranici 145 bodů se stal globálním fenoménem nikoliv proto, že by uměl rychle počítat z hlavy, ale díky svému odhodlání vyřešit největší problém lidstva. Biologickou konečnost.

Symbolické Hodiny soudného dne se posunuly. Vědci varují, že lidstvo je nejblíže globální katastrofě v celé své historii. Co stojí za úbytkem drahocenných sekund a proč rok 2026 vnímá vědecká elita jako kritický bod zlomu pro naši existenci?

Když se řekne geniální fyzik, většině lidí se automaticky vybaví Albert Einstein nebo Stephen Hawking. V posledních letech se však v nejuznávanějších akademických kruzích čím dál častěji skloňuje jméno Sabriny Gonzalez Pasterski.

V kontextu současného napětí na domácí politické scéně mne napadá výrok, který kdysi s nadsázkou sobě vlastní pronesl Jan Werich, skvělý herec a komik: „Každý starý blbec byl jednou mladý blbec!“. Z jeho názoru na mne dýchá svatá pravda, síla životních zkušeností, chcete-li též vlastních kotrmelců!  Když z povzdálí sleduji vzrůstající nevraživost občanskou, velmi si přeji uklidnění a srovnání se všech aktérů na nové pomyslné startovní čáře se stejnými pravidly pro budoucí tahy na šachovnici.

O protonech, neutronech a elektronech nás ve škole učili. Miony jsou ale pro většinu lidí velkou neznámou. V podstatě nemají pozemský původ. Přilétají z vesmíru a vlastně by měly zaniknout ještě v atmosféře. Miony ale mají v rukávu nečekaný trumf.

Snímek o mimozemšťanovi E. T. snažícím se najít cestu zpátky domů měl premiéru 11. června 1982. K nám doputoval o 3 roky později. Režie se ujal Steven Spielberg, který už měl v té době za sebou trhák Čelisti. I u tohoto filmu se proto počítalo s úspěchem, ten však předčil všechna očekávání.

Zatímco Albert Einstein má pověst nepřekonatelně geniálního vědce, jeho syn Eduard měl životní cestu zcela jinou. Podle dochovaných záznamů trpěl schizofrenií, více než tři desítky let byl v ústavu a jeho otec o něm dokonce hovořil jako o „neřešitelném problému“.

Bulletin atomových vědců v úterý oznámil, o kolik vteřin do půlnoci se hodiny soudného dne v roce 2026 posunou. Hodiny soudného dne jsou symbolické hodiny, které v roce 1947 vytvořila organizace založená Albertem Einsteinem, Robertem Oppenheimerem a dalšími vědci podílejícími se na projektu Manhattan, aby varovala před rizikem jaderného konfliktu a případně dalších globálních hrozeb. Tehdy zbývalo do konce světa, do apokalypsy, sedm minut, dnes je ručička vzdálená jen něco málo přes minutu.

Warren Buffett ve světě proslul především jako úspěšný investor. Jeho racionální myšlenky ohledně peněz a přístupu k nim změnily celý investiční svět. V jednom z posledních rozhovorů tento pětadevadesátiletý miliardář vyjádřil velké znepokojení nad vývojem umělé inteligence (AI). Vysokou míru nejistoty, kterou s sebou přináší, přirovnal k hrozbám, kterých se během své kariéry nejvíce obával – jaderným zbraním.

Jen málokdo si asi dokáže dnes představit život bez satelitní navigace. GPS využívá dnes spoustu lidí. Pro některé je samozřejmě životně důležitá, jde o lidi jako námořníci, letci, záchranáři, členové horské služby a podobně. Ale i běžní lidé dnes již normálně využívají satelitní navigaci například při cestách autem, či turistice. Využívání této technologie je přitom možné zejména díky dvěma lidem. Prvním je Albert Einstein, který objevil speciální a obecnou relativitu, jejíchž efekty je při používání satelitní navigace nutné uvažovat. Druhou je americká matematička Gladys West. Jen málokdy můžeme říci, že v některé oblasti má někdo stejně zásluhy jako Einstein, ale v případě Gladys West je to zcela na místě. Na světě neexistuje snad nikdo, kdo by se o rozvoj GPS a satelitní navigace obecně zasloužil více. A protože tato žena nedávno zemřela, podíváme se dnes na její život trochu podrobněji.

V únoru 2024 vyšel na tomto serveru můj článek Disertace, která změnila fyziku: sto let vlnově-částicové duality, v němž jsem připomněl blížící se stoleté výročí disertace Louise de Broglie, v níž rozšířil Einsteinovu revoluční myšlenku vlnově-částicové duality fotonu, na hmotné částice, konkrétně elektron. Jeho myšlenka, která byla snad ještě revolučnější než Einsteinova, byla pro Schrödingera výchozím bodem při formulaci své rovnice. Připomínám závěrečný odstavce mého článku:

Na sociálních sítích se znovu objevila virální teorie.

Před 150 lety se narodila Elsa Einsteinová – sestřenice Alberta Einsteina z matčiny i otcovy strany a zároveň jeho druhá žena. Elsa je v historii vzpomínána jako silná osobnost, která dokázala kočírovat život slavného fyzika a poskytnout mu domácí zázemí potřebné k vědecké práci. Ve skutečnosti bylo jejich manželství stíháno Einsteinovými nevěrami a otevřeně přiznanou náklonností k Elsině dvacetileté dceři.

Na Marsu neplatí stejný čas jako na Zemi – a není to metafora. Kvůli rozdílné gravitaci a relativistickým efektům tam čas plyne jinak, což ovlivňuje řízení misí i plány na budoucí kolonii. Vědci teď čelí nové výzvě: jak přesně měřit „marťanský čas“.

Červí díry si popkultura zvykla kreslit jako kosmické zkratky: tunely, kterými se dá přeskočit kus vesmíru – případně i času. Nový výklad ale tvrdí, že tahle představa míří vedle. Podle výzkumu astrofyzika Enriqueho Gaztañagy a jeho kolegů nemusí Einstein–Rosenovy mosty fungovat jako průchody pro cestování napříč prostorem vůbec. Mohou být něčím fundamentálnějším: propojením dvou opačných směrů času.

Společnost Mattel uvedla na trh nový druh panenek - tentokrát jde o panenky s autismem. Pokračuje tak trend výroby handicapovaných panenek za účelem zesílení povědomí a tolerance. Dřív vznikla i Barbie s cukrovkou či nevidomá.

Slabší měsíční gravitace způsobuje, že tam čas ubíhá o něco rychleji. Čínský software LTE440 tuto odchylku automaticky a přesně srovnává se Zemí. Bez této korekce by navigační chyby rychle narostly do obřích rozměrů.

Brněnský rodák Kurt Gödel změnil matematiku a byl parťákem Einsteina. Jeho konec byl ale tragický. Zemřel hlady kvůli bizarnímu strachu z otravy.

Nemusíte věřit v posmrtný život, ale asi se všichni shodnou, že zesnulým by měl být dopřán klid. Ne všem se ho ale dostane: při pitvě jsou jim odebrány i ukradeny orgány a jejich tělo ještě putuje po světě. Posmrtné osudy mohou být skutečně různé.

Cestování časem není jen doménou sci-fi filmů – podle Einsteinovy relativity se s časem skutečně dá manipulovat. Gravitace i rychlost ovlivňují jeho tok, a i když jsou rozdíly minimální, věda je dokáže přesně změřit – třeba mezi základnou a vrcholem mrakodrapu.

Špagetový chilli pizza sendvič nebo srnčí steaky podávané s banánem. Tak zní některé z netradičních pokrmů, které si oblíbily slavné osobnosti. V některých případech se jedná o bizarní kombinace, v jiných však jde o sladká překvapení, která by leckdo rád vyzkoušel.

Romantická komedie I.Q. z roku 1994 patří k těm filmům, které diváci často „objeví“ až napodruhé. O to víc pak překvapí, jak silnou hereckou sestavu se tehdy podařilo dát dohromady. Meg Ryan, Tim Robbins (67) a Walter Matthau (†79) se sešli v lehce pohádkovém příběhu, který si z historie vypůjčil slavné jméno Alberta Einsteina, ale naložil s ním s velkou dávkou fantazie a humoru.

Čas je relativní. Neexistuje tedy jeden naprosto přesný a univerzální čas – jeho plynutí závisí na řadě faktorů, například na gravitaci, rychlosti pohybu nebo místě, kde se nacházíme.

Průkopník kvantového počítání hovoří o tom, jak by na jeho experimenty reagoval Albert Einstein, o bublině v této technologii a o paralelách mezi fyzikou a jeho novým koníčkem: magií

S nadsázkou lze říct, že existují dva druhy lidí. Ti, kteří ve škole matematiku milovali a ti, kteří jí nesnášeli. Matematika prostě budí emoce už od první třídy. Jedná se ale o předmět důležitý, který rozvíjí logické myšlení, trpělivost i kreativitu. Když se řekne, že matematika je jazykem vědy, řadu lidí to ještě nepřesvědčí o tom, že má význam i pro běžný život. I tak tomu ale stoprocentně je.