Albert Einstein

Nacistické Německo mělo špičkové fyziky i ambice, přesto atomovou bombu nedokončilo. Jak by se druhá světová válka změnila, kdyby Hitler získal jadernou zbraň jako první?

Vědci možná objevili pulzar v těsné blízkosti supermasivní černé díry v srdci Mléčné dráhy. Pokud se jeho existence potvrdí, mohl by nabídnout jedinečnou příležitost otestovat Einsteinovu obecnou teorii relativity v nejextrémnějším gravitačním prostředí.

„Bylo by pro něj lepší odejít dřív, než pozná život,“ napsal chladnokrevně otec teorie relativity. Zatímco zachraňoval uprchlíky, syna nechal zavřeného ve Švýcarsku.

Přiřadit vynálezy a objevy k jednotlivým osobám je jednoduché. Dnes si dáme něco těžšího. Například kým byl podle místa narození Einstein? Němcem, Američanem nebo Britem?

Vesmír se už 13,8 miliardy let rozpíná. Nová měření temné energie ale naznačují, že to nemusí pokračovat navždy. Podle výpočtů fyzika z Cornellovy univerzity by se jednou mohl proces otočit a všechno by nakonec spadlo zpátky do jediného bodu.

Nacházíme se v bodě historie, který se v něčem nápadně podobá vědecké revoluci na přelomu 19. a 20. století. Tehdy stará fyzika narazila na jevy, které nedokázala vysvětlit a musela ustoupit teorii, která je vysvětlovala. To umožnilo lidstvu pokračovat dál. Ostatně bez nové teorie relativity bychom dnes neměli třeba satelity.

Z čisté teorie se stal nástroj zkázy, který změnil svět. Kdo ale rozhodl o tom, že se věda použije k zabíjení? Stopa vede od Einsteinova stolu až do oválné pracovny Bílého domu.

Zatímco jména jako Albert Einstein nebo Nikola Tesla zná každý školák, jméno Williama Jamese Sidise zůstává záhadou. Přitom právě Sidis bývá psychology a historiky označován za pravděpodobně nejchytřejšího člověka, který kdy kráčel po této planetě.

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti. Podle závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se na nezákonném odsouzení a následné popravě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.

Lidé na celém světě se neučí stejným způsobem. O tom podává hlavní svědectví neurodiverzita. Hlavní příklady představuje porucha autistického spektra (PAS) a také porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Ty jsou často vnímány jako výzvy, ale existuje spousta důkazů o tom, že právě tyto výzvy znamenají zdroj kreativity i jedinečné geniality. Tento článek představí slavné a známé osobnosti s PAS a ADHD, kteří tuto svoji “jinakost” dokázaly využít bezesporu jako silnou stránku.

Tento mladý Belgičan s IQ přesahujícím hranici 145 bodů se stal globálním fenoménem nikoliv proto, že by uměl rychle počítat z hlavy, ale díky svému odhodlání vyřešit největší problém lidstva. Biologickou konečnost.

Symbolické Hodiny soudného dne se posunuly. Vědci varují, že lidstvo je nejblíže globální katastrofě v celé své historii. Co stojí za úbytkem drahocenných sekund a proč rok 2026 vnímá vědecká elita jako kritický bod zlomu pro naši existenci?

Když se řekne geniální fyzik, většině lidí se automaticky vybaví Albert Einstein nebo Stephen Hawking. V posledních letech se však v nejuznávanějších akademických kruzích čím dál častěji skloňuje jméno Sabriny Gonzalez Pasterski.

V kontextu současného napětí na domácí politické scéně mne napadá výrok, který kdysi s nadsázkou sobě vlastní pronesl Jan Werich, skvělý herec a komik: „Každý starý blbec byl jednou mladý blbec!“. Z jeho názoru na mne dýchá svatá pravda, síla životních zkušeností, chcete-li též vlastních kotrmelců!  Když z povzdálí sleduji vzrůstající nevraživost občanskou, velmi si přeji uklidnění a srovnání se všech aktérů na nové pomyslné startovní čáře se stejnými pravidly pro budoucí tahy na šachovnici.

O protonech, neutronech a elektronech nás ve škole učili. Miony jsou ale pro většinu lidí velkou neznámou. V podstatě nemají pozemský původ. Přilétají z vesmíru a vlastně by měly zaniknout ještě v atmosféře. Miony ale mají v rukávu nečekaný trumf.

Snímek o mimozemšťanovi E. T. snažícím se najít cestu zpátky domů měl premiéru 11. června 1982. K nám doputoval o 3 roky později. Režie se ujal Steven Spielberg, který už měl v té době za sebou trhák Čelisti. I u tohoto filmu se proto počítalo s úspěchem, ten však předčil všechna očekávání.

Zatímco Albert Einstein má pověst nepřekonatelně geniálního vědce, jeho syn Eduard měl životní cestu zcela jinou. Podle dochovaných záznamů trpěl schizofrenií, více než tři desítky let byl v ústavu a jeho otec o něm dokonce hovořil jako o „neřešitelném problému“.

Bulletin atomových vědců v úterý oznámil, o kolik vteřin do půlnoci se hodiny soudného dne v roce 2026 posunou. Hodiny soudného dne jsou symbolické hodiny, které v roce 1947 vytvořila organizace založená Albertem Einsteinem, Robertem Oppenheimerem a dalšími vědci podílejícími se na projektu Manhattan, aby varovala před rizikem jaderného konfliktu a případně dalších globálních hrozeb. Tehdy zbývalo do konce světa, do apokalypsy, sedm minut, dnes je ručička vzdálená jen něco málo přes minutu.

Warren Buffett ve světě proslul především jako úspěšný investor. Jeho racionální myšlenky ohledně peněz a přístupu k nim změnily celý investiční svět. V jednom z posledních rozhovorů tento pětadevadesátiletý miliardář vyjádřil velké znepokojení nad vývojem umělé inteligence (AI). Vysokou míru nejistoty, kterou s sebou přináší, přirovnal k hrozbám, kterých se během své kariéry nejvíce obával – jaderným zbraním.

Jen málokdo si asi dokáže dnes představit život bez satelitní navigace. GPS využívá dnes spoustu lidí. Pro některé je samozřejmě životně důležitá, jde o lidi jako námořníci, letci, záchranáři, členové horské služby a podobně. Ale i běžní lidé dnes již normálně využívají satelitní navigaci například při cestách autem, či turistice. Využívání této technologie je přitom možné zejména díky dvěma lidem. Prvním je Albert Einstein, který objevil speciální a obecnou relativitu, jejíchž efekty je při používání satelitní navigace nutné uvažovat. Druhou je americká matematička Gladys West. Jen málokdy můžeme říci, že v některé oblasti má někdo stejně zásluhy jako Einstein, ale v případě Gladys West je to zcela na místě. Na světě neexistuje snad nikdo, kdo by se o rozvoj GPS a satelitní navigace obecně zasloužil více. A protože tato žena nedávno zemřela, podíváme se dnes na její život trochu podrobněji.

V únoru 2024 vyšel na tomto serveru můj článek Disertace, která změnila fyziku: sto let vlnově-částicové duality, v němž jsem připomněl blížící se stoleté výročí disertace Louise de Broglie, v níž rozšířil Einsteinovu revoluční myšlenku vlnově-částicové duality fotonu, na hmotné částice, konkrétně elektron. Jeho myšlenka, která byla snad ještě revolučnější než Einsteinova, byla pro Schrödingera výchozím bodem při formulaci své rovnice. Připomínám závěrečný odstavce mého článku:

Na sociálních sítích se znovu objevila virální teorie.

Před 150 lety se narodila Elsa Einsteinová – sestřenice Alberta Einsteina z matčiny i otcovy strany a zároveň jeho druhá žena. Elsa je v historii vzpomínána jako silná osobnost, která dokázala kočírovat život slavného fyzika a poskytnout mu domácí zázemí potřebné k vědecké práci. Ve skutečnosti bylo jejich manželství stíháno Einsteinovými nevěrami a otevřeně přiznanou náklonností k Elsině dvacetileté dceři.

Na Marsu neplatí stejný čas jako na Zemi – a není to metafora. Kvůli rozdílné gravitaci a relativistickým efektům tam čas plyne jinak, což ovlivňuje řízení misí i plány na budoucí kolonii. Vědci teď čelí nové výzvě: jak přesně měřit „marťanský čas“.

Červí díry si popkultura zvykla kreslit jako kosmické zkratky: tunely, kterými se dá přeskočit kus vesmíru – případně i času. Nový výklad ale tvrdí, že tahle představa míří vedle. Podle výzkumu astrofyzika Enriqueho Gaztañagy a jeho kolegů nemusí Einstein–Rosenovy mosty fungovat jako průchody pro cestování napříč prostorem vůbec. Mohou být něčím fundamentálnějším: propojením dvou opačných směrů času.

Společnost Mattel uvedla na trh nový druh panenek - tentokrát jde o panenky s autismem. Pokračuje tak trend výroby handicapovaných panenek za účelem zesílení povědomí a tolerance. Dřív vznikla i Barbie s cukrovkou či nevidomá.

Slabší měsíční gravitace způsobuje, že tam čas ubíhá o něco rychleji. Čínský software LTE440 tuto odchylku automaticky a přesně srovnává se Zemí. Bez této korekce by navigační chyby rychle narostly do obřích rozměrů.

Brněnský rodák Kurt Gödel změnil matematiku a byl parťákem Einsteina. Jeho konec byl ale tragický. Zemřel hlady kvůli bizarnímu strachu z otravy.

Nemusíte věřit v posmrtný život, ale asi se všichni shodnou, že zesnulým by měl být dopřán klid. Ne všem se ho ale dostane: při pitvě jsou jim odebrány i ukradeny orgány a jejich tělo ještě putuje po světě. Posmrtné osudy mohou být skutečně různé.

Cestování časem není jen doménou sci-fi filmů – podle Einsteinovy relativity se s časem skutečně dá manipulovat. Gravitace i rychlost ovlivňují jeho tok, a i když jsou rozdíly minimální, věda je dokáže přesně změřit – třeba mezi základnou a vrcholem mrakodrapu.

Špagetový chilli pizza sendvič nebo srnčí steaky podávané s banánem. Tak zní některé z netradičních pokrmů, které si oblíbily slavné osobnosti. V některých případech se jedná o bizarní kombinace, v jiných však jde o sladká překvapení, která by leckdo rád vyzkoušel.

Romantická komedie I.Q. z roku 1994 patří k těm filmům, které diváci často „objeví“ až napodruhé. O to víc pak překvapí, jak silnou hereckou sestavu se tehdy podařilo dát dohromady. Meg Ryan, Tim Robbins (67) a Walter Matthau (†79) se sešli v lehce pohádkovém příběhu, který si z historie vypůjčil slavné jméno Alberta Einsteina, ale naložil s ním s velkou dávkou fantazie a humoru.

Čas je relativní. Neexistuje tedy jeden naprosto přesný a univerzální čas – jeho plynutí závisí na řadě faktorů, například na gravitaci, rychlosti pohybu nebo místě, kde se nacházíme.

Průkopník kvantového počítání hovoří o tom, jak by na jeho experimenty reagoval Albert Einstein, o bublině v této technologii a o paralelách mezi fyzikou a jeho novým koníčkem: magií

S nadsázkou lze říct, že existují dva druhy lidí. Ti, kteří ve škole matematiku milovali a ti, kteří jí nesnášeli. Matematika prostě budí emoce už od první třídy. Jedná se ale o předmět důležitý, který rozvíjí logické myšlení, trpělivost i kreativitu. Když se řekne, že matematika je jazykem vědy, řadu lidí to ještě nepřesvědčí o tom, že má význam i pro běžný život. I tak tomu ale stoprocentně je.

Nastává obobí roku, kdy přemýšlíme o čase mnohem víc a s většími emocemi než jindy. Čas nám opět skočí o jedno číslo kupředu. Věděli jste ale, že s časem na Marsu je to mnohem složitější než na Zemi. Třeba že tam plyne rychleji?

Rok 1937 byl jedním z nejhorších v historii první republiky. Vánoční poselství dvou velkých osobností tomu odpovídalo. Jejich apel světu zůstal bohužel nevyslyšen a brzy mělo být ještě hůř.

Einsteinova věta o představivosti a vědění se stala ikonickým citátem – a zároveň jedním z nejvíce dezinterpretovaných. Ve skutečnosti tímto výrokem neoslavil volnou fantazii, ale podtrhl klíčovou roli představivosti jako nástroje vědeckého poznání.

Jak rychle plyne čas na jiné planetě a proč na tom vůbec záleží? Nový výzkum odhaluje, že Mars má vlastní tempo, které může ovlivnit navigaci, komunikaci i sny o jeho osídlení.

Každý máme ve svém okolí někoho, komu známí stále volají s tím, aby rozřešil jejich spory o to, jaké je hlavní město Venezuely nebo jaká je nejvyšší hora Demokratické republiky Kongo. Takový „přítel na telefonu“ je někdo, kdo oplývá nadprůměrnými všeobecnými znalostmi a jen tak něco jej nezaskočí. Mohlo by se to zdát jako sice zajímavá, ale poměrně zbytečná vlastnost. To je ale špatný pohled.

Dnes je tomu 125 let od dne, kdy Max Planck přednesl svou teorii o kvantové povaze energie. Z jeho objevu vzešla úplně nová oblast fyziky, díky které dnes máme mobilní telefony, počítače, lasery, a brzy již i kvantové počítače. Proč se ale na fyzikální postuláty nalepila doslova kvanta podvodníků? Jaké kvantové zázraky slibuje Deepak Chopra? Proč současný šéf administrace zdravotních služeb USA Mehmet Oz propaguje kvantový welness? A kdo platí českým kvantovým expertům desetitisíce korun za kvantově léčitelské licence?

Rychlejší ubíhání času na Marsu potvrdili američtí vědci v nedávném výzkumu, ve kterém se odkazují i na dřívější teorie obecné relativity fyzika Alberta Einsteina. Zjištění jsou důležitá pro budoucí mise i plány pro osídlení. Astronauti tak mohou vyřešit například seřízení hodinek se Zemí.

Od časů Isaaca Newtona až po moderní fyziku zůstává gravitace jedním z nejzáhadnějších fenoménů, který vědci zkoumají na všech možných škálách.

Brazilec Oscar se ve věku 34 let rozhodl ukončit svou profesionální kariéru. Záložník momentálně jedná o předčasném ukončení smlouvy se současným zaměstnavatelem ze Sao Paula, která by jinak platila do konce roku 2027. K tomuto kroku ho vedly vleklé zdravotní potíže, včetně nedávné hospitalizace v nemocnici po kolapsu. Oscar, jenž se proslavil v Chelsea a v brazilské reprezentaci, kde vstřelil jediný gól při drtivé prohře s Německem na MS v roce 2014, by brzy měl vše také oficiálně oznámit.

JUDr. Milada Horáková čelila justiční vraždě s neuvěřitelnou statečností. Její poslední dopisy jsou srdcervoucím svědectvím o síle ducha a nezměrné brutalitě totalitního zla.

Kdyby se měli Isaac Newton a Albert Einstein postavit na něčí ramena, aby dále viděli, byl by to nepochybně také Aristotelés. I po více jak dvou tisíciletích nepřestává udivovat.

V úterý by Ladislav Smoljak oslavil 94. narozeniny. Režisér a cimrmanolog nebyl jen vědec s vizáží Einsteina, ale i muž, který miloval ženy. Co dělají jeho děti?

V ateliéru brněnské výtvarnice Miroslavy Maixnerové rok vznikalo výjimečné dílo – velkoformátový portrét Alberta Einsteina. Autorka při jeho tvorbě musela překonat mnoho uměleckých i osobních výzev. V rozhovoru prozrazuje, jak se postupně sžila s Einsteinem, proč [...]

Pokud chtěla třícípá hvězda uvařit jakýsi antidort pejska a kočičky a poskládat nové auto jen z prvků, které zákazníkům nevoní, přiblížila se sakra blízko ideálu. Známe klíčové parametry a minimálně z pohledu české klientely jsme paf.

Červí díra? Že jste o ní ještě neslyšeli a že nevíte, o co jde? Fanoušci sci-fi vědí, že takzvaná červí díra souvisí s cestováním hypotetickým tunelem v časoprostoru, který spojuje dvě vzdálená místa ve vesmíru. A vystudovaní fyzikové si pravděpodobně ze školy pamatují, že poprvé „tunel“ popsali Albert Einstein a Nathan Rosen v roce 1935. Aniž by tušili, že „tunel“ bude mít dnes i jiný význam.

Géniové to v životě nemají lehké, ne vždy je okolí docení včas a mohou si proto připadat poněkud odstrčení. Vysoká inteligence je totiž často spíš stigmatem a protlouci se s ní v běžném životě není sranda. Oproti tomu chytrým fiktivním postavám nechybí i správně velká špetka humoru.

Taková filmová proměna tady snad nebyla od doby, kdy si Yvetta Blanarovičová zahrála u Zdeňka Trošky čertíka. Dlouho jí ho nikdo neodpáral. A zdá se, že herečka Anna Jiřina Daňhelová jí bude brzy šlapat na paty.

Boj polistopadového kartelu proti mé osobě trvá už 14 let. Pravděpodobný premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl na mimořádné schůzi, kterou k jeho střetu zájmů svolaly strany končící vládní koalice. Začal kritikou médií, citoval Alberta Einsteina a následně začal vyprávět příběh vzniku a rozvoje společnosti Agrofert. Babiš chystá podle dostupných informací s Agrofertem „nevratný krok“. O jaký krok se má jednat, není jasné. Veřejné vyjádření, jak vyřeší střet zájmů po jmenování premiérem, chce po…

Každá významná osobnost měla svůj vlastní drobný stravovací rituál, který o ní prozrazoval víc než dlouhé memoáry. Ať už šlo o geniálního vědce, legendárního zpěváka nebo hlavu státu, jejich jídelní návyky často odrážely dobu, temperament i tiché chvíle soukromí.

Poznáte podle popisu či zásluh v podobě uměleckých děl či vynálezů největší osobnosti naší historie? Pojďte se o tom přesvědčit v našem dnešním kvízu, v němž si tyto velikány a velikánky připomeneme.

Teorie relativity Alberta Einsteina změnila naše chápání prostoru, času a gravitace, selhává ale u řešení samotného Velkého třesku. V okamžiku zrodu kosmu se fyzikovy rovnice rozpadly, což do dnešních dnů brání vědcům ve vytvoření kompletního obrazu o vesmíru. Změnit by to mohla takzvaná numerická relativita.