Alexandr I.

Měl to být žold pro vojáky carské armády i pohotovostní pokladna cara Alexandra I., který se účastnil dlouhého tažení korunovaného bitvou u Slavkova. Část sudů zlata a stejný počet sudů stříbra ale zmizela neznámo kam.

Před 220 lety došlo k bitvě u Slavkova, díky níž se francouzský císař Napoleon stal pánem Evropy. Jeho armáda na Moravě slavně porazila spojená rusko-rakouská vojska cara Alexandra I. a císaře Františka II., v nesmírné řeži padlo kolem 21 tisíc lidí. Až do našich dnů se vypráví o tom, že vítězi pomohl k nesmrtelnému triumfu zázrak.

Pod kopcem Santon u Tvarožné na Brněnsku v sobotu odpoledne proběhla tradiční rekonstrukce bitvy u Slavkova, známé také jako bitva tří císařů. Letošní ročník byl s ohledem na 220. výročí události největší za poslední roky – účastnilo se zhruba 1600 nadšenců z 18 zemí světa, se 100 koňmi a 20 děly. Prostor bojiště se oproti obvyklým 200 krát 250 metrům rozšířil na 250 krát 400 metrů. V okolí parkovalo 8000 aut, bitevní ukázce přihlíželo odhadem 20 000 lidí, řekl policejní mluvčí David Chaloupka.

Tvarožná (Brněnsko) - Americký herec Mark Schneider se dnes při rekonstrukci bitvy tří císařů nedaleko Tvarožné na Brněnsku rozloučil s postavou Napoleona. Francouzského panovníka ztvárňoval posledních 20 let. "Byla to největší pocta, které se mi mohlo dostat," řekl novinářům Schneider. Napoleon patřil už v dětství k jeho hrdinům. Nástupce prozatím organizátoři nevybrali, je tak možné, že v příštích letech se budou bitevní ukázky odehrávat bez Napoleona.

Slavkovský poklad, šest sudů napěchovaných zlatem a šest stříbrem, patří k těm nejbájnějším. Někteří jej považují za pohádku, jiní věří tomu, že na krvavém bitevním poli čeká na objevitele. V pondělí tomu bude 220 let, co jej tam Rusové zakopali. Walter Pavliš je přesvědčený o tom, že se našly informace vedoucí k pokladu. Pátrá po něm 20 let.

Původně renesanční zámek byl později barokně přestaven a pak v první polovině 19. století byl znovu přestavěn pro rakouského kancléře, knížete Klementa Václava Metternicha.

Na bojiště slavné bitvy tří císařů míří regiment hulánů, který kopíruje trasu vojsk na místo její letošní rekonstrukce, která má být podle pořadatelů vzhledem k 220. výročí události největší za poslední roky. Příjezd hulánů v neděli před radnici na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově přilákal stovky lidí.

Uprostřed polí pod Krušnými horami se skrývá nenápadný lesík. Pod kamennou mohylou zde leží ostatky deseti tisíc vojáků, kteří padli v krvavé bitvě u Chlumce roku 1813. Nikde jinde v ČR nenajdeme hrob s takovým počtem obětí.

Slavkov u Brna si pořídí AI Napoleona, s nímž bude možné si prostřednictvím telefonního sluchátka promluvit o jeho vojenských úspěších, životě i době. Divák před sebou uvidí mluvícího francouzského císaře, odpovědi za něj vygeneruje umělá inteligence. Avatar bude jednou ze zajímavostí nové expozice, která bude otevřena v květnu příštího roku.

Letošní rekonstrukce bitvy u Slavkova bude vzhledem k 220. výročí události největší za poslední roky. Pořadatelé očekávají zhruba 1600 účastníků, v posledních letech jich…

Bitva u Borodina byla bitva mezi Napoleonovou Grande Armée (Velká armáda), a ruskou carskou armádou vedenou polním maršálem Michailem Kutuzovem. Uskutečnila se 7. září 1812 u místa Borodino, 125 km západně od Moskvy. Byla největší a nejkrvavější bitvou ruské kampaně, které se zúčastnilo více než 250 000 mužů a která si vyžádala přibližně 80 000 […]

Se svým smutkem se ukryl na toaletu. Před chvílí dorazila do Carského Sela caru Alexandrovi zpráva, že jeho milovaná dcera Sofie zemřela. Po čtvrthodině se vrací do salonu. V přípravách na plánované manévry pokračuje bez mrknutí oka.

Alexandr Sergejevič Puškin bývá nazýván otcem moderní ruské literatury, ale jeho život vypadal spíš jako divoký román plný intrik, skandálů, soubojů a nakonec i tragického konce, který se stal legendou.

Alexandr I. Řecký byl král s neobyčejným osudem. Když jeho psa napadly opice, tak neváhal zasáhnout. Boj o záchranu čtyřnohého přítele se mu však stal osudným, protože na následky boje sám zemřel.

Na konci 19. století zde prováděli ruští vědci experimenty s vysoce infekčními onemocněními, mimo jiné s morem nebo cholerou. Vyvíjela se zde také protilátka proti tetanu. Tvrz Alexander pojmenovaná podle ruského cara Alexandra I. se nachází ve Finském zálivu nedaleko Petrohradu a původně byla součástí obranného systému hlavního města.

Analýza DNA vojáků pohřbených v masovém hrobě u Vilniusu vyvrací dlouholeté domněnky o hlavních příčinách zkázy Grande Armée.

Mohyla míru a její okolí zkrásnělo. Stalo se tak v rámci rozsáhlé rekonstrukce před 220. výročím bitvy tří císařů u Slavkova. Ale nejdříve pár slov o samotné mohyle.

Szarlotka je polský jablečný koláč, který v sobě nese víc než jen chuť jablek a křehkého těsta. Na první pohled sice působí nenápadně, ale za receptem se skrývá bohatá historie propojující francouzský šarm s polskou kuchařskou invencí. V každém kousku tak ochutnáte tradici, která přežila celé generace, a dezert, jež si díky své jednoduchosti i variabilitě získal místo na stolech po celé Evropě.

Teplice, nejstarší lázeňské město v Česku, lákají svou historií, slavnými osobnostmi, wellness i krásnými parky. Dnes nabízejí příjemný mix tradice, moderního ubytování, kavárenské atmosféry a parkové pohody – ideál pro prodloužený víkend plný inspirace a odpočinku.

Oči celého světa se upínají na páteční setkání Donalda Trumpa s Vladimírem Putinem, které hostí vojenská základna na Aljašce. Američané mohou těžit z výhody domácího hřiště. Místo má ale symboliku i pro Rusy, kdysi byla totiž Aljaška jejich.

Boris Akunin, vlastním jménem Grigorij Čchartišvili, narozen 1956, začínal jako autor mimořádně populárních retrodetektivek z konce 19. a začátku 20. století. Poté, co si zajistil finanční nezávislost, se začal věnovat projektům, které sám pokládal za zajímavé. Vytvořil desetidílný cyklus Dějiny ruského státu.

Bylo mu šestadvacet, když se v červnové noci roku 1903 krčil v temném úkrytu za zrcadlem. Král Alexandr Obrenović drží manželku Dragu za ruku a cítí, jak se chvěje. Zpoza tajných dveří jejich úkrytu doléhají tlumené výkřiky, výstřely a dusot bot.

Na pohled působí jako exotická ozdoba zahrady, ve skutečnosti ale spaluje kůži a ničí přírodu. Likvidaci invazivního bolševníku nařizuje i zákon. A není to nic snadného.

Některé věci dokážou zlepšit den lusknutím prstu. Třeba dobře osmažené hranolky. Dáte si pár kousků a svět je hned o něco lepší místo. Kdo ale stojí za objevením něčeho tak dobrého, jako jsou bramborové hranolky? Jedna verze příběhu vede do Francie, druhá do Belgie. A obě jsou stejně křupavé.

Kdyby lékaři nohu krále Alexandra I. amputovali, nemuselo to skončit fatálně. Jenže se dohadovali, báli se odpovědnosti, až mezitím mladý řecký panovník po dnech kruté agonie skonal. Jak ho mohla kousnout opice? Jednoduše. Zachraňoval svého psa.

Posedět si na lavičce s Napoleonem mohou nově návštěvníci zámku ve Slavkově u Brna, který je spojen s jeho triumfálním vítězstvím v bitvě tří císařů z prosince 1805. Vytvořili ji řezbáři Jan Brlica a Tomáš Dujka. Zámek císaře bude připomínat i videoprojekcí umožňující stát vedle Napoleona při jeho projevu. Vyjednává se o zápůjčce jeho osobních věcí.

KOMENTÁŘ / Ruský vůdce a válečný zločinec Putin miluje a napodobuje dávné i nedávné vladaře eurasijského impéria, ať už Ivana Hrozného, Petra Velikého, Alexandra I., Mikuláše I. a v neposlední řa…

Po porážkách v letech 1812 a 1813 byl bývalý francouzský císař Napoleon Bonaparte poslán do vyhnanství na malý ostrov Elba. Sebevědomý muž zde však navzdory relativní moci a klidu zůstat nehodlal. Sny a tužby po velkolepém návratu, nejen na politické výsluní, brzy převážily a přesně před 210 lety, 26. února 1815, nalodil po důkladné přípravě své vojáky, koně a děla, aby mohl vyrazit zpět směr francouzské pobřeží.

V roce 1821 předložil Alexandr von Benckendorff na stůl cara Alexandra I. nótu o tajných společenstvích v Rusku, především o Děkabristech a Unii blahobytu. Benckendorff požadoval vytvoření tajné policie, která by se do těchto tajných společenství infiltrovala a monitorovala je tak zevnitř. Car Alexandr tomu však tehdy nevěnoval příliš pozornosti. V Rusku totiž v policii panoval tak trochu chaos.

Dunění výstřelů a křik vojáků v zápalu boje. Svědky šarvátky z dob napoleonských válek byli v úterý po sedmnácté hodině diváci na Masarykově náměstí ve Vyškově. Rusko-rakouští spojenci přinutili Francouze k ústupu z města také tentokrát.

Jen stěží najdeme v celé lidské historii zásadnější událost než převrat, který provedli bolševici v Petrohradu 7. listopadu 1917. Šlo však jen o jeden dílek mozaiky a důsledků tehdy nikdo nedohlédl.

Bitva národů, která znamenala konec napoleonské éry, se odehrála ve dnech 16. až 19. října 1813 v polích za hradbami Lipska. Ve své době se jednalo o největší vojenský střet v historii – účastnilo se…

Tělo je pochováno v Paříži na hřbitově Père Lachaise. Další Hudba podle kalendáře připomene kulaté výročí francouzského, převážně operního skladatele Françoise Adriena Boieldieu. Zemřel před 190 lety, 8. října 1834.

Před 90 lety zažil svět jedno úděsné déjà vu. Ulicemi města projíždělo auto s cizím státníkem, načež z davu přihlížejících vystoupil atentátník a vypálil na vůz několik smrtelných ran. Zdá se vám to povědomé? Jistě, tak přece zahynul v Sarajevu v roce 1914 rakouský následník trůnu Ferdinand. Jenže tentokrát se nepsal rok 1914, ale 1934, k atentátu nedošlo v Sarajevu, ale v Marseille, a obětí nebyl Ferdinand, nýbrž jugoslávský král Alexandr I.

Pokud vás baví šperky, bude vás bavit i publikace Precious. Prozradí vám, jakou roli hrají v naší kultuře, kde se vzal název granát i jaký význam mají safíry.

Kdo trochu sleduje politickou scénu, asi nebyl výběrem hostů na oslavě úctyhodných kulatin bývalého premiéra a prezidenta v Den české státnosti překvapen - jak z hlediska českého, tak i mezinárodního.

Když se řekne koloniální říše, většina z nás si vybaví mocnosti jako Španělsko, Velkou Británie či Nizozemsko. Tyto námořní velmoci měly po staletí vliv na formování světa a ovládaly rozsáhlá území v zámoří. Rusko, známé naopak svou expanzí po souši, zůstává v tomto směru méně známé. Přesto i ono podniklo několik zámořských pokusů o kolonizaci, mezi nimiž nechyběly ani Havajské ostrovy.

Pokud cestujete na kole, tak tenhle článek vás nejen poučí, ale rozhodně také pobaví.

„Baltské moře zůstává naším společným prostorem a nikdy nebude majetkem NATO,“ napsalo na Telegramu ruské velvyslanectví ve Stockholmu. V reakci na blížící se vstup Švédska do aliance prý Rusko přijme…

Setkání francouzského císaře Napoleona a jeho rakouského protějšku Františka po bitvě u Slavkova se odehrálo v improvizovaných podmínkách. Němým svědkem schůzky dvou státníků se stalo okolí Spáleného mlýna mezi Žarošicemi a Násedlovicemi

Napoleon se znovu prohnal jižní Moravou. Bitvu tří císařů pozorovaly tisíce diváků u Tvarožné na Brněnsku, jednalo se o největší rekonstrukci od roku 2015. Akce připomíná známou bitvu u Slavkova, ve které Napoleonova vojska porazila rakouskou a ruskou armádu. Zatímco při skutečné bitvě ležel na bojiště jen sněhový poprašek, po více než dvou set letech zasypal pole sníh. Diváky ani historické nadšence ale počasí neodradilo.

Budova Císařských lázní je jednou z nejstarších a nejcennějších staveb ve městě. Jejich název odkazuje k návštěvě císaře Františka Josefa I. i řady dalších panovníků, kteří ve zdejších lázních pobývali. Historie teplických lázní Příběh teplických lázní začal již ve 12. století. Většina lázeňských míst datuje svůj vznik o více než dvě století později.

Na podzim 1805 se Napoleonovi podařilo takřka zničit rakouskou armádu podporovanou ruským carem Alexandrem I., když francouzská vojska obsadila Vídeň a táhla na Moravu. Rakušané a Rusové zdeptaní několika porážkami se stáhli do Olomouce, kde čekali na příchod ruských posil. Zdálo se, že zima boje přeruší, opotřebovací válka ale nebyla po chuti ani jedné straně. Na konci listopadu bylo vše nachystáno k rozhodující bitvě tří císařů, k níž mělo dojít 2. prosince 1805 asi devět kilometrů od vesnice Slavkov známé pod německým názvem Austerlitz.

Napoleon Bonaparte strávil poslední dny ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena. Zneuznaný, zahořklý a ponížený. Plný vzpomínek na časy, kdy byl pánem Evropy. Kdy dosáhnul na svůj největší a nejmilovanější triumf. Na vítězství u Slavkova.

Dnes se vydáváme za novým víkendovým literárním dobrodružstvím, tentokráte do světa vědy v době jejího zlatého věku… O životě francouzského biologa a chemika, jednoho z nejvýznačnějších vědců 19. století, který založil nové vědecké obory (stereochemii, mikrobiologii, imunologii) a objevil vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině vypráví velmi podrobný Gelův životopis, který poprvé vyšel v roce 1959. Kromě autobiografických dat a detailního popisu Pasteurových výzkumů, metod práce i sisyfovských bojů se zaslepenými odpůrci nabízí kniha vzrušující pohled do klasického období mikrobiologie (golden age) ve druhé polovině 19. století, do bohatýrské doby průkopníků tápajících v moři neznalostí a objevujících základní zákonitosti s nasazením, a někdy dokonce obětováním vlastního života. Vydalo nakladatelství Triton (www.tridistri.cz), kniha je stále k mání.

V osmé třídě základní školy se žáci učí nejenom správné psaní písmene s a z na začátku slov. Je probírána také bitva u Slavkova a mnohé další. V našem testu si můžete zkusit, jak byste zvládli 8. třídu vy.

Celé čtyři dny bojovalo půl milionu vojáků, ke slovu přišla děla i rakety.

Napoleon Bonaparte byl císařem, který prakticky neznal prohru. Celý život se mu dařilo úspěšně vyhrávat bitvy. Osudovým se mu stalo až tažení do Ruska, zlomit se ale nenechal.

Poté, co car Alexandr I. odmítl Napoleonův kontinentální systém, nařídil francouzský císař své Grande Armée, největší evropské vojenské síle, jaká kdy byla do té doby shromážděna, vpadnout do Ruska. Obrovská armáda čítající přibližně 500 000 vojáků a příslušníků štábu zahrnovala vojáky ze všech evropských zemí pod nadvládou francouzského císařství.

Tajemná vědma, nekromantka, věštkyně a průkopnice tarotu Marie Anne Adelaide Lenormand je považována za nejslavnější kartářku napoleonské éry. Věštit si od ní nechal Napoleon Bonaparte i ruský car Alexandr I.

Kdysi dávno se na Aljašce mluvilo rusky. Vše skončilo, když se Romanovci v přesvědčení, že tento region postrádá zdroje, rozhodli prodat jej do Spojených států za směšnou cenu. Nemohli tušit, že tato dohoda navždy změní běh dějin proti Rusku a ve prospěch Spojených států.

Chat s umělou inteligencí na chat.openai.com nabývá na popularitě a jedním z témat, která jsou například diskutována, je jeho možná, vhodná a nevhodná role při výuce dějepisu. Ponechme stranou potenciál tohoto nástroje pro podvodné zpracovávání domácích úkolů a dalších prací; ale vyzkoušeli jsme chatovacího robota na tématu bitvy u Slavkova. V krátkém rozhovoru nás zajímalo, proč podle AI Napoleon u Slavkova zvítězil, jaký význam bitvě přikládá, jestli ví o tom, že se u Slavkova každoročně pořádají vzpomínkové akce, a také co podle něj je smyslem oživování vojenské historie, tzv. re-enactmentu. Odpovědi umělé inteligence jsou již dnes (možná překvapivě) fundované a k věci. Učit se bude nepochybně velmi rychle.

Jen málokterá budova na světě se může pyšnit takovým luxusem, nádherou a vznešeností jako chrám Krista Spasitele v Moskvě. Nádherná budova se zlatou střechou je ale památkou děsivé minulosti, která sahá až do roku 1812.

Ženy jsou od pradávna inspirací pro nejrůznější umělecká díla – od obrazů po dezerty. A právě dnes se podíváme na to, které slavné ženy stojí za vznikem světoznámých zákusků. Na většinu z nich máme i recept!

Ve zločinecké válce proti Ukrajině začalo Rusko vysílat první signály, že agresivní válka neprobíhá podle jeho představ. Jsou tu signály o připravenosti k jednání a to i bez prostředníků. Tyto ...

Marie-Antoine Carême byl francouzský kuchař a spisovatel. Ačkoli byl pojmenován na počest Marie Antoinetty, nechal si říkat Antonín. Vařil pro krále a v gastronomii na jeho odkaz narážíme velmi často.

Některé prostějovské domy mají bohatou historii. U Zlaté koruny například v listopadu 1805 přenocoval rakouský císař František I. a sešel se zde na krátké poradě s ruským carem Alexandrem I. před tažením na slavkovské bojiště.