Amazonie

Amazonie je známá tím, že její nekonečný deštný prales je obrovským rezervoárem nejrůznějších virů. Přední světoví virologové nedávno upozornili na to, že kvůli rozsáhlému kácení pralesa mohou tyto viry uniknout ven a způsobit tak další pandemii.

V loňském roce se na světě vykácelo nebo vypálilo 11,9 milionu hektarů tropického lesa. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila organizace Global Forest Watch (GFW). Rok 2019 tak byl co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od počátku nového tisíciletí.

Ochránci přírody v emotivním manifestu žádají zásadní ochranu lužních lesů podél řek Moravy a Dyje. Osm odborných společností podepsalo společné prohlášení adresované Andreji Babišovi. Lokalitě se přezdívá Moravská Amazonie.

Lidské zásahy do zón s původní faunou a flórou mohou vyvolat ekologickou nerovnováhu a vést k šíření nemocí ze srdce džungle. Vzhledem k odlesňování Amazonie by příští velká pandemie mohla vzejít z Brazílie, varuje podle AFP brazilský vědec David Lapola.

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32 stupňů Celsia. Ukládání nebo naopak uvolňování uhlíku také výrazně ovlivňuje "kondice" stromu. Výsledky mezinárodní rozsáhlé studie, na které se podíleli i čeští vědci, byly publikovány v časopisu Science. Za Botanický ústav Akademie věd ČR o tom v tiskové zprávě informovala Miroslava Dvořáková.

Ke studiu je zapotřebí leb ocelová a zadek olověný, říkával Komenský. Dlužno dodat, že někdy to chce i zlato v hrdle.

Amazonský deštný prales ukrývá největší světovou zásobárnu koronavirů. Intenzivní odlesňování tak představuje nebezpečnou časovanou bombu.

Ubývání celosvětově důležitého brazilského pralesa dosáhlo v prvních čtyřech měsících letošního roku nového smutného vrcholu.

Původní obyvatelé Latinské Ameriky mají oslabenou imunitu. Už v minulosti umírali na neštovice nebo spalničky.

V dětských domovech v Brazílii končí řada dětí místních indiánů. Úřady jim je odebírají, aniž by se rodiče dozvěděli proč.

Wayusa je posvátný strom rodu cesmina guayusa nebo také Ilex guayusa rostoucí v amazonském deštném pralese na území Ekvádoru. Zdejší indiánské kmeny sklízejí jeho lístky, ze kterých připravují už po staletí povzbuzující nápoj, který harmonizuje tělo i ducha a navíc disponuje antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.

Amazonské kmeny sice žijí izolovány od velkých měst a většiny obyvatel, přesto jsou nemocí COVID-19 vážně ohroženy.

Arthur Virgilio Neto, starosta brazilského města Manaus ležícího v Amazonii, požádal v neděli na Twitteru o pomoc při zvládání následků pandemie Gretu Thunbergovou, švédskou klimatickou aktivistku.

Ve světovém žebříčku nezodpovědných vůdců pandemické éry by Bolsonaro hravě obsadil přední příčky. Po zlehčování nebezpečí koronaviru, hořící Amazonie a upřednostňování vlastních zájmů před životy Brazilců přichází odveta.

Nedávný krok venezuelského prezidenta Nicoláse Madura vedoucí k legalizaci těžby zlata a diamantů v dolech nacházejících se v amazonském deštném pralese vyvolal v řadách tamních aktivistů a zákonodárců vlnu nevole. Rozhodnutí podle nich povede k devastaci přírodních zdrojů a také by mohlo způsobit rychlejší šíření nebezpečného koronaviru, který si po světě vyžádal již přes 200 tisíc mrtvých.

Brazilského prezidenta opustil důležitý spojenec. Bývalý ministr spravedlnosti ho viní z maření policejního vyšetřování vlastních synů.

Amazonie vypadla z hledáčku médií, což ovšem neznamená, že požáry uhasly. Na řadě míst hoří dál. A tam, kde plameny zanechaly poušť, se místní lidé pokoušejí dát své životy dohromady. Nebude to snadné...

Území České republiky už šestým rokem sužuje nedostatek srážek. Vyšší průměrná teplota navíc způsobuje nárůst odpařování vody z půdy. Nepříznivý trend pokračuje i letos. Nejsme v tom ale sami, problémy jsou po celé Zemi.

Rádi byste se na vnořili do tajemného přítmí tropického jihoamerického pralesa? Brazilský Manaus vás s chutí otevře své brány. Pyšní se výjimečně strategickou polohou i šikovně umístěným letištěm, takže rozhodně nemůžete šlápnout vedle.

Dávní lidé pěstovali v Amazonii maniok a tykve již před více než 10 tisíci lety.

Vypravil jsem se do oblasti středního toku Černé řeky (Rio Negro) za lékaři, kteří pomáhají zdejším indiánům. Má cesta byla bohatá na malé i velké zázraky moderní medicíny, ale především na velkou porci lidskosti.

Odhad počtu druhů stromů, rostoucích na celém světě, se blíží 60 000. Ano, tropická diverzita v této cifře hraje prim. V Evropě se nachází výrazně méně původních druhů dřevin, jen 454. To ale neznamená, že by jejich rozmanitost měla menší význam nebo hodnotu, než dřevin typických. Zvlášť, když nadpoloviční většina z nich čelí riziku vyhubení. Píše o tom IUCN.

Dvakrát měřit a jednou řezat? Jestli se někdy rozhodnete pro vytvoření ohniště na zahradě, měřte, zvažujte a promýšlejte raději třikrát. Ohniště může pozvednout estetickou úroveň venkovního prostředí či zahrady v okolí vašeho domu na dočista jinou, vyšší úroveň. Ale také s ním můžete nadělat více škody, než krátkodobého užitku.

Nemoc COVID-19 se velmi rychle šíří světem, a bohužel už se dostává i do odlehlých míst na naší planetě. A to tam, kde by ho jen málokdo hledal. Jenže právě mezi obyvateli domorodých kmenů může mít nákaza strašlivé důsledky, a to zejména kvůli minimální zdravotnické péči.

Je možné, aby savec překonal před 34 miliony lety oceán? Nový objev učinili vědci z Keck School of Medicine of USC, kteří potvrdili, že jihoamerické fosílie jsou prokazatelně příbuzné s africkými nálezy a k této bizarní migraci tedy nejspíš skutečně došlo.

Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10.000 lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici, píše zpravodajský server BBC.

Izolované amazonské kmeny nemají proti nepoznaným virům velkou šanci.

Zastřelený muž byl příslušníkem indiánského kmene Guajajara.

Britský výzkumný tým se zabýval destrukcí rozsáhlých ekosystémů a ukázal, jaké důsledky mohou mít nedávné požáry v Amazonii i Austrálii na celý svět - a optimistická vyhlídka to rozhodně není.

Karanténní opatření a izolace od ostatních lidí nemusejí být ještě zárukou toho, že se nikdo nenakazí koronavirem. Jasně to ukazuje aktuální případ indiánů z odloučeného kmene Yanomami v Amazonském pralese. I tam se totiž nebezpečná nemoc objevila, jak informovala agentura AFP s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví.

Brazilské úřady potvrdily první případ nákazy koronavirem u domorodé obyvatelky Amazonie, místní úřady proto nařídily karanténu dvou obcí v oblasti u hranic s Kolumbií. Informoval ve středu server deníku O Globo. Brazilský ministr zdravotnictví Luiz Henrique Mandetta uvedl, že indiánské obyvatelstvo je v této pandemii velmi ohroženou skupinou, v níž se může nákaza kvůli jejímu komunitnímu způsobu života rozšířit rychleji než v jiných oblastech.

Rýže patří k nejrozšířenějším potravinám na světě. Většina lidí v ČR ovšem používá bílou variantu, která je nutričně daleko méně hodnotná než hnědá rýže.

"Jehličnaté lesy, ve kterých máte jeden druh stejně vysokých stromů, jsou náchylnější," říká v rozhovoru Kirsten Thonickeová.

Příběh právníka, který více než 25 let zastupoval farmáře a původní obyvatele amazonského pralesa ve sporu s ropnou společností Chevron-Texaco, je pozoruhodný co do dějových zvratů. Steven Donziger, který vedl desítky let boj s ropnou korporací Chevron kvůli ničení životního prostředí v Jižní Americe, byl loni v srpnu odsouzen k domácímu vězení. Byl to zatím poslední ze soudních rozsudků, které se na něj sesypaly jako důsledek toho, že se postavil jedné z nejmocnějších ropných společností. „Snaží se mě zničit,“ komentoval to právník pro zpravodajský server The Intercept, kde o případu psala Sharon Lerner.

Při cestování po světě můžete často narazit na zajímavé přírodní, ale i uměle vytvořené objekty. Mezi ty rozhodně patří i záhadné geoglyfy, kterých po světě naleznete opravdu mnoho. Ať už jsou to Bílí koně v Británii, Velký los na Uralu nebo ztvárnění různých zvířat a obrů v Amazonii. Dávné civilizace nám zanechaly dědictví, které se v moderních dějinách snažíme rozluštit.

Z událostí právě končícího roku 2019 jsme vybrali šest zajímavostí, které potvrzují fakt, že naše planeta i lidské přemýšlení o klimatu prochází změnami.

Výzkum dětí amazonských indiánů prozradil klíčovou příčinu epidemie obezity.

V Amazonii dochází podle vědců k rekordnímu úbytku pralesa, zejména pak v brazilské části. Ochránci přírody mají obavy, že nový brazilský premiér Jair Bolsonaro uvolnil ruce těžebním společnostem, které světový biotop rychle likvidují.

Brazílie, největší stát Jižní Ameriky, je neodmyslitelně spojována s Amazonským deštným lesem. Ale kromě hustého tropického deštného lesa, který pokrývá téměř polovinu země, má i další jedinečné přírodní poklady. Připravte se na horko pouště i vlhkost džungle, zážitky budou stát za to a možná budete i připraveni na lov.

Devastace amazonského tropického pralesa prudce stoupla. Podle dat brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) přišel brazilský deštný prales za necelý rok, tedy za období mezi srpnem 2018 a červencem 2019, o obrovskou plochu vegetace o velikosti 9762 km². To je pro představu o něco větší rozloha, než má například Kypr (9251 km²).

Čtyřiatřicetiletý fotograf ze španělského Alicante Sebastián Liste fotil po dobu osmi let v Amazonii. Jeho snímky zachycují krásnou přírodu, život místních obyvatel i zásahy člověka do tohoto výjimečného ekosystému.

Španělský fotograf Sebastian Liste už několik let detailně dokumentuje změny, které se odehrávají kolem takzvané transamazonské dálnice.

Amazonské džungli se nic nevyrovná. A přesto z ní mnoho turistů odjíždí s rozčarováním. Zpravidla proto, že tu nenašli svou romantickou představu. Byl jsem v ucayalských bažinách více jak rok a viděl jsem na straně bělochů stále to stejné zklamání.

DiCaprio prý financoval požáry v brazilských lesích, herec se vůči nařčením ohradil.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro obvinil hollywoodského herce Leonarda DiCapria, že nepřímo financuje zakládání požárů v Amazonii.

Krajně pravicový prezident Bolsonaro před časem obvinil ze zakládání požárů také neziskové organizace.

Slovenský reportér a fotograf Roman Nemec žije už delší dobu v Brazílii. Jak se změnil jeho pohled na rodnou zem a co ho na jeho druhém domově těší i trápí?

Papež František, který často zdůrazňuje životní prostředí, silně zvažuje zavedení nového hříchu. „Ekologický hřích“ je podle něj povinnost, která má ochránit náš společný domov. Na kongresu právníků minulý týden v Římě také kritizoval růst nenávisti. Informovaly o tom například servery The Wall Street Journal, Daily Mail nebo Crux Now.

Odlesňování Amazonie v Brazílii dosáhlo maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29 tisíc kilometrů čtverečních lesa.

Tým českých vědců jezdí zkoumat pralesy do Rumunska. Loni jim tam propíchali gumy u auta, letos našli za stěrači žolíkové karty.

Pětice nelegálních těžařů zabila známého domorodce Paula Paulina Guajajaru, který bojoval proti kácení pralesa.

Podle informací agentur byl Paul Paulino Guajajara členem skupiny, která si říká Strážci lesa. Zabili ho nelegální těžaři.

Klima pro nás nepředstavuje bezprostřední nebezpečí, jako když nám za zády stojí tygr. Navíc si přece nebudeme ukrajovat ze svého pohodlí, když je výsledek stejně nejistý.

Stále rychlejší kácení lesů spojené s politikou brazilského prezidenta Jaira Bolsonara mohou zničit základní princip fungování amazonského deštného pralesa už do dvou let, varují vědci.

Nejnovější výzkumy naznačují, že v Amazonce se nachází mnohem více rtuti, než se předpokládalo.Přírodovědci během experimentu měřili úroveň tohoto jedovatého kovu v tělech delfínovců a zjistili varovné hodnoty.

Katoličtí biskupové z oblasti Amazonie navrhli, že by na kněze v odlehlých oblastech mohli být vysvěceni i ženatí muži. S návrhem biskupové přišli na závěr třítýdenního církevního shromáždění, takzvané synody ve Vatikánu. Schválení návrhu by znamenalo přelomovou změnu v pravidlech týkajících se kněžského celibátu.

Tým vědců z Finska během loňské expedice v Amazonii objevil zvláštní druh vosy, která je zajímavá tím, že má extrémně dlouhé žihadlo. Tvoří téměř devadesát procent délky jejího těla a používá ho jak k usmrcení oběti, tak i ke kladení vajíček.

Amazonská synoda ohlašuje konec křesťanského eurocentrismu a směřuje k uvědomění, že nejlepšími ochránci pralesa jsou původní obyvatelé.

Indonésie je největším světovým producentem palmového oleje a plantáže palem olejných tu v posledních letech způsobily řadu poněkud větších nepříjemností. Při jejich zakládání se kácely pralesy i vypalovala rašeliniště. Hořící Indonésie před třemi lety byla podobně zásadním tématem, jako plápolající brazilská Amazonie dnes. Ale poté, co tamní vláda v roce 2016 přislíbila kroky k nápravě, se situace zdála být stabilizovanou. Byl to mylný dojem, jak potvrzuje i zpráva z Bloomberg.com.