Amazonie

Lapacho, někdy nazývané čaj Inků, je nápoj, který si získal popularitu nejen díky své charakteristické jemné chuti, ale i schopnosti posílit lidské zdraví. A přitom vlastně vůbec nejde o čaj!

K největším problémům Amazonie patří intenzivní průmyslové zemědělství. Kvůli němu velké podniky ve velkém kácí tamní deštný prales. Podle vědců navíc hrozí, že by jeho rozsáhlé části mohly degradovat v savanu. Zároveň ale přibývá projektů, které se to snaží měnit. Jen v brazilské, tedy největší části Amazonie, existuje více než pět set těchto iniciativ. Patří mezi ně i farma a továrna na ekologickou výboru čokolády u amazonského velkoměsta Belém.

Západní povodí Amazonky je domovem mnoha nejrůznějších opic. Uakari šarlatolící, který patří mezi takzvané ploskonosé opice Nového světa, však představuje naprostý vizuální i evoluční unikát. Jeho vzhled může na nepřipraveného pozorovatele působit až trochu děsivě.

Obřadní pití popela z kostí zesnulých u kmene Yanomami představuje akt lásky a úcty, který zajišťuje věčný klid duše v hlubinách amazonského pralesa.

Strmé srázy, hustá mlha, tropické lijáky a silnice široká jen několik metrů. Legendární horská trasa v bolivijských Andách si vysloužila přezdívku „Silnice smrti“

Nádherný příběh o dvousečném charakteru technologií. Celá kauza začala v červnu 2024 reportáží The New York Times. Redaktor Jack Nicas a fotograf Victor Moriyama se trmáceli na lodi, a pak více než 50 kilometrů pěšky hustou amazonskou džunglí, aby se dostali do vesnic kmene Marubo.

Uprostřed amazonské džungle se člověk může ztratit během několika minut. Přesně to se stalo mladému cestovateli Yossimu Ghinsbergovi, když se po nehodě na rozbouřené řece ocitl úplně sám v nekonečném pralese.

Obec Satipo v peruánském regionu Junín udělila zákonná práva jednomu z nejdůležitějších druhů pro ekologickou rovnováhu Amazonie: včelám bez žihadel. Tento hmyz je zodpovědný za opylování více než 80 %...

V hloubi brazilské Amazonie, ve státě Rondônia, žily ještě donedávna jen tři ženy z kmene Akuntsu. Matka Pugapia a její dcery. Poslední muž z tohoto kmene zemřel v roce 2017 a přežití celé komunity tak vypadalo bledě.

Srážky dopravních letadel ve vzduchu bývají opravdu vzácností, ale dříve k nim čas od času docházelo. My si nyní připomeneme jeden takový případ, který se udál téměř před dvaceti lety v brazilském vzdušném prostoru.

Podle nové studie ročně generuje Amazonský deštný prales srážky v hodnotě zhruba 20 miliard dolarů (přes 410 miliard Kč). Odlesňování však podle vědců už snížilo jejich přínos až o 20 procent. Na dešti závislé zemědělství tak přichází o miliardy, přestože ochrana lesů by stála jen zlomek těchto ztrát.

Je to místo, kde vlhkost visí ve vzduchu jako závoj a kde se pod korunami padesátimetrových stromů úplně ztrácí světlo. Amazonský prales je fascinující zelený labyrint, zároveň jedno z nejnebezpečnějších míst planety

Ještě nedávno měla nelegální těžba zlata v Peru relativně „čitelné“ epicentrum: jižní Amazonii kolem Madre de Dios. Dnes už je to minulost.

Jsou na světě obce, kde se nesmí používat auto? Ano, jedno z nich je v Amazonii a jmenuje se Puerto Nariño.

Nenápadná, průsvitná rybka z amazonských řek, která se dokáže protáhnout do žaberní dutiny mnohonásobně většího hostitele a během několika minut se nasytit jeho krví.

Sen o El Doradu stál životy mnoha dobrodruhů, včetně plukovníka Fawcetta, který zde zmizel při hledání „Města Z“. Mezi vědci dlouho převládal názor, že Amazonie byla jen „zelenou pouští“ bez velkých civilizací. Moderní archeologie však nyní tento mýtus boří.

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.

Byla to úplně obyčejná, sotva metr vysoká holčička z odlehlé peruánské vesnice. Když se její bříško začalo nepřirozeně zvětšovat, místní šamani i zoufalí rodiče slepě věřili, že ji posedl zlý duch nebo ji stravuje masivní, smrtelný nádor.

Amazonský lektvar ayahuasca spojuje tisíciletou tradici s moderní neurovědou. Jak dokáže psychedelická „liána duše“ léčit traumata a deprese tam, kde běžná západní medicína tak často selhává?

Ayahuasca neboli „liána mrtvých“ už dávno není jen záležitostí amazonského pralesa. Stále víc Evropanů míří za tímto rituálem do Španělska a Portugalska. Obě země fungují v právní šedé zóně, která umožňuje pořádat ceremonie bez jasného zákazu. Zájem roste, ale s ním i otázky bezpečnosti a odpovědnosti.

Švédský miliardář Johan Eliasch se rozhodl zachránit planetu po svém: koupil 160 000 hektarů Amazonie, aby tam zastavil pily. Seznamte se s příběhem muže, který mění byznys v největší zbraň ekologie.

V hlubinách Amazonie se bude vyšetřovat vražda a najde se poslední přeživší člen kmene z pralesa.

Saharský prach urazí 3 000 kilometrů, aby zašpinil české kapoty aut. Ten samý mechanismus ale přináší fosfor pro amazonský prales a železo pro oceánský plankton.

Dávný tvor pod názvem Megatherium se potuloval po Jižní Americe 5,3 milionu let, než vyhynul – ačkoli někteří domorodí obyvatelé tvrdí, že podobného tvora vídávají v Amazonii dodnes…

Příběhy o zdolávání hor a přežití v divočině milujeme. Jenže kde končí obdiv k přírodě a začíná potřeba dokazovat si vlastní hodnotu?

Tato pozoruhodná ryba je důkazem, že příroda si někdy neklade žádné limity. Dýchá vzduch, dorůstá délky menší lodě a o své potomstvo pečuje způsobem, který u ryb nemá obdoby.

Žádná moderna, žádná kouzla – domorodý národ Tsimane z bolivijské Amazonie ukazuje, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je návrat k přirozenosti. Aktivní pohyb, minimálně zpracovaná strava a silná komunita jim zajišťují mladé srdce i mysl až do stáří, které v moderním světě vypadá spíše jako science fiction.

Včely bez žihadel, klíčoví opylovači tropických ekosystémů, nově získaly zákonná práva. Tento krok představuje průlom v ochraně přírody a naznačuje, jak může právo přispět k ochraně biologické rozmanitosti i kulturního dědictví.

Brazilská armáda v roce 1977 spustila tajnou operaci Prato. Cílem bylo vyšetřit útoky světelných objektů na obyvatele Colares. Spisy odhalují utajené detaily.

V nové sérii National Geographic Pole to Pole (Pól k pólu) se herec Will Smith vydává hluboko do Amazonie hledat tvory, jejichž jed by mohl vést k vývoji nových život zachraňujících léků.

V srdci peruánské Amazonie na úrodné půdě u jezera Cashibococha klíčí semínko naděje: škola Casa Sanango – místo věnované umění, kultuře a životnímu prostředí. Tento prostor jako strom, který roste ze svých kořenů, je určen především místním dětem. Nabízí jim tolik potřebné vzdělání vycházející z moudrosti jejich předků, obohacené o nástroje moderního světa. Za projektem stojí peruánská nadace Casa Sanango, kterou založil známý český malíř Otto Placht. Nyní „malíř džungle“ spolu s mezinárodním týmem nadace naléhavě hledá pro školu Casa Sanango finanční podporu.

Máte-li nějaký oblíbený dětský film, možná byste ho mohli zkusit předělat. Nejen na svět obecně, ale také na kultovní filmy typu Anakondy z roku 1997 každý pohlíží vlastníma očima. Pro někoho pitomý škvár, pro jiné žánrová klasika. Hrdinové moderního rebootu Anakonda (Anaconda) s tvářemi Jacka Blacka, Paula Rudda, Thandiwe Newton a Steva Zahna ve svých životech ustrnuli a do Amazonie vyráží svůj milovaný snímek, bránu do fantazie Hollywoodu a bezmála i tvůrčího duchovna, nezávisle přetočit. Bláznivá výprava s hvězdami zdánlivě přežitých komedií vás v kinech svým humorem možná uškrtí, ale totálně postmoderním konceptem s nakažlivou aurou kreativní svobody se dost možná necháte na 100 minut pozřít a vyvrhnout.

pro jiné je to nehorázný brak. Terri je mladá ambiciozní režisérka, která společně se svým týmem hodlá natočit amatérský dokument, o neznámých domorodých kmenech žijících na řece Amazonce.

Doug (Jack Black) a Griff (Paul Rudd) jsou nejlepšími přáteli už od dětství a vždy snili o tom, že natočí remake svého nejoblíbenějšího filmu: filmové „klasiky“ Anaconda.

Hluboko v bujném brazilském deštném pralese žije kmen Yawanawá, jež je považován za moudré strážce ducha a medicíny Amazonky. Oddaně chrání svůj prales, který je pro ně víc, než jen domovem.

Nová Anakonda vrací legendární hadí hrozbu na plátna kin, ale úplně jinak, než byste čekali. Místo čistého hororu sází na mix akce, napětí a hodně výrazného humoru, který táhnou Jack Black a Paul Rudd.

Kritici před novou komedií varují: Humor se prý jaksi zapomněl dostavit.

Domorodá umělkyně Sara Flores mění ve svých 75 letech svět módy a umění. V jejích plátnech se proplétají amazonské vize s haute couture a její charakteristické obrazce zdobí i kabelky Dior.

Velkou cenu poroty si z letošního německého filmového festivalu Berlinale odvezl brazilský scenárista a režisér Gabriel Mascaro za svůj čtvrtý celovečerní snímek Modrou stezkou. Jde o dystopickou road movie s nádechem magického realismu. Varování před autoritářskými tendencemi nejen v Brazílii se v ní pojí s protestem proti ageismu.

Mnislav Zelený: amazonští indiáni bez deprese – klid, pomalý život a pravidla, která šokují naše chápání.

V srdci amazonského povodí objevili vědci díky dronům největší známé hnízdiště ohrožené obří jihoamerické želvy Arrau – více než 41 000 jedinců bylo zaznamenáno během průlomové studie kombinující letecké snímky a statistické modelování. Píše o tom web Optimistdaily.

Hluboko v srdci amazonského pralesa zmizela jedna z nejslavnějších výprav 20. století

Ač do Vánoc a svátků zbývá už jen pár dní, uplynulý týden měl ke svátečnímu klidu daleko. Česko má novou vládu, americká strana prohlašuje, že konec války na Ukrajině se blíží, ale podle Kyjeva je spravedlivá dohoda v nedohlednu. Server iROZHLAS.cz informoval i o dalším dění a aktuální týdeník přináší přehled toho nejzajímavějšího.

Většina ze skoro 50 milionů obyvatel Amazonie nežije tradičním způsobem přímo v džungli, ale v tamních městech, jako je třeba brazilský Belém. Velkoměsto leží skoro na rovníku, takže je tu každý den horko na padnutí a klimatické podmínky se neustále zhoršují, což dopadá nejhůře na ty nejchudší. Těch je v Belému většina a jejich bída je pro Evropana těžko představitelná.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Jak vypadá cesta za svobodou, když ji podnikne vzpurná sedmdesátnice? Navíc v tropické Amazonii? Brazilský režisér Gabriel Mascaro takový příběh zasadil do blízké budoucnosti ve filmu Modrou stezkou. Právě ho promítají vybraná česká kina.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci, teď prozkoumáme v naší další výpravě přímo do Amazonie.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci?

Agronomická fakulta a Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU koordinují mezinárodní projekt v Amazonii, který přispívá k ochraně biodiverzity, udržitelnému hospodaření a zvyšování kvality života. Jde o první projekt Erasmus+, který přímo řeší kompenzaci uhlíkové stopy mobilit prostřednictvím výsadby stromů na projektových plochách. Cílem projektu je propojení zemědělství, lesnictví, ekologie, ekoturismu, vzdělávání i komunitního rozvoje. Součástí konsorcia je i Ministerstvo školství Ekvádoru.

Brazílie rozjíždí nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii nastartovala nové projekty. Zároveň sílí tlak podnikatelů na zrušení zákona, který dlouhá léta zakazuje prodej sóji vypěstované na místě pralesa zničeného po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, kterému se přezdívá „plíce planety“, se tím dostává na pokraj přežití. Klíč k jeho záchraně leží i v Evropě.

v dystopickém světě mají staří povinnost uvolnit životní místo mladým. Tereza to odmítne a zařídí se po svém. Pusťte si upoutávku.

Brazílie spouští nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii rozjíždí projekty, jako je udržitelné agrolesnictví. Zároveň ale sílí tlak podnikatelů na zrušení moratoria, které už řadu let zakazuje prodej sóji vypěstované na územích odlesněných po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, přezdívaný „plíce planety“, se tak dostává na hranici přežití. Klíč k jeho záchraně přitom leží i v Evropě.

Co kdybyste mohli omráčit někoho jen tím, že se ho dotknete? Paúhoř elektrický to dokáže perfektně. Tenhle podivný tvor z Amazonky má v sobě živou baterii, která vyprodukuje až 860 voltů – to je víc než čtyři běžné elektrické zásuvky najednou. A ta elektřina neslouží jen k útoku. Je to jeho GPS, radar i komunikátor v jednom.

Amazonský deštný prales pomalu přechází na nové „hypertropické“ klima, teplejší a s častějšími a intenzivnějšími suchy, což jsou podmínky, které nebyly v amazonském deštném pralese pozorovány desítky milionů let a které vystavují stromy smrtelnému stresu.

Amazonie se podle nové studie blíží ke stavu, jaký na Zemi nepanoval miliony let – a pokud lidstvo nezpomalí oteplování, může se největší prales planety během několika dekád proměnit k nepoznání.

Už i africké pralesy podle nové studie „otočily“ a produkují víc uhlíku, než ukládají. Stejný proces vědci dřív odhalili i v Amazonii, Austrálii a třeba i v Česku. Nic z toho nám ale neříká, že se z lesů stává přítěž. Naopak.

Studie naznačují, že Amazonský deštný prales se kvůli klimatické změně a odlesňování dostává do extrémního stavu — horkého sucha a veder, které připomínají klima před miliony let. Pokud trend pokračuje, prales může postupně ztratit svou schopnost pohlcovat uhlík, udržívat biodiverzitu i regulovat počasí — a proměnit se v suchou savanu.