Amazonie

Tato pozoruhodná ryba je důkazem, že příroda si někdy neklade žádné limity. Dýchá vzduch, dorůstá délky menší lodě a o své potomstvo pečuje způsobem, který u ryb nemá obdoby.

Žádná moderna, žádná kouzla – domorodý národ Tsimane z bolivijské Amazonie ukazuje, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je návrat k přirozenosti. Aktivní pohyb, minimálně zpracovaná strava a silná komunita jim zajišťují mladé srdce i mysl až do stáří, které v moderním světě vypadá spíše jako science fiction.

Včely bez žihadel, klíčoví opylovači tropických ekosystémů, nově získaly zákonná práva. Tento krok představuje průlom v ochraně přírody a naznačuje, jak může právo přispět k ochraně biologické rozmanitosti i kulturního dědictví.

Brazilská armáda v roce 1977 spustila tajnou operaci Prato. Cílem bylo vyšetřit útoky světelných objektů na obyvatele Colares. Spisy odhalují utajené detaily.

V nové sérii National Geographic Pole to Pole (Pól k pólu) se herec Will Smith vydává hluboko do Amazonie hledat tvory, jejichž jed by mohl vést k vývoji nových život zachraňujících léků.

V srdci peruánské Amazonie na úrodné půdě u jezera Cashibococha klíčí semínko naděje: škola Casa Sanango – místo věnované umění, kultuře a životnímu prostředí. Tento prostor jako strom, který roste ze svých kořenů, je určen především místním dětem. Nabízí jim tolik potřebné vzdělání vycházející z moudrosti jejich předků, obohacené o nástroje moderního světa. Za projektem stojí peruánská nadace Casa Sanango, kterou založil známý český malíř Otto Placht. Nyní „malíř džungle“ spolu s mezinárodním týmem nadace naléhavě hledá pro školu Casa Sanango finanční podporu.

Máte-li nějaký oblíbený dětský film, možná byste ho mohli zkusit předělat. Nejen na svět obecně, ale také na kultovní filmy typu Anakondy z roku 1997 každý pohlíží vlastníma očima. Pro někoho pitomý škvár, pro jiné žánrová klasika. Hrdinové moderního rebootu Anakonda (Anaconda) s tvářemi Jacka Blacka, Paula Rudda, Thandiwe Newton a Steva Zahna ve svých životech ustrnuli a do Amazonie vyráží svůj milovaný snímek, bránu do fantazie Hollywoodu a bezmála i tvůrčího duchovna, nezávisle přetočit. Bláznivá výprava s hvězdami zdánlivě přežitých komedií vás v kinech svým humorem možná uškrtí, ale totálně postmoderním konceptem s nakažlivou aurou kreativní svobody se dost možná necháte na 100 minut pozřít a vyvrhnout.

pro jiné je to nehorázný brak. Terri je mladá ambiciozní režisérka, která společně se svým týmem hodlá natočit amatérský dokument, o neznámých domorodých kmenech žijících na řece Amazonce.

Doug (Jack Black) a Griff (Paul Rudd) jsou nejlepšími přáteli už od dětství a vždy snili o tom, že natočí remake svého nejoblíbenějšího filmu: filmové „klasiky“ Anaconda.

Hluboko v bujném brazilském deštném pralese žije kmen Yawanawá, jež je považován za moudré strážce ducha a medicíny Amazonky. Oddaně chrání svůj prales, který je pro ně víc, než jen domovem.

Nová Anakonda vrací legendární hadí hrozbu na plátna kin, ale úplně jinak, než byste čekali. Místo čistého hororu sází na mix akce, napětí a hodně výrazného humoru, který táhnou Jack Black a Paul Rudd.

Kritici před novou komedií varují: Humor se prý jaksi zapomněl dostavit.

Domorodá umělkyně Sara Flores mění ve svých 75 letech svět módy a umění. V jejích plátnech se proplétají amazonské vize s haute couture a její charakteristické obrazce zdobí i kabelky Dior.

Velkou cenu poroty si z letošního německého filmového festivalu Berlinale odvezl brazilský scenárista a režisér Gabriel Mascaro za svůj čtvrtý celovečerní snímek Modrou stezkou. Jde o dystopickou road movie s nádechem magického realismu. Varování před autoritářskými tendencemi nejen v Brazílii se v ní pojí s protestem proti ageismu.

Mnislav Zelený: amazonští indiáni bez deprese – klid, pomalý život a pravidla, která šokují naše chápání.

V srdci amazonského povodí objevili vědci díky dronům největší známé hnízdiště ohrožené obří jihoamerické želvy Arrau – více než 41 000 jedinců bylo zaznamenáno během průlomové studie kombinující letecké snímky a statistické modelování. Píše o tom web Optimistdaily.

Hluboko v srdci amazonského pralesa zmizela jedna z nejslavnějších výprav 20. století

Ač do Vánoc a svátků zbývá už jen pár dní, uplynulý týden měl ke svátečnímu klidu daleko. Česko má novou vládu, americká strana prohlašuje, že konec války na Ukrajině se blíží, ale podle Kyjeva je spravedlivá dohoda v nedohlednu. Server iROZHLAS.cz informoval i o dalším dění a aktuální týdeník přináší přehled toho nejzajímavějšího.

Většina ze skoro 50 milionů obyvatel Amazonie nežije tradičním způsobem přímo v džungli, ale v tamních městech, jako je třeba brazilský Belém. Velkoměsto leží skoro na rovníku, takže je tu každý den horko na padnutí a klimatické podmínky se neustále zhoršují, což dopadá nejhůře na ty nejchudší. Těch je v Belému většina a jejich bída je pro Evropana těžko představitelná.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Jak vypadá cesta za svobodou, když ji podnikne vzpurná sedmdesátnice? Navíc v tropické Amazonii? Brazilský režisér Gabriel Mascaro takový příběh zasadil do blízké budoucnosti ve filmu Modrou stezkou. Právě ho promítají vybraná česká kina.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci, teď prozkoumáme v naší další výpravě přímo do Amazonie.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci?

Agronomická fakulta a Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU koordinují mezinárodní projekt v Amazonii, který přispívá k ochraně biodiverzity, udržitelnému hospodaření a zvyšování kvality života. Jde o první projekt Erasmus+, který přímo řeší kompenzaci uhlíkové stopy mobilit prostřednictvím výsadby stromů na projektových plochách. Cílem projektu je propojení zemědělství, lesnictví, ekologie, ekoturismu, vzdělávání i komunitního rozvoje. Součástí konsorcia je i Ministerstvo školství Ekvádoru.

Brazílie rozjíždí nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii nastartovala nové projekty. Zároveň sílí tlak podnikatelů na zrušení zákona, který dlouhá léta zakazuje prodej sóji vypěstované na místě pralesa zničeného po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, kterému se přezdívá „plíce planety“, se tím dostává na pokraj přežití. Klíč k jeho záchraně leží i v Evropě.

v dystopickém světě mají staří povinnost uvolnit životní místo mladým. Tereza to odmítne a zařídí se po svém. Pusťte si upoutávku.

Brazílie spouští nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii rozjíždí projekty, jako je udržitelné agrolesnictví. Zároveň ale sílí tlak podnikatelů na zrušení moratoria, které už řadu let zakazuje prodej sóji vypěstované na územích odlesněných po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, přezdívaný „plíce planety“, se tak dostává na hranici přežití. Klíč k jeho záchraně přitom leží i v Evropě.

Co kdybyste mohli omráčit někoho jen tím, že se ho dotknete? Paúhoř elektrický to dokáže perfektně. Tenhle podivný tvor z Amazonky má v sobě živou baterii, která vyprodukuje až 860 voltů – to je víc než čtyři běžné elektrické zásuvky najednou. A ta elektřina neslouží jen k útoku. Je to jeho GPS, radar i komunikátor v jednom.

Amazonský deštný prales pomalu přechází na nové „hypertropické“ klima, teplejší a s častějšími a intenzivnějšími suchy, což jsou podmínky, které nebyly v amazonském deštném pralese pozorovány desítky milionů let a které vystavují stromy smrtelnému stresu.

Amazonie se podle nové studie blíží ke stavu, jaký na Zemi nepanoval miliony let – a pokud lidstvo nezpomalí oteplování, může se největší prales planety během několika dekád proměnit k nepoznání.

Už i africké pralesy podle nové studie „otočily“ a produkují víc uhlíku, než ukládají. Stejný proces vědci dřív odhalili i v Amazonii, Austrálii a třeba i v Česku. Nic z toho nám ale neříká, že se z lesů stává přítěž. Naopak.

Studie naznačují, že Amazonský deštný prales se kvůli klimatické změně a odlesňování dostává do extrémního stavu — horkého sucha a veder, které připomínají klima před miliony let. Pokud trend pokračuje, prales může postupně ztratit svou schopnost pohlcovat uhlík, udržívat biodiverzitu i regulovat počasí — a proměnit se v suchou savanu.

V roce 1858 Charles Darwin obdržel psaní, v němž takřka neznámý přírodovědec načrtnul skoro totožnou teorii, na které sám Darwin v ústraní pracoval už dvacet let. Šokovaný Darwin musel začít jednat.

Vypadá jako kus dřeva na hladině, dokud se nerozhodne k akci. Kajman černý patří k největším predátorům tropů a jeho návrat po letech odlovu je jedním z nejpůsobivějších příběhů Amazonie.

Touha objevit ztracené město v Amazonii se u britského dobrodruha Percyho Fawcetta mění doslova v posedlost. Věří, že v srdci amazonského pralesa se skrývá dávná civilizace a právě on se stane tím, kdo ji pro svět objeví a užije si za to svůj díl slávy.

Na kliamtické konferenci COP30 v brazilském Belému jsme upozornili na zásadní problémy - nelegální těžbu zlata v Amazonii, perzekuci aktivistů atd.

Desítky let jsme si mysleli, že africké deštné pralesy jsou naším spojencem – obří přírodní klimatizace, která tiše pohlcuje uhlík a pomáhá nám udržet planetu v chodu. Jenže kolem roku 2010 se něco zlomilo. p

Stát Pará na severu Brazílie dal název plodu, který v Česku známe jako para ořechy. Metropolí tohoto regionu je Belém, kterému se přezdívá „brána do Amazonie“ a někdy také „město mangovníků“. Ty v něm totiž lemují všechny hlavní bulváry a místní tak mají kdykoli po ruce šťavnatou svačinu. Někteří toho využívají i k poměrně snadnému přivýdělku.

Nová studie odhaluje zásadní zlom: africké deštné lesy, které dosud pohlcovaly obrovské množství CO₂, se nyní stávají jeho čistým zdrojem. Vědci varují, že bez okamžitých změn v ochraně a obnově těchto ekosystémů hrozí další prohloubení klimatické krize.

Dvacetimetrové exempláře jsou sice jen dílem bujné fantazie, i tak ale dosahuje anakonda velká opravdu úctyhodných rozměrů. Nyní se navíc ukázalo, že skrývala jedno nečekané tajemství.

Maminky v Jižní Americe nabádají své děti, aby nikdy, ale opravdu nikdy nemočily do vody. Ne, že by měly tak velkou starost o čistotu vodních zdrojů.

Třicáté zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP30) se odehrálo v brazilském Belému, ve strategickém a symbolickém srdci Amazonie. Výsledkem se stal tzv. "Belémský pakt", který je klasickým diplomatickým kompromisem. Pakt sice přinesl dílčí úspěchy, zejména ve finanční oblasti, avšak v klíčové otázce postupu při opouštění fosilních paliv zůstal na místě, což vedlo k rozčarování u mnoha klimaticky ambiciózních států.

Margay neboli ocelot dlouhoocasý patří k nejkrásnějším i nejméně prozkoumaným americkým kočkám. Skvěle se pohybuje ve větvích stromů, avšak s ubývajícími lesy ztrácí vhodná místa k životu.

Embraer EMB 314 Super Tucano je turbovrtulový cvičný a zároveň lehký bitevní letoun brazilské společnosti Embraer.

Žijeme v době plastové. Době, kdy nerozbitné skleničky soudruhů jsou sice přežitkem, ale plasty a především jejich mikročástice naplno využíváme téměř ve všem. Postupně planetu zamořují. Amazonie má však jedno zlato, které by nám mohlo pomoci.

V brazilském Belému v blízkosti Amazonie skončila 22. listopadu dvoutýdenní klimatická konference COP30. Její průběh jasně ukázal, jak důležité je chránit to nejcennější, co máme - přírodu - protože jsme sami její součástí. Zásadním výstupem je dohoda Mutir?o, která posiluje společné úsilí států v

Světové vlády dosáhly v sobotu na klimatické konferenci COP30 v Brazílii kompromisní dohody, která zvyšuje finanční prostředky rozvojovým zemím pro boj s následky globálního oteplování. Text dohody ale vynechává zmínky o fosilních palivech, které chtěla prosadit řada států včetně EU, píše agentura Reuters.

Stejně jako v období jury a křídy také období miocénu dokázalo nabídnout pořádné obry. V oblasti dnešní Amazonky kralovalo dané oblasti velké monstrum, dávajíc jiným na vědomí, že tady je vládcem on. Purussaurus, obří titán, který děsil okolí.

Klimatické konference OSN COP30 se letos poprvé neúčastní USA. Roli velkého zastánce klimatu a ochrany přírody naopak sehrává Čína. Podle původního plánu by konference v brazilské Amazonii měla končit dnes, nejspíš se ale podobně jako v minulých letech protáhne. Její závěr totiž zkomplikoval také požár přímo v konferenčním centru. V rozhovoru pro Radiožurnál o tomto tématu hovoří klimatolog Radimem Tolasz.

Nejen enti z bájné Tolkienovy Středozemě uměli chodit. Údajně existují i skutečné stromy, které to dokáží. Má to ale háček. Část vědců tvrdí, že je to nesmysl. Naopak mezi největší zastánce kráčejících palem patří slovenský vědec Peter Vršanský.

Německo poskytne do fondu na ochranu tropických pralesů v průběhu deseti let jednu miliardu eur (24 miliard Kč). Na klimatické konferenci OSN COP 30, kterou hostí Brazílie, to oznámili německý ministr životního prostředí Carsten Schneider a německá ministryně rozvoje Reem Alabaliová-Radovanová. V noci na dnešek o tom informovala agentura DPA.

Projekt moderního domu Pupunha mění způsob, jakým se staví a vytváří ubytovací kapacity pro cestovní ruch v křehkých ekosystémech jihoamerických deštných pralesů. Ponechává si dojem architektonické senzace, ale přitom si počíná s velkou ohleduplností vůči svému okolí.

Výstava Domorodé světy v Galerii Václava Špály dává až do 7. 12. nahlédnout do osobitého výtvarného světa Otto Plachta, „malíře džungle“.