Amazonie

Dobrodruh a vizionář Petr Tlapák je extrémní v mnoha ohledech. Co si vezme do hlavy, to udělá. Třeba se na vlastnoručně vyrobené kánoi plavil z rodné vsi nedaleko Pardubic až do Severního moře.

Podobný úlovek většina rybářů zná jen z televizních dokumentů o Amazonii. Když se však na jihu Čech na břehu rybníka objevila mohutná ryba připomínající tvora z pravěku, nevěřili vlastním očím ani zkušení rybáři.

Podobný úlovek většina rybářů zná jen z televizních dokumentů o Amazonii. Když se však na jihu Čech na břehu rybníka objevila mohutná ryba připomínající tvora z pravěku, nevěřili vlastním očím ani zkušení rybáři.

Světová meteorologická organizace ve své nejnovější zprávě upozornila, že do roku 2030 nejspíše nastane rok s nejvyššími teplotami za dobu vedení záznamů. Amazonii podle prognóz čekají suchá vedra. Růst teplot má uspíšit i návrat jevu El Niño, očekávaný na přelomu roku.

Na Štědrý den roku 1971 se sedmnáctiletá Juliane Koepcke stala jedinou přeživší letecké katastrofy v peruánské Amazonii. Po pádu z výšky několika kilometrů se ocitla sama uprostřed džungle, zraněná a bez pomoci.

Unikátní kruhová stavba z období vlády vyspělé civilizace Caral v Peru pravděpodobně sloužila k pozorování Slunce, Měsíce i dalších nebeských těles. Peruánští archeologové uvedli, že se jedná o zatím nejstarší astronomickou observatoř na území Ameriky. Určovala i čas pro rybolov a obchod.

Mladý Izraelec chtěl po vojně zažít něco výjimečného. Amazonie mu to splnila až děsivě doslova. Tři týdny bloudil sám džunglí, zatímco jeho tělo i psychika postupně kolabovaly.

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.

Zákazy kácení v Brazílii nestačí – prales mizí dál. Mezinárodní studie s účastí Manchesterské univerzity ukazuje, proč: odpovědnost leží i na importérských zemích a spotřebitelích, kteří o svém podílu nevědí.

Amazonská řeka Javari, tvořící přírodní hranici mezi Peru a Brazílií, ukrývá svět, o kterém jste si mysleli, že už dávno neexistuje.

Jedno dítě a několik otců? Pro amazonské kmeny to nebyl skandál, ostuda ani potupa ale zcela samozřejmá součást života. Domorodci věřili, že dítě může zdědit vlastnosti po každém z partnerů své matky a mít díky tomu větší šanci na přežití.

Amazonie hučí deštěm, vzduch je těžký a pod nohama se ztrácí cesta. Britský dobrodruh Percy Fawcett věří, že někde hluboko v nekonečné džungli stojí pozůstatky vyspělé civilizace, kterou nazývá „Město Z“.

Jaguár nepotřebuje smečku ani dlouhé pronásledování. Tahle mohutná kočka loví tiše, často u vody, a jediným stiskem čelistí dokáže prorazit lebku kajmana nebo želví krunýř. Není divu, že z něj měli respekt lidé i staré civilizace Ameriky.

Když se řekne Amazonka, většinou si představíme kajmany či krcelačné piraně. Skutečný vládce těchto vod je však jiný. Číhá těsně pod hladinou a piraně pro něj představují spíše křupavou svačinku.

Umělá inteligence pomáhá archeologům, ale lopatu z ruky jim zatím nevezme. Přesto si v hledání zaniklých světů získává čím dál silnější pozici. Algoritmy dokáží číst starověké texty z rozbitých tabulek nebo analyzovat terén rychlostí, která je pro člověka nedosažitelná.

V Dunaji se pohybuje obří ryba, která dorůstá do délky téměř osmi metrů a váží kolem tuny. Vyza velká fascinuje biology už desítky let, ale v poslední době se mezi nimi šíří obavy, že z řeky nadobro zmizí.

Pijí popel svých mrtvých, aby jejich duše žila dál. Poznejte fascinující rituály i krutý osud Janomamů, amazonského kmene, který dnes čelí útokům zlatokopů a bojuje o holé přežití v hloubi pralesa.

Po třicetileté válce se u nás usadil jezuitský řád. Ten se sice nejprve soustředil na jiné věci než misijní činnost, i na tu ale došlo. Proč jezuité z Čech vyráželi do světa? A proč si je připomínat?

Na první pohled působí jako přerostlé morče, které nic neřeší. Ve skutečnosti je kapybara dokonale přizpůsobené zvíře, které žije mezi vodou a souší a spoléhá hlavně na klid, skupinu a rychlou reakci.

Na první pohled není vidět skoro nic. Jen klidná voda a dvě oči nad hladinou. Kajman černý ale patří k největším a nejsilnějším predátorům Amazonie – a jeho svět je mnohem tvrdší, než se zdá.

V říjnu 1981 vstoupili čtyři cizinci do bolivijské Amazonie hledat zlato. Vrátili se jen dva. Vůdce výpravy se ukázal být mužem hledaným Interpolem.

Uprostřed amazonského deštného pralesa v Peru se k nebi tyčí tajemná hora, která působí, jako by ji tady někdo záměrně postavil. Kdyby to byla pravda, šlo by o největší známou pyramidu na Zemi.

Opustila byt, práci i jistoty a odjela do džungle v Amazonii. Mladá Češka dnes žije s domorodci a tvrdí věci, co zní jako provokace: to, co Západ složitě zkoumá, místní mají v krvi. Co přesně tam objevila? Mají místní odpověď, kterou hledáme?

Když se vydáte na procházku do lesa, nad hlavou vám prozpěvují ptáci, což vás uklidňuje. Ve skutečnosti však může jít o signalizaci nebezpečí pro jiná zvířata.

Africké lesy po roce 2010 přestaly být klimatickým spojencem. Nový výzkum z roku 2026 potvrzuje, co vědci tušili: odlesňování v tropické Africe produkuje víc emisí, než dokáže vstřebat veškerý nový lesní porost na celém kontinentu.

Amazonie, synonymum pro zelené nekonečno, všudypřítomné vlhko a pomalý tep řeky, která si dělá, co chce. Přitom to ještě není ani 150 let, kdy tady život běžel ve zcela jiném rytmu. Udávaly ho zářezy nožů na kůře kaučukovníků.

Český etnograf a antropolog Mnislav Zelený se celý život věnuje poznávání a studiu amazonských indiánů. V roce 1989 ho adoptoval kmen Yawalapiti a dal mu jméno Atapana – List zelené palmy. Uběhlo 26 let, Atapana pobýval mnohokrát na různých místech Amazonie, až jednoho dne pochopil, že se musí k Yawalapitiům vrátit. Jak vypadal návrat po více než čtvrt století? Atapana vypráví…

Představte si, že nastoupíte do autobusu ve čtvrtek odpoledne a vystoupíte až za několik dní úplně jinde na kontinentu. Žádný přestup, žádné letiště, jen silnice, krajina a dlouhá cesta. Tahle linka opravdu existuje a spojuje dvě slavná města.

V polovině 19. století se v salonech londýnské smetánky odehrával tichý, ale nesmírně drahý souboj. Zatímco aristokraté popíjeli čaj, v pozadí se v nově vybroušených vázách tísnily rostliny, jejichž cena často převyšovala roční plat průměrného dělníka. Řeč je o krásných a dekorativních orchidejích.

Banky v Brazílii nově musí před schválením venkovských úvěrů kontrolovat, zda se farma neobjevuje v oficiální evidenci ploch s možným nelegálním odlesněním. Vláda tím přenáší část boje o Amazonii přímo do úvěrového procesu a sahá na peníze, bez kterých se velká část agrárního byznysu neobejde.

Před půlstoletím to byla vesnice, nyní je peruánská Pucallpa 300tisícové město, které stále roste. Návštěva tohoto místa dokládá, jak člověk proniká i do ještě nedávno odlehlých kousků divočiny.

Analýza DNA a izotopů z papouščího peří odhalila překvapivý obchodní systém. Exotičtí ptáci putovali z Amazonie přes Andy do hrobek předincké kultury Yschma.

V roce 2022 obletěla svět zpráva, že v Amazonském pralese zemřel domorodec, který byl posledním příslušníkem kmene vyvražděného rančery a dřevorubci. Všechny pokusy o kontakt odmítal a my tak už možná nezjistíme podrobnosti o jeho lidu. Muž z díry Muže poprvé zaregistrovaly neziskové organizace zabývající se ochranou brazilského domorodého obyvatelstva v polovině devadesátých let minulého […]

V brazilské Amazonii žil a zemřel muž, který byl považován za posledního člena svého kmene. Jeho jméno nikdo neznal. Svět ho znal pouze jako „muže z díry“. Přezdívku získal kvůli hlubokým jamám, které po sobě zanechával v džungli. Některé sloužily jako pasti na zvířata, jiné pravděpodobně jako úkryty. Také byl označován za „nejosamělejšího člověka planety“.

Obraz „lovců lebek“ patří k nejznámějším i nejvíce zkresleným představám o Amazonii. Za označením se skrývá složitý svět, v němž ženy hrají klíčovou roli. A také rituály, které my nemusíme chápat.

Matka příroda bude mít vždy na naší krásné planetě navrch. A nám nezbývá, než to vzít v potaz a přizpůsobit se. Běsnění živlů se nevyhýbá ani vzdušnému prostoru a někdy s ním člověk bojuje zcela zbytečně.

Nevypadá nebezpečně, spíš zvláštně. Měkké tělo, krátké nožky a způsob lovu, který připomíná něco mezi chemií a pastí. Oroperipatus tiputini je nově popsaný druh drápkovce z ekvádorské Amazonie.

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.

Líbenka neboli Eucharis si získává pozornost nejen elegantními sněhobílými květy, ale také výraznou, příjemně omamnou vůní, která dokáže provonět celý pokoj. Přestože nejde o úplně běžnou pokojovou rostlinu, má jednu skvělou vlastnost, díky níž se rychle stane domácím favoritem: při správné péči umí kvést opakovaně během roku. Právě proto se s ním často setkáte i ve slavnostní floristice, kde vynikne čistotou barvy a jemným tvarem.

Bylo velmi časné ráno 22. března 1926. Na turistickém parníku Paes de Carvalho, vracejícím se z několikadenní plavby po amazonských řekách, vypukl kolem třetí ráno ničivý požár. Loď byla v tu chvíli asi 100 metrů od břehu, ale oheň ji zničil dřív, než k němu přirazila. Zahynulo 108 ze 189 pasažérů na palubě. Šlo o největší lodní katastrofu v dějinách Amazonie.

Lesy jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi. Ukládají uhlík, chrání půdu i vodní zdroje a poskytují domov milionům druhů. Přesto z planety každoročně mizí rozsáhlé lesní plochy. Co za tím skutečně stojí – a které rozšířené představy jsou spíš mýtem?

Letadlo se roztrhlo v oblacích a sedmnáctiletá Juliane padala k zemi. Přežila jako jediná z 92 lidí. S těžkými zraněními sváděla boj s neprostupnou džunglí a červy ve svém těle. Příběh, z něhož dodnes mrazí.

Brazilská vláda představila nový národní klimatický plán, který poprvé po téměř dvou dekádách aktualizuje strategii snižování emisí. Klíčovým pilířem je razantní omezení odlesňování, které země označuje za hlavní zdroj skleníkových plynů.

Lapacho, někdy nazývané čaj Inků, je nápoj, který si získal popularitu nejen díky své charakteristické jemné chuti, ale i schopnosti posílit lidské zdraví. A přitom vlastně vůbec nejde o čaj!

K největším problémům Amazonie patří intenzivní průmyslové zemědělství. Kvůli němu velké podniky ve velkém kácí tamní deštný prales. Podle vědců navíc hrozí, že by jeho rozsáhlé části mohly degradovat v savanu. Zároveň ale přibývá projektů, které se to snaží měnit. Jen v brazilské, tedy největší části Amazonie, existuje více než pět set těchto iniciativ. Patří mezi ně i farma a továrna na ekologickou výboru čokolády u amazonského velkoměsta Belém.

Západní povodí Amazonky je domovem mnoha nejrůznějších opic. Uakari šarlatolící, který patří mezi takzvané ploskonosé opice Nového světa, však představuje naprostý vizuální i evoluční unikát. Jeho vzhled může na nepřipraveného pozorovatele působit až trochu děsivě.

Obřadní pití popela z kostí zesnulých u kmene Yanomami představuje akt lásky a úcty, který zajišťuje věčný klid duše v hlubinách amazonského pralesa.

Strmé srázy, hustá mlha, tropické lijáky a silnice široká jen několik metrů. Legendární horská trasa v bolivijských Andách si vysloužila přezdívku „Silnice smrti“

Nádherný příběh o dvousečném charakteru technologií. Celá kauza začala v červnu 2024 reportáží The New York Times. Redaktor Jack Nicas a fotograf Victor Moriyama se trmáceli na lodi, a pak více než 50 kilometrů pěšky hustou amazonskou džunglí, aby se dostali do vesnic kmene Marubo.

Uprostřed amazonské džungle se člověk může ztratit během několika minut. Přesně to se stalo mladému cestovateli Yossimu Ghinsbergovi, když se po nehodě na rozbouřené řece ocitl úplně sám v nekonečném pralese.

Obec Satipo v peruánském regionu Junín udělila zákonná práva jednomu z nejdůležitějších druhů pro ekologickou rovnováhu Amazonie: včelám bez žihadel. Tento hmyz je zodpovědný za opylování více než 80 %...

V hloubi brazilské Amazonie, ve státě Rondônia, žily ještě donedávna jen tři ženy z kmene Akuntsu. Matka Pugapia a její dcery. Poslední muž z tohoto kmene zemřel v roce 2017 a přežití celé komunity tak vypadalo bledě.

Srážky dopravních letadel ve vzduchu bývají opravdu vzácností, ale dříve k nim čas od času docházelo. My si nyní připomeneme jeden takový případ, který se udál téměř před dvaceti lety v brazilském vzdušném prostoru.

Podle nové studie ročně generuje Amazonský deštný prales srážky v hodnotě zhruba 20 miliard dolarů (přes 410 miliard Kč). Odlesňování však podle vědců už snížilo jejich přínos až o 20 procent. Na dešti závislé zemědělství tak přichází o miliardy, přestože ochrana lesů by stála jen zlomek těchto ztrát.

Je to místo, kde vlhkost visí ve vzduchu jako závoj a kde se pod korunami padesátimetrových stromů úplně ztrácí světlo. Amazonský prales je fascinující zelený labyrint, zároveň jedno z nejnebezpečnějších míst planety

Ještě nedávno měla nelegální těžba zlata v Peru relativně „čitelné“ epicentrum: jižní Amazonii kolem Madre de Dios. Dnes už je to minulost.

Jsou na světě obce, kde se nesmí používat auto? Ano, jedno z nich je v Amazonii a jmenuje se Puerto Nariño.