Amazonie

V říjnu 1981 vstoupili čtyři cizinci do bolivijské Amazonie hledat zlato. Vrátili se jen dva. Vůdce výpravy se ukázal být mužem hledaným Interpolem.

Uprostřed amazonského deštného pralesa v Peru se k nebi tyčí tajemná hora, která působí, jako by ji tady někdo záměrně postavil. Kdyby to byla pravda, šlo by o největší známou pyramidu na Zemi.

Opustila byt, práci i jistoty a odjela do džungle v Amazonii. Mladá Češka dnes žije s domorodci a tvrdí věci, co zní jako provokace: to, co Západ složitě zkoumá, místní mají v krvi. Co přesně tam objevila? Mají místní odpověď, kterou hledáme?

Když se vydáte na procházku do lesa, nad hlavou vám prozpěvují ptáci, což vás uklidňuje. Ve skutečnosti však může jít o signalizaci nebezpečí pro jiná zvířata.

Africké lesy po roce 2010 přestaly být klimatickým spojencem. Nový výzkum z roku 2026 potvrzuje, co vědci tušili: odlesňování v tropické Africe produkuje víc emisí, než dokáže vstřebat veškerý nový lesní porost na celém kontinentu.

Amazonie, synonymum pro zelené nekonečno, všudypřítomné vlhko a pomalý tep řeky, která si dělá, co chce. Přitom to ještě není ani 150 let, kdy tady život běžel ve zcela jiném rytmu. Udávaly ho zářezy nožů na kůře kaučukovníků.

Český etnograf a antropolog Mnislav Zelený se celý život věnuje poznávání a studiu amazonských indiánů. V roce 1989 ho adoptoval kmen Yawalapiti a dal mu jméno Atapana – List zelené palmy. Uběhlo 26 let, Atapana pobýval mnohokrát na různých místech Amazonie, až jednoho dne pochopil, že se musí k Yawalapitiům vrátit. Jak vypadal návrat po více než čtvrt století? Atapana vypráví…

Představte si, že nastoupíte do autobusu ve čtvrtek odpoledne a vystoupíte až za několik dní úplně jinde na kontinentu. Žádný přestup, žádné letiště, jen silnice, krajina a dlouhá cesta. Tahle linka opravdu existuje a spojuje dvě slavná města.

V polovině 19. století se v salonech londýnské smetánky odehrával tichý, ale nesmírně drahý souboj. Zatímco aristokraté popíjeli čaj, v pozadí se v nově vybroušených vázách tísnily rostliny, jejichž cena často převyšovala roční plat průměrného dělníka. Řeč je o krásných a dekorativních orchidejích.

Banky v Brazílii nově musí před schválením venkovských úvěrů kontrolovat, zda se farma neobjevuje v oficiální evidenci ploch s možným nelegálním odlesněním. Vláda tím přenáší část boje o Amazonii přímo do úvěrového procesu a sahá na peníze, bez kterých se velká část agrárního byznysu neobejde.

Před půlstoletím to byla vesnice, nyní je peruánská Pucallpa 300tisícové město, které stále roste. Návštěva tohoto místa dokládá, jak člověk proniká i do ještě nedávno odlehlých kousků divočiny.

Analýza DNA a izotopů z papouščího peří odhalila překvapivý obchodní systém. Exotičtí ptáci putovali z Amazonie přes Andy do hrobek předincké kultury Yschma.

V roce 2022 obletěla svět zpráva, že v Amazonském pralese zemřel domorodec, který byl posledním příslušníkem kmene vyvražděného rančery a dřevorubci. Všechny pokusy o kontakt odmítal a my tak už možná nezjistíme podrobnosti o jeho lidu. Muž z díry Muže poprvé zaregistrovaly neziskové organizace zabývající se ochranou brazilského domorodého obyvatelstva v polovině devadesátých let minulého […]

V brazilské Amazonii žil a zemřel muž, který byl považován za posledního člena svého kmene. Jeho jméno nikdo neznal. Svět ho znal pouze jako „muže z díry“. Přezdívku získal kvůli hlubokým jamám, které po sobě zanechával v džungli. Některé sloužily jako pasti na zvířata, jiné pravděpodobně jako úkryty. Také byl označován za „nejosamělejšího člověka planety“.

Obraz „lovců lebek“ patří k nejznámějším i nejvíce zkresleným představám o Amazonii. Za označením se skrývá složitý svět, v němž ženy hrají klíčovou roli. A také rituály, které my nemusíme chápat.

Matka příroda bude mít vždy na naší krásné planetě navrch. A nám nezbývá, než to vzít v potaz a přizpůsobit se. Běsnění živlů se nevyhýbá ani vzdušnému prostoru a někdy s ním člověk bojuje zcela zbytečně.

Nevypadá nebezpečně, spíš zvláštně. Měkké tělo, krátké nožky a způsob lovu, který připomíná něco mezi chemií a pastí. Oroperipatus tiputini je nově popsaný druh drápkovce z ekvádorské Amazonie.

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.

Líbenka neboli Eucharis si získává pozornost nejen elegantními sněhobílými květy, ale také výraznou, příjemně omamnou vůní, která dokáže provonět celý pokoj. Přestože nejde o úplně běžnou pokojovou rostlinu, má jednu skvělou vlastnost, díky níž se rychle stane domácím favoritem: při správné péči umí kvést opakovaně během roku. Právě proto se s ním často setkáte i ve slavnostní floristice, kde vynikne čistotou barvy a jemným tvarem.

Bylo velmi časné ráno 22. března 1926. Na turistickém parníku Paes de Carvalho, vracejícím se z několikadenní plavby po amazonských řekách, vypukl kolem třetí ráno ničivý požár. Loď byla v tu chvíli asi 100 metrů od břehu, ale oheň ji zničil dřív, než k němu přirazila. Zahynulo 108 ze 189 pasažérů na palubě. Šlo o největší lodní katastrofu v dějinách Amazonie.

Lesy jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi. Ukládají uhlík, chrání půdu i vodní zdroje a poskytují domov milionům druhů. Přesto z planety každoročně mizí rozsáhlé lesní plochy. Co za tím skutečně stojí – a které rozšířené představy jsou spíš mýtem?

Letadlo se roztrhlo v oblacích a sedmnáctiletá Juliane padala k zemi. Přežila jako jediná z 92 lidí. S těžkými zraněními sváděla boj s neprostupnou džunglí a červy ve svém těle. Příběh, z něhož dodnes mrazí.

Brazilská vláda představila nový národní klimatický plán, který poprvé po téměř dvou dekádách aktualizuje strategii snižování emisí. Klíčovým pilířem je razantní omezení odlesňování, které země označuje za hlavní zdroj skleníkových plynů.

Lapacho, někdy nazývané čaj Inků, je nápoj, který si získal popularitu nejen díky své charakteristické jemné chuti, ale i schopnosti posílit lidské zdraví. A přitom vlastně vůbec nejde o čaj!

K největším problémům Amazonie patří intenzivní průmyslové zemědělství. Kvůli němu velké podniky ve velkém kácí tamní deštný prales. Podle vědců navíc hrozí, že by jeho rozsáhlé části mohly degradovat v savanu. Zároveň ale přibývá projektů, které se to snaží měnit. Jen v brazilské, tedy největší části Amazonie, existuje více než pět set těchto iniciativ. Patří mezi ně i farma a továrna na ekologickou výboru čokolády u amazonského velkoměsta Belém.

Západní povodí Amazonky je domovem mnoha nejrůznějších opic. Uakari šarlatolící, který patří mezi takzvané ploskonosé opice Nového světa, však představuje naprostý vizuální i evoluční unikát. Jeho vzhled může na nepřipraveného pozorovatele působit až trochu děsivě.

Obřadní pití popela z kostí zesnulých u kmene Yanomami představuje akt lásky a úcty, který zajišťuje věčný klid duše v hlubinách amazonského pralesa.

Strmé srázy, hustá mlha, tropické lijáky a silnice široká jen několik metrů. Legendární horská trasa v bolivijských Andách si vysloužila přezdívku „Silnice smrti“

Nádherný příběh o dvousečném charakteru technologií. Celá kauza začala v červnu 2024 reportáží The New York Times. Redaktor Jack Nicas a fotograf Victor Moriyama se trmáceli na lodi, a pak více než 50 kilometrů pěšky hustou amazonskou džunglí, aby se dostali do vesnic kmene Marubo.

Uprostřed amazonské džungle se člověk může ztratit během několika minut. Přesně to se stalo mladému cestovateli Yossimu Ghinsbergovi, když se po nehodě na rozbouřené řece ocitl úplně sám v nekonečném pralese.

Obec Satipo v peruánském regionu Junín udělila zákonná práva jednomu z nejdůležitějších druhů pro ekologickou rovnováhu Amazonie: včelám bez žihadel. Tento hmyz je zodpovědný za opylování více než 80 %...

V hloubi brazilské Amazonie, ve státě Rondônia, žily ještě donedávna jen tři ženy z kmene Akuntsu. Matka Pugapia a její dcery. Poslední muž z tohoto kmene zemřel v roce 2017 a přežití celé komunity tak vypadalo bledě.

Srážky dopravních letadel ve vzduchu bývají opravdu vzácností, ale dříve k nim čas od času docházelo. My si nyní připomeneme jeden takový případ, který se udál téměř před dvaceti lety v brazilském vzdušném prostoru.

Podle nové studie ročně generuje Amazonský deštný prales srážky v hodnotě zhruba 20 miliard dolarů (přes 410 miliard Kč). Odlesňování však podle vědců už snížilo jejich přínos až o 20 procent. Na dešti závislé zemědělství tak přichází o miliardy, přestože ochrana lesů by stála jen zlomek těchto ztrát.

Je to místo, kde vlhkost visí ve vzduchu jako závoj a kde se pod korunami padesátimetrových stromů úplně ztrácí světlo. Amazonský prales je fascinující zelený labyrint, zároveň jedno z nejnebezpečnějších míst planety

Ještě nedávno měla nelegální těžba zlata v Peru relativně „čitelné“ epicentrum: jižní Amazonii kolem Madre de Dios. Dnes už je to minulost.

Jsou na světě obce, kde se nesmí používat auto? Ano, jedno z nich je v Amazonii a jmenuje se Puerto Nariño.

Nenápadná, průsvitná rybka z amazonských řek, která se dokáže protáhnout do žaberní dutiny mnohonásobně většího hostitele a během několika minut se nasytit jeho krví.

Sen o El Doradu stál životy mnoha dobrodruhů, včetně plukovníka Fawcetta, který zde zmizel při hledání „Města Z“. Mezi vědci dlouho převládal názor, že Amazonie byla jen „zelenou pouští“ bez velkých civilizací. Moderní archeologie však nyní tento mýtus boří.

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.

Byla to úplně obyčejná, sotva metr vysoká holčička z odlehlé peruánské vesnice. Když se její bříško začalo nepřirozeně zvětšovat, místní šamani i zoufalí rodiče slepě věřili, že ji posedl zlý duch nebo ji stravuje masivní, smrtelný nádor.

Amazonský lektvar ayahuasca spojuje tisíciletou tradici s moderní neurovědou. Jak dokáže psychedelická „liána duše“ léčit traumata a deprese tam, kde běžná západní medicína tak často selhává?

Ayahuasca neboli „liána mrtvých“ už dávno není jen záležitostí amazonského pralesa. Stále víc Evropanů míří za tímto rituálem do Španělska a Portugalska. Obě země fungují v právní šedé zóně, která umožňuje pořádat ceremonie bez jasného zákazu. Zájem roste, ale s ním i otázky bezpečnosti a odpovědnosti.

Švédský miliardář Johan Eliasch se rozhodl zachránit planetu po svém: koupil 160 000 hektarů Amazonie, aby tam zastavil pily. Seznamte se s příběhem muže, který mění byznys v největší zbraň ekologie.

V hlubinách Amazonie se bude vyšetřovat vražda a najde se poslední přeživší člen kmene z pralesa.

Saharský prach urazí 3 000 kilometrů, aby zašpinil české kapoty aut. Ten samý mechanismus ale přináší fosfor pro amazonský prales a železo pro oceánský plankton.

Dávný tvor pod názvem Megatherium se potuloval po Jižní Americe 5,3 milionu let, než vyhynul – ačkoli někteří domorodí obyvatelé tvrdí, že podobného tvora vídávají v Amazonii dodnes…

Příběhy o zdolávání hor a přežití v divočině milujeme. Jenže kde končí obdiv k přírodě a začíná potřeba dokazovat si vlastní hodnotu?

Tato pozoruhodná ryba je důkazem, že příroda si někdy neklade žádné limity. Dýchá vzduch, dorůstá délky menší lodě a o své potomstvo pečuje způsobem, který u ryb nemá obdoby.

Žádná moderna, žádná kouzla – domorodý národ Tsimane z bolivijské Amazonie ukazuje, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je návrat k přirozenosti. Aktivní pohyb, minimálně zpracovaná strava a silná komunita jim zajišťují mladé srdce i mysl až do stáří, které v moderním světě vypadá spíše jako science fiction.

Včely bez žihadel, klíčoví opylovači tropických ekosystémů, nově získaly zákonná práva. Tento krok představuje průlom v ochraně přírody a naznačuje, jak může právo přispět k ochraně biologické rozmanitosti i kulturního dědictví.

Brazilská armáda v roce 1977 spustila tajnou operaci Prato. Cílem bylo vyšetřit útoky světelných objektů na obyvatele Colares. Spisy odhalují utajené detaily.

V nové sérii National Geographic Pole to Pole (Pól k pólu) se herec Will Smith vydává hluboko do Amazonie hledat tvory, jejichž jed by mohl vést k vývoji nových život zachraňujících léků.

V srdci peruánské Amazonie na úrodné půdě u jezera Cashibococha klíčí semínko naděje: škola Casa Sanango – místo věnované umění, kultuře a životnímu prostředí. Tento prostor jako strom, který roste ze svých kořenů, je určen především místním dětem. Nabízí jim tolik potřebné vzdělání vycházející z moudrosti jejich předků, obohacené o nástroje moderního světa. Za projektem stojí peruánská nadace Casa Sanango, kterou založil známý český malíř Otto Placht. Nyní „malíř džungle“ spolu s mezinárodním týmem nadace naléhavě hledá pro školu Casa Sanango finanční podporu.

Máte-li nějaký oblíbený dětský film, možná byste ho mohli zkusit předělat. Nejen na svět obecně, ale také na kultovní filmy typu Anakondy z roku 1997 každý pohlíží vlastníma očima. Pro někoho pitomý škvár, pro jiné žánrová klasika. Hrdinové moderního rebootu Anakonda (Anaconda) s tvářemi Jacka Blacka, Paula Rudda, Thandiwe Newton a Steva Zahna ve svých životech ustrnuli a do Amazonie vyráží svůj milovaný snímek, bránu do fantazie Hollywoodu a bezmála i tvůrčího duchovna, nezávisle přetočit. Bláznivá výprava s hvězdami zdánlivě přežitých komedií vás v kinech svým humorem možná uškrtí, ale totálně postmoderním konceptem s nakažlivou aurou kreativní svobody se dost možná necháte na 100 minut pozřít a vyvrhnout.

pro jiné je to nehorázný brak. Terri je mladá ambiciozní režisérka, která společně se svým týmem hodlá natočit amatérský dokument, o neznámých domorodých kmenech žijících na řece Amazonce.

Doug (Jack Black) a Griff (Paul Rudd) jsou nejlepšími přáteli už od dětství a vždy snili o tom, že natočí remake svého nejoblíbenějšího filmu: filmové „klasiky“ Anaconda.

Hluboko v bujném brazilském deštném pralese žije kmen Yawanawá, jež je považován za moudré strážce ducha a medicíny Amazonky. Oddaně chrání svůj prales, který je pro ně víc, než jen domovem.