Demence

Jak je možné, že člověk s postupující roztroušenou sklerózou a prokázaným zhoršením kognitivních funkcí dostane vyšší invalidní důchod, ale nižší příspěvek na péči? Právě tuto otázku řešil Městský soud v Praze. Podle soudu totiž úřady nedostatečně vysvětlily, proč navzdory lehké demenci a problémům s orientací považovaly některé životní potřeby za zvládané. Muž s roztroušenou sklerózou požádal v únoru 2024 o příspěvek na péči. Protože dlouhodobě pobýval v Thajsku, neproběhlo standardní sociální šetření v domácnosti a úřady vycházely zejména z dotazníku a lékařských zpráv.

V České republice žijí desetitisíce lidí s omezenou svéprávností. Nejčastěji jde o seniory s demencí, osoby s vážným duševním onemocněním nebo lidi s intelektovým postižením. V mnoha případech jim soud ustanoví opatrovníka, který jim pomáhá se správou majetku nebo právními záležitostmi. Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu nyní připomnělo, že takový opatrovník nemůže o životě opatrovance rozhodovat podle vlastního uvážení.

Českem se šíří epidemie, která ale není nakažlivá. Stárnutí populace i životní styl každoročně zvyšují počet lidí s diagnózou demence. A zdaleka nejde jen o Alzheimerovu chorobu.

Angličanka Bethany Gordon od prvního okamžiku, kdy držela svého nejmladšího syna v náručí, podvědomě cítila, že je něco jinak. Mateřský instinkt jí našeptával, že chlapeček vnímá svět kolem sebe trochu odlišně. Lékaři ji sice opakovaně ujišťovali, že je vše v naprostém pořádku a není důvod k obavám, ona ale nepřestala hledat odpovědi.

Deprese je přehlížená nemoc, která výrazně snižuje kvalitu života nemocných a zvyšuje riziko vzniku dalších nemocí a obtíží. Diagnostika bývá u starších lidí obtížná a může se zaměnit za běžné stárnutí i proto, že deprese u seniorů mívá jinou podobu než u mladších lidí. Z léčby lidé nemusejí mít obavu, je účinná a bezpečná, vysvětlila v rozhovoru pro České důchody docentka MUDr. Martina Zvěřová, Ph.D., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Igor Chmela, snad nejklidnější a nejméně nápadný člen slavné Partičky, se primárně živí herectvím, měl ale příležitost si vyzkoušet práci pečovatele i traťového dělníka. Která z těchto profesí mu vehnala slzy do očí? A jaký neobvyklý experiment se rozhodl podstoupit se svou manželkou Janou Janěkovou?

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.

Na rozvíjející se demenci se mnohdy přijde pozdě. Alzheimerovu chorobu má smysl odhalit co nejdříve, protože se sice nedá vyléčit, ale moderní terapie umí její postup zpomalit. Příznaky zároveň mohou mít úplně jiné vysvětlení.

Pomalé zhoršování paměti, nejistá chůze a změny chování. U starších pacientů tyto příznaky často vedou k podezření na Alzheimerovu nemoc. Existuje však diagnóza, která může vypadat velmi podobně, ale její příčina je odlišná – a potenciálně léčitelná.

Někteří lidé zůstávají duševně svěží i přes změny v mozku typické pro Alzheimerovu chorobu. Důvodem může být chování imunitních buněk v mozku. Právě jejich proměna představuje podle nových zjištění publikovaných v Nature Medicine bod zlomu, který určuje další osud pacienta. Nová mezinárodní studie publikovaná v časopise Nature Medicine odhalila klíčový biologický bod zlomu v Alzheimerově chorobě.

Už se vám někdy stalo, že jste stáli uprostřed místnosti a marně vzpomínali, pro co jste si vlastně přišli? Nebo když vám na jazyku visí jméno sousedky, ale vy si ho nemůžete vybavit? Výpadky paměti se s přibývajícím věkem stávají celkem často, přesto s nimi nic neděláme. Přitom stárnutí šedých buněk můžeme zpomalit jednoduchým cvičením a jídelníčkem.

Péči o nemocného s demencí je náročná. Rodina se musí vypořádat s tím, že člověk, kterého celý život nějak znali, se chová jinak. To, že si nepamatuje, nebo přestává poznávat své okolí, je velmi náročné a bolestivé.

Když někoho považujeme za dobrého, ohleduplného a milého člověka, máme pocit, že takový prostě je. Jenže tyto vlastnosti stojí na jemné rovnováze mozku – a když se ta změní, může se změnit i samotný člověk a to, kým je.

Nová zjištění naznačují, že obyčejná aktivita v kuchyni může působit jako přirozený trénink mozku a podporovat jeho kondici.

Učení se novým věcem není pouze záležitostí mládí, ale i po šedesátce se nemusí člověk držet zajetých kolejích. Začít s koníčkem coby senior má totiž blahodárný účinek na kognitivní funkce, tudíž proč se tomu vyhýbat a připadat si trapně? Která hobby jsou pro starší osoby nejlepší?

Mít syna je pro spoustu rodičů splněný sen. Samozřejmě záleží „od kusu“, i když věda si myslí něco jiného. Přišla s nečekanou podpásovkou: chlapci podle všeho urychlují stárnutí mozku svých rodičů.

Bruce Willis proslul rolemi, v nichž jako nezdolný chlapík přežil takřka cokoli – teroristy v mrakodrapu, náraz asteroidu do Země i setkání s nadpřirozenem. Ve skutečném životě ale narazil na nepřítele, kterého žádnou zbraní porazit nedokáže.

Demence u psů a koček není vzácná a v mnohém připomíná Alzheimerovu nemoc. Postihuje hlavně starší mazlíčky a projevuje se změnami chování, dezorientací či poruchami spánku. Jak ji rozpoznat a co může pomoci?

Televize patří mezi nejčastější společníky českých seniorů. Přináší jim informace, humor, a především ukrajuje dlouhou chvíli. Odborníci ale upozorňují, že příliš mnoho hodin pasivního sledování může souviset s únavou, menším pohybem i vyšším rizikem kognitivního úpadku.

Počet lidí vyžadujících péči se v Německu za 10 let více než zdvojnásobil. Může za to i vzestup demence.

Užívání konopí mezi staršími dospělými roste, ale dopady na mozek a kognici v tomto věku nejsou dobře známé. Nová studie amerických vědců, která vyšla v časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs, využívá data z UK Biobank a zkoumá souvislost mezi celoživotním užíváním konopí, objemem mozku a kognitivními schopnostmi.

Jedna z dcer Bruce Willise se v podcastu The Inside Edit svěřila, jak je vděčná, že její dvouletá dcera může trávit s dědečkem čas. Zároveň lituje toho, že její sestry už tento pocit možná nezažijí. Americkému herci byla před třemi lety diagnostikována frontotemporální demence, stejná choroba, kterou podle některých expertů trpí Donald Trump.

Zapomínání ve vyšším věku nemusí hned znamenat demenci. Varovné ale je, když se člověk začne měnit povahově, ztrácí zájem o oblíbené činnosti, je podezřívavý nebo zmatený. Právě těchto projevů si často jako první všimne partner nebo nejbližší rodina.

NÁZOR / Obludné ego prezidenta Donalda Trumpa utrpělo další těžkou ránu. Jeho mysl, která je s velkou pravděpodobností postižena postupující demencí, nebyla schopna zkousnout, že Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu budovy Kennedyho centra. Trump na to reagoval sepsáním dalšího hysterického výlevu na své sociální síti.

Úpadku sociálních kontaktů, stresu a nepřetržitému zápřahu čelí lidé, kteří doma pečují o člena rodiny trpícího Alzheimerovou chorobou nebo jinou nemocí končící demencí. K tomu se přidává nedostatečná podpora státu, ale i neochota mnoha lékařů ošetřit nemocného v jeho domácím prostředí.

Pravděpodobnost, že se u člověka během života rozvine demence, je podle studií mnohem vyšší, než se odborníci dříve domnívali. Zároveň s tím ale mají optimistické řešení. Ukazuje se totiž, že ztráta paměti a postupné vytrácení soběstačnosti nejsou nevyhnutelným osudem, ale spíše stavem, kterému se dá předcházet. Většinu rizikových faktorů totiž můžeme sami ovlivnit.

Být odříznutý od lidí neškodí jen naší psychice, ale znamená to i obrovský nápor pro samotný mozek. Riziko rozvoje demence u opuštěných lidí raketově stoupá dokonce víc než u řady civilizačních chorob. Jak z toho ven, když jen samotné „jít mezi lidi“ nestačí?

Trávíme jím jen zlomky času oproti předkům, přesto zásadně ovlivňuje naši mysl. Správné žvýkání zlepšuje paměť, tlumí stres a podle vědců může pomoci v boji proti Alzheimerově chorobě.

Hledání dvaaosmdesátiletého Miloslava Bergera z Hradce Králové – Slatiny pokračuje již třetím dnem. Situace se stává kritickou, protože senior u sebe nemá jídlo, pití…

Alzheimerova choroba je obvykle spojována s vyšším věkem. Nový výzkum ale naznačuje, že první nenápadné signály se mohou objevovat mnohem dříve — už kolem pětačtyřicítky

Královéhradečtí policisté se obracejí na veřejnost s naléhavou prosbou o pomoc při hledání dvaaosmdesátiletého Miloslava Bergera z Hradce Králové – Slatiny.

Policisté hledají dvaaosmdesátiletého muže z Hradce Králové, který odjel na kole z domu v pátek odpoledne. Trpí demencí, je zmatený. Kvůli svému věku a zdravotnímu stavu může být v ohrožení. Řekla to v sobotu krajská policejní mluvčí Karolína Macháčková.

Policie vyhlásila pátrání po 82letém seniorovi z Hradce Králové. Muž odjel na zeleném skládacím kole. Trpí demencí, je zmatený a nemá u sebe telefon, každá minuta tak hraje roli, napsali policisté na svém X.

Policisté vyhlásili pátrání po dvaaosmdesátiletém Miloslavu Bergerovi z Hradce Králové. Jak informovala policie na síti X, senior trpí demencí a nemá u sebe mobil.

Voda tvoří základní prostředí pro veškeré chemické děje v našem těle. Zatímco u mladého člověka tvoří voda asi 60 % tělesné hmotnosti, u seniorů tento podíl klesá na pouhých 50 % i méně. To znamená, že starší organismus má mnohem menší rezervy tekutin. Přičemž k rozvoji nebezpečné dehydratace stačí relativně malý výpadek v příjmu tekutin nebo horké letní počasí.

Střední věk rozhodně neznamená, že vaše kognitivní schopnosti musí začít uvadat a zpomalovat. Náš mozek se dokáže neustále přetvářet, posilovat a růst. Stačí jen vědět, jak ho správně stimulovat. Jak si můžete celkem snadno udržet hlavu ve špičkové kondici a využít úžasný potenciál vlastní nervové soustavy?

V Krabčicích na Litoměřicku se otevřely tři nové komunitní domy pro seniory s Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence. Moderní zařízení pro 22 klientů nabízí bezpečné a zároveň svobodné prostředí s podporou chytrých technologií.

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).

Když byl malému Codymu Carrollovi z Anglie teprve rok, jeho maminka Georgia Nonas si začala všímat, že něco není v pořádku. Chlapec trpěl na opakované záněty uší, horšil se mu sluch a brzy dostal svá první naslouchátka. Nikdo v tu chvíli netušil, že jde o první varovné signály vzácného onemocnění - Sanfilippova syndromu, kterému se přezdívá „dětská demence“.

Mnoho lidí žije v domnění, že demence jako taková začíná problémy s pamětí. Tak tomu ale není. Počáteční příznaky demence mohou být nenápadné a snadno se zaměňují s únavou, stresem nebo přirozeným stárnutím. Znát všechny příznaky s tímto onemocněním spojené vám může pomoci k snazší diagnostice.

Poruchy paměti, zhoršené soustředění nebo změny v myšlení mohou být prvními příznaky rozvíjející se demence. Odborníci proto zdůrazňují význam včasného záchytu onemocnění, který může pomoci zpomalit jeho průběh a usnadnit pacientům i jejich rodinám další péči.

Praha - První příznaky demence může odhalit několikaminutový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. V tiskové zprávě k 20. jarní interaktivní konferenci o tom dnes informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).

Demenci neurčuje jen věk a genetika. Současné poznatky ukazují, že až 45 % případů lze ovlivnit. Co má v praxi skutečně smysl – bez mýtů, přehnaných slibů a senzačních tvrzení o zázračném elixíru?

I když vytvořil desítky rolí, diváci si ho zapamatovali hlavně v té, kterou on sám neměl rád - jako agenta Jamese Bonda. I ve vysokém věku byl pokládán za sexuální symbol, jeho první žena jej obvinila z násilnického chování.

Velká naděje pro Čechy s Alzheimerovou chorobou. Již příští rok jim totiž nejspíše bude k dispozici cílená léčba. Ta jim podle lékařů může až o několik let prodloužit délku života ve zdraví a při soběstačnosti. Důležité je nasadit ji včas. Pomůže to zmírnit i utrpení rodiny nemocných.

Více než dvě stovky lůžek v domovech pro seniory by měly přibýt ve středních Čechách. Středočeský kraj plánuje výstavbu nových sociálních zařízení společně s městy Říčany a Kralupy nad Vltavou. Klienti si však budou muset na nové bydlení ještě nějakou dobu počkat. Zatím se uzavírají dohody a se stavbou se počítá až po roce 2030.

Česká republika stárne a nároky na pečovatelský systém vzrůstají tempem, jemuž současné kapacity přestávají stačit. V následující dekádě se největší výzvou stane sociální a zdravotní péče, do níž bude třeba nejen zapojit více personálu, ale také rozšířit množství lůžek. Pokud nedojde k systémovým změnám, zdravotníkům i pečovatelům hrozí vyhoření.

Studie výzkumníků z Harvardu přinesla překvapivé zjištění. Odhalila konkrétní dávku kofeinu, která může souviset s ochranou mozkových funkcí.

Někdy má snaha zlepšit své zdraví podobu velkých předsevzetí. Chodit do posilovny každý den, vyházet nezdravé jídlo, vynechat cukr. Dramatické změny životního stylu ale bývá těžké dlouhodobě udržet. Pro většinu lidí je tak snesitelnější zavádět zdravější návyky postupně, po menších krocích. Vhodným příkladem je zařadit každodenní dvacetiminutovou procházku.

Myslíte si, že za obyčejné zakopnutí může jen nepozornost nebo špatné obutí? Rozsáhlá studie na milionech lidí odhalila skutečnou pravdu. Vaše tělo možná právě vyslalo signál, který nesmíte ignorovat.

Zapomínání ve vyšším věku nemusí znamenat nic vážného, někdy ale může být prvním signálem většího problému. Adéla má strach, že její tchyně už nezvládá některé běžné situace, zatímco její manžel odmítá připustit, že by jeho maminka potřebovala pomoc.

Změny v chování partnera po šedesátce lidé často připisují věku, některé ale mohou signalizovat začínající demenci. Primář Tomáš Richter v rozhovoru pro České důchody vysvětluje, kde končí běžné zapomínání a začíná vážná nemoc. Popisuje také, jak citlivě otevřít téma vyšetření a co čeká rodinu při péči o blízkého.

Mozek může být biologicky o deset let starší, než napovídá občanka — nebo překvapivě mladší. Rozhodují přitom hlavně každodenní návyky. A pohyb podle vědců má větší vliv než většina doplňků stravy.

Počet lidí, kteří doma pečují o své blízké, bude v dalších letech růst. Zároveň ale podle Diakonie ČCE zůstávají neformální pečující často bez dostatečné podpory, orientace i návazné zdravotní péče. Ukazují to data z prvního roku fungování programu Opora Diakonie, který nabízí online průvodce péčí, poradenskou linku a regionální podporu pečujících. Co ještě první rok ukázal?

Zapomenout klíče? To se stane každému. Ale zapomenout, jak voní čerstvě upečený croissant nebo parfém, který používáte dvacet let? Právě čich může podle vědců prozradit o zdraví mozku mnohem víc, než jsme si mysleli. Jistě, ztráta čichu nebo jeho zhoršení jsou typické pro stárnutí. Jenže v některých případech to může signalizovat vážné onemocnění. Třeba obávanou Alzheimerovou chorobu.

Alzheimerovu chorobu si většinou spojujeme s vysokým věkem. Existuje ale i genetická forma, která se může projevit už kolem čtyřicítky. V takových rodinách mají potomci 50% šanci, že nemoc zdědí, a často tak žijí v nejistotě, zda je čeká stejný osud.